Platforma FLOWBOX umožňuje snižování spotřeby energie, správu energetických toků v budovách s minimální manuální intervencí díky využití datové analýzy a umělé inteligence. 

Tomáš Rendla, CEO firmy, nás na veletrhu EXPO REAL seznámil s některými podrobnostmi.

Letos byl FLOWBOX jednou z mála českých společností, které se na veletrhu v Mnichově představily s vlastním stánkem. Co vás k tomu vedlo?

Naše motivace byla vcelku jednoduchá; historicky se FLOWBOX orientoval do oblasti průmyslu, zaměřoval se na energetický management a řízení technologií v průmyslových podnicích. Nicméně s tím, jak se trh vyvíjí s ohledem na energetické náklady, emisní požadavky a další věci, tak logicky budovy a vlastně celý segment realit vykazují poměrně velkou spotřebu energie. A jelikož energie jsou spojené s emisemi, tak naše řešení podporuje snížení uhlíkové stopy v případě velkých budov a současně jsme schopni našim zákazníkům přinášet značné úspory. Sektor real estate je jedním z možných uplatnění našeho řešení, které máme vyzkoušené v průmyslu, jenž je mnohem pestřejší. V případě budov naopak očekáváme, že nasazování bude standardnější a pro větší počet zákazníků. Podle mého názoru máme realitnímu trhu co nabídnout.

Proč jste si vybrali právě EXPO REAL?

Byli jsme tu před dvěma lety jako návštěvníci, loni pak společně s další českou firmou a letos jsme si řekli, že je třeba, abychom se prezentovali sami a představili, co nabízíme.

Takže jako firma nejste úplní nováčci?

Máme za sebou instalace v budovách v rámci České republiky – v komerčních nebo ve vlastnictví municipalit. Protože vidíme, co dokážeme vytvořit a jaké dokážeme přinést úspory, tak vnímáme, že je pro nás celý segment real estate velmi zajímavý.

Když jste zvolili účast na tak prestižním veletrhu, znamená to, že chcete oslovovat i zahraniční klientelu? 

V minulých letech jsme si odbyli takový povinný úvod na „domácím hřišti“, takže máme za sebou instalace na českém a slovenském území a pomalu vystrkujeme růžky s jednotlivými instalacemi do okolních zemích – a některé jsou od nás i vzdálenější. Nyní bychom rádi udělali velký krok do Evropy, možná do zámoří. Vnímáme, že problematika emisí a emisních povolenek pro budovy, ESG, energetických úspor a řešení klimatických otázek se netýká jen Evropy, jak se někomu může zdát, ale samozřejmě to řeší celý svět. Prezentaci zde chápeme jako určitý start, kdy se snažíme navázat na spolupráci s novými zákazníky. Jsou zde i konkurenční firmy, ale v mnoha případech není v nabídce úplný překryv a můžeme se vzájemně doplnit. To jsou důvody, proč zde vystavujeme.

Měl jste čas se porozhlédnout po veletrhu?

Moc jsem toho zatím nestihl, prošel jsem jen „naši“ halu. Zajímá mě konkurence a zároveň i směr, kam se trh ubírá. Podle toho, co jsem viděl, tak převládá téma ESG, což pro nás znamená propojení s energetikou a s energetickou efektivitou. Je poměrně zajímavé, že prostřednictvím ESG se teprve dochází ke zdrojům emisí nebo neefektivní spotřebě v budovách. Vidíme, že v mnoha případech našim stávajícím zákazníkům chybějí data, aby mohli učinit kvalifikované investiční rozhodnutí, vytvářet kvalitní energetické koncepce apod. Takže díky tomu, že jsme schopni nabídnout sběr dat a monitoring a následně i řízení technologií, jsme schopni zákazníkovi poskytnout nejen datovou základnu jako kvalitní podklad pro rozhodování o dalším postupu, ale současně jsme schopni mu pomoci technologie efektivně pospojovat a efektivně řídit.

Co to bude ovlivňovat?

Budovy budou sehrávat významnou roli při řízení přenosové soustavy a budou muset mít na dálku řiditelnou spotřebu, minimálně v nějakém rozsahu. To vše navazuje na rostoucí podíl obnovitelných zdrojů, na rozvoj e-mobility apod. My ve FLOWBOX jsme schopni všechno propojit právě s ESG a energetickým managementem. Myslíme si, že máme co nabídnout díky našim dlouholetým zkušenostem. 

Jaké realizované projekty můžete nabídnout jako referenci perspektivním zájemcům?

Jsou to již dokončené instalace v průmyslu nebo některé realizace v ČR z oblasti nemovitostí. Také jsme schopni prezentovat formu digitalizace, kterou našim zákazníkům poskytujeme, ale i dosažené úspory a řešení na míru pro naše zákazníky. 

Jaké poznatky si odvážíte z veletrhu?

Já bych to nazval inspirací v podobě konkurenčních – nebo částečně konkurenčních – produktů. Je zde velký překryv s e-mobilitou a řízením obnovitelných zdrojů. Určitě se lze inspirovat v oblasti ESG řešení, kdy jsme stále na začátku procesu. Inspirativní jsou i potenciální zákazníci, protože od nich zjišťujeme, co právě řeší a kam by se do budoucna chtěli posunout, což je pro nás velkou motivací, abychom se i my posouvali dál.

Arnošt Wagner, Foto: Archiv FLOWBOX

V souvislosti s významným rozvojovým projektem společnosti Urbanity v Bruntále jsme požádali o doplnění také zástupce municipality.

Hovořil s námi místostarosta Bruntálu Ing. Petr Rys, MBA.

Můžete nám stručně představit vaše město?

Patnáctitisícový Bruntál se pyšní přídomkem „město mezi horami a vodou“. Nikoli náhodou – nachází se totiž v malebném podhůří Jeseníků, jen několik kilometrů od vrcholu Pradědu s nejvyšším pevným bodem v ČR na jedné straně a jednou z největších českých přehradních nádrží Slezskou Hartou na druhé straně. Bruntál má velmi bohatou historii a z institucionálního hlediska je pravděpodobně nejstarším městem na území České republiky. Významná byla těžba nerostů a později průmysl, zejména textilní, dřevařský a potravinářský. V posledních dekádách dominuje lehký průmysl založený na zpracování místně tradičních komodit moderním způsobem. Ve městě působí několik firem světového jména.

Jaké rozvojové projekty v Bruntále připravujete?

V současné době probíhá finální příprava před realizací dvou projektů, které jsou klíčové pro další rozvoj města z hlediska dopravy a bydlení. Před zahájením je stavba východního obchvatu Bruntálu. Již proběhlo přípravné kácení v trase stavby, která se nachází ve fázi zpracované projektové dokumentace. Ředitelství silnic a dálnic předpokládá zahájení výstavby v roce 2024. Obchvat je zásadní pro zkvalitnění života ve městě i pro potenciál rozvoje Bruntálu, protože odkloní podstatnou část těžké dopravy a přinese nové možnosti pro záměry uvnitř zastavěné části města. Dlouhodobým záměrem města Bruntál je připravit oblast Za Mlékárnou k zástavbě obytnými domy. V rámci programu Revitalizace území po důlní činnosti zde vznikne plocha pro výstavbu samostatně stojících, řadových i bytových domů. Lokalita Za Mlékárnou se nachází na severozápadním okraji města Bruntál, zhruba 1,5 km od centra města. Předmětem projektu je vybudovat technickou a dopravní infrastrukturu, která pokryje veškeré potřeby pro novou výstavbu v lokalitě včetně realizace inženýrských sítí, přeložek a ochrany stávajících inženýrských sítí, realizace dopravní infrastruktury, úpravy ulice Čs. armády a obsluhy území dotčeného stavbou. Cílem je nabídnout lidem možnosti kvalitního bydlení ve městě, aby nemuseli uskutečňovat své plány například stavbou domů v okolních obcích a zůstali v Bruntále.

Co může město nabídnout potenciálním investorům?

Podnikatelský park Bruntál tvoří čtyři dílčí lokality na území města Bruntál, které jsou vzájemně logisticky propojeny sítí místních komunikací. Přepravní vzdálenost mezi nimi je maximálně 5 km. Všechny leží v blízkosti komunikací I. třídy, přičemž lokalita Východ se nachází bezprostředně u nově připravovaného východního obchvatu města. Vlastníkem ploch v zóně Západ je město Bruntál, vlastníkem zón Sever a Východ je Česká republika, zastoupená Státním pozemkovým úřadem. Všechny jmenované plochy jsou v územním plánu města Bruntál vedeny v kategorii průmyslových ploch. Podnikatelský park Bruntál disponuje veškerou potřebnou inženýrskou infrastrukturou.

V současné době připravuje společnost Urbanity projekt průmyslového developmentu. Jak probíhala komunikace s investorem?

S Urbanity jednáme a podporujeme významný projekt zpřístupnění průmyslové zóny v Opavské ulici, který jistě přispěje ke zvýšení zaměstnanosti ve městě. Doufám, že nová pracovní místa vzniknou nejen v dělnických profesích, ale i pro kvalifikované pracovníky. Očekávané záměry jsou ve fázi projektových příprav a stavebních řízení, kdy lze předpokládat realizaci v příštím roce. Zejména po výstavbě nové přístupové komunikace pro nákladní dopravu bude moci být připravena kompletní rekonstrukce ulice Dobrovského, po níž lidé, kteří tu bydlí, touží už několik desítek let.

Jaké další projekty zvažujete – nebo chcete realizovat – na území města?

Projektů je mnoho, za všechny mohu uvést plánovanou přístavbu saunové části a výukového bazénu Wellness centra Bruntál, probíhající rekonstrukcí fasády městského divadla, záměr vybudovat nový zimní stadion a další projekty, které podstatně zlepší možnosti seberealizace obyvatel města i jeho návštěvníků. Pro dlouhodobou vizi do roku 2070 máme zpracovanou rozvojovou studii Bridging the Gap, jejímž autorem je světoznámý krajinářský architekt Herbert Dreiseitl z Německa. Studie se zaměřuje na vnitřní revitalizaci a opětovné zahuštění zastavěné části města, modrozelenou infrastrukturu, odolnost vůči klimatickým změnám, mobilitu a podmínky pro pěší, cyklisty a sportovce, příležitosti pro mladé lidi, podmínky pro rozvoj Bruntálu jako hospodářského, vzdělávacího a turistického centra pro celý region. Troufám si tvrdit, že tato unikátní rozvojová studie dává našemu městu z dlouhodobého hlediska výhodu pro překonání mnohých výzev a také zvýší naši konkurenceschopnost v regionu i mimo něj.

Red, Foto: Archiv města Bruntál

Dceřiná firma přední izraelské developerské a stavební společnosti Shikun & Binui (Housing & Construction) – Horizon Holding – působí v Praze už 22 let. 

Shikun & Binui (Housing & Construction) byla založena v roce 1924, je obchodována na izraelské burze a má četné aktivity v oblasti rezidenční výstavby, energetické infrastruktury i dopravních staveb po celém světě, mj. v Africe, Severní i Jižní Americe. „Tady v České republice se zaměřujeme hlavně na rezidenční stavby a za uplynulých 21 let se nám podařilo dokončit kolem 2 000 bytů. Podobné aktivity máme ve Varšavě, Bukurešti a v Bělehradě,“ říká generální ředitel společnosti Yishay Furman. Položili jsme mu další otázky.

Můžete přiblížit projekty, které jste dokončili v poslední době nebo které jsou ve výstavbě?

V Modřanech máme dva projekty – loni jsme dokončili projekt Modřanka s 355 byty a v současné době jsme zhruba v polovině projektu Zahálka, který leží v těsném sousedství golfového hřiště v Hodkovičkách a v blízkosti Vltavy, na krásném místě s moc hezkou architekturou. Bude zde na 800 bytů, z nichž 500 je dokončeno a předáno, dalších 300 je ve výstavbě a na prodej. V Čimicích máme projekt Čámovka s celkem 700 byty, z nichž bylo dokončeno 300, a těch dalších 400 chceme začít stavět v příštím roce. Před třemi lety jsme dokončili projekt v Horoměřicích v Praze-západ se 200 byty. Další dva projekty jsme dokončili v Karlíně, první z nich byla Rezidence Vltava se 105 byty (dokončeno v roce 2016), druhý byl butikový projekt Kay River Lofts na Rohanském nábřeží. Nejspíš to byl zatím náš nejlepší projekt v Praze. 

A ty plánované?

Jeden z našich nejrozsáhlejších projektů se nachází ve Statenicích. První fázi projektu Aura Statenice tvoří 79 rozlehlých vil (kolem 300 m2) s pozemky o ploše kolem 1 000 m2 je nyní v prodeji.  Teď čekáme na stavební povolení na druhou etapu se zhruba 600 byty, která by měla být zahájena někdy počátkem roku 2025. Nedávno jsme zahájili prodej projektu v Karlíně s názvem Blízká. V současnosti máme stovky zájemců o rezervace, některé jsou už podepsané. Je to příklad dobré lokality, dobrého standardu a rozumné ceny, takže i v nejisté době je dostatečný zájem. Další projekt plánujeme na Bohdalci, kde jsme požádali o změnu územního plánu pro výstavbu 1 500 bytů, což by měl být jeden z největších bytových projektů v Praze. Pokud půjde všechno hladce, v roce 2026 bychom mohli požádat o stavební povolení. Pak máme hodně velký pozemek v Chuchli – 120 000 m2, kde plánujeme přibližně 1 500 bytů, ale čekáme na změnu územního plánu. Projekt Urbanika s připravovanými 170 byty se nachází v blízkosti Strakonické ulice a rozvojového území u smíchovského nádraží. Doufáme, že budeme moci stavět do poloviny roku 2024. A poslední projekt se 100 bytů máme v Záběhlicích a předpokládám, že zahájíme výstavbu začátkem příštího roku.

Kolik bytů tedy chcete dodat na trh v nejbližších letech?

Příští rok budeme mít v přípravě 1 200 jednotek v pěti projektech a v blízké budoucnosti máme v přípravě celkem 3 870 bytů. V posledních dvou letech krize se snažíme připravit projekty tak, abychom – jakmile krize pomine, banky sníží úrokovou sazbu a hypotéky budou více dostupné – s nimi mohli vyjít na trh. Takže pokud všechno půjde hladce, zahájíme zmíněné projekty v roce 2024.

Velmi aktuálním tématem pro developery a stavební společnosti je udržitelnost a certifikace. Jak jste na tom?

Všechny naše plánované projekty, o nichž jsem mluvil v předchozí odpovědi, projdou certifikací udržitelné výstavby BREEAM, která je v případě rezidenční výstavby častější. Nejde o to, aby ty projekty byly pouze „zelené“, ale aby byly zároveň propojeny s komunitou. Takže jde i o okolí, abychom zpříjemnili bydlení nejen našim obyvatelům, nájemníkům, ale i sousedům a dalším lidem tím, že vytvoříme třeba parkovou úpravu. V Auře Statenice je součástí každé vily tepelné čerpadlo. Je to sice dost vysoká vstupní investice, ale věříme, že to je vklad do budoucnosti a majitelům domů se to vrátí. Předpokládám, že do 10–15 let budou všechny rezidenční projekty udržitelné. Bude to stejné jako s kancelářemi, kde se certifikace stala součástí standardu. Před 20 lety jsme to považovali za zbytečné. A stejně to bude s byty.

Arnošt Wagner

Foto: Archiv Horizon Holding

Passerinvest Group je česká investiční a stavitelská společnost, kterou v roce 1991 založil Radim Passer. Hlavním projektem společnosti je Brumlovka v Praze 4, kde z původně nehezkého a zanedbaného brownfieldu vytvořila plnohodnotnou moderní a příjemnou část města.

Eduard Forejt, který ve společnosti Passerinvest Group působí od roku 2018 a je ředitelem rozvoje obchodu, s námi hovořil o současné situaci na realitním trhu i o plánech firmy.

Mohli bychom začít trochu obecně – jak si Passerinvest Group stojí na trhu?

Má to dva rozměry. Jeden je Passerinvest Group (dále Passerinvest) investor a druhý Passerinvest stavitel. Za tím prvním jsou objekty, které vlastníme, spravujeme a rozvíjíme. V současné době to reprezentuje zhruba 250 000 m2 pronajímatelných ploch. Jen na Brumlovce jsme vlastníkem 10 administrativních budov z 12. V rozvoji Brumlovky nadále pokračujeme, a tak připravujeme několik projektů k výstavbě. Zde se dostáváme ke druhému rozměru, kterým je Passerinvest jako stavitel. Žel se v posledních letech zásadně změnily okolnosti ovlivňující ekonomiku projektů, především v oblasti financování budov, což přímo navazuje na úrokové sazby, které se na evropském trhu stále zvyšují nebo zvyšovaly. Ale nejen tím se negativně proměnila ekonomika budov. Zjednodušeně do výpočtů vstupují čtyři parametry – akviziční hodnota, stavební náklady, pak jsou to softové náklady, kam patří i ty finanční, a prodejní hodnota určená tzv. yieldem. Tyto parametry určují, o jakém potenciálním profitu můžete uvažovat. Protože však došlo k bezprecedentnímu zhoršení všech parametrů, nastala situace, kdy zodpovědně nelze zahajovat výstavbu nových administrativních objektů.

A co je vlastně v Passerinvestu nového?

Nevím, jestli úplně nového, ale jsou tu dva směry, o kterých bych rád hovořil. Prvním jsou naše iniciativy, jejichž prostřednictvím se snažíme velice transparentně osvětlovat společensky důležitá témata. Když si najdete web www.republikabohatsi.cz, tak se ve videích a ostatních materiálech můžete dozvědět více o dálniční iniciativě nebo o rozvoji staveb pro republiku bohatší. Třeba už data k druhé iniciativě (Rozvoj staveb pro republiku bohatší) krásně popisují, jak zásadní význam má výstavba pro blahobyt všech občanů České republiky. I proto jsme jako hlavní motto napsali: „Když staví soused, bohatnete také.“ Pro příklad, z každé investované koruny díky multiplikaci doputuje bezmála 76 % do státního rozpočtu, tedy z každé investované tisícikoruny do výstavby budov „zbohatne“ státní rozpočet o 760 Kč. A to jsou finance, které stát použije třeba na platy učitelů, policistů nebo na cokoli jiného potřebného společnosti. Navíc výstavba generuje nové pracovní úvazky, a to nejen ve fázi stavby, ale i po dokončení. Takže to je jedna část. 

A ta druhá?

Jako příklad uvedu Brumlovku. Passerinvest ji buduje 25 let. Ukazujeme zde, jak město interaguje. Brumlovka je výrazně administrativní, ale vzniká na území, jehož okolí tvoří vlastně největší rezidenční městskou část. Historicky tu bylo hodně zastoupené bydlení, ale málo prostor pro práci. Takže lidé byli nuceni jezdit za prací někam daleko. V rámci brownfieldu se nejprve začaly stavět kanceláře a tím zde vznikla tolik potřebná pracovní místa s veřejným prostorem. Ke kancelářím postupně přibývaly obchody a pak i školka, škola atd. Z místa se začala stávat plnohodnotná, neřku-li nadstandardní část města. Urbanismus byl kdysi nastaven panem architektem Aulíkem a jeho konceptu se pořád držíme. Ukazujeme, že město má v té interakci schopnost fungovat, že může vzniknout i nové subcentrum městské části. Dospěli jsme do stavu, kdy stavíme více bytů, protože v bezprostředním okolí podle našich výpočtů novostavby chybějí – hlavně nájemní byty. Na Brumlovce máme aktuálně naplánované dva nové objekty, jeden už se stavebním povolením, kde bude kolem 66 nájemních bytů. Teď precizujeme, jak má takový nájemní byt vypadat, aby dobře doplnil strukturu dané lokality. Jsme si vědomi toho, že jsme součástí většího celku a vytváříme jakousi přidanou hodnotu pro ostatní. Tak například s trochou nadsázky říkám, že dnes máme největší koupaliště v Praze 4, protože naše vodní prvky jsou přes léto hodně využívané dětmi – a nejenom jimi. Když dobře sledujete, co se kolem vás děje, zjistíte, že by se kolem vodních prvků hodila lehátka, aby si tu lidé mohli odpočinout, a tak jsme je tam doplnili. Je to takový nevědomý participační proces. Ale aby to nezapadlo, Brumlovka tu není jen pro lidi z okolních kanceláří. O víkendech tu nejsou ti, kteří zde pracují, stejně tak po večerech, ale i přesto je Brumlovka hojně využívaná. Konají se tu různé doprovodné programy, taneční a cestovatelské kluby, běhání s Pumou apod. Podporujeme zkrátka veškeré aktivity, které utvářejí místní komunitu, a ukazujeme, že když k lokalitě přistupujete jako k celku a s určitou vizí, tak to jde. 

Takže Brumlovka může sloužit jako manuál městotvorných prvků…

Myslím, že ano, navíc byl základem brownfield – byly tu původně skládky, rozbité garáže apod., takže akviziční hodnota začínala na nule. Věřím, že je to hezký příklad, jak dělat plnohodnotnou revitalizaci města. Při takových projektech se nesmíte zabývat jen domy, ale celým územím, a to se na Brumlovce rozhodně povedlo, soudě i podle reakcí zahraničních návštěvníků, kteří se k nám jezdí dívat a nasát naše přístupy k revitalizaci města. Naše zkušenosti si nenecháváme pro sebe, snažíme se vzdělávat ostatní, hodně spolupracujeme se školami, odbornou veřejností apod. Neustáváme, i když je to dnes ekonomický boj a inflace nás posouvá do vyšších cenových hladin. Ale nechceme polevit v kvalitě výstavby a na našem příkladu ukazujeme, že to lze. Hezké na tom je, že nejsme sami, a upřímně nás těší, že se na pražském trhu pohybuje více odpovědných developerů uvažujících o území z dlouhodobé perspektivy. Zkušenosti a firemní DNA přenášíme logicky do dalších projektů. Třeba nyní dokončujeme Plazu v Roztylech a lidé se diví, proč nejdříve děláme parky a až potom stavíme budovy. Říkám, že to je prostě jakýsi fundament Passerinvestu vytvářet lokalitu hned a nečekat na výstavbu. Samozřejmě je důležité říct, že nám to umožňuje naše finanční situace. Kdyby to tak nebylo, asi bychom to museli udělat jinak, ale rozhodně naše projekty pracují a budou pracovat s vazbou na okolí a vytváření kvalitního veřejného prostoru.  

Promiňte, říkal jste revitalizace, nemyslíte recyklaci?

Nerad používám pro Brumlovku slovo recyklace, protože to je značně odlišná disciplína. Recyklace je stav, kdy jednu dožívající funkci nahrazuje funkce nová s vyšší hodnotou. V tu chvíli musíte třeba vykoupit funkční, byť dožívající byty nebo nějaký jiný ještě použitelný prostor, abyste jej zbořili a pak postavili budovu novou. 

Jak vlastně vypadá projekt Roztyly Plaza?

Zatím ještě stavíme, ale už teď je krásný, už je vidět celá figura a postupně se obléká i fasáda do finálního vzezření. Ale to je samozřejmě subjektivní pohled, byť někoho, kdo se administrativními objekty zabývá dlouho. Projekt ale vzniká v sousedství již existujícího volnočasového parku s venkovním fitness a workoutovými prvky, pumptracky, dětským hřištěm apod. Postupně zde již vzniká komunita, která zjišťuje, že to, co předkládáme v plánu také opravdu v patřičné kvalitě postavíme. I proto jsou vizualizace Roztyly Plaza velice věrným předobrazem toho, co v místě reálně vzniká. Je to určitá DNA Passerinvestu a pana Passera, který dbá na kvalitu uživatelského prostoru, ale i na estetickou úroveň, protože obě složky spolu jednoduše neodmyslitelně souvisejí. Uživatelé to vnímají, byť to mnohdy neumějí definovat, je to takové to, že se někde cítíte hezky a přesně nevíte proč.

Je něco, co vás při výstavbě aktuálně překvapí či zaskočí?

Neřekl bych, že zaskočí, ale nepříjemně se potvrzují naše předpoklady, o nichž jsem hovořil v první části rozhovoru. Realita je taková, že se nyní poprvé setkávám s tím, že máme – jako Passerinvest – stavební povolení, ale stavbu nezahajujeme, protože by to z ekonomického hlediska bylo nezodpovědné. Trh zatím není připravený akceptovat vyšší ceny nájmů, stejně jako nedošlo ke korekci v ostatních parametrech ekonomiky staveb. Každý stavitel v sobě má vnitřní touhu stavět, takže děláme všechno pro to, abychom jednotlivé aspekty cenotvorby objektu vyřešili do takové míry, že budeme moci co nejdříve stavět.

Arnošt Wagner

Foto: Archiv Passerinvest Group