Konference brownfieldy v Ostravě

Konference brownfieldy v Ostravě frčí. Development news má tu čest, být hlavním mediálním partnerem.

Při nesplnění zákonné povinnosti pro vstupní dveře do bytů hrozí finanční postih!

U nově stavěných nebo rekonstruovaných panelových nebo činžovních domů je ze zákona a dle platných českých technických norem dána povinnost, že u vchodových dveří do bytu musí jít o certifikované požární dveře s požární odolností 30 minut a se zvukovým útlumem minimálně RW 32 dB. Je povinností vlastníka stavby při kolaudaci domu doložit Doklad o uvedení požárního uzávěru do provozu. Při nesplnění této povinnosti hrozí vlastníkovi stavby finanční postih, který může znamenat nepříjemný zásah do rozpočtu. Jde tedy o záležitost, kterou se nevyplatí podceňovat. Navíc protipožární vstupní dveře chrání jak obyvatele jednotlivých bytů, tak také únikovou cestu ostatních obyvatel domu v případě vzniku požáru. Jedná se tedy o velmi důležité téma, kterému je potřeba věnovat dostatečnou pozornost.

Požárně bezpečnostní dveře SOLODOOR.

Požárně bezpečnostní dveře SOLODOOR

 

Výběr vchodových interiérových dveří a vhodných zárubní je vždy vhodné konzultovat se zkušeným výrobcem, který kromě certifikovaného sortimentu nabízí také odborné poradenství. Kvalitní požárně  bezpečnostní dveře, které v kombinaci s ocelovou bezpečnostní protipožární zárubní tvoří protipožární uzávěru, totiž nejen zajišťují splnění povinností vyplývajících se zákona a platných norem, ale především brání šíření požáru a chrání tedy život, zdraví i majetek.

Vhodnou variantou vstupních dveří do bytů v panelácích a bytových domech jsou požárně bezpečnostní dveře, které splňují normu bezpečnostní třídy 2 a obstojí tedy před zlodějem, který se pokouší o vloupání s použitím základního nářadí a fyzického násilí. Vyšší formu ochrany pak nabízí bezpečnostní dveře certifikované ve 3. bezpečnostní třídě. Ty odolají zloději, který se pokouší dveře překonat pomocí páčidla a dalšího ručního nářadí. „Oba tyto typy dveří, které máme v našem sortimentu, disponují požární odolností 30 minut a jsou zkonstruovány tak, aby zajistily splnění zákonné povinnosti a odpovídaly platným normám, a zároveň díky bezpečnostním prvkům chránily danou domácnost a její obyvatele,“ říká Martin Dozrál, generální ředitel společnosti SOLODOOR, která nabízí různé typy speciálních interiérových dveří a také odborné poradenství.

Výše uvedené typy speciálních dveří jsou dostupné i v rozšířeném kouřotěsném a protihlukovém provedení a je možné je doplnit řadou certifikovaných doplňků (např. panoramatické kukátko, samozavírač, dveřní stavěč nebo různé typy bezpečnostních a panikových zámků).

Skvělou volbou pro byty v panelových a bytových domech jsou také požárně bezpečnostní dveře do bytu NEXT SD 101 F s požární odolností 30 minut, které díky vynikající ocelové konstrukci a vysokému počtu jisticích bodů maximálně eliminují síly vznikající při pokusu o jejich násilné překonání.

„Za velkou výhodu považuji fakt, že naše certifikované dveře nabízejí skvělou funkčnost bez nutnosti rezignovat na design – k dispozici je široká škála různých povrchů a dekorů. Navíc díky našim zkušenostem z velkých developerských projektů, na kterých jsme se dodavatelsky podíleli, umíme vyhovět i speciálním požadavkům a vyrobit dveře na míru přímo pro konkrétní projekt. Kromě kvalitního sortimentu nabízíme také odborné poradenství a kvalifikovanou montáž s pětiletou zárukou na naše zboží,“ zakončuje M. Dozrál.
   

hnědé dveře – Požárně bezpečnostní dveře třetí třídy (DPB 3) SOLODOOR

černé dveře – Požárně bezpečnostní dveře druhé třídy (DPB 2) SOLODOOR

bílé dveře – Dveře NEXT SD 101 F

 

Více informací: www.solodoor.cz

FOTO: SOLODOOR a.s.

Skupina OM založila investiční fond

Hodnota fondu dosahuje v současnosti 100 milionů korun. Fond vznikl souběžně s přerodem stavebně-poradenské firmy OM Consulting do skupiny firem OM.

 

Zakladatelé Ing. Michal Mühlbauer, PhD., a Ing. Ondřej Vala mají smělé expanzní plány. Vedle poradenství ve stavebnictví se chtějí věnovat také vlastnímu developmentu, a to hlavně v rezidenčním a industriálním segmentu.

 

Co vás vedlo k rozhodnutí zaměřit se na vlastní development?

Michal Mühlbauer: Rezidenční trh v České republice prošel v uplynulých letech obrovským boomem. Výstavba je však stále nedostatečná a především v Praze nestačí nabídka nových bytů pokrývat poptávku po nich. Vidíme řadu menších až středních potenciálně zajímavých projektů, které velcí developeři nechávají ležet ladem, protože pro ně nejsou dostatečné velké, anebo jejich příprava je složitá.

Ondřej Vala: Díky našemu rozsáhlému know-how ve stavebnictví spatřujeme potenciál v menších projektech, které jsou pro velké developery komplikované. Umíme se ujmout příležitosti, kde je třeba překonat překážky, ať už třeba v podobě scelení pozemků, či složitého schvalovacího procesu. Naši odborníci na value inženýring si s nimi díky svému dlouholetému know-how poradí. Vidíme příležitost tam, kde velký developer vnímá komplikaci, v tom je naše silná stránka.

 

Říkáte, že na rozdíl od velkých developerů budete více využívat vlastní zdroje. Jakou část developerského procesu dokážete pokrýt vlastními silami?

Ondřej Vala: Jak už jsem zmínil, v rámci konzultační společnosti OM Consulting máme odborníky na vyřízení veškeré agendy související s povolovacím procesem stejně jako vlastní oddělení Design & Architecture, které budoucí projekt kompletně navrhne a vyprojektuje. Specialisté na technologie vstupují od začátku do celého procesu se svou znalostí provozu budov a díky nim můžeme navrhovat objekty, které jsou ekonomické nejen ve fázi výstavby, ale také při samotném provozu. Na to se často zapomíná. Naši zkušení cost manažeři zároveň zpracují celou ekonomickou stránku projektu. Díky tomu předejdeme nepříjemným překvapením, která některé developery zaskočí až v průběhu realizace.

Michal Mühlbauer: Ve fázi realizace pak můžeme těžit ze znalostí projektového řízení i construction managementu a volit takový způsob výstavby, který je v dané chvíli výhodnější. Myslím si, že to je v dnešní době nejistých cen citelná výhoda. Hotový projekt následně provedeme kolaudačním procesem, zařídíme interiéry a jsme schopni ho buď sami provozovat, nebo prodat. Vložení vlastního know-how může projektu ušetřit nemalé náklady a my jsme přesvědčeni, že na trhu obstojíme.

Jaké zhodnocení investorům nabízíte?

Michal Mühlbauer: Investoři vstupují do fondu OM Real Estate Fund SICAV, a. s., úpisem akcií s investičním horizontem čtyři roky. My jim nabízíme výnos v rozmezí 5,1–6,5 % a k tomu 10 % z výnosu fondu nad zmiňovaných 6,5 % ročně. Je zde garance minimálního výnosu prioritních investičních akcií ve výši 5,1 % p. a., a to i v případě nižšího zisku, či dokonce ztráty fondu. Garance je formou redistribuce fondového kapitálu od držitelů výkonnostních investičních akcií neboli od zakladatelů fondu ve prospěch externích investorů čili držitelů prioritních investičních akcií, a to až do výše tohoto fondového kapitálu, který připadá na výkonnostní investiční akcie.

Ondřej Vala: Přestože se to v dnešní době dvojciferné inflace může zdát méně konkurenceschopné, považujeme investice do nemovitostí za jedny z nejbezpečnějších. Investor zná přesně produkt, do kterého vkládá své prostředky, obeznámíme ho s naší filozofií zodpovědného developmentu a on může sledovat, jak se konkrétní realitní projekt vyvíjí. Hodnota nemovitostí dlouhodobě roste a konkrétně bytů je u nás pořád obrovský nedostatek.

Jitka Kvartková

Development news ocenil projekt od společnosti Úsporné bydlení

Celostátní soutěž Český energetický a ekologický projekt, stavba, inovace roku (ČEEP) má za sebou již 19. předávání titulů. V úterý 24. 5. 2022 je v aule ČVUT v Praze, Betlémské kapli, výherci slavnostně převzali z rukou místopředsedkyně Parlamentu ČR, paní Věry Kovářové.

Tradičními vypisovateli jsou Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR, Ministerstvo životního prostředí ČR a Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, organizaci zajišťuje společnost TOP EXPO CZ. Soutěžní kategorie, kterými jsou projekty, stavby (realizace) a energetické inovace letos doplnily ještě informační a komunikační technologie. 

UB Modul typový získal titul nejen v kategorii projektů, ale ocenila ho také naše redakce. Zdeněk Kaňa, jednatel společnost Úsporné bydlení, si jako přihlašovatel odnesl rovněž cenu Development News.  Systém pasivních modulárních projektů je konstrukčně tvořen jednotlivými prefabrikovanými buňkami. Rozměrově unifikované moduly mají velmi variabilní možnosti spojování a mohou snadno vytvořit stavebníkem požadovaný prostor. Vlastní projekt vychází ze zkušeností pana Kani získaných z předchozích realizací energeticky úsporných a pasivních objektů panelových dřevostaveb.

(Vlevo Zdeněk Kaňa, Věra Kovářová a Arnošt Wagner – Betlémská kaple, 24. 5. 2022)

Trendy v zabezpečení objektů na zámku Berchtold

V romantickém prostředí zrekonstruovaného zámku Berchtold se ve dnech 30. a 31. 3. 2022 konala konference pod názvem Trendy v zabezpečení objektů. Účastníky přivítal Václav Růžička, generální ředitel a předseda představenstva společnosti ALKOM Security, a.s.

V sérii zajímavých dopoledních příspěvků vystoupil jako první Tomáš Szabo, obchodní ředitel společnosti LITES – elektrická požární signalizace, která je ryze českým výrobcem. Tato liberecká společnost oslavila 50 let výroby elektrické požární signalizace v ČR, přičemž se její historie počítá od vzniku původního podniku Tesla Liberec. Ve své přednášce Tomáš Szabo nastínil možnost kompatibilního nahrazování i 50 let starých systémů původních ústředen pro pět typů rozlišení hlásičů požáru, pro rozličné potřeby, instalace a prostředí.

V další části své přednášky prezentoval nové systémy vhodné od malých objektů až po velké komplexy, budovy nebo průmyslové areály. Předností je zmíněná vzdálená správa a propojení s mobilním zařízením. Úspěch společnosti na trhu v současné složité situaci umožňuje vedle vlastní výroby i kapacita skladů, což urychluje dostupnost produktů. Jako příklady realizovaných projektů uvedl ochranu Pražského hradu nebo závod Škoda Auto v Mladé Boleslavi.

 

V druhé navazující přednášce představil obchodní manažer Tomáš Ulč ze společnosti VARNET – bezpečnostní technologie historii 30 let zkušeností z trhu. Firma vznikla spojením dvou významných slaboproudých technologických firem STASANET a Variant plus. V počátku roku 2020 se fúzí začlenil do holdingu Elkov elektro. Díky tomuto spojení dnes patří VARNET k největším distributorům bezpečnostní techniky na českém trhu.

Partnera časopisu Facility Manager, společnost H&B Group, na konferenci zastupoval provozní ředitel Tomáš Pospíšil. Představil posluchačům řadu novinek z oblasti drátových, bezdrátových a cloudových řešení v různých dimenzích. Společnost, která v ČR zastupuje německou značku CES a italskou značku CISA, dodává na trh i vlastní výrobky pod značkou STAR. Firma H&B Group se aktuálně podle slov provozního ředitele zaměřuje především na vybavení vhodně zvolených přístupových bezpečnostních systémů do hotelů, kanceláří, bytových komplexů, státních objektů, ale i pro individuální koncové zákazníky.

 

Před pozváním na výborný oběd do restaurace BERCHTOLD 1388 seznámil Václav Růžička, generální ředitel společnosti ALKOM Security, a.s., posluchače s 31 let dlouhou historií firmy, která se v roce 2000 stala akciovou společností. Na trhu je dnes známá díky své specializaci na systémy zabezpečení osob, majetku, informací a zejména provozování bezpečnostního dispečinku PCO pro tisíce svých klientů. Úspěch společnosti přikládá ředitel komplexním řešením technického zabezpečení, vycházejícím z dlouholetých zkušeností, a práci vysoce kvalifikovaných odborníků s individuálním přístupem k zákazníkům s maximální kvalitou a optimálním návrhům ekonomických řešení.

V odpoledním bloku – stejně jako druhý den – pokračovaly prezentace se zaměřením na montážní a spolupracující firmy. Součástí setkání odborníků z oblasti zabezpečení byla ve foyer výstava ukázek zabezpečovací techniky.

Akce, která byla umocněna krásným prostředím areálu na zámku Berchtold, kde se nachází i oblíbený hotel, byla velice zajímavá a po dlouhé pauze zaujala i možností osobní účasti. Zámek a hotel je i prezentačním a školicím centrem v bezpečnostním průmyslu a akce se zúčastnilo vedení asociace ASBS, která zde měla svoje zasedání. Poděkování patří především hostitelské společnosti ALKOM Security, a.s., konkrétně generálnímu řediteli Václavu Růžičkovi a jeho týmu.

 

 

Ze zámku BERCHTOLD v Kunicích – Vidovicích

Za redakci časopisu Facility Manager

Arnošt Wagner, Monika Mandíková

www.zamekberchtold.cz

Jak dát prémiovému bydlení punc ticha

Krásné a strategicky situované lokality mají přirozené kouzlo. To platí i pro Karlín, moderně se rozvíjející čtvrť v údolí Vltavy pod vrchem Vítkov, s neopakovatelnou atmosférou kaváren, bister, obchůdků i zelených ploch. Zde, v sousedství Invalidovny, českého barokního skvostu, se již jasně rýsují kontury architektonicky unikátního projektu, sestaveného z jednotlivých bloků vytvářejících soudržný celek. Nejen svým jménem tak Fragment symbolizuje propojení minulosti s budoucností, mnohovrstevnatost života sestaveného z ohromného množství vzpomínek a zážitků.

Koncept prémiového nájemního bydlení navržený ateliérem Qarta ve spolupráci s Davidem Černým je natolik originální, že připomíná umělecké dílo. Tento dojem podtrhuje i doplnění stavby sochami.
Fragment – prémiový domov a umělecké dílo v jednom, nabídne k pronájmu 140 plně vybavených bytů s dispozicemi od 1+kk až po velkorysé mezonety s vlastními střešními terasami. Podmanivou atmosféru projektu doplní designově zařízené interiéry s nadstandardním technologickým vybavením
i okolní soukromý park s klidovou zónou. K bezstarostnému životu nájemníků přispěje vlastní podzemní parkování a množství služeb na míru.

Za všemi superlativy unikátního projektu Fragment stojí velký um a perfektní technická řešení, bez nichž by moderní, smělé architektonické počiny nemohly vzniknout. Jako například koncept odhlučnění budovy připravený společností JORDAHL & PFEIFER.

„Naše firma byla pověřena technickým návrhem odhlučnění nad úrovní terénu, konkrétně nad prvním nadzemním podlažím. Vibrace způsobené projíždějícím vozy, tramvajemi a blízkostí metra se přirozeně mohou přenášet do konstrukce a být příčinou vzniku strukturálního hluku – prostě „rambajsu“. To je samozřejmě nežádoucí zejména v rezidenční části. Kombinací odhlučňovacích prvků značky Calenberg Ingenieure a jejich exaktně propočítaným umístěním v rámci plochy monolitu a v konstrukci výtahových a schodišťových šachet dosáhneme investorem požadovaného útlumu. Věříme, že takto přispějeme k vytvoření oázy ticha. Naše řešení mohou být někdy nekonvenční, avšak vždy nesou přidanou hodnotu investorům a stavitelům ať už ve funkčnosti, nebo úsporách. Nejčastěji oboje dohromady.“ říká k projektu Ing. Michal Voplakal Ph.D., MBA, jednatel JORDAHL & PFEIFER, Stavební technika, s.r.o., která je technickým garantem unikátního řešení i dodavatelem materiálu.

Video k projektu zde.

 

TEXT Magic Seven FOTO JORDAHL & PFEIFER

Oaks Prague prochází osvěžujícím přerodem

V malebné krajině nedaleko Prahy v obci Nebřenice vzniká jedinečný projekt Oaks Prague. Jeho developerem je Arendon Development Company, a. s., za podpory londýnské investiční skupiny Kew Capital.

V současné době je tu k dispozici osmnáctijamkové golfové hřiště s licencí PGA National. I když došlo v době pandemie k určitému časovému skluzu, předpokládá se kompletní dokončení celého projektu do roku 2028. Veřejnosti byl oznámen i vítěz výběrového řízení na provozovatele gastronomie, jímž se stal osvědčený koncept známého italského kuchařského gurua Riccarda Lucqueho z La Collezione. V rezidenční části na náměstí bude La Bottega Oaks Deli Bistro nabízet vedle prémiového bistra i obchod s kvalitními italskými surovinami a produkty. V rekonstruovaném klasicistním zámku původně vystavěném rodinou von Schuttelsbergů, který se stane dominantou golfového areálu, bude umístěn Club House. Tady se golfisté mohou těšit vedle kvalitního zázemí i na klubovou restauraci La Finestra Oaks Golf Club.

O celém projektu Oaks Prague s námi podrobně hovořil Ing. arch. Jan Zemánek, MBA, předseda představenstva společnosti Arendon.

Jakým činnostem se developerská společnost Arendon věnuje?

Arendon je společnost specifická tím, že se zabývá developmentem jediného projektu, a to je Oaks Prague. Možná to zní poněkud zvláštně, ale musíme si uvědomit, že Oaks Prague není jednoduchý a standardní developerský projekt. Je to vlastně s trochou nadsázky development nového sídelního útvaru, který je plánován a realizován jako celek, což je záležitost, která se v České republice několik desítek let nestala. Jde o tak velký celek, že o něm nehovoříme jako o projektu, ale jako o developerském programu. Má několik částí a je rozdělen do několika fází, které budou realizovány postupně. V současné době je plán nastaven do roku 2028.

Na jaké konkrétní části je program rozdělen?

Je rozdělen podle lokalizace jednotlivých částí, jejich polohy, ale také z hlediska funkce. Primárním účelem je rezidenční funkce – bydlení, které bude mít několik podob. Plánujeme postavit celkem 480 bytových jednotek od malých bytových domů až po luxusní rezidence v areálu golfového hřiště. Mezi tím je celá škála dalších produktů, jako jsou jednotlivé domy, rezidence menšího charakteru, dvojdomy, řadové domy atd.

Jaká je hlavní rezidenční funkce a její rozložení?

Máme celkem pět produktových řad, které jsou rozloženy ve dvou hlavních lokalitách. Jednou z nich jsou luxusní golfové rezidence v podstatě uprostřed golfového hřiště, v blízkosti současného zámečku, který existuje už 250 let. Ten rekonstruujeme na golfový klub a v jeho blízkosti vyroste butikový hotel. Druhá část rezidenční výstavby je umístěna v obci, kde se nacházejí bytové domy a různé typy rodinných domů.

Jaké jsou další funkce, s kterými se v projektu počítá?

Druhá skupina funkcí by měla obyvatelům zajistit kvalitní život a umožnit jim věnovat se nejrůznějším aktivitám. K tomu kvalitnímu životu přispívá celkový charakter zástavby, urbanistická koncepce. První dokončenou částí celého projektu je golfové hřiště. Má licenci PGA National, což je punc nejlepší kvality, které můžete v golfovém světě dosáhnout. V každé zemi může být pouze jedno hřiště s touto licencí – s výjimkou USA, kde vznikla. Je třeba zmínit, že golfové hřiště provozuje společnost Troon Privée, která patří celosvětově ke špici provozovatelů golfových hřišť. Důkazem toho je, že naše golfové hřiště získalo dvakrát za sebou ocenění jako nejlepší golfové hřiště v ČR a nejlepší golfové hřiště v Evropě. To se uděluje jednou za dva roky čili v roce 2020. Doufám, že letos ho opět obhájíme.

Golf hraje v projektu velmi důležitou roli…

Součástí golfového areálu je klubovna v nebřenickém zámečku, který rekonstruujeme. Otevření plánujeme na letošní duben. Kromě zmíněné restaurace, která bude samozřejmě přístupná široké veřejnosti, poskytne zázemí pro pořádání golfových turnajů. Když už jsme nakousli oblast hospitality, tak určitě jednou ze zásadních součástí právě dokončované první etapy kolem náměstí je Deli Bistro. Restauraci bude stejně jako tu v zámečku provozovat společnost La Colle-
zione, která patří ke špičce restauračních provozů. Deli Bistro bude součástí známého konceptu La Bottega a propojí restauraci s malým obchodem. Další významnou částí projektu bude hotel v blízkosti zámečku. Pro nové obyvatele Oaks bude zajímavý tím, že nabídne řadu atraktivních funkcí, zejména v Čechách jedinečné a rozsáhlé spa a wellness, fitness, několik restauračních a společenských provozů a další přidružené služby. Poskytne exkluzivní zázemí pro pořádání obchodních jednání a společenských akcí i rodinných oslav. Provozovatelem hotelu bude světová jednička v segmentu „sustainable luxury“.

Jaká další infrastruktura bude součástí Oaks Prague?

Velice důležitou součástí celé komunity bude mateřská škola, kterou plánujeme začít stavět ve druhém čtvrtletí tohoto roku v blízkosti centra obce. V každém z bytových domů, které budeme stavět, se nacházejí komerční prostory k pronájmu pro obchody, restaurační provozy, kavárny, cukrárny atd. Ale to chceme nechat na organickém růstu, nechceme to a priori řídit, s výjimkou Deli Bistra, které otevře v dubnu.

Jaké další sportovní aktivity vedle golfu nabídnete obyvatelům?

Společně s okolními obcemi vytváříme, rekonstruujeme a doplňujeme síť cyklostezek, které budou mít desítky kilometrů na trase Popovičky, Křížkový Újezdec, Petříkov. Součástí projektu by se měla stát tenisová akademie a také centrum pro jízdu na koních. To jsou čtyři hlavní sportovní pilíře: golf, cyklistika, tenis, jízda na koni. Uvažujeme také o vybudování biotopu – rekreační vodní plochy s ekologickou úpravou vody, která nepoužívá chemikálie. A k tomu spousta dalších věcí, které souvisejí s fyzickou kondicí a budou součástí přidružených provozů v hotelu.

Zmiňoval jste, že se počítá i s komerční částí. Jakou vizi máte v tomto směru?

Na komerční nebo obchodní záležitosti určitě nezapomínáme. V době, kdy bude dokončeno 480 bytových jednotek a na bytovou jednotku počítáme průměrně tři obyvatele, se dostáváme zhruba k 1 500 obyvatelům. Všichni tam asi nebudou bydlet pořád, takže pokud to zredukujeme na dvě třetiny, tak jsme na tisícovce. Průměrná velikost obcí v krajině ČR mimo velká města je 500 obyvatel. Takže je to takové malé městečko a lidé potřebují nakupovat základní věci. První menší obchod bude fungovat od začátku, další plánujeme vytvořit v blízkosti centra podle toho, jak se ta obec bude rozvíjet. Předpokládáme, že to bude třeba doplnit dalšími obchodními plochami.

Počáteční vize byla postavit historickou vesnici s moderními prvky. Kam se současné úvahy posunuly?

Odkláníme se od původního označení vesnice. Prapůvodní koncepce celého projektu byla trochu negativně ovlivněna tím, že ji vytvářeli cizinci. K těmto věcem mají poněkud naivní přístup. Jsou velice nadšení z českých historických budov a mají pocit, že toužíme bydlet v nějakých replikách památek. Takoví lidé určitě existují, ale mnohem více je těch, kteří chtějí koupit moderní nemovitost nejen co do technologií, ale i ohledně architektonického výrazu. Projekt dlouho vycházel z opačného přístupu – vytvořit reminiscenci na tradiční českou vesnici, zahrnující architektonické formy, které vznikly před 250 lety pro zemědělce včetně stodol, chlévů apod. Podle nás to nebyla správná koncepce, a proto jsme ji změnili. Stavíme „sídelní útvar“ pro lidi 21. století, kteří nechtějí bydlet ve městě, ale v jeho blízkosti, s přírodou na dosah, avšak chtějí mít komfort, jako kdyby ve městě bydleli, plus to „něco“ navíc, co ve městě nenajdou. Do centra Prahy je to 20 minut, takže když někdo touží jít večer do divadla nebo kamkoli jinam, sedne do auta a za půl hodiny si může přání splnit.

Jak se tedy bude projekt dále prezentovat?

Naší inspirací jsou „zahradní čtvrti“ – Hanspaulka, Ořechovka, starý Spořilov a další. Mají několik společných jmenovatelů. První je, že vznikly ve stejnou dobu – před 100 lety – na periferii. Možná že ani tady nebude za 100 let periferie. Druhým je, že všechny sídelní útvary vznikly s nějakou urbanistickou koncepcí a užívaly architektonické tvarosloví, které je propojovalo a sjednocovalo jednotlivé domy. Když se podíváte na starý Spořilov, vidíte, že domy jsou vlastně typové a opakují se, což vnímáme pozitivně. Protože když máte 300 domů a každý z nich je jiný, každý má jiný plot a jinou barvu a používá jiné materiály, nebude celek ideální z architektonického hlediska ani z pohledu zachování kvality prostředí, což je pro nás velmi důležitý moment. „Lidová tvořivost“ ve snaze každý dům individuálně upravovat je opravdu velmi barvitá.

Jak chcete dosáhnout, aby noví obyvatelé Oaks Prague tyto záměry respektovali?

Snažíme se vytvořit určitý rámec, aby tyto záležitosti byly zachovány a dlouhodobě fungovaly. Budou zde vznikat společenství vlastníků domů – ono to ani podle zákona jinak nejde. A současně také jakási „zájmová organizace“ všech obyvatel, která se bude do určité míry starat o vznikající sídelní útvar jako celek. Také bychom byli rádi, aby platila určitá pravidla ohledně individuálních úprav domů. Mělo by být v zájmu všech obyvatel, aby se starali o prostředí, které bude vytvořené, aby ho udržovali a zachovali v maximální možné míře stav, který vytváří charakter prostředí a jeho hodnotu. Kdyby si každý upravoval domy, jak chce, tak prostředí ztratí svou unikátnost i charakter.

Zadání zpracovalo několik architektonických ateliérů. Každý architekt má určitý vlastní rukopis. Do jaké míry se vám podařilo koncepčně sladit jednotlivé návrhy?

Původní koncepce byla poněkud naivní i z toho pohledu, že ji budou navrhovat desítky architektů, protože podobná věc se nedá uřídit. Představte si, že máte řídit třeba 50 architektonických týmů a každý z nich vytváří nějaký unikátní design. Musíte zkontrolovat, zda odpovídá vašemu zadání a představám. A navíc stavíte na spekulativní bázi, takže nevíte, kdo bude uživatelem toho konkrétního domu. To nelze realizovat!

Ale s touto původní koncepcí se začalo stavět…

Ano, v tom duchu, nicméně nijak extrémně. Byla realizována první část, kterou nyní dokončujeme. Jsou zde bytové domy navržené různými světovými architekty a podobná koncepce byla zamýšlena na zbytek. My jsme tuto koncepci opustili, protože s tímto přístupem bychom opravdu nemohli dosáhnout cíle, který chceme. Zredukovali jsme počet architektonických týmů na asi čtyři ateliéry. Nyní dokončujeme jejich výběr. Věnovali jsme tomu vlastně celý loňský rok, kdy jsme upravovali náš záměr, abychom mohli dát architektům smysluplné zadání z hlediska velikosti domů, velikosti pozemků, počtu místností atd., aby to bylo kompatibilní s požadavky trhu. Nyní máme hotový předvýběr několika architektonických týmů, s nimiž chceme začít projektovat zbývající část Oaks Prague.

Znamená to další zásadní změnu v koncepci?

Máme pro výstavbu připravenou část se 70 bytovými jednotkami, kterou plánujeme začít realizovat ve třetím čtvrtletí letošního roku. Na návrhu se podíleli stejní architekti jako na první části, tudíž zde zůstane zachován určitý charakter. Koncepce se změnila v tom, že chceme použít kvalitní architektonické ateliéry a chceme jich méně. Jednotlivé části projektu, které jsou logicky oddělené komunikacemi parky a dalšími veřejnými prostory, budou mít odlišný charakter, ale v rámci určitých menších celků zde bude jednotné tvarosloví. Budou zde zase různé typy domů – solitérní i řadové –, ale od jednoho architekta, který bude dodržovat určitá designová pravidla. Kolem náměstí v centrální části Oaks Prague budeme realizovat hustší a vyšší výstavbu s bytovými domy. Směrem k okraji obce se domy snižují a zástavba se rozvolňuje. Takže má charakter typického městečka, byť bez kostela.

Jak se projektu Oaks Prague dotýká současný vývoj cen na trhu?

Jsme tím ovlivněni stejně jako jakýkoli jiný developer. V prodejní ceně nemovitosti se odráží celé nákladové spektrum. Zahrnuje akviziční cenu pozemků, realizační náklady, náklady na zpracování projektové dokumentace, na řízení projektu a další konzultační záležitosti. Další důležitou složkou jsou náklady na financování, protože téměř nikdo nerealizuje realitní projekty z vlastních prostředků, vždycky si určitou část půjčuje. A pak také musíte mít nějaký zisk… Stavební náklady v zásadě představují zhruba polovinu celkových developerských nákladů. A jestliže vzrostou o 20 % nebo 40 %, tak se dostáváte do situace, kdy je třeba alikvotně zvýšit prodejní cenu, pokud si chcete udržet aspoň nějaký zisk. A bohužel to není otázka jen stavebních nákladů, ale i nárůstu úrokových sazeb za poslední tři měsíce. A můžeme pokračovat dál: vyšší náklady na energie, vyšší náklady na lidi, kteří chtějí víc peněz, protože je všechno dražší. Inflační spirála se roztáčí. Nemůžeme tedy prodávat za ceny, které fungovaly před rokem nebo dvěma.

V jakém stadiu se nyní projekt nachází?

V současné chvíli dokončujeme první etapu, která má 60 bytů ve východní části projektu. Máme prodáno 60 %, protože došlo k určitému zpoždění. Zahájili jsme proces kolaudace – máme zkolaudované tři rodinné domy od irských architektů McGarry-Moon. Další objekty budeme kolaudovat v prvních měsících tohoto roku a počítáme s tím, že ve druhém čtvrtletí by se mohli stěhovat první obyvatelé. Po dokončení očekáváme velký nárůst zájmu o nákup nemovitostí. Protože jde o unikátní projekt, tak si spousta lidí nedokáže pořádně představit, co vlastně obnáší a jak bude fungovat. Pro nás je v této souvislosti důležité, že nebudeme otevírat a zprovozňovat jenom byty (dokončeny jsou především bytové domy v centru), ale bude tam i už zmíněná občanská vybavenost. Oaks Prague prostě ožije. Nebude to jen bydlení, ale v parteru budou komerční prostory. Stěhujeme tam i část naší firmy a od března zde začne fungovat naše prodejní centrum, které je zatím v improvizovaném objektu na golfovém hřišti.

Na závěr ještě nastiňte další harmonogram výstavby.

Chtěli bychom celý program dokončit do roku 2028, čili nás čeká ještě dost práce. Výrazně jsme zintenzivnili naše aktivity tím, že jsme vytvořili větší celky, které chceme vyprojektovat pokud možno co nejrychleji, ale současně kvalitně realizovat. Dokončujeme první fázi, na ni plynule naváže druhá, což jsou dva objekty, ale vypadají, jako by šlo o šest domů. Mají společné podzemní garáže a bude v nich kolem 70 bytů. V nejbližší době zahájíme výstavbu mateřské školy. Zahájili jsme výstavbu prvních luxusních rezidencí u jižní části golfového hřiště v blízkosti náměstí. Tato fáze by měla být dokončena do dvou let. Pak bude plynule pokračovat další výstavba větších celků. Do dvou let také plánujeme začít realizovat hotelový komplex a paralelně s ním dokončit i první skupinu golfových rezidencí.

Arnošt Wagner / Foto: Jan Mihaliček

Ohlédnutí za EXPO REAL 2021

Po dlouhé koronavirové pauze jsme opět mohli navštívit EXPO REAL 2021 v Mnichově. Tento mezinárodní veletrh nemovitostí a investic je obchodní platformou celého realitního světa. Jedním z našich cílů bylo doručit poslední číslo časopisu Development News do stánku Prahy, která jako jediné české město připravila pro mnichovský veletrh vlastní expozici.

S napětím jsme očekávali, jak rozsáhlé budou jednotlivé stánky a kolik návštěvníků dorazí. Veletrh samozřejmě provázela proticovidová opatření hned u vstupu. Respirátory byly nutností, ale upřímně, pouze v uličkách. Jakmile jste překročili pomyslnou hranici stánku, masky velmi často mizely z obličeje. Některé bohatší firmy jako obvykle pořádaly prezentace se značnou návštěvností – a bylo zřejmé, že v tom okamžiku covid někam zmizel.

Podle veletržního katalogu přijelo vystavovat 1 434 subjektů v patnácti sektorech. Mě zajímal například počet developerů, těch mělo být 358 (žádný z ČR) a zástupců realitního segmentu bylo ještě o dva více. Naproti tomu firem nabízejících 3D vizualizace, AR a VR bylo jen šest. Byly podstatně méně viditelné než v minulosti.

Počet registrovaných návštěvníků činil přes 19 000. V průběhu veletrhu bylo přímo na výstavní ploše připraveno několik prezentačních prostor, kde pořadatelé i jednotlivé firmy měli možnost představit produkty, projekty či služby, které nabízejí. Celkový počet oficiálních prezentací byl 117, z toho nejvíce ze strany developerů – 32. Investorů a finančních institucí, kteří představili své produkty, bylo celkem 21.

Jako obvykle jednu ze zajímavých sekcí tvořil prostor pro startupy. Tam vždy rád zavítám, letos jsem dokonce absolvoval prezentaci s výkladem, které byly pořádány zhruba po jedné hodině. Každý z účastníků má k dispozici asi jeden metr „barového“ pultíku, u kterého jsou připraveni odpovídat na dotazy obvykle dva až tři zástupci firmy. Této atraktivní a vždy zaplněné sekce se oficiálně zúčastnilo 30 subjektů.

U velkých vystavovatelů, zejména zástupců významných municipalit, jako jsou Hamburk, Berlín, Frankfurt nad Mohanem či Mnichov, popř. některé regiony, jsme mohli najít mnoho pultů po obvodech jejich rozměrných expozic. Tento chytrý systém umožnil i těm menším developerům, realitním společnostem i dalším méně bohatým vystavovatelům představit potenciál v oblasti, kde operují.

V expozici města Prahy jsme jako obvykle našli mnoho známých tváří, nicméně mnoho zástupců developerů zde nebylo. A to proto, že letos byla celá expozice věnována výhradně představení projektů, na nichž se podílí pražský magistrát. Tyto projekty prezentoval první náměstek primátora Ing. arch. Petr Hlaváček, ředitel IPR Ondřej Boháč nebo Petr Urbánek, ředitel Pražské developerské společnosti (PDS). O jednotlivých projektech se můžete dočíst více na stránkách společnosti (pdspraha.eu). Významné místo v prezentacích měla soutěž na projekt nové budovy Vltavské filharmonie.

Bude zajímavé, jestli se v příštích letech dočkáme prezentace zástupců jednotlivých developerů z české republiky či zda některé projekty budou prezentovány pouze zahraničními investory, jako je tomu nyní.

MP / foto: Expo real, aw a autor

EXPO REAL očima českých návštěvníků

  1. Covidová opatření nesporně ovlivnila letošní veletrh. Jak hodnotíte EXPO REAL co do počtu návštěvníků a skladby vystavovatelů?
  2. Mottem letošního ročníku byly inovace. Do jaké míry se ho podařilo naplnit?
  3. Vyzdvihnete nějakou zajímavou prezentaci či stánek, který vás zaujal?

Richard Jílek, NIKATRON, s. r. o.

  1. Návštěvnost byla velmi dobrá a expozice vystavovatelů stejně jako složení velmi kvalitní!
  2. Naplnilo očekávání, takže nás motivuje k tomu, abychom na příštím ročníku vystavovali naše Savee Energy!
  3. Velmi se mi líbila komentovaná tour po stáncích inovačních technologických firem a startupů, které dokážou zjednodušit moderní stavebnictví a správu nemovitostí!

Petr Procházka, YD Capital a. s.

  1. Oproti dřívějšku část vystavovatelů chyběla, nicméně bylo znát, že v důsledku covidového výpadku se nyní účastníci aktivně zapojili do dění. Někteří velcí vystavovatelé ale pojali letošek dost vlažně, zejména s cílem být na místě. Některé spíše (ne)prezentace byly prapodivné, na druhou stranu bylo na místě i množství nováčků, což bylo nadmíru zajímavé, a jejich přístup vše nahradil. Z pohledu dvoudenního návštěvníka bylo ale nakonec všeho tak akorát, i když účastníků bylo celkově evidentně méně než v minulosti.
  2. Inovace a technologie v širším slova smyslu nebyly tím, za čím jsem do Mnichova cestoval. Několik zajímavostí jsem s chutí zaregistroval. Podařilo se navázat kontakt a snad i spolupráci v rámci systémových řešení modulární výstavby. Ostatní jsem vnímal spíše doplňkově. S některými tipy, zejména v oblasti softwaru, budou pracovat další kolegové v naší společnosti. Celkově ale dojem z atmosféry zejména v Tech Alley startup zóny byl perfektní.
  3. Zajímavostí byla určitě prezentace Moskvy, jejíž dramaturgii jsem řekněme zcela nedocenil… Velmi zajímavé byly všeobecně prezentace menších regionů či měst z Polska, vyzdvihl bych mezi nimi Lodž, kvalitní informace a kontakty poskytlo Rumunsko, které se prezentovalo na bázi německo-rumunské průmyslové a obchodní komory; skvěle připravený a vedený byl stánek Daiwa House. A perlou veletrhu byla samozřejmě v úterý Praha!

Renáta Haklová, KKCG

  1. Bylo vidět, že na veletrhu bylo podstatně méně účastníků než obvykle, nicméně skladba byla asi obdobná.
  2. + 3. Hodně jsem se věnovala pracovním záležitostem, které s veletrhem souvisely jen okrajově, takže jsem si expozice nestihla moc prohlédnout, proto na tyto dvě otázky neumím odpovědět.

foto: aw

Developerům chyběla velkorysost

Passerinvest Group jako urbanistický developer je od roku 1996 spojován převážně s BB Centrem v Praze 4, které patří mezi největší a nejúspěšnější urbanistické projekty nejen v České republice, ale i v celé Evropě.

K dalším významným projektům v portfoliu Passerinvest Group patří Nové Roztyly, brownfield bývalého areálu Interlov, kde by v budoucnosti mělo vzniknout místo s příjemným bydlením s velkým poměrem zeleně, doplněné o služby i administrativní funkci. Zakladatel Passerinvest Group a její CEO Radim Passer s námi hovořil o současných i plánovaných projektech stejně jako o problémech českého stavebnictví a ekonomiky obecně i jejich možném řešení.

Jak hodnotíte předcházející roky 2019 a 2020?

Jsem vděčný Pánu Bohu za rozhodnutí z roku 2013, že budeme nejen urbanistickým developerem, ale také dlouhodobým investorem. Zpětný odkup budov v BB Centru i fakt, že jsme neprodávali objekty dokončené po roce 2008, se ukázaly jako velmi dobrá strategie v obtížnějších a nejistých dobách, kdy je v Praze velmi těžké stavět nové budovy. I díky tomu, že naše aktiva z více než 90 % tvoří kancelářské prostory, nám ani covidová doba nepřinesla de facto žádnou újmu. Pochopitelně jsme se retailerům snažili vycházet vstříc, aby mohli přežít a po otevření nějak ekonomicky fungovat. Dílčí ztráty tu sice byly, ale nijak procentuálně významné.

Vedle výstavby administrativních budov se zabýváte také rezidenčním developmentem.

V rámci našeho urbanistického developmentu se na vhodných pozemcích snažíme stavět byty. V BB Centru je to potřetí, co stavíme byty, ale poprvé je to v době, kdy zažívají určitou konjunkturu. Po obchodní stránce jsme spokojení, nicméně bych řekl, že státní správa a povolovací procesy byly v deliriu už před covidem a teď už se posunuly do stadia klinické smrti. Stavebnictví jako takové je – možná nevědomky, ale systematicky – likvidováno všemi polistopadovými vládami. Dostalo se do tak zoufalé situace, že přestože se nestaví ani polovina toho, co by se stavět mělo, stejně nejsou ve stavebnictví lidi. Samozřejmě k tomu přispěla i covidová doba, protože byly narušeny dopravní a logistické řetězce. Proto se dostáváme do situace, jakou si možná pamatujete z předlistopadových dob, kdy se na materiál stojí fronty a téměř nic nikdo nedodá včas. Letos k tomu přispěl nekontrolovaný nárůst cen stavebních materiálů a prací. To znamená, že pro jakéhokoli developera je velmi složité v současné době plánovat. Vzhledem k tomu, že bytová výstavba hraje nyní v developmentu dominantní roli, myslím si, že situace je samozřejmě nejhorší pro lidi, kteří by chtěli bydlet.

Za současných cen je developer při pořizování bydlení vnímán jako ten, který si dá zaplatit nekřesťanské peníze. Jak tuto okolnost vnímáte?

Ale to je dané absolutní neznalostí českého národa. Vysvětlím proč: Má to tři úrovně. K té první musím sebekriticky říci, že si za to můžeme jako developeři sami, protože tu podle mne velmi dlouho přetrvávala doba, kdy jsme naprosto nepracovali s veřejným prostorem, odmítali jsme investovat za hranicemi našich pozemků, aby třeba okolí našeho projektu vypadalo lépe. Jinými slovy – chyběla tu velkorysost. Navíc jsme nikdy neměli profesní sdružení, každý si hrál na svém písečku, staral se pouze o vlastní zájmy a vlastní projekty. A když někdo potřeboval něco vyřešit, donesl obálku nějakému politikovi místo toho, aby to řešila profesní struktura. V posledních letech alespoň existuje Asociace developerů, která má nějaký etický kodex, jímž by se členové měli řídit – zaprvé nebudeme podporovat korupci i za cenu, že vydělám míň peněz. Zadruhé projevíme určitou velkorysost. Samozřejmě jinak se projevuje velkorysost v projektu, jako je Brumlovka, kde jeden developer staví spoustu budov, a jinak je to v projektech, kde deset developerů staví a rozvíjí jedno území. Ale i tam je potřeba určitou velkorysost projevit. To je tedy jedna úroveň.

A ta další?

Druhou úrovní jsou politici, komunální i parlamentní. Jako Česká republika máme nejhorší zákony v této oblasti z celého prvního a druhého světa. Ty živly, které brání výstavbě dálnic a různých veřejně prospěšných infrastrukturních staveb – a samozřejmě často i privátnímu developmentu, jsou financovány z peněz soukromého sektoru, respektive ze státního rozpočtu, v takové míře, že je to nehorázné a neuvěřitelné. To bych řekl, že je ta parlamentní úroveň, kdy naši polistopadoví politici ještě vůbec nepochopili přínos stavebnictví pro státní rozpočet a tím pro bohatnutí národa jako celku. V roce 1990 to politici nemohli vědět, protože s tím nikdo neměl žádnou zkušenost. Poučit se z trhů, kde ty věci fungovaly, bylo ochotno jen maličké procento z nich. Proto jsme v tom stavu, v jakém jsme. Vinou politiků.

… a ta třetí?

Třetí vliv jsou média. Teď nemám na mysli ta odborná, protože v nich jsem nikdy nezaregistroval, že by tam byla elementární neznalost, popř. nějaká nekompetentnost, nebo že by se tam dokonce projevovaly nějaké protirozvojové snahy. Jde o média typu televize nebo deníky. Myslím si, že o tomto významném sektoru české ekonomiky hovoří naprosto zkresleně a de facto tím uvádějí veřejnost v omyl. Čtvrtou složkou je veřejnost. Lidské sobectví, které se projevuje tím, že „tady už bydlím já, tak je mi úplně ukradené, kde a jestli bude bydlet ten, který ještě dneska nebydlí“. Není jich mnoho, řekl bych, že těch, co jsou nejvíce slyšet, je tak do dvou procent a ovlivňují ty, kteří o tom hlouběji nepřemýšlejí, něco jim podepíší nebo vyslyší argument vytržený z kontextu a pak se vzedme nevole proti něčemu. Je to otázka edukace veřejnosti. Pokud soukromý sektor, příslušní politici a zodpovědní novináři k tomu přistoupí konstruktivně, i ten pohled veřejnosti na důležitost výstavby se bude radikálně měnit. Nestane se to ze dne na den, ale je šance, že třeba do nějakých pěti let – pokud se problematika uchopí správně – se pohled veřejnosti na výstavbu může měnit.

Máte nějaký reálný návrh na řešení bytové problematiky?

Za nově postavený byt o 65 m2 dostane stát minimálně 4 mil. Kč díky multiplikačním efektům a odvodům do státního rozpočtu. To je velmi důležité číslo, protože díky stavebnictví a developmentu pak může fungovat zdravotnictví, školství, všechny výkony a úkony, které musí dělat stát, lidé dostanou důchody a různé dávky. Ale na trhu musí existovat svoboda. To, že naši politici, komunální i státní, způsobili, že se tady nestaví, že tady nemá kdo stavět, že Praha nemá 32 let po revoluci územní plán, to jsou věci, za které odpovídají komunální i republikoví politici, všichni placení z peněz, které pocházejí ze soukromého sektoru, jemuž se oni primárně zodpovídají. Říkám to naprosto záměrně, aby to i úplně jasně vyznělo. Veřejně se o tom mluví jen málo. Myslím si, že je důležité, aby tyto informace zaznívaly i mezi odbornou veřejností, aby se to lidé a naši kolegové nebáli šířit. A řešení? Zaprvé je třeba si udělat analýzu – s heslem „být smířlivý k minulosti“, protože tu nezměníme, chyby už se staly a nemá cenu hledat viníky. Je třeba se z toho poučit a být zodpovědný k budoucnosti. Musíme si říci, pro kolik lidí budujeme republiku a Prahu. Pokud si řekneme, že by republika měla mít plus 40 % lidí oproti současnému stavu, vyplývají z toho konsekvence v oblasti územního plánování. Zadruhé je k tomu potřeba dopravní infrastruktura. Tu současnou plánovali ještě komunisté a za 32 let od revoluce jsme k tomu nepřidali ani čárku. Jinými slovy tady je třeba dostavět úplně nové trasy dálnic, postavit komplexní trasy vysokorychlostních železnic a samozřejmě i pražské metro, pro které už i ten bolševik plánoval trasu E, která by spojovala Prahu 4 s Prahou 5 atd. Musíme konečně Prahu posunout do 21. století. Město by samozřejmě mělo být metrem propojeno s letištěm, kde by se měla stavět i trať vysokorychlostní železnice, protože pokud to neuděláme, jsme zase jenom břídilové, kteří sami sebe odsoudí na věky zůstat národem druhé nebo třetí kategorie.

Dostáváme se k tomu řešení?

Letos jsme spustili iniciaci „Rozvoj staveb pro republiku bohatší“, která přináší zásadní sdělení, které jsme prezentovali jak parlamentním politikům, tak i různým zastupitelům v Praze. Víte, že 76 % z každé investice ve stavebnictví skončí ve státním rozpočtu? Když se v Praze postaví každý rok o 10 000 bytů méně, než je třeba, je to minus 40 mld. Kč, o které Praha každý rok ožebračuje státní rozpočet. Dalších přes 70 mld. Kč každý rok Praha ztrácí tím, že poměrově má jenom polovinu kancelářských ploch v přepočtu na obyvatele, než mají západoevropská města srovnatelná významem a velikostí. Jde o to, že stát má z každé budovy ročně čtyřikrát vyšší příjem než její majitel. Zase to spočívá v multiplikačních efektech a daňových odvodech, protože v budově sedí lidé, kteří pobírají mzdy, a z nich se platí každý měsíc odvody do státního rozpočtu. Je tady poměrně značné množství cizinců především ze západní Evropy, kteří sem rádi a ochotně chodí pracovat. Když trh poroste a korporace uvidí, že v Praze je možnost si pronajímat další kanceláře, budou si tu zřizovat další regionální sídla. Pak Praha může mít i dalších 250 000 lidí jen v těch kancelářských budovách, které tu nejsou a být už měly. To by znamenalo minimálně 70 mld. Kč do státního rozpočtu, protože to jsou lidi, kteří mají většinou velmi dobré platy. Každý z nich, kdo sem přijde, si musí pořídit byt, ať už si ho koupí, nebo pronajme. Jinými slovy zase rezidenční developer pro ně ten byt musí postavit a z Prahy se pak může stát město, díky němuž zbohatne celá Česká republika. A pak je tady rozpočtové určení daní, kdy si Praha stěžuje, že má málo – podobně si stěžují i jiná města – a přitom kdyby se Praha 32 let chovala jinak, státní rozpočet by měl daleko více peněz každý rok jenom z Prahy. Z Prahy je to minimálně 100 mld. Kč.

Rozhodování zahraničních investorů je jednoduché – jdou tam, kde jsou vstřícnější podmínky, třeba v Polsku, resp. ve Varšavě.

Varšava měla daleko méně kancelářských ploch než Praha, ale dneska už nás zdaleka překonala. Navíc ve Varšavě se za loňský rok postavilo 22 000 bytů, v Praze jen 5 000. Druhá věc je, že v Polsku údajně žije 1,8 mil. Ukrajinců, u nás přes 100 000. Jinými slovy teď si postavme tu otázku, že bychom měli už nový stavební zákon; pokud ho zase nějaké povolební uskupení nezničí, tak je to jeden z nejlepších počinů politiků celé porevoluční éry.

Ale stavební zákon to sám o sobě neřeší…

Pak je třeba ještě upravit normy, které máme přísnější než jinde – ať je to oslunění, osvětlení, hluk, nebo třeba odstupové vzdálenosti… A je tady další věc: pracovní síla. I když budeme mít dobrý stavební zákon, budou se rychleji povolovat stavby, tak kdo je bude stavět? Dnes se staví zoufale málo, ale ti lidé stejně nejsou.

Vraťme se prosím zpět na Prahu 4. Jaké jsou vaše firemní cíle?

Pořád zůstáváme lokálním subjektem, urbanistickým developerem, ale také dlouhodobým investorem a naším cílem je dokončit BB Centrum. Což v této chvíli i s Olivou, která se staví, zahrnuje zhruba šest etap a rozvoj a pěkné dokončení okolí stanice metra Roztyly. To jsou projekty řekněme s horizontem do roku 2030, maximálně 2031. A samozřejmě pak je to rozvoj stanice metra Budějovická. Po pravdě řečeno, když se podíváte na stanice metra v této části Prahy, je to jedno velké zoufalství vedle druhého – Roztyly, Kačerov, Budějovická, Pankrác, Pražského povstání i Vyšehrad. Smutné je, že člověk musí uznat, že většina těch stanic za bolševika vypadala líp než teď. To je prostě strašné. Pankrác měl být od roku 1990 přirozeným centrem Prahy 4, už bolševik to tak připravoval… Ve výsledku je Pankrác odstrašujícím příkladem nekoordinovaného developmentu. Vzniklo zde mnoho pěkných budov, které jsou hezké samy o sobě, ale prostor mezi nimi? Člověku je smutno, když se tam podívá. Pokud prostor neupraví developer hned zkraje, v koordinaci s městem, tak už se to nestane nikdy.

S Pankrácem souvisí i otázka výškových budov…

Když se podíváte do Bratislavy, zjistíte, že tam je desetinásobek výškových budov oproti Praze. A taky je na ně výhled z bratislavského hradu a z nich na něj. Ty budovy vytvářejí pěknou dominantu Bratislavy. Myslím si, že nikdo z rozumně přemýšlejících lidí přece nechce atakovat historické centrum města, to je nedotknutelné. Ale ve všech dalších částech vnitřní Prahy a okrajových oblastech už mohly být stovky a stovky budov, které by měly výšku mezi 70 a 120 m. Teď sedíme ve Filadelfii, v 17. nadzemním podlaží – je to po revoluci nejvyšší kancelářská budova, která v Praze vznikla. To je ostudou Prahy.

V současné době probíhá vášnivá diskuse o plánovaném projektu mrakodrapu v Ostravě od architektky Evy Jiřičné a Petra Vágnera.

To je česká malost. Jediné, co umíme, je trestat sami sebe, abychom zůstali národem druhé kategorie. Všechny ty debaty, které tady jsou kolem výškových budov, takové to odkazování na UNESCO… Praha nepotřebuje UNESCO, ale UNESCO potřebuje Prahu. Je absolutně nepřijatelné, aby nám nějaké UNESCO diktovalo výšku budov v Praze!

Mohli bychom končit nějak pozitivně: Co byste si přál?

Já si myslím, že pozitivní na tom všem, o čem jsme se bavili, je to, že to můžeme změnit, že nemusíme zůstat druhořadým národem, nemusíme zůstat zemí s nejzoufalejší legislativou v oblasti stavebnictví. Tohle všechno můžeme změnit a všechno to pak může sloužit jako nástroj prosperity českého národa. Když se tato země bude rozvíjet, bude mít více obyvatel, pak se zvýší pravděpodobnost, že i po roce 2030 lidé dostanou své důchody. Tím bych to uzavřel.

Arnošt Wagner / Foto: PASSERINVEST GROUP

Nový stavební zákon nezmění pravidla pro ploty. Připomeňte si ty hlavní

Prezidentem podepsaný nový stavební zákon nemění obecná pravidla pro instalace a rekonstrukce plotů u rezidenčních objektů. Mnoho typů oplocení bude stále nutné ohlásit nebo pro ně i zajistit úřední povolení. Týká se to mimo jiné plotů vyšších než dva metry a plotů na parcelách u veřejných prostranství či komunikací.

Stavební zákon i jeho předělaná verze jsou směrodatné pro všechny obce, některé však mohou mít lehce odlišné prováděcí vyhlášky. Rozdíly budou také v územních plánech, které mohou regulovat i oplocování. Beze změn ale zůstává obecná zásada, že povolovat ani ohlašovat se nemusí jen ploty mezi sousedy, jejichž výška od země nepřesahuje dva metry.

„Souhlas stavebního úřadu vyžaduje instalace plotu vyššího než dva metry či plotu mimo zastavěné nebo zastavitelné území, které vymezuje územní plán. Bez úředního razítka se neobejde ani oplocení pozemků hraničících s veřejným prostranstvím nebo veřejnou komunikací, kterou je kromě silnice i chodník,“ sdělil Josef Mráz, technický ředitel společnosti Lamark, která vyrábí designové ploty a brány.

Cesta na úřad čeká i ty, kdo si přejí oplotit nemovitost v památkově chráněné oblasti. „Někteří ani nemusí vědět, že se jejich parcela nachází v památkáři chráněné lokalitě. Z katastru nemovitostí by to ale měli snadno zjistit. Pokud pozemek patří k památkové zóně, musí majitel pro oplocení získat souhlas památkářů,“ uvedl Mráz.

Ve výše zmíněných případech se obvykle vše vyřídí jen trochou papírování. O kus složitější může být instalace plotu, kterou doprovází terénní úpravy, respektive hloubení pro zapouštění sloupků. „V této situaci musíte ověřit, zda se pod zemí nachází inženýrské sítě. Pokud ano, má stavitel povinnost nenarušit jejich ochranu, takže potřebuje i vyjádření vlastníků sítí,“ upozornil Mráz.

Oplotit parcelu může být obtížnější v hlavním městě, protože tam navíc do všeho promlouvají detailní Pražské stavební předpisy. V metropoli se proto doporučuje poradit se vždy s odborníkem. „V Praze je podrobně upraveno zejména oplocení pozemků sousedících s veřejným prostranstvím. Ploty v těchto místech většinou smí být vysoké až dva metry, jen pokud jsou průhledné. Úřad ale může chtít ovlivnit třeba i materiál plotu, protože se má zohledňovat, co je v dané oblasti obvyklé,“ vysvětlil Mráz.

Zmíněná pravidla se vážou i k opravám plotů. Ty je povinné hlásit a případně i povolat tehdy, když se rekonstrukcí změní klíčové vlastnosti plotu jako výška nebo průhlednost.

Na platnost všech uvedených zásad nemá žádný vliv to, zda na oplocované parcele stojí či teprve vyroste dům, chalupa nebo jiná nemovitost.

Pár drobností kolem plotů ale stejných nezůstane. Nový zákon zejména umožní majiteli oplocení, aby dokumentaci pro úřad vytvořil vždy sám. V současnosti to ve složitějších případech musí přenechat autorizované osobě, tj. specialistovi z řad techniků, architektů či inženýrů.

Rekodifikace stavebního zákona se připravovala několik let. V červnu prošla poslaneckou sněmovnou, která následně v červenci přehlasovala veto Senátu. Vzápětí normu podepsal prezident. Zákon začne platit v červenci 2023, část změn ale nabyde účinnosti už v příštím roce.