Logport – moderní obchodně-průmyslové parky

/0 Komentáře/in , /by

Česká společnost Logport Development přichází na český realitní trh s projekty. obchodně-průmyslových parků, které plánuje stavět v Praze a v okolí krajských. měst. Na podzim 2022 zahájí výstavbu prvních dvou areálů – Logport Prague. West v Jinočanech u Prahy a Logport Kladno Poldi.

Tyto a všechny další projekty jsou připravovány podle komplexní firemní ESG strategie, díky níž bude zázemí pro klíčovou městskou infrastrukturu vznikat s ohledem na potřeby místní komunity a ochranu životního prostředí a klimatu. Zatímco moderní industriální development v České republice vyniká především plněním environmentálních aspektů, Logport parky kladou stejný důraz také na aspekty S (sociální) a G (governance, řízení). Aby postavené areály splňovaly kritéria všech tří ESG oblastí, je třeba je zohlednit již od prvních přípravných kroků, tj. od výběru pozemku, prvních studií proveditelnosti i architektonických návrhů. KONCEPT LOGPORT PARKŮ Logport je synonymem pro špičkové zázemí klíčové městské infrastruktury. Jde o koncept semi-industriálních hal, které nabízejí dva typy prostor. LogSpace je vhodný pro městskou logistiku, distribuci a lehkou výrobu. LogBox představuje zázemí pro showroomy, menší sklady, výrobní firmy, prodejny velkoskladů a kanceláře. Multifunkční Logport parky vytvářejí synergické efekty mezi nájemci, a tak podporují rozvoj tamějšího podnikatelského prostředí. Součástí Logport areálů budou také maloobchodní prodejny, supermarkety a restaurace, popř. provozovny rychlého občerstvení. Díky tomu areál využijí nejen nájemci a jejich zákazníci, ale také lidé žijící v blízkém okolí. Logport parky v dané lokalitě vytvoří nová pracovní místa, která zaplní především lidé z jejich okolí. V parku Logport Prague West vznikne kolem 400 a v Logport Kladno Poldi zhruba 50 nových pracovních míst. VÝBĚR VHODNÉHO POZEMKU Vzhledem k tomu, že Logport vytváří zázemí pro městskou infrastrukturu, budou parky vznikat buď na okraji velkých měst, nebo na revitalizovaných brownfieldech v jejich širším centru. Nevyužívané průmyslové areály jsou obvykle dobře dopravně dostupné a mívají již vybudované technické zázemí. V případě projektu Logport Prague West vznikne nový areál u Pražského okruhu, a tak odcloní rezidenční část Jinočan od Pražského okruhu. Logport Poldi Kladno vznikne na menší části brownfieldu kladenských oceláren, který projde celkovou revitalizací. Společnost je prvním komerčním developerem, který vstoupil do areálu Poldi Kladno, čímž zahájí proměnu největšího brownfieldu ve Středočeském kraji.

Úvahy nad skladbou konkrétního Logport parku a mixem jednotlivých prostor se odvíjí od možností daných konkrétní lokalitou. Vždy jde o kompromis mezi požadavky potenciálních nájemců, municipality a místních obyvatel. Cílem je vytvořit moderní dlouhodobě udržitelný obchodně- -průmyslový areál, který zároveň přispěje ke zvýšení kvality života místní komunity. E – LOGPORT EKOSYSTÉM V jednotlivých parcích bude zaveden tzv. Logport Ekosystém. Jde o unikátní technický standard budov, který splňuje nejpřísnější kritéria dlouhodobé udržitelnosti a minimalizuje jejich vliv na životní prostředí. Základním pilířem Logport Ekosystému je využití alternativních zdrojů energie. Solární panely na střechách zcela pokryjí spotřebu elektrické energie nutnou pro provoz jednotlivých nemovitostí. Zelené fasády zčásti fungují jako přírodní izolant, a tím výrazně sníží energetickou náročnost provozu v halách. Zároveň zabraňují tvorbě tepelných ostrovů a přirozeně ochlazují své okolí. Velká pozornost je věnována také hospodaření s vodou. Na pozemku budou retenční nádrže na zachytávání dešťové vody, jež bude využívána ke splachování toalet, zalévání zeleně a popř. jako technická voda pro nájemce. Průměrná spotřeba pitné vody se díky tomu sníží o 33 % a např. v Logport Prague West bude veškerá zbývající pitná voda čerpána ze studní na pozemku a čištěna ve vlastním vodojemu.

Logport podporuje alternativní způsoby dopravy, a proto bude každá zóna napojena na městskou hromadnou dopravu a síť cyklostezek. V parcích nebudou chybět stojany pro kola a nabíjecí stanice pro elektrokola. Asi 30 % parkovacích míst bude vybaveno nabíjecími stojany pro elektromobily. Venkovní prostory pro relaxaci a pohybové aktivity nájemců a místních obyvatel budou součástí podpory občanské vybavenosti. Součástí Logport areálů bude také parková zeleň, která např. v Logport Prague West pokryje 48 % celého areálu. Developer zde vysází 277 nových stromů a mezi areálem a rezidenční zástavbou Jinočan vybuduje zelený val.

Všechny Logport zóny budou stavěny tak, aby získaly mezinárodní environmentální certifikaci budov BREEAM na úrovni Excelent. S – SPOLUPRÁCE S MÍSTNÍMI KOMUNITAMI Logport parky jsou koncipovány tak, aby měly přidanou hodnotu také pro místní komunitu. V jednáních s danou municipalitou a jejími obyvateli je Logport Development maximálně vstřícný a spolupracuje s nimi na tvorbě projektu. Cení si detailní znalosti lokality, respektuje potřeby tamějších obyvatel a jejich doporučení, jak projekt zlepšit. Spolupráce s obcí je ukotvena v investorské smlouvě, která definuje základní urbanisticko-architektonické řešení developerského projektu i rozsah spolupráce. Důležitou součástí smlouvy s obcí je také finanční příspěvek na rozvoj infrastruktury a podporu obce. Logport parky jsou navrženy tak, aby urbanisticky vhodně doplňovaly stávající zástavbu. Díky tomu, že 48 % plochy areálu bude tvořit zeleň a jednotlivé haly budou ze 30 % pokryty zelení, celá zóna vizuálně lépe naváže na své, obvykle rezidenční, okolí. Areály nabídnou místním lidem jednak pracovní místa a jednak příležitosti nakoupit si, využít drobné služby nebo si zajít do restaurace, za nimiž byli zvyklí dojíždět do města. Logport tak doplní nebo rozšíří občanskou vybavenost příslušné obce. Developer počítá s tím, že komerční prostory (skladové, výrobní nebo administrativní) využijí také místní firmy. Důležitým aspektem je také napojení Logport zón na dopravní systém dané obce. Cílem je navrhnout areál tak, aby obsluha jednotlivých hal nezajížděla do obce a nezahušťovala tamější dopravu. V areálech budou vybudovány zastávky městské hromadné dopravy se spoji do centra města (v Praze k nejbližší stanici metra). Pokud je to možné, parky budou napojeny na městskou síť cyklostezek a developer podpoří vybudování dalších tras vedených parkem, např. v Logport Prague West budou vybudovány tři nové cyklostezky o celkové délce 1 km, které propojí Prahu a Středočeský kraj. G – TRANSPARENTNÍ A ETICKÉ PODNIKÁNÍ Logport Development je součástí české realitní skupiny EBM Group. Díky své pozici ve skupině je součástí Asociace developerů, která prosazuje etické principy realitního podnikání. Logport parky jsou navrhovány, připravovány a realizovány s ohledem na potřeby nájemců a jejich zákazníků, požadavky místních komunit a jejich obyvatel a ochranu životního prostředí a klimatu. Všechny projekty Logport vznikají pod jednou střechou a využívají synergických efektů v rámci skupiny. Od architektonické studie přes stavbu až po samotný provoz hotových parků využívá Logport sesterské společnosti v rámci skupiny EBM.

PR

BIM jako fenomén

/0 Komentáře/in , /by

Není žádnou novinkou, že díky projektování v BIM modelu vidí realizační firmy stavbu a investor svoji budoucí budovu v souvislostech. Významně se snižuje počet změn v projektové dokumentaci a logicky i kolize či nedorozumění v průběhu samotné výstavby.

Jaké jsou příčiny toho, že stále není potenciál BIM při výstavbě plně využíván? Proč zatím na většině projektů v ČR není BIM implementován, přestože je zřejmé, že usnadňuje téměř všechny procesy spojené se stavbou? Jaké komplikace doprovází přestup stavebních firem na digitální standard? Stane se BIM v budoucích dvou či třech letech skutečně standardem české výstavby?

Erik Štefanovič, jednatel DELTA Group ČR říká, že Building Information Modeling potřebuje více osvěty. Je třeba, aby nejen investoři, facility manageři, ale i realizační firmy pochopily, v čem je BIM užitečný a v čem všem jim může být nápomocný.

Byla by nějaká specifická forma centrální komunikační platformy, která by sloužila k prohlížení BIM modelu, digitálního dvojčete stavby, možnou hybridní cestou, jak pracovat s BIM modelem v jakékoliv fázi projektu kdykoliv a odkudkoliv?

Diskuse o tom, jak moc může být BIM model přínosný investorovi v době změn na projektu, jak a kam až dokáže příslušné změny díky své naprosté transparentnosti a informační komplexnosti v rychlosti promítnout, případně jak moc dokáže toto období změn a hledání řešení zkrátit, ale také třeba o nových možnostech stavebního dozoru investora a mnohém dalším diskutoval v našem třetím díle podcastu BIM JAKO FENOMÉN jednatel DELTA Group ČR a SK Erik Štefanovič a Martin Buřič, vedoucí stavebních služeb pro střední a východní Evropu společnosti S+B Gruppe.

LINK na podcast: https://youtu.be/J-eDUL0eR6Y

Pro ty, kteří chtějí vědět o Building Information Modeling ještě více, doporučujeme rozhovor BIM přináší dokonalé pochopení stavebního projektu.

DOCK je dokončen, pozornost soustředíme na Hagibor

/0 Komentáře/in , /by

Skupina Crestyl dokončila po 15 letech rozsáhlý projekt čtvrti DOCK kolem dvou slepých ramen Vltavy v pražské Libni. Praha tím získala novou revitalizovanou lokalitu, která oživila tuto část města.

 

V květnu byla zkolaudována poslední budova DOCK IN FIVE, která nabízí 21 500 m2 pronajímatelné plochy kanceláří ve vysokém standardu a obchodních prostor pro restaurace a služby v celkem šesti podlažích. Svým stylem navazuje na předchozí etapy; autorem architektonického návrhu je kancelář Schindler Seko architekti. O právě dokončeném projektu s námi hovořil Viktor Peška, obchodní ředitel skupiny Crestyl.

Jak byste člověku, který přijede do Prahy na návštěvu, DOCK stručně představil?

Pověděl bych mu pravdivý příběh o tom, jak se ošklivé káčátko změnilo v krásnou labuť aneb jak se ze zanedbaného brownfieldu stala prestižní čtvrť vyhledávaná lidmi i velkými společnostmi, kde se zajímavá architektura snoubí s velkoryse řešenou zelení a s magií řeky a kde v blízkosti centra naleznete klid na život i na práci, na relax i sportovní využití. Místo, které dokazuje, že funkce kanceláří a bydlení mohou spolu nejen koexistovat, ale i benefitovat jedna z druhé.

Jak velké jsou jednotlivé části?

Celkově jsme v DOCK postavili 429 bytů v pěti etapách. S kolaudací DOCK IN FIVE bylo celkem vybudováno 73 320 m2 ploch kanceláří, 7 700 m2 ploch pro služby a obchody, 3 000 m2 parku a volnočasových ploch. V pěti kancelářských budovách se pohybuje na 5 500 pracujících, nicméně v budoucnosti počítáme s až 7 000 lidmi.

Jak to vypadá s tím, čemu se říká občanská vybavenost, tedy obchody, služby, gastro apod.?

Momentálně máme v DOCK restauraci Kolkovna, příjemnou kavárnu Light Roast Coffee, moderní fitness, kadeřnictví, nehtový salon, Rohlík point a samozřejmě bankomat. V minulém roce jsme otevřeli první třídu základní školy, která se bude v dalším školním roce rozrůstat. V létě DOCK obohatí cukrárna a salaterie. Nejvíc nadšení jsme ale z otevření pražírny kávy, která nás čeká v následujících měsících. A to, co tu zatím nemáme, najdete v okolí Palmovky, která se nám mění před očima.

Poněkud atypickou součástí DOCK je marina a golfové odpaliště. Jaké další sportovní vyžití nabízí?

Právě skvělé umístění projektu přidává DOCK na výjimečnosti. V blízkém okolí se mimo jiné nachází horolezecká stěna, hřiště na pétanque, plážový volejbal a tenisové kurty. DOCK se rozkládá v bezprostřední blízkosti cyklo-
stezky do Troje a na druhou stranu až do centra Prahy. Přímo v našem areálu mohou rezidenti a nájemci navštívit již zmíněné fitness, které v létě provozuje venkovní skupinové lekce, popřípadě si zapůjčit paddleboard či vyzkoušet kurz jachtingu.

Na výstavbě čtvrti DOCK jste pracovali přes 15 let, takže je to takové dospívající dítko, které jde do světa. Co mu přejete do dalšího života?

Aby svým rodičům dělalo i nadále radost, aby v něm pulzoval život, rostlo do krásy, stalo se výkladní skříní nové Libně a aby šlo příkladem ostatním developmentům v tom, jak pracovat s veřejným prostorem.

Dokončením DOCK končí i určitá etapa v činnosti Crestylu. Co bude následovat?

Rozhodně se po dokončení DOCK nezačneme nudit, právě naopak. Naplno se rozjíždí další etapa rezidenční části Hagiboru – domy Gamma a Delta celkem s více než 320 byty – a zahájili jsme stavbu prvních dvou kancelářských budov. Do jedné z nich přesune své sídlo mediální skupina CNC. Pracujeme na přípravě další rezidenční budovy. Hagibor je náš další multifunkční projekt a chceme v něm zúročit zkušenosti z DOCK. Vedle toho jsme obdrželi územní rozhodnutí pro náš první brněnský projekt. Na místě OC Tesco Dornych postavíme nové multifunkční centrum s centrálním náměstím, významným veřejným prostorem, obchody, nejmodernějšími kancelářemi, výraznou gastro scénou, rezidencemi a hotelem. Dornych rozšíří centrum Brna a stane se bránou do nové jižní čtvrti, která se v okolí začíná budovat.

ak / foto: Crestyl

Hotel přizpůsobený klientům na míru

/0 Komentáře/in , /by

Společnost Vienna House je o nekonečném objevování, evropském duchu doby a moderní pohostinnosti. Tuto filozofii bezezbytku naplňují i její tři hotely v České republice – Diplomat a Andel’s v Praze a Easy v Plzni.

Na naše otázky odpovídala Kateřina Joklová, ředitelka Vienna House Andel’s Prague.

Hotel Vienna House Andel’s Prague patří k největším pražským konferenčním hotelům. Jsou kongresoví hosté základem vaší klientely?

Kongresoví hosté jsou jenom částí našeho klientského portfolia, mezi něž patří také firemní klienti, individuální hosté nebo turistické skupiny.

 

Jak jste se vyrovnali s výpadky hostů a provozu vůbec v době pandemie?

Předchozí dva roky byly jednoznačně nejtěžším obdobím za 20 let existence hotelu Vienna House Andel’s Prague. Uzavření hotelů následované vládními opatřeními a zcela pozastaveným celosvětovým cestovním ruchem znamenalo pro hotel velké finanční ztráty. Jenom díky silnému vlastníkovi se nám podařilo toto období překonat.

 

Využili jste toto období k nějakým úpravám?

Uplynulé covidové roky jsme využili k extenzivní údržbě hotelu a všech technologií, které používáme. Připravili jsme projekt solárních panelů na střeše hotelu nebo obnovili prostory zázemí hotelu.

 

Hostům nabízíte poměrně širokou škálu možností, co se týká typů pokojů. Můžete je stručně představit?

Dá se říct, že si u nás vybere každý. Nabízíme klasické hotelové pokoje s moderním vybavením o velikosti 25 m2. Máme také k dispozici apartmány určené k dlouhodobým pobytům s nadstandardním vybavením např. kuchyní, myčkou nebo velkorysým úložným prostorem. Největší mezonetové apartmány mají rozlohu přes 100 m2. Pro náročnější klienty nabízíme střešní apartmá s velkými terasami.

 

Rekonstrukcí prošel v nedávné době Oscar’s bar. Co se zde změnilo?

Oscar’s bar se proměnil od základů. Hlavním cílem renovace bylo vytvořit reprezentativní místo s moderním a kvalitním designem, které bude nabízet výbornou gastronomii a bude místem pro setkávání lidí. Při návrhu jsme se soustředili na to, aby měl bar odlišnou identitu než hotel, ale zároveň s ním po vizuální stránce souzněl. Výsledkem je odvážný design, který se zakládá na prvcích z betonu, dřeva, plexiskla a výrazné barevnosti.

 

Oscar’s bar má v podstatě celodenní provoz. Na jakou kuchyni se zaměřuje?

Oscar’s bar nabízí velice eklektickou nabídku menu, které se nezaměřuje na konkrétní typ kuchyně. Důraz je kladen hlavně na využití lokálních a sezonních surovin od dodavatelů, kteří garantují vysokou kvalitu a udržitelný způsob pěstování. V nabídce Oscar’s můžete například najít kváskový chléb s vajíčky z volného chovu nebo kvalitního bio pstruha.

 

Ve vašem sesterském hotelu Vienna House Diplomat Prague byla nedávno dokončena rozsáhlá renovace. Plánujete něco podobného i u vás?

Vienna House Andel’s Prague byl průběžně renovován od roku 2017, kdy byly zrekonstruovány všechny hotelové pokoje. Posledním renovačním projektem byl bar Oscar‘s, který se podařilo dokončit v prosinci 2021. V současné době plánujeme kompletně zrenovovat 51 apartmánů určených na dlouhodobé pobyty. Mé velké přání je realizovat tuto renovaci ještě tento rok.

 

Čím je váš hotel v síti Vienna House specifický?

Všechny hotely Vienna House spojují hodnoty společnosti, jimiž jsou jednoduchost v tom, co děláme, nekonečné objevování a dělání věcí s vkusem a zábavou. Vienna House Andel’s Prague je specifický v lokálních iniciativách, jako jsou naše úspěšné včely, které již šestým rokem máme na střeše hotelu a jejichž med sbírá jedno ocenění za druhým. Snažíme se o udržitelný přístup, takže si pěstujeme vlastní levanduli nebo bylinky. Skvělý hotelový tým se vždy snaží naplnit slib, který dáváme našim klientům, aby se hotel stal jejich domovem.

 

ak | foto: vienna house

Konference brownfieldy v Ostravě

/0 Komentáře/in , /by

Konference brownfieldy v Ostravě frčí. Development news má tu čest, být hlavním mediálním partnerem.

Při nesplnění zákonné povinnosti pro vstupní dveře do bytů hrozí finanční postih!

/0 Komentáře/in /by

U nově stavěných nebo rekonstruovaných panelových nebo činžovních domů je ze zákona a dle platných českých technických norem dána povinnost, že u vchodových dveří do bytu musí jít o certifikované požární dveře s požární odolností 30 minut a se zvukovým útlumem minimálně RW 32 dB. Je povinností vlastníka stavby při kolaudaci domu doložit Doklad o uvedení požárního uzávěru do provozu. Při nesplnění této povinnosti hrozí vlastníkovi stavby finanční postih, který může znamenat nepříjemný zásah do rozpočtu. Jde tedy o záležitost, kterou se nevyplatí podceňovat. Navíc protipožární vstupní dveře chrání jak obyvatele jednotlivých bytů, tak také únikovou cestu ostatních obyvatel domu v případě vzniku požáru. Jedná se tedy o velmi důležité téma, kterému je potřeba věnovat dostatečnou pozornost.

Požárně bezpečnostní dveře SOLODOOR.

Požárně bezpečnostní dveře SOLODOOR

 

Výběr vchodových interiérových dveří a vhodných zárubní je vždy vhodné konzultovat se zkušeným výrobcem, který kromě certifikovaného sortimentu nabízí také odborné poradenství. Kvalitní požárně  bezpečnostní dveře, které v kombinaci s ocelovou bezpečnostní protipožární zárubní tvoří protipožární uzávěru, totiž nejen zajišťují splnění povinností vyplývajících se zákona a platných norem, ale především brání šíření požáru a chrání tedy život, zdraví i majetek.

Vhodnou variantou vstupních dveří do bytů v panelácích a bytových domech jsou požárně bezpečnostní dveře, které splňují normu bezpečnostní třídy 2 a obstojí tedy před zlodějem, který se pokouší o vloupání s použitím základního nářadí a fyzického násilí. Vyšší formu ochrany pak nabízí bezpečnostní dveře certifikované ve 3. bezpečnostní třídě. Ty odolají zloději, který se pokouší dveře překonat pomocí páčidla a dalšího ručního nářadí. „Oba tyto typy dveří, které máme v našem sortimentu, disponují požární odolností 30 minut a jsou zkonstruovány tak, aby zajistily splnění zákonné povinnosti a odpovídaly platným normám, a zároveň díky bezpečnostním prvkům chránily danou domácnost a její obyvatele,“ říká Martin Dozrál, generální ředitel společnosti SOLODOOR, která nabízí různé typy speciálních interiérových dveří a také odborné poradenství.

Výše uvedené typy speciálních dveří jsou dostupné i v rozšířeném kouřotěsném a protihlukovém provedení a je možné je doplnit řadou certifikovaných doplňků (např. panoramatické kukátko, samozavírač, dveřní stavěč nebo různé typy bezpečnostních a panikových zámků).

Skvělou volbou pro byty v panelových a bytových domech jsou také požárně bezpečnostní dveře do bytu NEXT SD 101 F s požární odolností 30 minut, které díky vynikající ocelové konstrukci a vysokému počtu jisticích bodů maximálně eliminují síly vznikající při pokusu o jejich násilné překonání.

„Za velkou výhodu považuji fakt, že naše certifikované dveře nabízejí skvělou funkčnost bez nutnosti rezignovat na design – k dispozici je široká škála různých povrchů a dekorů. Navíc díky našim zkušenostem z velkých developerských projektů, na kterých jsme se dodavatelsky podíleli, umíme vyhovět i speciálním požadavkům a vyrobit dveře na míru přímo pro konkrétní projekt. Kromě kvalitního sortimentu nabízíme také odborné poradenství a kvalifikovanou montáž s pětiletou zárukou na naše zboží,“ zakončuje M. Dozrál.
   

hnědé dveře – Požárně bezpečnostní dveře třetí třídy (DPB 3) SOLODOOR

černé dveře – Požárně bezpečnostní dveře druhé třídy (DPB 2) SOLODOOR

bílé dveře – Dveře NEXT SD 101 F

 

Více informací: www.solodoor.cz

FOTO: SOLODOOR a.s.

Skupina OM založila investiční fond

/0 Komentáře/in /by

Hodnota fondu dosahuje v současnosti 100 milionů korun. Fond vznikl souběžně s přerodem stavebně-poradenské firmy OM Consulting do skupiny firem OM.

 

Zakladatelé Ing. Michal Mühlbauer, PhD., a Ing. Ondřej Vala mají smělé expanzní plány. Vedle poradenství ve stavebnictví se chtějí věnovat také vlastnímu developmentu, a to hlavně v rezidenčním a industriálním segmentu.

 

Co vás vedlo k rozhodnutí zaměřit se na vlastní development?

Michal Mühlbauer: Rezidenční trh v České republice prošel v uplynulých letech obrovským boomem. Výstavba je však stále nedostatečná a především v Praze nestačí nabídka nových bytů pokrývat poptávku po nich. Vidíme řadu menších až středních potenciálně zajímavých projektů, které velcí developeři nechávají ležet ladem, protože pro ně nejsou dostatečné velké, anebo jejich příprava je složitá.

Ondřej Vala: Díky našemu rozsáhlému know-how ve stavebnictví spatřujeme potenciál v menších projektech, které jsou pro velké developery komplikované. Umíme se ujmout příležitosti, kde je třeba překonat překážky, ať už třeba v podobě scelení pozemků, či složitého schvalovacího procesu. Naši odborníci na value inženýring si s nimi díky svému dlouholetému know-how poradí. Vidíme příležitost tam, kde velký developer vnímá komplikaci, v tom je naše silná stránka.

 

Říkáte, že na rozdíl od velkých developerů budete více využívat vlastní zdroje. Jakou část developerského procesu dokážete pokrýt vlastními silami?

Ondřej Vala: Jak už jsem zmínil, v rámci konzultační společnosti OM Consulting máme odborníky na vyřízení veškeré agendy související s povolovacím procesem stejně jako vlastní oddělení Design & Architecture, které budoucí projekt kompletně navrhne a vyprojektuje. Specialisté na technologie vstupují od začátku do celého procesu se svou znalostí provozu budov a díky nim můžeme navrhovat objekty, které jsou ekonomické nejen ve fázi výstavby, ale také při samotném provozu. Na to se často zapomíná. Naši zkušení cost manažeři zároveň zpracují celou ekonomickou stránku projektu. Díky tomu předejdeme nepříjemným překvapením, která některé developery zaskočí až v průběhu realizace.

Michal Mühlbauer: Ve fázi realizace pak můžeme těžit ze znalostí projektového řízení i construction managementu a volit takový způsob výstavby, který je v dané chvíli výhodnější. Myslím si, že to je v dnešní době nejistých cen citelná výhoda. Hotový projekt následně provedeme kolaudačním procesem, zařídíme interiéry a jsme schopni ho buď sami provozovat, nebo prodat. Vložení vlastního know-how může projektu ušetřit nemalé náklady a my jsme přesvědčeni, že na trhu obstojíme.

Jaké zhodnocení investorům nabízíte?

Michal Mühlbauer: Investoři vstupují do fondu OM Real Estate Fund SICAV, a. s., úpisem akcií s investičním horizontem čtyři roky. My jim nabízíme výnos v rozmezí 5,1–6,5 % a k tomu 10 % z výnosu fondu nad zmiňovaných 6,5 % ročně. Je zde garance minimálního výnosu prioritních investičních akcií ve výši 5,1 % p. a., a to i v případě nižšího zisku, či dokonce ztráty fondu. Garance je formou redistribuce fondového kapitálu od držitelů výkonnostních investičních akcií neboli od zakladatelů fondu ve prospěch externích investorů čili držitelů prioritních investičních akcií, a to až do výše tohoto fondového kapitálu, který připadá na výkonnostní investiční akcie.

Ondřej Vala: Přestože se to v dnešní době dvojciferné inflace může zdát méně konkurenceschopné, považujeme investice do nemovitostí za jedny z nejbezpečnějších. Investor zná přesně produkt, do kterého vkládá své prostředky, obeznámíme ho s naší filozofií zodpovědného developmentu a on může sledovat, jak se konkrétní realitní projekt vyvíjí. Hodnota nemovitostí dlouhodobě roste a konkrétně bytů je u nás pořád obrovský nedostatek.

Jitka Kvartková

Development news ocenil projekt od společnosti Úsporné bydlení

/0 Komentáře/in /by

Celostátní soutěž Český energetický a ekologický projekt, stavba, inovace roku (ČEEP) má za sebou již 19. předávání titulů. V úterý 24. 5. 2022 je v aule ČVUT v Praze, Betlémské kapli, výherci slavnostně převzali z rukou místopředsedkyně Parlamentu ČR, paní Věry Kovářové.

Tradičními vypisovateli jsou Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR, Ministerstvo životního prostředí ČR a Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, organizaci zajišťuje společnost TOP EXPO CZ. Soutěžní kategorie, kterými jsou projekty, stavby (realizace) a energetické inovace letos doplnily ještě informační a komunikační technologie. 

UB Modul typový získal titul nejen v kategorii projektů, ale ocenila ho také naše redakce. Zdeněk Kaňa, jednatel společnost Úsporné bydlení, si jako přihlašovatel odnesl rovněž cenu Development News.  Systém pasivních modulárních projektů je konstrukčně tvořen jednotlivými prefabrikovanými buňkami. Rozměrově unifikované moduly mají velmi variabilní možnosti spojování a mohou snadno vytvořit stavebníkem požadovaný prostor. Vlastní projekt vychází ze zkušeností pana Kani získaných z předchozích realizací energeticky úsporných a pasivních objektů panelových dřevostaveb.

(Vlevo Zdeněk Kaňa, Věra Kovářová a Arnošt Wagner – Betlémská kaple, 24. 5. 2022)

Moderní obec musí být resilientní

/0 Komentáře/in , /by

Představitelé obcí a měst čelí v posledních letech problémům, s nimiž se v minulosti nesetkali – a často na ně ani nebyli připraveni. Nejdříve pandemie covidu, pak skokové zdražování energií a nyní uprchlická krize. A do toho ještě „běžné“ krizové situace – výkyvy počasí s vichřicemi (někde i tornádem), sem tam povodeň nebo jiná lokální katastrofa. Jak se s tím mají vyrovnat?

 

Cílem je, aby obce byly resilientní, tedy odolné, houževnaté a schopné flexibilní reakce. V rozhovoru o tom mluví Radka Vladyková, ředitelka Svazu měst a obcí ČR.

 

Čím se resilientní obec liší od té obyčejné?

Je to celková změna filozofie. Město či obec by měly být vnímány jako jeden funkční celek, v němž žijí lidé. A ten funkční celek by měl přinášet maximální komfort bydlení a naplnění potřeb 21. století. Slovo smart je většinou považováno za synonymum pro tzv. inteligentní neboli digitální technologie. A ty technologie jsou vždy pouze nástrojem k tomu, abychom došli k určitému cíli. Takže cílem není město celé očipovat, odatovat – a data sbírat, ale je to jen nástroj k tomu, jak o městě rozhodovat, aby fungovalo, jak fungovat má.

 

Co se ukázalo v posledních letech v praxi?

Hlavní filozofický posun vnímání je v tom, že události posledních let nám ukázaly, jak je naše společnost zranitelná a jak proti té zranitelnosti dokáže účinně působit akční a flexibilní územní samospráva, vedení měst a obcí. První, kdo na počátku covidového období šil roušky, rozvážel dezinfekce, zajišťoval nákupy nebo obědy starým lidem, bylo vedení měst a obcí ve spolupráci s hasiči, s dobrovolníky apod. To bylo o velmi rychlé aktivitě starostů nebo vedení měst. Covid byl první hrozbou a v rámci toho se ukázalo něco, o čem se nám ani nezdálo, že by se kdy mohlo stát – a to bylo uzavírání obcí. Hned se řešilo, jak vyvážet odpadky, jakým způsobem zajišťovat zásobování apod. A najednou jsme zjistili, jak je ten blahobyt, na který jsme dlouhodobě zvyklí, zranitelný. A že musíme najednou začít uvažovat, že může přijít další ohrožení. Sotva jsme vystřídali dobu covidovou, přišlo zdražení energií a najednou spousta lidí – i obcí – vydává úplně jiné částky za energie. Zase obrovské výdaje a zase to byly města a obce, které zareagovaly jako první. Zajišťovaly půjčky, poradenské servisy, mnohé obce už mají nějaké metodiky, jak lidi nasměrovat, aby přešli k jinému dodavateli energií, aby nepadli na sociální dno. Prostě se musejí o lidi postarat. A zase je to na úrovni starostů nebo vedení obcí. No a aktuálně, když si vezmeme konflikt na Ukrajině, tak první, kdo pomáhal, byli starostové. Ti spolu telefonovali, během pár hodin byli ve spojení, aby si předávali informace – a humanitární pomoc začala na úrovni obcí. Je to o tom, že starostové jsou nejblíže občanům. Také ve zprávě OECD o hodnocení covidové doby bylo uvedeno, že územní rozdrobenost ČR je v tom přínosem. Je velice akceschopná a velmi rychle dokáže zareagovat, protože ten systém je flexibilnější než státní aparát. No a vedení měst a obcí najednou zjišťuje, že digitální a moderní technologie jsou strašně zranitelné. Příkladem je Olomouc, kde byl velký kybernetický útok a na 14 dní byly vyřazeny sítě a počítače. Takže najednou se to opravdu otáčí – to, co bylo smart, inteligentní nebo digitální, je strašně zranitelné. Vlastně stejně jako celá společnost!

 

Jak si tedy v tomto případě slovo resilientní vykládat?

Není to pouze odolný, ale má daleko širší přesah. Je to organismus, který dokáže pružně zareagovat na negativní vliv, který na něj zapůsobí a dokáže beze ztráty své identity třeba i za cenu určité časové ztráty nebo nějakého dočasného omezení pokračovat dál ve svém způsobu života. Je strašně důležité, aby vedení měst, obcí i regionů, když se o nich rozhoduje, už uvažovalo o tom (oni to již dělají), že neexistuje pouze fixní krizový plán, v němž si řekneme, že když začne povodeň nebo covid, tak zavolám sousedovi do vedlejší obce apod. Jde o to, že to musí být opravdu flexibilní systém, dostatečně schopný pružně a velmi rychle zareagovat a většinou i dvoufázově až třífázově.

 

Tak to lze rozfázovat?

První fáze, kdy nastane ohrožení, znamená rychle zareagovat, získat správné informace a vědět, co dělat. Pak po kratší době je důležité nastavit systém na dlouhodobější překlenutí dané situace a třetí fáze je vyhodnocení rizika, k čemuž slouží všechny inteligentní, digitální a nové technologie. Protože jsou již posbíraná data, takže v zájmu předejít riziku v budoucnosti či negativnímu vlivu je nutné si to vyhodnotit. Dalším krokem je nastavit taková preventivní opatření, abychom podobné riziko do budoucna eliminovali. A zde je důležité, abychom dokázali pojmenovat, v čem ten původní systém nebyl dostatečně zpracován nebo popsán. Tím se vlastně celá společnost posouvá stále dále, právě k té schopnosti žít a přežít i nepřízně osudu. A stejným způsobem reagují systémy obce. Takže resilientní obec je taková, která má dobře popsané procesy a své rozhodování a dobře ví, jaký je její cíl a kam směřuje. A je to opačným směrem od toho smart (chytrého, inteligentního) města, které je založeno vyloženě technicistně. Tam je předpoklad, že když budeme mít všechno v datech a budeme řídit město podle dat, tak to bude nejlepší, co pro to můžeme udělat.

 

Nyní tu máme velkou vlnu utečenců, kteří prchají z Ukrajiny před válkou. Musíme je okamžitě ubytovat a umístit. Ty první jsme ubytovali v hotelech a nyní je stěhujeme do tělocvičen. Co dál?

Je to přesně to, o čem jsme se bavili. Na začátku to pro nás byla novinka, museli jsme situaci velice rychle řešit, protože ta vlna byla poměrně masivní. Nyní si to vyhodnotíme, a kdyby se podobná situace ve společnosti opakovala, už budeme mít příslušné procesy popsané. Prostě první uprchlíci přišli rychleji, než jsme stihli nějakým způsobem zareagovat. Tak se stalo, že jsme je dočasně ubytovávali v hotelech, kde je kapacita téměř vyčerpaná, a tak je nyní umísťujeme do sportovních zařízení.

 

Jak by měl privátní sektor ideálně navazovat na resilientní obec?

Aby se město mohlo rozvíjet jako funkční systém, je potřeba zapojit všechny aktéry – veřejnou správu, občany i soukromý sektor. Aby našli vzájemnou shodu a aby si tam všichni našli nějakým způsobem uspokojení a všichni věděli, jaká je jejich role, protože se prolínají. Při strategickém i územním plánování v rámci města je třeba o něm přemýšlet jako o funkčním systému. Hledat a najít vybalancování i v územním plánování. V Čechách to 30 let po revoluci ještě moc neumíme, ale budeme se to muset naučit. Zvykli jsme si, že třeba rozvoj měst a obcí závisí hlavně na veřejných, státních nebo evropských financích. Je nám jasné, že tyto peníze budou docházet, protože nevíme, zda peníze Evropské unie ještě budou k dispozici na konci programového období. Anebo nebudou…

 

Z toho vyplývá, že se na takovou situaci musíme předem připravit. Jak?

My jako Svaz měst a obcí České republiky shromažďujeme a uvádíme jako příklady dobré praxe města a obce, kde mají dobrou spolupráci se soukromým sektorem, PPP projekty aj. Je to pro nás klíčové, protože se neobejdeme bez zapojení soukromého sektoru a privátních peněz do rozvoje veřejné správy nebo veřejného sektoru. Musíme se naučit dělat to tak, že město připraví plánovací nebo jinou smlouvu s developerem – developer dá na rozvoj určitou částku nebo v příslušné hodnotě postaví třeba mateřskou nebo základní školu.

 

Je to standardní součást fungování obce?

Jistě, protože obec potřebuje vlastní peníze na to, aby svítily lampy, čistily se chodníky, jezdily autobusy. Pokud někdo chce přivést tisícovku nových obyvatel, pak je logické, že by k tomu měl připravit i část zázemí pro obyvatele. Je to naprosto legitimní, funkční a na západ od nás dlouhodobě zažitá praxe. A proto developeři říkají, když to funguje v Německu, proč to nejde u nás?

 

Zeptám se stejně: Proč to nejde i u nás?

Bohužel stále ještě doplácíme na takové řekněme velikášské plánování z let 1990–2000, kdy mnohé územní plány jsou naddimenzovány na obrovskou výstavbu domů. Pak se samozřejmě naráží na to, že „my vám ty domy nepovolíme, protože nemáme školu, není dostačující infrastruktura“ apod. Proto je neustále důležité se na to celé dívat jako na systém, který funguje v jednom městě a byl dobrý i pro souseda. Takže je zde nutná spolupráce v rámci celého regionu.

 

Praha si založila vlastní developerskou společnost. Je to určitá cesta?

Nechci kritizovat, ale pozastavila jsem se nad tím, že si Praha vydala vlastní pravidla a ten „příspěvek“ nazvala kontribuce. Nevím, kdo to slovo vymyslel, ale když si vezmu Říčany nebo Jihlavu, tak všichni to mají nastavené jako spolupráci. Celý rozvoj je o spolupráci a nalézání shodných řešení, aby se všichni aktéři zapojili a byli spokojení. A slovo kontribuce, co si pamatuji z dějepisu, tak vždy znamenalo poplatky za násilně uzmuté území ve válce, takže ve mně to slovo samotné evokuje boj. Ve mně automaticky evokuje, jako že developer násilně osídlí území v Praze – a v žádném případě to slovo není o spolupráci a konstruktivním řešení při společném zájmu rozvoje města. Ale to prosím berte jako názor Radky Vladykové.

 

Jak tedy privátní sektor více zapojit?

Developer – nebo kdokoli jiný ze soukromého sektoru – musí po těch 30 letech najít společnou řeč s veřejným sektorem, zbavit se nedůvěry. V rámci města je klíčem snažit se o společný a vyvážený rozvoj území, aby se na něm podíleli všichni aktéři. Protože jinak se nedostaneme ani k dostupnému bydlení, ani k dostatečným kapacitám veřejné infrastruktury.

Dosud se to neúspěšně řeší bez jasných pravidel…

Je to lokální. Setkáváme se s tím při řešení uprchlická krize, kdy Moravskoslezský kraj má za poslední roky o 20 000 obyvatel méně, takže tady by třeba uvítali nárůst počtu obyvatel a jsou tam i volné bytové fondy. Cílem státní politiky by měl být vyvážený rozvoj nejen v jednom funkčním regionu, ale v rámci celé České republiky. Jsme malé území a atraktivní by to mělo být ve všech koutech republiky. Ale to vyžaduje celou funkční infrastrukturu, vysokorychlostní vlaky, například z Drážďan do Prahy se zastávkou v Ústí nad Labem. Pak se z Ústí stane předměstí Prahy, protože tam budete za půl hodiny.

 

Můžete uvést nějaký příklad, abychom hovořili konkrétně?

Byla jsem nedávno ve Žďáru nad Sázavou, který má nyní krásný projekt – staví se tam průmyslová zóna a developer tam buduje i byty pro zaměstnance. Něco se dělá formou PPP projektu, takže jde jednoznačně o to, aby se už na začátku při územním plánování myslelo na to, co všechno je třeba pro pohodlný život měst a obcí. V novém stavebním zákoně už máme lépe specifikovanou veřejnoprávní plánovací smlouvu, v jejímž rámci bude možné upravit vztahy mezi developerem a veřejným sektorem. Je důležité, aby se developeři nebáli přijít se svými projekty a záměry na veřejnost a v rámci participace občanů už rozvíjeli dané území, aby to zapadlo do celkové koncepce a do rozvoje měst. A prací nás všech, veřejného i privátního sektoru, je postupně vzbuzovat důvěru mezi občany, veřejným a soukromým sektorem, která povede ke spolupráci. A zároveň je to i všestranné plnění slibů a budování dlouhodobé důvěry.

Arnošt Wagner / Foto: archIV

 

Nebraňme se digitalizaci a novým trendům v osvětlení

/0 Komentáře/in , /by

I tak běžnou věc denní potřeby, jako je osvětlení, dokážeme ovládat inteligentně a komplexně. V době extrémního tlaku na náklady a životní prostředí je to jedna z cest, jak vyhovět náročným požadavkům moderní doby – být co nejefektivnější ve všech směrech. O těchto tématech jsme hovořili s generálním ředitelem společnosti ZG Lighting Czech Republic, Janem Vackem:

 

V posledním roce razantně stouply ceny energií. Jak se vhodný výběr osvětlení promítá do celkové spotřeby energií? 

Velmi záleží na typu a užitnosti prostoru. Jiná bude spotřeba elektrické energie na lince kontroly kvality, kde je potřeba velká intenzita osvětlení, a jiná v samoobslužném skladu, kde dochází k sepnutí osvětlovací soustavy na hodinu denně. Obecně lze ale říci, že vhodným typem osvětlovací soustavy a řízením osvětlení lze celkový příkon snížit enormně.

Za jak dlouho se náklady na případnou výměnu osvětlení mohou na úspoře energií investorům vrátit?

Návratnost investice nelze paušalizovat, poněvadž je závislá na mnoha aspektech, které do celého procesu vstupují. Je třeba vzít v potaz, v jakém stavu je stávající osvětlovací soustava, jak dlouho je instalována, zda je potřeba řešit i nouzové osvětlení, o jak náročný prostor se jedná z hlediska elektroinstalačních prací, zda bude použit systém řízení osvětlení a mnoho, mnoho dalšího. Máme realizace s návratností sedm měsíců, ale také sedm let. Ideální je nás v tomto případě oslovit a my vytvoříme projektovou dokumentaci včetně křivek návratnosti. A následně můžeme otevřít diskuzi.

Důležitým trendem je i digitalizace osvětlení. Má kromě úspory energií a pohodlí pro uživatele ještě nějaký další přínos?
Řídicí systém inteligentního osvětlení umožňuje na prvním místě získat kompletní přehled o svítidlech v celé budově. Dále je schopný určit spotřebu jednotlivých svítidel a poskytnout správcům budovy kompletní energetické bilance. Na ovládacím panelu můžeme mít vizualizaci a například vidět svítidla v poruše. Také je zde možné zjistit stav a překontrolovat funkčnost systému nouzového osvětlení – to vše i prostřednictvím vzdáleného přístupu. Samozřejmostí je také naše schopnost integrovat naše řešení inteligentního osvětlení s komplexními systémy na řízení celých budov z hlediska zabezpečení, vytápění, klimatizace a všech ostatních technologií inteligentních budov. Navíc jsou naše systémy schopny oboustranné výměny dat.

Jaký předpokládáte z hlediska digitalizace další vývoj?

Zumtobel Group není pouze prodejcem svítidel, ale tvůrcem komplexních řešení, která jsme schopni našim klientům připravit na míru – a to včetně inteligentních funkcí. Nejen z hlediska řízení osvětlení a integrace nouzového osvětlení a jeho centrál, ale i z hlediska IoT nebo komplexního řízení tunable white, kdy dochází k plynulým změnám teplot chromatičnosti v závislosti na fázi dne a biorytmu.

Jednou z často skloňovaných záležitostí kolem osvětlení je také tzv. modré světlo a jeho škodlivý vliv na lidský organismus. Naše společnost nedávno na trh uvedla novou technologii „Zumtobel Spectrum“ v oblasti LED osvětlení. Barevné spektrum těchto LED zdrojů nyní ještě věrněji kopíruje charakter přirozeného denního světla. Modrá složka byla výrazně redukována, a naopak je zde výrazně posílena složka azurová. Z hlediska vizuálního vjemu člověk téměř nepozná rozdíl, nicméně lidské oko tuto změnu ocení menší únavou a stresem. Při osvětlení standardním LED spektrem má zornice oka tendenci se zvětšovat oproti stavu při přirozeném slunečním světle a stejné úrovni osvětlenosti. Zumtobel Spectrum dovoluje zornici zůstat v její přirozené velikosti, což snižuje množství světla vstupujícího do oka, a tím klesá namáhání sítnice. Oči zůstávají uvolněné, a tak rychle se neunaví.

Také bych rád uvedl, že Zumtobel Group je dlouhodobě jediná společnost tohoto typu na světě, která vyrábí skutečně ucelené portfolio svítidel umělého osvětlení pro vnitřní i venkovní prostory, nouzová svítidla, centrály nouzového osvětlení, řízení osvětlení i všechny digitální komponenty. Díky tomu jsme zcela soběstační a je zaručena plná konektivita našich produktů.

 

Důležitou součástí našich životů jsou i veřejná osvětlení, která jsou často také součástí velkých developerských projektů. Jaké příležitosti ke spolupráci v tomto sektoru nabízí společnost Zumtobel?

Veřejné osvětlení je jednou z našich stěžejních oblastí. Pro tyto účely máme rozsáhlé a komplexní portfolio. A nebavíme se pouze o osvětlování ulic, silnic nebo parků. S našimi svítidly jsme schopni osvětlit venkovní fasády budov, včetně citlivých instalací na historických památkách, nebo například stadiony. Mimochodem, Allianz aréna v Mnichově, Wembley v Londýně stejně jako domovské stadiony klubů Borussia Dortmund nebo Tottenham Hotspur jsou našimi zatím posledními počiny.

 

Stále více projektů používá digitální modely BIM. Máte v této oblasti nějaké plány? Jsou produkty Zumtobel synchronizované se systémem BIM?

Samozřejmě. Jsme schopni poskytovat projektantům a architektům naše svítidla a prvky ve formátech podporujících 3D objektové projektování již nyní. Osobně v této oblasti spatřuji obrovský potenciál a budoucnost.

 

Na českém trhu ZG Lighting Czech Republic s.r.o., člen skupiny Zumtobel Group, nabízí profesionální osvětlení značek Thorn, acdc a Zumtobel. Pro další informace prosím navštivte: www.zumtobel.cz.