Konference brownfieldy v Ostravě

Konference brownfieldy v Ostravě frčí. Development news má tu čest, být hlavním mediálním partnerem.

Při nesplnění zákonné povinnosti pro vstupní dveře do bytů hrozí finanční postih!

U nově stavěných nebo rekonstruovaných panelových nebo činžovních domů je ze zákona a dle platných českých technických norem dána povinnost, že u vchodových dveří do bytu musí jít o certifikované požární dveře s požární odolností 30 minut a se zvukovým útlumem minimálně RW 32 dB. Je povinností vlastníka stavby při kolaudaci domu doložit Doklad o uvedení požárního uzávěru do provozu. Při nesplnění této povinnosti hrozí vlastníkovi stavby finanční postih, který může znamenat nepříjemný zásah do rozpočtu. Jde tedy o záležitost, kterou se nevyplatí podceňovat. Navíc protipožární vstupní dveře chrání jak obyvatele jednotlivých bytů, tak také únikovou cestu ostatních obyvatel domu v případě vzniku požáru. Jedná se tedy o velmi důležité téma, kterému je potřeba věnovat dostatečnou pozornost.

Požárně bezpečnostní dveře SOLODOOR.

Požárně bezpečnostní dveře SOLODOOR

 

Výběr vchodových interiérových dveří a vhodných zárubní je vždy vhodné konzultovat se zkušeným výrobcem, který kromě certifikovaného sortimentu nabízí také odborné poradenství. Kvalitní požárně  bezpečnostní dveře, které v kombinaci s ocelovou bezpečnostní protipožární zárubní tvoří protipožární uzávěru, totiž nejen zajišťují splnění povinností vyplývajících se zákona a platných norem, ale především brání šíření požáru a chrání tedy život, zdraví i majetek.

Vhodnou variantou vstupních dveří do bytů v panelácích a bytových domech jsou požárně bezpečnostní dveře, které splňují normu bezpečnostní třídy 2 a obstojí tedy před zlodějem, který se pokouší o vloupání s použitím základního nářadí a fyzického násilí. Vyšší formu ochrany pak nabízí bezpečnostní dveře certifikované ve 3. bezpečnostní třídě. Ty odolají zloději, který se pokouší dveře překonat pomocí páčidla a dalšího ručního nářadí. „Oba tyto typy dveří, které máme v našem sortimentu, disponují požární odolností 30 minut a jsou zkonstruovány tak, aby zajistily splnění zákonné povinnosti a odpovídaly platným normám, a zároveň díky bezpečnostním prvkům chránily danou domácnost a její obyvatele,“ říká Martin Dozrál, generální ředitel společnosti SOLODOOR, která nabízí různé typy speciálních interiérových dveří a také odborné poradenství.

Výše uvedené typy speciálních dveří jsou dostupné i v rozšířeném kouřotěsném a protihlukovém provedení a je možné je doplnit řadou certifikovaných doplňků (např. panoramatické kukátko, samozavírač, dveřní stavěč nebo různé typy bezpečnostních a panikových zámků).

Skvělou volbou pro byty v panelových a bytových domech jsou také požárně bezpečnostní dveře do bytu NEXT SD 101 F s požární odolností 30 minut, které díky vynikající ocelové konstrukci a vysokému počtu jisticích bodů maximálně eliminují síly vznikající při pokusu o jejich násilné překonání.

„Za velkou výhodu považuji fakt, že naše certifikované dveře nabízejí skvělou funkčnost bez nutnosti rezignovat na design – k dispozici je široká škála různých povrchů a dekorů. Navíc díky našim zkušenostem z velkých developerských projektů, na kterých jsme se dodavatelsky podíleli, umíme vyhovět i speciálním požadavkům a vyrobit dveře na míru přímo pro konkrétní projekt. Kromě kvalitního sortimentu nabízíme také odborné poradenství a kvalifikovanou montáž s pětiletou zárukou na naše zboží,“ zakončuje M. Dozrál.
   

hnědé dveře – Požárně bezpečnostní dveře třetí třídy (DPB 3) SOLODOOR

černé dveře – Požárně bezpečnostní dveře druhé třídy (DPB 2) SOLODOOR

bílé dveře – Dveře NEXT SD 101 F

 

Více informací: www.solodoor.cz

FOTO: SOLODOOR a.s.

Skupina OM založila investiční fond

Hodnota fondu dosahuje v současnosti 100 milionů korun. Fond vznikl souběžně s přerodem stavebně-poradenské firmy OM Consulting do skupiny firem OM.

 

Zakladatelé Ing. Michal Mühlbauer, PhD., a Ing. Ondřej Vala mají smělé expanzní plány. Vedle poradenství ve stavebnictví se chtějí věnovat také vlastnímu developmentu, a to hlavně v rezidenčním a industriálním segmentu.

 

Co vás vedlo k rozhodnutí zaměřit se na vlastní development?

Michal Mühlbauer: Rezidenční trh v České republice prošel v uplynulých letech obrovským boomem. Výstavba je však stále nedostatečná a především v Praze nestačí nabídka nových bytů pokrývat poptávku po nich. Vidíme řadu menších až středních potenciálně zajímavých projektů, které velcí developeři nechávají ležet ladem, protože pro ně nejsou dostatečné velké, anebo jejich příprava je složitá.

Ondřej Vala: Díky našemu rozsáhlému know-how ve stavebnictví spatřujeme potenciál v menších projektech, které jsou pro velké developery komplikované. Umíme se ujmout příležitosti, kde je třeba překonat překážky, ať už třeba v podobě scelení pozemků, či složitého schvalovacího procesu. Naši odborníci na value inženýring si s nimi díky svému dlouholetému know-how poradí. Vidíme příležitost tam, kde velký developer vnímá komplikaci, v tom je naše silná stránka.

 

Říkáte, že na rozdíl od velkých developerů budete více využívat vlastní zdroje. Jakou část developerského procesu dokážete pokrýt vlastními silami?

Ondřej Vala: Jak už jsem zmínil, v rámci konzultační společnosti OM Consulting máme odborníky na vyřízení veškeré agendy související s povolovacím procesem stejně jako vlastní oddělení Design & Architecture, které budoucí projekt kompletně navrhne a vyprojektuje. Specialisté na technologie vstupují od začátku do celého procesu se svou znalostí provozu budov a díky nim můžeme navrhovat objekty, které jsou ekonomické nejen ve fázi výstavby, ale také při samotném provozu. Na to se často zapomíná. Naši zkušení cost manažeři zároveň zpracují celou ekonomickou stránku projektu. Díky tomu předejdeme nepříjemným překvapením, která některé developery zaskočí až v průběhu realizace.

Michal Mühlbauer: Ve fázi realizace pak můžeme těžit ze znalostí projektového řízení i construction managementu a volit takový způsob výstavby, který je v dané chvíli výhodnější. Myslím si, že to je v dnešní době nejistých cen citelná výhoda. Hotový projekt následně provedeme kolaudačním procesem, zařídíme interiéry a jsme schopni ho buď sami provozovat, nebo prodat. Vložení vlastního know-how může projektu ušetřit nemalé náklady a my jsme přesvědčeni, že na trhu obstojíme.

Jaké zhodnocení investorům nabízíte?

Michal Mühlbauer: Investoři vstupují do fondu OM Real Estate Fund SICAV, a. s., úpisem akcií s investičním horizontem čtyři roky. My jim nabízíme výnos v rozmezí 5,1–6,5 % a k tomu 10 % z výnosu fondu nad zmiňovaných 6,5 % ročně. Je zde garance minimálního výnosu prioritních investičních akcií ve výši 5,1 % p. a., a to i v případě nižšího zisku, či dokonce ztráty fondu. Garance je formou redistribuce fondového kapitálu od držitelů výkonnostních investičních akcií neboli od zakladatelů fondu ve prospěch externích investorů čili držitelů prioritních investičních akcií, a to až do výše tohoto fondového kapitálu, který připadá na výkonnostní investiční akcie.

Ondřej Vala: Přestože se to v dnešní době dvojciferné inflace může zdát méně konkurenceschopné, považujeme investice do nemovitostí za jedny z nejbezpečnějších. Investor zná přesně produkt, do kterého vkládá své prostředky, obeznámíme ho s naší filozofií zodpovědného developmentu a on může sledovat, jak se konkrétní realitní projekt vyvíjí. Hodnota nemovitostí dlouhodobě roste a konkrétně bytů je u nás pořád obrovský nedostatek.

Jitka Kvartková

Development news ocenil projekt od společnosti Úsporné bydlení

Celostátní soutěž Český energetický a ekologický projekt, stavba, inovace roku (ČEEP) má za sebou již 19. předávání titulů. V úterý 24. 5. 2022 je v aule ČVUT v Praze, Betlémské kapli, výherci slavnostně převzali z rukou místopředsedkyně Parlamentu ČR, paní Věry Kovářové.

Tradičními vypisovateli jsou Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR, Ministerstvo životního prostředí ČR a Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, organizaci zajišťuje společnost TOP EXPO CZ. Soutěžní kategorie, kterými jsou projekty, stavby (realizace) a energetické inovace letos doplnily ještě informační a komunikační technologie. 

UB Modul typový získal titul nejen v kategorii projektů, ale ocenila ho také naše redakce. Zdeněk Kaňa, jednatel společnost Úsporné bydlení, si jako přihlašovatel odnesl rovněž cenu Development News.  Systém pasivních modulárních projektů je konstrukčně tvořen jednotlivými prefabrikovanými buňkami. Rozměrově unifikované moduly mají velmi variabilní možnosti spojování a mohou snadno vytvořit stavebníkem požadovaný prostor. Vlastní projekt vychází ze zkušeností pana Kani získaných z předchozích realizací energeticky úsporných a pasivních objektů panelových dřevostaveb.

(Vlevo Zdeněk Kaňa, Věra Kovářová a Arnošt Wagner – Betlémská kaple, 24. 5. 2022)

Moderní obec musí být resilientní

Představitelé obcí a měst čelí v posledních letech problémům, s nimiž se v minulosti nesetkali – a často na ně ani nebyli připraveni. Nejdříve pandemie covidu, pak skokové zdražování energií a nyní uprchlická krize. A do toho ještě „běžné“ krizové situace – výkyvy počasí s vichřicemi (někde i tornádem), sem tam povodeň nebo jiná lokální katastrofa. Jak se s tím mají vyrovnat?

 

Cílem je, aby obce byly resilientní, tedy odolné, houževnaté a schopné flexibilní reakce. V rozhovoru o tom mluví Radka Vladyková, ředitelka Svazu měst a obcí ČR.

 

Čím se resilientní obec liší od té obyčejné?

Je to celková změna filozofie. Město či obec by měly být vnímány jako jeden funkční celek, v němž žijí lidé. A ten funkční celek by měl přinášet maximální komfort bydlení a naplnění potřeb 21. století. Slovo smart je většinou považováno za synonymum pro tzv. inteligentní neboli digitální technologie. A ty technologie jsou vždy pouze nástrojem k tomu, abychom došli k určitému cíli. Takže cílem není město celé očipovat, odatovat – a data sbírat, ale je to jen nástroj k tomu, jak o městě rozhodovat, aby fungovalo, jak fungovat má.

 

Co se ukázalo v posledních letech v praxi?

Hlavní filozofický posun vnímání je v tom, že události posledních let nám ukázaly, jak je naše společnost zranitelná a jak proti té zranitelnosti dokáže účinně působit akční a flexibilní územní samospráva, vedení měst a obcí. První, kdo na počátku covidového období šil roušky, rozvážel dezinfekce, zajišťoval nákupy nebo obědy starým lidem, bylo vedení měst a obcí ve spolupráci s hasiči, s dobrovolníky apod. To bylo o velmi rychlé aktivitě starostů nebo vedení měst. Covid byl první hrozbou a v rámci toho se ukázalo něco, o čem se nám ani nezdálo, že by se kdy mohlo stát – a to bylo uzavírání obcí. Hned se řešilo, jak vyvážet odpadky, jakým způsobem zajišťovat zásobování apod. A najednou jsme zjistili, jak je ten blahobyt, na který jsme dlouhodobě zvyklí, zranitelný. A že musíme najednou začít uvažovat, že může přijít další ohrožení. Sotva jsme vystřídali dobu covidovou, přišlo zdražení energií a najednou spousta lidí – i obcí – vydává úplně jiné částky za energie. Zase obrovské výdaje a zase to byly města a obce, které zareagovaly jako první. Zajišťovaly půjčky, poradenské servisy, mnohé obce už mají nějaké metodiky, jak lidi nasměrovat, aby přešli k jinému dodavateli energií, aby nepadli na sociální dno. Prostě se musejí o lidi postarat. A zase je to na úrovni starostů nebo vedení obcí. No a aktuálně, když si vezmeme konflikt na Ukrajině, tak první, kdo pomáhal, byli starostové. Ti spolu telefonovali, během pár hodin byli ve spojení, aby si předávali informace – a humanitární pomoc začala na úrovni obcí. Je to o tom, že starostové jsou nejblíže občanům. Také ve zprávě OECD o hodnocení covidové doby bylo uvedeno, že územní rozdrobenost ČR je v tom přínosem. Je velice akceschopná a velmi rychle dokáže zareagovat, protože ten systém je flexibilnější než státní aparát. No a vedení měst a obcí najednou zjišťuje, že digitální a moderní technologie jsou strašně zranitelné. Příkladem je Olomouc, kde byl velký kybernetický útok a na 14 dní byly vyřazeny sítě a počítače. Takže najednou se to opravdu otáčí – to, co bylo smart, inteligentní nebo digitální, je strašně zranitelné. Vlastně stejně jako celá společnost!

 

Jak si tedy v tomto případě slovo resilientní vykládat?

Není to pouze odolný, ale má daleko širší přesah. Je to organismus, který dokáže pružně zareagovat na negativní vliv, který na něj zapůsobí a dokáže beze ztráty své identity třeba i za cenu určité časové ztráty nebo nějakého dočasného omezení pokračovat dál ve svém způsobu života. Je strašně důležité, aby vedení měst, obcí i regionů, když se o nich rozhoduje, už uvažovalo o tom (oni to již dělají), že neexistuje pouze fixní krizový plán, v němž si řekneme, že když začne povodeň nebo covid, tak zavolám sousedovi do vedlejší obce apod. Jde o to, že to musí být opravdu flexibilní systém, dostatečně schopný pružně a velmi rychle zareagovat a většinou i dvoufázově až třífázově.

 

Tak to lze rozfázovat?

První fáze, kdy nastane ohrožení, znamená rychle zareagovat, získat správné informace a vědět, co dělat. Pak po kratší době je důležité nastavit systém na dlouhodobější překlenutí dané situace a třetí fáze je vyhodnocení rizika, k čemuž slouží všechny inteligentní, digitální a nové technologie. Protože jsou již posbíraná data, takže v zájmu předejít riziku v budoucnosti či negativnímu vlivu je nutné si to vyhodnotit. Dalším krokem je nastavit taková preventivní opatření, abychom podobné riziko do budoucna eliminovali. A zde je důležité, abychom dokázali pojmenovat, v čem ten původní systém nebyl dostatečně zpracován nebo popsán. Tím se vlastně celá společnost posouvá stále dále, právě k té schopnosti žít a přežít i nepřízně osudu. A stejným způsobem reagují systémy obce. Takže resilientní obec je taková, která má dobře popsané procesy a své rozhodování a dobře ví, jaký je její cíl a kam směřuje. A je to opačným směrem od toho smart (chytrého, inteligentního) města, které je založeno vyloženě technicistně. Tam je předpoklad, že když budeme mít všechno v datech a budeme řídit město podle dat, tak to bude nejlepší, co pro to můžeme udělat.

 

Nyní tu máme velkou vlnu utečenců, kteří prchají z Ukrajiny před válkou. Musíme je okamžitě ubytovat a umístit. Ty první jsme ubytovali v hotelech a nyní je stěhujeme do tělocvičen. Co dál?

Je to přesně to, o čem jsme se bavili. Na začátku to pro nás byla novinka, museli jsme situaci velice rychle řešit, protože ta vlna byla poměrně masivní. Nyní si to vyhodnotíme, a kdyby se podobná situace ve společnosti opakovala, už budeme mít příslušné procesy popsané. Prostě první uprchlíci přišli rychleji, než jsme stihli nějakým způsobem zareagovat. Tak se stalo, že jsme je dočasně ubytovávali v hotelech, kde je kapacita téměř vyčerpaná, a tak je nyní umísťujeme do sportovních zařízení.

 

Jak by měl privátní sektor ideálně navazovat na resilientní obec?

Aby se město mohlo rozvíjet jako funkční systém, je potřeba zapojit všechny aktéry – veřejnou správu, občany i soukromý sektor. Aby našli vzájemnou shodu a aby si tam všichni našli nějakým způsobem uspokojení a všichni věděli, jaká je jejich role, protože se prolínají. Při strategickém i územním plánování v rámci města je třeba o něm přemýšlet jako o funkčním systému. Hledat a najít vybalancování i v územním plánování. V Čechách to 30 let po revoluci ještě moc neumíme, ale budeme se to muset naučit. Zvykli jsme si, že třeba rozvoj měst a obcí závisí hlavně na veřejných, státních nebo evropských financích. Je nám jasné, že tyto peníze budou docházet, protože nevíme, zda peníze Evropské unie ještě budou k dispozici na konci programového období. Anebo nebudou…

 

Z toho vyplývá, že se na takovou situaci musíme předem připravit. Jak?

My jako Svaz měst a obcí České republiky shromažďujeme a uvádíme jako příklady dobré praxe města a obce, kde mají dobrou spolupráci se soukromým sektorem, PPP projekty aj. Je to pro nás klíčové, protože se neobejdeme bez zapojení soukromého sektoru a privátních peněz do rozvoje veřejné správy nebo veřejného sektoru. Musíme se naučit dělat to tak, že město připraví plánovací nebo jinou smlouvu s developerem – developer dá na rozvoj určitou částku nebo v příslušné hodnotě postaví třeba mateřskou nebo základní školu.

 

Je to standardní součást fungování obce?

Jistě, protože obec potřebuje vlastní peníze na to, aby svítily lampy, čistily se chodníky, jezdily autobusy. Pokud někdo chce přivést tisícovku nových obyvatel, pak je logické, že by k tomu měl připravit i část zázemí pro obyvatele. Je to naprosto legitimní, funkční a na západ od nás dlouhodobě zažitá praxe. A proto developeři říkají, když to funguje v Německu, proč to nejde u nás?

 

Zeptám se stejně: Proč to nejde i u nás?

Bohužel stále ještě doplácíme na takové řekněme velikášské plánování z let 1990–2000, kdy mnohé územní plány jsou naddimenzovány na obrovskou výstavbu domů. Pak se samozřejmě naráží na to, že „my vám ty domy nepovolíme, protože nemáme školu, není dostačující infrastruktura“ apod. Proto je neustále důležité se na to celé dívat jako na systém, který funguje v jednom městě a byl dobrý i pro souseda. Takže je zde nutná spolupráce v rámci celého regionu.

 

Praha si založila vlastní developerskou společnost. Je to určitá cesta?

Nechci kritizovat, ale pozastavila jsem se nad tím, že si Praha vydala vlastní pravidla a ten „příspěvek“ nazvala kontribuce. Nevím, kdo to slovo vymyslel, ale když si vezmu Říčany nebo Jihlavu, tak všichni to mají nastavené jako spolupráci. Celý rozvoj je o spolupráci a nalézání shodných řešení, aby se všichni aktéři zapojili a byli spokojení. A slovo kontribuce, co si pamatuji z dějepisu, tak vždy znamenalo poplatky za násilně uzmuté území ve válce, takže ve mně to slovo samotné evokuje boj. Ve mně automaticky evokuje, jako že developer násilně osídlí území v Praze – a v žádném případě to slovo není o spolupráci a konstruktivním řešení při společném zájmu rozvoje města. Ale to prosím berte jako názor Radky Vladykové.

 

Jak tedy privátní sektor více zapojit?

Developer – nebo kdokoli jiný ze soukromého sektoru – musí po těch 30 letech najít společnou řeč s veřejným sektorem, zbavit se nedůvěry. V rámci města je klíčem snažit se o společný a vyvážený rozvoj území, aby se na něm podíleli všichni aktéři. Protože jinak se nedostaneme ani k dostupnému bydlení, ani k dostatečným kapacitám veřejné infrastruktury.

Dosud se to neúspěšně řeší bez jasných pravidel…

Je to lokální. Setkáváme se s tím při řešení uprchlická krize, kdy Moravskoslezský kraj má za poslední roky o 20 000 obyvatel méně, takže tady by třeba uvítali nárůst počtu obyvatel a jsou tam i volné bytové fondy. Cílem státní politiky by měl být vyvážený rozvoj nejen v jednom funkčním regionu, ale v rámci celé České republiky. Jsme malé území a atraktivní by to mělo být ve všech koutech republiky. Ale to vyžaduje celou funkční infrastrukturu, vysokorychlostní vlaky, například z Drážďan do Prahy se zastávkou v Ústí nad Labem. Pak se z Ústí stane předměstí Prahy, protože tam budete za půl hodiny.

 

Můžete uvést nějaký příklad, abychom hovořili konkrétně?

Byla jsem nedávno ve Žďáru nad Sázavou, který má nyní krásný projekt – staví se tam průmyslová zóna a developer tam buduje i byty pro zaměstnance. Něco se dělá formou PPP projektu, takže jde jednoznačně o to, aby se už na začátku při územním plánování myslelo na to, co všechno je třeba pro pohodlný život měst a obcí. V novém stavebním zákoně už máme lépe specifikovanou veřejnoprávní plánovací smlouvu, v jejímž rámci bude možné upravit vztahy mezi developerem a veřejným sektorem. Je důležité, aby se developeři nebáli přijít se svými projekty a záměry na veřejnost a v rámci participace občanů už rozvíjeli dané území, aby to zapadlo do celkové koncepce a do rozvoje měst. A prací nás všech, veřejného i privátního sektoru, je postupně vzbuzovat důvěru mezi občany, veřejným a soukromým sektorem, která povede ke spolupráci. A zároveň je to i všestranné plnění slibů a budování dlouhodobé důvěry.

Arnošt Wagner / Foto: archIV

 

Nebraňme se digitalizaci a novým trendům v osvětlení

I tak běžnou věc denní potřeby, jako je osvětlení, dokážeme ovládat inteligentně a komplexně. V době extrémního tlaku na náklady a životní prostředí je to jedna z cest, jak vyhovět náročným požadavkům moderní doby – být co nejefektivnější ve všech směrech. O těchto tématech jsme hovořili s generálním ředitelem společnosti ZG Lighting Czech Republic, Janem Vackem:

 

V posledním roce razantně stouply ceny energií. Jak se vhodný výběr osvětlení promítá do celkové spotřeby energií? 

Velmi záleží na typu a užitnosti prostoru. Jiná bude spotřeba elektrické energie na lince kontroly kvality, kde je potřeba velká intenzita osvětlení, a jiná v samoobslužném skladu, kde dochází k sepnutí osvětlovací soustavy na hodinu denně. Obecně lze ale říci, že vhodným typem osvětlovací soustavy a řízením osvětlení lze celkový příkon snížit enormně.

Za jak dlouho se náklady na případnou výměnu osvětlení mohou na úspoře energií investorům vrátit?

Návratnost investice nelze paušalizovat, poněvadž je závislá na mnoha aspektech, které do celého procesu vstupují. Je třeba vzít v potaz, v jakém stavu je stávající osvětlovací soustava, jak dlouho je instalována, zda je potřeba řešit i nouzové osvětlení, o jak náročný prostor se jedná z hlediska elektroinstalačních prací, zda bude použit systém řízení osvětlení a mnoho, mnoho dalšího. Máme realizace s návratností sedm měsíců, ale také sedm let. Ideální je nás v tomto případě oslovit a my vytvoříme projektovou dokumentaci včetně křivek návratnosti. A následně můžeme otevřít diskuzi.

Důležitým trendem je i digitalizace osvětlení. Má kromě úspory energií a pohodlí pro uživatele ještě nějaký další přínos?
Řídicí systém inteligentního osvětlení umožňuje na prvním místě získat kompletní přehled o svítidlech v celé budově. Dále je schopný určit spotřebu jednotlivých svítidel a poskytnout správcům budovy kompletní energetické bilance. Na ovládacím panelu můžeme mít vizualizaci a například vidět svítidla v poruše. Také je zde možné zjistit stav a překontrolovat funkčnost systému nouzového osvětlení – to vše i prostřednictvím vzdáleného přístupu. Samozřejmostí je také naše schopnost integrovat naše řešení inteligentního osvětlení s komplexními systémy na řízení celých budov z hlediska zabezpečení, vytápění, klimatizace a všech ostatních technologií inteligentních budov. Navíc jsou naše systémy schopny oboustranné výměny dat.

Jaký předpokládáte z hlediska digitalizace další vývoj?

Zumtobel Group není pouze prodejcem svítidel, ale tvůrcem komplexních řešení, která jsme schopni našim klientům připravit na míru – a to včetně inteligentních funkcí. Nejen z hlediska řízení osvětlení a integrace nouzového osvětlení a jeho centrál, ale i z hlediska IoT nebo komplexního řízení tunable white, kdy dochází k plynulým změnám teplot chromatičnosti v závislosti na fázi dne a biorytmu.

Jednou z často skloňovaných záležitostí kolem osvětlení je také tzv. modré světlo a jeho škodlivý vliv na lidský organismus. Naše společnost nedávno na trh uvedla novou technologii „Zumtobel Spectrum“ v oblasti LED osvětlení. Barevné spektrum těchto LED zdrojů nyní ještě věrněji kopíruje charakter přirozeného denního světla. Modrá složka byla výrazně redukována, a naopak je zde výrazně posílena složka azurová. Z hlediska vizuálního vjemu člověk téměř nepozná rozdíl, nicméně lidské oko tuto změnu ocení menší únavou a stresem. Při osvětlení standardním LED spektrem má zornice oka tendenci se zvětšovat oproti stavu při přirozeném slunečním světle a stejné úrovni osvětlenosti. Zumtobel Spectrum dovoluje zornici zůstat v její přirozené velikosti, což snižuje množství světla vstupujícího do oka, a tím klesá namáhání sítnice. Oči zůstávají uvolněné, a tak rychle se neunaví.

Také bych rád uvedl, že Zumtobel Group je dlouhodobě jediná společnost tohoto typu na světě, která vyrábí skutečně ucelené portfolio svítidel umělého osvětlení pro vnitřní i venkovní prostory, nouzová svítidla, centrály nouzového osvětlení, řízení osvětlení i všechny digitální komponenty. Díky tomu jsme zcela soběstační a je zaručena plná konektivita našich produktů.

 

Důležitou součástí našich životů jsou i veřejná osvětlení, která jsou často také součástí velkých developerských projektů. Jaké příležitosti ke spolupráci v tomto sektoru nabízí společnost Zumtobel?

Veřejné osvětlení je jednou z našich stěžejních oblastí. Pro tyto účely máme rozsáhlé a komplexní portfolio. A nebavíme se pouze o osvětlování ulic, silnic nebo parků. S našimi svítidly jsme schopni osvětlit venkovní fasády budov, včetně citlivých instalací na historických památkách, nebo například stadiony. Mimochodem, Allianz aréna v Mnichově, Wembley v Londýně stejně jako domovské stadiony klubů Borussia Dortmund nebo Tottenham Hotspur jsou našimi zatím posledními počiny.

 

Stále více projektů používá digitální modely BIM. Máte v této oblasti nějaké plány? Jsou produkty Zumtobel synchronizované se systémem BIM?

Samozřejmě. Jsme schopni poskytovat projektantům a architektům naše svítidla a prvky ve formátech podporujících 3D objektové projektování již nyní. Osobně v této oblasti spatřuji obrovský potenciál a budoucnost.

 

Na českém trhu ZG Lighting Czech Republic s.r.o., člen skupiny Zumtobel Group, nabízí profesionální osvětlení značek Thorn, acdc a Zumtobel. Pro další informace prosím navštivte: www.zumtobel.cz.

Realitní trh v ČR je pro investory atraktivní

Uplynulé dva roky byly nesmazatelně poznamenány celosvětovou pandemií, nyní zase probíhá válka na Ukrajině. Všechny tyto události se podepisují i na realitním trhu.

Český realitní trh se momentálně potýká s mnoha problematickými trendy, v nichž hraje roli samozřejmě i vysoká inflace a rostoucí náklady na pracovní sílu a stavební práce. Výstavba developerských projektů se stává nákladnější, což vede developery k opatrnosti. Český trh je v popředí zájmu velkých investorů ze západní Evropy, Asie i USA, ale současně je zde i mnoho domácích investorů. Colliers, společnost zabývající se službami v oblasti komerčních nemovitostí a správou investic, se pod tlakem dění na Ukrajině rozhodla po více než 28 letech opustit Rusko a Bělorusko. Jaké trendy je možné očekávat, jsme se zeptali Marka Richardsona, ředitele a vedoucího oddělení průmyslových a investičních služeb a CEE Investment Services ve společnosti Colliers.

Českému trhu chybějí velké transakce, i když aktivita na trhu je vysoká. Dominují zejména rezidenční a průmyslové nemovitosti. Čím je to způsobeno?

Preference sektoru průmyslových a logistických nemovitostí (I&L) odrážejí současný globální trend investorů a jsou dány preferencemi investorů v oblasti rezidenčních nemovitostí a I&L poté, co pandemie covidu-19 urychlila strukturální změny v životním stylu a výdajových zvyklostech spotřebitelů i lidí. S nárůstem práce z domova, rostoucí důvěrou v elektronické nákupy a utrácením online byl v globálním měřítku zaznamenán meziroční nárůst o 54 % v sektoru nemovitostí I&L a 89 % v sektoru rezidenčních nemovitostí v porovnání s roky 2019–20. Předpokládáme, že tento globální investiční trend bude pokračovat.

 

Jak je pojem ESG (environmental, social and governance services) a jeho respektování důležité v současných investičních trendech? Cítíte, že se jeho význam stále zvyšuje? Jaké jsou benefity ESG programu?

Jeho význam roste, většina investorů uvádí, že je hlavním a stále důležitějším hlediskem v jejich investiční strategii a strategii rozhodování. Nedávný průzkum Colliers Global Investor Survey ukázal, že 30 % investorů očekává, že aktiva splňující požadavky ESG dosáhnou v příštích třech letech hodnotové prémie 5 %. Výhody existence programu ESG a budov, které splňují předpisy ESG, se mohou odrazit v ocenění nemovitosti a v tom, kolik je investor ochoten zaplatit za koupi aktiva dnes stejně jako v jeho budoucí likviditě (jeho budoucí schopnosti prodeje na trhu a poptávce investorů).

 

Rok 2021 byl na trhu s průmyslovými nemovitostmi považován ze rekordní. Poptávka dosáhla historického maxima a neobsazenost minima. Čím je to způsobeno, pandemií covidu-19? Rekordní úroveň poptávky je podpořena rostoucí rolí e-commerce na českém trhu v roce 2021.

Ano, částečně jsou to oba faktory, které přispěly k růstu jak profesní/korporátní poptávky po prostorách, tak poptávky investorů. Poptávka investorů odráží měnící se preference investorů a stav pracovního/firemního trhu a také společnosti, které se snaží zajistit svůj dodavatelský řetězec do budoucna pomocí near-shoringu a výroby s kvalifikovanou pracovní silou s nižšími mzdami blíže Evropě. Střední a východní Evropa, a zejména Polsko, je příjemcem tohoto trendu.

 

Jaké další trendy tak důležité události, jako pandemie nebo současná válka na Ukrajině, nastartovaly?

Již nyní vidíme známky toho, že firmy s požadavky na nemovitosti hledají další průmyslové, skladové a kancelářské prostory a chtějí se přesunout přes hranice za vnímanou stabilitou a bezpečím z Ruska, Ukrajiny a Běloruska. Ve střednědobém horizontu budou z tohoto trendu nejvíce profitovat ekonomiky a realitní trhy Polska a v menší míře i České republiky. Česká republika již nyní skutečně zaznamenává nárůst poptávky po vhodných prostorách pro bydlení a dočasné ubytování lidí v době války a rozvíjející se krize.

 

Míra neobsazenosti kanceláří se stabilizovala a nájmy naopak stále rostou. Jaké vidíte trendy v této oblasti?

Česká republika je tradičně stabilním trhem s kancelářskými prostory, kde se historická míra neobsazenosti nikdy příliš neodchýlila od úrovně kolem 9–11 %. Dokonce i během pandemie, kdy mnoho zaměstnanců pracovalo z domova, jsme v České republice nadále zaznamenávali stabilní míru neobsazenosti kancelářských prostor. To se zdá být v rozporu s širším trendem, kdy na mnoha západoevropských trzích míra neobsazenosti kanceláří vzrostla. Vzhledem k omezenému počtu developerských projektů a nabídce nových kancelářských projektů v Praze očekáváme, že tento trend a míra neobsazenosti trhu budou i nadále stabilní. Vzhledem k vysoké inflaci a rostoucím nákladům na pracovní sílu a stavební práce bude výstavba developerských projektů nákladnější, což následně povede k tomu, že developeři budou při spekulativní výstavbě opatrnější a mohou se snažit zajistit si vyšší úroveň nájemného při uzavírání nových nájemních smluv.

 

Kdo jsou v tuto chvíli investoři na českém trhu? A kdo naopak investuje na trhu zahraničním?

Na českém trhu dominuje domácí kapitál, což je částečně dáno globální pandemií omezující možnost zahraničních investorů cestovat do České republiky. Stále vidíme silný zájem o trh ze strany hlavních investorů ze západní Evropy o dobře umístěné, moderní kanceláře, zatímco zájem o průmyslové a logistické sektory je silný také z Asie a USA.

 

Lze nějak porovnat stávající situaci u nás a ve světě z pohledu investora? Jak je na tom Česko?

Realitní trh v České republice je pro investory stále atraktivní lokalitou. Země má silnou základnu domácích investorů, což poskytuje komfort na trhu i zahraničním investorům. Vzhledem k tomu, že Česká národní banka v posledních šesti měsících zvyšovala úrokové sazby rychleji než banky, budou investoři méně nakloněni pořizování realitních aktiv s výnosy denominovanými v českých korunách a mohou stále více vyhledávat investice s pronájmy a měnou denominovanou v eurech. To může následně vytvořit rozdíly na českém trhu s nemovitostmi, kdy investoři budou rozdílně oceňovat aktiva denominovaná v českých korunách a v eurech.

 

O co je v současné době největší zájem? Co lidé nejčastěji kupují?

Zájem investorů o český trh s nemovitostmi zůstává silný napříč všemi sektory. Vzhledem k velkému množství čes-
kého domácího kapitálu a zahraničního kapitálu, který chce v zemi investovat, si pak čeští investoři nemusejí nutně dovolit luxus omezit svou investiční strategii na určité sektory. V České republice trvá silný zájem investorů o dobře pronajaté a umístěné moderní kanceláře, zatímco sektor průmyslu a logistiky následuje celosvětový investiční trend a zůstává nejvíce konkurenceschopným a nejatraktivnějším sektorem pro investory, kteří hledají v zemi
příležitosti.

 

Jakým výzvám momentálně čelíte a co plánujete do budoucna?

Rostoucí stavební náklady budou mít negativní dopad na trh s nemovitostmi. Česká národní banka zvýšila úrokovou sazbu (a náklady na úvěry) mnohem rychleji než ostatní národní banky, což může mít ve svém důsledku za následek zpoždění mnoha projektů a snahu developerů financovat raději v eurech než v českých korunách. Menší počet developerských projektů v přípravě bude mít negativní dopad na úroveň likvidity na českém realitním trhu a celkový objem transakcí. V době, kdy mnoho českých fondů zažívá příliv kapitálu investorů, kteří hledají investice do nemovitostí, to bude mít následek, že čeští investoři a fondy budou stále více hledat přeshraniční investice v regionu střední a východní Evropy a v širší Evropě. Na tuto skutečnost reagujeme a vzhledem k mým zkušenostem a času strávenému prací ve Varšavě a na polském realitním trhu těsně spolupracujeme s naším místním týmem kapitálových trhů v Polsku na vyhledávání vhodných investičních příležitostí pro české investory. V současné době máme s českými investory působícími v Polsku rozpracované investiční projekty v hodnotě přibližně 180 mil. eur a očekáváme, že tato hodnota dále poroste.

Kristina Vacková / foto: Colliers a Shutterstock

Kanceláře v jedinečném prostředí od světové krajinářské jedničky

Na prestižní pražské adrese u Vinohradské třídy vzniká pod taktovkou společnosti Crestyl celá nová čtvrť plná harmonické atmosféry. Hagibor nabídne kanceláře i bydlení propojené veřejným prostorem.

Ten tvoří čtvrtinu celého území a navrhl jej světoznámý krajinářský architekt Michel Desvigne. Kdo by nechtěl mít kanceláře v městském lese?

Developer Crestyl je známý tím, že staví komplexní projekty, které kombinují více funkcí, a často se pouští do přeměny celých území. Stejně tomu je i v případě pražského Hagiboru přímo navazujícího na Vinohradskou třídu. V této unikátní lokalitě vidí Crestyl velkou budoucnost. „Po DOCK jde o náš další významný projekt, který využívá symbiózy bydlení, kanceláří, obchodů a služeb na jednom místě,“ říká Viktor Peška, obchodní ředitel společnosti Crestyl. Odkazuje tak na projekt DOCK, který vznikl v pražské Libni kolem slepých ramen Vltavy a je těsně před dokončením. Vznikla zde nejen kombinace kanceláří a bydlení, ale také hektarový park, prostory pro sportovní aktivity, restaurace, kavárny, obchody a služby.

 

2 000 stromů

„V případě Hagiboru jsme opět pečlivě řešili koncepci celé čtvrti a společně s architekty klademe obrovský důraz na veřejný prostor. Jeho koncepci řídí nejvýznamnější krajinářský architekt současnosti Michel Desvigne. Ten vše spojil do jednoho harmonického celku, který propojuje venkovní prostranství s potřebami budoucích obyvatel a nájemců kanceláří,“ vysvětluje Peška.

Desvigne je autorem urbanistických řešení, veřejných prostor a parků po celém světě, např. v Paříži, Tokiu nebo Detroitu. Pro Hagibor navrhl koncepci tzv. městského lesa. „Zeleň zde tak propojuje a zároveň odděluje kancelářské a obytné prostory, stírá rozdíly mezi tím, co je chodník či trávník. Plánujeme zde vysázet až 2 000 stromů, což dodá veřejnému prostoru členitost, zvýší jeho estetiku a zlepší klima uvnitř i vně budov,“ doplňuje V. Peška.

 

První etapa kanceláří

V rámci projektu Hagibor vyroste šest administrativních budov, které nabídnou celkem přibližně 80 000 m2 pronajímatelné plochy. Aktuálně startuje stavba první etapy, na níž se kromě Crestylu podílí i EP Real Estate. Tato první etapa zahrnuje dvě budovy přímo u Vinohradské třídy, které nabídnou 31 000 m2 plochy k pronájmu – více než 28 000 m2 kanceláří a 3 000 m2 pro obchody a služby. V přízemí budov budou prostory pro obchody, restaurace a služby, vyšší patra nabídnou kanceláře ve vysokém standardu, jejichž součástí jsou v ustupujících podlažích rozsáhlé terasy s výhledy na Prahu. Prvním potvrzeným nájemcem je mediální dům Czech News Center, který obsadí téměř 9 000 m2 kanceláří a přesune sem své sídlo. Zaujalo je právě atraktivní architektonické řešení a vysoký technický standard budovy spolu s lokalitou.

 

Unikátní lokalita

Projekt Hagibor, který kromě administrativní části zahrnuje i pět rezidenčních domů s celkem 650 byty, roste na pomezí žádaných rezidenčních čtvrtí Vinohrady a Strašnice, na konci Vinohradské třídy u stanice metra a tramvají. Všechny části projektu propojí náměstí a centrální pěší bulvár s obchody a restauracemi, který povede od východu z metra. V přímém sousedství se pak nachází rozsáhlý sportovní areál. Veškerá občanská vybavenost je v blízkém okolí, samozřejmostí je vybudování dětského hřiště a napojení na městské cyklotrasy. Středobodem nové čtvrti bude veřejné prostranství, které bude i díky své poloze přirozeným místem pro setkávání a různé akce.

 

Důraz na urbanismus a architektonické řešení

Kromě již zmíněného Michela Desvigne, který se věnuje veřejnému prostoru, se pro projekt Hagibor spojila dvě mezinárodní architektonická studia – Bogle Architects a Ian Bryan Architects (IBA). Ta společně vytvořila vzdušný a světlý prostor, který dá vyniknout každému domu a bude nabízet vyváženou kombinaci designu a funkčnosti. Autorem administrativní části projektu Hagibor a zároveň celkového urbanistického řešení lokality jsou Bogle Architects vedené Ianem Boglem. Ten se podílel například na ikonickém londýnském mrakodrapu Swiss Re Tower přezdívaném „Okurka“.

 

Crestyl chystá zajímavé projekty i v dalších lokalitách

Kromě Hagiboru připravuje Crestyl přímo v centru Prahy rozsáhlý projekt Savarin. Ten je umístěn přímo v sousedství pražského Václavského náměstí, které s odkazem na tradici Václavských pasáží propojí s ulicemi Na Příkopě, Jindřišskou a Panskou. Zahrnuje pečlivou rekonstrukci stávajících historických budov a vznik zcela nového veřejného prostoru se zelení a otevřeným prostranstvím ve vnitrobloku. Jeho podobu navrhla ikona současné světové architektury a designu Thomas Heatherwick a jeho studio. Součástí projektu Savarin bude i výstavní prostor pro umístění Slovanské epopeje Alfonse Muchy. Mimo Prahu pak Crestyl spouští úplně nový multifunkční projekt v samotném centru Brna vedle hlavního vlakového nádraží, kde kromě obchodních prostor a bytů budou i kanceláře.

PR

Nejvyšší bod Masaryčky stál 600 mil. Kč  

Železobetonový skelet dvou budov, které staví společnost Penta u Masarykova nádraží, dosáhl nevyššího bodu.

Projekt polyfunkčních budov britské architektky Zahy Hadid představila Penta veřejnosti před šesti lety, stavba začala vyrůstat podél ulice Na Florenci od března loňského roku. „První byly betonové piloty, které jistí statiku budov. S těmi jsme začali v listopadu 2020. Základová deska byla hotová před rokem. Když pominu různé přípravné práce, každé patro devítipodlažní budovy jsme stavěli zhruba 23 dní,“ říká Pavel Streblov, ředitel Penty Real Estate pro komerční výstavbu. Podle něho vyšla hrubá stavba na 600 mil. Kč.

Atypická stavba s unikátní fasádou

Už podle betonového skeletu je patrné, že jde o atypickou stavbu. Každé podlaží je odlišné, patra jsou navzájem posunutá do vějířovitého uspořádání tak, aby mohly vzniknout kaskádovité terasy. Nosná konstrukce vznikala s velkou přesností už kvůli fasádě, která bude stavebně nejkomplikovanější částí budovy. „Fasáda je spíš uměleckým dílem než stavebním prvkem,“ říká Pavel Streblov. Její jednotlivé části začne Penta instalovat v létě; s dokončením nezvyklého pláště obou budov za 0,5 mld. Kč se počítá až v červnu příštího roku. Kotvy pro upevnění jednotlivých dílů fasády budou sice připraveny už letos v dubnu a květnu, ale hodinářská práce navěšování jednotlivých dílů potrvá skutečně celý rok. Jejich sesazování musí být totiž na milimetry přesné, vzhledem k použitým materiálům tady má stavařina spíše charakter finální strojírenské výroby. Pro její realizaci si Penta Real Estate vybrala firmu Sipral, která má zkušenost s obdobně náročnými projekty. Příkladem může být La Defense Arena v Paříži nebo Fondation Louis Vuitton od Franka Gehryho.

Třetí nejnákladnější oblastí jsou pak veškeré technologie v budovách, které Pentu přijdou na 300 mil. Kč. V budovách vznikne celkem 21 000 m2 kancelářských ploch, první dvě podlaží nabídnou 6 000 m2 pro obchody a restaurace. „Polovina ploch už je pronajata, o dalších jednáme. O centrum Prahy je stále značný zájem, mít kancelář či obchod v prémiových budovách světoznámé architektky láká i přes vysokou cenu za pronájem, který dosahuje 28 eur/m2,“ dodává Pavel Streblov.

Změny projektu podle požadavku památkářů

Za několik let diskusí s odborníky i veřejností prošly polyfunkční budovy řadou změn. Penta musela snížit původní projekt o celé jedno patro, částečně ukrojená je i symbolická věž ze zlatých lamel. Od ní se pak výška budov směrem ke Karlínu schodovitě snižuje. Dlouho se také hledala finální podoba fasády s organickými tvary, které jsou pro Zahu Hadid typické. Na jednu stranu bylo zapotřebí vyjít vstříc požadavkům především památkářů, limity změn však stále držela londýnská kancelář Zaha Hadid Architects, která dílčí úpravy projektu průběžně navrhuje. Pokud mají budovy nést jméno ikonické architektky, nesmí se ani v detailu ztratit její rukopis. Výrazně pozitivním novým prvkem je maximalizace zelených ploch. Zelené terasy a střešní zahrady mají v součtu 4 200 m2, výrazné budou i pětadvacetimetrové šikmé pásy rozličných rostlin, které jsou součástí fasády.

Snaha podstatně zamezit efektu tepelného ostrova a přispět k udržitelnému konceptu lokality je důvodem, proč projekt získal precertifikaci ekologického standardu LEED Platinum. Obě budovy by měly být dokončeny ve druhé polovině příštího roku. Do konce příštího léta Penta Real Estate společně s městem také zásadně rozšíří ulici Na Florenci, parkoviště u Masarykova nádraží změní na náměstí s novými vchody do metra. Celkové náklady na projekt, který Penta plánuje dokončit ve druhé polovině příštího roku, by měly dosáhnout 2,5 mld. Kč.

Budova od Zahy Hadid je pouze první částí rozvoje území. Urbanistickou studii zástavby rozsáhlého brown-
fieldu u Masarykova nádraží od studia Zaha Hadid Architects představila Penta v květnu 2016. Po počátečních příznivých ohlasech se studie stala předmětem ostré společenské diskuse. Pro část pozemku u autobusového nádraží Florenc tak společnosti Penta, ČSAD Praha holding za podpory Institutu plánování a rozvoje hl. m. Prahy vypsaly v loňském roce novou urbanistickou soutěž. Jejím vítězem se stal tým složený z architektonických studií UNIT architekti, A69 – architekti a MARKO & PLACEMAKERS. Rada hl. m. Prahy odsouhlasila výsledek soutěže letos v březnu. Stavební povolení pro dvě budovy od Zahy Hadid v těsné blízkosti Masarykova nádraží získala Penta Real Estate v únoru 2021. Do celého rozvojového území plánuje investovat celkem 10 mld. Kč.

PR

Trendy v zabezpečení objektů na zámku Berchtold

V romantickém prostředí zrekonstruovaného zámku Berchtold se ve dnech 30. a 31. 3. 2022 konala konference pod názvem Trendy v zabezpečení objektů. Účastníky přivítal Václav Růžička, generální ředitel a předseda představenstva společnosti ALKOM Security, a.s.

V sérii zajímavých dopoledních příspěvků vystoupil jako první Tomáš Szabo, obchodní ředitel společnosti LITES – elektrická požární signalizace, která je ryze českým výrobcem. Tato liberecká společnost oslavila 50 let výroby elektrické požární signalizace v ČR, přičemž se její historie počítá od vzniku původního podniku Tesla Liberec. Ve své přednášce Tomáš Szabo nastínil možnost kompatibilního nahrazování i 50 let starých systémů původních ústředen pro pět typů rozlišení hlásičů požáru, pro rozličné potřeby, instalace a prostředí.

V další části své přednášky prezentoval nové systémy vhodné od malých objektů až po velké komplexy, budovy nebo průmyslové areály. Předností je zmíněná vzdálená správa a propojení s mobilním zařízením. Úspěch společnosti na trhu v současné složité situaci umožňuje vedle vlastní výroby i kapacita skladů, což urychluje dostupnost produktů. Jako příklady realizovaných projektů uvedl ochranu Pražského hradu nebo závod Škoda Auto v Mladé Boleslavi.

 

V druhé navazující přednášce představil obchodní manažer Tomáš Ulč ze společnosti VARNET – bezpečnostní technologie historii 30 let zkušeností z trhu. Firma vznikla spojením dvou významných slaboproudých technologických firem STASANET a Variant plus. V počátku roku 2020 se fúzí začlenil do holdingu Elkov elektro. Díky tomuto spojení dnes patří VARNET k největším distributorům bezpečnostní techniky na českém trhu.

Partnera časopisu Facility Manager, společnost H&B Group, na konferenci zastupoval provozní ředitel Tomáš Pospíšil. Představil posluchačům řadu novinek z oblasti drátových, bezdrátových a cloudových řešení v různých dimenzích. Společnost, která v ČR zastupuje německou značku CES a italskou značku CISA, dodává na trh i vlastní výrobky pod značkou STAR. Firma H&B Group se aktuálně podle slov provozního ředitele zaměřuje především na vybavení vhodně zvolených přístupových bezpečnostních systémů do hotelů, kanceláří, bytových komplexů, státních objektů, ale i pro individuální koncové zákazníky.

 

Před pozváním na výborný oběd do restaurace BERCHTOLD 1388 seznámil Václav Růžička, generální ředitel společnosti ALKOM Security, a.s., posluchače s 31 let dlouhou historií firmy, která se v roce 2000 stala akciovou společností. Na trhu je dnes známá díky své specializaci na systémy zabezpečení osob, majetku, informací a zejména provozování bezpečnostního dispečinku PCO pro tisíce svých klientů. Úspěch společnosti přikládá ředitel komplexním řešením technického zabezpečení, vycházejícím z dlouholetých zkušeností, a práci vysoce kvalifikovaných odborníků s individuálním přístupem k zákazníkům s maximální kvalitou a optimálním návrhům ekonomických řešení.

V odpoledním bloku – stejně jako druhý den – pokračovaly prezentace se zaměřením na montážní a spolupracující firmy. Součástí setkání odborníků z oblasti zabezpečení byla ve foyer výstava ukázek zabezpečovací techniky.

Akce, která byla umocněna krásným prostředím areálu na zámku Berchtold, kde se nachází i oblíbený hotel, byla velice zajímavá a po dlouhé pauze zaujala i možností osobní účasti. Zámek a hotel je i prezentačním a školicím centrem v bezpečnostním průmyslu a akce se zúčastnilo vedení asociace ASBS, která zde měla svoje zasedání. Poděkování patří především hostitelské společnosti ALKOM Security, a.s., konkrétně generálnímu řediteli Václavu Růžičkovi a jeho týmu.

 

 

Ze zámku BERCHTOLD v Kunicích – Vidovicích

Za redakci časopisu Facility Manager

Arnošt Wagner, Monika Mandíková

www.zamekberchtold.cz