Startupy vzešlé z VTP jsou klíčové pro rozvoj regionů

Vědeckotechnické parky jsou zjednodušeně inkubátory technologických inovací, které ve spolupráci s firmami ovlivňují průmysl v regionech. Výsledky jejich práce pociťujeme dnes a denně ve všech představitelných oblastech průmyslu od strojírenství přes stavebnictví až po farmacii. 

Zakladateli vědeckotechnických parků jsou nejčastěji univerzity, ale i výzkumné organizace, průmyslové podniky, hospodářské komory, finanční instituce, soukromé firmy, sdružení a svazy. VTP slouží jako most mezi akademickým světem a průmyslem. 

Zaměření pro praxi

V jednotlivých VTP se vyvíjejí různé technologie a inovace podle zaměření parku a jeho investora. Například ve Vědeckotechnickém parku ČVUT v Praze se věnují výzkumu a vývoji v oblasti elektrotechniky, strojírenství či informačních technologií. Jihomoravské inovační centrum JIC v Brně rozvíjí inovační startupy a podnikání v kraji, přičemž podporuje výzkum a vývoj v oblasti informačních technologií, biotechnologií, energetiky, zemědělství nebo stavebnictví.

Výsledky výzkumu a vývoje realizovaného v jednotlivých VTP se mohou uplatnit v praxi v mnoha různých oblastech a sektorech, např. v energetice mohou být využity nové technologie pro výrobu a skladování elektřiny z obnovitelných zdrojů, ve zdravotnictví se mohou nové technologie uplatnit v oblasti diagnostiky a terapie nemocí a třeba v průmyslu mohou nové technologie přinést efektivnější a ekologičtější způsoby výroby, zpracování a distribuce výrobků.

Z inkubátoru do světa

Jak spolupráce mezi sférami vědy a průmyslu probíhá a jaké jsou její výhody a nevýhody, jsme se zeptali ředitelů jednotlivých VTP. Zajímaly nás i příběhy úspěšných startupů, které z vědeckotechnických parků vzešly a z nichž se následně staly významné podniky. Například akceleračním programem Technologického inovačního centra ve Zlíně prošel Václav Staněk, zakladatel obuvnické společnosti Vasky, která nedávno koupila světoznámého výrobce bot Botas. 

Významným světovým hráčem je vyhledávač letenek Kiwi.com, který začínal v roce 2012 jako startup Skypicker v Jihomoravském informačním centru. Teď zaměstnává tisíce lidí po celém světě.

VTP nejsou pouze místem pro výzkum a vývoj, snaží se také přispívat k rozvoji pracovních sil a podpoře vzdělávání v technických oborech. Jak vyplývá z naší ankety, všechny oslovené parky jsou do podpory technických oborů a vzdělávání nějakým způsobem zapojeny, často i formou stážových programů pro studenty či vědce, které mají podporu na úrovni kraje.

Tyto parky mají samozřejmě vliv i na rozvoj regionální ekonomiky. Síť inovativních center dokáže vytvořit podmínky pro rozvoj místního podnikání a zlepšení konkurenceschopnosti regionů. Inovační technologie, které jsou v těchto centrech vyvíjeny, mohou být následně využity místními podnikateli a přinášet jim tak výhodu v rámci celostátního i mezinárodního trhu.

Příklady úspěšných startupů vzešlých z VTP

Vasky – majitel známé značky ručně šité obuvi Václav Staněk prošel akceleračním programem Technologického inovačního centra ve Zlíně.

Kiwi.com – portál pro online prodej letenek začínal jako startup Skypicker v Jihomoravském informačním centru. Podle informací z roku 2021 zaměstnává Kiwi.com kolem 3 500 lidí po celém světě.

Sentien Robotics – firma z Vědeckotechnického parku VUT v Brně vyvíjí implantáty pro zlepšení kvality života lidí s neurologickými onemocněními.

Buildiro – izraelská firma se sídlem v JIC Jihomoravském inovačním centru nabízí aplikaci pro stavebníky, která usnadňuje objednávání stavebního materiálu a vylepšuje řízení projektů.

Seznam práce – online platforma, která pomáhá lidem najít práci, byla založena v pražském VŠE Science and Technology Parku.

Sharry Europe – startup založený v brněnském JIC vyvíjí software pro správu chytrých budov.

Akreditované parky: BIC Plzeň, společnost s ručením omezeným, Biology Park Brno, a.s., COMTES FHT a.s. (VTP COMTES), Dobřany, JERUS a.s. Karlovy Vary, Jihočeský vědeckotechnický park, a.s., České Budějovice, SVÚM (VTP) Čelákovice, Technologické inovační centrum s.r.o., Zlín, Univerzita Palackého v Olomouci (VTP), UTB ve Zlíně (VTP), VTP Brno, a.s., VÚB H. Brod (PIP) a VZLÚ Praha (VTP), Praha Letňany

Další provozované parky:BIC Ostrava s.r.o., Podnikatelský inkubátor Kanov, Karlovy Vary Tašovice, Podnikatelský inkubátor Kunovice – Panský dvůr, RegioHub, s.r.o., Praha, Smart Innovation Center Ostrava, Strojírenský vědeckotechnický park s.r.o., Buštěhrad, Technologické centrum Hradec Králové z. ú., Technologické centrum Praha, z.s.p.o., Technologický park Jihlava, Technologický park Progress, Holešov, Vědeckotechnický park Plzeň, a.s., Vědeckotechnický park Roztoky, a.s., Vědeckotechnický park Slováckých strojíren, a.s. (VTP1 SUB, a.s.), Uherský Brod, Vědeckotechnický park Ústí nad Labem, Vědeckotechnický park, ENKI, Třeboň, VTP VÚMOP, Praha 5 a Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava (CPI VŠB-TUO)

Spo(h)lečná budoucnost pod křídly PohlCon

Byznys s sebou přináší různé změny. Ale skutečnost, že společnost Jordahl & Pfeifer Stavební technika bude od května 2023 pokračovat v podnikání pod názvem své mateřské společnosti, německé rodinné firmy PohlCon, se zákazníků nedotkne jinak než administrativně. 

Nová „firemní fasáda” totiž nic nemění na filozofii a postoji k našim partnerům. Zákazníkům budeme i nadále zajišťovat špičkový odborný servis, bezprecedentní kvalitu, lidský přístup a návrh efektivního technického řešení přesně podle jejich potřeb. 

Záměrem je další zkvalitnění služeb

„Nadále budeme plnit nejpřísnější technické a bezpečnostní předpisy, které díky síle tradic a dlouholetých zkušeností dokonce v rámci mezinárodních grémií již nějakou dobu spoluvytváříme. Technologicky pokročilá výrobní základna v Německu je téměř stoprocentní garancí, že pro vás najdeme řešení pro každý stavební problém spadající do naší kompetence,“ uvádí jednatel Ing. Michal Voplakal, Ph.D., MBA.

To všechno jsou klíčové hodnoty, jichž jsme si cenili jako Jordahl & Pfeifer, a budeme si jich cenit i nadále jako PohlCon. Důležité je pro nás hlavně to, abyste vy, naši obchodní partneři, tuto změnu identity pocítili co nejméně, nebo ji v nejlepším případě zaregistrovali výhradně prostřednictvím zkvalitnění našich služeb. 

Silné zázemí a tradice rodinné firmy

Historie PohlCon sahá až do roku 1951, kdy inženýr Hermann Pohl vynalezl inovativní kabelovou svorku a ještě téhož roku založil společnost Hermann Pohl OHG. Tu pak v roce 1969 sloučil s firmou Anton Klein OHG, čímž vznikla společnost jménem PUK (zkratka pro Pohl und Klein).

V roce 1977 činorodá rodina Pohlů do své skupiny začlenila společnost JORDAHL – specialistu na výztuže a upevňovací řešení. O dvě dekády později (2001) následovala i společnost H-BAU Technik, dodavatel stavebních materiálů pro betonářské společnosti a výrobce prefabrikovaných dílců. 

V roce 2019 rodina Pohlů založila PohlCon Vertriebs GmbH, která však byla o tři roky později společně se skupinami PUK, JORDAHL a H-BAU Technik sloučena do jediné společnosti: PohlCon se sídlem v Berlíně. 

Ještě širší sortiment a obchodní vztahy

Společnost PohlCon věří, že ti, kteří rozumějí svému řemeslu, mohou dosáhnout výjimečných věcí či je přímo stvořit. Filozofie PohlCon a jejich produktů tkví v naší osobní ambici, aby každý ze zaměstnanců společnosti dosáhl výjimečnosti ve svém vlastním oboru, ale klade si za cíl také dokonale pochopit zákazníka a jeho potřeby. Podpoříme vás všude, kde nás budete potřebovat – ať už ve fázi vývoje, výroby, dodání vašich produktových řešení, či při odborné instalaci a osobní konzultaci přímo na stavbě. 

Díky dlouholetému působení na českém trhu jako Jordahl & Pfeifer si PohlCon zachová určitá specifika. V našem sortimentu i do budoucna zůstávají vibroizolace od společnosti Calenberg či výrobky značky Pfeifer.

Nejraději bychom už teď sebevědomě prohlásili, že naše společná budoucnost bude zářná a růžová. I když pod křídly PohlConu bude spíš zářná a fialová, stejně jako naše logo. A motto zůstává stejné – Zakotveno v kvalitě. 

Těšíme se na další spolupráci.

V Tachově vzniká energeticky soběstačný průmyslový areál

Nemovitostní skupina Urbanity se dlouhodobě věnuje budování průmyslových kampusů nové generace. 

Projekty, jimiž se Urbanity zabývá a jejichž rozvoj připravuje nebo již realizuje, nám v rozhovoru představil Roland Hofman, CEO a spoluzakladatel této skupiny. 

Urbanity aktuálně rozvíjí projekt průmyslového parku na Tachovsku. V jaké fázi je nyní?

Naším cílem je vytvořit průmyslový park nové generace. Vytváříme kampusy blízko k lidem, kde je hlavním využitím výroba, ale velmi důležitými jsou zde doprovodné služby, které zvyšují samotný komfort uživatelů, zaměstnanců kampusu. To zahrnuje možnost umístit dítě do školky, nabídku kvalitního stravování, minimarketu, lékaře, fitness, potažmo ubytovacích kapacit apod. Chceme vytvářet udržitelná místa, kam zaměstnanec přijede nejlépe MHD, na kole či pěšky a je schopen zde kvalitně strávit navíc třeba i hodinu před pracovní dobou, nebo také po ní. Takže se snažíme o to, aby zaměstnanec nemusel jezdit autem do vzdáleného areálu mimo město, někam mezi pole, bez zázemí.

Takže to není klasický průmyslový areál, má poněkud odlišnou koncepci…

Přesně tak, kampus je sice zaměřen na výrobní firmy, ale primárně se orientuje na kvalitu pracovního prostředí a na služby pro zaměstnance. Na rozdíl od tradičních průmyslových či logistických center fungují naše kampusy na úplné jiném principu. Jako naše dlouhodobé a konečné zákazníky vnímáme zaměstnance, kteří v kampusu pracují a tráví zde podstatnou část svého života.

Ve výstavbě nemáte jen areál v Tachově, ale máte rozpracované i jiné projekty. Jaké?

Obdobné projekty máme v Bruntále a v Žirovnici. Všechno to jsou brownfieldy, v rámci nichž revitalizujeme stávající budovy a které navíc doplňujeme o novou výstavbu. Dalším společným prvkem našich kampusů je fakt, že jde o městské nebo příměstské areály. To svým způsobem určuje jejich využití, protože pro svou blízkost k lidem jsou vhodnější pro výrobní firmy než pro logistické provozy, které zaměstnávají podstatně menší počet pracovníků.

Vraťme se k projektu areálu Urbanity Campus Tachov. K čemu původně sloužil?

Historie fungování sahá do roku 1967, kdy zde vznikl výrobní areál národního podniku Plastimat. V té době byl něčím jako výkladní skříní socialistického průmyslu. Podnik vyráběl nejrůznější plastové produkty pro potřeby všedního života, měl vlastní vývoj i design celé řady výrobků s vysokou estetickou úrovní. Pak přišla privatizace a následoval postupný úpadek této výrobní lokality. Když jsme areál koupili, byl extrémně podinvestovaný, energeticky velmi neefektivní a z části opuštěný.

Takže jste stáli před rozhodnutím, jak dál?

Nebyl to takový ten typický zcela opuštěný brownfield, stále zde v omezené míře působily výrobní provozy s padesátiletou historií zaměstnávající stovky lokálních zaměstnanců. Naší jasnou strategií od počátku bylo revitalizovat stávající objekty s cílem zachovat lokální identitu, místní výrobu a zaměstnanost, a to navzdory tomu, že by se řada jiných developerů snažila z brownfieldu udělat greenfield, protože je to následně jednodušší, výstavba je rychlejší, levnější a méně riziková. My jsme se rozhodli pro kompletní revitalizaci budov včetně navazující kampusové infrastruktury – a za plného provozu.

To muselo být asi náročné…

Kompletně jsme rekonstruovali střechy, světlíky, zateplovali fasády, měnili okna, instalovali LED osvětlení, měnili jsme rozvody, instalovali nové zdroje na vytápění s rekuperací, přidávali jsme smart systémy a modernizovali jsme zázemí pro zaměstnance. To vše bez přerušení provozu precizní výroby náchylné na prach, vlhkost či teplotní změny. Byla to opravdu obrovská výzva. 

Takže zbyly tři původní budovy?

Ano, jsou to budovy uprostřed kampusu, dnes pod názvem Alfa, Beta a Multifunkce. Přestože byly kolaudovány v roce 1969, podařilo se nám v loňském roce dokončit komplexní revitalizaci obou původních výrobních budov s následnou rekolaudací. Jejich energetické štítky jsou na úrovni A, takže mimořádně úsporné. Hodnocení je někde kolem 10–15 bodů, což je velmi dobré. Kdyby v budovách nebyl výrobní provoz, ale byla zde umístěna např. jen logistika, která není tolik energeticky náročná, hodnocení by bylo snadnější a dalo by se říci, že by se objekty blížily svou energetickou náročností k pasivním domům. 

Na vizualizaci jsou vidět další budovy.

Jsou to mimo jiné čtyři další výrobní budovy, z nichž jako první z nich jsme kolaudovali v loňském roce budovu Gama. Pro další z nich – Deltu, Etu a Sigmu – očekáváme vydání stavebního povolení v nejbližší době. Pro novou výstavbu využíváme stavební proluky, které výrobní kampus skýtá, takže v rámci nich doplňujeme stávající budovy a nezastavujeme tak zbytečně úrodnou půdu. 

To znamená, že vytváříte novou, modernější podobu areálu?

Ano, areál samozřejmě bude modernější, udržitelnější, splňující podmínky průmyslu 4.0, ale k otázce, jak moc bude nový, mám takovou perličku. Poté, co naši urbanisté navrhli nový stavební plán areálu, jsme v archivu narazili na původní plánek areálu. A v podstatě jsme zjistili, že jsme to nakreslili velmi podobně, jak to bylo v původním návrhu z roku 1953. Svědčí to o tom, že výrobní areál je velmi dobře založený a jeho další rozvoj byl dobře promyšlený již od samého počátku. My vlastně pouze navazujeme na jeho historii a pokračujeme v jeho příběhu.

Nestavíte spekulativně. Takže jaká je obsazenost?

Vše, co dnes máme k dispozici, tak je ze 100 % dlouhodobě pronajato. Co se týká dalších plánovaných budov, jsme v kontaktu s několika potenciálními zájemci, pro něž budeme výstavbu realizovat tak říkaje na míru. Tím, že se soustředíme výhradně na výrobní firmy, uzavíráme kontrakty deseti- i víceleté, což nám umožňuje maximálně přizpůsobit budovu a prostory klientovi podle jeho požadavků.

Za tento projekt jste získali několik ocenění. Můžete je zmínit?

Za největší úspěch považujeme získání prestižního mezinárodního ocenění BREEAM Communities, a to jako první projekt v České republice. Zároveň jako první městská čtvrť ve světě s převažující výrobní funkcí. Tato certifikace je určená pro větší udržitelné části měst a veřejné prostory, v jejichž rámci se nachází více různorodých objektů. Získání certifikace stvrzuje, že projekt vytváří udržitelný ekosystém s jednoznačně prospěšným vlivem na komunitu i okolí. Pozitivně a ohleduplně přispívá k urbanistickému, ekonomickému a společenskému rozvoji celé lokality a rozšiřuje zdejší občanskou vybavenost a dopravní i technickou infrastrukturu. 

Získat certifikaci BREEAM Communities v segmentu výrobních areálů musí být dost náročné…

Určitě, protože se posuzuje mnohem více kritérií a navíc v daleko širších souvislostech. Takže je to oproti ostatním certifikacím časově a pochopitelně i finančně náročnější. Ale podtrhuje to to, co se snažíme vytvářet – nový produkt – průmyslový park nové generace. Je to zaměřeno na komunitu, udržitelnost, tj. obecně na udržitelnou budoucnost a prosperitu s tím spojenou. V rámci BREEAM Communities je třeba projekt daleko více komunikovat. Ať se sousedy, občany, úřady, institucemi nebo s politickou reprezentací. Takže je kladen velký důraz na to, aby měli všichni zúčastnění možnost projekt připomínkovat a být součástí rozhodovacího procesu. 

Jak to konkrétně probíhá?

Prezentovali jsme projekt v dotčených obcích a osadách, na veřejných projednáních, ve střednítechnické škole, kterou podporujeme, samozřejmě na radách a zastupitelstvech a na různých sdruženích a organizacích, dále plánujeme prezentaci o aktuálním vývoji projektu v domově důchodců či pro širokou veřejnost. Naším cílem je, aby bylo s rozvojem lokality seznámeno co nejvíce občanů, zároveň i široké věkové spektrum od mladých studentů až po seniory. Je to časově náročné, ale na druhou stranu je náš záměr v zásadě trvalý, takže se v dlouhodobém horizontu vyplácí. Sami to vidíme na vztazích s místní komunitou, která nás vnímá úplně jinak a v mnohém nás dává ostatním za pozitivní vzor, což není v regionu na investora z Prahy vůbec špatný výsledek. 

Co dnes ožehavé téma energie?

Co se týká energetické soběstačnosti, zahájili jsme v loňském roce, který byl pro nás přelomový, výstavbu největší střešní solární elektrárny o celkovém výkonu přes 5 GWh, což doplňuje charakteristiku udržitelnosti našeho areálu. Společně s tím vytváříme v rámci České republiky unikátní decentralizovaný komunitní energoblok, kdy střešní elektrárnu doplňujeme o 1,4 MW bateriové úložiště a o dobíjecí stanice pro elektromobily. Ve všech provozech postupně také instalujeme tepelná čerpadla na ohřev TUV a vytápění. 

A jak je to s vodou?

Té se velice významně věnujeme v celém spektru. Co se týká například pitné vody, získali jsme stavební povolení na vlastní vrty a jsme připraveni zajišťovat zásobování pitnou vodou z 80–100 % z vlastních zdrojů. Přesné číslo bude záviset na skutečné vydatnosti vrtů a konečné podobě kampusu. Hospodaříme také s dešťovou vodou, zrealizovali jsme retenční nádrže, průlehy a poldry pro postupné vsakování vody zpátky do místní krajiny. Dokončili jsme projekt na hospodaření s šedou vodou. Takže z tohoto pohledu si myslím, že realizujeme celou řadu aplikací prospěšných pro přírodu i pro uživatele areálu a jeho udržitelnost. 

Cílem je tedy co největší míra soběstačnosti?

V kampusu aktuálně probíhá dlouhodobé měření intenzity, směru a typu větru pro vhodně zvolenou instalaci připravované větrné elektrárny v podobě vertikálních turbín, čímž bychom získali další zdroj OZE. Zpracovanou máme také střednědobou vodíkovou strategii, které bychom se chtěli intenzivně věnovat v horizontu tří let. Samozřejmě v případě energeticky náročných výrobních provozů je dosažení úplné soběstačnosti složité. V Urbanity však máme rádi pořádné výzvy.

Součástí kampusu budou i ubytovací kapacity. O co se konkrétně jedná?

Je to další z široké palety služeb, které zvyšují komfort lidí, kteří kampus využívají, ale zároveň jsou určeny pro širokou veřejnost. V areálu se nachází původní zhruba 50 let stará administrativní budova, kterou aktuálně přestavujeme na multifunkční dům. Ten by měl přibližně ze 60 % sloužit jako ubytování hotelového typu. Ve zbylé části budou služby typu gastro provozu, ordinace závodního a zubního lékaře, vymezené části pro dětskou skupinu, fitness, společenské komunitní místnosti, kavárny, minimarketu a dalších podpůrných služeb. Výhodou této budovy je, že je umístěná před vstupem do kampusu, takže je volně přístupná širší komunitě.

Jaké zde máte další plány?

Připravujeme zde také rezidenční výstavbu – viladomy se startovacími byty – a plnohodnotnou mateřskou školku pro 48 dětí. To opět představuje posílení městské sociální infrastruktury, což město pochopitelně vítá. Reagujeme na celorepublikový problém, kdy nejsou dostupné byty ani kapacity v mateřinkách. Konkrétně v Tachově nebylo k 1. září loňského roku umístěno přes 60 dětí. Opět je dané koncipováno jako služba nejen pro lokální zaměstnance, ale především pro celou komunitu. Našimi záměry naplňujeme principy konceptu města krátkých vzdáleností, ať již vlastní nabídkou služeb a funkcí přímo v kampusu, tak dostupností do 15 minut pěšky či na kole s celým městem a komunitou. Klienti, zaměstnavatelé, silně vnímají potřebu být tam, kde jsou lidé, a neočekávat že lidé k nim náročně docestují, což má nezanedbatelný pozitivní dopad na snižování uhlíkových emisí ve městě a jeho okolí, prašnosti a hlučnosti z osobní doprav a tím pádem na ohleduplnou kvalitu života.

Co se děje s trhem pozemků pro průmyslovou výstavbu?

Změny ve strategii energetické koncepce se nečekaně promítají i do realit. Volné plochy začaly znovu zajímat investory zabývající se obnovitelnými zdroji energie. 

O trh se mohou dělit jen s těmi průmyslovými developery, kteří mají zajištěné nebankovní financování. Nárůst úrokových sazeb loni přibrzdil investice některých průmyslových developerů do nákupu nových lokalit. P3 Logistic Parks naopak díky silnému finančnímu zázemí svého vlastníka letos plánuje v České republice nakoupit desítky tisíc metrů čtverečních ploch. 

P3 se dívá zejména po takových lokalitách, které mají vhodný způsob využití podle územního plánu (lehká výroba a skladování) a jsou dobře dopravně dostupné. Je připravena koupit nejen pozemky pro budoucí výstavbu, ale i stávající objekty, které jsou buď prázdné, nebo obsazené nájemci. Nevyhýbá se ani brownfieldům. 

Snaha o energetickou soběstačnost a poptávka po skladových a výrobních halách si navzájem nekonkurují. Průmysloví developeři už dnes připravují střechy budov na osazení fotovoltaikou. Dá se tak říct, že situace má win-win řešení. 

Tři otázky pro P3

Průmyslový developer P3 Logistic Parks se v letošním roce chystá masivně rozšířit své české portfolio. 

Má zájem o pozemky i již fungující parky. Další plány prozradil Ondřej Vodička, který má v P3 na starosti akvizice. 

Nedostatek prostor pro skladování se v našem regionu skloňuje již několik let. Vedle toho nás ale také trápí vysoká inflace. Proč se P3 chystá nakupovat právě teď?

V ČR spravujeme 87 hal v 16 parcích a jejich obsazenost přesahuje 97 %. Aktuálně stavíme ve třech parcích a ve dvou z nich máme ještě rezervu pro další výstavbu v objemu přes 177 000 m2. Pro náš další rozvoj potřebujeme nové lokality. Zatímco velká část trhu pod tíhou náročného bankovního financování utlumuje aktivity, my si díky silnému zázemí našeho vlastníka můžeme dovolit investovat. 

O jaké typy nemovitostí máte zájem? O pozemky, nebo o celé průmyslové parky?

Jsme připraveni koupit nejen pozemky pro budoucí výstavbu, ale i stávající objekty, a to prázdné i obsazené. To může být zajímavé pro vlastníky nemovitostí, kteří v nich mají vázaný kapitál a prodejem (a třeba i zpětným pronájmem) získají prostředky k aktuálnímu využití. Soustředíme se na pozemky o velikosti okolo 50 000 m2, v případě Brna a Prahy alespoň 30 000 m2. Podle územního plánu musí mít určení pro lehkou výrobu a skladování, nemáme zájem stavět na pozemcích s kvalitní půdou, zajímavé jsou proto i brownfieldy. 

Co je pro vás při výběru lokality klíčové?

Rozhodující je dostupnost jak z hlediska zaměstnanosti, tak zejména dopravy, třeba i s ohledem na budoucí dostavbu dálniční sítě. Naše parky najdete blízko dálnic a rychlostních silnic, mimo obytnou zástavbu. Největší zájem o průmyslové parky je tradičně v okolí velkých měst, proto máme v hledáčku určitě Prahu i Brno; zajímavé mohou být ale i jižní Čechy a v budoucnu třeba regiony v Karlovarském kraji. Obecně se ale dá říct, že investujeme tam, kde jsou příležitosti.

Chci více propagovat naši činnost na lokální i mezinárodní úrovni

Předsedkyní České rady pro šetrné budovy (CZGBC), zaměřující se na prosazování zásad šetrného stavebnictví, se nedávno nově stala Iveta Králová, manažerka Saint-Gobain divize Ecophon.

Podle svých slov by ráda navázala na úspěšné směřování a rozvoj CZGBC. „Chtěla bych ještě posílit členskou základnu, prohloubit interakci se členy a těsněji spolupracovat s výkonným týmem rady,“ říká Iveta Králová v rozhovoru pro Development News.

Jaké budou vaše nejbližší kroky coby předsedkyně CZGBC?

Nezbytná jsou pro mne pravidelná osobní setkání, a to jak s výkonným týmem, tak s představenstvem. Budu usilovat o intenzivnější zapojení členů představenstva do akcí, které CZGBC pořádá. A pokud se budou maximálně profilovat podle oblastí a témat, jejichž garanty jsou, věřím, že členové rady budou lépe vědět, na koho se mohou obracet. Kromě toho, že jsem byla zvolena předsedkyní CZGBC, jsem zároveň zodpovědná i za komunikaci navenek a marketing. V této souvislosti bych chtěla využít svých kontaktů a propagovat organizaci nejen na lokální, ale i mezinárodní úrovni.

S CZGBC spolupracujete již dlouhodobě. Na jakých aktivitách jste se doposud hlavně podílela?

Moje dosavadní činnost byla spojena hlavně s tématem vytváření optimálního vnitřního prostředí v budovách. Jako koordinátorka pracovní skupiny pro tuto oblast podněcuji naše členy, aby sdíleli případové studie, trendy a novinky týkající se této problematiky. Každý náš člen je specialistou v určitém konkrétním oboru a v pracovní skupině hledáme synergie, abychom nastavili standardy zdravého prostředí v budovách, a věnujeme se i edukaci. Naším cílem je spokojený uživatel budovy.

V čem vidíte největší přínos CZGBC? 

Za vše hovoří, že se již sedm let zapojuji do činnosti její činnosti. Nesporným přínosem je podle mého názoru sdílení informací a know-how v oblasti stavebnictví a vzdělávání. Důležitá je také komunikace s resorty na MŽP, MMR a MPO a samozřejmě prosazování zásad šetrného stavebnictví. Nesmím opomenout ani komunikaci na vládní úrovni. 

Zmínila jste zásady šetrného stavebnictví. Co je podle vás třeba změnit v oblasti českého stavebnictví, aby se snížily jeho dopady na životní prostředí?

Nutné je změnit hlavně myšlení a přístup společnosti, a to jak jednotlivců, tak firem. Musíme sdílet dosažené úspěchy a chystané změny. Je nutné se vzájemně podporovat a inspirovat. Změny nemusejí být velkého rozsahu ani skokové. Naopak by měly být postupné a racionální. I menší kroky, které vedou k šetrnému stavebnictví, se cení. Je ale potřeba také zapracovat na legislativním rámci.

Tématem číslo jedna v oblasti stavebnictví se v poslední době stal růst cen materiálů. Mnoho odborníků předpovídá, že na úroveň běžnou před třemi roky se již nevrátí. Nahrává tato situace šanci na větší prosazení zásad cirkulární ekonomiky ve stavebnictví?

Určitě ano. Kromě využívání recyklovaných materiálů je ale také důležité nastavit podmínky zpětného odběru materiálů. To se dnes děje spíše výjimečně.

Proč se ve stavebnictví zatím většina materiálů nerecykluje? Kde vidíte hlavní příčinu?

Až v posledních letech pociťujeme nedostatek některých materiálů. Je to pro nás všechny nová situace. Z pohledu výrobních firem se zpočátku může zdát nepředstavitelné, že nahradí surovinu novým zdrojem. Je to proces změny, u něhož jsou nutné kompromisy, přináší určitou finanční zátěž a vyžaduje odhodlání. Bohužel větší recyklaci materiálů zatím nepodporuje legislativa. 

Podle návrhu směrnice EU mají být všechny nově postavené budovy od roku 2030 bezemisní. Považujete to za splnitelný a správně nastavený cíl?

Jsem optimista. Myslím si, že směr je to správný a plán je více než ambiciózní. Rada svými aktivitami chce přispět k jeho plnění, a proto například v současné době pracuje na tvorbě road mapy, jak v ČR dosáhnout bezemisních budov. Vzhledem k tomu, že do přípravy jsou zapojení členové z celého hodnotového řetězce stavebnictví, věříme, že vytvořená doporučení budou následně moct využít společnosti z celého odvětví šetrného stavebnictví.

DELTA slaví 30 let a chce více sázet na udržitelnost

Firma DELTA vznikla v rakouském městě Wels, kde dosud sídlí její centrála. Celkově má skupina firem DELTA 12 poboček ve čtyřech zemích s více než 350 zaměstnanci, z nichž asi 50 zahrnuje česko-slovenský tým.

I když historicky první pobočka v Čechách byla účelově založena v Českých Budějovicích, kde DELTA doprovázela stavbu lokálního nákupního centra, dnes má DELTA v Čechách své zastoupení v Praze a Třebíči. Více nám o minulosti i současnosti firmy řekl její CEO Erik Štefanovič.

V rámci skupiny firem DELTA slaví kulaté výročí pouze česká pobočka?

Celkově DELTA existuje už impozantních 47 let, což doufám ukazuje, že to, co děláme, děláme dobře. Proto na turbulentním stavebním trhu pracujeme už tak dlouho, což mě velice těší. Před těmi 30 lety to začalo jako v mnoha jiných firmách. Rakouská matka se rozhodla rozšířit své působení na další zajímavě se rozvíjející trhy a rozhodnutí padlo na ČR. V té době jsem nastoupil do rakouské centrály ve Welsu. Krátce na to jsme se dohodli na tom, že přestoupím do České republiky a začnu jako první zaměstnanec rozvíjet projekci pro český trh.

Jaké byly ty začátky?

Česká republika měla vždy silnou tradici v průmyslu a i zde se v roce 1993 odvíjel silný nárůst a zajímavé trendy, a proto i česká DELTA byla hodně vázána na průmysl. Pracovali jsme pro značky, jako je Magna, Fischer, Mann Hummel, dm drogerie apod. Silně se také měnil trend v oblasti nakupování a zábavy, vznikala první nákupní centra propojená se zábavou, takže i my jsme pracovali na projektech typu Europark Praha, síť prodejen ASKO nábytek, STOP SHOP, Möbelix, Billa, Kaufland nebo postupném budovaní sítě multikin CineStar. To byly takové základy, které vlastně v České republice vznikaly. Bylo nutné vytvořit infrastrukturu řekněme pracovních míst a zároveň infrastrukturu pro nakupování. Takže naše první projekty byly vesměs z 50 % průmysl a z 50 % nakupování. Naše portfolio tvořila převážně větší nákupní centra v kombinaci s průmyslem a administrativními objekty. Dnes už jsme se posunuli a směřujeme k oblasti výstavby objektů pro zdravotnictví, stavby v oblasti vzdělávání, kultury, sportu a bytových komplexů. 

Co bylo v průběhu těch let takovým důležitým milníkem?

Z mého pohledu – i pro českou DELTU – to byl Europark v Praze Štěrboholích. Bylo to v začátcích fungování české pobočky DELTA, když nám byl svěřen mezinárodní projektový management tohoto nákupního centra, v té době jednoho z největších. Specifikem navíc bylo, že klient nechtěl pracovat s generálním dodavatelem, takže jsme tenkrát při výstavbě řídili zhruba 60 mezinárodních firem. Museli jsme je koordinovat, aby bylo možné nákupní centrum postavit. U toho jsme se hodně naučili a posunulo nás to výrazně dopředu. Následně jsme pak postavili ještě jedno nákupní centrum v Hradci Králové. Bylo to období, kdy jsme začali růst a z malého týmu o pěti lidech jsme se najednou rozrostli na dvojnásobek a postupem času jsme se dostali až k dnešní podobě. Česko-slovenský tým, který nyní vedu, má téměř 50 lidí, kteří nyní působí na zdejším trhu.

Hovoříte o česko-slovenské společnosti. Jak to v dnešních podmínkách funguje?

Jsem jednatelem české i slovenské pobočky, z nichž každá je samotná společnost s ručením omezeným a velice úzce spolupracují. Kolegyně a kolegové jsou často odborníci na určitou problematiku, takže třeba někteří slovenští zaměstnanci pracují na českých projektech a naopak, protože to prostě umějí lépe. Takže se vzájemně doplňujeme. A v tom je myslím velká síla naší společnosti, vzájemná propojenost kompetencí a zároveň rozmanitost zkušeností z jednotlivých trhů. 

Europark byl jediným milníkem?

Určitě ne. Jedním z dalších důležitých milníků byla skutečnost, že jsme velice brzy zahájili modelování budov v BIM. Již před 10 lety jsme v BIM a celkové digitalizaci stavebních procesů viděli perspektivu do budoucna, proto jsme se snažili velice brzy sbírat zkušenosti. Dělali jsme to  s nadsázkou řečeno skoro až potají, protože klienti často nevěděli, že zakázku modelujeme zároveň v BIM. Tehdy jsme se vlastně učili s tím softwarem zacházet a sbírali jsme zkušenosti, které v počátcích byly bolestivé. Na trhu nic takového nebylo, všechno jsme si museli připravit sami. Dnes fungují knihovny prvků, kde jsou téměř všechny potřebné elementy k dispozici. Tehdy to ale bylo velice náročné, ale získali jsme tím obrovský náskok. Právě tyto zkušenosti s BIM dokážeme nyní při projektování budov smysluplně ve prospěch investora zúročit. A myslím si, že právě tento nový způsob tvorby projektů bude znamenat výraznou změnu do budoucna. Sběr a příprava správných dat nám vytvoří možnost, abychom v budoucnu dokázali vybudovat skutečně inteligentní města a uměli jednotlivé objekty opravdu efektivně propojovat. 

V čem vidíte výhodu BIM?

Jako jednu z hlavních výhod BIM vnímám absolutní transparentnost, propojenost informací, a tedy i změnu v komunikaci na projektu pro všechny zúčastněné. Včetně eliminace chyb, nepřesností a maximální zefektivnění všech procesů v rámci celého týmu od architektonického konceptu až po kolaudaci a s tím spojenou otázkou předání informací správci budovy či facility managementu. A když půjdeme ještě dál, tak nám BIM dokáže přesně zobrazit i zbytkovou prodejní hodnotu materiálu a budeme mít k dispozici i mnohé další informace třeba ve smyslu energetické náročnosti budovy, což přináší investorovi či majiteli objektu obrovské množství výhod. Tato data, která o projektu shromažďujeme, nám v budoucnu pomohou přistupovat k různým procesům mnohem smysluplněji.

Za těch 30 let ale nebylo vždy vše růžové, že?

Na stavebnictví je krásné to, že se neustále něco děje. Obor, který se neustále vyvíjí dál, inovuje, neustále zažíváme změny a rozhodně nelze usnout na vavřínech. Loni jsme zažívali při výstavbě výzvy spojené s chybějícím stavebním materiálem a s tím, jak zoptimalizovat všechny navazující procesy a jak co nejúčinněji vznikající skluz zmírnit. I v budoucnu očekáváme, že některé materiály se stanou hůře dostupné, souvisí to s chováním k naší planetě. Proto budeme nuceni se v horizontu několika let více zaměřit na recyklaci materiálů a právě i v tom nám velmi efektivně dokáže pomoci BIM. BIM model bude obsahovat informace o obdobném objektu, který je určen k demolici, a tak bude možné si ho koupit a recyklovat. Musíme změnit myšlení a naučit se to jinak. Jako obrovskou výhodu vnímám právě sílu dat a informací. Při jejich vyhodnocování nám bude pomáhat umělá inteligence. Zatím nám ale chybí součinnost, protože stále velmi plýtváme. Města mají určité potřeby, ale my nevíme, zda je dokážeme lépe vykrývat, protože nemáme dostatečné informace. Do budoucna by se mi líbilo, aby informace byly k dispozici a my je lépe využívali pro vyšší energetickou efektivitu, zdraví obyvatel a celkovou ochranu klimatu.

Dostáváme se do současnosti. Jak vypadá dnešní struktura společnosti?

Před zhruba 10 lety došlo ke změně managementu v naší společnosti. Ten původní zakládající management v Rakousku odcházel a odprodal firmu nástupcům. Konkrétně, dva ze tří zakladatelů odešli ze společnosti, jeden měl chuť s námi pokračovat a zůstal; 10 manažerů dostalo možnost odkoupit si podíl ve firmě, tudíž se z nás stali spolumajitelé nové firmy. Měli jsme plány, které samozřejmě zahrnovaly růst společnosti, podporu, rozvoj udržitelným směrem atd. Naším posláním je jednoduše řečeno vytvářet lepší svět a snažíme se tímto směrem nadchnout naše kolegyně a kolegy i investory. Když jsme přebírali v nové vlastnické struktuře skupinu DELTA, bylo nás asi 120, v současné době se skupina DELTA rozrostla na více než 350 zaměstnanců. 

Jaké projekty vám dělají radost?

Těší mě, že v posledních měsících cítím velkou snahu investorů i klientů o změnu myšlení. Začínají si totiž uvědomovat, že je čas na určitou změnu. Postup je sice pomalý, ale citelný. Před lety jsme si dali cíl, aby alespoň jeden element v každém projektu byl zelený – a to se nyní skutečně daří i díky tomu, že klienti mění přístup.

Co by tomu ještě mohlo více napomoci?

Je třeba navodit systém vzoru, to znamená, že ti největší hráči – ideálně státní, ale i veřejná sféra, zejména velcí developeři, jejichž projekty jsou viditelnější a často investují obrovské peníze – by měli být vzorem pro ostatní. To se mi například líbí v Rakousku, kde jsme nedávno otevírali projekt studentského kampusu v rámci nemocnice v Riedu. Investor se tam rozhodl pro maximální udržitelnost a společně jsme vytvořili pro okolí a (nejen) mladé lidi inspirativní vzor, a to je strašně důležité. 

Jaké máte plány do budoucna?

Velmi silně se nyní chceme chopit právě udržitelnosti. V celé skupině jsme během posledního roku shromáždili přes 30 specialistů ze všech poboček do jednoho interdisciplinárního týmu napříč všemi čtyřmi zeměmi, který má na starosti udržitelnou výstavbu. Směřujeme k poradenství v oblasti taxonomie, ESG, připravujeme vlastní certifikaci budov atd. Také v České republice se snažíme velmi aktivně rozvíjet tímto směrem. Naší snahou je, aby od začátku klient uvažoval o projektu jiným způsobem – a v tom vidím velkou příležitost.

Máte nějaké konkrétní příklady?

Naše skupina se například loni rozhodla, že letošním rokem počínaje v Rakousku a od příštího roku také u nás nebudeme pořizovat nová auta se spalovacím motorem, takže veškerou firemní flotilu budou tvořit pouze elektro auta. To je tedy cesta, kdy i náš český tým bude muset změnit způsob uvažování. Myslím, že naše zodpovědnost za snižování uhlíkové stopy nebude vyžadována pouze legislativně, ale bude také obecně očekávána od našich klientů a partnerů. Pevně doufám, že Evropa bude pro ostatní vzorem.

Učili jsme se za pochodu…

Před 30 lety postavila developerská společnost InterCora první obchodní centrum v Plzni a změnila tak kulturu nakupování. Nyní má na kontě přes 300 retailových objektů a další staví. 

O počátcích podnikání i vizích jsme hovořili se zakladateli firmy Ivanem Hlaváčkem (IH) a Dr. Güntherem Zembschem (GZ).

InterCora letos slaví třicítku. Vzpomenete si, jak to všechno začalo?

IH: Vidím to, jako by to bylo včera. Když jsme naši společnost s mým přítelem a obchodním partnerem Dr. Güntherem Zembschem v roce 1993 zakládali, byl krásný zimní den a ve vzduchu ještě byla cítit euforie z nově nabyté svobody. 

Jak jste se seznámili?

IH: V roce 1981 jsem emigroval do Německa, potkali jsme se v Bavorsku, kde jsem prožil kus života a dodnes se tam rád vracím. Podnikatelskou vizi jsme s Güntherem začali formovat ještě před pádem režimu. Začátky nebyly snadné, protože jsme na trhu byli opravdoví průkopníci. Vystavěli jsme vůbec první obchodní centru v Plzni – NC EDEKA na Lochotíně. 

S jakými výzvami jste se setkávali?

IH: Učili jsme se za pochodu. Vzpomínám si na otevření našeho prvního obchodního centra. Položili jsme tam krásnou keramickou dlažbu a byli na ni náležitě hrdí. Když přijel na přejímku tehdejší ředitel EDEKY, vytáhl z kapsy kovovou marku, poslal ji po zemi a mince poskakovala sem tam. Řekl, že dlažbu musíme vyměnit, že musí být hladká, aby po ní nákupní vozíky dobře jezdily. Tak jsme to opravili. S každým dokončeným projektem jsme rostli. Začínali jsme jako malá kancelář se dvěma zaměstnanci. Dnes máme 75 kolegů, specializovaná oddělení a jsme lídrem retailového trhu v České republice a na Slovensku.

Jak zpětně vnímáte 90. léta? Co byly hlavní impulzy k vašemu růstu? 

IH: Tehdy a první roky nového milénia byly svým způsobem neopakovatelným obdobím, které vytvořilo všem podnikavým občanům ideální podmínky pro uskutečnění snů. Společnost tehdy při přechodu na tržní ekonomiku toužila dohnat trendy běžné v západní Evropě, přičemž jedním ze symbolů byly supermarkety, kde bylo k dostání spotřební zboží po celý rok. S érou socialismu skončilo nebo postupně uvadalo množství státních podniků, jako byly například pivovary, cukrovary nebo provozovatelé autobusové dopravy. InterCora se tak vedle standardních projektů soustředila i na tyto brownfieldy, jimž vtiskla novou tvář. Města tenkrát prodej pozemků a rozvoj služeb pro občany všestranně podporovala a spolu se státem budovala potřebnou infrastrukturu.

GZ: Tehdy jsme si také rozdělili role. Zatímco Ivan měl na starosti koordinaci projektů a chod firmy, já jsem se soustředil na financování projektů úvěrovými bankami. Bylo to období velmi rychlé expanze, současně se vyvíjel a sytil retailový trh. Časy téměř neomezených možností jsou sice ty tam, ale my máme stále chuť stabilně růst.

Na kontě máte přes 300 objektů. Na jaký projekt jste nejvíc hrdí?

GZ: Za velký úspěch považujeme hybridní nákupní centrum v Banské Bystrici. Řadu let poskytujeme mezaninové úvěry podle zásady, že pokud náš věřitel narazí na problémy s realizací financovaného objektu, které nedokáže sám vyřešit, převezmeme objekt a dokončíme jej sami. Před více než pěti lety jsme prostřednictvím jedné rakouské banky obdrželi žádost vídeňského developera o mezaninový úvěr v řádu 5 až 10 mil. eur. Po přezkoumání předložených dokumentů jsme se rozhodli poskytnout mezaninový úvěr. Společně s financující bankou jsme přezkoumali dokumenty a zjistili, že řada z nich je zfalšovaná, například doklady o katastru nemovitostí, doklady o majetkových poměrech atd. Projekt byl velmi složitý. Jeho součástí je centrální autobusové nádraží, které je spojeno s hlavním nádražím železniční sítě Slovenské republiky. Nákupní centrum je koncipováno jako hybridní, část jako obchodní centrum a část jako nákupní galerie. Nebylo možné předvídat, že se generální dodavatel po zhotovení zhruba poloviny objemu stavby dostane do platební neschopnosti, takže jsme museli přeskupit a koordinovat jeho subdodavatele. Až po otevření autobusového nádraží a obchodního centra Terminal jsme se dozvěděli, že všichni naši předchůdci, kteří se pokoušeli projekt realizovat, neuspěli. Toto hybridní nákupní centrum stejně jako autobusové nádraží je v provozu již téměř pět let a je naší vlajkovou lodí na Slovensku.

Které nákupní centrum jste dokončili naposledy a jak se liší od toho prvního před 30 lety?

IH: Za poslední roky se proměnily potřeby a požadavky zákazníků, což se promítlo i do našich nákupních center. Nakupování dnes musí být především zážitek spojený třeba s posezením v kavárně nebo restauraci. Proto jsou samozřejmostí odpočinkové zóny a food courty. Snažíme se rovněž podporovat trvale udržitelný rozvoj, takže na vybraných objektech instalujeme fotovoltaické panely a na parkovištích umožňujeme zákazníkům dobití jejich elektromobilů. Téma životního prostředí nám rozhodně není lhostejné.

Co letos plánujete? A co přejete InterCoře k narozeninám?

GZ: V letošním roce nás čekají dvě velké akce. Předně ve spolupráci s městem Plzní kompletně revitalizujeme jedno z našich starších nákupních center na plzeňském sídlišti Skvrňany. Jde o technicky náročný projekt spojený s demolicí stávající prodejny Penny Market a dalších prostor a výstavbou zcela nového obchodního centra, vedle něhož město v budoucnu realizuje park. Na Slovensku chystáme výstavbu retailového centra v širším centru Košic. K tomu průběžně rozvíjíme několik developerských projektů, které jsou zatím ve fázi plánování či povolování. Práce je tedy stále dostatek. 

IH: InterCoře bych za sebe i za pana Dr. Zembsche popřál, abychom i nadále měli dost projektů a aby nám i našim kolegům přinášela práce radost a naplnění.

default

YIT začne stavět i mimo Prahu

I přes negativní ekonomické faktory překročil obrat společnosti YIT v loňském roce 2 mld. Kč a prodala lehce přes 200 bytů. 

YIT v minulém roce ve vyšší míře implementovala technologii tzv. prefabrikace, nově u konstrukčních prvků. Intenzivně se věnuje i recyklovaným materiálům a podle nadnárodní strategie pokračuje v plnění vytyčených ekologických cílů. „I přes turbulentní vývoj realitního trhu v roce 2022 zůstáváme optimisty a v letošním roce očekáváme jeho oživení. Se snižováním inflace by mělo dojít k poklesu hypotečních sazeb, což přispěje k obnově poptávky,“ uvádí generální ředitel YIT Stavo Marek Lokaj. Dodává: „Co se týká nových trendů, sledujeme stoupající zájem o energeticky úsporné bydlení a moderní technologie, jako jsou fotovoltaické panely, rekuperace či LED osvětlení. Ty jsou proto již součástí našich nových projektů.“

Bilance YIT v roce 2022

Developer v loňském roce zkolaudoval projekty Parvi Cibulka se 150 byty loftového typu a Koti Libeň se 140 jednotkami. Fáze hrubé stavby dosáhly dva projekty – areál Vesi Hostivař s 208 jednotkami apartmánového typu a etapy Kemi a Ranua v komplexu Lappi Hloubětín. Pokud jde o nové projekty, YIT začala v roce 2022 s výstavbou a prodejem celkem 119 bytů ve dvou projektech – Rivi Bachova se 47 byty a Happi Milánská se 72 jednotkami.

YIT plánuje výstavbu mimo Prahu

„Další výstavbu v minulém roce jsme nemohli realizovat, protože se prodloužily procesy získání stavebního povolení. Nicméně věříme, že letos se nám ji podaří spustit. Jde o dvě zbývající etapy v areálu Lappi Hloubětín a projekty v lokalitách Prahy 5, 11 a 12 celkem s více než 300 byty,“ popisuje Marek Lokaj. Dále doplňuje: „V rámci naší strategii se zaměřujeme i na expanzi do regionů. Chystáme proto naši první mimopražskou výstavbu v Kladně, kde po etapách plánujeme postupně postavit přibližně 800 bytů.“

Rozšíření využití prefabrikace

Pro urychlení a zkvalitnění výstavby YIT implementuje inovativní technologii prefabrikace. „V některých našich projektech již instalujeme modulární koupelny, jež se vyrábějí v moderních továrnách a dovážejí se na stavbu plně vybavené,“ vysvětluje Marek Lokaj. Developer už instaloval na 300 takových koupelen. Využití prefabrikovaných prvků ale nyní dále rozšiřuje. V bytovém domě Happi Milánská jsou instalovány i další konstrukční prvky z prefabrikátů.

Stále větší důraz na ekologii

YIT se snaží hledat nové materiály minimálně zatěžující životní prostředí. Zavedla např. výstavbu z betonu z recyklovaného kameniva, čímž v komplexu Vesi Hostivař dojde ke snížení emisí CO2 o téměř 3 %. V rámci strategie ESG aktualizovala YIT své standardy. „Na využívání obnovitelných zdrojů a energeticky úsporné technologie pamatujeme již během navrhování všech našich projektů. Každý z nich má od samotného začátku tzv. ESG kartu, kde stanovujeme parametry a technologie vhodné pro instalaci v daném projektu,“ říká generální ředitel YIT Stavo.

Rozvíjíme nejlepší logistické lokality na trhu.

Logistické nemovitosti byly dlouho spíše v pozadí zájmu o dění na trhu, vývoj posledních let však poukázal na jejich důležitost a vysoká poptávka z nich udělala téměř nedostatkové zboží. 

Trendy na tuzemském trhu, udržitelné směřování segmentu, nové technologie i důležitost služeb s přidanou hodnotou jsme probírali s Kateřinou Březinovou (KB) a Annou Jůzovou (AJ), manažerkami pronájmu a zákaznických zkušeností globální industriální developerské jedničky Prologis pro Českou republiku.  

Jak hodnotíte vývoj tuzemského trhu logistických nemovitostí v roce 2022? Jak se v něm dařilo portfoliu Prologis?

KB: Rok 2022 byl charakteristický vysokou mírou obsazenosti, napjatým tržním prostředím i rychlým růstem nájmů. Naše české portfolio ke konci roku tvořilo přes 1,37 mil. m2 prostor, které byly pronajaty z 99 %. Vnímáme, že firmy hledají zázemí v blízkosti spotřebitelů, tedy ve městech jako Praha, Brno a Plzeň, na něž se i strategicky soustředíme. Dlouhodobě se nám daří získávat do těchto lokalit silné místní i světové značky a posilovat vztahy se stávajícími zákazníky. 

AJ: Důkazem naší relevance pro místní trh je i studie nezávislé poradenské společnosti Oxford Economics, kterou si dala vypracovat a loni aktualizovala naše americká centrála. Vyplývá z ní, že místními sklady Prologis ročně projde zboží v hodnotě až 12,1 % českého HDP, což je vůbec nejvíce ze všech globálních trhů, kde působíme.

Často skloňovaným tématem je v České republice vysoká poptávka po nových logistických nemovitostech, ale rovněž i velmi omezené možnosti nové výstavby. Jak složitě hledají developeři vaší velkosti nové příležitosti?

KB: Tento trend vnímáme dlouhodobě. Vzhledem k tomu, že jsme v době nedávného boomu poptávky po logistických nemovitostech od společností v oboru e-commerce de facto zastavěli náš pozemkový fond, je aktuálně hledání nových příležitostí k developmentu jednou z našich priorit. Zároveň ale chceme zachovat náš fokus jen na nejlepší lokality – kvalita našeho portfolia bude vždy výše než snaha zastavět co největší plochu. Víme ale, že možnosti zde stále jsou, skvělým příkladem je náš právě vznikající park Prague-D1 Ostředek. 

Je v dnešní době ještě vůbec možné stavět spekulativně?

AJ: Ano, i v aktuální tržní situaci to jde – spekulativně stavíme právě park v Ostředku, aktuálně dvě nové budovy s plochou přes 33 000 m2. V lokalitě navíc máme další stavební potenciál. Tento typ výstavby nám umožňuje reflektovat zvýšenou poptávku v určitých oblastech, zejména v širším okolí Prahy, a reagovat tak okamžitě na potřebu zákazníků.

Omezená možnost výstavby vedla v uplynulém roce k markantnímu meziročnímu růstu nájmů v logistických prostorách. Jak jste situaci vnímali u vás?

KB: Loňský rok bychom bez nadsázky mohli označit za rok rekordního růstu nájmů. Nájmy v Praze se u nás meziročně posunuly o 25 až 35 % podle jednotlivých lokalit a rozloze prostor, respektive dalších specifických faktorech. Je ale třeba zmínit, že v uplynulých zhruba 10 letech se tu nájmy držely na stabilní, nižší úrovni a teprve nyní dosáhly úrovně jiných evropských metropolí. 

AJ: Zároveň naše interní výzkumy ukazují, že náklady na nájem jsou v provozu firem jen relativně malou položkou. Mnohem zásadnější jsou rozpočty na dopravu či pracovní sílu. I proto soustředíme naši výstavbu k velkým spotřebitelským centrům tak, aby byly nemovitosti pohodlně a rychle dostupné pro nájemce a odběratele jejich zboží či služeb i zaměstnance. A hledáme další, někdy i netradiční cesty, jak zákazníkům a jejich lidem usnadnit a zpříjemnit provoz v našich parcích, například aktivitami z iniciativy Parklife. V jejím rámci stavíme sportovní hřiště a volnočasové zóny, pořádáme koncerty, vánoční trhy nebo letní zmrzlinovou tour a mnoho dalšího. Těší nás pozitivní odezva, s níž se tyto aktivity setkávají.

Klíčovým pojmem pro oblast developmentu i dodavatelských řetězců je v dnešní době udržitelnost. Jaké jsou vaše iniciativy a ambice v těchto oblastech?

KB: Udržitelnost je základním pilířem naší firemní filozofie, výstavby i následného provozu našich budov. Je klíčovým kritériem pro výběr stavebních materiálů a postupů jakož i následnou instalaci řešení v interiérech. Od roku 2018 podrobujeme všechny nové budovy certifikaci BREEAM a dosahujeme vysokého hodnocení. Standardem je již mimo jiné šetrné pokročilé LED osvětlení nebo systém pro dálkový monitoring spotřeby energií. Instalujeme také tepelná čerpadla, v některých lokalitách i retenční nádrže a podporujeme elektromobilitu budováním dobíjecí infrastruktury. Připravujeme také spuštění programu SolarSmart v rámci naší platformy Essentials, která je v zásadě tržištěm pro široké spektrum provozních řešení a produktů. Zákazníci si zde budou moci pohodlně objednat solární panely, o jejichž instalaci a uvedení do provozu se postaráme. Nájemcům nabídneme také výběr financování. Všechny tyto konkrétní kroky jsou součástí našich dlouhodobých cílů, k nimž jsme se zavázali partnerstvím s iniciativou SBTi. Do roku 2025 chceme dosáhnout výstavby s nulovými emisemi uhlíku, do roku 2030 provozu s nulovými čistými emisemi a do roku 2040 nulových čistých emisí v celém našem hodnotovém řetězci.

Jaký je mezi zákazníky zájem o specifická řešení, jako je implementace robotizačních nebo automatizačních technologií?

AJ: Zájem o automatizaci přirozeně roste, zejména protože na trhu přetrvává problém s nedostatkem pracovních sil. Jelikož poptávka spotřebitelů a tlak na včasné doručení zásilek neustávají, hledají společnosti způsoby, jak zefektivnit svůj provoz – což platí v nových i starších prostorách. My pak coby dlouhodobý vlastník a provozovatel našich budov klademe důraz na to, aby byly pro potřeby zákazníků vždy relevantní.

KB: V loňském roce jsme například modernizovali budovu v Prologis Park Prague-Rudná, což je nejstarší park našeho českého portfolia, pro společnost Zásilkovna. Vzniklo díky tomu špičkové distribuční centrum, kde „pracuje“ 200 třídicích robotů. Na druhou stranu příkladem výstavby na míru, jejíž zamýšlenou součástí byly robotické prvky už od počátku, je náš nedávný development v parku v Chrášťanech. Tam jsme postavili distribuční centrum o rozloze 14 000 m2 pro e-commerce gigant Rohlik.cz. Budova byla vybavena automatizačním systémem AutoStore, jenž je v Česku naprosto unikátní.

Jaké hlavní projekty chystáte pro letošek?

AJ: Budeme pokračovat v novém developmentu, aktuálně zejména v Ostředku, ale samozřejmě také v kultivaci našich stávajících parků a příjemného, přátelského prostředí v nich. Jako zásadní vnímáme také další zdokonalování platformy Prologis Essentials, jejímž prostřednictvím mohou zákazníci vybavit své budovy nejrůznější manipulační technikou, bezpečnostními řešeními a například již zmíněnými roboty za výhodné ceny.

KB: Pokračovat budeme i v rozvíjení služeb zákazníkům nad rámec čtyř stěn a střechy našich budov – tak, aby jejich provoz mohl u nás plynout hladce, udržitelně a v duchu komunitní atmosféry.

Karlín Group slaví 25 let na trhu

V roce 1998 začal Serge Borenstein realizovat své první rezidenční projekty v pražském Karlíně. Od devastační povodně v roce 2002 tato čtvrť výrazně ožila a zkrásněla – a to také díky developerské společnosti Karlín Group.

Co se změnilo za 25 let existence firmy, která ve svých projektech preferuje kreativní a nadčasové architektonické ztvárnění, jsme se zeptali obou současných vlastníků – jejího zakladatele Serge Borensteina (SB) a Jana Ludvíka (JL).

Vraťme se tedy o 25 let zpět, na začátek…

SB: Zpočátku developerskou společnost Karlín Group významně podpořil americký investor Marc Rich, díky němuž jsme mohli koupit velké území ČKD Holding. Tady začala dlouhá historie Karlín Group… 

JL: Já jsem pro Karlín Group začal pracovat až krátce na to, před 23 lety, jako student vysoké školy na brigádě. Zhruba po 10 letech, kdy jsem ve firmě postupně dospěl do významnější pozice, se Serge vypořádával s bývalým obchodním partnerem a také s důsledky krize v roce 2008. Tehdy mě oslovil, zda bych mu nechtěl pomoci Karlín Group znovu nastartovat, a nabídl mi i podíl v připravovaných projektech.

Můžeme ve zkratce připomenout historii Karlín Group?

SB: Jak už bylo řečeno, začali jsme nákupem velkého území v Karlíně, na které jsme se soustředili. Naší filozofií bylo od začátku rozvíjet městskou část a mixovat zároveň funkce, aby vznikla živá čtvrť. Od tohoto modelu nás zrazovali realitní agenti, protože tvrdili, že nelze dávat dohromady rezidenční a kancelářský segment, že tam lidé nebudou chtít bydlet. Chtěli jsme vytvořit město, které bude žít. Odstrašující příklad jsem viděl u nás v Bruselu, kde jsou v centrální části postaveny administrativní budovy pro Evropskou unii a večer tam je pusto. Pro každého developera je výzvou být u rozvoje velkého městského celku. Nám se to poštěstilo hned na začátku a velmi mě to bavilo. Je to něco jiného než nějaké solitérní projekty ve městě. Bylo hezké vidět, jak se město mění.

JL: Ono to není zakódované jen v názvu naší společnosti Karlín Group, ale vlastně i v tom, v jakých projektech pokračujeme. V našem portfoliu jsou převážně rezidenční a kancelářské budovy podle momentálního vývoje trhu. Důležité ale je, že vedle Karlína jsme pokračovali i v transformaci větších území, z čehož se vyvinul poměrně důležitý segment naší činnosti neboli land development. Málo se ví, že jsme stáli u začátků některých významných projektů jako například River Garden nebo Libeňské doky. V těch územích bylo třeba scelit pozemky, navrhnout nový urbanismus a získat územní rozhodnutí, s nimiž jsme pozemky následně rozprodali dalším investorům, aby je realizovali. Nikdy jsme neměli ambici být tak velcí, abychom byli schopni postavit vše, co jsme navrhovali od začátku. 

Máte stabilní kolektiv spolupracovníků? Kolik vás je celkem?

SB: Někdy se v rozhovorech mluví o pražských developerech, ale už se nezmiňují lidé, kteří za těmi společnostmi stojí. Měl jsem ohromné štěstí, že jsem od začátku pracoval s lidmi, kteří vytvořili výborný kolektiv a jejich počáteční nadšení stále přetrvává. Náš tým nyní čítá okolo 30 lidí. Je důležité je občas také zmínit, protože se na ně zapomíná!

JL: Náš tým udržujeme v tomto nevelkém počtu záměrně, a tak bychom to chtěli uchovat i do budoucna. Flexibilní pracovní struktura nám přesto umožňuje pracovat na více různě velkých projektech najednou.

Jaké realizujete aktuálně projekty?

JL: Teď pracujeme na zhruba šesti sedmi projektech – od těch nejmenších po větší území. Jsou to rezidenční a nájemní projekty v Praze, o nichž se koneckonců již psalo díky partnerství s PPF, ale i větší urbanistické celky, některé s cílem land developmentu. Objevili jsme několik zajímavých brownfieldů, které jsou vhodné pro potenciální transformaci. Momentálně tak například organizujeme architektonicko-urbanistický workshop na pozemcích v Chuchli. Zároveň jsme uskutečnili první akvizici Karlín Group mimo Prahu – v areálu šroubáren v Libčicích nad Vltavou. Je to brownfield po bývalém továrním komplexu, hned vedle vlakového nádraží. Připravujeme tam transformaci převážně na bydlení, ubytování pro seniory a další funkce občanské vybavenosti. 

To znamená, že se posouváte z Karlína?

JL: V Karlíně lze už těžko najít vhodné pozemky k výstavbě. A protože nás práce stále baví, podívali jsme se přes řeku a našli jsme podobná území v Holešovicích. Připravujeme tam jeden konkrétní projekt blízko výstaviště a zároveň se společně s Dopravním podnikem hl. města snažíme o transformaci celého území kolem vestibulu metra Nádraží Holešovice. V projektu jsou zapojeni i Správa železnic a CPI jako zdejší další významní vlastníci. Pro tuto zajímavou lokalitu připravujeme mezinárodní architektonický workshop, který bychom mohli uskutečnit možná už před koncem tohoto roku. V blízkosti léto lokality, u křižovatky ulic Na Zátorách a Partyzánské, jsme již dříve realizovali projekt studentského bydlení, který je dnes provozován pod značkou The FIZZ a patří do skupiny International Campus. Podobné projekty bychom chtěli rozvíjet i v budoucnu.

SB: Máme ale i jiné aktivity, například podporujeme startup So Concrete, který jste ostatně mohl vidět i na Festivalu architektury na výstavišti v Brně. Je to pozoruhodný projekt a jistě i vhodné téma do Development News. Je to kombinace robotického programování, inovativního betonu a nejpokročilejších postupů ve stavebnictví. Možná časem umělá inteligence navrhne architekturu a zároveň ji pak i vytiskne!

O Karlín Group je známé, že dbá na kvalitní architekturu. S kterými architekty na projektech spolupracujete? Vybíráte na každý projekt zvlášť, nebo máte nějakého „dvorního“ architekta?

JL: Na každý projekt vybíráme a v tom kontextu se snažíme mapovat scénu, co se renomovaných i mladých architektů týká. Určitě není náhodou, že mnozí architekti, kteří pro nás v minulosti pracovali, jsou dnes známější a mají mnohem více referencí, než když jsme je kdysi oslovili. Dříve pro nás byli také daleko dostupnější a některé bychom si dnes už asi ani nemohli dovolit! Například budovu Keystone, kde právě sedíme, navrhoval ateliér EM2N, což jsou dnes obecně velmi renomovaní architekti z Curychu. A myslím si, že i tato jejich ranější realizace jim do určité míry pomohla. Ale s některými architekty, s nimiž jsme byli spokojeni a máme výbornou vzájemnou chemii, jsme spolupracovali na více projektech, ale přesto bych je neoznačil za dvorní.

Můžete některé jmenovat?

SB: Určitě již zmiňovaní Mathias Müller a Daniel Niggli ze světově uznávaného ateliéru EM2N ze Švýcarska, Vasa Perovic a Matija Bevk ze Slovinska, Baumschlager a Eberle z Rakouska, David Chipperfield nebo nedávno zesnulý Ricardo Bofill. Ale jsou tu i čeští architekti, se kterými jsme dělali více realizací, historicky se Šafer & Hájek, Pavel Hnilička, z mladých architektů Under Construction; z mladších – začínajících – ateliér Edit nebo třeba Chybik & Kristof, kteří se ale už zdaleka neřadí mezi začátečníky. Je velice zajímavé sledovat ty mladé a začínající architekty, jak rostou. Například Roman Vrtiška nám dělal první vzorový byt v našem rezidenčním projektu Cornlofts Šaldova.

Jak oslavíte 25 let Karlín Group?

SB: Na léto připravujeme akci, která se bude točit kolem hudby. Hudba je totiž vedle architektury naší další společnou vášní. S festivalem Metronom přivezeme oblíbenou francouzskou písničkářku Zaz, která již v Čechách několikrát vystupovala a třikrát vyprodala Forum Karlín. Jelikož to bude v létě, tak to bude vhodný způsob oslavy, kam chceme pozvat naše obchodní partnery a přátele.