Fotovoltaika vede k energetické nezávislosti a stabilitě: Proč do ní investovat i dnes?

Zlepšení energetického profilu nemovitosti naplňující ESG požadavky, lokální spotřeba vyrobené energie snižující ekonomickou závislost provozovatelů domů, jistota ceny umožňující stabilní finanční plánování — to jsou některé z benefitů, které představuje instalace střešní fotovoltaické elektrárny. 

Ty svůj boom zažily po dramatickém růstu cen energií v roce 2022. I přes uklidnění situace však zůstává hned několik důvodů, proč do střešní fotovoltaiky investovat i dnes. 

Možnosti financování prostřednictvím Raiffeisen – Leasing

Růst energií přede dvěma lety motivoval mnoho firem k investicím do fotovoltaiky, od níž očekávaly především finanční úspory a předvídatelnost budoucích nákladů. Energetická soběstačnost však dává smysl i poté, co dramatické období růstu cen pominulo. Stále trvá nestabilní bezpečnostní situace na Ukrajině a Blízkém východě, která může ceny energií výrazně a především nečekaně ovlivnit.

Pro provoz komerčních areálů, ale i bytových domů je důležitá předvídatelnost a hlavně stabilita, kterou je potřeba promítnout do finančních plánů projektů, ale i rozpočtů domácností. Fotovoltaiky svým majitelům dokážou přinést okamžitou finanční úlevu v podobě úspor na několika složkách koncové ceny elektřiny. Jedná se především o distribuční poplatky a poplatek za podporované zdroje energie (POZE), které neplatíte v případě umístění fotovoltaiky a spotřeby energie přímo v objektu či areálu. 

„Střešní solární elektrárny umožňují jejich majitelům lépe plánovat finanční budoucnost, a to díky jistotě, že je v příštích letech nepřekvapí cenové výkyvy způsobené světovými či lokálními událostmi. Vždy je však třeba myslet i na to, jak investici do fotovoltaiky nejlépe finančně zajistit. Ve společnosti Raiffeisen – Leasing nabízíme více variant. Při klasickém financování na základě dosavadních finančních výsledků žadatele klient získá větší flexibilitu v nastavení parametrů prodeje elektřiny. Druhou možností je vytvoření projektového SPV, v němž je fotovoltaika splácena z vlastního provozu. V další variantě partner Raiffeisen – Leasing střešní fotovoltaiku na své náklady postaví a uzavře s majitelem objektu smlouvu o dodávkách energie na 20 let. Koncová cena elektřiny nepřevýší cenu původního dodavatele energií. Po skončení této doby bude fotovoltaika převedena majiteli objektu za 1 Kč,“ nastiňuje možnosti, jak financovat fotovoltaickou elektrárnu, Přemysl Beneš, jednatel společnosti Raiffeisen – Leasing. 

Fotovoltaika napomáhá plnění požadavků ESG 

Na okraji zájmu není ani zlepšení parametrů udržitelnosti a naplnění požadavků ESG. Střešní solární elektrárny významně zlepšují energetickou účinnost budovy. V době, kdy se pro stále více nájemců stávají ESG zásady klíčovým faktorem při výběru nemovitosti a mnoho firem intenzivně pracuje na své zelené transformaci, jsou fotovoltaické systémy smysluplným řešením, jak udržitelné závazky naplnit. „U starších objektů s omezenými možnostmi změny energetického managementu jsou fotovoltaiky často i jediným způsobem, jak ESG požadavkům dostát. A my jsme připraveni i u této komodity našim klientům nastavit financování a poskytnout dotační servis, který pomůže k získání dotace,“ dodává Přemysl Beneš.

Raiffeisen – Leasing je osvědčeným partnerem, který si zakládá na individuálním přístupu. Klienti od první fáze projektu a jeho přípravy až po dokončení procesu komunikují s týmem profesionálů, který zná jejich potřeby a možnosti a připraví jim řešení na míru. O kvalitě služeb vypovídá i skutečnost, že klienti, kteří řešení Raiffeisen – Leasing vyzkoušeli, se k nám opakovaně vracejí. 

PR

Foto: Archiv Raiffeisen – Leasing a Depositphotos

Passerinvest Group jako urbanistický developer vkládá do staveb velkorysost

Passerinvest Group je ryze česká investiční a developerská společnost, kterou v roce 1991 založil Radim Passer. Jako urbanistický developer, stavitel a investor je společnost od roku 1996 spojena převážně s Brumlovkou v Praze 4 a v posledních letech i s oblastí Roztyl v Praze 11.

Radima Passera, zakladatele společnosti a předsedu představenstva Passerinvest Group, jsme požádali, aby zhodnotil uplynulé období a přiblížil některé plány do budoucna.

Jak si vede skupina Passerinvest v poslední dekádě?

Hodnota firmy se posunula, domnívám se, že za poslední desetiletí to bude řádově přes 100 %. Mělo by to tak být i v případě mnoha dalších firem, které jsou už nějakou dobu na trhu etablované. To je kritérium, které jako akcionář musím sledovat. Myslím si, že nejméně takových čísel dosahují i některé řádově větší společnosti, než jsme my, samozřejmě i v jiných oborech podnikání. 

S takovým výsledkem musíte být spokojený… 

Je určitě fajn, že hodnota firmy rostla o 10 % ročně, ale v dnešním globálním světě to zase není žádný zázrak. Na druhou stranu je dobře, že rosteme, ale není to nejzásadnější kritérium.

A které je podle vás to hlavní?

Nejpodstatnější kritérium podle mne spočívá v tom, abych věděl, že děláme práci, která baví nejen mě, ale i moje kolegy, a že přináší užitek i někomu jinému. Z tohoto hlediska určitě byla dekáda úspěšná. Začala tím, že jsme v roce 2015 dokončili Deltu, jeden z největších administrativních objektů v ČR s plochou zhruba 43 000 m2. V té době jsme měli nastartovanou strategii zpětného odkupu budov na Brumlovce, které jsme kdysi rozprodávali. Podařilo se nám jich koupit sedm z celkem devíti. Dvě z nich jsme komplexně zrekonstruovali – Budovy A a B. V zásadě šlo o první administrativní budovy, které vznikly v ČR po revoluci a současně prošly rekonstrukcí. 

Čím vás uplynulé desetiletí nejvíce ovlivnilo?

Poslední roky byly poznamenány záležitostmi mimo jakoukoli kontrolu lidí z podnikatelského prostředí – nejprve pandemie covidu a následně válka na Ukrajině, což se v mnoha ohledech promítlo do klíčových parametrů, které sledujeme. Covid vedl k home office, válka na Ukrajině způsobila růst úrokových sazeb a samozřejmě snížení valuací. To vše ovlivňuje trh komerčních nemovitostí. I přesto si myslím, že – i kdyby ta dekáda pomyslně skončila v současných týdnech a měsících – jsme neztratili chuť pracovat, být rozumně odvážní a nést riziko. I v této těžké době, kdy čísla nevycházejí, jak bychom si představovali, jsme zahájili výstavbu nové administrativní budovy pro volný trh, což se v Praze nestalo už déle než dva roky. 

Co považujete za zásadní mezník ve svém podnikání?

V mém podnikání byl klíčovým mezníkem rok 1998, kdy jsem přijal Pána Ježíše jako Spasitele a Pána. To proměnilo mé životní priority a nepochybně se to velmi výrazně propsalo do mého podnikání. I předtím jsem se v rámci svých myšlenkových schémat snažil realizovat projekty, aby byly pěkné. Ale míra velkorysosti od té doby ještě násobně vzrostla. Kolem roku 2000, když jsme už měli zkušenosti s globálními korporacemi, jsme si začali uvědomovat, že naším posláním je vytvářet pracovní prostředí pro lidi. Někteří z nich tráví prací pro korporaci třetinu života včetně spánku. Týden má 168 hodin a extrémně vytížení lidé pracují přes 50 hodin týdně. To mě vedlo k tomu, abychom jim pro to vytvářeli přátelské pracovní prostředí. Běžně se každý komerční developer snaží postavit budovu, která odpovídá současným standardům, ale my k tomu přidáváme něco navíc.

Passerinvest Group byl vždy průkopníkem při vytváření příjemného pracovního prostředí v Praze. Patří k tomu odpočinkové zelené střešní zahrady nebo nabídka kvalitní gastronomie apod.

První střešní zahradu jsme vytvořili v roce 2003 – je to už přes 20 let. Je to investice do krásna za 1,5 až 2 % z celkových nákladů projektu. Jinými slovy jsou to peníze, obvykle desítky milionů korun v každé etapě výstavby. Ten projekt to ekonomicky neohrozí, a když to uděláte pěkně, tak se tam lidem líbí. A když se tam líbí lidem, tak se tam líbí i korporacím. Samozřejmě tento smysl pro velkorysost ještě umocnilo, že jsme se kromě „obyčejného“ developmentu věnovali i urbanismu, což nás taky trochu odlišovalo od konkurence. Trvale intenzivně rozvíjíme jednu lokalitu, postupně k tomu přibude něco málo dalšího, ale v zásadě je to pořád o Brumlovce.

Kolik zde, tedy na Brumlovce, pracuje nyní lidí a jaká je obsazenost?

Podle výkonu vzduchotechniky mají budovy kapacitu pojmout kolem 20 000 lidí, ale firmy většinou tolik prostoru nezaplňují. Od dokončení budovy Delta žádná nová kancelářská budova nepřibyla, takže zde aktuálně pracuje asi 12 000 až 13 000 lidí. Pořád doznívá home office, takže reálně je v areálu přítomno kolem 7 000 až 8 000 lidí denně, před covidem to bylo přibližně o 4 000 více. V budoucnu počítáme se zmíněnými 20 000 lidmi. Co se týká smluvní obsazenosti, je to řádově 98 % a více na ploše 210 000 m2 kanceláří. Fyzickou přítomnost lidí v areálu ovlivňuje i firemní politika jednotlivých nájemců, protože některé korporace rozhodly, že všichni zaměstnanci musejí být v kancelářích. A jiné mají problém, aby se lidé do kanceláří vůbec vrátili, protože si za covidu zvykli pracovat z domova.

Součástí areálu Brumlovky jsou i byty. Jaké formy bydlení zde již jsou či jaké plánujete do budoucna?

Po dokončení multifunkční budovy Hila bychom zde měli mít přibližně 300 000 m2 pronajímatelných ploch. Toto číslo odpovídalo v první polovině 90. let předpokládané finální velikosti dokončené Brumlovky. Dnes víme, že pokud by byla Brumlovka dokončena v plném rozsahu, mohla by dosáhnout až 0,5 mil. m2. Chci zdůraznit, že z těchto 300 000 m2 bude přibližně 230 000 m2 určeno pro kanceláře (z toho 20 000 m2 v budově Hila). Zbývající prostory budou zahrnovat obchody, služby, školu křesťansko-rodinného typu a také byty. Již dokončené byty byly postaveny na prodej, ale není jich mnoho; přibližně 250, pokud bereme v úvahu vyšší kvalitu. Z minulosti zde existuje asi 150 bytů střední kvality, takže celkem je to zhruba 400 bytů. V bytech vyšší kvality většina jejich majitelů skutečně bydlí. Budovy Hila a následně Orion nabídnou ve dvou etapách něco málo přes 200 nájemních bytů, které budou součástí administrativního komplexu. Tyto byty by mohly sloužit korporacím pro jejich zaměstnance, kteří – jak jsme zjistili – pocházejí z více než 40 různých národností. Samozřejmě ne všichni chtějí bydlet přímo tam, kde pracují, ale pro některé z nich to bude jednoznačně výhodné. 

Máte zkušenost i s výstavbou v Ostravě…

Projekt Nová Karolina Park nám udělal velikou radost jednak tím, jak vypadal – architekti CMC navrhli krásný dům a podařilo se ho nakonec i dobře pronajmout. Trvalo to sice déle, rok a něco jsme se modlili a postili, aby došlo k progresu v pronájmech v Ostravě. Nakonec to ekonomicky dopadlo dokonce lépe, než jsme čekali, a budovu jsme prodali. 

Velkou pozornost upoutalo otevření kancelářského projektu Roztyly Plaza.

Z Roztyly Plaza máme také radost, osobně ho řadím mezi tři top kancelářské budovy z celé Prahy. Alespoň podle svých subjektivních kritérií, jak ostatní kancelářské budovy znám. Myslím, že Roztyly Plaza se panu architektu Aulíkovi a jeho týmu úžasně povedl. Udělal tam nádherné atrium. I když třeba v budově Gamma jsme měli také hezké velké atrium, tak tohle je ještě o něco lepší. Samozřejmě krásně se povedla i střešní zahrada s úchvatnými výhledy na Prahu a Krčský les. Roztyly Plaza nám dělá radost a věřím, že bude hlavně dělat radost těm, kteří v ní budou pracovat.

V oblasti pražských Roztyl to ale není váš poslední projekt.

V Roztylech samozřejmě máme další plány. Teď jsme se (po letech usilovné práce na poli schvalovacích procesů v kombinaci se složitými akvizicemi a s dílčími, ale téměř nekonečně dlouhými změnami územního plánu) skutečně posunuli. Konečně jsme v situaci, kdy můžeme dál pokračovat v plánování navazující výstavby. Proto máme radost z toho, že Roztyly Plaza je dokončená a že máme v Roztylech pravomocné stavební povolení pro další signifikantní administrativní budovu Sequoia, která bude mít přes 33 000 m2. Se stavbou chceme začít v následujících měsících. Nejdříve nás čeká příprava infrastruktury a na to naváže výstavba nové budovy. Teď se otevřela cesta k tomu, abychom v Roztylech absolvovali EIA pro rezidenční část Arboretum. To je zatím náš největší rezidenční projekt. Bude zahrnovat přibližně 600 bytových jednotek a jeho výstavbu bychom rádi zahájili začátkem léta 2026, dá-li Bůh. Takže „naše“ Roztyly tvoří tři etapy – jedna dokončená a dvě připravované. 

A jaká bude budoucnost Brumlovky?

Na Brumlovce nás čekají také tři další etapy a stejně jako v Roztylech tu připravujeme necelých 100 000 m2. Je to již zmíněná Hila, která je ve výstavbě, pak Orion, který bude mít podobnou strukturu jako Hila, jenom bude o něco větší. Čili převážně administrativa, k tomu nájemní byty a nějaké služby. Samozřejmě vždycky se snažíme řešit dostatek prostorných parkovacích stání, protože to považujeme za něco, co ke kvalitní výstavbě přirozeně patří. Pak je tu plánovaná budova Omega, což je po 26 letech dokončená akvizice se státem. Jakmile byla transakce uzavřena, okamžitě jsme zahájili schvalovací proces, protože projektovou dokumentaci jsme už měli připravenou. Pravděpodobně v roce 2026 bychom chtěli začít i fyzicky stavět. Celkem by se tak mělo jednat o přibližně 190 000 m2 v obou lokalitách. Myslím si, že dá-li Bůh, tyto hezké etapy Prahu skutečně obohatí. Měly by být hezké nejen architektonicky, ale samozřejmě i díky okolí, do něhož se nebudeme bát investovat.

To koresponduje s prognózou nárůstu počtu obyvatel na dva miliony?

Dnes už říkáme 2,5 mil. obyvatel. Pokud lidé přemýšlejí reálně a nejen o tom, co říkají nějaké statistické výkazy, tak vědí, že Praha nemá jen 1,25 mil. obyvatel, nýbrž 1,5–1,6 mil. Pokud má být Česko zemí pro 15 mil. lidí, aby mohlo udržitelně a dlouhodobě prosperovat, což ještě žádná naše vláda nepochopila, tak Praha musí být metropolí pro 2,5 mil. obyvatel. 

Arnošt Wagner

Foto: Archiv Passerinvest Group

Fibonacciho spirála ve Vinařství Jabloňka v pražské Troje

Portugalský architekt Marco Maio žijící v Čechách se při budování vinohradu pro Vinařství Jabloňka v pražské Troje dal vést přírodními zákonitostmi. Využil Fibonacciho spirálu obklopující degustační terasu s výhledem na celou vinici a naprosto izolovanou od ruchu velkoměsta. 

Dokonalé propojení ducha, těla i prostoru se rozhodla v rámci České ceny za architekturu ocenit i společnost VEKRA. Marco nám přiblížil filozofii svého projektu.

Kdy jste se do výstavby vinohradu zapojil a s jakým zadáním od majitelů jste pracoval?

Zapojil jsem se hned od začátku před sedmi lety. Majitelé na vrcholku Černého kopce zrekonstruovali zámeček, měli nádherný výhled na město a chtěli dokončit východní část vinohradu, kde nebylo vůbec nic kromě prudkého kopce, kamenných balvanů a vinných stromků. 

Při stavbě terasy jste využil Fibonacciho spirálu. Jak zde funguje? 

Lidské tělo přirozeně reaguje na prostor. Tady se to projevuje tak, že jakmile se od zámečku vydáte na cestu vinicí, při sestupu dolů se pomalu a přirozeně stáčíte, aniž byste to vnímali. Najednou se ocitnete ve vedené spirále a při příchodu na terasu zjistíte, že se díváte nahoru do kopce na krásně zelenou vinici, která navazuje na kamennou opěrnou terasovou zeď zaoblenou do finální spirály. O městu za sebou nevíte, jste k němu zády, ale zároveň jej kryje druhá kamenná zeď, která za vámi tvoří přirozenou akustickou bariéru. Jste obklopeni klidem a tichem. A o to mi šlo. 

Dokud neotevřete dveře zabudované ve zdi… 

Přesně tak. Je jen na návštěvníkovi, jak moc otevřený prostor chce vnímat. Může mít klid, užívat si degustaci na terase a ocitnout se v jakémsi obývacím pokoji v exteriéru vinice. Anebo k sobě pustí ruch města otevřením kortenových dveří ve zdi, která ho po celou dobu chránila. 

Jaké materiály jste použil?

Pracoval jsem s tím, jaký pocit na člověku zanechá toto místo. Použil jsem kámen, dřevo a beton. Vše mělo svůj účel. Do spirály scházíte dolů po nerovném terénu, což je na vinici v pořádku. Nicméně i tak jste vedeni kamennými teráskami, které vás spirálou dovedou ke stabilitě – ta je tu vytvořena díky betonové terase ve tvaru čtverce. A to vše krásně doplňuje korten použitý na dvoje dveře zasazené do obou kamenných zdí. První z nich ukrývají obslužný minibar, druhé otevírají již zmíněný výhled na město. Na betonovém základu terasy nechybí degustační stůl s posezením. 

Vinice se nachází v prudkém svahu. Co bylo při realizace stavebně nejsložitější?

Kortenové dveře váží půl tuny. Jak sem chcete dostat takový kus materiálu bez helikoptéry? Museli jsme je snést po částech a postupně spojit. Ve výsledku to nepoznáte, jsou úplně beze spár. Celý proces trval než půl roku a byly potřeba hodně šikovné řemeslné ruce.

Jaké poselství s sebou spirála nese?

Vinice a vše, co k ní patří, není pro mne ani pro její majitele. Tohle místo tu bude dalších 200 let, schované před městem, chráněné a soukromé. Je otázkou zodpovědnosti udržet tak nádherné místo pro další generace. V tom vidím symboliku práce každého architekta.

Kristýna Korejtková

Foto: BoysPlayNice Photography & Concept, Míša Kociánová „Ta Co Fotí“

Projekt Fibonacci:

Architektonické studio: Marco Maio Architects – Marco Maio, David Obrovnik, Kaja Likar, Katarina Kobale

Lokace: Troja, Praha, Zastavěná

plocha: 87 m2

Rok zahájení: 2018,

Rok dokončení: 2022

HELUZ IZOS nabízí unikátní nabídku skel

HELUZ IZOS nabízí unikátní nabídku skel a souvisejících služeb s mimořádným důrazem na detail

Na první pohled se mohou různé typy zasklení jevit jako v podstatě totožné. Nenechte se ale zmýlit – rozdíly mezi jednotlivými typy zasklení mohou být obrovské, aniž by byly pouhým okem vidět. 

„Zdánlivé detaily rozhodují nejen o komfortu užívání, ale rovněž o energetické a tím i ekonomické náročnosti provozu celé budovy,“ vysvětluje Petr Stejskal, obchodní ředitel společnosti HELUZ IZOS, největšího výrobce izolačních a dalších opracovaných skel pro stavebnictví na tuzemském trhu.

Sortiment, z něhož si každý vybere

Společnost HELUZ IZOS, člen skupiny HELUZ GROUP, se na našem trhu stala jedním z lídrů nejen z hlediska výrobních kapacit, ale především díky rozsáhlému výrobnímu programu a široké nabídce služeb konečným zákazníkům, projektantům i výrobcům oken.

„Náš sortiment se dělí na dvě základní velké skupiny, a to izolační dvojskla, respektive trojskla, a takzvaná opracovaná skla,“ přibližuje Petr Stejskal nabídku, která kromě běžného zasklení zahrnuje například také graficky potištěné sklo ve vysokém rozlišení, s využitím AI, skla tvrzená, ornamentální, s vyvrtanými otvory, pískovaná, smaltovaná, s různým opracováním hran… „Zároveň ale nabízíme poradenství pro projektanty a zákazníky. Každá stavba totiž přináší svá specifika a je škoda nevyužít veškerých výhod, které moderní materiály a výrobní procesy zasklení nabízejí,“ vysvětluje obchodní ředitel společnosti HELUZ IZOS.  

Na zdánlivých detailech záleží

Typicky jde například o výběr a testování bezpečnosti oken s výraznějším namáháním. „V případě izolačních skel zajímají zákazníky, projektanty a stále častěji i energetické poradce především tepelněizolační vlastnosti. Není to ale jediný sledovaný parametr. Mnohem více se při výstavbě, ale i při rekonstrukcích řeší požadavky na akustický útlum či bezpečnost. Dobře zvolené zasklení umí všechny tyto požadavky uspokojit jednou skladbou skel a rámečků. V nabídce máme například i řešení pro okna instalovaná ve vyšších nadmořských polohách. To je něco, na co člověk, pokud není z branže, nemyslí. V hermeticky uzavřených sklech je prostor s určitým objemem plynu, dnes v naprosté většině argonu, který zlepšuje tepelněizolační vlastnosti. Každý plyn se podle nadmořské výšky rozpíná, kritická hranice je rozdíl v nadmořské výšce výrobního závodu a místa instalace izolačního skla 400–500 m. Naše výrobní závody jsou v nadmořské výšce kolem 200 m, takže pro zasklení instalovaná 600 m a výše nad mořem jsme schopni dodat skla se speciálními vyrovnávacími tlakovými ventilky,“ vysvětluje Petr Stejskal. 

Společnost HELUZ IZOS dokáže projektantům poradit i v tom, jak správně navrhovat zasklení vzhledem k orientaci oken vůči světovým stranám.

Úspory hlavním tématem

„Díky tomu, že IZOS patří do skupiny HELUZ GROUP, která se dlouhodobě zabývá energetickými úsporami a zvyšováním uživatelského komfortu budov, zaměřujeme se na speciální pokovení, která umějí pracovat se sluneční energií. Nabízíme izolační skla řady IZOS Energy+. Jde o určitou kombinaci jednotlivých typů skel s pokovením, která jsou schopná získat jeden a půl až dva stupně ze slunečního tepelného záření. A půl stupně rozdílu odpovídá zhruba 5–6 % nákladů na energie, ve výsledku tak náklady na vytápění mohou klesnout o čtvrtinu,“ říká Petr Stejskal. A upozorňuje, že v případě odlišné konfigurace naopak jiné zasklení dokáže snížit nežádoucí přehřívání interiéru a tím i náklady na chlazení. 

Izolační trojskla a dvojskla IZOS každoročně procházejí sérií náročných zkoušek prováděných nezávislými akreditovanými zkušebnami z České republiky a Německa. O kvalitě výrobků svědčí licence OSVĚDČENO PRO STAVBU propůjčená Svazem zkušeben pro výstavbu.

www.izos.cz

Projekt Nové Kbely je ve výstavbě

Společnost LH Home působí na realitním trhu od roku 2011 (dříve pod názvem Luxury Home). Původně lokální západočeský developer za tu dobu dodal na trh přes 1 100 bytů v různých českých městech od Mariánských Lázní přes Liberec po Kutnou Horu či Pardubice.

Historii, současnost i plány LH Home nám přiblížil Pavel Kříž, ředitel společnosti.

Jak navazuje nová firma na tu původní? A jak vlastně společnost vznikla?

Jsme stále stejná společnost, jen se změnil název, aby byl snadněji zapamatovatelný pro lidi. Firma vznikla kolem současného majitele v Mariánských Lázních, kterého development zaujal. Začal výstavbou bytového domu a ordinací právě v Mariánských Lázních. Poté pokračoval projekty v Tachově, Pardubicích, Karlových Varech až k těm současným v Kutné Hoře, v Českých Budějovicích nebo v Praze. Od začátku se nevěnoval výhradně bytovému developmentu – i nyní máme pár projektů, které zahrnují komerci. Je to ale spíš doplněk bytového domu. Něco vyžaduje legislativa, ale samozřejmě je to i vhodné pro doplnění lokality o občanskou vybavenost. Náš developerský tým je celkem malý, ve firmě je kolem 15 lidí. Ale máme samozřejmě i další části, protože podnikání celé skupiny je široké.

Rezidenční výstavbě jste se ale věnovali od počátku.

Ano, původně jsme se chtěli zaměřit na výstavbu bytů v krajských nebo okresních městech. Proto jsme stavěli právě v Tachově a pak jsme přešli do Pardubic. Postupem času, jak firma rostla, jsme si řekli, že se zaměříme hlavně na krajská města, protože tam byla menší konkurence než například v Praze a také rychlejší proces stavebního řízení. Potom se k tomu přidaly projekty rekreačního typu, jako je Černá v Pošumaví (Lipno), které máme také v nabídce. Dnes se chceme soustředit hlavně na Prahu a Brno. Právě v Praze jsme v loňském roce zahájili výstavbu projektu Nové Kbely a teď jsme čerstvě dokončili akvizici projektu se stavebním povolením v pražských Roztylech, velice atraktivní lokalitě, kde vznikne 74 bytů. Prodej tohoto projektu chceme spustit ještě v tomto roce a výstavbu zahájit příští rok na jaře.

Nové Kbely jsou vaším prvním projektem v Praze. 

Ano, akvizici tohoto projektu jsme dokončili v loňském roce a ihned jsme zahájili prodej i výstavbu. Je to zajímavý projekt v sousedství kbelského letiště se spíše menšími byty 1+kk a 2+kk. Za nás je to velmi zajímavá lokalita, která do budoucna nabízí velký potenciál. V blízkosti je kompletní občanská vybavenost, ale zároveň je celá městská část obklopená zelení. Díky zájmu o tento projekt vidíme, že pro klienty je toto důležitým faktorem. Při vyhledávání akvizic hodně hledíme na lokalitu. Obecně je jedno, zda jsme v Praze nebo Českých Budějovicích, ale jde o kombinaci toho, že jste v blízkosti přírody, ale zároveň máte po ruce občanskou vybavenost s dobrou dopravní dostupností. To je právě příklad projektu v Roztylech, kde se nacházíte kousek od magistrály a zároveň to máte tři minuty pěšky na metro. MHD určitě je a stále v budoucnu bude velkou přidanou hodnotou. Dnešní mladá generace netrvá na vlastnictví aut, ale přiklání se k jejich sdílení nebo právě k MHD. Takže při akvizici nových lokalit je více faktorů, které vyhodnocujeme. 

Které další projekty byste chtěl zmínit?

Na přelomu září a října bychom chtěli spustit prodej projektu Panorama Roztyly. Další bytový projekt připravujeme ve Velkých Pavlovicích, ale předpokládáme, že některé jednotky v tomto projektu budou sloužit i k druhému bydlení. Spustili jsme prodej Residence Promenáda v Liberci, což je velký bytový dům přímo v centru města, budeme pokračovat v další etapě výstavby Nové čtvrti Branišovská v Českých Budějovicích. Ve Velkých Přílepech, což je menší obec u Prahy směrem na Kladno, stavíme bytový dům s 44 byty v kombinaci s retailem v parteru budovy. Zde bychom chtěli dál pokračovat ve výstavbě menších bytových domů.

Padla zmínka o druhém bydlení. Máte tuto formu standardně v nabídce, nebo je to výjimka?

V nabídce máme dokončený projekt Resort Malé Lipno, který se nachází přímo na břehu lipenské přehrady. To byl původně ojedinělý projekt, ale při jeho stavbě jsme tento trh trochu poznávali. Tak jsme navázali projektem horských apartmánů na Klínovci, který nyní připravujeme. Další projekt připravujeme, jak jsem řekl, ve Velkých Pavlovicích. Je sice primárně zaměřený na klasické bydlení, ale lokalita je oblíbená mezi milovníky vína a cyklisty, takže předpokládáme, že některé byty mohou sloužit jako druhé bydlení. Takže tento projekt lze teoreticky také zahrnout mezi rekreační nemovitosti…

Pro developera není současná situace na trhu nijak lehká. Netýká se to jen cen stavebních materiálů a prací. Jak to organizujete při tak velkém počtu projektů?

Využíváme generálního dodavatele, stavební firmu z naší skupiny, která je s námi spjata od začátku fungování naší developerské firmy. Takže za tu dobu má stavební firma spolehlivý řetězec svých subdodavatelů a generálních dodavatelů, takže nás se výkyvy až tak netýkají. Samozřejmě vidíme kolísání třeba z hlediska ceny stavebních materiálů i jejich dostupnosti. To bylo hodně znát, když začala válka na Ukrajině.

Pracujete s nějakým „dvorním architektem“?

Vzhledem k tomu, že jsme některé projekty koupili už jako rozpracované, tak spolupracujeme s více architekty. Někteří jsou v daném místě, tedy lokální, ale spolupracujeme i s většími architektonickými kancelářemi, jako je například A 8000 právě na projektu ve Velkých Pavlovicích nebo ateliér FACT v pražských Roztylech.

Do jaké míry se vás dotýká změna stavebního zákona?

Pro nás momentálně není asi úplně stěžejní, protože projekty běží dlouhodobě a povolují se podle původního zákona. Samozřejmě těch připravovaných se to dotkne, ale předpokládám, že v té době už bude vše fungovat. Já nový stavební zákon nevnímám úplně negativně, myslím si, že bylo třeba to nějak upravit. Jen si myslím, že tomu měla předcházet změna zákona o územním plánování. Podle mého to mají dobře v Rakousku – více by se mělo hledět na územní plán, a pokud ten dovoluje stavět takovou a takovou budovu, stavební řízení by při dodržení daných podmínek už nemělo být tak složité a zdlouhavé. Jednou existuje územní plán, k němuž se lidé mohou vyjadřovat, a v rámci něj určité limity. Pokud je splním, není důvod, proč by tam dům nebo cokoli jiného nemohlo stát.

V budoucnosti se chcete dále věnovat rezidenčnímu bydlení?

Držíme se toho, co troufám si říct, umíme. Pro nás jsou stále zásadní bytové domy, takže se snažíme vyhledávat nové projekty bytových domů. Rekreační nebo chcete-li druhé bydlení je taková podvětev. Zajímá nás to, ale nechceme, aby to byl náš primární trh. Máme i nějaké retailové projekty, ale je to spíše doplněk. Zůstáváme u bytových domů a tento segment chceme dále rozvíjet.

Co podle vašich zkušeností dnes zájemci o byty požadují?

Doba, kdy lidé koupili úplně všechno, už podle mne pominula. Dnes se už zajímají, jak je dům architektonicky navržen, ale také jaké jsou tam technologie, např. vytápění, hodně se také zajímají o to, jaký má budova průkaz energetické náročnosti a další věci. Trh se trochu změnil. Někteří klienti požadují nabíjení pro elektromobily, ale to je pořád okrajová záležitost, která spíše zajímá zákazníky, kteří byt řeší pro vlastní bydlení. Pro investory to tak důležité už není. 

Co dnes převažuje?

Donedávna převažovaly investiční byty, teď se trh pomalu vrací do zajetých kolejí, takže se opět vracejí koncoví zákazníci, kteří byty kupují pro vlastní bydlení. Doufáme, že tento trend bude pokračovat. Největší poptávka je po bytech 2+kk, ale vzhledem k tomu, že působíme i v krajských městech, kde rodiny hledají byty, v nichž chtějí bydlet dlouhodobě, tak jsou oblíbené i byty 3+kk. V nabídce máme byty v dispozici od 1+kk až po 4+kk a průměrná plocha bytů v naší nabídce je 58 m2.

default

Arnošt Wagner

Foto: Archiv LH Home

CTP otevírá ve Vlněně další kancelářskou budovu

Areál Vlněna propojuje bohatou průmyslovou minulost Brna se špičkovými technologiemi 21. století. Prémiový design a vysoké technické parametry Vlněny jsou atraktivní pro velké společnosti, které chtějí v Brně založit pobočky, ale i pro inovativní startupy.

Vlněna je postavena podle standardů BREEAM, které respektují širokou škálu kritérií od energetických až po ekologické. Celým komplexem nás provedl Jan Hübner, ředitel výstavby CTP.

Mohl byste se nám stručně představit?

Pracuji dva a půl roku jako šéf výstavby, ale celkem jsem v CTP strávil sedm a půl roku. Začínal jsem v roce 2004, kdy CTP mělo 15 zaměstnanců a dvě průmyslové zóny; tehdy jsem tam strávil pět let. Nejdříve jsem stavěl industriální haly v západních Čechách, kde jsme jako CTP v té době začínali. Pak jsem stavěl třeba kancelářskou budovu v Ostravě a další v Brně na Černovické terase, takže poměrně to byl dost velký rozptyl. Následně jsem odešel a pracoval 10 let pro slovenského developera HB Reavis, z toho jsem byl pět let jako šéf výstavby v Polsku. Zpočátku nás bylo asi 15 a když jsem odcházel, bylo nás skoro 180. Sám jsem měl asi 60 lidí ve výstavbě. A mimo jiné jsme tehdy postavili nejvyšší budovu v Evropské unii, 310 m vysokou Varso Tower ve Varšavě.

V Polsku jste ale nezůstal…

Dostal jsem nabídku vést pobočku HB Reavis v Maďarsku, kde jsem strávil tři roky. Stavěli jsme v ulici Vaci, což je hlavní kancelářská ulice v Budapešti, největší kancelářský projekt Agora, zhruba 60 000 m2 pronajímatelné plochy.

Takže následoval návrat zpět do rodného Brna? 

Vrátil jsem se zpátky do Čech a po dalších asi dvou letech jsem se domluvil s Remonem Vosem o návratu zpátky do CTP. Sice do rodného Brna, ale jelikož mám na starosti výstavbu v Česku, kdy nejzápadnější projekt je v Aši a nejvýchodnější v Karviné, je to trochu složitější.

To musí být dost časově náročné.

Mým úkolem je řídit nejen projekty, ale především tvořit strukturu a systém pro zhruba 70 lidí, kteří pode mnou v České republice pracují, navíc máme externí stavbyvedoucí, lidi na bezpečnost práce na stavbě a tak dál. Celkem hospodaříme s ročním stavebním rozpočtem kolem 10 mld. Kč a nyní máme v Čechách asi 40 rozestavěných projektů.

Na kolikátém místě v žebříčku výstavby kanceláří se CTP nachází?

Překvapivě jsme nyní největším kancelářským developerem v České republice, protože máme rozestavěno nejvíce metrů čtverečních – alespoň podle mých informací.

Takže se primárně soustředíte na tento segment?

Určitě ne, my to máme jako sekundární náplň; pro nás je primární industriál.

Setkali jsme se v komplexu Vlněna v Brně. Pojďme si tedy připomenout historii areálu.

Vlněna je součástí oblasti původních manufaktur, v nichž se zpracovávala příze a vlna a které zde vznikaly od 18. století. Asi v polovině 19. století tady vznikly Bochnerovy závody a kousek odtud je Bochnerův palác, kde bylo sídlo fabriky a který se nám povedlo zachovat a za opravdu velkých nákladů zrekonstruovat. Továrnu s novorenesančním palácem získala rodina Stiassni po smrti Edmunda Bochnera v roce 1903. Vedli továrnu až do roku 1938. Byli Židé, a když vypukla druhá světová válka, museli uprchnout do USA, aby unikli holokaustu. Po válce komunisté celý areál znárodnili a vznikl zde národní podnik Vlněna, který ukončil výrobu v roce 1997.

V jakém stavu se po ukončení výroby areál nacházel?

Velká část budov byla v naprosto dezolátním stavu. CTP areál koupila v roce 2007. Nějakou dobu trvalo, než se ujasnila vize. První stavební povolení firma dostala, tuším, v roce 2016, první budovu jsme postavili v roce 2018 a postupně to tady zaplňujeme.

Každá doba přináší pro developery různé výzvy. Nejdříve to byly kanceláře, pak haly, po nich byty apod. Měli jste od počátku jasnou představu, co tu vznikne?

Vlněna ještě pořád nemá finální podobu. V současné době stavíme budovu I (v písemné podobě velké i), což je 60 m vysoká kancelářská budova. Jak říká architekt Václav Hlaváček, který je duchovním otcem projektu, je to takový maják. Ve Vlněně jejím dokončením dojde k uzavření druhé etapy. Třetí etapa výstavby začíná na druhé straně, nyní tam chystáme základovou desku. Od začátku se plánovalo, že převážnou většinu výstavby budou tvořit kanceláře, ale v rámci třetí etapy by tu měly vzniknout i byty. Třetí etapa obnáší kancelářskou budovu K o rozloze 8 000 m² a kolem 255 bytů od 1+kk po 3+kk a také jeden nebo dva 4+kk. Nicméně od začátku tu vznikal komplex, který měl fungovat jako celek. Takže jednou z nejdůležitějších částí je parter, kde se prolínají služby, retail, kantýna, kavárna, malé obchody, posilovna – tedy to, co si myslíme, že tady lidé potřebují. Jednou z úvah byla možnost lepšího sportovního vyžití, takže v rámci třetí etapy stavíme pětadvacetimetrový bazén a prostor pro centrum jógy. Uvažujeme také o dalších službách, jako je třeba oční optika apod. 

Byty budou určeny na prodej?

Všechno si podržíme a budeme jen pronajímat. I z dlouhodobého hlediska jsme si ponechali všechno, co jsme postavili. Nikdy jsme nic neprodali, což je jedna velká výhoda. Na Brno je to unikátní komplex. Všechny budovy, které CTP postavila za 26 let existence, zůstaly v jejím vlastnictví, i když je musíme postupně rekonstruovat – hlavně kvůli úsporám energií apod.

Mají zaměstnanci společností z Vlněny možnost bydlet přímo v místě?

Byty budou dokončeny začátkem roku 2026 a záměrem je, že bychom rádi, kdyby si je pronajaly zdejší firmy. Předpokládáme a věříme, že velká část nových bytů bude dlouhodobě pronajatá právě jim.

Takže další bonus, který bude Vlněna nabízet?

Přesně tak, je to jedna ze služeb, které budeme nabízet nájemcům kancelářských prostor. Nájemníci budou moci například výhodně využívat bazén. Také hodně pracujeme s lokální komunitou ve Vlněně. Chceme budoucím nájemníkům bytů nabídnout prostor, kde se obyvatelé bytů budou moci potkávat, a k tomu třeba zvýhodněný vstup do našeho coworku Clubco, kde by získali možnost studijních či pracovních prostor. Areál Vlněna je v Brně v mnoha směrech unikátní projekt, protože nic podobného tady není. 

Inspirujete se v zahraničí?

Jednoznačně. Když jsem pracoval v HB Reavis, věděli jsme, že trendy, které vznikají v Londýně, se za tři roky dostanou k nám. Zelené budovy nebo BREEAM se tam řešily pár let předtím, než se staly standardem v České republice. A Remon Vos, který je zakladatelem CTP, je právě tím, kdo vidí dále a přemýšlí o tom, co bude za pár let. Například nemá rád parkovací místa, říká, co s nimi budeme dělat za pět deset let, když všichni přestanou jezdit autem, protože to bude drahé. Teď ve dvou kancelářských projektech řešíme, jak budovy postavit a vymyslet tak, abychom za pár let parkovací místa mohli zužitkovat jinak. Je super vidět trochu dál.

A co se týká bytů?

Remon s architektem Václavem Hlaváčkem a dalšími lidmi se letěli podívat do Amsterdamu a do Haagu na tamní komunitní bydlení. U nich to funguje, ale u nás zatím moc ne. Lidé u nás jsou konzervativnější, preferují vlastní bydlení. Trend se ale pravděpodobně – vzhledem k cenám bytů – bude blížit západní Evropě. Stávajících 82–85 % lidí, kteří bydlí ve vlastním, se bude v poměru k těm, kteří žijí v pronájmech, snižovat. Je dobré s tím už předem počítat. 

Je to tedy o nastavení určité vize?

Ano. Nemá cenu vymýšlet kolo, je třeba si to ověřit a zjistit, jak to funguje. Pak to můžeme implementovat v Čechách. Samozřejmě uděláme chyby, ale většiny se můžeme vyvarovat.

Máte ve Vlněně pronajaté všechny prostory, nebo hledáte nájemce?

Budovy, které už stojí, mají obsazenost zhruba 97 %. Stavíme kancelářskou budovu I, která bude kolaudovaná ve druhé polovině roku, tam jsme tuším na polovině nebo mírně nad polovinou pronájmu. Určitě se nemusíme bát, že by se nám nepodařilo dosáhnout kompletního pronájmu. Vlněna má skvělou lokaci, v podstatě jsme v naprostém centru Brna a s vynikajícím dopravním napojením. 

Jakými moderními technologiemi vybavujete kancelářské budovy?

Budova I ve Vlněně bude jednou z nejmodernějších na trhu. Důležitou částí je měření a regulace, kterou jsme vytvářeli ve spolupráci s několika společnostmi. Vlastně jsme vymýšleli, jakým způsobem by budova měla fungovat za pár let. Potřebujete kvalitní centrální systém, na který budou navazovat další technologie. Nyní existují různá čidla kvality vzduchu, LED osvětlení atd., které před 10 lety nebyly. Za pár let budou technologie, o kterých teď můžeme jen snít. Ale ten centrální systém musí být dostatečně robustní, aby je za pár let mohl pojmout. Například se společností Compactive jsme řešili různé druhy osvětlení, které by se chromatičností přiblížily přirozenému světlu, jak se mění během dne. Ráno má jinou intenzitu, jinou barevnost než odpoledne a na to lidský organismus reaguje. Právě s Compactive a jejich odborníky jsme řešili, jak ty systémy navrhnout a implementovat. Něco takového bude nainstalované v lobby a jsme schopni to nabídnout klientům v jejich prostorách. Měření a regulace v podstatě potřebuje jako základ robustní hardware, to znamená sběrnici systému, kam se do budoucna dají osazovat typy čidel osvětlení, napojovat další prvky, které v této chvíli ani neznáme. Softwarová část se také bude vyvíjet. A jelikož my ty budovy vlastníme a budeme vlastnit, potřebujeme být připraveni na budoucí vývoj.  

Pokrok nezastavíš, ale inovace jdou rychlým tempem.

Určitě. V industriálních budovách před 20 lety nikdo neinstaloval LED osvětlení, protože bylo příliš drahé. Instalovaly se halogeny, možná zářivky. Nyní máme téměř 100 % budov s LED osvětlením. Světla jsme vyměnili postupně ve všech budovách, které vlastníme, v posledních třech letech. Byl to velký projekt, stálo to hodně peněz, ale posunujeme tím ty budovy kupředu, snižujeme jejich energetickou náročnost. Totéž s kancelářemi. Potřebujeme základní robustní systémy, které budeme upravovat a posouvat dál.

Máte i jiné podobné případy?

Něco podobného řešíme na Černovické terase, kde máme budovu, v níž je největším nájemníkem Honeywell. Budovu starou 15 let rekonstruujeme, měníme měření a regulaci, měníme čidla, přidáváme čidla CO2. Snažíme se to dostat na takovou úroveň, aby u nás nájemce Honeywell zůstal dalších 10–15 let, neměl problémy a důvod odejít. Dostáváme energetický štítek z kategorie C do A. Je to obrovský komplikovaný projekt, který řešíme poslední rok. Půl roku už ho stavíme a ještě ho do konce roku budeme dělat, ale je to něco, co nás ve větší či menší míře čeká na velké části portfolia. Takže k výstavbě samotné se přidává i spousta rekonstrukcí.

Na co jste v areálu Vlněny nejvíce pyšní?

Myslím, že nejvíce viditelnou částí je nádherná zeleň v parteru mezi budovami. A jak vidíte, je tu spousta laviček, na kterých sedí lidé. Na to jsme opravdu pyšní. V rámci třetí etapy budeme se zelení pokračovat, měla by být víc „přírodní“ – stromy, tráva, jezírko atd. Samozřejmě budeme doplňovat retail. Jak už jsem říkal, snažíme se komunikovat s klienty, vymýšlíme, co by je zaujalo, co potřebují, aby se ještě více zlepšilo prostředí pro práci i život. Třeba před rokem klienti požadovali školku a nyní jsou otevřené dvě dětské skupiny pro asi 48 dětí, k tomu jsme postavili dětské hřiště. Snažíme se pracovat tak, aby tu lidé byli spokojení. Věřím, že pak tu budou spokojené i firmy a o to vlastně jde. Když to bude všechno dobře fungovat, Vlněna nebude mít strach o budoucnost.

Arnošt Wagner

Foto: Bohdan Štoček a archiv CTP

Centrum Černý Most se bude rozšiřovat za plného provozu

Společnost Unibail-Rodamco-Westfield nedávno oznámila, že obchodní Centrum Černý Most projde modernizací a bude rozšířeno o 9 100 m2, což představuje 32 obchodů a restaurací a tři nové kinosály.

Slavnostní otevření je naplánováno na podzim 2025. Práce byly zahájeny v květnu a budou probíhat s důrazem na co nejnižší uhlíkovou stopu s využitím materiálů od lokálních dodavatelů. Centrum bude po celou dobu prací plně v provozu.

Karolína Šustrová je provozní ředitelkou pro Českou republiku a Slovensko (Head of Operations) v Unibail-Rodamco-Westfield již 12 let. Běžně se věnuje asset managementu obchodních center, ale dočasně letos od ledna řídí vzhledem k rozšíření CČM oddělení pronájmu. V rámci své agendy zaštiťuje také téma udržitelnosti, které se v posledních letech stalo v rámci skupiny Unibail-Rodamco-Westfield skutečně klíčovým.

Jaká je současné postavení společnosti Unibail-Rodamco-Westfield, která provozuje Centrum Černý Most?

Unibail-Rodamco-Westfield je v této chvíli přítomna napříč celým světem, tedy i mimo Evropu. Původní Unibail-Rodamco bylo zastoupeno pouze v kontinentální Evropě, ale po akvizici Westfieldu přikoupilo velké portfolio ve Velké Británii a v Americe. Je to společnost, která se zaměřuje na prémiová obchodní centra v největších metropolích. Specializuje se relativně úzce na tento typ assetů a tomu odpovídá i portfolio v našem regionu. V Praze máme nyní tři obchodní centra: Centrum Černý Most, Westfield Chodov a Metropoli Zličín. A z Prahy řídíme i Aupark Shopping Center v Bratislavě, které ale nyní prochází procesem divestmentu, tedy odprodeje. 

Změnila se nějak struktura?

Co se týká řízení, přenechává vedení společnosti lokálním týmům relativně velké pravomoci. V rámci matrixové struktury spadá český tým pod regionálního COO (hlavního provozního ředitele) Jakuba Skwarla, který má pod sebou oblast zahrnující Německo, Rakousko, Polsko a také Českou republiku a Slovensko. Nicméně i jednotlivá oddělení u nás v České republice mají velkou míru autonomie.

Během dvou let plánujete rozšířit CČM, a to za plného provozu, jak je v Unibail-Rodamco-Westfield obvyklé.

Je to tak. Rozšíření Centra Černý Most – a obecně investice do retailu – je vlastně docela unikátní záležitost od doby, kdy šly úrokové sazby nahoru. Jsme proto rádi, že se povedlo interně schválit tento projekt. Zároveň je to důkaz toho, že společnost stále vidí v našem regionu potenciál. Vlastně ten projekt vznikl i vzhledem k tomu, že jsme identifikovali předpoklady centra rozšířit ho o další plochy jak z pohledu poptávky zákazníků, tak retailerů, tedy nájemců – i těch, kteří o centrum jeví zájem. 

Projekt se týká především rozšíření nabídky restaurací a zábavy.

Ano, nicméně budou rozšířeny i plochy pro módu a další retailové koncepty. Hovoříme o dalších 9 100 m² pronajímatelné plochy, která bude přistavěna v severovýchodní části stávajícího obchodního centra. Rekonstrukce bude probíhat za provozu, což znamená, že postavíme novou část, a teprve později ji propojíme se stávajícím objektem, tak aby došlo k co nejmenšímu dopadu na zákazníky i na provoz.

Zmiňovala jste, že důraz bude kladen na food court a na zábavu. Plánujete zde nový koncept stravovacího úseku?

Koncept dining plaza na Chodově určitým způsobem připomíná to, co chceme představit i na Černém Mostě. Dnešní nabídka už neodpovídá očekáváním a požadavkům zákazníků, takže ji chceme výrazně rozšířit včetně restaurací s obsluhou apod. Zároveň bude celá zóna ještě lépe přizpůsobena rodinám s dětmi a společné sezení bude například doplněno o dětský koutek.

To vypadá jako další lákadlo pro návštěvníky.

Naší vizí je rozšířit nabídku gastra a pozvednout celkovou atmosféru. V této spádové oblasti je relativně málo restaurací. Proto věříme, že jsme schopni sem přilákat zákazníky a vytvořit jinou atmosféru než „klasickou foodcourtovou“, jakou známe z jiných obchodních center, takže se zde budou cítit dobře. Zároveň otevřeme tři nové kinosály, což je další rozšíření možností zábavy. Centrum Černý Most je primárně zaměřeno na rodiny s dětmi, ale toto je další prvek pro bonitní klientelu.

Budova bude certifikována v BREEAM Excellent. Můžete nám přiblížit důvody?

Jistě. My vlastně s certifikací BREEAM dlouhodobě pracujeme. Užíváme ji pro celé portfolio Unibail-Rodamco-Westfield. Centrum Černý Most patří nyní k celoevropské špičce, co se týká certifikace BREEAM in Use. Dosahuje úrovně Excellent pro budovu, a dokonce Outstanding pro management. Je určitým způsobem uznáván všemi investory a je to něco, co opravdu – i v našich nefinančních reportech – hraje zásadní roli. Pro nás je BREEAM velmi dobrým vodítkem, na co se v oblasti udržitelnosti máme dále zaměřovat. Je dost komplexní, opravdu sleduje všechny oblasti od biodiverzity přes energetickou náročnost až po práci s komunitou atd. S certifikací BREEAM pracujeme dlouhodobě i s lokálními partnery, kteří nám pomáhají.

A co se týká samotné stavby?

Zde to bude probíhat ve standardu BREEAM New Construction Excellent, což je sada standardů pro velmi náročné podmínky, které musíme splnit v rámci stavby. Týkají se energetické náročnosti, recyklace vody, fotovoltaických panelů, rekuperace vzduchu, standardů materiálu apod. Plánujeme recertifikovat centrum po dokončení prací na BREEAM in Use V6, což je šestá verze náročnější Double  Outstanding, to znamená Outstanding pro management i budovu.

Takže budete recyklovat původní materiály a budete se věnovat co nejvíc okolnímu prostředí?

Troufnu si říct, že Unibail-Rodamco-Westfield je opravdu lídrem v udržitelnosti. Celá skupina má jako první z hráčů v komerčních nemovitostech závazek dekarbonizace do roku 2050, který je potvrzen Science Based Targets. Bereme to vážně, není to jen o certifikacích, ale skutečně máme strategii udržitelnosti. Co se týká stavby, částečně to souvisí s BREEAM in Use, ale jsou tu i nějaká naše interní pravidla. V souvislosti s nimi velmi pečlivě kontrolujeme uhlíkovou stopu celé stavby a snažíme se znovu využívat a recyklovat její některé části, ať už to jsou části fasád, prvky zábradlí, podlah atd. Velkou roli hraje využití nízkoemisního betonu, resp. cementu. To výrazně sníží uhlíkovou stopu. Stavaři to sice nemají moc rádi, protože materiál déle schne, nicméně úspora z pohledu CO2 je veliká. Zároveň máme na Centru Černý Most solární panely a na střechách nové přístavby vzniknou další, které využije budova pro svůj provoz.

Ještě se vraťme k recyklaci vody. Jak to bude fungovat?

Na všech toaletách se bude používat šedá a dešťová voda na splachování a také na zalévání zeleně, třeba na naší komunitní zahradě za centrem směrem k rezidenční oblasti. Je to opravdu moc hezký projekt. Nedávno jsme za ni dostali na Sustainability Summit ocenění Sustainability Star. 

Je to tedy veřejný prostor?

Veřejný je, ale není to tak, že by tam každý mohl jen tak přijít. Zájemci se musejí registrovat – ale je zdarma. Účastníci akcí zde získají i spoustu rad, co, kdy a jak pěstovat.

Včely tam také máte?

Máme tam celkem 10 včelstev, takže máme i med, který při příležitosti různých akcí rozdáváme jako dárky zákazníkům i našim zaměstnancům.

Ještě máte nějakou zajímavost, o níž chcete mluvit?

Unikátní restaurační zóna dining plaza bude fungovat s minimálním množstvím jednorázových plastů. Budeme používat novou ekologickou myčku a naši nájemci budou podávat pokrmy na porcelánovém nádobí s kovovými příbory. To znamená, že výrazně snížíme využití plastů a plastového odpadu, což je mimořádně důležité. Máme to tak i na Chodově a určitě z pohledu odpadu je to dost významný krok. 

Na co se zákazníci mohou po dostavbě těšit?

Počet obchodů Centra Černý Most a restaurací se zvedne o 32, na celkových 213. Ale v důsledku toho, že část centra bude restrukturalizována, bude 22 nových restaurací a 20 nových obchodů. Vedle zmíněných restaurací a celého konceptu dining plaza, kde se zákazníci podle mne budou cítit dobře, to jsou VIP kina – tři luxusní kinosály postavené na střeše. Zákazníci budou mít možnost si zde během představení objednat jídlo, pití, využít nejkomfortnější sezení a vychutnat si nejmodernější technologie, co se týče zvuku a vizuálu. Pokračovat bude také Maxíkov, což je dětská atrakce, kde mimo jiné pořádáme pravidelné kurzy angličtiny, divadélka, jógu pro děti atd., které chceme zachovat i během stavby.

O kolik se zvětší prodejní plocha?

V přízemí na stávající pasáž naváže část s novými obchody, kam se částečně přesunou stávající nájemci, budou zde i nové koncepty, větší provozovny a zároveň přijde relativně zajímavé množství nových značek, protože 9 100 m2 je dost velká rozloha. Za zmínku ještě stojí, že food court – dining plaza – bude přesunut do horního patra a nabídku jídla zachováme i po dobu přestavby.

Jaká je situace s pronájmy?

Zájem o projekt byl velký, nová část centra je téměř celá pronajatá. Jména nových značek zatím nebudu prozrazovat, ale zákazníci se určitě mají na co těšit. 

 

Arnošt Wagner

Foto: Archiv Unibail-Rodamco-Westfield

V nejisté době se objevují nové příležitosti

Ve dnech 12. až 15. března se v Cannes uskutečnil 34. ročník veletrhu MIPIM. Hlavním mottem bylo letos Na bydlení záleží! (Housing Matters!).

Na jih Francie se sjelo přes 20 000 účastníků, mezi nimž byli investoři, realitní odborníci či představitelé veřejné a státní správy z celkem 90 zemí. Na ploše 19 500 m2 mohli navštívit na 340 stánků a expozic. Představili se tu tradiční účastníci, ale také letošní nováčci ze Severní Ameriky, Blízkého východu, jihovýchodní Asie a dalších zemí, které na MIPIM představily atraktivní oblasti pro investice.

MIPIM opět přilákal zástupce největších světových institucionálních investorů, jako jsou penzijní fondy či podílové fondy, pojišťovací společnosti, univerzitní nadace a státní investiční fondy. Celkově MIPIM přivítal investory spravující aktiva přes 4 biliony eur.

MIPIM 2024 byl dosud nejudržitelnějším ročníkem, který se vyznačoval čtyřmi závazky: učinit MIPIM čistší, zelenější, rozmanitější a zvýšit jeho společenský dopad.

Česká republika letos zůstala v ústraní – na rozdíl od sousedních zemí (s výjimkou Slovenska) – se na MIPIM po delší době nepředstavilo žádné město ani region.

Nicméně zástupci českých či v tuzemsku působících společností si cestu do Cannes našli. Některé z nich jsme požádali o stručné shrnutí jejich dojmů.

  1. Jak jste zaregistroval hlavní téma letošního MIPIM a v jaké formě?
  2. Připravujeme článek o umělé inteligenci v architektuře. Bylo to téma na veletrhu patrné?
  3. Které přednášky byly pro vás zajímavé a určitým způsobem inspirativní?
  4. Velkému zájmu se vždy těší v Cannes soutěž MIPIM Awards. Patřil některý z přihlášených projektů k vašim favoritům?

M.Sc. Tero Loukonen, Head of Research, PASSERINVEST GROUP, a. s.

  1. Bydlení a jeho různé podkategorie (společné bydlení, studentské bydlení, soužití více rodin atd.) se v průběhu týdne odrazily v různých diskusích. Nedostatek dostupného bydlení je velkým tématem na mnoha trzích. Inspirativní byl půldenní pondělní summit Na bydlení záleží! O udržitelnosti, nulové uhlíkové stopě a ESG se během onoho týdne často diskutovalo v různých debatách. Vnímal jsem, jsem, že nálada na investičním trhu byla lepší než na loňském veletrhu EXPO REAL, přestože z diskusí na MIPIM zatím přesvědčivě nevyplynulo, kdy bude investiční trh aktivnější – i když mnozí letos očekávají nárůst transakcí. Hodně řečníků se domnívalo, že jsme na dně nebo blízko něj v procesu přeceňování. Někteří se domnívají, že nyní je ten správný čas začít hledat příležitosti k investicím, zatímco jiní byli toho názoru, že přeceňování ještě v Evropě neskončilo. Nicméně se zdá, že na trhu je větší jistota ohledně směřování úrokových sazeb a investoři to vidí.
  2. Ano, bylo. Několik řečníků na různých konferencích hovořilo o AI. A také jsem se zúčastnil konference AI a nemovitosti, která byla jednou z nejvíce navštívených ve velkém sále Leaders Perspective Stage. Nejprve to byla působivá prezentace profesora z Kolumbijské univerzity, po níž následovala panelová diskuse, v níž ředitel globální architektonické firmy hovořil o tom, jak umělá inteligence mění práci architektů. Vlastně představil AI a architekturu na SOUP Urban Festival v roce 2023.
  3. Bylo jich hodně, takže zde uvedu jen některé. V rámci pondělního půldenního summitu Na bydlení záleží! představil Kai-Uwe Bergmann, partner skupiny Bjarke Ingels Group, Scénáře bydlení pro budoucnost. V úterý ráno se v londýnském stánku konalo setkání Místa, kde lidé chtějí pracovat. A odpoledne následovala velmi dobrá debata Vize globálních investorů. Ve středu to pak byla již zmíněná konference AI a nemovitosti, která byla velmi působivá. Také Trendy na amerických realitních a kapitálových trzích ve středu přinesly skvělou diskusi. Ve čtvrtek byla nezapomenutelná debata na zasedání Makroekonomika a získávání financování. Jinak se konaly různé prezentace ve stáncích vystavovatelů Grand Paris a NEOM ze Saúdské Arábie, které byly velmi působivé.
  4. Ve čtvrtek večer jsem se zúčastnil slavnostního předávání MIPIM Awards, takže jsem měl možnost vidět všechny nominované a vítěze. Líbil se mi projekt Atmosphere by Krallerhof od Hadi Teherani Architects v kategorii Nejlepší hotelový, turistický a volnočasový projekt. A lyf one-north Singapore v kategorii Nejlepší rezidenční projekt. Také The Ellikon Commercial Hub v kategorii Nejlepší nový megaprojekt vypadal úžasně. Takže jsem měl pro tuto soutěž více než jednoho favorita; byla to skvělá show jako obvykle.

Ing. arch. Oleg Haman, prezident Obce architektů, z. s., CEO a spoluzakladatel architektonické a projekční kanceláře CASUA

  1. Tématem letošního MIPIM byla odolná a udržitelná města. Expozice zemí Blízkého východu tomu naprosto přesně odpovídala. Byla prezentována úplně nová města v divoké přírodě nebo poušti. Architektonicky se jednalo o díla převážně velkých renomovaných londýnských ateliérů.
  2. Já osobně jsem téma AI v architektuře na MIPIM nezaznamenal. To ale neznamená, že tam vůbec nebylo.
  3. Přednášky na MIPIM – zejména bývalých politiků – jsou opravdu velmi inspirující. Měl jsem v plánu jít na vystoupení bývalé finské premiérky, ale časově se to nepotkalo s koktejlem, který jsme pořádali.
  4. Letos jsem měl čtyři zásahy – Royal Belge v Bruselu, Esbjerg Maritime Centre v Dánsku, Atmosphere by Krallerhof v rakouském Leogangu a Living Places v Kodani.

Michal Hink, advokát, partner DLA Piper Prague LLP

  1. Vzhledem k tomu, že se hodně zabývám tématem nájemního bydlení (Built to Rent/PRS projektu), zaregistroval jsem, že na MIPIM toto téma hodně rezonovalo. Jednak jsme se mu jako kancelář věnovali a rovněž mezi klienty byl vidět zájem jak o tyto projekty, tak o investice v tomto segmentu.
  2. Osobně jsem téma AI na veletrhu příliš nezaznamenal. Pravděpodobně jsem ho jen dostatečně nesledoval a nevyhledával je na jednotlivých diskusních setkáních.
  3. Letos jsem se příliš nevěnoval přednáškám na veletrhu, ale spíše osobním schůzkám a potkávání se s konkrétními klienty, proto vstup z mé strany v této oblasti není relevantní.
  4. Mezi finalisty MIPIM AWARDS mě letos zaujal projekt Trojena Ski Village v kategorii Best New Mega Development a Elektrownia Powisłe v kategorii Best Urban Regeneration.

Milan Stříteský, jednatel Business Network CZ s.r.o., oficiální zástupce RX France pro

MIPIM, MAPIC, MIPIM ASIA v ČR a SR

  1. Letošní MIPIM byl klíčovou událostí pro mezinárodní realitní komunitu. Tento ročník se uskutečnil v době globální politické a ekonomické nejistoty, přetrvávající naléhavosti řešit změnu klimatu a zásadních výzev, jimž čelí klíčové realitní sektory, jako jsou komerční a rezidenční nemovitosti. MIPIM si klade za cíl pomoci celosvětové komunitě objevit řešení dlouhodobých strukturálních problémů formou networkingu a diskusí na vysoké úrovni. Veletrhu MIPIM se zúčastnilo přes 200 zástupců z České republiky a Slovenska. Vedle tradiční přítomnosti společností jako CTP Invest představili své produkty a služby předvedli i noví vystavovatelé, např. CRESTYL GROUP a 2N. Akce se rovněž zúčastnilo několik set firem, které působí v realitním byznysu na českém a slovenském trhu. V letošním roce jsme opět spolupracovali s ULI, WBCSD, IIGCC a World Green Building Council, abychom našli mezinárodní řešení prostřednictvím různých konferencí a networkingových programů MIPIM, které zahrnují významné podniky, jako je Bouygues & Schneider. Veletrh MIPIM jako akce sama o sobě také sehrál významnou roli. Ročník 2024 byl dosud nejudržitelnější výstavou a charakterizovaly jej čtyřmi závazky: učinit MIPIM čistší, zelenější a rozmanitější a tím zvýšit náš pozitivní sociální dopad. V letošním roce to byl rezidenční sektor, který aktivně hledal nové modely, které by vyhověly poptávce trhu – od pronájmu po vlastnictví a další změny životního cyklu jedním z klíčových témat diskutovaných na MIPIM v rámci nové půldenní konference Housing Matters! zahájené ještě před zahájením MIPIM. Tato událost svedla dohromady investory, developery, představitele místních úřadů, sdružení a urbanisty, kteří zkoumali, jak vyřešit rostoucí poptávku po bydlení, prudce rostoucí ceny a nerovnosti bydlení a sdíleli vize budoucnosti udržitelného bydlení. Konečně, protože jsme porozuměli zásadní roli nových perspektiv a názorům představitelů průmyslu při transformaci sektoru nemovitostí, jsme letos spustili program MIPIM Challengers. Tato inovativní iniciativa je navržena s tím, že 16 mladým profesionálům z oborů souvisejícím se stavebnictvím z celého světa nabídne příležitost, aby představili své nápady na MIPIM. Dostali jsme ohromující odezvu s více než 150 eseji zaslanými z 20 různých zemí. Zatímco většina příspěvků pocházela ze západní Evropy, náš konečný výběr je rozmanitý a zahrnuje účastníky ze vzdálenějších zemí, včetně Mauricia, Jižní Afriky a USA. Tato kombinace podtrhuje naše odhodlání shromáždit širokou škálu poznatků a zkušeností, abychom podpořili pokrokové změny myšlení v realitním průmyslu.
  2. Doporučuji přečíst si RIBA Artificial Intelligence Report, která byla projednávána na MIPIM a konstatovala, že 41 % architektů nyní používá AI a 43 % z nich pak věří, že AI zvýšila efektivitu procesu navrhování. AI byla žhavým tématem, o němž se na akci několikrát diskutovalo, např. Sanna Marin a specializovaná sekce „AI a nemovitosti: Jak je lze správně používat, jaké to má důsledky, jak revoluční to bude?“, která byla součástí oficiálního programu MIPIM.
  3. Přečtěte si závěrečnou zprávu z veletrhu zmiňující rozhovory na MIPIM o nových oblastech plných příležitostí a optimismu.
  4. Soutěž MIPIM Awards představuje od roku 1991 světově nejudržitelnější a vizionářské projekty. Letos bylo do této celosvětově uznávané realitní soutěže přihlášeno 209 projektů z 39 zemí; některé z nich již dokončené, jiné se teprve začnou stavět. Mezi šest klíčových kritérií patří celková udržitelnost, integrace projektu do prostředí a komunity, kvalita uživatelské zkušenosti, ekonomický přínos, originalita konceptu a architektonické kvality. Vítězové byli vybráni na základě hlasování poroty a hlasování registrovaných delegátů MIPIM online a na místě.

Lenka Kostrounová, ředitelka financování nemovitostí ČSOB

Dojmy bych shrnula nezávisle na otázkách, protože jsem na MIPIM měla trochu jiné priority. Celkově bych shrnula dojmy z letošního MIPIM: Jako vždy velké potěšení ze setkání s významnými hráči Evropy na poli developmentu a investic, výměny názorů a sdílení zkušeností. Jinak letošním veletrhem rezonovala témata jako nájemní a sociální bydlení i spolubydlení. Je evidentní, že nedostatek bytů trápí nejen Čechy, ale i velkou část Evropy. Dalším nosným tématem veletrhu bylo ESG a AI v realitách. Tato témata nabývají na významu a je super při vzájemné diskusi s ostatním i účastníky zjišťovat, jak kdo toto téma chápe, jak je kdo daleko s jejich implementací. V případě ESG není kromě základních faktů, jakými jsou povinnosti snižovat uhlíkovou stopu nebo pravidla reportingu, nic přesně nalinkováno. Je na každém státu, společnosti, aby si našel cestu dosažení cíle. Jsem ráda, že ČSOB věnuje tématu velkou pozornost a je jedním z aktivních členů Rady pro šetrné budovy.

S ohledem na ustupující inflaci a fakt, že úrokové sazby v eurech již zřejmě neporostou (v CZK dokonce klesají), se nálada mezi účastníky zdála o poznání optimističtější než v předchozím roce. Totéž však nelze konstatovat v případě německých návštěvníků, protože tam inflace, růst sazeb a dopad na valuace byl často velmi dramatický. Koho realitní svět zajímá, tak se akce zúčastnil, byť cena vstupenky převyšující 2 000 eur je pro rozpočet firem velký zásek.

Velmi mě překvapila neúčast zástupců české veřejné a státní správy. Poprvé za dobu, co na MIPIM jezdím, což je přes 15 let, zde chyběl stánek českých měst. Nesdílím názor, že se my Češi můžeme potkat doma. Jde přece o to ukázat světu/Evropě, co se u nás chystá za stavby, co a proč se již povedlo, kdo je na trhu aktivní. Setkala jsem se pouze se zástupci Ostravy (Hana Tichánková, náměstkyně primátora pro strategický rozvoj, a jejími kolegy Jiřím Hudcem, Ondřejem Vysloužilem a Adélou Koudelovou), kteří zde letos byli jako návštěvníci, nikoli vystavovatelé. Velké díky za jejich zájem – Ostrava je dynamicky se rozvíjející město a to, že se každoročně veletrhu aktivně účastní, vnímají evropské trendy a snaží se jim přizpůsobit, jednoznačně přispívá k jejich PR mezi investory a developery. Naprostým opakem českého přístupu bylo Polsko a jejich města, která pro marketing na MIPIM dělala vše, aby se zviditelnily jejich projekty (i aktéři).

Zuzana Chudoba, Managing Director, BTR Consulting, s. r. o.

Neodpovím na jednotlivé otázky, ale shrnu své postřehy: Celým veletrhem MIPIM se prolínalo téma bydlení. Tedy v jakékoli formě – studentské, dlouhodobé, krátkodobé, spolubydlení, seniorské. Je zřejmé, že demografický a ekonomický vývoj plus potřeby bydlení nejen v Evropě předstihly nabídku, na kterou reagujeme se zpožděním až nyní. Což podtrhuje podtéma MIPIM Na bydlení záleží! Vesměs jsem cítila pozitivní náladu v oblasti investic do sektoru bydlení, která bude letos jistě podpořena klesajícími úrokovými sazbami a větší sebejistotou na všech trzích. A také nedostatkem bydlení či ubytovacích kapacit a jistým růstem cen v této oblasti.

Škoda je, že se Česká republika, nota bene Praha, která dlouhodobě řeší nedostatek nabídky bydlení v různých formách bydlení této Evropsky významné akce vůbec neúčastnila a dala tak podle mého názoru najevo, že nemá zájem o spolupráci se zahraničními investory, kteří by jistě mohli částečně pomoci současný problém svými investicemi řešit.

Obecně bylo na MIPIM cítit, že účast je oproti předcházejícím ročníkům nižší. Což je určitě spojeno se stále napjatou situací v oblasti dostupných zdrojů a ochotou investovat. Nicméně podle názorů různých investičních skupin se zdá, že by se trh mohl letos rozhýbat a od druhé poloviny roku budeme – doufejme – sledovat více transakcí v porovnání s rokem předchozím napříč Evropou. Velmi zajímavý je přístup států, jako byl hlavní partner MIPIM – Saúdská Arábie nebo dále Omán. Oba státy představily nejen velmi zajímavé rozsáhlé projekty v hlavních městech, ale i schopnost nově vznikající čtvrti v porovnání s Českem povolit a začít stavět v rekordním čase (maximálně dva roky), ale zároveň i závazek je i postavit a dokončit a také zlepšit celkovou pohodu života v nich ve specifických podnebních podmínkách. Celkově bych řekla, že nálada byla pozitivní s ještě více pozitivním výhledem do budoucna.

Tradičním vyvrcholením veletrhu MIPIM bylo slavnostní vyhlášení MIPIM Awards na závěrečném galavečeru ve Festivalovém paláci v Cannes.

Vítězi v jednotlivých kategoriích se stali

  • Nejlepší projekt konverze: Royale Belge, Brusel, Belgie
  • Nejlepší kulturní, sportovní a vzdělávací projekt: Esbjerg Maritime Center, Esbjerg, Dánsko
  • Nejlepší hotelový, turistický a volnočasový projekt: ATMOSPHERE by Krallerhof, Leogang, Rakousko
  • Nejlepší průmyslový a logistický projekt: ESR Higashi Ogishima Distribution Centre, Kawasaki, Japonsko
  • Nejlepší projekt s kombinovaným využitím: Royale Belge, Brusel, Belgie
  • Nejlepší kancelářský a obchodní projekt: St. John’s Terminal, New York, USA
  • Nejlepší rezidenční projekt: Living Places Copenhagen, Kodaň, Dánsko
  • Nejlepší projekt městské regenerace: BASSIN 7, Aarhus, Dánsko
  • Nejlepší nový development: Casa BFF, Milán, Itálie
  • Nejlepší nový megaprojekt: The Ellinikon Commercial Hub, Metropolitan Pole of Hellinikon, Atény, Řecko
  • Zvláštní cena poroty: ESR Higashi Ogishima Distribution Centre, Kawasaki, Japonsko

 

 

 

Není tak časté navrhovat sportovní arénu téměř v centru města

Architekt Ondřej Chybík oceňuje odvahu radních města Jihlavy zachovat pozici arény v bezprostřední blízkosti centra města a věří, že toto rozhodnutí přinese synergický efekt jak pro novostavbu, tak pro samotné centrum. 

Aréna tak bude sloužit sportovnímu klubu, veřejnosti i školám v sousedství. Vedle hokeje a dalších halových sportů, zde bude možné provozovat i další sporty, např. na střeše bude běžecký ovál. Plánují se zde i kulturního akce. Kromě flexibilního prostoru pro koncerty nabídne hala i různé variabilní výstavní prostory pro veletrhy, přednášky, putovní expozice. A to vše na hraně historického jádra města. Aréna tak významně rozšíří nabídku aktivit v centru Jihlavy a stane se dalším důvodem, proč navštívit město i Kraj Vysočina. S Ondřejem Chybíkem z brněnského architektonického ateliéru CHYBIK + KRISTOF jsme hovořili o různých aspektech této multifunkční arény.

Původní hala byla v podstatě plechová krabice. Jak jste v ateliéru došli k finální podobě?

Forma budovy vychází z více parametrů, ale ten úplně nejdůležitější je prostupnost územím. Jelikož jsme v centru města, nechtěli jsme vytvořit bariéru v širším kontextu. Proto je areál rozdělen do čtyř objektů (dva stávající a dva nové) a vytváří tak městský kampus. Centrální stavba je samotná multifunkční hala, která je logicky nejvýraznější. Hokej má v srdci Jihlavanů významné místo – i proto je tato stavba formálně nejexpresivnější. Chtěli jsme navrhnout budovu, kterou si budou schopny vybavit a nakreslit i děti ve školce. Půdorysně vychází z tvaru ledové plochy uvnitř a elipsy zvenčí. Různé prolínání těchto dvou základních forem nám dovoluje akcentovat významná místa v objektu, jako jsou vstupy do stadionu.

Hala stojí v místě z jedné strany obklopené parkem, na druhé straně páteřní komunikací. Jak to ovlivnilo návrh?

Stadion je zasazen ve velice pestrém kontextu, z východní strany je průmyslový areál pivovaru Ježek, z jihu budova vysoké školy, ze západu ulice rezidenčního charakteru a ze severu park Smetanovy sady. Definice rozhraní ke každému z těchto celků, byl jedním z nejsložitějších úkolů celého návrhu. Nejvýznamnější změnou je zklidnění ulice Tolstého. Cílem bylo vytvořit významné veřejné prostranství, odkud se vstupuje do budovy vysoké školy a stadionu. V tomto prostoru dojde ke zklidnění dopravy, doplnění mobiliáře, před vysokou školu se navrátí stromořadí a ulice bude směrem k aréně rozšířena, kde plynule naváže na dvojici pobytových schodišť. Ve stejném duchu jsme přistupovali ke každé hraně řešeného území, snažili jsme se naším návrhem vnést novou přidanou hodnotu, která bude propojovat celý městský kampus s jeho okolím. 

Váš ateliér je vyhlášený vnášením moderních technologií a zeleného přístupu do projektů. Jak je to v tomto případě?

Hokejový stadion je v této problematice výzvou, ze své podstaty je energeticky náročný. Snažili jsme se celkový energetický systém co nejvíce propojit, aby například odpadní teplo z výroby ledu bylo používáno pro ohřev vody. Těchto soudobých řešení je v projektu celá řada. Důležitá je práce se stíněním; střecha stadionu je pokryta extenzivní zelení podporující retenci vody a biodiverzitu v centru města. Fasády budov jsou stíněny za pomoci sekundárního pláště včetně okenních otvorů. 

Aréna má být multifunkční. To v provozu znamená mnoho funkcí s velkou variabilitou. Co to pro vás v návrhu představovalo?

V návrhu jsme pracovali s co nejpragmatičtějším rozdělením, aby na sebe jednotlivé funkce co nejlogičtěji navazovaly a zároveň jejich individuální multifunkčnost dovolovala co největší variabilitu. Například ochozy v přízemí arény mohou být využity jako výstavní prostor. Celý komplex bude vybaven soustavou akustických závěsů, které mají schopnost výrazně měnit atmosféru a prostorové uspořádání. Například jsme schopni v aréně zatáhnout celý horní prstenec tribuny, podpořit tak poslechovou pohodu v hale a zároveň uspořádat koncert vážně hudby s menší kapacitou, aniž by prostor vypadal poloprázdně. Tyto změny charakteru interiéru dovolují maximální flexibilitu využití haly – všechno zmíněné je samozřejmě podpořeno audiovizuální technikou.

V době mezi návrhem a výstavbou bylo třeba se vyrovnat s různými nástrahami např. covidem nebo razantním zdražením stavebních materiálů. Došlo v důsledku toho k nějakým změnám oproti původnímu projektu?

V tomto ohledu byl návrh opravdu náročný, v průběhu projektování jsme se museli vyrovnat se spoustou vnějších vlivů, ať už to byl covid, nebo začátek války na Ukrajině, který vedl v inkriminovaném období ke značné nestabilitě světových trhů se stavebními materiály. Některé okamžiky byly opravdu složité, ale vůle města projekt realizovat byla ohromná a výsledkem je dnes stavba v plném proudu, za což jsme jako autoři nesmírně vděční.

Inspirovali jste se nějakým projektem v zahraničí nebo u nás?

Hokejový stadion je téma, které se architektovi nedostane na stůl každý den. Proto jsme nastudování této typologie brali velmi zodpovědně a navštívili jsme bezpočet stadionů, jak u nás, tak v zahraničí. Nedá se říct, že bychom měli nějakou přímou inspiraci, snažili jsem si z každé návštěvy vzít to nejlepší. Co nás zaujalo, je, jak se tato typologie mění. Dnes je v podstatě nemyslitelné, že byste postavili stadion této velikosti, kde by se hrál jen hokej. Arény se staly typologickým chameleonem, který je schopen měnit svou podobu a do značné míry i funkci.

Red.

Foto: Ateliér CHYBIK + KRISTOF