Výstava Nejlepších evropských staveb se vrací do Vídně

Každé dva roky uděluje Evropská komise a španělská Nadace Miese van der Roha cenu za nejlepší současnou architekturu. Výstava Nejlepších evropských staveb, na které budou prezentovány neprestižnější evropské projekty, bude ve Vídni k vidění od 6. října 2022 v Architekturzentrum Wien.

Cena Miese van der Roha v hodnotě 80 000 eur je nejvýznamnější evropskou cenou za současnou architekturu. Každé dva roky se výstava „Nejlepších evropských staveb“ zaměřuje na výjimečné architektonické projekty a láká návštěvníky na jejich prohlídku. Zatímco bytové projekty se do finálového kola dostaly již potřetí, poprvé získává hlavní cenu vzdělávací budova, a to londýnská Town House – Kingston University od dublinského studia Grafton Architects. Vítězem ceny „Emerging Architecture 2022“ pro mladé talenty se stal družstevní bytový komplex La Borda od Lacol v Barceloně, který je zároveň dosud nejvyšší dřevěnou budovou ve Španělsku. Mezi finalisty patří i projekt Frizz23 v Berlíně-Kreuzbergu od Deadline (Britta Jürgens & Matthew Griffin); dále projekt Railway Farm v Paříži od Grand Huit a Melanie Drevet Paysagiste, který je kombinací zemědělské výrobny a sociálního bydlení. Projektem, který se dostal do finále, je i modernizace a rozříření Z33, Domu současného umění, designu a architektury v Hasseltu od Francesca Torza a 85 sociálních bytů v Cornellà de Llobregat od peris+toral.arquitectes. Finalistou v kategorii Emerging Price je modernizace školy Enrica Fermiho v Turíně ze 60. let 20. století kanceláří BDR.

 

Z více než 500 nominovaných projektů ze 41 zemí vybrala špičková porota v čele s mexickou architektkou Tatianou Bilbao a za účasti rakouského architekta Georga Pendla na výstavu celkem 40 projektů. K vidění bude výstava ve vídeňském Centru architektury až do 23. ledna 2023.

Landscape festival 2022 jako signál i výzva

Nelze než obdivovat desetiletou, zcela tvrdohlavě prosazovanou a realizovanou ideu pražské Galerie Jaroslava Fragnera pořádat velké letní Landscape festivaly. Ty si v různých městech a na nejrůznějších místech a plochách berou za úkol rozšiřovat povědomí o významu krajinářské architektury.

Zdůrazňují a připomínají nejrůznější skryté vztahy v postindustriální městské krajině a zejména prezentují současné umění v prostorách, na něž původně divák i návštěvník (často stálý) není nejen zvyklý, ale není ani v době rychlých informací, nečekaných šoků (pandemie, válka, klimatické změny, potravinová krize) zcela připraven. To vše samozřejmě v prostředí nejen již existujících urbánních celků a v prostředí architektonického výrazu minulých staletí, ale také v místech současné výstavby developerských projektů či nejnověji v brownfieldech po bývalých industriálních či dopravních prostorách. Landscape festivaly tak spojují současnou či rekonstruovanou architekturu, umění, veřejný prostor. To vše buď v souladu, či naopak v kontrastu se stavem obecného vzdělání, povědomí o zpracovávaných místech, postojů politiků či názorů veřejnosti. K tomu se konají fóra, kde se jednotlivé aspekty kvality veřejného prostoru diskutují za účasti světových odborníků, místních i celostátních politiků, architektů, investorů, developerů a také v neposlední řadě široké veřejnosti.

Opuštěná nádraží jako téma

Galerie Jaroslava Fragnera, která je hlavním organizátorem a realizátorem těchto důležitých akcí, postupně rozšířila místa konání i mimo Prahu. Festivaly jsme mohli zažít také v Ostravě, Opavě, Plzni, Krnově. V letošním roce se díky podobnému programu setkávají a prolínají vlastně festivaly dva – jeden s názvem Festival m3 Umění v prostoru, spolupořádaný spolkem Bubec, a právě Landscape Praha 2022 iniciovaný již několikrát citovanou Galerií Jaroslava Fragnera. Čím jsou si tyto akce blízké?

Všímají si prostředí železnic, takže je můžeme najít buď přímo na mnoha velkých i malých pražských i mimopražských nádražích a stanicích v blízkém okolí, nebo na místě aktuálních brownfieldů, které jsou k dispozici v důsledku stále se prohlubujícího odumírání železniční nákladové dopravy. Tento moment je obzvláště zajímavý, neboť se odehrává ve chvíli celkové politické, ekonomické a zejména surovinové krize, kdy by společnost měla mít zájem vrátit nákladní dopravu zpět ze silnic na koleje, hlavně na území velkých měst a jejich okolí. Aktuálně se to rovná řešení velkých objemů přebujelé automobilové nákladní dopravy, která se v posledních 30 letech přesunula ze železničních kolejí na přetížené a velmi často poničené silnice. My jsme nyní ve fázi očekávání, v jakémsi bodu nula, kdy dojde k podobnému řešení.

Současné omezování železniční nákladní dopravy vytváří prostor po další až agresivní využití velkých, železnicí opuštěných či opouštěných prostor. A právě proto se letošní festival soustředil na takto vzniklá místa, často nesoucí zcela nové otázky či problémy. Připomeňme si je…

Nákladové nádraží Žižkov

Jde o uznávanou památku výjimečné kvality a významu. Část jejího kolejiště je již nyní předávána stavařům pro zahájení poměrně masivní bytové výstavby. Samotná obří skladová nádražní budova stále ještě (po mnohaletém úsilí řady subjektů i odborné a politické veřejnosti) čeká na finální využití svých velkolepých prostor. Tohoto místa si samozřejmě festival všímá prostřednictvím mnoha výtvarných realizací. Zájemcům také připomene severní svahy vrchu Parukářka a jeho zajímavou a rušnou tovární minulost.

Zde uvidí návštěvníci festivalu díla ateliéru MÓD architekti, Jonáše Holuba, Petra Písaříka a spol., Studia Davero, Štěpána Kuse, Kurta Gebauera, Romana Franty, Ivany Junkové, Jana Slovenčíka, Markéty Šeremetové a Adama Hudce a výstavu Skvělé místo pro život, kterou připravil IPR Praha, městská část Praha 3 a společnosti Sekyra Group a Penta Real Estate.

Palmovka – zastávka Libeň

Velmi náročným a poměrně roztříštěným prostorem je křižovatka Palmovka a její okolí, nositel celé řady památných dějů, které jsou dnes zastírány současnou rozporuplnou zástavbou, častokrát však zároveň přinášející kvalitní architekturu. Připomeňme si, že se současná výstavba odehrává nejen na místech donedávna prosperujících přístavů a velkých úspěšných loděnic, ale také na místě dvou zapomenutých a opuštěných nádraží či rozsáhlé židovské obce včetně synagogy i hřbitova.

V okolí Palmovky se potkáme s díly Čestmíra Sušky, Aleše Hnízdila, Miloše Šejna, ARCHWERKU, Šimona Paplháma, studentů FAPPZ ČZU, Dominika Langa, Richarda Loskota, Tima, Jana Waldhausera, Benedikta Tolara, Tatiany Svatošové a Jaroslava Koudelky. Uvidíme dvě výstavy – Vize Palmovka, pořádanou FA ČVUT, Metrostavem, a. s., a Landika Managementem, a v Pavilonu Nahraj Cesta k moderní Praze 8.

Florenc – Masarykovo nádraží – Krenovka

Opravdu velmi žhavým místem je prostor za Masarykovým nádražím až do prostoru bývalého překrásného Denisova nádraží (posléze Vltavského nádraží či nádraží Těšnov). Hmotově agresivní výstavba v těchto místech (Florentinum, zástavba okolí nádraží Florenc, dodnes veřejností nepřijaté kancelářské budovy údajně z pultu ateliéru Zahy Hadid) předkládá městu tvrdé otázky okolo hmotových a výškových řešení. Zcela původní a mladé aktivity s tímto darem kontrastují v nabídce alternativních prostor a jiného využití, to vše v originálním pojetí současných výtvarných umělců.

Florenc a okolí představí práce Adama Hudce, Joany Pianka, Duhy Samira, Props Art, studentů FDU ZČU, Matěje Franka, Lukáše Gavlovského, Romana Švejdy, studia Prodesi/Domesi, Martina Kocourka, Jasmina Schaitla, Lenky Klodové, ARCHWERKU, Prague Idiots, studentů FA VUT Brno a výstavu Florenc 21 před Muzeem města Prahy.

Smíchovské nádraží

Snad dál došly jen změny na okrajích rozsáhlých ploch smíchovského nádraží, kde již vyrůstají první betonové hmoty nových kancelářských i obytných prostor a kde máme naději na vytvoření moderního dopravního centra. Oblast je rozšiřována jižním směrem k bývalému lihovaru Zlíchov a doprovodné programy také připomenou průmyslový vývoj směrem od Hlubočep po křižovatku Anděl.

Instalace v těchto prostorách realizovali Epos 257, RKS, Vize Smíchov, Kamil Mrva a Martin Vymetálek, Vít Čechmánek, Petra Vlachynská, Miloš Šejn, Nikola Hurychová, Břetislav Benda a Aleš Novák, to vše doplněno výstavou Od studia k realizaci s prezentací chystaných projektů městské části Praha 5.

Rozsah letošních Landscape festivalů je mimořádný nejen svou plochou a kvalitou, ale také poselstvím, které předává. Poselstvím pro developery, řízení města a občany samotné.

Josef Vomáčka | Foto: Landscape festival

PERSPEKTIVNÍ BUBLINA

MÓD architekti

Je to už dlouhá doba, co bylo na Nákladovém nádraží něco naloženo nebo vyloženo. Kdysi pulzující tepna zásobující Prahu potravinami a zbožím, nyní opuštěná, vyhlíží nové impulzy a čeká na novou perspektivu. Nyní na okraji nádraží vyrůstá nové město a vše se tak trochu obrací: původní otevřený zásobovací uzel, který každý den vypouštěl na všechny strany automobily plné zboží, se má stát bublinou, magnetem veřejného života, který k sobě bude přitahovat okolní obyvatele. Kdysi uzavřené zakázané kolejiště se otevře lidem a umožní jim vnímat stavbu z jiné perspektivy. Sestupte do doposud zapovězeného kolejiště a zkuste vnímat prostor nádraží jinýma očima. Poseďte na terasách s výhledy na nové obzory lemované nástupišti a zamyslete se nad zaběhnutými rámci vnímání podobných prostor. Můžeme všechno staré a dosloužilé zbourat, když je to finančně výhodné? Nebo máme zachovat původní identitu místa a užívat si kontrastu a vzájemného obohacování mezi starým a novým?

VZDUCHOHLEDNA

Adam Hudec, Joana Pianka, Duha Samir, Props Art

Vzduchohledna je interaktivní instalace, která upozorňuje na jinak ignorované změny v životním prostředí. Dvanáct scénářů v jednom okamžiku představuje, jak vypadá pražské panorama během různých ročních období, atmosférických anomálií nebo vzdušných fenoménů. Jaký odstín má vzduch, který dýcháme v zimě, v létě při vedrech, inverzi nebo smogu? Vzduchohledna funguje jako stroj času, který nám umožňuje lépe pochopit náš vztah k prostředí, v němž žijeme.

Urbanistickým projektem roku 2022 je Jiráskovo náměstí v Kolíně

Koncem června byla předána ocenění v soutěži Urbanistický projekt roku 2022, kterou tradičně vypisují Nadace pro rozvoj architektury a stavitelství spolu s Ministerstvem pro místní rozvoj, Asociací pro urbanismus a územní plánování ČR, Českou komorou autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě a Českým svazem stavebních inženýrů a s podporou Ministerstva průmyslu a obchodu.

 

Cílem soutěže je seznámit odbornou i laickou veřejnost s významem územního plánování a podpořit realizaci kvalitních územních i regulačních plánů, urbanistických studií i koncepčních řešení částí územních celků, měst, obcí i krajiny. Ceny si odneslo šest ze 16 přihlášených urbanistických projektů z celé České republiky. Všechny projekty ukazují vysokou úroveň zpracování, velký rozsah, hloubku a široký záběr řešení jednotlivých lokalit.

Odborná porota byla složená ze zástupců vypisovatelů, jejím předsedou byl doc. Ing. arch. Petr Durdík z Asociace pro urbanismus a územní plánování ČR. Členy byli: Ing. arch. Josef Morkus, Ph.D., za MMR, Ing. arch. Jiří Vasiluk, CSc., za Nadaci pro rozvoj architektury a stavitelství, Ing. Pavel Křeček, za ČKAIT a Ing. Adam Vokurka, Ph.D., za Český svaz stavebních inženýrů. Nově v porotě zasedal Ing. arch. Milan Košař za Asociaci pro urbanismus a územní plánování, který je také předsedou pracovní skupiny Urbanismus České komory architektů.

Držitelé titulu získali unikátní symbolické křišťálové razítko v designu Ronyho Plesla od sklárny Rückl. Do soutěže byly přihlášeny urbanistické projekty z celkem 10 krajů. Oceněny byly dva projekty ve Středočeském kraji a dále pak po jednom ocenění získaly kraje Jihomoravský, Královéhradecký, Olomoucký a Kraj Vysočina. Uděleny byly nominace, titul, cena veřejnosti a také zvláštní ceny.

Všechny projekty jsou do konce září 2022 k vidění na výstavě v Galerii Nadace ABF, Václavské náměstí 31, Praha 1. Veřejnost se s nimi bude moci seznámit i na veletrhu FOR ARCH 2022 a při galavečeru 30 let Stavby roku – rekapitulace 30 let stavitelství a architektury v ČR, který se uskuteční 18. listopadu 2022 v pražském Rudolfinu.

OCENĚNÉ URBANISTICKÉ PROJEKTY V ROCE 2022

titul Urbanistický projekt roku 2022

Jiráskovo náměstí v Kolíně, architektonicko-urbanistická soutěž, Středočeský kraj (1)

Projektant: dropstudio

Autor: Verónica Gallego Sotelo, Ondřej Fabián

 

Nominace na titul Urbanistický projekt roku 2022

Miltown – město budoucnosti, studie, Středočeský kraj (2)

Projektant a autor: Ing. arch. Michal Postránecký

 

Urbanistická studie Stříbrnice, územní a podkladová studie, Olomoucký kraj (3)

Projektant: Chybík & Krištof associated architects s.r.o

Autor: Ondřej Chybík, Michal Krištof

 

Nová Zbrojovka, Brno, územní studie, Jihomoravský kraj (4)

Projektant: Kuba & Pilař architekti s.r.o.; Brno Development Services, s.r.o.

Autor: Tomáš Pilař, Ivona Uherková, Jan Růžička, Denisa Boháčová

 

Bydlení v areálu bývalé koželužny v Hradci Králové, územní studie, Královéhradecký kraj

Projektant: Ing. arch. BcA. Michaela Bergová

Autor: Michaela Bergová

 

Zvláštní cena poroty 2022 – Miltown – město budoucnosti

Cena MPO ČR – Nová Zbrojovka, Brno

Ceny veřejnosti Urbanistický projekt roku 2022

Bydlení v areálu bývalé koželužny v Hradci Králové (5)

Nová Zbrojovka, Brno

 

Revitalizace části města Žďár na Sázavou, územní studie, Kraj Vysočina (6)

Projektant: MS plan s.r.o

Autor: Michal Šourek, Jakub Mazur, Linda Svobodová, Kateřina Fišerová, Pavel Hřebecký, Kseniya Bahdanovich

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Více na www.stavbaroku.cz

Mikulčice: Rok po tornádu

Tři obce na jihu Moravy – Mikulčice, Hrušky a Moravská Nová Ves – se před rokem vtiskly do povědomí lidí nejen u nás, ale i za hranicemi jako memento neočekávaného řádění živlů. Ničivé tornádo, které se oblastí prohnalo 24. června 2021, za několik málo minut napáchalo milionové škody, o život připravilo šest lidí a přes stovku zranilo.

Po roce a jednom dni se v Mikulčicích v míst­ním kulturním domě konalo diskusní setkání pod názvem Utváření obce o návrzích na oživení veřejného prostoru a výstavbu nových víceúčelových obecních budov v Moravské Nové Vsi v místech, která zdevastovalo zuřící tornádo. Semináře se zúčastnili zástupci České komory architektů, Červeného kříže, starostové postižených obcí, tým psychologů a sociologů a studenti programu Erasmus z katedry architektury Fakulty stavební ČVUT Praha.

Marco Maio a Adam Bohatý z katedry architektury Fakulty stavební Českého vysokého učení technického připravili a spolu se studenty představili návrhy urbanistického řešení postiženého území v Moravské Nové Vsi. Spojuje je společensky zodpovědná architektura, komunitní krizová spolupráce a začleňující design po tornádu.

Portugalský architekt Marco Maio působící v České republice zhodnotil rok uplynulý od katastrofy pro Development News: „Úroveň spolupráce je na bázi jak osobní, tak profesionální. Celý rok jsme hledali s kolektivem zahraničních studentů, Komorou architektů a Červeným křížem možnosti, jak představit nejprve určité vize. Se studenty jsme věděli, odkud je třeba začít, kam směřujeme a jaký je deadline, kdy naše návrhy chceme prezentovat. A toto setkání po roce s ostatními, kteří chtějí dál pokračovat v pomoci v další práci a diskutovat další nápady, bylo dobrou příležitostí. Ostatní, kteří uvidí naše návrhy, budou další vývoj sledovat. My pracujeme dále – možná dobře, možná špatně, ale považujeme za základ k diskusi – a jsme otevření všem námětům.“

Na závěr Marco Maio poděkoval přítomným studentům, které spojuje osobní i profesionální vztah k regionu a mají společný cíl, aby zde v budoucnu bylo pro místní obyvatele lepší místo pro život.

Arnošt Wagner | Foto: Richard Bouda

Záleží především na komunikaci architekta s klientem

Architektonické studio JKH Atelier vedené Ing. arch. Janou Klečkovou bylo založeno v roce 2008. Od té doby se rozrostlo a věnuje se komplexním návrhům rodinných a bytových domů i kancelářských a komerčních objektů.

Podrobně nám aktivity ateliéru představila jeho zakladatelka Jana Klečková.

Jaké byly začátky vašeho ateliéru?

Po škole (Fakulta architektury ČVUT Praha) jsem odjela do Londýna, kde jsem získala první pracovní zkušenosti. Po návratu do Prahy jsem začala pracovat pro developerskou společnost, kde jsem strávila čtyři roky. Pak jsem se osamostatnila a začala pracovat sama na sebe i díky otci, který měl menší stavební firmu a vlastní developerské projekty. V počátcích jsem spolupracovala s jedním kolegou a věnovali jsme se především rodinným domům a inte-
riérům. Postupně se projekty začaly nabalovat a zvětšovat až do současného stavu, kdy nabízíme komplexní architektonické služby – exteriéry i interiéry.

Jací klienti v současné době váš ateliér oslovují a s jakými požadavky?

Vyrostli jsme převážně na rezidenčních domech v Praze a jejím okolí, respektive na rodinných domech pro individuální klienty. Nyní se zaměřujeme už i na developerské společnosti a větší projekty. Každý rok se posouváme o něco dále. Současní klienti jsou stále náročnější na detail, použité materiály a zajímá je více i budoucí provoz nemovitosti. Jak bude architektura udržitelná a jak bude vypadat projekt i za 10 let. Čím více se řeší provozní náklady, tím více klientů se ptá na pasivní nebo soběstačné domy.

Klienti mají tedy náročnější požadavky, ale na druhou stranu to může být pro vás výzva, ne?

Určitě je to pro nás výzva, hlavně technologie. Musíme neustále sledovat jejich vývoj a studovat poslední trendy. Nyní je z pohledu technologie daleko více možností než třeba před 15 lety, klienti to vědí, někteří jsou velmi edukovaní a mají při návrhu daleko více možností, které chtějí diskutovat. Úkolem architekta je navést klienta správným směrem.

Máte nějaký recept na komunikaci s klientem?

Naslouchat. Víceméně jsme takovým psychologem, klientovi vstupujeme do soukromí. Navrhujeme mu interiér či exteriér, což je pro mnoho z nich osobní záležitost, nahlížíme do jejich životů. Klient si hledá architekta, s nímž si sedne i lidsky a s kterým bude naladěn na stejnou notu. Jde většinou o spolupráci na měsíce, někdy i roky. Občas to může být těžké, každý má své ego, někdo vyšší, někdo nižší, každý má své vize. Ale je to týmová spolupráce. Nejhezčí pocit je, když nás klient osloví s druhým nebo třetím projektem. Víme pak, že byl s předchozí spoluprací spokojený.

Co je pro vás v komunikaci s klientem nejtěžší?

Nejčastěji když se nemůže shodnout více lidí na straně klienta, to jsou životní či obchodní partneři developera. Pak musíme jako psychologové trochu „bruslit“, abychom je nějak ukočírovali a tuto situaci překlenuli. Nebo můžeme narazit na detail, který se nám líbí, ale klientovi ne. Pak je třeba situaci dobře vyhodnotit. Stalo se, že jeden architekt postavil betonový dům (já osobně mám beton velmi ráda), klient si nebyl návrhem úplně jistý, ale architekt ho přesvědčil. Nakonec ten člověk dům za rok prodal, protože v něm nemohl bydlet.

Navrhujete nejen stavby, ale nabízíte i návrh interiéru. Jaké máte v tomto ohledu zkušenosti?

Myslím si, že je správné navrhovat dům koncepčně od začátku do konce. Nabízíme klientům komplexní službu od návrhu exteriéru až po design dětského pokojíčku, vše v jenom balíku, jedním rukopisem. Nejsem zastáncem toho, že dokončím stavbu a potom někdo do našeho domu udělá interiér. Interiéry jsou nejrychleji rostoucí službou JKH Atelier. Možná se v covidovém období lidé více zaměřili na zvelebování svých domovů a developeři chtějí ukázat kvalitní design dotažený do úplného konce…

Takže při návrhu už vidíte i další kroky?

Dům navrhujeme od začátku, v podstatě tím domem žijeme, procházíme ho a už když kreslím jednotlivé příčky nebo jakékoli dveře, vidím interiér. Už ve studii myslíme o krok dopředu – jak ten dům bude vypadat uvnitř. Není to jen prázdná „nádoba“, do níž pak někdo něco „naleje“. Měl by to být jeden celek, a proto se snažíme o jednotný rukopis. Máme v ateliéru kolegy architekty i kolegy interiérové designéry, abychom si navzájem návrh mohli zkonzultovat. S klientem pracujeme tedy od úplného začátku od první schůzky až po okamžik, kdy si otevře dveře a vstoupí do obýváku.

Zajišťujete i samotnou stavbu?

Známe externí stavební firmy, s nimiž spolupracujeme a které klientovi můžeme doporučit. Celého procesu se účastníme jako dozor investora a dohlížíme na provedení. Autorský dozor je z mého pohledu velmi důležitý. Pomůže předcházet případným nedorozuměním, popřípadě vícenákladům.

Jen pro zajímavost, kolik lidí v ateliéru pracuje?

Sedm stálých kolegů plus externí kolegové na některé projekty. Dále se snažíme mít pro ateliér k dispozici všechny potřebné profese, jako je statik, specialista na technické zabezpečení budov apod.

Které projekty máte za sebou?

Ráda bych se vrátila k úplným začátkům ateliéru, kdy jsme se zúčastnili mezinárodní soutěže European 10 ve Španělsku. Zde jsme vyhráli, což považuji za obrovský úspěch. Dále jsme třeba před pěti lety navrhli dvě kliniky reprodukční medicíny – jednu v Kolíně a druhou v Praze. Práce byla velmi zajímavá, protože jsme pracovali i s lékaři a museli pochopit jejich pohyb a fungování v rámci objektu. Ze současných projektů určitě uvedu kompletní rekonstrukci památkově chráněného činžovního domu z 30. let v Praze 7 nebo rekonstrukci 28 luxusních apartmánů v Praze 2 včetně návrhu interiérů společně se dvěma butiky v přízemí.

Co jste navrhovali v poslední době?

Stavíme luxusní vily, teď máme na stole – z toho jsem úplně nadšená – rozsáhlé letní sídlo na Orlíku. Je to zajímavá a udržitelná architektura, vše z přírodních materiálů – kámen, dřevo, hodně prosklené. Dále nyní dokončujeme návrh učebny chemie a fyziky v základní škole v Lanškrouně nebo menší kancelářské prostory v Praze 1. Hodně nás aktuálně baví rekonstrukce již zmíněných činžovních domů, při níž spolupracujeme s jednou pražskou developerskou společností. 

Na hotelový trh zatím nevstupujete?

Připravujeme návrh pětihvězdičkového glampingového areálu na Sázavě. Ve studii řešíme hlavní budovu s výběrovou restaurací, chatky pro ubytování a relaxačně-sportovní zónou propojenou s rozlehlým wellness. Je to projekt, kde s investorem řešíme efektivitu provozu a co nejlepší zážitek hosta, který se v místě ubytuje.

Můžete ještě zmínit další projekty?

Nedávno jsme na Národní třídě v Praze navrhli edukační a konferenční centrum s výhledem na Pražský hrad. Z dalších projektů mohu uvést luxusní vilu v Hostivaři, kde se zaměřujeme na přání klienta na návrh chytré domácnosti – vše propojené do mobilního zařízení, kde ovládáte vše od alarmu přes žaluzie až po zapnutí a vypnutí sauny.

Na co klienti kladou důraz?

Klienti se více zajímají, z čeho jsou materiály v jejich domě. Kladou důraz především na přírodní materiály. Přemýšlejí a vyptávají se, z čeho se dělá vinyl a jestli je stěrka na přírodní bázi. Totéž jsou omítky a fasády. Klienti se mě ptají, v čem budou bydlet, jak takový dům dýchá, jak je ovlivní, jakou mají prvky životnost. Dále kladou hodně technické otázky – topení, chlazení, solární panely, čerpadlo, zabezpečení atd. Architekt se musí neustále vzdělávat. Vkusný design a nápad je v návrhu pro klienty očekávanou samozřejmostí. 

Znamená to, že musíte být i technicky připraveni?

Jsme v těsném kontaktu s našimi dodavateli, kteří nám prezentují novinky, které nabízejí aktuálně na trhu. Bez toho by to nešlo – pokud se člověk nevzdělává a neinformuje se, co je nového, tak nemá v dnešní době šanci. Pokud vás
klient takříkajíc přeroste, když vás začne poučovat o funkčnosti technologických prvků, tak to není úplně dobré. Musíme umět odpovědět na spoustu dotazů.

Co plánujete do budoucna?

Chtěli bychom se rozrůstat a dále rozšiřovat naše portfolio. Nyní máme za sebou takřka stovku různých projektů. Některé z nich jsou na našich webových stránkách. Stále více nás zajímají větší bytové celky a dále pak kanceláře. Chceme se zaměřovat jak na sektor individuálních klientů, tak i na středně velké developerské společnosti. Další výzvou jsou pro nás veřejné stavby, které jsme v posledních letech trochu opomíjeli. Obecně se chceme do budoucna více věnovat soutěžím. Budeme rádi, pokud budeme mít více zajímavé a různorodé práce.

Arnošt Wagner / Foto: JKH Atelier

PSN zkolaudovala projekt Pilcova rezidence v Praze 8

Komorní projekt Pilcova rezidence na pražské Palmovce je úspěšně zkolaudován. Vznikl citlivou rekonstrukcí domu z počátku 20. století a nachází se v něm celkem 14 bytů, dvě obchodní jednotky a dvorní objekt. Všechny byty již našly své majitele, kteří se mohou postupně stěhovat.

Pilcova rezidence v Sokolovské ulici čítá 14 jednotek s dispozicemi 1+kk až 4+kk a s podlahovou plochou od 35 do 60 m2. Řešení shell & core umožňuje novým majitelům interiér individuálně dotvořit dle vlastního vkusu. Developer zde zároveň připravil vzorový byt ve skandinávském stylu s prvky v přírodních barvách, který byl v průběhu prodeje zájemcům k nahlédnutí. Přízemí budovy je členěno na dvě obchodní jednotky, suterén náleží sklepním kójím. V klidném vnitrobloku jsou skryta parkovací stání a stojí tu také dvorní objekt s několika nebytovými prostory.

S respektem k minulosti

„Na projekt Pilcova rezidence jsme pyšní. S respektem k řemeslnému umění starých zednických mistrů jsme dali vzniknout osobitému místu, které naplňuje požadavky současného bydlení a aktivního městského života. O projekt byl velký zájem, což dokazuje fakt, že ještě před kolaudací byl zcela vyprodán,“ popisuje ředitel developmentu společnosti PSN Štěpán Smrčka.

Řadový činžovní dům pavlačového typu se zdobnou fasádou zhotovila na počátku 20. století stavební kancelář Jana Pilce – odtud pramení pojmenování projektu. V průběhu času objekt prošel bohatými stavebními úpravami. Nyní se budova se čtyřmi nadzemními podlažími a obytným podkrovím dočkala pod taktovkou PSN citlivé rekonstrukce, jež zahrnovala mimo jiné změny vytápění či kompletní výměnu instalací. Zároveň si zachovala neorenesanční fasádu, která ji zdobí směrem do ulice.

Vše potřebné pro moderní bydlení

Na místě činžovního domu se původně rozkládala viniční usedlost. Tuto tradici dodnes připomíná park Podviní v docházkové vzdálenosti od projektu. Pilcova rezidence stojí uprostřed dynamické čtvrti Palmovka, jež se vyznačuje plnou občanskou vybaveností, širokým sportovním vyžitím a skvělou dopravní dostupností. Stanice metra, tramvají i autobusů se nacházejí jen pár minut od projektu. V okolí se nalézá řada kaváren, restaurací a barů a nechybí ani pestré kulturní možnosti.

tz

Logport – moderní obchodně-průmyslové parky

Česká společnost Logport Development přichází na český realitní trh s projekty. obchodně-průmyslových parků, které plánuje stavět v Praze a v okolí krajských. měst. Na podzim 2022 zahájí výstavbu prvních dvou areálů – Logport Prague. West v Jinočanech u Prahy a Logport Kladno Poldi.

Tyto a všechny další projekty jsou připravovány podle komplexní firemní ESG strategie, díky níž bude zázemí pro klíčovou městskou infrastrukturu vznikat s ohledem na potřeby místní komunity a ochranu životního prostředí a klimatu. Zatímco moderní industriální development v České republice vyniká především plněním environmentálních aspektů, Logport parky kladou stejný důraz také na aspekty S (sociální) a G (governance, řízení). Aby postavené areály splňovaly kritéria všech tří ESG oblastí, je třeba je zohlednit již od prvních přípravných kroků, tj. od výběru pozemku, prvních studií proveditelnosti i architektonických návrhů. KONCEPT LOGPORT PARKŮ Logport je synonymem pro špičkové zázemí klíčové městské infrastruktury. Jde o koncept semi-industriálních hal, které nabízejí dva typy prostor. LogSpace je vhodný pro městskou logistiku, distribuci a lehkou výrobu. LogBox představuje zázemí pro showroomy, menší sklady, výrobní firmy, prodejny velkoskladů a kanceláře. Multifunkční Logport parky vytvářejí synergické efekty mezi nájemci, a tak podporují rozvoj tamějšího podnikatelského prostředí. Součástí Logport areálů budou také maloobchodní prodejny, supermarkety a restaurace, popř. provozovny rychlého občerstvení. Díky tomu areál využijí nejen nájemci a jejich zákazníci, ale také lidé žijící v blízkém okolí. Logport parky v dané lokalitě vytvoří nová pracovní místa, která zaplní především lidé z jejich okolí. V parku Logport Prague West vznikne kolem 400 a v Logport Kladno Poldi zhruba 50 nových pracovních míst. VÝBĚR VHODNÉHO POZEMKU Vzhledem k tomu, že Logport vytváří zázemí pro městskou infrastrukturu, budou parky vznikat buď na okraji velkých měst, nebo na revitalizovaných brownfieldech v jejich širším centru. Nevyužívané průmyslové areály jsou obvykle dobře dopravně dostupné a mívají již vybudované technické zázemí. V případě projektu Logport Prague West vznikne nový areál u Pražského okruhu, a tak odcloní rezidenční část Jinočan od Pražského okruhu. Logport Poldi Kladno vznikne na menší části brownfieldu kladenských oceláren, který projde celkovou revitalizací. Společnost je prvním komerčním developerem, který vstoupil do areálu Poldi Kladno, čímž zahájí proměnu největšího brownfieldu ve Středočeském kraji.

Úvahy nad skladbou konkrétního Logport parku a mixem jednotlivých prostor se odvíjí od možností daných konkrétní lokalitou. Vždy jde o kompromis mezi požadavky potenciálních nájemců, municipality a místních obyvatel. Cílem je vytvořit moderní dlouhodobě udržitelný obchodně- -průmyslový areál, který zároveň přispěje ke zvýšení kvality života místní komunity. E – LOGPORT EKOSYSTÉM V jednotlivých parcích bude zaveden tzv. Logport Ekosystém. Jde o unikátní technický standard budov, který splňuje nejpřísnější kritéria dlouhodobé udržitelnosti a minimalizuje jejich vliv na životní prostředí. Základním pilířem Logport Ekosystému je využití alternativních zdrojů energie. Solární panely na střechách zcela pokryjí spotřebu elektrické energie nutnou pro provoz jednotlivých nemovitostí. Zelené fasády zčásti fungují jako přírodní izolant, a tím výrazně sníží energetickou náročnost provozu v halách. Zároveň zabraňují tvorbě tepelných ostrovů a přirozeně ochlazují své okolí. Velká pozornost je věnována také hospodaření s vodou. Na pozemku budou retenční nádrže na zachytávání dešťové vody, jež bude využívána ke splachování toalet, zalévání zeleně a popř. jako technická voda pro nájemce. Průměrná spotřeba pitné vody se díky tomu sníží o 33 % a např. v Logport Prague West bude veškerá zbývající pitná voda čerpána ze studní na pozemku a čištěna ve vlastním vodojemu.

Logport podporuje alternativní způsoby dopravy, a proto bude každá zóna napojena na městskou hromadnou dopravu a síť cyklostezek. V parcích nebudou chybět stojany pro kola a nabíjecí stanice pro elektrokola. Asi 30 % parkovacích míst bude vybaveno nabíjecími stojany pro elektromobily. Venkovní prostory pro relaxaci a pohybové aktivity nájemců a místních obyvatel budou součástí podpory občanské vybavenosti. Součástí Logport areálů bude také parková zeleň, která např. v Logport Prague West pokryje 48 % celého areálu. Developer zde vysází 277 nových stromů a mezi areálem a rezidenční zástavbou Jinočan vybuduje zelený val.

Všechny Logport zóny budou stavěny tak, aby získaly mezinárodní environmentální certifikaci budov BREEAM na úrovni Excelent. S – SPOLUPRÁCE S MÍSTNÍMI KOMUNITAMI Logport parky jsou koncipovány tak, aby měly přidanou hodnotu také pro místní komunitu. V jednáních s danou municipalitou a jejími obyvateli je Logport Development maximálně vstřícný a spolupracuje s nimi na tvorbě projektu. Cení si detailní znalosti lokality, respektuje potřeby tamějších obyvatel a jejich doporučení, jak projekt zlepšit. Spolupráce s obcí je ukotvena v investorské smlouvě, která definuje základní urbanisticko-architektonické řešení developerského projektu i rozsah spolupráce. Důležitou součástí smlouvy s obcí je také finanční příspěvek na rozvoj infrastruktury a podporu obce. Logport parky jsou navrženy tak, aby urbanisticky vhodně doplňovaly stávající zástavbu. Díky tomu, že 48 % plochy areálu bude tvořit zeleň a jednotlivé haly budou ze 30 % pokryty zelení, celá zóna vizuálně lépe naváže na své, obvykle rezidenční, okolí. Areály nabídnou místním lidem jednak pracovní místa a jednak příležitosti nakoupit si, využít drobné služby nebo si zajít do restaurace, za nimiž byli zvyklí dojíždět do města. Logport tak doplní nebo rozšíří občanskou vybavenost příslušné obce. Developer počítá s tím, že komerční prostory (skladové, výrobní nebo administrativní) využijí také místní firmy. Důležitým aspektem je také napojení Logport zón na dopravní systém dané obce. Cílem je navrhnout areál tak, aby obsluha jednotlivých hal nezajížděla do obce a nezahušťovala tamější dopravu. V areálech budou vybudovány zastávky městské hromadné dopravy se spoji do centra města (v Praze k nejbližší stanici metra). Pokud je to možné, parky budou napojeny na městskou síť cyklostezek a developer podpoří vybudování dalších tras vedených parkem, např. v Logport Prague West budou vybudovány tři nové cyklostezky o celkové délce 1 km, které propojí Prahu a Středočeský kraj. G – TRANSPARENTNÍ A ETICKÉ PODNIKÁNÍ Logport Development je součástí české realitní skupiny EBM Group. Díky své pozici ve skupině je součástí Asociace developerů, která prosazuje etické principy realitního podnikání. Logport parky jsou navrhovány, připravovány a realizovány s ohledem na potřeby nájemců a jejich zákazníků, požadavky místních komunit a jejich obyvatel a ochranu životního prostředí a klimatu. Všechny projekty Logport vznikají pod jednou střechou a využívají synergických efektů v rámci skupiny. Od architektonické studie přes stavbu až po samotný provoz hotových parků využívá Logport sesterské společnosti v rámci skupiny EBM.

PR

BIM jako fenomén

Není žádnou novinkou, že díky projektování v BIM modelu vidí realizační firmy stavbu a investor svoji budoucí budovu v souvislostech. Významně se snižuje počet změn v projektové dokumentaci a logicky i kolize či nedorozumění v průběhu samotné výstavby.

Jaké jsou příčiny toho, že stále není potenciál BIM při výstavbě plně využíván? Proč zatím na většině projektů v ČR není BIM implementován, přestože je zřejmé, že usnadňuje téměř všechny procesy spojené se stavbou? Jaké komplikace doprovází přestup stavebních firem na digitální standard? Stane se BIM v budoucích dvou či třech letech skutečně standardem české výstavby?

Erik Štefanovič, jednatel DELTA Group ČR říká, že Building Information Modeling potřebuje více osvěty. Je třeba, aby nejen investoři, facility manageři, ale i realizační firmy pochopily, v čem je BIM užitečný a v čem všem jim může být nápomocný.

Byla by nějaká specifická forma centrální komunikační platformy, která by sloužila k prohlížení BIM modelu, digitálního dvojčete stavby, možnou hybridní cestou, jak pracovat s BIM modelem v jakékoliv fázi projektu kdykoliv a odkudkoliv?

Diskuse o tom, jak moc může být BIM model přínosný investorovi v době změn na projektu, jak a kam až dokáže příslušné změny díky své naprosté transparentnosti a informační komplexnosti v rychlosti promítnout, případně jak moc dokáže toto období změn a hledání řešení zkrátit, ale také třeba o nových možnostech stavebního dozoru investora a mnohém dalším diskutoval v našem třetím díle podcastu BIM JAKO FENOMÉN jednatel DELTA Group ČR a SK Erik Štefanovič a Martin Buřič, vedoucí stavebních služeb pro střední a východní Evropu společnosti S+B Gruppe.

LINK na podcast: https://youtu.be/J-eDUL0eR6Y

Pro ty, kteří chtějí vědět o Building Information Modeling ještě více, doporučujeme rozhovor BIM přináší dokonalé pochopení stavebního projektu.

DOCK je dokončen, pozornost soustředíme na Hagibor

Skupina Crestyl dokončila po 15 letech rozsáhlý projekt čtvrti DOCK kolem dvou slepých ramen Vltavy v pražské Libni. Praha tím získala novou revitalizovanou lokalitu, která oživila tuto část města.

 

V květnu byla zkolaudována poslední budova DOCK IN FIVE, která nabízí 21 500 m2 pronajímatelné plochy kanceláří ve vysokém standardu a obchodních prostor pro restaurace a služby v celkem šesti podlažích. Svým stylem navazuje na předchozí etapy; autorem architektonického návrhu je kancelář Schindler Seko architekti. O právě dokončeném projektu s námi hovořil Viktor Peška, obchodní ředitel skupiny Crestyl.

Jak byste člověku, který přijede do Prahy na návštěvu, DOCK stručně představil?

Pověděl bych mu pravdivý příběh o tom, jak se ošklivé káčátko změnilo v krásnou labuť aneb jak se ze zanedbaného brownfieldu stala prestižní čtvrť vyhledávaná lidmi i velkými společnostmi, kde se zajímavá architektura snoubí s velkoryse řešenou zelení a s magií řeky a kde v blízkosti centra naleznete klid na život i na práci, na relax i sportovní využití. Místo, které dokazuje, že funkce kanceláří a bydlení mohou spolu nejen koexistovat, ale i benefitovat jedna z druhé.

Jak velké jsou jednotlivé části?

Celkově jsme v DOCK postavili 429 bytů v pěti etapách. S kolaudací DOCK IN FIVE bylo celkem vybudováno 73 320 m2 ploch kanceláří, 7 700 m2 ploch pro služby a obchody, 3 000 m2 parku a volnočasových ploch. V pěti kancelářských budovách se pohybuje na 5 500 pracujících, nicméně v budoucnosti počítáme s až 7 000 lidmi.

Jak to vypadá s tím, čemu se říká občanská vybavenost, tedy obchody, služby, gastro apod.?

Momentálně máme v DOCK restauraci Kolkovna, příjemnou kavárnu Light Roast Coffee, moderní fitness, kadeřnictví, nehtový salon, Rohlík point a samozřejmě bankomat. V minulém roce jsme otevřeli první třídu základní školy, která se bude v dalším školním roce rozrůstat. V létě DOCK obohatí cukrárna a salaterie. Nejvíc nadšení jsme ale z otevření pražírny kávy, která nás čeká v následujících měsících. A to, co tu zatím nemáme, najdete v okolí Palmovky, která se nám mění před očima.

Poněkud atypickou součástí DOCK je marina a golfové odpaliště. Jaké další sportovní vyžití nabízí?

Právě skvělé umístění projektu přidává DOCK na výjimečnosti. V blízkém okolí se mimo jiné nachází horolezecká stěna, hřiště na pétanque, plážový volejbal a tenisové kurty. DOCK se rozkládá v bezprostřední blízkosti cyklo-
stezky do Troje a na druhou stranu až do centra Prahy. Přímo v našem areálu mohou rezidenti a nájemci navštívit již zmíněné fitness, které v létě provozuje venkovní skupinové lekce, popřípadě si zapůjčit paddleboard či vyzkoušet kurz jachtingu.

Na výstavbě čtvrti DOCK jste pracovali přes 15 let, takže je to takové dospívající dítko, které jde do světa. Co mu přejete do dalšího života?

Aby svým rodičům dělalo i nadále radost, aby v něm pulzoval život, rostlo do krásy, stalo se výkladní skříní nové Libně a aby šlo příkladem ostatním developmentům v tom, jak pracovat s veřejným prostorem.

Dokončením DOCK končí i určitá etapa v činnosti Crestylu. Co bude následovat?

Rozhodně se po dokončení DOCK nezačneme nudit, právě naopak. Naplno se rozjíždí další etapa rezidenční části Hagiboru – domy Gamma a Delta celkem s více než 320 byty – a zahájili jsme stavbu prvních dvou kancelářských budov. Do jedné z nich přesune své sídlo mediální skupina CNC. Pracujeme na přípravě další rezidenční budovy. Hagibor je náš další multifunkční projekt a chceme v něm zúročit zkušenosti z DOCK. Vedle toho jsme obdrželi územní rozhodnutí pro náš první brněnský projekt. Na místě OC Tesco Dornych postavíme nové multifunkční centrum s centrálním náměstím, významným veřejným prostorem, obchody, nejmodernějšími kancelářemi, výraznou gastro scénou, rezidencemi a hotelem. Dornych rozšíří centrum Brna a stane se bránou do nové jižní čtvrti, která se v okolí začíná budovat.

ak / foto: Crestyl

Hotel přizpůsobený klientům na míru

Společnost Vienna House je o nekonečném objevování, evropském duchu doby a moderní pohostinnosti. Tuto filozofii bezezbytku naplňují i její tři hotely v České republice – Diplomat a Andel’s v Praze a Easy v Plzni.

Na naše otázky odpovídala Kateřina Joklová, ředitelka Vienna House Andel’s Prague.

Hotel Vienna House Andel’s Prague patří k největším pražským konferenčním hotelům. Jsou kongresoví hosté základem vaší klientely?

Kongresoví hosté jsou jenom částí našeho klientského portfolia, mezi něž patří také firemní klienti, individuální hosté nebo turistické skupiny.

 

Jak jste se vyrovnali s výpadky hostů a provozu vůbec v době pandemie?

Předchozí dva roky byly jednoznačně nejtěžším obdobím za 20 let existence hotelu Vienna House Andel’s Prague. Uzavření hotelů následované vládními opatřeními a zcela pozastaveným celosvětovým cestovním ruchem znamenalo pro hotel velké finanční ztráty. Jenom díky silnému vlastníkovi se nám podařilo toto období překonat.

 

Využili jste toto období k nějakým úpravám?

Uplynulé covidové roky jsme využili k extenzivní údržbě hotelu a všech technologií, které používáme. Připravili jsme projekt solárních panelů na střeše hotelu nebo obnovili prostory zázemí hotelu.

 

Hostům nabízíte poměrně širokou škálu možností, co se týká typů pokojů. Můžete je stručně představit?

Dá se říct, že si u nás vybere každý. Nabízíme klasické hotelové pokoje s moderním vybavením o velikosti 25 m2. Máme také k dispozici apartmány určené k dlouhodobým pobytům s nadstandardním vybavením např. kuchyní, myčkou nebo velkorysým úložným prostorem. Největší mezonetové apartmány mají rozlohu přes 100 m2. Pro náročnější klienty nabízíme střešní apartmá s velkými terasami.

 

Rekonstrukcí prošel v nedávné době Oscar’s bar. Co se zde změnilo?

Oscar’s bar se proměnil od základů. Hlavním cílem renovace bylo vytvořit reprezentativní místo s moderním a kvalitním designem, které bude nabízet výbornou gastronomii a bude místem pro setkávání lidí. Při návrhu jsme se soustředili na to, aby měl bar odlišnou identitu než hotel, ale zároveň s ním po vizuální stránce souzněl. Výsledkem je odvážný design, který se zakládá na prvcích z betonu, dřeva, plexiskla a výrazné barevnosti.

 

Oscar’s bar má v podstatě celodenní provoz. Na jakou kuchyni se zaměřuje?

Oscar’s bar nabízí velice eklektickou nabídku menu, které se nezaměřuje na konkrétní typ kuchyně. Důraz je kladen hlavně na využití lokálních a sezonních surovin od dodavatelů, kteří garantují vysokou kvalitu a udržitelný způsob pěstování. V nabídce Oscar’s můžete například najít kváskový chléb s vajíčky z volného chovu nebo kvalitního bio pstruha.

 

Ve vašem sesterském hotelu Vienna House Diplomat Prague byla nedávno dokončena rozsáhlá renovace. Plánujete něco podobného i u vás?

Vienna House Andel’s Prague byl průběžně renovován od roku 2017, kdy byly zrekonstruovány všechny hotelové pokoje. Posledním renovačním projektem byl bar Oscar‘s, který se podařilo dokončit v prosinci 2021. V současné době plánujeme kompletně zrenovovat 51 apartmánů určených na dlouhodobé pobyty. Mé velké přání je realizovat tuto renovaci ještě tento rok.

 

Čím je váš hotel v síti Vienna House specifický?

Všechny hotely Vienna House spojují hodnoty společnosti, jimiž jsou jednoduchost v tom, co děláme, nekonečné objevování a dělání věcí s vkusem a zábavou. Vienna House Andel’s Prague je specifický v lokálních iniciativách, jako jsou naše úspěšné včely, které již šestým rokem máme na střeše hotelu a jejichž med sbírá jedno ocenění za druhým. Snažíme se o udržitelný přístup, takže si pěstujeme vlastní levanduli nebo bylinky. Skvělý hotelový tým se vždy snaží naplnit slib, který dáváme našim klientům, aby se hotel stal jejich domovem.

 

ak | foto: vienna house