Roadmapa ukazuje cestu k dekarbonizaci českého stavebnictví

Česká republika se zavázala, že přispěje k evropskému cíli stát se do roku 2050 uhlíkově neutrálním kontinentem. Česká rada pro šetrné budovy (CZGBC) vypracovala po vzoru deseti zemí Evropy Zero Carbon Roadmap. 

Tento dokument je základním vodítkem k dosažení uhlíkově neutrálního vystavěného prostředí v ČR. Obsahuje konkrétní kroky a plán opatření nutných k eliminaci emisí skleníkových plynů v budovách. CZGBC již s dokumentem seznámila zástupce zainteresovaných ministerstev a nabídla pomoc při realizaci doporučených opatření.

Široká mezinárodní podpora

Pařížská dohoda o klimatu, kterou podepsalo 195 zemí světa včetně České republiky, stanovuje, že globální oteplování musí být omezeno na výrazně méně než 2 °C. Zelená dohoda pro Evropu zakotvila, že ta se stane do roku 2050 uhlíkově neutrálním kontinentem. Statistická data potvrzují, že bez zásadních změn ve stavebnictví a v sektoru budov je dosažení dekarbonizace prakticky nereálné.

„Na základě ročních konzultací s klíčovými zainteresovanými stranami byly identifikovány hlavní bariéry dekarbonizace ve stavebnictví a navrhnuty nutné kroky k jejich překonání. Jednotlivá opatření jsou shrnuta formou roadmapy obsahující úkoly pro hlavní zainteresované strany,“ říká Simona Kalvoda, výkonná ředitelka CZGBC. Dekarbonizační roadmapa vznikla za podpory Evropské banky pro obnovu a rozvoj (EBRD), TaiwanBusiness – EBRD Technical Cooperation Fund a Světové rady pro šetrné budovy (WorldGBC). 

Roadmapy, tedy národní plány, které nastiňují konkrétní cestu k uhlíkové neutralitě a zároveň pomáhají urychlit potřebné změny v průmyslu i v přístupu politiků, již byly vypracovány v deseti zemích – v Chorvatsku, Finsku, Francii, Německu, Irsku, Itálii, Nizozemsku, Polsku, Španělsku a ve Velké Británii.

Klíčoví aktéři

Klíčovými aktéry dekarbonizace v České republice jsou vláda, dále pak ministerstva průmyslu a obchodu, životního prostředí, pro místní rozvoj a financí; dále pak všichni účastníci v hodnotovém řetězci stavebnictví od přípravy projektů a výroby materiálů přes developery a jiné investory, realizační a demoliční firmy až po provozovatele budov. Významnou roli hraje také finanční sektor, profesní organizace a svazy, vědeckovýzkumná sféra či vzdělávací instituce. 

Všem těmto subjektům jsou v roadmapě doporučena potřebná opatření nezbytná pro splnění dekarbonizačního cíle.

Kategorie navrhovaných opatření

„Většina opatření, která jsou identifikována jako doporučení pro řešení existujících bariér plynulého nástupu dekarbonizace, mohou být implementována do praxe ve velmi krátkém horizontu,“ upřesňuje Simona Kalvoda. Navržená opatření rozdělili autoři roadmapy do čtyř kategorií.

  1. Zrychlení tempa renovací a zavádění energetických úspor
  2. Snižování zabudovaných emisí
  3. Rozvoj komunitní energetiky
  4. Průřezová opatření

Konkrétní doporučení

Konkrétní kroky, které jsou adresovány jednotlivým aktérům dekarbonizace v ČR, pak mimo jiné zahrnují vypracování komplexní národní strategie pro ochranu klimatu, transformaci energetiky a stavebnictví, zapojení finančního sektoru do renovací, podporu výrobců stavebních materiálů při dekarbonizaci výroby, aktualizaci technických norem s cílem většího využití přírodních, recyklovaných a dalších materiálů s nízkou uhlíkovou stopou, podporu implementace obnovitelných zdrojů energie či posílení výzkumu. Zásadní je také vzdělávání a osvěta v oblasti udržitelnosti, dekarbonizace a energetických úspor.

Přechod k udržitelné energetice a ekologicky šetrnému stavebnictví, a tedy ke splnění dekarbonizačního cíle vyžaduje komplexní a koordinovaný přístup. Některé podniky již přijaly potřebné kroky. Nyní je zásadní zajištění součinnosti a podpory ze strany státních institucí. Ty totiž mají klíčovou roli v nastavení příznivých podmínek pro realizaci potřebných opatření. Vedení CZGBC již představilo roadmapu zástupcům zainteresovaných ministerstev. Proběhla také osobní schůzka s ministrem průmyslu a obchodu Jozefem Síkelou, který dokument příznivě přijal. Zástupci CZGBC jednali s ministrem i o dalších krocích v rámci dlouhodobé spolupráce, přičemž mj. nabídli podporu a pomoc při zavádění jednotlivých opatření obsažených v road mapě. Celý dokument je volně přístupný ke stažení na https://www.czgbc.org/cs/zero-carbon-roadmap.

Vstup na český trh může být hladký

Založení nové pobočky nebo vstup na český trh může představovat pro zahraniční, ale i tuzemské firmy nezdolnou překážku. Avšak stačí si najít spolehlivého místního partnera, který dokáže pomoci nejen v oblasti své odbornosti, ale může poskytnout i mnoho zajímavých a užitečných rad. 

Více nám o tom prozradil Mgr. Jan Pešl, obchodní manažer brněnské společnosti Compactive, s. r. o.

Čím se Compactive zabývá?

Poskytujeme komplexní služby v oblasti elektroinstalací, informačních a komunikačních technologií. Navrhujeme a dodáváme ucelená řešení slaboproudých a silnoproudých elektrosystémů propojených datovými sítěmi s informačními, komunikačními a bezpečnostními systémy, audio- a videotechnikou. Od toho se odvíjí také motto naší společnosti: „Harmonie mezi technologiemi“.

Takže nejste jen konzultanti pro zahraniční firmy, které uvažují o vstupu na český trh?

To rozhodně nejsme, ale s prací pro zahraniční klienty napřímo máme zkušenosti a zjistili jsme, že nás to vlastně baví a hlavně že nám to jde a máme zákazníkům co nabídnout. Myslím si, že jsme pochopili, co zahraniční firma při vstupu do neznámých vod potřebuje.

Co je to?

Potřebuje partnera, který je profesionál ve svém oboru a který jen tupě neplní požadavky, ale sám proaktivně hledá vhodné řešení, radí a nabízí vhodnější alternativy.

Jak jste se k tomu dostali?

Dlouhodobě spolupracujeme s různými developery, kteří nás oslovují při návrhu a realizaci fitoutů pro pobočky zahraničních firem. S našimi zákazníky se snažíme navázat úzké vztahy, stát se pro ně rovnocenným partnerem a nebýt jen jedním z mnoha dodavatelů. Klade to na nás pochopitelně vysoké nároky. Kvalita je pro nás na prvním místě a rozhodli jsme se, že nechceme soutěžit o nejnižší cenu ve výběrových řízeních, protože nás nebaví slepě následovat výkaz materiálu a montáží a u práce nepřemýšlet. Naší výhodou je, že komunikujeme v angličtině přímo s projektovým manažerem a IT oddělením zákazníka. Chceme vytvářet přidanou hodnotu a společně s klientem řešení vymýšlet. To je to, díky čemu se na nás zákazníci obracejí opakovaně a doporučují nás dalším firmám ve svém okolí. Za to jsme nesmírně vděční.

Řešíte pro zahraniční klienty pouze elektroinstalace?

Většinou to elektroinstalací začíná, ale po pár jednáních a hledání vzájemné důvěry zjistíme, že klientovy potřeby sahají daleko za hranice obyčejného natahání kabelů, tak trochu jim otvíráme oči a rozšiřujeme obzory. Ve výsledku je naše práce velice kreativní a obnáší hodně naslouchání, ale také doporučování na základě našich zkušeností a neustálé vzdělávání se. Vždyť i portfolio našich služeb je poměrně široké – řešíme silnoproudé i slaboproudé instalace, datové sítě, datacentra, zabezpečení budov (kamerový, přístupový, zabezpečovací či požární systém) tak i audio- a videotechniku. Vedle našeho byznysu ale dokážeme klienta propojit s dalšími zajímavými firmami, které mají podobné smýšlení jako my a zajišťují například navrhování interiérů, nábytek, osvětlení či internetovou konektivitu a VPN. Je to takový dobře fungující ekosystém. Právě nyní dokončujeme jednu zakázku pro americkou farmaceutickou firmu vybavující nové kanceláře v Praze. Projekt skýtá velice rozmanité činnosti od instalace strukturované kabeláže přes koordinaci s ostatními profesemi až po konfiguraci IT infrastruktury ve spolupráci s IT specialisty klienta na druhé straně zeměkoule. Kvalita naší práce a hladká komunikace udělala na klienta takový dojem, že nám sám řekl, že by si přál vybavovat všechny pobočky na světě jenom s námi. To je pro nás nejlepší vizitka.

Jak se vaši zákazníci na spolupráci dívají?

Rozhodně jsou vděční za partnera, který je na českém trhu doma a oni nemusejí myslet na všechno sami. Postupně si v nás vybudují důvěru a začnou se s námi radit třeba o dalším postupu. Když víme, poradíme, když nevíme, propojíme je s někým, kdo by vědět mohl. Navíc nabízíme i pozáruční servis, takže naše spolupráce pokračuje dlouhodobě. Když po nějaké době přestanou prostory dostačovat, často spolupracujeme i na přístavbě nebo vybavování prostor nových.

Jak je to s českou legislativou a normami v oblasti elektra?

Samozřejmě je dodržovat české normy, žádné výjimky neplatí. Klienti občas znají nějaké základy, ale spíš tápou a spoléhají právě na zástupce jednotlivých profesí, kteří jim se vším pomohou a vše ohlídají. Je to o důvěře. Velké korporace často pochopitelně mívají vlastní standardy, ale ty musejí jít stranou, pokud jsou v přímém konfliktu s českými normami. Například když jsme realizovali ve spolupráci s irskou elektrikářskou firmou brněnskou pobočku Primarku, neustále jsme konzultovali interní standardy klienta versus české normy. Některé jejich standardy posouvaly laťku bezpečnosti vysoko nad legislativu, ale jiné byly naopak nepřípustné, a tak jsme společně hledali vhodnou alternativu. A to je něco, na co se zákazník vůbec nedokáže předem připravit.

Kde vidíte mezery při vstupu zahraničního klienta na český trh?

Určitě v tom, jak je těžké najít někoho, na koho se může zahraniční firma obrátit. Velkou roli hraje neznalost a také nepřehlednost, jak postupovat. Většinou si firma přicházející ze zahraničí najde jednoho velkého partnera, který má celou akci zastřešit, což je pochopitelné. Na druhou stranu se zvyšuje riziko, že se nepodaří vyhovět všem klientovým potřebám a požadavkům. A v neposlední řadě je problémem jazyková bariéra, protože angličtina ani dnes není ve všech firem stále standardem. 

Jak by se dal celý proces zlepšit?

Myslím, že by oběma stranám pomohla nějaká platforma, kde by se mohly vzájemně dozvědět jednak o firmách vstupujících na český trh, tak o partnerech v okolí, kteří se vstupem dokážou pomoci. Pokud se jako stát snažíme motivovat zahraniční firmy, aby se u nás etablovaly, měli bychom jim celý proces maximálně ulehčit nejen např. legislativně, ale i fakticky. V praxi to totiž většinou všechno nejde úplně podle plánu.

Mgr. Jan Pešl, Obchodní manažer

 

 

 

 

 

 

 

 

PR

Foto: Archiv společnosti Compactive

Velká party při křtu časopisu v hotelu Le Palais

V úchvatném prostředí Art Hotelu Le Palais Prague na pražských Vinohradech se v úterý večer sešla početná skupina hostů, kteří byli zvědaví na nové vydání spojených titulů Development News a Facility Manager.

Účast byla nad očekávání hojná. Na úvod hosty přivítal majitel a šéfredaktor Arnošt Wagner a představil důvody, proč došlo ke spojení obou na trhu dlouhodobě etablovaných titulů – a proč právě nyní.

Role kmotry nového vydání se ujala výkonná ředitelka Svazu měst a obcí Radka Vladyková s přáním, aby se na titulu v budoucnu objevilo co nejvíce osvícených a úspěšných developerských projektů měst.

Moderátorka večera Martina Kymrová pozvala k představení nového loga DE-FA /Development News + Facility Manager/ výtvarníka, malíře a designera Pavla Šťastného, autora mnoha grafických značek známých společností. Hodně štěstí a úspěchů do budoucnosti popřáli i partneři večera, jmenovitě Lenka Preslová, obchodní ředitelka společnosti Crestyl, a Daniel Digoň, generální ředitel společnosti Atalian. Od Arnošta Wagnera zaznělo i poděkování spolupracovníkům redakce a obchodním partnerům, kteří se na tomto veřejností velmi pozitivně přijatém vydání podíleli.

Party pokračovala ve velmi příjemné a přátelské atmosféře do večerních hodin za tónů jazzového tria, které dokázalo navodit to podstatné, co si redakce dala za cíl: propojení investorů a developerů s FM manažery.

Foto: Bohdan Štoček

 

Pardubický Grand projde zásadní rekonstrukcí

Společnost PSN zahájila v lednu rekonstrukci budovy Grand v centru Pardubic, která byla postavena na přelomu 20. a 30. let minulého století podle návrhu architekta Josefa Gočára. 

Na konci loňského roku se památkově chráněný palác na téměř dva roky uzavřel a nadále zde budou fungovat jen restaurace Potrefená husa, Lékárna Grand a obchod Terranova ve vedlejším objektu. 

Gočárův odkaz zmodernizuje studio OVA

Nový ambiciózní návrh od zkušených architektů z ateliéru OVA, jenž se specializuje na památkově chráněné objekty, navrátí budově lesk a šarm první republiky a zároveň umožní vytvořit moderní obchodní centrum s působivou atmosférou, kde se prolne historie se současností. Studio získalo za svou práci řadu ocenění, mj. za realizaci sídla firmy Lasvit v Novém Boru nebo za revitalizaci Spolkového domu ve Slavonicích. V novém Grandu vznikne přes 4 000 m2 prodejních ploch, velká food hall s moderním designem, coworkingová zóna a několik teras. Plánovaná výše investice do renovace činí zhruba 300 mil. Kč. 

Do provozu by mělo být nákupní centrum znovu uvedeno na podzim roku 2025. Mnozí z nájemců jako např. CineStar, Billa, drogerie dm či Potrefená husa se do zcela nového Grandu vrátí v novém konceptu. Firma PSN v těsné blízkosti komplexu již odstartovala výstavbu nového parkovacího domu s celkem 269 stáními; část z nich bude sloužit návštěvníkům obchodního centra. Generálním dodavatelem obou projektů jsou regionální stavební firmy ze skupiny holdingu Enteria. Výstavbu parkovacího domu zajišťuje stavební firma Marhold, rekonstrukci Grandu sdružení firem Marhold a Chládek a Tintěra, Pardubice.

Většina nájemců se vrátí v roce 2025

Původní hotel Grand v roce 1999 přeměnil jeho nový majitel (tehdy Pražská správa nemovitostí) na první obchodní centrum ve východočeském regionu. V průběhu let však Grand změnil majitele a postupně přestal využívat svůj potenciál. V roce 2019 získala PSN palác zpět do svého portfolia a připravila projekt na jeho znovuoživení. 

V Grandu vznikne celkem 29 nájemních jednotek v 1. a 2. podlaží o celkové prodejní ploše 3 500 m2. Podzemní podlaží s 754 m2 prodejní plochy a 591 m2 zázemí je určeno pro provoz supermarketu. Food hall s moderním designem, plný světla a působivých detailů bude mít rozlohu 760 m2. K restauračním provozům budou přiléhat dvě samostatné prostorné terasy, které umožní příjemné venkovní posezení. Nájemci by si své jednotky k dokončovacím pracím měli přebírat v červnu roku 2025.

V rámci renovace vznikne ve 3. podlaží také vzdušný a prosvětlený coworkingový prostor ve skleněné klenbě pro 620 m2 kreativních kanceláří. Ty poskytnou možnost pracovat v estetickém a klidném prostředí a přitom využívat všech výhod zázemí obchodní centra. Chybět zde nebude ani letní terasa.

Jen pár metrů od OC Grand již společnost PSN spustila výstavbu nového parkovacího domu s 269 místy, z nichž část bude sloužit návštěvníkům nákupního centra. Dokončit by jej měla na podzim roku 2024. Architektonický návrh parkovacího domu, jehož vnější plášť pokryjí živé rostliny, pochází od studia PPP.

Red

Foto: Archiv PSN

Crestyl se stal regionálním developerem

Původně český developer a investor Crestyl posílil na konci roku svou pozici na středoevropském trhu rezidenčních nemovitostí a pracuje na 70 projektech ve střední Evropě.

V rámci jednoho z největších realitních obchodů ve střední a východní Evropě plně ovládl velkého polského rezidenčního developera Spravia. V podmínkách složitého realitního prostředí tím Crestyl rozšířil svou působnost v mimořádně výkonném polském rezidenčním segmentu. Celková bilanční suma Crestylu se díky transakci zvýšila z 850 mil. eur na 1,3 mld. eur se záměrem dále růst v České republice i v Polsku. Celkové portfolio Crestylu nyní zahrnuje 70 projektů ve střední Evropě.

„Zatímco Česko je naším domácím trhem a velmi na něj spoléháme, Polsko je klíčovou součástí naší budoucnosti – chceme se zde dále významně rozvíjet,“ říká Omar Koleilat, spoluzakladatel a generální ředitel skupiny Crestyl.

Crestyl působí na českém realitním trhu již přes 20 let a patří mezi vedoucí developery s širokým portfoliem rezidenčních a komerčních projektů. Ve všech svých projektech se zaměřuje na kvalitu, design, nadstandardní zpracování, použití prvotřídních materiálů a celkové pohodlí pro jejich obyvatele i návštěvníky. Spravia, kterou Crestyl ovládl, je zase jedním z největších developerů rezidenčních nemovitostí v Polsku. Od roku 1999 dokončila již 147 projektů a jejich jednotlivých etap, v nichž bylo postaveno přes 21 500 bytových jednotek a prostor.

„Crestyl je známý tím, že se dlouhodobě specializuje na projekty se smíšeným využitím. Naše zkušenosti v tomto segmentu a znalosti týkající se designu a architektury tak chceme zúročit i na polském nemovitostním trhu a rozšířit oblast působnosti Spravie i mimo pro ni tradiční rezidenční projekty,“ doplňuje Simon Johnson, COO skupiny Crestyl a její generální ředitel v České republice. Odkazuje tak např. na největší projekt v centru Prahy s názvem Savarin, nedávno dokončenou čtvrť DOCK v pražské Libni nebo nově vznikající čtvrť Hagibor u stanice metra Želivského.

Kamienica przy Kinie – Poznaň

Hagibor

Foto: Archiv Crestyl

Delta Pods Architects reprezentuje čtyři základní principy

Delta Pods Architects reprezentuje čtyři základní principy: Ekologie, ekonomika, sociální aspekty a design

Společnost DELTA je mezinárodním poskytovatelem služeb v oblasti nemovitostí a má zhruba 400 zaměstnanců v mateřském Rakousku, dále v České republice, na Slovensku a na Ukrajině. Služby společnosti DELTA zahrnují architekturu, stavební management a poradenství.

Její dceřinou firmou je Delta Pods Architects, mezinárodně působící architektonická kancelář s nadnárodním mezioborovým týmem, který tvoří kolem 160 architektů, stavebních inženýrů a stavebních techniků. Kromě Rakouska má v současné době kanceláře v České republice, na Slovensku a na Ukrajině. Kromě architektonických a obecně plánovacích služeb se společnost specializuje také na digitální nástroje (BIM), interiérový design a místní stavební dozor. Delta Pods Architects již realizovala řadu projektů v následujících odvětvích: V těchto oblastech: výzkum, zdravotnictví, výroba, vzdělávání, bydlení a práce. K referenčním projektům patří například budova Elisabethinen Wien Mitte, která byla oceněna medailí za památkovou ochranu 2023, a také farmaceutické projekty pro společnosti Boehringer I. a Biomay a další. Kancelář vyvinutá společností Delta Pods Architects na Slovensku pro společnost Takeda získala ocenění Inovativní kancelář roku 2023.

Na otázky Development News odpovídal Klaus Ransmayr, Chief Design Officer v Delta Pods Architects.

Skupina DELTA založila na přelomu roku novou značku Delta Pods Architects. Co mohou klienti očekávat?

Jsme sehraný tým architektů, techniků a projektantů, kteří pracují pro společné hodnoty a cíle, mezi něž patří zejména udržitelná budoucnost pro všechny a zvyšování kvality života prostřednictvím odpovědné stavební kultury. Architektura Delta Pods Architects je vyjádřením našeho základního postoje, který je v souladu čtyřmi principy: Ekologie, ekonomika, sociální aspekty a design. Proto se vždy zabýváme nejnovějšími technologiemi a pozorně nasloucháme potřebám našich klientů a budoucích uživatelů. Naše řešení jsou všestranně použitelná, atraktivní svým designem a udržitelná díky materiálům. Vzhledem k tomu přečkají životní cyklus celých generací.

BOX

Klaus Ransmayr, vedoucí designu Delta Pods Architects, je mezinárodně vzdělaný architekt a kreativec se sídlem ve Vídni, který má bohaté zkušenosti s koncepčními a schematickými studiemi a vývojem kancelářských, víceúčelových, komerčních, obytných, průmyslových a dalších komplexních a oceňovaných projektů. Ve společnosti Delta Pods Architects zodpovídá za řízení všech projektů ve fázi projektování a plánování a je klíčovým člověkem v manažerském týmu pro rozvoj podnikání a akvizice. Jako vedoucí designu zastává Klaus Ransmayr vedoucí roli při vedení projektů od jejich zahájení po projektování, při čemž zajišťuje kontinuitu projektového záměru a kvality od plánování přes realizaci až po předání projektu. V této pozici zastupuje společnost při jednání se zainteresovanými stranami a nese odpovědnost za projektování i strategická a obchodní rozhodnutí. Jeho značné technické i obchodní znalosti a zkušenosti, stejně jako schopnost vést projektové týmy celým procesem projektování mu pomohly úspěšně realizovat řadu stavebních projektů. Před svým příchodem do Delta Pods Architects pracoval Klaus jako partner a vedoucí designu v renomovaných architektonických kancelářích, jakou jsou HENN (Německo), Asymptote Architecture (USA) a Coop Himmelb(l)au (Rakousko).

Jaké jsou vaše cíle? Na co se bude tento mezinárodní tým architektů specializovat?

Pevně věříme, že architekti mají odpovědnost za přetváření světa k lepšímu. Náš slogan „Beyond Building“ pro nás znamená vytváření světů, nejen budov. Přemýšlíme o nich v kontextu prostředí a okolí, architektury a technologie, designu a využití, uhlíkové stopy a životního cyklu. Toto tvrzení je komplexní a vícerozměrné. Na tuto výzvu reagujeme precizními řešeními. Naše služby sahají od architektury, interiérového designu, celkového plánování až po místní stavební dozor/řízení. Jsme průkopníky při využívání digitálních nástrojů a BIM; poradenství v oblasti udržitelnosti považujeme za jedno z našich klíčových aktiv a silných stránek našeho týmu. Architekturu vnímáme jako komunikační proces, který má zároveň vysokou míru společenské odpovědnosti. Plánujeme a navrhujeme udržitelné budovy a jsme přesvědčeni, že společně budujeme lepší svět. Uživatel, klient a všechny další strany zapojené do procesu plánování se intenzivně podílejí na tvorbě koncepce. Naše klienty tak doprovázíme od prvního nápadu až po kompletní realizaci projektu.

Proč jste založili společnost Delta Pods Architects právě teď? Máte nějaký zvláštní důvod pro takové načasování?

Skupina DELTA byla založena před 47 lety. Architektura byla vždy jedním z jejích hlavních oborů jejího podnikání. V průběhu let v každé pobočce vzniklo samostatné architektonické oddělení. V posledních letech jsme zaznamenali, že projekty jsou stále složitější a nároky na zapojení velkého počtu odborníků se stále zvyšují. Proto vidíme, že velký potenciál spočívá v kombinaci našich mezinárodních zkušenosti a odborné znalosti, abychom byli schopni co nejlépe vyhovět těmto požadavkům. Nyní jsme schopni mnohem pružněji reagovat na místní požadavky a jsme schopni v rámci naší společnosti vždy najít ty nejlepší odborníky pro daný stavební projekt.

Byl jste jmenován vedoucím týmu; jaké jsou vaše vize do budoucna a čeho chcete společně dosáhnout?

Budoucnost architektury je živý a vyvíjející se obor, který je utvářen kombinací technologického pokroku, environmentálních problémů a měnících se lidských potřeb. Jsem velmi nadšený architekt, který pevně věří v sílu vlivu architektury na společnost. Budoucnost skýtá nekonečné možnosti inovací, kreativity a pozitivního dopadu. Moje vize budoucnosti Delta Pods Architects není jen o budovách, ale také o vytváření prostor, které zvyšují kvalitu života, podporují udržitelný život a inspirují budoucí generace.

Do stavebních technologií stále více vstupují dynamicky se rozvíjející nové technologie. Tento trend ale asi není ve všech zemích na stejné úrovni. Jak chcete pracovat s cenově dostupnou nabídkou v různých státech?

Delta Pods Architects pracuje globálně, ale působí lokálně. Naprosto tedy chápeme, že v různých zemích jsou odlišné standardy i očekávání. Důraz klademe na zachování architektonické kvality nezávisle na tom, kde je projekt realizován. To je možné pouze se silnou lokální základnou.

Jaké možnosti či šance pro modernizaci vidíte v České republice? DELTA zde realizovala špičkové projekty. Jak chcete navázat na tyto úspěchy?

V České republice bylo v poslední době postaveno několik ambiciózních projektů na velmi vysoké úrovni. Máme z toho obrovskou radost a doufáme, že tento trend bude pokračovat a že k němu budeme přispívat i v budoucnu. Posílili jsme tým, který se zaměřuje na počátek projektování a koncepci a na poradenství v oblasti udržitelnosti. V Rakousku se udržitelnost v architektuře změnila z „bylo by dobré“ na „nezbytné“. Věříme, že to tak bude i v České republice.

Co bylo vaším prvním důležitým úkolem, k němuž jste se rozhodli?

Skupina DELTA má velmi silný tým se zaměřením na pozdější fáze studie. Proto jednou z prvních věcí, které jsme se jako Delta Pods Architects rozhodli udělat, bylo posílit fázi koncepční a schematické studie. V naší vídeňské kanceláři jsme zřídili oddělení architektury a designu zodpovědné za dohled nad architekturou všech projektů. Synergie našich týmů umožňuje snáze dosáhnout maximální architektonické kvality projektů na mezinárodní úrovni. DELTA Group má za sebou velký počet uskutečněných projektů. Získat přehled o všem, co bylo realizováno, a zpřístupnit jej každému v naší společnosti bylo také jedním z našich prvních úkolů. Je to zásadní pro pochopení úrovně zkušeností a odborných znalostí nejen interních, ale i externích.

PR Marcela Kolářová a Arnošt Wagner

Foto: Archiv společnosti Delta

Tabakfabrik a její nový život

Jednou z firem, která se významně podílela na revitalizaci areálu linecké Tabakfabrik, byla DELTA Group.

Erik Štefanovič, jednatel DELTA Group ČR/Delta Projektconsult a spolumajitel mezinárodní skupiny firem DELTA Group, se s námi podělil o své poznatky z návštěvy kreativního centra Tabakfabrik, které důvěrně zná.

Jaké jsou vaše dojmy s odstupem doby?

Městu Linec se podařilo vytvořit z bolavého místa – chátrajícího brownfieldu – lákavý prostor, kam mladí lidé a začínající firmy chtějí vstoupit se svými startupovými projekty. Nazval bych to místem příležitostí, kde se rodící se startupové projekty s inovativními myšlenkami propojují se zavedenými firmami s kapitálem. Přínosná je určitě myšlenka specifické komunity, jakéhosi čestného členství. Tím, že zde firmy sídlí, jsou pevnou součástí tohoto inovativního hubu, různorodé tvůrčí komunity a společně řeší produkt, který vyžaduje nejen kapitál, ale i elán a tvůrčí přístup mladých talentů.

Jaká byla původní filozofie projektu?

Město Linec mělo pro tuto investici omezený finanční rozpočet, a proto přistoupilo k projektu s myšlenkou, že není nutné zbourat úplně všechno a stavět zcela nové objekty. Naopak mnohé původní materiály a historické stopy v interiéru zůstaly a vnášejí do interiérů nezaměnitelnou, 100 let starou substanci, která tomu místu dodává jistý nádech a výjimečnou atmosféru. A proto jsme k projektu společně přistoupili jako ke vkusné, citlivé revitalizaci, avšak ekonomicky výhodně. Vznikl prostor, který přilákal mladé talenty, propojil je s investory s kapitálem a zamezil útěku mladé generace do Vídně a jiných větších měst v Rakousku. Naopak zůstávají v Linci a zájem firem o sídlo je právě tady větší než současná kapacita projektu.

Jakým způsobem se vaše společnost podílela na revitalizaci Tabakfabrik?

Na bedrech společnosti DELTA Group bylo komplexní projektové řízení a koordinace projektu –propojení klienta, veřejného investora, se stavebním světem a technickými požadavky jednotlivých budov. Řídili jsme všechny procesy a standardně dozorovali náklady, termíny a kvalitu díla tak, aby definované cíle byly dodrženy.

Proč se vlastně DELTA v této záležitosti tak angažovala?

DELTA Group si společně s CMb.industries vzala tento projekt pod svá křídla, protože cítíme, že rekultivace brownfieldů je něco, čemu se nemůžeme vyhýbat, a zároveň téma, které má zásadní vliv na budoucí uspořádání a kvalitu života ve městech. Municipality stojí před úkolem naučit se efektivně pracovat s brownfieldy a vytvořit projekt, který je oživí. Nelze donekonečna stavět na zelené louce, protože jakákoli výstavba na takových územích jde proti udržitelnosti. Je čas začít rekonstruovat, obnovovat, revitalizovat. Myslím, že projekt Tabakfabrik Linec je pro místní samosprávy určitě inspirativní ukázkou, jak rekultivaci brownfieldů úspěšně uchopit.

Text: Arnošt Wagner

Foto: Bohdan Štoček a archiv DELTA Group ČR

Tabakfabrik v Linci je inspirací, jak rekultivovat brownfieldy

Časopis Development News ve spolupráci se společností DELTA Group uspořádal 18. října pro své obchodní partnery exkurzi do působivého areálu Tabakfabrik v Linci.

Ten se nyní prezentuje jako srdce pulzující, nově vzniklé městské čtvrti postavené na čtyřech pilířích: kreativitě, sociálním rozvoji, zaměstnanosti a vzdělávání. Naším průvodcem byl Chris Müller, jeho zakladatel a dlouholetý ředitel CMb.industries, který sám sebe označuje za „horníka lidských zdrojů“.

Přátelský a tvůrčí prostor

Po skončení výroby cigaret v Tabakfabrik se město Linec rozhodlo areál od soukromého japonského vlastníka odkoupit zpět, aby z něj vytvořili něco prospěšného pro obyvatele města a vdechli celému objektu nový proces. Přitom bylo podle Chrise Müllera důležité nemyslet jen na nemovitost jako takovou, ale uvědomit si hned na počátku projektu, že to s sebou nese další věci – emoce, reálné představy apod. i možnost reagovat na změny, které v budoucnu mohou nastat.

Chris Müller k tomu říká: „Strávil jsem tu 12 let a z nuly dosáhl obsazenosti 3 000 lidí a do roku 2025 by tu mělo pracovat 5 000 zaměstnanců. Dosud jsme do areálu investovali okolo 260 mil. eur. Prostory už zažily různé změny – původně byl prostor primárně určený pro výrobu textilu, který se změnil na zpracování tabáku, kde se vyráběly cigarety… Hledali jsme nějaké kreativní využití, aby přitom byla současně zachována určitá kontinuita. Jednou z možností bylo vytvořit coworkingový prostor, který by fungoval pro všechny společně.“

Prostory rozdělené, ale volně přístupné

Každý zaměstnanec areálu o celkové rozloze 80 000 m2 má svou vstupní kartu, díky níž se dostane do areálu. Přestože je rozčleněn na mnoho dílčích prostor pronajatých jednotlivcům či firmám, s kartou se dostanete kamkoli, můžete se dát do řeči s kýmkoli, koho potkáte, a můžete používat jakékoli stroje a přístroje, které se zde nacházejí.

Prostory v areálu jsou sice oddělené, navzájem však spolu kooperují. Každý má možnost využívat různé části pro svůj výzkum. Cílem všeho je, aby lidé měli možnost spolu komunikovat, dělit se o informace či poznatky a vzájemně si pomáhat a podporovat se. V tom spočívá přínos celého komplexu.

Když firma A s firmou B hledají firmu C, která umí něco, co ty dvě potřebují, management Tabakfabrik jim pomáhá hledat. A najít. Aby firmy A, B a C mohly pak hledat firmu D, která je všechny posune zase o kousek dál. Důležité je, aby se vzájemně doplňovaly, měly z toho všechny prospěch a mohly se dále rozvíjet. I když to tak na první pohled možná nevypadá, všechny věci zde na sebe do určité míry navazují a jsou vzájemně propojené.

Další firmy na čekací listině

„Je důležité si uvědomit, že nemovitost sama o sobě ještě není samostatně fungující objekt. Sice můžete postavit perfektní budovu, ale může se rychle stát, že do sousedství přijde někdo, kdo postaví ještě lepší budovu, s lepším výhledem a levnějším nájmem. Tak vzniká tlak na to, aby se nemovitosti měnily, modernizovaly. Proto je důležité pracovat s lidmi, propojit je, aby spolu mohli fungovat,“ zamýšlí se Chris Müller nad funkcí budovy. A opravdu, je dobré zažít, jak se zde lidé potkávají, s úsměvem se zdraví, domlouvají si schůzky.

Vedle už zaběhlých firem či startupů sídlí v Tabakfabrik i školy, např. první rakouská škola pro digitální humanismus, kterou navštěvuje téměř 100 studentů. Učí se pracovat s reziliencí, zjišťují, jaká bude budoucnost lidstva a jak se člověk jako takový bude vyvíjet.

Chris Müller návštěvníky upozornil, že zde mají kanceláře i banky, které se tu jednak zabývají budoucností filiálek a zároveň působí jako pobočky pro zdejší firmy a jejich zaměstnance. Poskytují provozní úvěry, zajišťují joint venture či kapitál pro výzkum, takže se zapojují do běžné činnosti centra.

Ch. Müller zdůrazňuje: „Neinvestujeme do zbytečností. Snažíme se, aby peníze šly ve prospěch výroby nebo produktu jako takového. Firmy mají zisk z toho, že se u nás usadily. Zisk ve smyslu přátelství, nových informací a propojování.“ Podle něho je třeba si uvědomit, že nemovitost sama o sobě nemá budoucnost. Je třeba se o ni starat a vytvářet v ní fungující procesy. Důležité je nestavět a nepřestavovat prostory jenom proto, aby byly. To znamená, že zde nedělají „úpravy pro úpravy“ jen proto, aby interiéry vypadaly lépe, aby byla zesílená podlaha kvůli technickému zařízení, protože víme, že třeba za dva měsíce tu bude jiný nájemce s odlišným typem výroby.

Jsou zde prostory, v nichž sídlí začínající startupy, které využívají v areálu možnost rozvoje, vedle nich ale fungují i etablované společnosti, které mají moderní stroje. Je patrné, že o prostory v Tabakfabrik je nebývalý zájem.

V současné době je na „čekací listině“ dalších 800 zájemců. I proto zřizovatelé rozhodli o výstavbě další budovy v areálu, na místě objektů, které nepodléhají památkové ochraně, a proto mohly být strženy. „To je právě to, co vidíte venku – staveniště, kde dostavujeme další prostory. Chceme postavit druhou nejvyšší budovu mimo Vídeň, která by měla umožnit, abychom mohli realizovat požadavky, které na náš objekt v této chvíli jsou,“ přibližuje Ch. Müller.

Příjmy nejsou jen z nájmu

„Zpočátku platilo kreativní centrum městu nájem 500 000 eur,“ vykládá Ch. Müller. A dodává: „Výborná zpráva je, že od minulého roku jsme v zisku. Snažíme se být v Tabakfabrik s těmi, kteří neinvestují do tvrdých služeb, ale hlavně do softwaru. Nikoli ve smyslu počítačového softwaru, ale měkkých služeb.“ Management centra pružně reaguje na požadavky, kdy třeba nájemce zjistí, že musí prostor zmenšit – nebo naopak zvětšit. Chris Müller řídil Tabakfabrik 12 let. Za tu dobu zavítalo na různé akce, jako byly veletrhy, koncerty, odborné přednášky apod., 2,6 mil. návštěvníků. Vedle klasického příjmu z nájmů od permanentních nájemníků má centrum příjem i z krátkodobých akcí, jako jsou koncerty, workshopy apod. Třetí zdroj financí, který je nyní stále častější, jsou servisní činnosti, to znamená, někdo něco potřebuje, nemá na to čas, tak se mu to vedení centra snaží zajistit.

Z HISTORIE

Až do poloviny 19. století to byla jedna z největších továren na vlněné tkaniny v Rakousko-Uhersku, ale v 50. letech se zde začal zpracovávat tabák – ke kouření i žvýkací, aby se rozšířily možnosti zaměstnávat místní obyvatele. Od počátku 20. století se zde už vyráběly cigarety a doutníky; pracovalo zde přes 1 000 lidí – 90 % z nich byly ženy. Za první světové války tu bylo ročně vyrobeno kolem 1 mld. cigaret. V roce 1928 už byly budovy staré továrny na vlnu nepoužitelné a bylo rozhodnuto o výstavbě nové budovy. Výsledkem je komplex budov postavený v Linci v letech 1929–35 podle plánů Petera Behrense a Alexandra Poppa. Památkově chráněný průmyslový areál je první ocelovou skeletovou budovou v Rakousku ve stylu Nové věcnosti, a proto je významný i z hlediska architektonické historie. Cigarety se zde vyráběly do konce září 2009. V roce 2010 město Linz koupilo tovární areál o rozloze 38 148 m2 a stávající budovy od Japan Tobacco International za 20,4 mil. eur a prohlásilo jej za městskou rozvojovou oblast, která se postupně stává centrem kreativního průmyslu a digitalizace ve spolkové zemi Horní Rakousko.

Projekt Vertimove a Vertihub Praha Hlavák

Jednou ze součástí projektu Vertimove bylo zpracování metodiky s názvem Požadavky na plánování, umístění a provedení vertiportů pro UAM. Ta byla schválena garančním partnerem, jímž bylo ministerstvo dopravy.

Projekt Vertimove byl zaměřen na budoucnost UAM (Urban Air Mobility – městská vzdušná mobilita) a pozemní infrastruktury pro ni – tedy různých typů vertiportů jako nových objektů ve městech – a jejich potenciální sítě v ČR s vazbami na okolní státy. 

Doprava budoucnosti

Architekt Michal Postránecký pro projekt Vertimove zpracoval studii VertiHUB Praha Hlavák – lineárního typu krytého vertiportu umístěného nad kolejištěm hlavního nádraží Praha. Projekt byl již oficiálně představen odborné veřejnosti a garančnímu partnerovi ve virtuální realitě v prostorách firmy Virtuplex. Bylo tu možné se v měřítku 1:1 projít po letištní ploše v prostoru pro odbavení letadla a pasažérů a stejně tak i kolem celého nádraží s vertiportem, který byl doplněn do 3D modelu poskytnutého společností IPR.

O cestování vzduchem v dostupném dopravním prostředku jako běžné součásti dopravy osob ve městech snilo desítky let zpátky mnoho našich předchůdců. Létání v dopravních prostředcích VTOL (vertical take-off and landing) ať už v centrech velkoměst, či jako součásti příměstské a meziměstské dopravy se v blízké budoucnosti stane skutečností. Děti těch, kteří budou již „zítra“ rozhodovat o implementaci tohoto druhu dopravy a o výstavbě pozemní infrastruktury, tedy vertiportech ve městech, budou považovat tento způsob cestování za běžnou součást života. Stejně tak jejich rodiče používají chytré mobily, které viděli v bondovkách někdy před 20 lety jako něco poněkud sci-fi.

Proto již nyní musíme začít v městských systémech připravovat prostor, do nějž základní pozemní infrastrukturu pro cestování letadly VTOL potřebujeme začlenit a zapracovat do územních plánů. Pro umístění vertiportu do vhodné lokality, kde by funkčně a logisticky navazoval na okolní infrastrukturu, bude nutné splnit mnoho podmínek, které vedle územního plánu a dalších regulačních podmínek pro umístění stavby také zaručily její ekonomickou návratnost.

Proto je nejdříve nutné definovat typy těchto urbánních struktur včetně jejich zázemí a jejich funkčních celků. K tomu je rovněž nutné znát druhy procesů a akcí, které budou probíhat na straně klientů i na straně poskytovatele služeb vertiportu, a podrobně prozkoumat vzájemnou interakci mezi klientem a obsluhou včetně komunikačních rozhraní.

V rámci těchto nových struktur se uplatní mnoho robotů a určitě bude – hlavně v autonomně řízených procesech – i hojně využívána umělá inteligence. 

Jak vertiport může vypadat?

Vertiport VertiHUB Praha Hlavák navržený architektem Postráneckým je umístěn nad kolejištěm a nástupišti směrem k Žižkovu, podél kovové konstrukce historického zastřešení. Je to dvoupatrový objekt, dopravně napojený na Žižkov. Vertikálně je propojený přímo do chodby pod kolejištěm, která cestujícím umožní přímé propojení s odbavovací halou vlakového nádraží a dalšími druhy dopravy, tedy metrem a plánovanou tramvají. 

Spodní patro vertiportu slouží k odbavení klientů. I když to není preferovaná varianta, bude možné zaparkovat velmi blízko od vchodu do odbavovacího prostoru. Lepší variantou je jistě taxi nebo MHD. Co nejrychlejší a bezpečné odbavení klienta je maximální prioritou pro návrh vertiportů. Po předložení dokladů projde klient skenovacím tunelem, a pokud není problém s jeho příručním zavazadlem, pokračuje na svůj spoj – odletovou halu po eskalátorech do horního patra. Pokud nepospíchá, může se posadit v hale, občerstvit se, pracovat v kancelářském prostoru, nechat děti pohrát si v dětském koutku nebo se třeba tiše pomodlit ve speciální modlitebně. 

Horní patro je pak určeno nástupu cestujících do VTOL nebo k výstupu z něj. Spojovací chodbou se cestující dostane přímo k odletové bráně – musí se včas dostavit do tzv. zóny „pět minut před odletem“, jinak již nebude vpuštěn do letadla. A to i proto, že se v dané zóně má připravit na odlet a získat finální instrukce o letu a letadle, jímž poletí. Na vertiportech obecně existuje snaha o nasazení maximálního počtu autonomních technologií od odbavení klienta až po samotný let, avšak nástup do letadla musí být regulován lidským supervizorem. 

Letadla typu VTOL od různých výrobců budou v době bezpilotního provozu přepravovat průměrně čtyři cestující. Navržený typ vertiportu odbaví v závislosti na okolnostech přibližně 40 letadel za hodinu s možností maximálního navýšení na 60 vzletů. Předpokládaná kapacita vertiportu bude na úrovni 3 000 a více pasažérů denně a dalších letů pro přepravu nákladu, např. společností poskytujících zásilkové služby do distribučních bodů pro tzv. poslední míli.

Rozvoj tohoto druhu dopravy bude úměrně závislý na budování sítě vertiportů v celé ČR s vazbami na sousední státy. Předpokládaný dolet (e)VTOL letadla MiYa vyvíjeného VZLÚ je s rezervou 300 km na jedno dobití. Tento parametr se v následujících 10 letech může navýšit. Při cestovní rychlosti kolem 300 km za hodinu se tento druh dopravy hodí k doplnění stávající železniční a dálniční sítě a umožní velmi rychlou dopravu do atraktivních lokalit s komplikovaným spojením v ČR i sousedů.

Další informace o projektu Vertimove bude již brzy možné nalézt na www.ccflab.com a v dohledné době na připravovaném webu flytaxi.city, který bude věnován rozvoji UAM a projektu VertiHUB Praha Hlavák a dalším vertiportům v ČR.

VERTIMOVE projekt CK03000139 financovaný TA ČR z programu Doprava 2020+  

projektový tým a role jednotlivých subjektů v týmu:

Výzkumný a zkušební letecký ústav

UAM létající prostředek – MiYa

UAM provoz a legislativa

simulace vlivu počasí a větru na vzdušné cesty

 

CENTRUM MĚSTA BUDOUCNOSTI – CIIRC ČVUT PRAHA

návrh jednotlivých typů vertiportů, stavební legislativa a standardy

začlenění vertiportů do urbánních systémů, návrh sítě vertiportů v ČR

architektura vertiportů, optimalizace pohybu klienta, bezpečnost procesů 

 

CENTRUM DOPRAVNÍHO VÝZKUMU

dopravní průzkumy

studie a analýzy poptávky

dopravní model ČR – implementace UAM

 

DESIGN STUDIO

design kabiny letadla MiYa

design procesů a rozhraní letadlo/klient/port

ergonomika procesů – design

Firma ELK se soustředí na prefabrikované dřevostavby

Jedním z vystavovatelů v konferenčním sále a zároveň jedním ze zahraničních řečníků byl jednatel ELK Stefan Anderl. Během přestávky mezi přednáškami jsme mu položili několik otázek.

Vaše společnost je v Čechách dlouhá léta známá jako výrobce rodinných domů. Jaký je současný výrobní program?

Historie firmy ELK v Plané nad Lužnicí je velmi dlouhá a začíná v roce 1989. Společnost se nedávno proslavila spoluprací na projektu Arcus City developera UBM, prvním rozsáhlém projektu dřevostavby v České republice. V blízké budoucnosti chceme být nejen aktivní v komerčních výstavbách, ale pokusíme se o návrat i na poli rodinných domů, zejména těch s vysokou přidanou hodnotou, tedy ve vyšším prémiovém segmentu, ve kterých se společnost cítí silná.

Můžete uvést některé zahraniční projekty?

Jeden z projektů, na který je ELK obzvlášť hrdý, se nachází západně od Vídně. Jedná se o výstavbu 168 bytů u St. Pöltenu, z nichž polovina je dokončena a druhá polovina se dokončuje. Na tomto projektu nyní intenzivně pracujeme a jsme na něj velmi hrdí. Dalším zajímavým projektem je kancelářská budova ve městě Horn, která byla postavena pro daňovo-poradenskou společnost. Zajímavostí je, že nad kancelářemi jsou dva privátní byty s jedinečnou terasou, nádherným výhledem a veškerým komfortem. V objektu je výtahová šachta a schodiště, které mohou být podle normy celé dřevěné. Podobné řešení je i v Praze v Arcus City, kde jsou výtahové šachty ve třech budovách rovněž dřevěné, ve čtvrté budově, která je větší, je ale úniková cesta včetně výtahové šachty betonová kvůli požárněbezpečnostnímu řešení. V Bavorsku se začíná stavět další pro společnost velmi důležitý projekt. Vznikne kolem 200 rekreačních domů. Vzhledem k blízkosti českých hranic a Šumavy se objevuje dost potenciálních zájemců z České republiky.

Vnímáte rozdílné požadavky zákazníků v Čechách oproti Rakousku či Německu?

V podstatě ve všech třech zemích zaznamenáváme rychle rostoucí poptávku po sériových dřevostavbách. V případě komerčních projektů jsou rozdíly především v předpisech příslušné země. Česká republika a Rakousko mají oproti Německu jednodušší požadavky na požární ochranu, a proto se velké projekty snáze realizují. Vidíme tedy velký potenciál pro výstavbu větších rezidenčních projektů v České republice. V současné době je v ČR podíl dřevostaveb asi 14 %. Náš zákazník UBM nyní projektem Timber Praha prokázal, že velké projekty dřevostaveb v České republice jsou technicky proveditelné a mohou být ekonomicky úspěšné. Předpokládáme tedy, že se pomyslná hráz protrhne a dojde k dynamickému nárůstu dřevostaveb v bytovém i komerčním sektoru.

Jaký program chystá společnost ELK do budoucna?

Předně – a není divu, že se firma ELK zaměřuje na prefabrikaci, zejména modulové stavby. Vše tedy připravujeme v továrně a logicky jen minimum na stavbě samotné. Veškerá technická zařízení (topení, větrání, vzduchotechnika) se také z velké části připravují ve výrobním závodě. V rámci prefabrikace např. vytváříme kompletní stěny pro tepelná čerpadla Viessmann, které jsou vybaveny všemi prvky a na stavbu jsou dodávány jako předstěna, která se přišroubuje ke konstrukci, a v podstatě jsou připojeny pouze trubky a kabely. Jde o to, aby montáž na stavbě byla co nejkratší, co nejodolnější vůči povětrnostním vlivům, efektivnější – a zároveň levnější. Před pár týdny jsme na německém trhu získali podíl ve skupině KAMPA, která staví energeticky pasivní dřevostavby, pro něž bude ELK dodávat stavební materiály. Věříme ve větší budoucnost dřevostaveb.

Z Brna pro Development News, Arnošt Wagner