Firemní parkování ve městech

Mnohá velkoměsta praktikují důraznou restriktivní politiku parkování na území obce. Tato omezení významně ovlivňují obyvatele i podnikatelské subjekty. Zatímco obyvatelům přinášejí pozitivní změnu, pro podnikatele představují regulační opatření téměř vždy zvýšení finančních výdajů.

V současné době stále více lidí používá osobní automobil, což s sebou zákonitě přináší problémy s dopravou. Především parkování vozidel na omezeném území obcí bývá obtížné. Poptávka po parkovacích místech převyšuje nabídku, a vzniká tak přetlak. Vedení municipalit se proto mnohdy snaží řešit problémy s parkováním uplatňováním restriktivních opatření.

Zóny komplikují parkování podnikatelům

Příkladem může být Praha, kde se samospráva snaží zamezit problémům s parkováním zaváděním zón placeného stání. Ty se přitom – vedle centra města, kde může být jejich použití vzhledem k ochraně památkové rezervace opodstatněné – začínají objevovat i v odlehlejších městských částech. Většina zón je určena výhradně rezidentům, popř. je jejich použití náležitě zpoplatněno. Zónová regulace je však zaměřena velmi jednostranně, jelikož znamená zlepšení podmínek pouze pro tamní obyvatele.

Pozitiva pro trvale bydlící obyvatele jsou na druhou stranu vykoupena strastmi firem, jimž zóny placeného stání mohou podnikání velmi znepříjemnit. Společnosti se sídlem v dané části mají možnost využít pro parkování placené zóny, cena je však podstatně vyšší než pro rezidenty – a pro mnohé firmy zcela neúnosná, o případném zajištění parkovacích míst pro zákazníky nemluvě. Revize systému a změna koncepčního řešení je v nedohlednu, některé společnosti se proto snaží najít způsob, jak se vyhnout placení přemrštěných poplatků a zároveň parkovat komfortněji. Všem těmto subjektům nabízejí řešení produkty společnosti GREEN Center.

Řešení pro soukromé pozemky

Některé firmy disponují pozemkem, který využívají jako odstavnou plochu pro svůj vozový park. Před realizací zónového placeného stání nebylo nutné tato prostranství nijak ohrazovat a oddělovat je od veřejného prostoru. S plošným zaváděním zónového parkování jsou však tato prostranství stále více využívána řidiči, kteří se snaží vyhnout platbě parkovného. Na soukromý pozemek lze instalovat automatické parkovací závory, které zamezí vjezdu nežádoucích osob. Závory mohou být ovládány prostřednictvím dálkových ovladačů, což umožní vjezd pouze jejich držitelům – zaměstnancům, zákazníkům, distributorům či partnerům.

Společnosti sídlící v domech s centrálním dvorem mohou využívat pro parkování prostory dvorních traktů. Problémem těchto budov bývají poddimenzované průjezdy, kde není možný současný pohyb vozidel v obou směrech. Bezpečný průjezd automobilů na interních komunikacích s jednosměrným průjezdem dokáže vyřešit systém řízení dopravy. Řízení dopravy monitoruje přítomnost motorových vozidel v daném prostoru a na základě získaných informací reguluje jejich vjezd a výjezd.

… i pro podzemní garáže

Jiným řešením může být zbudování podzemní garáže. Vjezd do garáže je vybaven výsuvnými vraty, která jsou ovládána bezkontaktní čtečkou karet. Vjezd je povolen pouze držitelům identifikačních karet. Společnost má díky tomu přímou kontrolu nad využitím parkovacích ploch. Vzhledem k často omezeným prostorovým dispozicím garážových vjezdů nalezne i zde uplatnění systém řízení dopravy.

Největší možnosti ohledně parkování se však samozřejmě otevírají developerům nebo firmám, které se rozhodnou pro vybudování zcela nové nemovitosti. Novostavby se nemusejí omezovat pouze na použití jednoduchých parkovacích systémů, ale nabízí se i implementace složitějších řešení. Vjezd a výjezd do parkovacích prostor může být vybaven kamerovým systémem pro čtení registračních značek, který dokáže zajistit rychlý a pohodlný průjezd na základě jejich automatického rozpoznání. Rozlehlé velkokapacitní garáže lze opatřit systémem navigace na volná parkovací místa, který navádí řidiče prostřednictvím informačních displejů a světelných signalizací vždy na nejbližší parkovací stání, čímž efektivně zkrátí zajíždění na volné stání. Komerční objekty mohou být vybaveny také systémem pro automatický výběr poplatků za parkování. Parkoviště vybavená komplexními parkovacími systémy poskytnou uživatelům nejvyšší parkovací komfort.

PR

Stavební materiály pro Prahu se vozí po Vltavě

I stavebnictví letos zaznamenalo nečekaný výkyv a zpomalení všech projektů. Avšak díky velké potřebě nových bytů, kanceláří a škol se v Praze stavební tempo zase postupně navrací k normálu.

Denně do Prahy  přijíždí  velké množství těžkých nákladních aut se stavebním materiálem a stejně tak se i z města odváží značné množství vytěžené horniny či odpadní materiály.

Nákladní doprava produkuje velké množství emisí, devastuje silnice, zhoršuje už tak silnou dopravu a v neposlední řadě zvyšuje prašnost a hluk. Hledají se nové možnosti, jak pražské dopravě ulevit. Nabízí se využít Vltavu, která protéká samým středem města, pro zásobování města stavebním materiálem. Příkladem mohou být dvě betonárny v centru Prahy, které díky svým přístavům u břehu Vltavy maximálně využívají pro své zásobování lodní dopravu.

Stavební plány pro dopravní infrastrukturu

V hlavním městě se neustále stavějí nové byty, kancelářské budovy, parkovací domy, školy a jiné budovy občanské vybavenosti. V centru města se nachází mnoho volných lokalit (brownfieldů) určených k zástavbě. Plánují se i masivní investice do dopravní infrastruktury ve městě. Klíčové je dokončení vnitřního městského okruhu od severního vyústění tunelu Blanka přes Balabenku a Jarov až na Průmyslovou ulici, dále propojení Rozvadovské spojky (začátek dálnice D5) s městským okruhem na Zlíchově, spojení na letiště Ruzyně, metro D, rekonstrukce Libeňského mostu a výstavba nového mostu Holešovice – Karlín

Nejpoužívanější stavební materiál

Základní komoditou, která se při výstavbě rozsáhlých infrastrukturních projektů používá, je beton. Ten se vyrábí v betonárnách, které musejí být co nejblíže místu stavby, aby se materiál stihl dopravit  na staveniště čerstvý, dříve, než začne jeho tuhnutí a tvrdnutí. Beton je složen ze čtyř hlavních surovin – kameniva, cementu, přísad a vody. Až 80 % celého objemu betonu tvoří kamenivo a písek, které se dovážejí z lomů a pískoven severně od Prahy. Většina pražských betonáren je zásobována nákladními auty. Jeden kamion přiveze asi 30 t kameniva. Pokud vezmeme v úvahu odhady odborníků, že bude ročně třeba přes 1 mil. m3 betonu, tak to znamená dovézt ročně skoro 2 mil. t kameniva, což odpovídá více než 60 000 nákladních aut.

Jak nahradit tisíce kamionů ročně?

Existuje způsob, jak tento počet nákladních aut výrazně snížit. Inspiraci můžeme hledat ve Vídni, Hamburku, Londýně, Bruselu či Paříži, kde již mnoho let využívají řeku pro zásobování města. Ani Praha v tomto směru není pozadu. V centru města jsou na břehu Vltavy hned dvě moderní betonárny, které již řadu let využívají říční dopravu. Betonárna Rohanský ostrov a betonárna Libeň jsou moderní ekologické provozy, které splňují přísná kritéria environmentálního managementu ISO 14001 a mají přístaviště pro dopravní lodě. Až 80 % všech surovin, které jsou třeba pro výrobu betonu, dopravují loděmi. Jedna loď nahradí 33 kamionů. Obě betonárny při současné produkci dopraví prostřednictvím lodí téměř 400 000 t kameniva a díky tomu přijede do hlavního města každý rok o 13 000 kamionů méně. Pro budoucí zvýšenou potřebu betonu je předpokladem uspořit až 20 000 kamionů ročně, tedy přibližně třetinu celkového množství kameniva dopraveného do Prahy. Za dobu existence těchto betonáren přijelo do Prahy o více než 250 000 kamionů méně. Beton z těchto provozoven byl použit při výstavbě téměř všech důležitých staveb v Praze: všechny etapy pražského metra, tunely Blanka, Strahovský, Zlíchov, železniční tunely Nového spojení, Trojský most, ale také Národní technická knihovna a naposledy také Nová vodní linka ÚČOV atd.

Vltava – největší dálnice v Praze

Lodní doprava po řece do středu města je budoucností lepšího životního prostředí v Praze. Inspirací může být Paříž, kde moderní betonárny a překladiště fungují přímo na břehu řeky Seiny, na dohled od Eiffelovy věže, hned vedle kanceláří a obytných budov, jsou vhodně zakomponované do  okolí. Často futuristické designové prvky vkusně zakrývají průmyslový provoz a jeho nevzhledné součásti. Podobné řešení by si zasloužila i Praha. Již nyní jsou obě betonárny nenápadně usazeny do svého prostředí: rohanský provoz je kolemjdoucím skryt za zeleným valem a betonárna Libeň je spojena s řekou podzemním kolektorem, a tak je celý pás u Vltavy k dispozici pro volnočasové aktivity. Jsou vypracovány návrhy, jak obě betonárny ještě více začlenit do okolí. Krédem betonáren TBG METROSTAV je vyrábět co nejzelenější beton pro Prahu.

PR

Karlin Port Real Estate získal prémiový rezidenční projekt

Společnost Karlin Port Real Estate dokončila nákup prémiového rezidenčního projektu Výhledy Košík, který vyroste v Hostivaři, jedné z nejzelenějších pražských čtvrtí.

Společně se zkušeným investorem a developerem Janem Dvořákem, jenž má jedinečné zkušenosti s revitalizací lokality Letňany a několika mimopražskými projekty, se Karlin Port RE snaží nabídnout další skvost, který obohatí pražský trh s nemovitostmi. Výhledy Košík zahrnují téměř 220 bytů, maloobchodní prostory a rozlehlé podzemní parkoviště. Stanou se součástí rozvojové lokality v Hostivaři, čtvrti vhodné pro rodinné bydlení, která je obklopena přírodními parky a lesy.

„Abychom měli jistotu, že se Výhledy Košík stanou nedílnou součástí portfolia Karlin Port Real Estate, oslovili jsme sedm renomovaných českých architektů. Jejich úkolem je naplnit Výhledy Košík elegancí, sofistikovaností a moderním stylem, které tvoří – spolu se špičkovou kvalitou výstavby a použitých materiálů – základní pilíře naší společnosti,“ říká Milorad Mišković, spolumajitel Karlin Port Real Estate. Architektonický návrh Výhledů Košík vzešel se soutěže se sedmi účastníky. Vítězem se stal ateliér ADNS architekti, který nyní připravuje podklady pro stavební řízení.

Tato akvizice představuje novou éru v historii společnosti, která vstupuje do další čtvrti Prahy. Karlin Port Real Estate dosud vybudoval obytné a komerční budovy např. v Holešovicích, Karlíně, Košířích nebo na a Vinohradech.

red / Vizualizace: ADNS Architekti

YIT mění továrnu Meopta na moderní bydlení

Výjimečnou budovu bývalé továrny Meopta v pražských Košířích čeká další životní fáze. Společnost YIT ji začala přestavovat na projekt Parvi Cibulka se 149 originálními byty převážně loftového typu, které ctí industriální minulost stavby.

YIT se netají skutečností, že Parvi Cibulka považuje za klenot svého portfolia. „Nikdy jsme ani chvíli nepomýšleli na zbourání Meopty, ačkoli objekt není památkově chráněn. Toto místo uprostřed vilové zástavby má obrovský potenciál, a proto jsme od počátku plánovali, že budovu zrevitalizujeme a dáme jí nové využití. Nadále tak zůstane dominantou celé lokality,” říká ředitel společnosti YIT Stavo Vladimír Dvořák. Autorem architektonického řešení je renomovaný architekt Jakub Cigler, který k revitalizaci uvádí: „Společně s YIT jsme došli ke shodě, že právě v zachování tradiční stavby se skrývá síla a potenciál celé konverze. Parvi Cibulka tvoří v podstatě sedm bytových domů v řadě. Díky centrálnímu vstupu se službami v pasáži však přitom působí jako rezidenční palác. V samotném projektu vycházíme také částečně z finské a ze severské architektury, což bude nejvíce vidět v interiérech, kde sladíme přírodní materiály s industriálními prvky.“

Stylové bydlení v mnoha variantách

Parvi Cibulka zahrne 149 moderních, nízkoenergetických a komfortních bytů v několika různých typech a dispozicích. Všechny se budou pyšnit krásnými výhledy na Prahu nebo do klidného vnitrobloku s parkem.

Celkem 88 jednotek Gallery nabídne stylové lofty s vestavěnou galerií. Originalitou vyniká 28 bytů Kreativ, které se v čase mohou měnit spolu s obyvateli. Hodí se třeba pro rodinu s dětmi, protože v průběhu let může do prostoru doplnit další galerie podle svých potřeb. Devět mezonetů Duplex pak charakterizují dvě patra. Pokud někdo touží po vzdušných, jednopodlažních bytech, potěší ho devět jednotek Industrial s výškou stropů až 3,5 m. Rozhled nabídne 15 jednopodlažních bytů Panorama v horních patrech, mezi něž patří i čtyři zcela výjimečné penthousy s prosklenými stěnami, které umožňují dokonalý výhled na celou metropoli. Pro zájemce už YIT vybudovala v prostorách továrny vzorový byt.

Vlastní park i fitness

YITmaximálně využije původní industriální prvky a historické prostory – zachová tak mj. kryt civilní obrany, v němž vzniknou sklepní kóje. Obyvatelům však budou sloužit i nové kočárkárny, místnosti pro mytí kol a psů či sdílená dílna. Bývalá továrna nabídne také prostor např. pro malé fitcentrum a kavárnu.

Budova Meopty stojí v těsné blízkosti dalšího projektu YIT Aalto Cibulka. Mezi oběma domy vznikl rozlehlý zelený vnitroblok, který developer pojal jako soukromý park s vodním prvkem určený jen pro rezidenty. Ti si mohou užívat nejen bezpečné řádění svých dětí na hřišti, ale také klidné posezení. Přímo v sousedství se navíc nachází přírodní lesopark Cibulka, vhodný k procházkám i sportovním aktivitám.

Více na www.yit.cz

pr

Džungle uprostřed velkoměsta s novými svítidly společnosti Zumtobel Group

Džungle uprostřed velkoměsta není moc obvyklá kombinace. Díky kancelářské budově Amazon Court ale v Praze taková existuje. Stavba pyšnící se několika mezinárodními oceněními, za které vděčí svým ekologickým řešením, mnoha svými vlastnostmi džungli skutečně připomíná. Svoje kanceláře tam nedávno otevřela americká společnost Pure Storage. Řešení osvětlení pro ně dodávala společnost Zumtobel Group.

Amazon Court se nachází pár set metrů od centra Prahy v administrativním a residenčním komplexu River City Praha v pražské čtvrti Karlín. Dominantou budovy je rozlehlé atrium plné denního světla, zeleně i vodních prvků. Atmosféru džungle dokreslují pestrobarevné žaluzie pohybující se pomocí elektromotorů, ovládány jsou inteligentní technologií podle pohybu slunce.

Americká společnost Pure Storage zabývající se ukládáním dat nedávno obsadila část z celkových 19 800 m² kancelářských prostor v budově Amazon Court. Nové kanceláře osvětlují svítidla řady Omega Pro a Mirel evolution společnosti Zumtobel Group.

Svítidlo Mirel se vyznačuje svým nadčasovým vzhledem a mimořádnou úsporností. Díky svému jasnému, ale zároveň nenápadnému designu lze svítidlo použít v celé škále projektů. Svítidlo má životnost 50 000 hodin se snížením světelného toku na 90 %. Samozřejmostí jsou výborné anti-oslňovací vlastnosti. Do kanceláří bylo dodáno ve spolupráci s designovými svítidly Delta Light.

Vysoká úspornost platí také pro další použité svítidlo Omega Pro. Jedná se o vestavná a zavěšená plochá svítidla obzvlášť vhodná pro práci vyžadující 100 % koncentraci díky svým jedinečným anti-oslňovacím vlastnostem. Svítidlo je také velmi flexibilní díky třem druhům optiky zaručující správné světlo v různých prostředích. Opálová a šestiúhelníková optika se hodí do společných prostor jako chodby, koridory či relaxační prostory.  Prizmatická optika vyznačující se patentovanou technologií Glare Pro s vynikajícími anti-oslňovacími vlastnostmi podporující koncentraci, je perfektní do kanceláří a studijních prostor.

Jsme rádi, že se námi dodaná svítidla podílejí na charakteristice celého objektu, a to především svými výbornými energetickými vlastnostmi a nadčasovým designem,“ dodal výkonný ředitel Zumtobel Group pro Českou republiku Jan Vacek.

Budova Amazon Court z dílny dánského architektonického studia Schmidt hammer lassen byla již před svým otevřením v roce 2009 označována jako budova budoucnosti.  Stavba je nejen do detailu energeticky promyšlena, ale zároveň poskytuje zaměstnancům co nejpříjemnější podmínky pro práci i společné soužití. Uvnitř se nachází například více kyslíku než u klasických budov. Sací věže nasávají čerstvý vzduch do podzemí, kde se upravuje a rozvádí potrubím do všech podlaží. V celém objektu se vymění až čtyřikrát za hodinu. Budova také jako první v Česku získala platinový certifikát DGNB, nejvyšší možné hodnocení mezinárodního certifikačního systému. Klade důraz na udržitelnost budovy, a to s ohledem jak na její dopad na životní prostředí, tak i na celkové náklady.

Piknik na terase a nový food court v Edenu

Podle průzkumů různých společností se nákupní chování české populace po letošní jarní vlně COVID-19 změnilo. Lidé začali více využívat online nákupy, a to ve všech segmentech.

Situace není jednoduchá pro majitele obchodních center ani nájemce, jednotlivé obchody. Každý bojuje s nižším počtem zákazníků po svém. Společnost Tesco Stores ČR a.s. naopak využila nuceného uzavření části Nákupního centra Eden k další modernizaci. Zahájila velkou obnovu celého food courtu a zrenovovala venkovní terasu, takže rozšířila možnost posezení od jara do podzimu venku.

Komfort s ekologickým přístupem

Nákupní centrum Eden, oblíbené místo obchodních schůzek nebo pro vyřízení rychlých služeb, nabízí nové vychytávky pro všechny, kdo potřebují dobít mobil či notebook a v příjemném a klidném prostředí si chtějí vyřídit pracovní nebo soukromé záležitosti. Nový vzhled plně reflektuje přání a potřeby širokého spektra návštěvníků centra. Celý food court prošel zásadní vizuální proměnou, byl instalován nový nábytek, samozřejmostí jsou sezení se zásuvkami na dobíjení přes klasický kabel i USB, stoly jsou vybaveny praktickými háčky na zavěšení tašky či kabelky. Výrazně se rozšířila nabídka pro rodiny s dětmi. Koutek pro rodiče s kojenci má k dispozici umyvadlo i mikrovlnku pro ohřev příkrmů, kterou mj. rádi využívají i sportovci, kteří si v dopoledních hodinách odcvičí svůj tréninkový plán ve Form Factory Fitness Center.

Asi nejzajímavější a nejatraktivnější proměnou prošla terasa na severozápadní straně budovy nad náměstím s fontánou. Byla kompletně přebudována a dostala zcela nový vzhled. Terasa přímo vybízí k posezení nebo uspořádání pikniku v podvečerním slunci. Vše na piknik lze zakoupit v hypermarketu Tesco nebo v Delistore. Práce na celkové proměně ještě nejsou u konce. Na začátku září začne modernizace kavárny Café Collection včetně sezení na terase, proměnou projdou i jednotlivé provozovny ve food courtu, např. nová Punjubi food by měla otevírat už v polovině září.

Bezpečnost především

Nákupní centrum je vnímáno jako místo kulturních a společenských aktivit. Je to pulzující centrum a vyhledávaná lokalita nejrůznějších setkání. Zdejší akce mají často celospolečenský přesah, edukativní charakter a přinášejí
exkluzivní témata. Centrum dbá na to, aby se návštěvníci cítili v bezpečí a neustále informuje o pravidlech, která je nutné dodržovat v této komplikované době. Samozřejmostí jsou stojany s dezinfekcí nejen ve všech vchodech do centra, ale i po celém food courtu a u toalet na všech patrech. Zároveň centrum neustále připomíná nutnost dodržování hygienických pravidel i to, že roušky by měl mít každý zákazník u sebe, neboť do některých obchodů je vstup povolen pouze se zakrytými ústy. V Edenu se tak každý může cítit v bezpečí – návštěvníci i personál.

Více na www.nceden.cz

PR

Hotel v centru Prahy i nová čtvrť na jejím okraji

UBM Development Czechia je developerská společnost působící na českém trhu 27 let. Česká pobočka významného rakouského developera UBM Development AG se nebojí pustit do netradičních, rozsáhlých a složitých projektů.

S ředitelem společnosti Josefem Wiedermannem jsme hovořili o aktivitách společnosti.

Můžete představit společnost UBM a její působení na českém trhu?

Naším úplně prvním počinem byla rekonstrukce novobarokního paláce Darex na Václavském náměstí. Nyní se zabýváme především výstavbou rezidencí, dále kancelářských budov a hotelů. V Praze aktuálně máme v přípravě a realizaci celkem 650 bytových jednotek. Velkou výhodou je, že jsme schopni celý proces developmentu pokrýt svými silami, máme např. i vlastní zkušený tým architektů a stavebních inženýrů, kteří pracují pod vedením Helmuta Berghoefera pro většinu zemí, kde působíme.  Připravují všechny stupně projektové dokumentace – od studií až po návrhy interiéru.

Kde jinde v Evropě jste aktivní a v jakém směru?

Mimo Česko realizujeme projekty pro přední evropské metropole v Rakousku, Německu a Polsku. Strategicky se zaměřujeme na rezidenční a kancelářské projekty stejně – jako u nás. S více než 145 lety historie je UBM jediným poskytovatelem, který pokrývá vlastními zdroji celý proces developmentu od počátečního plánování až po marketing a prodej.

Které české projekty patří historicky k nejúspěšnějším?

Je těžké vybrat nejúspěšnější projekty, ale pokud bych měl hovořit např. o nejrozsáhlejším, je to bezesporu multifunkčním projekt Anděl City na pražském Smíchově, zahrnující 14 staveb v areálu bývalé továrny Tatra, které bylo vybudováno ve třech etapách a změnilo původní podobu smíchovského Anděla. Vybudovali jsme zde dva designové hotely Angelo a Andel´s, multikino CineStar (tehdy ještě Village Cinema) s podzemními garážemi o 436 parkovacích místech, pět kancelářských budov, kde sídlily např. české pobočky světoznámých gigantů, jako je Cetelem či Maersk. Celé dílo uzavřely dvě rezidenční budovy se 106 a 109 byty a apartmánový dům náležící k hotelu Andel´s. V této lokalitě se také nachází náš současný luxusní rezidenční projekt NEUGRAF, který je ve výstavbě. Jde o 177 apartmánů se společnou terasou na střeše jižního traktu a privátní wellness. Speciálním projektem byla také rekonstrukce historické budovy na hotel Le Palais a v současné době rekonstrukce Cukrovarnického paláce na Senovážném náměstí na Hotel Andaz Prague, nejvyšší řadu řetězce Hyatt Hotels. Je to rovněž zatím největší investice UBM v Česku.

Rozsáhlý rezidenční projekt vyrůstá na rozhraní Stodůlek a Řeporyjí. Kolik bytů zde plánujete postavit a v jakém časovém horizontu?

Arcus City je naše novinka v jihozápadní části města. Bude realizován ve třech etapách, v nichž vznikne celkem 284 bytových jednotek a 26 rodinných domů. V červnu jsme zahájili předprodej první etapy, která zahrnuje 100 jednotek a bude dokončena v roce 2023, další etapy budou následovat v relativně rychlém sledu. Druhou etapu uvedeme na trh již v průběhu příštího roku. V první fázi čistě bytové výstavby, nabízíme dvě kategorie – Komfort a Penthouse. Oba jsou v nadstandardní kvalitě všech použitých materiálů, od dřevěných oken a podlah až po kvalitní sanitu a obklady.

Co je pro Arcus City typické? Čím se liší od ostatních projektů v této lokalitě?

Arcus City, jak už svým názvem napovídá, vytvoří nový kompaktní celek velkého území, který zahrnuje bydlení v bytových a rodinných domech, komerční prostory a také novou autobusovou zastávku. Soubor těchto částí poskytne obyvatelům plný samostatný komfort, stejně jako rychlé spojení s metrem Stodůlky. Celý prostor také zahrnuje velké množství venkovních možností pro relax a sport doplněné novou výsadbou zeleně, nehledě na přímou návaznost skanzenu Řepora. Dalším podstatným rozdílem je kvalita standardů, o nichž jsem se již zmínil, a to nejen v bytových jednotkách samotných, ale i stavebních technologií, jako je třeba zesílení zdí pro lepší akustickou izolaci.

Počítáte s výstavbou občanské vybavenosti a komerčních prostor?

Komerční prostory se budou nacházet v samotném srdci projektu jako součást přízemí bytových domů, které patří do druhé etapy výstavby. Dotvoří tak pomyslné náměstí všech tří etap.

Neobáváte se nepříjemného hluku dopravy z Pražského okruhu?

Architektonický návrh je důmyslně zpracován do tvaru oblouku, budovy jsou tedy rozmístěné tak, že se uzavírají do sebe. Okna jsou orientována do vnitrobloku nebo s jižním a jihovýchodním výhledem na Řeporyje a Zbuzany. Hlavní ulice Jeremiášova a Poncarova tak zůstávají za zády jejich obyvatel.

Plánujete v tomto ohledu nějaká opatření?

Vedle samotného konceptu budov posílíme zelený pás k ulici Poncarova, který je již v tento moment částečně odděluje, a vzhledem k přirozenému zvlnění terénu, který je přímo u ulice vyšší o několik metrů, to považujeme za dostatečné.

AK

Zahraniční stavba roku 2020

Děkuji organizátorům za možnost ve čtvrtek 10. 9. 2020, udělovat ceny za mediálního partnera De

velopment news, při nominačním večeru 28. ročníku tradiční prestižní soutěže Stavby roku 2020, v kategorii zahraniční stavby.

V architektonicky inspirativní Dopravní hale NTM v Praze, se večer odehrával pod taktovkou sympatické moderátorky Bereniky Kohoutové, která se po závěrečné party se mnou podvolila vyfotit. Doufám, že to nebude sousto pro víkendový bulvár!

Podrobnosti o 24. nominovaných projektech si nenechte ujít v našem říjnovém vydání.

Arnošt Wagner, šéfredaktor Development news

Foto: Martin Kubica

Architektura je dialog

Letos si připomíná ateliér Chybik+Kristof 10 let od svého založení. Po škole a krátké praxi v zahraničí se tehdy sešli dva mladí, nadšení architekti plní plánů a optimismu, aby společně realizovali své představy o architektuře v ČR.

Ondřej Chybík (35) i Michal Krištof (34) vystudovali Fakultu architektury na VUT v Brně a absolvovali stáže na různých zahraničních univerzitách (Ondřej ve Štýrském Hradci a v Curychu, Michal v belgickém Gentu). Oba bývají častými členy odborných porot architektonických soutěží u nás i v zahraničí.

 Kulaté výročí přímo vyzývá k určité inventuře. Jak se vám daří naplňovat vaše představy? Šli byste do toho dnes znovu?

 Ondřej Chybík: Zda bychom do toho šli znovu? Jednoznačně ano. Mě osobně to naplňuje a práce mě dělá šťastným. Je to něco, co máme s Michalem společné… A když se něco nepodaří, tak to není neúspěch, ale je to impulz přemýšlet nad tím, jak to příště udělat lépe. Někdy musíme uznat, že je někdo lepší zrovna v tom tématu, které se řeší, a rádi to uznáme. Těch 10 let byla opravdu zajímavá cesta. Díky nim jsme se toho hodně naučili. Před 10 lety jsme byli úplně čerství absolventi. Měli jsme určitý základ ohledně koncepčního přemýšlení o architektuře, o urbanismu, ale vůbec jsme třeba nevěděli, co obnášejí smlouvy, jak funguje komunikace s klientem nebo jak získat zakázku. Bylo to příjemné objevování a učení se během každého jednání. Troufám si říci, že se značnou mírou pokory a zvědavosti jsme se krůček za krůčkem posouvali k tomu, že jsme získali první zakázku, vyhráli první soutěž… Po dokončení některé věci pěkně rezonovaly a začaly si získávat pozornost – a díky tomu si nás začali všímat potenciální klienti. Měli jsme štěstí, že hned na začátku jsme pracovali pro poměrně tvrdé a ostřílené hochy. Pánové z Penty nás na Waltrovce naučili, že termín je termín, a architekt ho nikdy nemůže svévolně posunout. To je něco, čeho se dodnes držíme. Důležité bylo si uvědomit, že nejsme jenom „umělci“, ale neseme zodpovědnost za poměrně velké projekty a velké investice.

Michal Krištof: Je možná relativně nestandardní, že sotva člověk  vyleze ze školy, hned založí ateliér. Samozřejmě jsme byli bez peněz, nikdo nám nedal ani korunu, všechno jsme sami dva vybudovali od nuly. Na začátku byla odvaha to zkusit . Ostatně kdy jindy, když ne hned? Ambicí bylo vytvořit funkční ateliér, pracovat na velkých a důležitých projektech a nedělat to jenom doma, ale i v zahraničí. Generačně jsme jedni z prvních československých architektů, kteří mohli studovat a pracovat v zahraničí, takže nám přijde škoda se uzavřít v rámci českého trhu, v rámci domácí komfortní zóny, klídku, pohody. Jiné národy jsou více zvyklé pracovat i jinde. Chceme být mezinárodní ateliér, pracovat doma na důležitých věcech a zároveň mít, řekněme, polovinu projektů v zahraničí, cestovat, přednášet, řešit aktuální témata atd. Na začátku jsme si optimisticky říkali, že to bude trvat pět let… Ale stabilní jsme až teď, po 10 letech. Máme dostatečný počet klientů, kteří jsou s námi spokojeni v Česku a na Slovensku, kteří s námi spolupracují opakovaně na několika projektech za sebou, takže můžeme udělat nějaké kroky do zahraničí. Ale letos to bohužel zastavil COVID-19. Avšak ta ambice tu pořád je.

 

Jak vnímáte rozdíl mezi prací doma a v zahraničí?

Ondřej Chybík: Já si myslím, že je to hodně podobné. Lidé, kteří chtějí pracovat s architektem, mají alespoň elementární vkus, jsou kulturně založení – to se týká menších investorů. Ti větší jsou vlastně developeři a řídí se tím, co jim umožní prostředí. V Moskvě jsme pracovali pro stát – byli jsme vyzváni do soutěže na univerzitu kousek od Moskvy – a byla vyzvána top liga světové architektury z Norska, Japonska, Nizozemska… Bylo zajímavé, že se té soutěži a jejímu vyhodnocování věnovaly politické špičky a vedení města, primátor i hlavní architekt Moskvy. Vyhrál návrh od ateliéru Mecanoo, my jsme skončili třetí. Neuskutečnilo se žádné přijetí vítězů. Podali si ruce a všichni odkráčeli a vítězové tam zůstali stát sami s námi. Zajímavé bylo, že Rusové byli na jednu stranu velmi angažovaní v rozhodování, pak byly vyhlášeny výsledky – a konec. My jsme tam jeli se zvláštním předsudkem, že nám tam někdo nalije vodku a že to bude v ruském uvolněném stylu, ale tak to vůbec nebylo. Bylo to extrémně profesionální, dokonce tam nějaký člověk přiletěl vrtulníkem, bylo to velmi jasně nastaveno: my jsme klienti, vy jste architekt, my chceme to nejlepší, ale moc se kamarádit nebudeme. Extrémní odstup. Nelze asi generalizovat, je to region od regionu, stát od státu.

 

A jak se za těch 10 let změnili klienti?

Ondřej Chybík: Snažíme se s klienty mluvit dost otevřeně a snažíme se jim v obecné rovině vštěpovat základní principy, o nichž si myslíme, že jsou správné. Naši klienti, developeři, mají větší chuť stavět ve městě než mimo ně. Začínají chápat, že bydlení má mít nějakou základní kvalitu, což před 10 lety tak úplně nebylo. Byly sice signály, že revitalizace brownfieldů je „téma“, ale nebylo to téma číslo jedna. Téma číslo jedna bylo postavit, prodat a čau… Teď je to téma stále aktuální – postavit, prodat, vydělat, ale začínají se objevovat i výrazně správnější přístupy. Stavět ve městě, stavět intenzivně, stavět hustě, to je správně, protože každý metr čtvereční, který nepostavíte ve městě, postavíte mimo město, protože to je prostě potřeba. Pokud se staví v zastavěné lokalitě, je to správné. Provází to věčné dohadování se s památkáři, protože ti nechtějí, aby cokoli rostlo do výšky. Podle nás jsou památkáři spoluodpovědní za klimatickou krizi tím, že neumožňují intenzivně stavět v širším centru města… Je to vlastně neekologické, ten jejich požadavek. To je jedna věc. Další je využívání zelených střech. V několika etapizovaných projektech, které běží pět šest nebo sedm let, jsme začínali bez zelených střech, protože byly drahé, nefunkční a neudržovatelné. Ale ve třetí a čtvrté etapě se uvažuje o tom, že by tam zelené střechy byly, protože jsou nyní kvalitní. Mění se také pohled developerů na dispoziční řešení. Někteří pořád stavějí malé byty, ale to není úplně naše klientela. Naše klientela se dost intenzivně zabývá tím, kde je úložný prostor, jak funguje dispozice, abych – jakmile vejdu do bytu – nenarazil do dveří od záchodu, ale že se přede mnou otevře obývák a uvidím až do exteriéru…

 

Změnila se tedy komunikace mezi architektem a investorem? Jsou architekti, kteří nehodlají ze svého návrhu za žádnou cenu ustupovat, jiní se zase raději podvolí představám investora, aby nevyvolávali kontroverze…

Michal Krištof: Lidé i architekti jsou samozřejmě různí. Myslím, že naše generace je otevřená komunikaci. Nejsme ten typ architektů, kteří tvrdí, že všechno musí být přesně podle nich. My od začátku vedeme dialog s klientem a snažíme se najít vzájemné pochopení. Zároveň výsledek projektu musí být smysluplný. Častokrát mezi klientem a architektem vznikne problém, protože se vzájemně nechápou, nedokážou spolu komunikovat a vysvětlit si záměry. Takhle my věci neděláme. Každý projekt je komplexní, je o složení spousty dílků – požadavků památkářů, klienta, záleží na lokaci, na tématu, které se řeší atd. Poskládat všechno dohromady je naše práce, častokrát to jsou i protichůdné požadavky. I developeři jsou každý úplně jiný. Penta má jinak postavený celý byznys model a výsledek projektu je úplně jiný než třeba pracovat pro Skansku nebo pro developera v Ostravě. Každý je svým způsobem specifický – a také naše výsledky jsou diametrálně odlišné. Někdo si myslí, že pracovat pro developera znamená namalovat jednu typickou bytovku a pak to stavět po celé republice. Tak to opravdu není. Každý developer je jiný, tudíž jejich projekty jsou jiné. Náš přístup je vždycky pochopit klienta a to, o co mu jde, jak to myslí, kam směřuje, jaký je jeho cíl a jeho hodnoty, na nichž to chce postavit a vytvořit specifický projekt.

 

Pro které větší klienty v současné době pracujete?

Ondřej Chybík: Pro nás je ze soukromého segmentu tradičním klientem Penta, která nás, jak jsem zmiňoval, vlastně objevila. Byli jsme vyzváni do soutěže na Waltrovku, což pro nás byla obrovská příležitost. Oni nám tenkrát dali důvěru a my jsme společně s ADR udělali master plan Waltrovky. Navrhli jsme rozložení domů, jednotlivých etap, že bude uprostřed park… A to jsme až do územního rozhodnutí dotáhli s Alešem Lapkou společně. Pak se to celé rozdělilo na jednotlivé etapy; jeden bytový dům jsme dělali my, další Oleg Haman, ADR a Slovinci. Od začátku bylo dáno, že po získání územního rozhodnutí budou zafixovány objemy a kapacity, ale architekturu každé etapy bude připravovat jiný architekt. To se podařilo zrealizovat. Nedávno jsem spal v jednom z domů, který jsme navrhovali. Bylo zajímavé zažít den a noc ve vlastním urbanistickém projektu a ověřit si, jak funguje. Trochu jsme se báli toho, že tam budou řadové domky blízko kanceláří. Byl jsem při projektování zvědavý, jak to bude fungovat, jak to bude působit, jestli to bude někdo chtít koupit… Koupal jsem se v bazénu u kamaráda, který si jeden ten dům koupil, koukal jsem na sousední administrativní budovy a vedlejší bytovku a říkal jsem si: To je město. Jsem rád, že jsem to mohl zažít a že nám Penta něco takového umožnila a udělala tak obrovskou čtvrť. Tím, že se spolupráce osvědčila, děláme teď pro Pentu projekt Nuselského pivovaru – novou rezidenční část se 400 byty. Je to intenzivní zástavba v širším centru Prahy. Náš projekt je v podstatě jeden velký bytový dům, který půdorysně odkazuje na strukturu Nuselského pivovaru. Dům je členitý a vytváří zálivy, které lze vnímat jako vnitrobloky, takže vycházíme z tradičního urbanismu Nuslí, blokové struktury a přidáváme do toho charakter historického pivovaru, který je „slepený“. To vytváří zajímavou, dost unikátní strukturu, která podle nás na to místo patří, a je akcentována třemi vyššími nárožními objekty, které zvýrazňují vstupy do území. Není to tedy nějaká jednolitá plošná zástavba. Projekt získal územní rozhodnutí, nabyl právní moci. Teď doděláváme prováděčku, aby se mohlo začít stavět co nejdříve.

 

Michal Krištof: Na těchto projektech je vidět, že developeři pochopili potřebu kvality veřejného prostoru. V urbanistické soutěži na Waltrovku byla řada návrhů, ale my jsme s ADR byli jediní, kdo to nebral jen jako zadání „postavte iks bytů“, ale bylo to založené na veřejném prostoru. Vytvořili jsme tam náměstí, alej, park… Proto jsme vyhráli. Penta si uvědomila potřebu trhu, aktuálnost tematiky veřejného prostoru, že nestačí jen stavět králíkárny, bytovku vedle bytovky bez nějakých souvislostí. Myslím, že tady je patrné, že jsme pochopili nutnost, našli společnou řeč s klientem – na Waltrovce i v Nuselském pivovaru. Dnes se nedá dělat kvalitní development bez kvalitního veřejného prostoru. Koncepce a kvalitní veřejný prostor – tomu se jako ateliér dost věnujeme, spolupracujeme s řadou odborníků z Česka, Slovenska – i z Londýna. Je to věc, kterou začíná každý projekt. Nezačínáme parkováním, bytovkou, boudičkami, ale začínáme veřejným prostorem, jak budou lidé proudit, kde se budou potkávat, kde bude větší a menší koncentrace atd. To jsou hlavní věci, kterými by měl začínat každý developerský projekt, a je fajn, celoplošně všichni developeři, se kterými spolupracujeme, tuto nutnost chápou.

 

Můžete představit ještě další projekt, na kterém spolupracujete?

Ondřej Chybík: Skanska koupila v Modřanech pozemek po izraelských investorech na projekt, který narazil na odpor místních. Potom vyhlásila soutěž, kterou jsme vyhráli. Skanska byla velmi opatrná a dost se snažila být obezřetná při komunikaci tohoto projektu navenek. Udělala něco, s čím jsme se setkali poprvé – to byla veřejná participace. Ne nějak tak na oko, ale probíhala s místními už v rámci soutěže.

 Michal Krištof: Prvním krokem byla příprava samotných podmínek soutěže. My jsme v prvním kole soutěže dostali výsledek z prvního nebo druhého participačního setkání, další kolo participace bylo mezi prvním a druhým kolem soutěže. Nebylo to tak, že by projekt byl tajný do chvíle, než dostane územko. Tady to byl v podstatě nástroj rozhodování developera, kterou variantu nebo kterého architekta si má vybrat, který je dobrý v komunikaci, jak je koncept kvalitní, jak zapadá do okolí, jak ho přijmou starousedlíci apod. V tom to bylo velmi zajímavé.

Ondřej Chybík: Zajímavé to bylo až do té míry, že jsme se snažili projekt – dost velký, 700 bytů –směrovat tak, aby něco přinesl místním. Rozhodli jsme se, že vytvoříme centrální náměstí, že celou plochu, která je k dispozici, nezastavíme bytovkami, ale část věnujeme veřejnému prostoru. Ten nebude sloužit jen obyvatelům nové zástavby, ale i lidem, kteří tam bydlí po generace. Modřany prošly určitým vývojem – k vesnici u Prahy bylo přistavěno sídliště. Nebylo tam žádné přirozené centrum, sídliště nikdy nepracovalo s náměstím, protože modernistická struktura paneláků je postavená úplně jinak, než že by mezi nimi vznikala nějaká náměstí. Je tam jen prostor kolem nákupního centra. My jsme přišli na setkání s občany, kde na nás někteří starousedlíci řvali, že za zlatku zaprodáme duši a jsme developerští kresliči… Odprezentovali jsme developerský projekt, že sem přinášíme, nevím kolikáté pražské náměstí, že je to něco, co budou používat všichni. Ta paní, která tak křičela, pak přišla a omluvila se. Tohle zafungovalo – ne proto, že bychom chtěli být ďáblovým advokátem, ale protože víme, že to tam chybělo. Pokud developer chce pracovat správně, začne přemýšlet, jak s veřejností komunikovat. Diskuse musí být moderovaná, ale to nezvládne developer, ani architekt, musí to dělat profesionál, který to dokáže ukočírovat a z lidí dostat konkrétní závěry. Tam to tak bylo a dopadlo to výborně… Náměstí bylo tou přidanou hodnotou, kterou ocenili i místní.

 

Máte nějaký zajímavý projekt i mimo Prahu?

Ondřej Chybík: Zajímavý developer je Gemo, protože má svou vlastní stavební firmu a developmentem pro ni vytvářejí práci.  Díky tomu mají všechno pod kontrolou. Dobře se s nimi spolupracuje, řemeslu opravdu rozumějí. Generální ředitel, majitel, je velkorysý, ale ostrý chlap, intenzivně se věnuje projektům. Zažili jsme, že s námi seděl do večera v zasedačce, probírali jsme každou místnost a společně jsme to kreslili. To je nesmírně příjemný přístup hlavního šéfa, který jde až do takového detailu, že kde si ta mladá rodina složí kočárek. Je to opravdu výjimečné. Byli jsme vyzváni do soutěže na VilaPark Tabulový vrch Olomouc. Vyhráli jsme. Celé území jsme rozdělili do pěti etap, které se postupně realizují. První je hotová a ze 100 % prodaná, druhá má hotovou hrubou stavbu, třetí etapa má základy a čtvrtá a pátá se projektují. Je to pro nás zajímavá škola. Dialog je hodně těsný, jsme v blízkém kontaktu s hlavním šéfem společnosti, která je dnes druhou nejsilnější stavební firmou v zemi…

 

Nedávno jsme u nás v časopise psali o vinotéce Lahofer, ale vy jste pro vinařství postavili i něco jiného…

Ondřej Chybík: Lahofer je čerstvá realizace, která je nominována na různé ceny. Pro nás je to hlavně barák, který se podařilo po pěti letech do puntíku dodělat. Chybějí nám tam tři stromy, aby to bylo podle plánu. Je to dost atypické a je otevřené a hlavně funkční. Nějaká míra odvahy je v architektuře hodně důležitá, nesmí být naivní, ale je významná. Má to své meze a člověk musí v rámci dialogu s klientem všechno velmi pečlivě procházet a korigovat. Navrhli jsme amfiteátr uprostřed vinohradu. To je něco nového. Je tam vinařství, výroba, vinotéka, dvůr, po kterém můžete vystoupat nahoru na střechu, odkud máte nádherný výhled. Je tam U rampa, která byla navržena jako místo pro kulturní události. Je to 45 minut pěšky od Znojma, uprostřed vinic, tedy uprostřed ničeho, když to budu brát pragmaticky. Celou dobu jsme věřili, že na 99 % to bude fungovat. To 1 % bylo poměrně zajímavé: Šlo o to, jestli tam někdo přijede, jestli tam vůbec někdo přijde pěšky. Když tam přijedete autem, tak si sklenku vína nedáte. Amfiteátr má kapacitu asi 800 míst. Když tam bude 200 lidí, bude to vypadat prázdné, když 100 tak… Byli jsme zvědaví, jak to dopadne, až se amfiteátr otevře a bude tam nějaký pořádný koncert. První koncert 650 lidí, druhý 800, třetí skoro 1000. Tisícovka lidí přijede někam, kde ještě před pěti lety nebylo vůbec nic, a poslouchá hudbu. Troufám si říci, že jsme jim vnukli nápad, protože oni chtěli výrobu a showroom, vyhlídku do krajiny, rozhlednu. Rozhlednu jsme škrtli, udělali jsme střechu, po níž se dá chodit a je z ní pěkný výhled. Na to jsme přišli my a perfektně to funguje. Ten barák umí být úplně klidný pro pět lidí ve vinotéce, téměř sakrální, ale taky umí být nabušený a živý, což je opravdu nádherné. Pro mne je to největší úspěch ateliéru, protože tohle opravdu zafungovalo.

 

Nedávno proběhla v médiích informace o mrakodrapu v Ostravě, na kterém spolupracujete. Můžete o něm prozradit více?

Michal Krištof: Je to velmi aktuální záležitost, která doplnila naše portfolio. Jde o multifunkční mrakodrap. Město Ostrava vyhlásilo tendr na svůj pozemek, byla tam cena a smluvní podmínky plus představa o architektuře. Vyhrál to investor RT Torax z Ostravy s naším návrhem. Teď to prošlo mašinérií projednání a odsouhlasení přes město –  aby zastupitelstvo dalo zelenou na odkup pozemku. Teď začínáme reálně pracovat na prvních fázích projektové přípravy, kdy tvoříme podrobnou architektonickou přípravu spolu se širokým týmem. Bude to nejvyšší věž v Česku. Je to specifická práce pro klienty, což jsou Ostraváci-Porubáci. Vnímají to „lokálpatrioticky“, aby dokázali, že Ostrava může být úspěšné město. Je to velká výzva, takže se velmi těšíme.

 

Arnošt Wagner

Foto: archiv Chybík / Krištof

Vpuťte do šatníku léto s doplňky od Kipling

Léto přináší mnoho nového – nová setkání, nové zážitky… a také nové módní kousky do vašeho šatníku! Značka Kipling se rozhodla zpestřit vaše letní outfity řadou jedinečných doplňků v neotřelých barvách, které na vás dýchnou atmosféru plnou hřejivého slunce. Popusťte uzdu fantazii a vydejte se vstříc opravdovým prázdninovým dobrodružstvím!

 

Modrá je barvou moře, ale i blankytné oblohy. Odstín Wave blue si našel místo i v nových doplňcích Kipling, kde zdobí řadu městských batůžků, organizérů do kabelek, ale i malých crossbody kabelek a rozměrnějších tašek, které vám umožní uschovat na cestách všechny každodenní nezbytnosti. Pokud toužíte po něčem extra, pak sáhněte po batikovaném modro-bílém vzoru pro léto jako stvořeném.

 

 

 

 

 

Batika provází také novou kolekci Beach, v níž najdete jak plážovou tašku, tak i batoh či ledvinku, kterou lze nosit i stylově jako crossbody kabelku. Červeno-bílé ladění je poutavé a v kombinaci s provázky vytváří velmi neotřelý vzhled. Stačí už jen sbalit deku s knížkou a hurá k vodě!

 

 

A nakonec je tu motiv, jemuž neodolá žádný milovník prosluněných měsíců. Palmové listy zdobí nejen tašky a kabelky, ale rovněž i batohy, s nimiž se můžete bez obav vydat prozkoumávat nová místa.

 

 

 

 

www.kipling.cz