Společnost Unibail-Rodamco-Westfield nedávno oznámila, že obchodní Centrum Černý Most projde modernizací a bude rozšířeno o 9 100 m2, což představuje 32 obchodů a restaurací a tři nové kinosály.

Slavnostní otevření je naplánováno na podzim 2025. Práce byly zahájeny v květnu a budou probíhat s důrazem na co nejnižší uhlíkovou stopu s využitím materiálů od lokálních dodavatelů. Centrum bude po celou dobu prací plně v provozu.

Karolína Šustrová je provozní ředitelkou pro Českou republiku a Slovensko (Head of Operations) v Unibail-Rodamco-Westfield již 12 let. Běžně se věnuje asset managementu obchodních center, ale dočasně letos od ledna řídí vzhledem k rozšíření CČM oddělení pronájmu. V rámci své agendy zaštiťuje také téma udržitelnosti, které se v posledních letech stalo v rámci skupiny Unibail-Rodamco-Westfield skutečně klíčovým.

Jaká je současné postavení společnosti Unibail-Rodamco-Westfield, která provozuje Centrum Černý Most?

Unibail-Rodamco-Westfield je v této chvíli přítomna napříč celým světem, tedy i mimo Evropu. Původní Unibail-Rodamco bylo zastoupeno pouze v kontinentální Evropě, ale po akvizici Westfieldu přikoupilo velké portfolio ve Velké Británii a v Americe. Je to společnost, která se zaměřuje na prémiová obchodní centra v největších metropolích. Specializuje se relativně úzce na tento typ assetů a tomu odpovídá i portfolio v našem regionu. V Praze máme nyní tři obchodní centra: Centrum Černý Most, Westfield Chodov a Metropoli Zličín. A z Prahy řídíme i Aupark Shopping Center v Bratislavě, které ale nyní prochází procesem divestmentu, tedy odprodeje. 

Změnila se nějak struktura?

Co se týká řízení, přenechává vedení společnosti lokálním týmům relativně velké pravomoci. V rámci matrixové struktury spadá český tým pod regionálního COO (hlavního provozního ředitele) Jakuba Skwarla, který má pod sebou oblast zahrnující Německo, Rakousko, Polsko a také Českou republiku a Slovensko. Nicméně i jednotlivá oddělení u nás v České republice mají velkou míru autonomie.

Během dvou let plánujete rozšířit CČM, a to za plného provozu, jak je v Unibail-Rodamco-Westfield obvyklé.

Je to tak. Rozšíření Centra Černý Most – a obecně investice do retailu – je vlastně docela unikátní záležitost od doby, kdy šly úrokové sazby nahoru. Jsme proto rádi, že se povedlo interně schválit tento projekt. Zároveň je to důkaz toho, že společnost stále vidí v našem regionu potenciál. Vlastně ten projekt vznikl i vzhledem k tomu, že jsme identifikovali předpoklady centra rozšířit ho o další plochy jak z pohledu poptávky zákazníků, tak retailerů, tedy nájemců – i těch, kteří o centrum jeví zájem. 

Projekt se týká především rozšíření nabídky restaurací a zábavy.

Ano, nicméně budou rozšířeny i plochy pro módu a další retailové koncepty. Hovoříme o dalších 9 100 m² pronajímatelné plochy, která bude přistavěna v severovýchodní části stávajícího obchodního centra. Rekonstrukce bude probíhat za provozu, což znamená, že postavíme novou část, a teprve později ji propojíme se stávajícím objektem, tak aby došlo k co nejmenšímu dopadu na zákazníky i na provoz.

Zmiňovala jste, že důraz bude kladen na food court a na zábavu. Plánujete zde nový koncept stravovacího úseku?

Koncept dining plaza na Chodově určitým způsobem připomíná to, co chceme představit i na Černém Mostě. Dnešní nabídka už neodpovídá očekáváním a požadavkům zákazníků, takže ji chceme výrazně rozšířit včetně restaurací s obsluhou apod. Zároveň bude celá zóna ještě lépe přizpůsobena rodinám s dětmi a společné sezení bude například doplněno o dětský koutek.

To vypadá jako další lákadlo pro návštěvníky.

Naší vizí je rozšířit nabídku gastra a pozvednout celkovou atmosféru. V této spádové oblasti je relativně málo restaurací. Proto věříme, že jsme schopni sem přilákat zákazníky a vytvořit jinou atmosféru než „klasickou foodcourtovou“, jakou známe z jiných obchodních center, takže se zde budou cítit dobře. Zároveň otevřeme tři nové kinosály, což je další rozšíření možností zábavy. Centrum Černý Most je primárně zaměřeno na rodiny s dětmi, ale toto je další prvek pro bonitní klientelu.

Budova bude certifikována v BREEAM Excellent. Můžete nám přiblížit důvody?

Jistě. My vlastně s certifikací BREEAM dlouhodobě pracujeme. Užíváme ji pro celé portfolio Unibail-Rodamco-Westfield. Centrum Černý Most patří nyní k celoevropské špičce, co se týká certifikace BREEAM in Use. Dosahuje úrovně Excellent pro budovu, a dokonce Outstanding pro management. Je určitým způsobem uznáván všemi investory a je to něco, co opravdu – i v našich nefinančních reportech – hraje zásadní roli. Pro nás je BREEAM velmi dobrým vodítkem, na co se v oblasti udržitelnosti máme dále zaměřovat. Je dost komplexní, opravdu sleduje všechny oblasti od biodiverzity přes energetickou náročnost až po práci s komunitou atd. S certifikací BREEAM pracujeme dlouhodobě i s lokálními partnery, kteří nám pomáhají.

A co se týká samotné stavby?

Zde to bude probíhat ve standardu BREEAM New Construction Excellent, což je sada standardů pro velmi náročné podmínky, které musíme splnit v rámci stavby. Týkají se energetické náročnosti, recyklace vody, fotovoltaických panelů, rekuperace vzduchu, standardů materiálu apod. Plánujeme recertifikovat centrum po dokončení prací na BREEAM in Use V6, což je šestá verze náročnější Double  Outstanding, to znamená Outstanding pro management i budovu.

Takže budete recyklovat původní materiály a budete se věnovat co nejvíc okolnímu prostředí?

Troufnu si říct, že Unibail-Rodamco-Westfield je opravdu lídrem v udržitelnosti. Celá skupina má jako první z hráčů v komerčních nemovitostech závazek dekarbonizace do roku 2050, který je potvrzen Science Based Targets. Bereme to vážně, není to jen o certifikacích, ale skutečně máme strategii udržitelnosti. Co se týká stavby, částečně to souvisí s BREEAM in Use, ale jsou tu i nějaká naše interní pravidla. V souvislosti s nimi velmi pečlivě kontrolujeme uhlíkovou stopu celé stavby a snažíme se znovu využívat a recyklovat její některé části, ať už to jsou části fasád, prvky zábradlí, podlah atd. Velkou roli hraje využití nízkoemisního betonu, resp. cementu. To výrazně sníží uhlíkovou stopu. Stavaři to sice nemají moc rádi, protože materiál déle schne, nicméně úspora z pohledu CO2 je veliká. Zároveň máme na Centru Černý Most solární panely a na střechách nové přístavby vzniknou další, které využije budova pro svůj provoz.

Ještě se vraťme k recyklaci vody. Jak to bude fungovat?

Na všech toaletách se bude používat šedá a dešťová voda na splachování a také na zalévání zeleně, třeba na naší komunitní zahradě za centrem směrem k rezidenční oblasti. Je to opravdu moc hezký projekt. Nedávno jsme za ni dostali na Sustainability Summit ocenění Sustainability Star. 

Je to tedy veřejný prostor?

Veřejný je, ale není to tak, že by tam každý mohl jen tak přijít. Zájemci se musejí registrovat – ale je zdarma. Účastníci akcí zde získají i spoustu rad, co, kdy a jak pěstovat.

Včely tam také máte?

Máme tam celkem 10 včelstev, takže máme i med, který při příležitosti různých akcí rozdáváme jako dárky zákazníkům i našim zaměstnancům.

Ještě máte nějakou zajímavost, o níž chcete mluvit?

Unikátní restaurační zóna dining plaza bude fungovat s minimálním množstvím jednorázových plastů. Budeme používat novou ekologickou myčku a naši nájemci budou podávat pokrmy na porcelánovém nádobí s kovovými příbory. To znamená, že výrazně snížíme využití plastů a plastového odpadu, což je mimořádně důležité. Máme to tak i na Chodově a určitě z pohledu odpadu je to dost významný krok. 

Na co se zákazníci mohou po dostavbě těšit?

Počet obchodů Centra Černý Most a restaurací se zvedne o 32, na celkových 213. Ale v důsledku toho, že část centra bude restrukturalizována, bude 22 nových restaurací a 20 nových obchodů. Vedle zmíněných restaurací a celého konceptu dining plaza, kde se zákazníci podle mne budou cítit dobře, to jsou VIP kina – tři luxusní kinosály postavené na střeše. Zákazníci budou mít možnost si zde během představení objednat jídlo, pití, využít nejkomfortnější sezení a vychutnat si nejmodernější technologie, co se týče zvuku a vizuálu. Pokračovat bude také Maxíkov, což je dětská atrakce, kde mimo jiné pořádáme pravidelné kurzy angličtiny, divadélka, jógu pro děti atd., které chceme zachovat i během stavby.

O kolik se zvětší prodejní plocha?

V přízemí na stávající pasáž naváže část s novými obchody, kam se částečně přesunou stávající nájemci, budou zde i nové koncepty, větší provozovny a zároveň přijde relativně zajímavé množství nových značek, protože 9 100 m2 je dost velká rozloha. Za zmínku ještě stojí, že food court – dining plaza – bude přesunut do horního patra a nabídku jídla zachováme i po dobu přestavby.

Jaká je situace s pronájmy?

Zájem o projekt byl velký, nová část centra je téměř celá pronajatá. Jména nových značek zatím nebudu prozrazovat, ale zákazníci se určitě mají na co těšit. 

 

Arnošt Wagner

Foto: Archiv Unibail-Rodamco-Westfield

Architekt Ondřej Chybík oceňuje odvahu radních města Jihlavy zachovat pozici arény v bezprostřední blízkosti centra města a věří, že toto rozhodnutí přinese synergický efekt jak pro novostavbu, tak pro samotné centrum. 

Aréna tak bude sloužit sportovnímu klubu, veřejnosti i školám v sousedství. Vedle hokeje a dalších halových sportů, zde bude možné provozovat i další sporty, např. na střeše bude běžecký ovál. Plánují se zde i kulturního akce. Kromě flexibilního prostoru pro koncerty nabídne hala i různé variabilní výstavní prostory pro veletrhy, přednášky, putovní expozice. A to vše na hraně historického jádra města. Aréna tak významně rozšíří nabídku aktivit v centru Jihlavy a stane se dalším důvodem, proč navštívit město i Kraj Vysočina. S Ondřejem Chybíkem z brněnského architektonického ateliéru CHYBIK + KRISTOF jsme hovořili o různých aspektech této multifunkční arény.

Původní hala byla v podstatě plechová krabice. Jak jste v ateliéru došli k finální podobě?

Forma budovy vychází z více parametrů, ale ten úplně nejdůležitější je prostupnost územím. Jelikož jsme v centru města, nechtěli jsme vytvořit bariéru v širším kontextu. Proto je areál rozdělen do čtyř objektů (dva stávající a dva nové) a vytváří tak městský kampus. Centrální stavba je samotná multifunkční hala, která je logicky nejvýraznější. Hokej má v srdci Jihlavanů významné místo – i proto je tato stavba formálně nejexpresivnější. Chtěli jsme navrhnout budovu, kterou si budou schopny vybavit a nakreslit i děti ve školce. Půdorysně vychází z tvaru ledové plochy uvnitř a elipsy zvenčí. Různé prolínání těchto dvou základních forem nám dovoluje akcentovat významná místa v objektu, jako jsou vstupy do stadionu.

Hala stojí v místě z jedné strany obklopené parkem, na druhé straně páteřní komunikací. Jak to ovlivnilo návrh?

Stadion je zasazen ve velice pestrém kontextu, z východní strany je průmyslový areál pivovaru Ježek, z jihu budova vysoké školy, ze západu ulice rezidenčního charakteru a ze severu park Smetanovy sady. Definice rozhraní ke každému z těchto celků, byl jedním z nejsložitějších úkolů celého návrhu. Nejvýznamnější změnou je zklidnění ulice Tolstého. Cílem bylo vytvořit významné veřejné prostranství, odkud se vstupuje do budovy vysoké školy a stadionu. V tomto prostoru dojde ke zklidnění dopravy, doplnění mobiliáře, před vysokou školu se navrátí stromořadí a ulice bude směrem k aréně rozšířena, kde plynule naváže na dvojici pobytových schodišť. Ve stejném duchu jsme přistupovali ke každé hraně řešeného území, snažili jsme se naším návrhem vnést novou přidanou hodnotu, která bude propojovat celý městský kampus s jeho okolím. 

Váš ateliér je vyhlášený vnášením moderních technologií a zeleného přístupu do projektů. Jak je to v tomto případě?

Hokejový stadion je v této problematice výzvou, ze své podstaty je energeticky náročný. Snažili jsme se celkový energetický systém co nejvíce propojit, aby například odpadní teplo z výroby ledu bylo používáno pro ohřev vody. Těchto soudobých řešení je v projektu celá řada. Důležitá je práce se stíněním; střecha stadionu je pokryta extenzivní zelení podporující retenci vody a biodiverzitu v centru města. Fasády budov jsou stíněny za pomoci sekundárního pláště včetně okenních otvorů. 

Aréna má být multifunkční. To v provozu znamená mnoho funkcí s velkou variabilitou. Co to pro vás v návrhu představovalo?

V návrhu jsme pracovali s co nejpragmatičtějším rozdělením, aby na sebe jednotlivé funkce co nejlogičtěji navazovaly a zároveň jejich individuální multifunkčnost dovolovala co největší variabilitu. Například ochozy v přízemí arény mohou být využity jako výstavní prostor. Celý komplex bude vybaven soustavou akustických závěsů, které mají schopnost výrazně měnit atmosféru a prostorové uspořádání. Například jsme schopni v aréně zatáhnout celý horní prstenec tribuny, podpořit tak poslechovou pohodu v hale a zároveň uspořádat koncert vážně hudby s menší kapacitou, aniž by prostor vypadal poloprázdně. Tyto změny charakteru interiéru dovolují maximální flexibilitu využití haly – všechno zmíněné je samozřejmě podpořeno audiovizuální technikou.

V době mezi návrhem a výstavbou bylo třeba se vyrovnat s různými nástrahami např. covidem nebo razantním zdražením stavebních materiálů. Došlo v důsledku toho k nějakým změnám oproti původnímu projektu?

V tomto ohledu byl návrh opravdu náročný, v průběhu projektování jsme se museli vyrovnat se spoustou vnějších vlivů, ať už to byl covid, nebo začátek války na Ukrajině, který vedl v inkriminovaném období ke značné nestabilitě světových trhů se stavebními materiály. Některé okamžiky byly opravdu složité, ale vůle města projekt realizovat byla ohromná a výsledkem je dnes stavba v plném proudu, za což jsme jako autoři nesmírně vděční.

Inspirovali jste se nějakým projektem v zahraničí nebo u nás?

Hokejový stadion je téma, které se architektovi nedostane na stůl každý den. Proto jsme nastudování této typologie brali velmi zodpovědně a navštívili jsme bezpočet stadionů, jak u nás, tak v zahraničí. Nedá se říct, že bychom měli nějakou přímou inspiraci, snažili jsem si z každé návštěvy vzít to nejlepší. Co nás zaujalo, je, jak se tato typologie mění. Dnes je v podstatě nemyslitelné, že byste postavili stadion této velikosti, kde by se hrál jen hokej. Arény se staly typologickým chameleonem, který je schopen měnit svou podobu a do značné míry i funkci.

Red.

Foto: Ateliér CHYBIK + KRISTOF

„Celkově vnímám Horáckou multifunkční arénu v Jihlavě jako architektonicky zajímavou, funkční, inovativní veřejnou stavbu, která spojuje kulturu, sport a společnost,“ říká na úvod rozhovoru Josef Prokeš, zkušený projektový manažer DELTA Group ČR.

Odpovědi DELTA Group ČR: Josef Prokeš, senior project manager

Nová multifunkční aréna v Jihlavě má svým moderním pojetím překonat ostatní sportovní haly v ČR. Čím bude tak mimořádná?

Výjimečnost spatřujeme v jejím multifukčním pojetí, neboť je od počátku jasné a odráží to celý koncept haly, že je určena jak pro sportovní akce, tak pro kulturní a společenské dění v regionu. Podporujeme myšlenku vytvořit místo klasické standardní arény centrum dění pro občany Jihlavy, kde je živý ruch, neustále se něco děje, a to nejen pro fanoušky hokeje. Rozhodně bych také zmínil okruh atletické dráhy na střeše velké arény (elipsovitý objekt). Navíc tato forma střechy bude pokryta zelení (extenzivní forma), což zlepší tepelné vlastnosti budovy a zajistí čistší ovzduší v okolí. Obecně zkušenosti ukazují, že díky ochraně před UV zářením se může prodloužit životnost střechy až o 10 let. Tato atletická dráha bude volně přístupná veřejnosti. Vzhledem ke statickému zatížení a požární bezpečnosti bude omezena na 50 osob. Je třeba také zmínit, že tu nemluvíme jen o velké hale. Projekt Multifunkční haly Jihlava zahrnuje celkem čtyři objekty: velkou arénu, nárožní multifunkční objekt a rekonstrukci dvou starších budov (malý zimáček a technická budova). Tyto stávající objekty projdou rovněž částečnou revitalizací a budou napojeny na nové objekty. Z pohledu technického řešení i designového luxusu považuji také za poměrně vzácný prvek tzv. probarvené prefabrikované konstrukce v barvách navržených architektonickým studiem, které odpovídají barevné koncepci interiéru – šedá, černá a červená. Zmínil bych rovněž výjimečné umístění tzv. sky boxů, které jsou zavěšeny na střešní nosné konstrukci, což je technicky neobvyklé řešení. Sky boxy obvykle nabízejí výjimečný sportovní zážitek spojený i s komfortem občerstvení a jsou velmi oblíbené zejména mezi firemní klientelou.

Projekt je na velikost města velmi ambiciózní. Společnost DELTA ale má s náročnými projekty řadu zkušeností. V čem je stavba a přestavba v Jihlavě přece jen jiná?

V tom, že se nachází v bezprostřední blízkosti centra Jihlavy. S tím je spojená vysoká logistická náročnost na umístění staveniště, skladování stavebního materiálu, celkovou logistiku, ale i samotnou montáž. Jen nyní máme na staveništi celkem pět věžových jeřábů, které jsou doplňovány mobilními jeřáby. Zkrátka od silnice k silnici je vše zastavěné, to je nejnáročnější pro celý proces výstavby. Proto se neustále snažíme nejen hledat řešení, což je naše specialita, ale také je najít. Zde bych zdůraznil, co se týká technické podpory a odbornosti, že na to nejsme sami. Na koordinaci výstavby spolupracujeme se společností Fetters Management a také spolupráce s generálním dodavatelem GEMO je zatím skvělá, běží dobře. Pracujeme v pozitivní atmosféře a sehraný tým, který se koncentruje na hledání řešení místo hledání chyb a obviňování, má skutečně jinou sílu. Toto partnerství je pro úspěch projektu skutečně velmi důležité. Na druhou stranu je třeba říct, že umístění v centru je sice pro proces výstavby velmi složité a náročné, ale přinese neopominutelnou výhodu občanům Jihlavy. Díky prosklené fasádě místo typické dlouhé chodby, kterou musíte ve většině arén projí, nabídne procházejícím návštěvníkům pohled přímo na ledovou plochu či prostor, kde se zrovna odehrává živý koncert nebo výstava. Od toho jsme tu my, stavaři, technici, stavební inženýři, abychom pomohli technicky vyřešit tuto koncepci a naplnit myšlenku investora.

Jak probíhají současné stavební práce a jaké je jejich procesní nastavení?

Momentálně jsme ve fázi hrubé stavby. Máme za sebou založení stavby a zhotovení základové desky elipsovitého objektu velké arény. Dokončuje se také realizace svislých a vodorovných monolitových konstrukcí v podzemní části objektu. Aktuálně probíhá montáž betonových prefabrikovaných konstrukcí. Celému procesu výstavby pomáhá tzv. rotační stavební metoda při níž je stavba rozdělena na kvadranty, každý kvadrant má svůj vlastní harmonogram, které však vytvoří v závěru jeden funkční celek. Za velký milník v průběhu stavebních prací považuji montáž střešní konstrukce, která je naplánována na srpen a pak bychom měli dosáhnout stanoveného cíle, tj. hala bude do konce roku tzv. vodotěsná neboli hala bude zastřešená. 

Můžete prosím rámcově charakterizovat účast firmy DELTA na projektu?

Úkolem DELTA je spolu s partnerem Fetters Management a generálním dodavatelem GEMO postavit společně výjimečnou arénu v České republice, která však nebude žít jen hokejem a sportem. Bude součástí nové etapy kulturně společenského života celého kraje Vysočina. A jak říká jednatel nové obchodní společnosti, která bude arénu provozovat, Martin Lindovský, bude to aréna všech a pro všechny. Co do činností na projektu, je naše role charakterizována jako správce stavby, což zahrnuje dohled nad celým projektem, koordinaci jednotlivých fází a řízení procesu výstavby. Koordinace výstavby je klíčová pro sledování pokroku, plnění časového harmonogramu, sledování prostavěnosti, kontrolu kvality, ale také eliminaci případných rizikových fází projektu. Zároveň máme roli cenového konzultanta, technického dozoru stavebníka a dohledu nad implementací digitální platformy Dalux. Celý projektový tým ji aktivně využívá pro řízení kvality výstavby. Těší mě, že i v této technické části je projekt inovativní. Zapojení digitalizace do procesů mě velmi těší, neboť vnáší do základních procesů efektivitu, transparentnost a eliminuje chyby.

Předpokládám, že jste při práci na projektu ve spojení s architekty, stavební firmou a městem jako investorem. Jak komunikace probíhá?

Vysoká úroveň komunikace, spolupráce celého týmu a dobrá projektová kultura má zásadní vliv na úspěch projektu. Fungujeme na bázi standardních kontrolních dní, jak s investorem, tak projekčním týmem, design mítincích či ad hoc jednáních. Osobně hodnotím spolupráci jako perfektní v rámci celého projekčního týmu a věřím, že termín dokončení a celkový proces výstavby zvládneme a spolu s investorem přineseme Jihlavě výjimečnou arénu, která bude centrem dění nejen pro Jihlavu, ale i pro celý Kraj Vysočina.

Je něco, co je i pro vaši společnost na tomto projektu nové, s čím se seznamujete?

V únoru jsme na staveništi přivítali návštěvu z Národní sportovní agentury, která je významným partnerem projektu. V rámci podpory sportu a turistiky podpořila arénu částkou 300 mil. Kč z celkového rozpočtu 2 mld. Kč. Tato spolupráce pro nás představuje novou dimenzi, kdy investor spolupracuje s více institucemi, přesto stále platí naše garance, že zodpovídáme za úspěch stavebního projektu. Inspekce proběhla úspěšně a předseda agentury byl s průběhem a kvalitou stavby spokojen.

Kdy vaše spolupráce na hale bude naplněna? Nebo budete i zapojeni do provozní fáze?

Pro nás bude naplněna spolupráce předáním celého stavebního díla investorovi. Hala má být dokončena do konce září 2025, část zimní hokejové sezony tedy třeba stihneme včetně potřebné přípravy kulturně-společenského programu na podzim. 

Arnošt Wagner, foto Atelier Chybík+Kristof

Téměř před 20 lety spojili tři podnikatelé – Rastislav Čačko, Vladimír Buček a Michal Kozáček – své firmy a založili developerskou společnost KLM. Její název nemá nic společného s leteckým dopravcem, ale jde o iniciály křestních jmen jejich manželek.

Zpočátku se zaměřili na development bytů, logistických a obchodních prostor, ale postupně se specializovali na development retailových center, jimž nyní věnují největší pozornost. Aktivity KLM nám přiblížili dva z partnerů – Ing. Rastislav Čačko a Ing. Vladimír Buček.

Které centrum bylo to první?

RČ: První retail park jsme postavili v roce 2012 ve Zvolenu. Pocházím odtamtud, tak jsme zde samozřejmě měli velmi dobré vztahy. Podařilo se nám tam koupit poměrně dost pozemků a postupně jsme budovali celý retail park, který dnes zaujímá plochu asi 40 ha. Stal se nejvýznamnějším retail centrem na středním Slovensku. Dnes už se tam nachází Metro, Merkury Market, OBI, máme tam několik obchodů Lidl, Tesco, McDonald’s, KFC, Burger King a také naše OC Klokan, které je poměrně úspěšné, a na něm jsme aplikovali i mnohé zelené prvky, které jsme začali používat v obchodních centrech a budeme v tom nadále pokračovat.

S jakou vizí přicházíte na český realitní trh?

RČ: Na Slovensku jsme za přibližně 10 let otevřeli 27 obchodních center v hodnotě asi 3,5 mld. Kč a zhruba dva roky se připravujeme na vstup do Čech. Koupili jsme více projektů v různém stupni rozpracovanosti, většinou s územním rozhodnutím. Dokončujeme proces získání stavebních povolení a postupně zahajujeme výstavbu jednotlivých obchodních center. Příprava byla hodně náročná, protože ceny stavebních prací před dvěma roky výrazně vzrostly. Proto naše rozhodování, kdy začít s výstavbou, bylo ovlivněno kromě získání stavebního povolení také vysokými náklady. Přitom nájemné už bylo dohodnuté dopředu a jeho výše neodrážela realitu. Tak jsme upravovali projekty, které úplně nesplňovaly parametry našich standardů, a upravovali jsme i smlouvy s budoucími nájemci. Na Slovensku jsou smluvní podmínky a forma nájemní smlouvy přece jen jiné než v Čechách. Dnes máme v Česku vybudovaný komplexní tým, máme svého generálního ředitele, který ho vede. Podařilo se nám úspěšně otevřít první projekt v Humpolci a druhý  v Lipníku nad Bečvou. V současnosti zahajujeme výstavbu v Bystřici pod Hostýnem a v Úpici.

VB: Je potřeba říci, že impulz k expanzi do Česka vzešel od nájemců, kteří byli velmi spokojeni s naší prací na Slovensku a chtěli nás i v Čechách. To byl důvod, proč jsme si řekli: Dobře, pojďme se podívat, jak to zde funguje. Podařilo se nám koupit pár slušných projektů a hledáme dále. Nechceme zůstat u šesti, chceme jich tak 20. Dali jsme si plán tři až čtyři projekty ročně. Teď jsme ve fázi, že hledáme další akvizice.

Které projekty budete v nejbližší době realizovat?

RČ: Máme jich rozpracovaných víc; jeden z řekněme nejbližších je v Uničově, kde jsme těsně před vydáním stavebního povolení. Bude to pěkný projekt 7 000 m² a následně připravujeme Karlovy Vary. Máme na stole více perspektivních nabídek, které dále vyhodnocujeme.

Jakou mají projekty Klokan přidanou hodnotu?

RČ: Je to péče o životní prostředí, které – jak všichni pociťujeme – prochází významnými změnami. Retail parky, logistická centra a podobné budovy způsobují přehřívání prostředí i odvádění povrchové vody z místního prostředí, proto jsme hledali ve spolupráci s různými občanskými sdruženími také  možnosti výstavby, které by trochu zmírňovaly tyto negativní vlivy. Cílem je, aby obchodní centra méně zatěžovala životní prostředí, vytvářela příjemnější prostředí ve městě. Aby to nebyl jen ekonomický model, ale aby retail představoval i přínos pro komunitu.

Na Slovensku jste si už ověřili, že to funguje…

RČ: Vyzkoušeli jsme si to ve Zvolenu, kde jsme investovali 1,5 mil. eur do těchto zelených opatření. Začali jsme zelenou střechou na velké ploše – 13 000 m². Ve své době to byla největší zelená střecha v Česku a na Slovensku a myslím, že velmi dobře funguje. Pokračovali jsme zelenými stěnami, drenážními dlažbami, komplexní akumulací vody v daném místě, která se sbírá do akumulačních nádrží a používá se pak k zavlažování. Ve Zvolenu jsme ve spolupráci s majitelem sítě SuperZoo Dušanem Plačkem a zdejší Technickou univerzitou vysadili unikátní alej s více než stovkou dubů a naučnou stezkou.

VB: Nyní jsou tato ESG opatření nutností a jsou vyžadována. My jsme dobu trochu předběhli, před třemi lety jsme začali plánovat, a když nám Tatrabanka tuto nemovitost financovala, říkali, že potřebují větší projekty. A to všechno už děláme. Nás do toho nemusíte nutit. Náš zvolenský projekt byl prvním, který Tatrabanka v rámci ESG financovala.

Vraťme se zpět do Čech, kam přicházíte se svými projekty…

RČ: Do Čech jsme vstupovali se zkušenostmi ze Slovenska, kde máme za sebou pěknou řádku projektů a jsme největším developerem retail parků. Samozřejmě všechno začalo průzkumy, jezdili jsme po západní Evropě, viděli jsme, jak to tam funguje a který model je úspěšný. Na Slovensku a v Česku je vhodné prostředí pro retail parky, protože ty nefungují všude. Ale u nás ano, je tu velký zájem nájemců, protože chtějí být blíže zákazníkovi. Kdysi jsme začínali ve dvacetitisícových městech, postupně spádová oblast klesala a nyní jsme někde mezi 7 000 a 10 000 obyvateli na takové obchodní centrum. V Čechách je to trošku méně, i když musím říci, že v postcovidovém období, resp. v době energetické krize ne všichni nájemci chtějí jít do míst s 5 000 nebo 6 000 obyvateli, dávají přednost větším centrům. První dva projekty jsou úspěšně otevřené, doufám, že letos otevřeme v Úpici a v Bystřici pod Hostýnem. Uničov začneme stavět, otevřeme za rok a stejně tak v Karlových Varech. Nájemci mají zájem spolupracovat dlouhodobě, líbí se jim fungující zelená opatření, oceňují třeba pokles spotřeby elektrické energie oproti starším projektům v průměru o 40 %. To bylo i pro mne velmi překvapivé číslo.

Snažíte se projekty přizpůsobovat lokalitě? Je každý něčím unikátní?

RČ: Vstup do každého města podléhá základnímu pravidlu, že musí mít zájem určitá skupina nájemců. Jejich expanzní plány většinou známe, víme, do jakých míst směřují, kde nejsou a kam by chtěli. Potom v rámci města vybíráme nejvhodnější lokalitu z hlediska budoucí dopravy v horizontu třeba 20 let, abychom nepostavili něco, co za tři roky oddělí dálnice a nebude to zajímavé. Takže vyhodnocujeme územní plán a možnosti připojení na energie. Ne vždy je to možné, takže jsme i v některých projektech měnili územní plán, abychom mohli stavět. Zatím se nám to vždy podařilo, i když se tím prodlužuje délka projektu. Dnes už neplatí, že dva roky od nákupu pozemku otevíráte. V průměru to trvá čtyři až pět let.

VB: Za ty roky už máme projekty tak nějak standardizované, určili jsme minimální světlé výšky, které požadují nájemci. Dbáme, abychom šetřili energií, je potřeba vytápět, ale na druhou stranu se tam zákazník musí cítit dobře. Takže je to celé nastaveno na určité moduly, které opakujeme a liší se pouze v zasazení do terénu jako v Humpolci. V Karlových Varech budeme mít komplikované osazení, stejně jako v nestabilním prostředí v Myjavě; tam stavbu aplikujeme spíše do země, navenek to vypadá ale skoro vždy stejně.

Proč jste zvolili název OC KLOKAN?

RČ: Před těmi třemi čtyřmi roky jsme v rámci výstavby našich obchodních center chtěli vytvořit určitý název, který je lidem blízký a který nás bude jako KLM identifikovat, požádali jsme marketingovou agenturu o nalezení názvu. Z více možností jsme vybrali „KLOKAN“, který je srozumitelný ve slovenštině i češtině, navozuje příjemný pocit, je to slovo blízké i rodinám, evokuje i to, k čemu retail park slouží, tj. nákupy, které jsou poměrně rychlé. Z toho vyplývá ten typický znak klokana – skok, takže „nákupy na skok“ jsou krásný slogan, který souvisí s názvem. Za necelé dva roky, co je klokan v oběhu, máme už osm obchodních center a letos jich bude 13 nebo 14. Začíná hezky zdomácňovat a máme velmi dobré ohlasy na samotnou síť i na redesign obchodů.

VB: Úkolem bylo, aby název byl aplikovatelný i v Čechách, protože v té době jsme věděli, že sem chceme expandovat. Současně jsme chtěli, aby jméno bylo lidové, vyvolávalo pozitivní emoce, a to si myslím, že Klokan splňuje.

Mluvíte o rozvoji, to znamená, že neustáváte v aktivitě při vyhledávání vhodných příležitostí?

RČ: Stále hledáme zajímavé pozemky ve výborných polohách s dobrou dopravní dostupností v podstatě v celých Čechách. Snažíme se opravdu o pozemky s výměrou minimálně 1 ha, horní hranice není omezená, ale máme víceméně zájem o pozemky do 5 ha. Snažíme se, aby expanze byla pravidelná, každý rok máme cíl otevřít  alespoň tři nebo čtyři projekty. Nejsme tím však limitováni, když budou jen dva, nic se nestane. Nebudeme to dělat za každou cenu, ale pozemek musí být špičkový, aby nájemci i zákazníci byli spokojeni, nakupovali tam a obchodní centrum bylo ziskové a úspěšné.

Takže když budou vhodné příležitosti, nemáte vlastně limity…

VB: Zatím evidujeme velký zájem partnerů expandovat, rozšiřovat pobočky, ale přicházejí i nové značky. Vnímají, že český trh, i když je mnohem saturovanější než na Slovensku, představuje stále velký prostor. Tím nám de facto dávají impulz k hledání nových prostor.

Arnošt Wagner, Foto: Archiv KLM

Delta Pods Architects reprezentuje čtyři základní principy: Ekologie, ekonomika, sociální aspekty a design

Společnost DELTA je mezinárodním poskytovatelem služeb v oblasti nemovitostí a má zhruba 400 zaměstnanců v mateřském Rakousku, dále v České republice, na Slovensku a na Ukrajině. Služby společnosti DELTA zahrnují architekturu, stavební management a poradenství.

Její dceřinou firmou je Delta Pods Architects, mezinárodně působící architektonická kancelář s nadnárodním mezioborovým týmem, který tvoří kolem 160 architektů, stavebních inženýrů a stavebních techniků. Kromě Rakouska má v současné době kanceláře v České republice, na Slovensku a na Ukrajině. Kromě architektonických a obecně plánovacích služeb se společnost specializuje také na digitální nástroje (BIM), interiérový design a místní stavební dozor. Delta Pods Architects již realizovala řadu projektů v následujících odvětvích: V těchto oblastech: výzkum, zdravotnictví, výroba, vzdělávání, bydlení a práce. K referenčním projektům patří například budova Elisabethinen Wien Mitte, která byla oceněna medailí za památkovou ochranu 2023, a také farmaceutické projekty pro společnosti Boehringer I. a Biomay a další. Kancelář vyvinutá společností Delta Pods Architects na Slovensku pro společnost Takeda získala ocenění Inovativní kancelář roku 2023.

Na otázky Development News odpovídal Klaus Ransmayr, Chief Design Officer v Delta Pods Architects.

Skupina DELTA založila na přelomu roku novou značku Delta Pods Architects. Co mohou klienti očekávat?

Jsme sehraný tým architektů, techniků a projektantů, kteří pracují pro společné hodnoty a cíle, mezi něž patří zejména udržitelná budoucnost pro všechny a zvyšování kvality života prostřednictvím odpovědné stavební kultury. Architektura Delta Pods Architects je vyjádřením našeho základního postoje, který je v souladu čtyřmi principy: Ekologie, ekonomika, sociální aspekty a design. Proto se vždy zabýváme nejnovějšími technologiemi a pozorně nasloucháme potřebám našich klientů a budoucích uživatelů. Naše řešení jsou všestranně použitelná, atraktivní svým designem a udržitelná díky materiálům. Vzhledem k tomu přečkají životní cyklus celých generací.

BOX

Klaus Ransmayr, vedoucí designu Delta Pods Architects, je mezinárodně vzdělaný architekt a kreativec se sídlem ve Vídni, který má bohaté zkušenosti s koncepčními a schematickými studiemi a vývojem kancelářských, víceúčelových, komerčních, obytných, průmyslových a dalších komplexních a oceňovaných projektů. Ve společnosti Delta Pods Architects zodpovídá za řízení všech projektů ve fázi projektování a plánování a je klíčovým člověkem v manažerském týmu pro rozvoj podnikání a akvizice. Jako vedoucí designu zastává Klaus Ransmayr vedoucí roli při vedení projektů od jejich zahájení po projektování, při čemž zajišťuje kontinuitu projektového záměru a kvality od plánování přes realizaci až po předání projektu. V této pozici zastupuje společnost při jednání se zainteresovanými stranami a nese odpovědnost za projektování i strategická a obchodní rozhodnutí. Jeho značné technické i obchodní znalosti a zkušenosti, stejně jako schopnost vést projektové týmy celým procesem projektování mu pomohly úspěšně realizovat řadu stavebních projektů. Před svým příchodem do Delta Pods Architects pracoval Klaus jako partner a vedoucí designu v renomovaných architektonických kancelářích, jakou jsou HENN (Německo), Asymptote Architecture (USA) a Coop Himmelb(l)au (Rakousko).

Jaké jsou vaše cíle? Na co se bude tento mezinárodní tým architektů specializovat?

Pevně věříme, že architekti mají odpovědnost za přetváření světa k lepšímu. Náš slogan „Beyond Building“ pro nás znamená vytváření světů, nejen budov. Přemýšlíme o nich v kontextu prostředí a okolí, architektury a technologie, designu a využití, uhlíkové stopy a životního cyklu. Toto tvrzení je komplexní a vícerozměrné. Na tuto výzvu reagujeme precizními řešeními. Naše služby sahají od architektury, interiérového designu, celkového plánování až po místní stavební dozor/řízení. Jsme průkopníky při využívání digitálních nástrojů a BIM; poradenství v oblasti udržitelnosti považujeme za jedno z našich klíčových aktiv a silných stránek našeho týmu. Architekturu vnímáme jako komunikační proces, který má zároveň vysokou míru společenské odpovědnosti. Plánujeme a navrhujeme udržitelné budovy a jsme přesvědčeni, že společně budujeme lepší svět. Uživatel, klient a všechny další strany zapojené do procesu plánování se intenzivně podílejí na tvorbě koncepce. Naše klienty tak doprovázíme od prvního nápadu až po kompletní realizaci projektu.

Proč jste založili společnost Delta Pods Architects právě teď? Máte nějaký zvláštní důvod pro takové načasování?

Skupina DELTA byla založena před 47 lety. Architektura byla vždy jedním z jejích hlavních oborů jejího podnikání. V průběhu let v každé pobočce vzniklo samostatné architektonické oddělení. V posledních letech jsme zaznamenali, že projekty jsou stále složitější a nároky na zapojení velkého počtu odborníků se stále zvyšují. Proto vidíme, že velký potenciál spočívá v kombinaci našich mezinárodních zkušenosti a odborné znalosti, abychom byli schopni co nejlépe vyhovět těmto požadavkům. Nyní jsme schopni mnohem pružněji reagovat na místní požadavky a jsme schopni v rámci naší společnosti vždy najít ty nejlepší odborníky pro daný stavební projekt.

Byl jste jmenován vedoucím týmu; jaké jsou vaše vize do budoucna a čeho chcete společně dosáhnout?

Budoucnost architektury je živý a vyvíjející se obor, který je utvářen kombinací technologického pokroku, environmentálních problémů a měnících se lidských potřeb. Jsem velmi nadšený architekt, který pevně věří v sílu vlivu architektury na společnost. Budoucnost skýtá nekonečné možnosti inovací, kreativity a pozitivního dopadu. Moje vize budoucnosti Delta Pods Architects není jen o budovách, ale také o vytváření prostor, které zvyšují kvalitu života, podporují udržitelný život a inspirují budoucí generace.

Do stavebních technologií stále více vstupují dynamicky se rozvíjející nové technologie. Tento trend ale asi není ve všech zemích na stejné úrovni. Jak chcete pracovat s cenově dostupnou nabídkou v různých státech?

Delta Pods Architects pracuje globálně, ale působí lokálně. Naprosto tedy chápeme, že v různých zemích jsou odlišné standardy i očekávání. Důraz klademe na zachování architektonické kvality nezávisle na tom, kde je projekt realizován. To je možné pouze se silnou lokální základnou.

Jaké možnosti či šance pro modernizaci vidíte v České republice? DELTA zde realizovala špičkové projekty. Jak chcete navázat na tyto úspěchy?

V České republice bylo v poslední době postaveno několik ambiciózních projektů na velmi vysoké úrovni. Máme z toho obrovskou radost a doufáme, že tento trend bude pokračovat a že k němu budeme přispívat i v budoucnu. Posílili jsme tým, který se zaměřuje na počátek projektování a koncepci a na poradenství v oblasti udržitelnosti. V Rakousku se udržitelnost v architektuře změnila z „bylo by dobré“ na „nezbytné“. Věříme, že to tak bude i v České republice.

Co bylo vaším prvním důležitým úkolem, k němuž jste se rozhodli?

Skupina DELTA má velmi silný tým se zaměřením na pozdější fáze studie. Proto jednou z prvních věcí, které jsme se jako Delta Pods Architects rozhodli udělat, bylo posílit fázi koncepční a schematické studie. V naší vídeňské kanceláři jsme zřídili oddělení architektury a designu zodpovědné za dohled nad architekturou všech projektů. Synergie našich týmů umožňuje snáze dosáhnout maximální architektonické kvality projektů na mezinárodní úrovni. DELTA Group má za sebou velký počet uskutečněných projektů. Získat přehled o všem, co bylo realizováno, a zpřístupnit jej každému v naší společnosti bylo také jedním z našich prvních úkolů. Je to zásadní pro pochopení úrovně zkušeností a odborných znalostí nejen interních, ale i externích.

PR Marcela Kolářová a Arnošt Wagner

Foto: Archiv společnosti Delta