Digitalizace je nezbytnou součástí úspěšné dekarbonizace stavebnictví

/0 Komentáře/in , /by

Česká republika je teprve na samém počátku, co se týká digitalizace stavebnictví. Lze říci, že stavebnictví je jedním z nejméně digitalizovaných průmyslů vůbec. Digitalizace je přitom jednou z klíčových podmínek dekarbonizace stavebnictví. 

Bez zásadních změn v tomto odvětví je dosažení dekarbonizačního cíle, totiž že se Evropa do roku 2050 stane prvním bezemisním kontinentem, prakticky nereálné. 

Tištěné dokumenty stále vedou

„Dekarbonizaci lze vnímat jako průřezový fenomén stojící především na detailním a správném měření uhlíkové náročnosti většiny oblastí lidské činnosti a jejím následném řízení jak pomocí behaviorálních, legislativních tak především ekonomických nástrojů,“ říká Simona Kalvoda, výkonná ředitelka České rady pro šetrné budovy (CZGBC). Digitalizace ve stavebnictví přinese úsporu času i nákladů a povede ke kvalitnější správě budov. Tím hlavním přínosem ale je, že umožní rozhodování na základě dat, nikoli dojmů. To je pro nastavení dekarbonizačních opatření i jejich profinancování to nejpodstatnější. 

Jenže ve stavebnictví jsou stále využívány v drtivé většině tištěné formy informací, které jsou nepraktické pro následné využití či archivaci; navíc jednotlivé agendy stále nejsou propojeny a fungují odděleně. Pro dosažení optimální stavu je nutné provázání mnoha agend a také zavedení jednotné datové platformy, která by měla evidovat všechny nezbytné parametry stávajících budov v definovaném standardu. Platforma by měla umožňovat digitálně přijímat data o nových záměrech na výstavbu a změnách obecně, a také poskytovat datové rozhraní pro potřeby finanční správy, legislativy, sociálních věcí, statistiky a modelování.

„Spojování platforem v rámci digitalizace by mohlo vést k jednoduššímu a přesnějšímu výpočtu uhlíkové stopy budovy a vlivu rekonstrukcí a modernizací budovy na tuto uhlíkovou stopu. Díky tomu by mohl vzniknout snadno použitelný hodnotící parametr pro výběr optimálního řešení, který by šel mimo jiné využít i u zadávání stavebních zakázek formou Performance Design and Build. Samotnému zadávacímu procesu by také pomohla vyšší úroveň digitalizace,“ říká David Martinek, manažer Public Affairs ve společnosti ČEZ ESCO.

Zbytečné duplicity

Absence jednotné platformy vede k duplicitám, jako je dedikovaný software pouze na výběr daně z nemovitosti, vlastní databáze energetických štítků budov, izolovaný vývoj řešení pro smart metering – tedy chytré řízení decentralizované elektrické sítě nebo sčítání obyvatel, domů a bytů. Zásadním problémem je také to, že stávající systémy státní správy nepočítají s využitím nejmodernějších technologií jako jsou decentralizované databáze nebo umělá inteligence pro analýzu, řízení a modelování. 

Již několik let je v Česku využívána metoda BIM. Jde o přenesení všech relevantních informací o stavbě do digitálního prostředí a jejich sdílení napříč celým životním cyklem stavby a se všemi zainteresovanými stranami. „Principy digitálního modelování a plánování jsou přínosné v celém životním cyklu stavby. Pro vlastníky a provozovatele budov je – či v budoucnu bude – BIM model využíván nejen pro návrh a výstavbu budov, ale i pro efektivní provozování budov související s údržbou a servisem jednotlivých prvků, které při zohlednění energetické efektivity pomohou dekarbonizaci,“ tvrdí Petra Hajná, Sustainability Officer ve společnosti CPI.

Metoda BIM zatím v Česku bohužel není standardem. „Standardizace nebo přímo zákon, který by vyžadoval BIM či principy udržitelného navrhování a provozování budov, citelně chybí. Například ve Francii platí zákon RE2020, který nutí všechny projekty, které žádají o stavební povolení, aby byly navrženy s ohledem na uhlíkovou stopu. Stát vytváří tlak a trh hledá řešení, což funguje jako akcelerátor,“ konstatuje Jakub Škaloud, projektový manažer ve společnosti VCES. Jakub Benda, tiskový mluvčí společnosti Saint Gobain dodává: „Co se týká BIM, tak dlouhodobě hovoříme o nutnosti zapojení státu, a to jak v požadavcích na vlastní projekty, tak v podobě pravidel a metodiky.“

Česká rada pro šetrné budovy si je dobře vědoma důležitosti digitalizace pro úspěšnou dekarbonizaci. V souvislosti se vznikem zásadního dokumentu Zero Carbon Roadmap, který digitalizaci stavebnictví uvádí jako jedno z dekarbonizačních opatření, je CZGBC připravena vyvíjet tlak na vládní úrovni pro urychlení její implementace. 

Architect drawing with cad software designing building

CZGBC.org

Foto:Depositphotos.com

Urbanity plánuje revitalizovat průmyslový brownfield v Bruntále

/0 Komentáře/in , , /by

Nemovitostní skupina Urbanity se zaměřuje na budování moderních výrobních kampusů. O projektu v Tachově jsme psali letos na jaře. Nyní společnost připravuje další projekt v opačné části republiky – v Bruntále. 

Přiblížil nám jej Roland Hofman, CEO a spoluzakladatel skupiny Urbanity. 

Stavíte průmyslové kampusy, ale vaše společnost není klasický developer…

Při založení skupiny Urbanity jsme si dali za jeden z hlavních cílů, že se pokusíme posunout průmyslovou výstavbu vpřed, aby byla veřejností opět žádaná a chtěná. Například velmi dlouho a často jsme slýchali námitky a nevoli, že u nás vznikají samé šedé krabice zabírající ornou půdu, které se od sebe liší jen nějakým barevným pruhem pod atikou, odkazujícím na logo developera. Lidem se takovéto neosobní pojetí nelíbí a nám ostatně také ne. Řekli jsme si, že bychom měli do průmyslové výstavby navrátit architekturu a design a dát do popředí komfort jejich uživatelů. 

Byl to jediný impulz?

V Urbanity jsme si vytvořili seznam, co se nám na průmyslové výstavbě nelíbí: žádná architektura, mnohdy nekomfortní pracovní prostředí, nedostatečné služby pro lidi, nešetrné zacházení s přírodou, zástavba zatěžující lokální dopravní a sociální infrastrukturu, do vznikajících lokalit musí být hromadně naváženi pracovníci ze vzdálených oblastí, a na to navazující sociální napětí. Otázkou zůstávaly skutečné a dlouhodobé dopady průmyslového developmentu na lidi, na prostředí. My jsme si řekli, že budeme první, kdo s tím něco udělá. Že vytvoříme kampusy, které budou integrální součástí města, jež příjemně žije.

Co to pro danou lokalitu může znamenat? 

Vytváříme výrobní kampusy, které nezatěžují městskou infrastrukturu, ale naopak ji doplňují nebo dále rozvíjejí. Znamená to, že nevzniká jen výrobní funkce bez návazností, ale naopak vytváříme i další související služby poskytované nejen lokálním zaměstnancům, ale celé komunitě. Příkladem je mateřská školka nebo kvalitní prostor pro stravování, kavárna, ubytování hotelového typu, závodní lékař, sportovní a komunitní zázemí a další.

Co v této souvislosti považujete za důležité?

Především to, že se chceme zaměřit na revitalizaci městských brownfieldů, jednak aby nedocházelo k zabírání orné půdy, ale také aby lidé z regionů neodcházeli do větších sídelních měst jen proto, že v místě nemají adekvátní uplatnění. Chceme vrátit atraktivní pracovní možnosti zpět do regionů, propojit globální příležitosti s lokálním talentem a tím pozitivně ovlivnit rozvoj měst a regionů.

To zároveň musí vyvolávat další pozitivní faktory.

Ovlivňuje to i fakt, že naše kampusy jsou přímo ve městě a lidé nemusejí jezdit za prací nikam daleko. To koresponduje s tím, že pracovní příležitost mají skoro za domem, což má dopad i na dopravu – nedochází ke zbytečné dopravní zátěži. Lidé se mohou do našich kampusů dostat pěšky nebo na kole, popř. MHD. Díky dalším nabízeným službám jsou lidé schopni uspokojit více svých potřeb najednou na jednom místě. To je určitě další benefit s přesahem.

V současné době připravujete revitalizaci průmyslového areálu v Bruntále, který je 300 m od autobusového a vlakového nádraží. Má tedy skvělou dostupnost, není to nikde v polích. Areál se stane součástí města. Můžete prozradit něco konkrétnějšího?

Určitě dostupnost a blízkost k lidem hraje velkou roli, zejména ve výrobních firmách, ve kterých máte větší počet zaměstnanců. Naopak automobilová přeprava zaměstnanců na vzdálená pracoviště zanechává výraznější uhlíkovou stopu než samotná nákladní doprava spojená s výrobní činností či zásobováním a distribucí. S tím souvisí prašnost, hluk i bezpečnost. To jsou určitě další faktory z pohledu udržitelnosti.

Tachov má unikátní certifikaci. Jak to bude v Bruntále?

Výrobní kampus v Bruntále chceme mít samozřejmě také ohodnocený komplexní certifikací. Chceme se ucházet o BREEAM Communities. V tomto případě není předmětem certifikace opět pouze samostatná budova, ale posuzována je celá lokalita a dopady celého projektu na region. Nejdeme standardní cestou, kdy bychom certifikovali jednotlivé budovy samostatně klasickou formou BREEAM, ale skutečně se zaměřujeme na širší vztahy. Tento přístup je mnohem komplexnější a složitější z pohledu celkového fungování.

Můžete v krátkosti přiblížit celý areál?

Součástí kampusu budou čtyři průmyslové budovy. Nejmenší z nich má plochu 3 500 m2; ta je cílená spíše pro regionální výrobní firmu. Další dvě jsou zhruba o 5 000 a 10 000 m2. Čtvrtá je výjimečná, jednak jsou velikostí, protože má rozlohu 35 000 m², ale zároveň čistou výšku 20 m, která umožnuje umístění automatizovaného a robotizovaného provozu.

Už v Tachově byl nastaven princip, že areál byl revitalizován prakticky za chodu. Bude to tak i zde?

V Bruntále to bude pro nás jednodušší, protože se zde nenachází velký počet budov určených ke komplexní revitalizaci. Na stávající provozy bude mít největší vliv revitalizace kampusové infrastruktury zahrnující nové přípojky sítí a nové rozvodny, která bude probíhat taktéž za plného provozu.

Ve starších areálech bývá problém s vysokou energetickou náročností. Jak to plánujete řešit?

Všechny naše budovy jsou klasifikovány jako mimořádně úsporné. V přístupu k energetice využíváme poměrně robustního know-how našeho interního energetického týmu. Určitě budeme maximalizovat zapojení lokálních obnovitelných zdrojů. Všechny střechy budou pochopitelně osazeny solárními panely. Ze zkušeností z Tachova víme, že bychom mohli pokrýt zhruba 40–50 % spotřeby výrobních klientů. Výhodu bruntálského projektu je, že podobně jako v Tachově máme téměř za plotem rozvodnu ČEZ Distribuce, takže z pohledu kapacit nejsme nijak zásadně omezeni.

Jak budete řešit další důležité položky?

Využijeme místních zdrojů pitné vody prostřednictvím vlastních vrtů, tím dokážeme být stoprocentně soběstační. Případné využití tepelných čerpadel bude záviset na typu výroby. V Tachově se nám totiž velmi dobře osvědčilo využití emisního tepla z výrobního procesu, kterým dokážeme pokrýt 100 % spotřeby teplé vody a až 80 % spotřeby tepla pro vytápění budov. Intenzivně budeme pracovat také s pestrými prvky modrozelené infrastruktury.

Spolupracujete na projektu s bruntálskou radnicí?

Ano. Příkladem je spolupráce na novém dopravním řešení příjezdové cesty. Více než 50 let vcelku nešťastně vede stávající příjezdová cesta skrz vilovou čtvrť. S městem jsme podepsali smlouvu o spolupráci, která říká, že vybudujeme nový příjezd, čímž dojde ke zklidnění rezidenční části. Nové dopravní řešení navíc lépe naváže na vznikající městský obchvat Bruntálu, který je plně v gesci vedení města. Vedení města na obchvatu intenzivně pracuje řadu let, dnes již mají stavební povolení a v příštím roce by měli zahájit realizaci. V rámci nového dopravního řešení kampusu postavíme novou zastávku MHD, která bude přímo při vjezdu do kampusu. Tím se ještě více zlepší již tak velmi dobrá dostupnost areálu. Obecně bych řekl, že spolupráce s městem je velmi konstruktivní a efektivní. Podařilo se nám identifikovat problémy a společně najít jejich řešení, což je velmi důležité.

Celý areál zůstává ve vašem vlastnictví?

Přesně tak. Jsme nejen developer, ale současně investor, správce a pronajímatel. Náš investiční horizont je ani ne snad dlouhodobý jako spíše trvalý. Což se propisuje právě do našeho přístupu. Můžeme si dovolit se na investice dívat trochu z jiné perspektivy, než kdybychom věděli, že naše projekty někomu prodáme – ať už za rok, nebo za pět let. Zároveň tím, že naše projekty chceme držet trvale, víme, že s lidmi a komunitami chceme a budeme žít v symbióze další desítky let. To je velký závazek.

Poslední otázka zní, jaký je časový horizont dokončení?

Nyní jsme ve fázi, kdy jsme obdrželi všechna potřebná stanoviska, a předpokládáme, že do konce letošního roku bychom měli získat pravomocné povolení na celou lokalitu. Příští rok plánujeme zahájit výstavbu a budeme schopni budovy dodat za 6–12 měsíců. Dokončení projektu plánujeme za 3 roky. Jednotlivé budovy budeme stavět konkrétnímu klientovi na míru, aby co nejlépe vyhovovala jeho potřebám. Nájemní smlouvy podepisujeme na 10–15 let a i díky tomu jsme schopni klientům například mnohem lépe uzpůsobit energetické řešení. 

Arnošt Wagner

Foto: Archiv Urbanity

Roland Hofman

Specializuje se na investice, správu a development komerčních nemovitostí. Je spoluzakladatelem nemovitostní skupiny Urbanity, kde zastává pozici CEO. Je absolventem oboru financí na VŠB-TU v Ostravě, titul MBA získal na University of Greenwich v Londýně, kde zároveň nabyl zkušenosti z práce v top managementu. V minulosti působil ve vysokých manažerských a statutárních funkcích ve firmách spadajících pod investiční společnost M.L. Moran, ve které byl zároveň předsedou dozorčí rady.

Horizon Holding má v Praze velké plány

/0 Komentáře/in , , , /by

Dceřiná firma přední izraelské developerské a stavební společnosti Shikun & Binui (Housing & Construction) – Horizon Holding – působí v Praze už 22 let. 

Shikun & Binui (Housing & Construction) byla založena v roce 1924, je obchodována na izraelské burze a má četné aktivity v oblasti rezidenční výstavby, energetické infrastruktury i dopravních staveb po celém světě, mj. v Africe, Severní i Jižní Americe. „Tady v České republice se zaměřujeme hlavně na rezidenční stavby a za uplynulých 21 let se nám podařilo dokončit kolem 2 000 bytů. Podobné aktivity máme ve Varšavě, Bukurešti a v Bělehradě,“ říká generální ředitel společnosti Yishay Furman. Položili jsme mu další otázky.

Můžete přiblížit projekty, které jste dokončili v poslední době nebo které jsou ve výstavbě?

V Modřanech máme dva projekty – loni jsme dokončili projekt Modřanka s 355 byty a v současné době jsme zhruba v polovině projektu Zahálka, který leží v těsném sousedství golfového hřiště v Hodkovičkách a v blízkosti Vltavy, na krásném místě s moc hezkou architekturou. Bude zde na 800 bytů, z nichž 500 je dokončeno a předáno, dalších 300 je ve výstavbě a na prodej. V Čimicích máme projekt Čámovka s celkem 700 byty, z nichž bylo dokončeno 300, a těch dalších 400 chceme začít stavět v příštím roce. Před třemi lety jsme dokončili projekt v Horoměřicích v Praze-západ se 200 byty. Další dva projekty jsme dokončili v Karlíně, první z nich byla Rezidence Vltava se 105 byty (dokončeno v roce 2016), druhý byl butikový projekt Kay River Lofts na Rohanském nábřeží. Nejspíš to byl zatím náš nejlepší projekt v Praze. 

A ty plánované?

Jeden z našich nejrozsáhlejších projektů se nachází ve Statenicích. První fázi projektu Aura Statenice tvoří 79 rozlehlých vil (kolem 300 m2) s pozemky o ploše kolem 1 000 m2 je nyní v prodeji.  Teď čekáme na stavební povolení na druhou etapu se zhruba 600 byty, která by měla být zahájena někdy počátkem roku 2025. Nedávno jsme zahájili prodej projektu v Karlíně s názvem Blízká. V současnosti máme stovky zájemců o rezervace, některé jsou už podepsané. Je to příklad dobré lokality, dobrého standardu a rozumné ceny, takže i v nejisté době je dostatečný zájem. Další projekt plánujeme na Bohdalci, kde jsme požádali o změnu územního plánu pro výstavbu 1 500 bytů, což by měl být jeden z největších bytových projektů v Praze. Pokud půjde všechno hladce, v roce 2026 bychom mohli požádat o stavební povolení. Pak máme hodně velký pozemek v Chuchli – 120 000 m2, kde plánujeme přibližně 1 500 bytů, ale čekáme na změnu územního plánu. Projekt Urbanika s připravovanými 170 byty se nachází v blízkosti Strakonické ulice a rozvojového území u smíchovského nádraží. Doufáme, že budeme moci stavět do poloviny roku 2024. A poslední projekt se 100 bytů máme v Záběhlicích a předpokládám, že zahájíme výstavbu začátkem příštího roku.

Kolik bytů tedy chcete dodat na trh v nejbližších letech?

Příští rok budeme mít v přípravě 1 200 jednotek v pěti projektech a v blízké budoucnosti máme v přípravě celkem 3 870 bytů. V posledních dvou letech krize se snažíme připravit projekty tak, abychom – jakmile krize pomine, banky sníží úrokovou sazbu a hypotéky budou více dostupné – s nimi mohli vyjít na trh. Takže pokud všechno půjde hladce, zahájíme zmíněné projekty v roce 2024.

Velmi aktuálním tématem pro developery a stavební společnosti je udržitelnost a certifikace. Jak jste na tom?

Všechny naše plánované projekty, o nichž jsem mluvil v předchozí odpovědi, projdou certifikací udržitelné výstavby BREEAM, která je v případě rezidenční výstavby častější. Nejde o to, aby ty projekty byly pouze „zelené“, ale aby byly zároveň propojeny s komunitou. Takže jde i o okolí, abychom zpříjemnili bydlení nejen našim obyvatelům, nájemníkům, ale i sousedům a dalším lidem tím, že vytvoříme třeba parkovou úpravu. V Auře Statenice je součástí každé vily tepelné čerpadlo. Je to sice dost vysoká vstupní investice, ale věříme, že to je vklad do budoucnosti a majitelům domů se to vrátí. Předpokládám, že do 10–15 let budou všechny rezidenční projekty udržitelné. Bude to stejné jako s kancelářemi, kde se certifikace stala součástí standardu. Před 20 lety jsme to považovali za zbytečné. A stejně to bude s byty.

Arnošt Wagner

Foto: Archiv Horizon Holding

Inovace parkování s Green Center

/0 Komentáře/in , , /by

Inovace, udržitelnost a efektivní využití městského prostoru – to jsou klíčové aspekty, které zdůrazňují nedávné úspěchy v oblasti parkovacích řešení realizovaných společností Green Center, předním českým výrobcem a poskytovatelem parkovacích systémů a technologií.

Green Center se ve svých projektech zaměřuje na integraci pokročilých technologií, mezi něž patří systémy rozpoznávání registračních značek a navigační systémy pro efektivní navádění k volným parkovacím místům. Vše s cílem optimalizovat uživatelskou zkušenost a zároveň podporovat udržitelný rozvoj urbanistických oblastí.

P+R parkovací dům Nové Butovice

Projekt P+R parkovacího domu v Nových Butovicích představuje mimořádnou kombinaci komfortního parkování pro 380 vozidel a zároveň efektivního využití prostoru s promyšleným rozdělením pro dojíždějící a místní obyvatele. Se čtyřmi nabíječkami pro elektromobily a možností budoucí expanze na celkem 33 stanic je tato realizace ukázkovým příkladem inovace v oblasti městského parkování.

„Tento projekt nás velmi těší, protože odráží naši neustálou snahu vytvářet praktická a šetrná parkovací řešení, která efektivně reagují na současné potřeby a směřují k trvale udržitelným městům,“ uvádí Tomáš Zdobnický, generální ředitel a majitel společnosti Green Center.

P+R parkovací dům Mladá Boleslav

Nedávno byl také otevřen nový P+R parkovací dům v Mladé Boleslavi. S více než 300 parkovacími místy a šesti nabíjecími stanicemi pro elektromobily situovanými strategicky mezi sportovní halou a hlavním vstupem do stadionu tento projekt nabízí obyvatelům města nejen praktické výhody, ale i podporu ekologické mobility.

T. Zdobnický to komentuje: „Naše investice do inovativních a udržitelných parkovacích řešení jsou odrazem našeho pevného přesvědčení, že inteligentní technologie a promyšlené urbanistické přístupy jsou klíčové pro vytváření chytrých a zelených měst pro příští generace.“

V kontextu narůstajících výzev městské mobility a trvalé udržitelnosti se projekty, jako jsou ty od Green Center, stávají nezbytnými krokem k adaptaci naší infrastruktury a podpoře citlivějšího a efektivnějšího využívání městského prostoru.

Passerinvest Group jako příklad pozitivního stavitele

/0 Komentáře/in , , , /by

Passerinvest Group je česká investiční a stavitelská společnost, kterou v roce 1991 založil Radim Passer. Hlavním projektem společnosti je Brumlovka v Praze 4, kde z původně nehezkého a zanedbaného brownfieldu vytvořila plnohodnotnou moderní a příjemnou část města.

Eduard Forejt, který ve společnosti Passerinvest Group působí od roku 2018 a je ředitelem rozvoje obchodu, s námi hovořil o současné situaci na realitním trhu i o plánech firmy.

Mohli bychom začít trochu obecně – jak si Passerinvest Group stojí na trhu?

Má to dva rozměry. Jeden je Passerinvest Group (dále Passerinvest) investor a druhý Passerinvest stavitel. Za tím prvním jsou objekty, které vlastníme, spravujeme a rozvíjíme. V současné době to reprezentuje zhruba 250 000 m2 pronajímatelných ploch. Jen na Brumlovce jsme vlastníkem 10 administrativních budov z 12. V rozvoji Brumlovky nadále pokračujeme, a tak připravujeme několik projektů k výstavbě. Zde se dostáváme ke druhému rozměru, kterým je Passerinvest jako stavitel. Žel se v posledních letech zásadně změnily okolnosti ovlivňující ekonomiku projektů, především v oblasti financování budov, což přímo navazuje na úrokové sazby, které se na evropském trhu stále zvyšují nebo zvyšovaly. Ale nejen tím se negativně proměnila ekonomika budov. Zjednodušeně do výpočtů vstupují čtyři parametry – akviziční hodnota, stavební náklady, pak jsou to softové náklady, kam patří i ty finanční, a prodejní hodnota určená tzv. yieldem. Tyto parametry určují, o jakém potenciálním profitu můžete uvažovat. Protože však došlo k bezprecedentnímu zhoršení všech parametrů, nastala situace, kdy zodpovědně nelze zahajovat výstavbu nových administrativních objektů.

A co je vlastně v Passerinvestu nového?

Nevím, jestli úplně nového, ale jsou tu dva směry, o kterých bych rád hovořil. Prvním jsou naše iniciativy, jejichž prostřednictvím se snažíme velice transparentně osvětlovat společensky důležitá témata. Když si najdete web www.republikabohatsi.cz, tak se ve videích a ostatních materiálech můžete dozvědět více o dálniční iniciativě nebo o rozvoji staveb pro republiku bohatší. Třeba už data k druhé iniciativě (Rozvoj staveb pro republiku bohatší) krásně popisují, jak zásadní význam má výstavba pro blahobyt všech občanů České republiky. I proto jsme jako hlavní motto napsali: „Když staví soused, bohatnete také.“ Pro příklad, z každé investované koruny díky multiplikaci doputuje bezmála 76 % do státního rozpočtu, tedy z každé investované tisícikoruny do výstavby budov „zbohatne“ státní rozpočet o 760 Kč. A to jsou finance, které stát použije třeba na platy učitelů, policistů nebo na cokoli jiného potřebného společnosti. Navíc výstavba generuje nové pracovní úvazky, a to nejen ve fázi stavby, ale i po dokončení. Takže to je jedna část. 

A ta druhá?

Jako příklad uvedu Brumlovku. Passerinvest ji buduje 25 let. Ukazujeme zde, jak město interaguje. Brumlovka je výrazně administrativní, ale vzniká na území, jehož okolí tvoří vlastně největší rezidenční městskou část. Historicky tu bylo hodně zastoupené bydlení, ale málo prostor pro práci. Takže lidé byli nuceni jezdit za prací někam daleko. V rámci brownfieldu se nejprve začaly stavět kanceláře a tím zde vznikla tolik potřebná pracovní místa s veřejným prostorem. Ke kancelářím postupně přibývaly obchody a pak i školka, škola atd. Z místa se začala stávat plnohodnotná, neřku-li nadstandardní část města. Urbanismus byl kdysi nastaven panem architektem Aulíkem a jeho konceptu se pořád držíme. Ukazujeme, že město má v té interakci schopnost fungovat, že může vzniknout i nové subcentrum městské části. Dospěli jsme do stavu, kdy stavíme více bytů, protože v bezprostředním okolí podle našich výpočtů novostavby chybějí – hlavně nájemní byty. Na Brumlovce máme aktuálně naplánované dva nové objekty, jeden už se stavebním povolením, kde bude kolem 66 nájemních bytů. Teď precizujeme, jak má takový nájemní byt vypadat, aby dobře doplnil strukturu dané lokality. Jsme si vědomi toho, že jsme součástí většího celku a vytváříme jakousi přidanou hodnotu pro ostatní. Tak například s trochou nadsázky říkám, že dnes máme největší koupaliště v Praze 4, protože naše vodní prvky jsou přes léto hodně využívané dětmi – a nejenom jimi. Když dobře sledujete, co se kolem vás děje, zjistíte, že by se kolem vodních prvků hodila lehátka, aby si tu lidé mohli odpočinout, a tak jsme je tam doplnili. Je to takový nevědomý participační proces. Ale aby to nezapadlo, Brumlovka tu není jen pro lidi z okolních kanceláří. O víkendech tu nejsou ti, kteří zde pracují, stejně tak po večerech, ale i přesto je Brumlovka hojně využívaná. Konají se tu různé doprovodné programy, taneční a cestovatelské kluby, běhání s Pumou apod. Podporujeme zkrátka veškeré aktivity, které utvářejí místní komunitu, a ukazujeme, že když k lokalitě přistupujete jako k celku a s určitou vizí, tak to jde. 

Takže Brumlovka může sloužit jako manuál městotvorných prvků…

Myslím, že ano, navíc byl základem brownfield – byly tu původně skládky, rozbité garáže apod., takže akviziční hodnota začínala na nule. Věřím, že je to hezký příklad, jak dělat plnohodnotnou revitalizaci města. Při takových projektech se nesmíte zabývat jen domy, ale celým územím, a to se na Brumlovce rozhodně povedlo, soudě i podle reakcí zahraničních návštěvníků, kteří se k nám jezdí dívat a nasát naše přístupy k revitalizaci města. Naše zkušenosti si nenecháváme pro sebe, snažíme se vzdělávat ostatní, hodně spolupracujeme se školami, odbornou veřejností apod. Neustáváme, i když je to dnes ekonomický boj a inflace nás posouvá do vyšších cenových hladin. Ale nechceme polevit v kvalitě výstavby a na našem příkladu ukazujeme, že to lze. Hezké na tom je, že nejsme sami, a upřímně nás těší, že se na pražském trhu pohybuje více odpovědných developerů uvažujících o území z dlouhodobé perspektivy. Zkušenosti a firemní DNA přenášíme logicky do dalších projektů. Třeba nyní dokončujeme Plazu v Roztylech a lidé se diví, proč nejdříve děláme parky a až potom stavíme budovy. Říkám, že to je prostě jakýsi fundament Passerinvestu vytvářet lokalitu hned a nečekat na výstavbu. Samozřejmě je důležité říct, že nám to umožňuje naše finanční situace. Kdyby to tak nebylo, asi bychom to museli udělat jinak, ale rozhodně naše projekty pracují a budou pracovat s vazbou na okolí a vytváření kvalitního veřejného prostoru.  

Promiňte, říkal jste revitalizace, nemyslíte recyklaci?

Nerad používám pro Brumlovku slovo recyklace, protože to je značně odlišná disciplína. Recyklace je stav, kdy jednu dožívající funkci nahrazuje funkce nová s vyšší hodnotou. V tu chvíli musíte třeba vykoupit funkční, byť dožívající byty nebo nějaký jiný ještě použitelný prostor, abyste jej zbořili a pak postavili budovu novou. 

Jak vlastně vypadá projekt Roztyly Plaza?

Zatím ještě stavíme, ale už teď je krásný, už je vidět celá figura a postupně se obléká i fasáda do finálního vzezření. Ale to je samozřejmě subjektivní pohled, byť někoho, kdo se administrativními objekty zabývá dlouho. Projekt ale vzniká v sousedství již existujícího volnočasového parku s venkovním fitness a workoutovými prvky, pumptracky, dětským hřištěm apod. Postupně zde již vzniká komunita, která zjišťuje, že to, co předkládáme v plánu také opravdu v patřičné kvalitě postavíme. I proto jsou vizualizace Roztyly Plaza velice věrným předobrazem toho, co v místě reálně vzniká. Je to určitá DNA Passerinvestu a pana Passera, který dbá na kvalitu uživatelského prostoru, ale i na estetickou úroveň, protože obě složky spolu jednoduše neodmyslitelně souvisejí. Uživatelé to vnímají, byť to mnohdy neumějí definovat, je to takové to, že se někde cítíte hezky a přesně nevíte proč.

Je něco, co vás při výstavbě aktuálně překvapí či zaskočí?

Neřekl bych, že zaskočí, ale nepříjemně se potvrzují naše předpoklady, o nichž jsem hovořil v první části rozhovoru. Realita je taková, že se nyní poprvé setkávám s tím, že máme – jako Passerinvest – stavební povolení, ale stavbu nezahajujeme, protože by to z ekonomického hlediska bylo nezodpovědné. Trh zatím není připravený akceptovat vyšší ceny nájmů, stejně jako nedošlo ke korekci v ostatních parametrech ekonomiky staveb. Každý stavitel v sobě má vnitřní touhu stavět, takže děláme všechno pro to, abychom jednotlivé aspekty cenotvorby objektu vyřešili do takové míry, že budeme moci co nejdříve stavět.

Arnošt Wagner

Foto: Archiv Passerinvest Group

Jak drahá je nečinnost v udržitelnosti, to zodpoví konference Rok Změny

/0 Komentáře/in , , /by

Kolik stojí byznys nečinnost? A jaké jsou cesty k udržitelnému Česku? To jsou hlavní témata, která nabídne konference Rok Změny 2023, která odstartuje již 9. listopadu v pražské Spojce Karlín. Organizátoři z byznysové platformy Změna k lepšímu slibují diskusi o budoucnosti tuzemské ekonomiky a sdílení inspirativních příkladů dobré praxe s dopadem. Program a vstupenky jsou k dispozici na www.klepsimu.cz/rok-zmeny-2023. Jedná se o první tuzemskou konferenci věnovanou tématu tak zvaného Cost of Inaction v udržitelnosti.

„Costs of Inaction představují náklady, které firmám i celé společnosti vznikají jako důsledek příliš pomalé – nebo dokonce nulové – reakce na probíhající zelenou transformaci evropské i globální ekonomiky. Jedná se tak o zbytečně ušlé příležitosti z minulosti a zároveň rostoucí budoucí náklady. Jednoduše nám ujíždí vlak udržitelnosti a hrozí, že nám na horizontu zmizí úplně. Pokud budeme dále sedět se založenýma rukama v klíně a ignorovat mezinárodní kontext, řešení dopadů změny klimatu, rozpadu biodiverzity a s tím souvisejících společenských nepokojů se nám může zásadně prodražit,“ vysvětluje ředitel pořádající Změny k lepšímu Lukáš Rolf.

Ve střední Evropě se diskuze o udržitelnosti přesunula od otázky „zda vůbec“ k otázce „jak nejrychleji“. Právě o tom, jak touto změnou projít a vytěžit z ní maximum, bude mluvit hlavní řečnice konference, britská expertka Linda Zeilina, v příspěvku s odkazem na popkulturní referenci Green as the new black? (Je zelená novou černou?). Linda Zeilina je zakladatelka a generální ředitelka Mezinárodního centra pro udržitelné finance (ISFC), která byla v roce 2023 mimo jiné oceněna jako Obama Europe Leader.

Inspiraci bude možné čerpat z řady příkladů dobré praxe, například od organizace Kokoza, která od roku 2012 pomáhá lidem z města kompostovat a pěstovat. Společnost Envitrail zase představí reporting firemní udržitelnosti a samotné konferenci na jejím závěru vystaví uhlíkový účet. Mezi dalšími řečníky z firem i neziskových organizací figuruje Pavel Franc z právního konsorcia Frank Bold, Lenka Mynářová z platformy No Greenwashing či zástupci předních nadnárodních firem: Eva Bučová z ING či David Navrátil, který bude zastupovat generálního partnera akce: Českou spořitelnu.

„Klimatická krize je reálnou hrozbou. Některým dopadům lze ale ještě předejít rychlým a trvalým snížením globálních emisí skleníkových plynů. Firmy jsou hlavními aktéry, kteří mohou udělat potřebné změny teď a tady, ale nejsou v tom samy. Udržitelnost je nejen příležitostí, ale už i nutností pro dlouhodobě prosperující ekonomiku. To byla ve Změně k lepšímu naše motivace k uspořádání konference. Nechceme od účastníků jen, aby poslouchali v publiku, ale aby se inspirovali, sdíleli know-how, propojili se a sami rovnou přidali ruku k dílu během kulatých stolů,“ komentuje Lukáš Rolf.

Konference nabídne udržitelnost ve všech organizačních aspektech: od cateringu, přes řešení vzniklého biodopadu až po snižování uhlíkové stopy samotných účastníků. Odpolední a večerní program nabídne vedle hlavní debaty „Kolik stojí byznys nečinnost?“ také expertní přednášky na aktuální témata v udržitelnosti nebo kulaté stoly, které představí témata udržitelného podnikání do hloubky. V rámci konference proběhne také speciální živé vysílání podcastu Dobré zprávy s hostem mezinárodního formátu. Konferenci moderuje herečka Simona Babčáková.

Zjistěte více na www.klepsimu.cz/rok-zmeny-2023

Kontakt pro média: David Kopecký, david.kopecky@klepsimu.cz, 721 468 231

 

Vyšší zraková pohoda = vyšší výkon zaměstnanců!

/0 Komentáře/in , , /by

Téma úspor v komerčních budovách patří dnes k nejvyšším prioritám všech provozovatelů komerčních budov. Přitom úsporou nákladů v provozu se dá zároveň dosáhnout i lepšího komfortu a vyššího výkonu zaměstnanců. 

Zraková pohoda jde ruku v ruce s „neinvazivním“ řízením osvětlení, bez nutnosti složitě rekonstruovat budovy. Dosáhneme jí jednoduchou instalací svítidel s bezdrátovým řízením a využitím přirozeného slunečního svitu v budově přes den. Komerční budova je zpravidla více než z 50 % prosklená. Zaměstnanci se (ne)starají o nastavení intenzity osvětlení na pracovní ploše. Vše za ně udělá bezdrátový systém řízení svítidel, dodatečně instalovaný bez nutnosti kabeláže, s čidly osvitu a monitoringu přítomnosti na pracovišti.

Hybridní práce změnila kanceláře

Kanceláře se vyvíjejí, zejména s rozmachem hybridní práce, a to posunutím hranic mezi prací, bydlením a spolužitím, což vyžaduje radikální revizi tradičních instalací osvětlení kanceláří. Bezdrátové ovládání osvětlení prokázalo, že hraje skutečně obrovskou roli při poskytování flexibilních, vysoce atraktivních kancelářských prostor, které nabízejí vynikající uživatelské zkušenosti, méně plýtvání energií a lepší pohodu a produktivitu zaměstnanců. V kombinaci s denním osvětlením a detekcí obsazenosti může inteligentní ovládání osvětlení ušetřit značné množství energie v kancelářích, protože zajistí, aby v případě potřeby bylo použito správné světlo. Tyto systémy lze snadno ovládat spínači, senzory nebo mobilními aplikacemi.

Příklad č. 1: Kanceláře společnosti Donaldson Filtration Solutions Kadaň

Nastala potřeba vyměnit kazetová zářivková svítidla (dnes již v EU neprodejné zářivky) pouze 15 let po zahájení provozu. Šlo o 600 m2 kanceláří (dva open space prostory s koridorem + 10 kanceláří, dvě jednací místnosti), osvětlení parkovišť a nakládacích ploch pomocí svítidel pro pouliční osvětlení. Došlo k výměně 196 svítidel s retrofit doplněním na původní elektroinstalaci Synergis Lighting_Control s automatizací a řízením osvětlení kancelářských prostor:

  • Bylo využito světlo dopadající okny, protože budova byla z 50 % prosklená.
  • Útlumy svícení byly řízeny podle denního přírůstku světla.
  • Sedminásobné zdražení elektrické energie přineslo potřebu snížit sedmkrát vyšší náklady na původní svícení.

Snížení nominální spotřeby o zhruba 58 % výměnou za 196 LED zapuštěných svítidel PROLUMIA Pro-Office DALI s UGR<16 s nejlepší zrakovou pohodou na trhu. Dodatečné snížení spotřeby na 120 instalovaných LED svítidlech o dalších asi 40 % díky automatizovanému řízení pomocí technologie Synergis Lighting_Control by Casambi. Došlo k nastavení útlumů pomocí světelných a přítomnostních senzorů regulujících výkon svítidel. Automatizace časových plánů svícení byla nastavena podle přítomnosti osob v kancelářích z prosklených 50 %.

Výsledek?

Kvalifikovaný odhad úspory pomocí aktivního řízení činil kolem 425 000 Kč za rok, přičemž pořizovací náklady na tento „retrofit“ řídicí systém činily kolem 380 000 Kč.

Po sečtení úspor se Donaldson Kadaň dostal téměř na původní náklady na svícení s obrovským posunem zrakové pohody pracovníků a zvýšeným výkonem pracovníků díky extrémně nízkému faktoru oslnění svítidly pod UGR<16.

Příklad č. 2: Řídicí velín vodní elektrárny Střekov – ČEZ Obnovitelné zdroje:

Očekávalo se zlepšení stavu světelné pohody při změně barevné teploty svícení během denní doby. Osvětlení velínu s provozem 24/7 bylo vyměněno za plně automaticky řiditelná svítidla podle cirkadiánního rytmu v závislosti na denní době pro lepší světelnou zrakovou pohodu svítidly PROLUMIA Pro-Office TW (tunable white). Bylo nastaveno autonomní řízení cirkadiánního rytmu a útlumů pomocí Synergis Lighting_Control.

Průmyslové prostory jsou jedním ze složitějších typů budov pro osvětlení. Spotřeba energie na osvětlení průmyslových zařízení, zejména průmyslové skladů a skladových prostor patří k nejvyšším (46 kWh/m2 za rok), proto je velmi důležité snižovat náklady na provoz a údržbu při současném zvyšování úspor energie. Výrobní haly jsou prostory, které mohou v mnoha případech fungovat 24/7, takže energeticky úsporná svítidla a efektivnější využití denního světla jsou přínosem nejen pro šetření energií, ale také pro zlepšení zrakových podmínek a celkovou pohodu zaměstnanců.

Příklad č. 3: Výrobní prostory společnosti Jakob Müller AG – Czech Republic

Ve firmě nastala potřeba po 15 letech provozu vyměnit lištové zářivkové osvětlení za zhruba 200 LED svítidel PROLUMIA Retrofit II. Bylo využito světlo dopadající světlíky měřené bezdrátovými pohybovými/světelnými senzory ve velkých výškách s optikou. Autonomní zónové řízení Lighting_Control jednotlivých pracovišť bylo způsobeno pomocí útlumů svícení směnám a potřebám jednotlivých oddělení výroby od skladu, svařovny až po kontrolu kvality všech výrobních prostor a v návaznosti na nastavené luxy na pracovištích činilo od 200 do 750 luxů. 

Díky této změně dochází při denním provozu k úspoře 77 % původních nákladů.

Výhody řešení Synergis pro provoz budov:

  • energetická účinnost a udržitelnost, 
  • data a konektivita, kontrola obsazenosti, 
  • pro každodenní provoz není potřeba připojení k internetu, 
  • snížení provozních nákladů, 
  • bezdrátové nouzové osvětlení s automatickým testováním a hlášením, 
  • bezproblémová instalace, snadné uvedení do provozu.

Co říci závěrem?

Dnešní moderní kancelář a průmyslové objekty potřebují jiný přístup k osvětlení; měl by být flexibilní, přizpůsobivý měnícím se funkcím i uživatelským preferencím a energeticky účinný. Osvětlení je největší koncovou spotřebou elektřiny v kancelářích v Evropě a představuje 40 % veškeré spotřeby elektřiny. Inteligentní ovládání osvětlení může v kombinaci s denním osvětlením ušetřit až 60 % energie v kancelářích, zatímco detekce obsazenosti může ušetřit až 44 % ve srovnání s instalací bez senzoriky. 

Důležitá je také funkčnost pro koncového uživatele; v nedávné studii 33 % pracovníků v kancelářích uvedlo, že by si rádi přizpůsobili své stropní a stolní osvětlení úrovni přicházejícího denního světla. Poskytnutí individuální kontroly nad osvětlením pracovníkům, které rovněž vyžadují certifikační systémy zelených budov, jako je LEED a BREEAM, lze jednoduše dosáhnout pomocí instalace bezdrátového Synergis Light_Control do všech, a to i již stojících budov.

ANTRACIT posiluje a přidává další projekty

/0 Komentáře/in , , /by

Do portfolia mezinárodní developerské skupiny ANTRACIT patří logistické, výrobní a administrativní projekty na území České a Slovenské republiky.

Další oživení centra Ostravy

V centru Ostravy vyroste kancelářský a rezidenční projekt Polyfunkční dům VÁCLAV. V současnosti probíhá záchranný archeologický výzkum, výstavba bude zahájena začátkem roku 2024. Jako projekt ANTRACIT Lívia vzniknou inteligentní dřevostavby v lokalitě Moravská Ostrava a Přívoz. Další projekt ANTRACIT PorubkaPoint bude od září 2023 využíván jako lezecké centrum HANGAR Ostrava. Brownfieldový projekt ANTRACIT Plzeň (nájemní a skladovací prostory) se rozvíjí v blízkosti hlavního nádraží. V roce 2024 začne rekonstrukce a výstavba. Brownfieldové území ANTRACIT Ústí nad Labem nabídne osm objektů pro výrobu, skladování nebo kanceláře. Nyní se pracuje na jeho komplexní revitalizaci.

Rozvíjí se i development na Slovensku

Na konci ledna 2024 bude gymnastické a parkourové akademii pro děti a mládež předán projekt ANTRACIT Spot v Žilině. Pro druhou etapu projektu ANTRACIT Senec se dokončuje dokumentace pro EIA a územní řízení a výstavba začnou koncem roku 2024. Projekt ANTRACIT Prešov je ve finální fázi napojení na inženýrské sítě. Objekt je vhodný pro skladové haly, showroomy nebo prodejny. 

Více na www.antracitproperty.eu.

Vícepodlažní budovy rychle a udržitelně s masivními konstrukčními prvky Sylva

/0 Komentáře/in , , /by

Ve městech žije přibližně 56 % světové populace, tj. asi 4,4 mld. obyvatel. Očekává se, že tento trend bude pokračovat a městská populace se do roku 2050 více než zdvojnásobí. Rychlost a rozsah urbanizace tak přinášejí výzvy v podobě zvyšující se poptávky nejen po cenově dostupném, ale i udržitelném a zdravém bydlení.

Stavebnictví se podílí na celosvětových emisích CO2 z 38 %, přičemž stavební materiály představují přibližně 10 % emisí. Proto se zvyšuje tlak na postupný přechod od neobnovitelných tradičních stavebních materiálů – oceli a betonu – k obnovitelným a s nižšími emisemi uhlíku, jako je dřevo. 

Dřevostavby jsou s dobou

Konstrukční prvky Sylva od společnosti Stora Enso nabízejí řešení pro rychlejší výstavbu nejen rezidenčních, ale i komerčních vícepodlažních budov při současném efektivnějším využití surovin a snížení emisí až o 70 % ve srovnání s budovami s nosnou konstrukcí z konvenčních matriálů. Komponenty z masivního dřeva jsou lehčí a zároveň pevné, a tak umožňují snadnou výstavbu dalších podlaží na stávajících budovách ve městech, kde chybějí volné pozemky. Výborně se tedy hodí pro nadstavby či přístavby.

Prefabrikovaný soubor produktů Sylva snižuje potřebu pracovních sil na staveništi, zkracuje dobu výstavby až o 30 % a přináší tak úspory nákladů. Kamionovou dopravu snižuje až o 80 %. Na CNC strojích s milimetrovou přesností opracované a „just in time“ dodané stěny, stropy, schodiště a střešní konstrukce z křížem lepeného dřeva CLT se vyrábějí v České republice, ve Ždírci nad Doubravou, kde byla na podzim 2022 otevřena linka s nejmodernějšími technologiemi.

V závislosti na konkrétních požadavcích mohou být součástí stavebního konceptu nejen CLT panely, ale také Sylva prvky z vrstveného dýhovaného dřeva (LVL) nebo lepeného lamelového dřeva (glulam či GLT/BSH).

Dřevěněné materiály mají nejen skvělé izolační vlastnosti, ale také pozitivní vliv na naše zdraví, protože zlepšují pocit pohody, snižují stres i krevní tlak a naopak zvyšují soustředění, kreativitu i produktivitu. Za posledních 15 let bylo z masivního CLT dřeva postaveno kolem 20 000 projektů, mezi nimiž najdeme i takové, které získaly řadu ocenění, popř. jsou významné z jiného hlediska. Uvádíme alespoň některé z nich.

Lighthouse Joensuu je nejvyšší dřevěný bytový dům ve Finsku, jehož 14 podlaží se tyčí do výšky téměř 50 m. Budova, která byla dokončena na podzim 2019, má celkem 117 bytů pro studenty. Stavba získala dvě ocenění – Puupalkinto Wood Award 2019 za průkopnickou práci na vývoji dřevěných výškových budov a cenu RIL – Finské asociace stavebních inženýrů.

Společnost Stora Enso pro tento projekt dodala konstrukční dřevěné prvky – konkrétně 1 200 m3 Sylva LVL stěn, 900 m3 Sylva CLT stropů a přibližně 100 m3 dalšího materiálu z masivního dřeva. Vzhledem k výšce budovy nebylo možné nechat dřevěné konstrukční prvky v interiéru i přes jejich vysokou požární odolnost odkryté, vliv dřevěného konstrukčního systému na zkrácení doby výstavby a snížení uhlíkové stopy však zpochybnit nelze.

Podle puuinfo.fi je v dřevěném materiálu použitém na stavbu budovy Lighthouse Joensuu po dobu její životnosti uloženo více než 1 600 t CO2, což odpovídá emisím přibližně 700 osobních automobilů za rok. Stavba každého jednoho podlaží zabrala méně než dva týdny.

V udržitelném projektu Wood City v Helsinkách s hrubou podlažní plochou 34 000 m2 se konstrukční prvky Sylva uplatnily při výstavbě až osmipatrových budov (bytů, hotelu, obchodů i kanceláří).

Produkty Sylva budeme moci také vidět v největším nízkouhlíkovém kancelářském areálu v Evropě. Arboretum ve francouzském Nanterre zahrnuje pět  pěti- až sedmipodlažních budov s užitnou plochou 125 000 m². Bude zde využito 20 500 m³ masivního CLT dřeva od společnosti Stora Enso. Dřevěné stropy, střešní konstrukce a stěny budou záměrně ponechány zcela odkryté a viditelné zevnitř, aby tak mohl být plně využit potenciál přírodního dřeva nabízející zdravé a osvěžující prostředí pro zaměstnance.

buildingconcepts.storaenso.com

storaenso.cz

Moderní facility management je plný technologií

/0 Komentáře/in , , /by

Pod pojmem „moderní facility management“ si lze představit mnoho různých věcí. Pro někoho to je nepříliš „sexy“ obor, který se stará o budovy, areály a zabezpečení.

Avšak moderní facility management je z pohledu nových technologií v posledních letech poměrně dost „sexy“. Rozkvět IoT a robotiky, veškeré technologické novinky, které tu sice již byly, ale s energetickou krizí začaly dávat ještě větší smysl, tomu dávají za pravdu.

IoT pomáhá úsporám a efektivitě

Technologie mohou nejen ušetřit náklady, ale slouží jako skvělý nástroj v rozhodovacím procesu vedení firem. Díky nim má management neustále jasný přehled o tom, co se děje kdekoli v jejich budovách či areálech, a může tak na základě relevantních dat rozhodnout, jak nastavit další procesy. Mít přehled a možnost ovlivnit aktivně efektivitu jednotlivých pracovišť je mnohdy k nezaplacení. 

Systémy a čidla propojené v systému IoT výrazně napomáhají k úsporám i efektivitě. Není třeba posílat pracovníky k fyzickým odečtům a mít potřebná data jen jednou měsíčně nebo ročně. S IoT a dálkovými odečty máte data v reálném čase a můžete vidět trend i v časech, kdy by se jinak odečet nemohl uskutečnit. Tímto způsobem OKIN Facility u některých klientů odhalil např. chod zařízení v produkci i tehdy, kdy se nevyrábělo. Samozřejmě s úpravami a v některých případech i automatizací procesů pak lze udělat mnohé, co ušetří peníze i čas. V některých případech třeba systém upozorní na zvýšené hodnoty a pracovník se sám rozhodne, co bude dál. Jindy lze systém nastavit automaticky. Pokud bude některá hodnota překročena, bude vygenerována zpráva (alarm) nebo dojde k předem nastaveným automatizovaným postupům.

V OKIN Facility je výhodou jejich vlastní systém, který lze napojit i na systém klienta, takže odpadá nutnost dokoupení systému pro klientskou stranu. Ale největší výhodou je možnost propojení různých druhů senzorů a čidel do jednoho systému. Obvykle mají čidla a senzory své vlastní aplikace, které většinou nelze propojit. To v tomto případě odpadá.

Případová studie z retailu s konkrétním řešením

Využití IoT v praxi může dokumentovat následující obchodní případ z prostředí retailu. Zákazník spravuje rozsáhlou síť poboček a hledal efektivní a komplexní řešení pro dohled a kontrolu nad svými provozy. Hlavními výzvami bylo monitorovat kvalitu skladování zboží, sledovat spotřebu energií v jednotlivých pobočkách, měřit teplotu v prostoru s cílem optimalizovat vytápění (a tím snížit náklady), centralizovat řízení světelné reklamy, aby se eliminovalo zbytečné plýtvání, a současně se zvýšil uživatelský komfort. Cílem bylo zajistit, aby veškeré pobočky byly spravovány centrálně a v reálném čase, což povede k lepší kontrole nad provozy, úsporám nákladů a celkovému zvýšení efektivity.  

Společnost OKIN Facility se svými partnery dodala klientovi kompletní řešení. Od počáteční analýzy a mapování stavu poboček přes vhodný hardware pro osazení stávajících měřidel energií, teplotních senzorů do chladniček i prodejen a zařízení pro zapínání a vypínaní světelné reklamy až po jeho fyzickou instalaci na místě. Tato zařízení jsou provozována pomocí baterií s víceletou životností i díky pokročilým LP WAN sítím, jako je např. LoRaWAN od ČRA. 

Mozkem celého řešení je vlastní cloudová platforma SARAhub, která sbírá data ze všech zařízení a senzorů, zobrazuje detailní informace, historii, trendy a především umožňuje včas a automatizovaně reagovat na nastalé situace pomocí uživatelsky definovaných scénářů. Výhodou je kombinace různých agend v jednom prostředí a další možnosti rozšiřování.

Jako další logický krok se nabízí využití nasbíraných dat pro ESG reporting, rozšíření funkcionality o počítání osob v prodejně, footfall analýzu, popř.  monitoring zaplnění odpadových nádob ve vybraných lokalitách pro optimalizaci svozu odpadů.

Roboti (a coboti) šetří náklady i lidské síly

Není to jen efektivita energetická, ale např. také i úklidová, do jejíhož procesu rovněž vstupují roboti. Někdy se jim také říká coboti, jelikož potřebují ještě stále jakousi kooperaci s lidmi. Ale i ty se mohou postarat o mnohem efektivnější úklid, poněvadž vydrží uklízet mnoho hodin se stejnou kvalitou a bez únavy. Stejně tak zvládnou úklid ve skladových prostorech a halách, kde nepotřebují teplo ani světlo. Tam dochází k dalšímu zefektivnění právě v důsledku úspory energie, protože jinak by světla byla zapnutá celou noc v době úklidu. Nejefektivnější kombinace pracovní a nabíjecí doby, vhodně vybraného robota pro konkrétní prostředí a povrch, to není jen o výběru značky robota, ale o skutečné znalosti technologií a jejich možností (každý výrobce a model to má jinak) i procesu úklidu ve specifických provozech klientů. 

Dnešní roboti se „umějí“ učit, neustále se vylepšuje jejich software a jejich flexibilita pro ještě dokonalejší úklid a lepší výpomoc. Neumějí sice ještě vše, ale už dokážou hodně. Stejně tak pak mohou lidské síly (na nichž facility management stojí) trávit více času pracemi, které jsou komplikovanější a roboti je zatím nezvládají. V OKIN Facility se těmito technologiemi a inovacemi zabývá speciální oddělení s lidmi, kteří technologiím i facility managementu rozumějí a přinášejí další zefektivnění a přidanou hodnotu pro klienty.

Technologie jsou významným pomocníkem v tomto oboru – a nejen v něm. Jde jen o to, jak je nejlépe využít a celý proces přizpůsobit tak, aby byl skutečně efektivní a bylo možné pracovat na více místech najednou a s významnějším využitím lidské síly a dovednosti, protože s tím ostatním pomohou technologie.

Ing. Tomáš Polák

Foto: Archiv OKIN Facility