Interaktivní technologie od Konica Minolta pomůže firmám s nedostatkem zaměstnanců. 

Úspory až 80 % nabízejí návratnost investice do dvou let.

Desítky firem v současnosti řeší problémy spojené s nedostatkem kvalifikované pracovní síly a s potřebou aktivní ochrany majetku. Výsledkem je, že práci recepčních či ostrahy areálů vykonávají často senioři. Ti však mnohdy nemají potřebnou fyzickou zdatnost, stejně jako technické znalosti nutné k používání registračních systémů a dalšího IT vybavení. Řešení nabízí technologie kombinující chytré kamery s umělou inteligencí. První instalace tzv. e-kiosku od Konica Minolta na českém trhu jsou aktuálně již před svým dokončením. Z analýz společnosti vyplývá, že kromě zefektivnění procesu evidence návštěv pomůže e-kiosek k až 80procentní úspoře nákladů.

„Reagujeme jak na zvyšující se nároky na ochranu osobních údajů a fyzické zabezpečení firem, tak na postupně sílící personální krizi. Moderní technologie přitom mohou zautomatizovat až 50 % administrativních, podpůrných či recepčních činností. U e-kiosku hovoříme konkrétně o možnosti provozu v režimu 24/7 bez ohledu na neschopenky, při současném zrychlení a standardizování souvisejících činností a snížení nákladů,“ řekl Petr Atanasčev, marketingový ředitel divize inteligentních kamerových systémů Konica Minolta Europe, a dodal: „Je to dobrá zpráva pro firmy i zaměstnance. Nudná a rutinní práce v této oblasti do budoucna skončí a lidé se budou moci plně soustředit na činnosti se skutečnou přidanou hodnotou.“

Běžnou praxí v současnosti je, že evidenci návštěv provádějí jako přidruženou činnost buď kvalifikovaní zaměstnanci, kteří pak mají méně času na svou primární odbornou činnost, nebo zaměstnanci v důchodovém věku. Růst průměrně dosaženého vzdělání v populaci však postupně povede k tomu, že budoucí generace seniorů již nebude mít o pozice recepčních či vrátných takový zájem jako dosud. „E-kiosek nabízí řešení pro současnou i budoucí situaci. Zatímco nyní může odlehčit často přetíženým zaměstnancům, zkrátit fronty a zvýšit bezpečnost, do budoucna nabízí řešení obecného nedostatku zaměstnanců v určitých profesích,“ upozornil P. Atanasčev s tím, že aktuálně Konica Minolta jedná o instalaci u desítek firem v České republice a na Slovensku.

Podle odborníků Konica Minolta by se již za pár let mohl u vstupu do každé větší společnosti nacházet dotykový panel s intuitivním ovládáním. Návštěvníci se snadno zaregistrují pomocí občanského průkazu nebo stále rozšířenější bankovní identity a během několika vteřin vstoupí do objektu či kanceláře. Vše je navázáno na využití již dnes používaných technologií, jako jsou QR či čárové kódy, čtečky dokumentů, elektronické karty nebo jazykové moduly. Z panelu e-kiosku se přitom návštěva může spojit pomocí telefonu či videohovoru s osobou, za kterou přichází. Ta má naopak možnost zaregistrovat příchozí i dopředu a umožnit jim například automatický vjezd do podzemních garáží na rezervované parkovací místo.

Návratnost celého řešení se pohybuje mezi jedním a dvěma roky a s ohledem na rozsah instalace budou náklady na pořízení podle Konica Minolta ještě klesat. Technologie je vhodná jak pro recepce hotelů či velkých firem, tak pro administrativní objekty, autosalony nebo rezidenční, průmyslové či logistické areály. „Tam je možné využít řešení rovněž na vrátnicích a vjezdech do areálů, a to jak pro evidenci návštěv, tak pro navádění nákladních vozů na patřičné odbavovací rampy. Jen sdružení automobilových dopravců ČESMAD BOHEMIA eviduje téměř dva tisíce členů a podle našich zkušeností je minimálně každý druhý logistický areál vhodný pro zavedení automatizovaného vjezdu a výjezdu,“ připomněl P. Atanasčev.

Jedna z první instalací e-kiosku v ČR se aktuálně připravuje ve strojírenské společnosti ARMATURY Group. „Automatizaci evidence návštěv prostřednictvím e-kiosku vnímáme jako další krok v rámci digitální transformace firmy, kterou procházíme v posledních letech. Konkrétně jsme hledali řešení, jež nám umožní jednak snížit náklady a jednak uvolní ruce našim zaměstnancům, kteří se vedle registrace návštěv věnují i jiným činnostem. E-kiosek navíc plánujeme využít i pro školení příchozích a zaměstnanců v oblasti BOZP,“ popsal Pavel West, IT Manager ARMATURY Group.

Mimořádné světelné zážitky v kombinaci s nejmodernější technologií a atraktivním designem – to nabízí pět nových světelných řešení, která společnost Zumtobel představuje na jaře 2023. Patří mezi ně závěsné svítidlo TRAMAO, jež bude poutat pozornost v kancelářích, hotelech nebo restauracích, účinně tlumí hluk a zároveň poskytuje světlo nejvyšší kvality, a SLOTLIGHT infinity II, nejnovější generace z rodiny světelných řad.

Společnost Zumtobel rozšiřuje své produktové portfolio o tři nová svítidla a dva systémy inteligentní osvětlovací techniky, které nastavují standardy v oblasti kvality, inovací a udržitelnosti. Kancelářské svítidlo AMBITUS se zaměřuje na příjemnou pracovní atmosféru a uvolněnou a kreativní práci. Flexibilní řada svítidel SLOTLIGHT infinity II zajistí, aby mohly být budovy úspěšně využívány po mnoho generací. Nové závěsné svítidlo TRAMAO upoutá pozornost a maximální kvalitu osvětlení kombinuje s účinným tlumením hluku a moderním designem.

Inteligentní „swarm technologie“ společnosti Zumtobel promění pracoviště ve světelné „pole“ – pomocí modulu, který se snadno nainstaluje a zprovozní, automaticky propojuje jednotlivá volně stojící svítidla. Technologie vysoce přesné lokalizace HAP (High Accuracy Positioning) v kombinaci s lištovým systémem TECTON dokáže v reálném čase určovat polohu předmětů a osob s přesností na metr, a zlepšit tak řízení výroby, intralogistiky a obchodu.

„S novými produkty vytváříme uživatelům budov přidanou hodnotu rozličnými způsoby, a pokračujeme tak v úspěšném příběhu našich inovativních osvětlovacích technologií. Každé jednotlivé řešení je ukázkovým příkladem technické inovace. Naším cílem je vždy poskytovat zcela nové osvětlení, které dlouhodobě splňuje dynamické požadavky, zejména v oblasti kancelářského osvětlení. Skutečnost, že myslíme i za hranice životního cyklu svítidla, je součástí naší identity a našeho příspěvku k udržitelnému výrobnímu cyklu,“ říká Jan Vacek, generální ředitel společnosti ZG Lighting Czech Republic.

AMBITUS: oceněné designové svítidlo pro harmonické světlo v kanceláři

AMBITUS poskytuje harmonické světlo, které je inspirováno sluncem a nahrazuje dvě lineární svítidla. Elegantní světelný prstenec vytváří silné, rovnoměrné nepřímé osvětlení stropu a stěn a přímé neoslňující světlo pro pracovní plochu. Svítidlo zaujme také svým designem, který získal mimo jiné prestižní ocenění Red Dot Design Award a iF Design Award.

TRAMAO: optimální vizuální podmínky a příjemná, uvolněná atmosféra

Závěsné svítidlo TRAMAO upoutá pozornost v kancelářích, hotelech a restauracích a poskytuje maximální kvalitu světla v kombinaci s účinným tlumením hluku. TRAMAO vytváří mimořádný prostorový dojem a díky vysokému podílu recyklovaného materiálu je i trvale udržitelné. Závěsné svítidlo TRAMAO je společným produktem společností Zumtobel a Typico, který v sobě kombinuje spolehlivost standardního světelného řešení a designovou svobodu svítidla vyrobeného na zakázku – díky devatenácti barevným variantám, dvěma velikostem, dvěma textilním optikám, technologii „tunable White“ a ovládání Bluetooth nebo DALI.

SLOTLIGHT infinity II: modulární a mezigenerační rodina světelných řad

Rodina světelných řad SLOTLIGHT infinity II představuje maximální nadčasovost a lze ji úspěšně používat v budovách po mnoho dalších generací. To zajišťuje udržitelný design, který je v souladu s pravidly cirkulárního designu společnosti Zumtobel, a také výjimečná všestrannost a modularita systému osvětlení. SLOTLIGHT infinity II zaujme brilantní optikou, nadčasovým designem a maximální efektivitou a svobodou při navrhování projektu. Toto světelné řešení je dalším milníkem pro světelnou řadu společnosti Zumtobel, která byla poprvé uvedena na trh v roce 1999.

 „Swarm“ technologie: inteligentní modul k propojení jednotlivých svítidel

Inteligentní „swarm technologie“ společnosti Zumtobel promění pracoviště ve světelné „pole“. Modul po snadné instalaci a zprovoznění automaticky propojuje jednotlivá volně stojící svítidla, při zjištění přítomnosti osob aktivuje blízká svítidla a podle potřeby je stmívá. „Swarm technologie“ automaticky propojuje jednotlivá svítidla v okruhu až sedmi metrů do skupin, čímž vytváří v kanceláři příjemnou atmosféru a zvyšuje pohodu zaměstnanců, a tím i jejich spokojenost a motivaci.

Vysoce přesná lokalizace (HAP): řešení osvětlení budoucnosti

Chytrá kombinace lištového systému TECTON s technologií vysoce přesné lokalizace HAP (High Accuracy Positioning) vytváří světelné řešení budoucnosti. To umožňuje lokalizovat osoby a objekty v reálném čase s naprostou přesností. Závěry ze získaných dat vytvářejí větší transparentnost a zvyšují efektivitu procesů v maloobchodě, průmyslu a logistice. Integrované řešení funguje jako digitální páteř infrastruktury budovy a přeměňuje osvětlení na inteligentní síť. HAP tak připravuje půdu pro širokou škálu aplikací zahrnujících internet věcí (IoT).

Vědeckotechnické parky jsou zjednodušeně inkubátory technologických inovací, které ve spolupráci s firmami ovlivňují průmysl v regionech. Výsledky jejich práce pociťujeme dnes a denně ve všech představitelných oblastech průmyslu od strojírenství přes stavebnictví až po farmacii. 

Zakladateli vědeckotechnických parků jsou nejčastěji univerzity, ale i výzkumné organizace, průmyslové podniky, hospodářské komory, finanční instituce, soukromé firmy, sdružení a svazy. VTP slouží jako most mezi akademickým světem a průmyslem. 

Zaměření pro praxi

V jednotlivých VTP se vyvíjejí různé technologie a inovace podle zaměření parku a jeho investora. Například ve Vědeckotechnickém parku ČVUT v Praze se věnují výzkumu a vývoji v oblasti elektrotechniky, strojírenství či informačních technologií. Jihomoravské inovační centrum JIC v Brně rozvíjí inovační startupy a podnikání v kraji, přičemž podporuje výzkum a vývoj v oblasti informačních technologií, biotechnologií, energetiky, zemědělství nebo stavebnictví.

Výsledky výzkumu a vývoje realizovaného v jednotlivých VTP se mohou uplatnit v praxi v mnoha různých oblastech a sektorech, např. v energetice mohou být využity nové technologie pro výrobu a skladování elektřiny z obnovitelných zdrojů, ve zdravotnictví se mohou nové technologie uplatnit v oblasti diagnostiky a terapie nemocí a třeba v průmyslu mohou nové technologie přinést efektivnější a ekologičtější způsoby výroby, zpracování a distribuce výrobků.

Z inkubátoru do světa

Jak spolupráce mezi sférami vědy a průmyslu probíhá a jaké jsou její výhody a nevýhody, jsme se zeptali ředitelů jednotlivých VTP. Zajímaly nás i příběhy úspěšných startupů, které z vědeckotechnických parků vzešly a z nichž se následně staly významné podniky. Například akceleračním programem Technologického inovačního centra ve Zlíně prošel Václav Staněk, zakladatel obuvnické společnosti Vasky, která nedávno koupila světoznámého výrobce bot Botas. 

Významným světovým hráčem je vyhledávač letenek Kiwi.com, který začínal v roce 2012 jako startup Skypicker v Jihomoravském informačním centru. Teď zaměstnává tisíce lidí po celém světě.

VTP nejsou pouze místem pro výzkum a vývoj, snaží se také přispívat k rozvoji pracovních sil a podpoře vzdělávání v technických oborech. Jak vyplývá z naší ankety, všechny oslovené parky jsou do podpory technických oborů a vzdělávání nějakým způsobem zapojeny, často i formou stážových programů pro studenty či vědce, které mají podporu na úrovni kraje.

Tyto parky mají samozřejmě vliv i na rozvoj regionální ekonomiky. Síť inovativních center dokáže vytvořit podmínky pro rozvoj místního podnikání a zlepšení konkurenceschopnosti regionů. Inovační technologie, které jsou v těchto centrech vyvíjeny, mohou být následně využity místními podnikateli a přinášet jim tak výhodu v rámci celostátního i mezinárodního trhu.

Příklady úspěšných startupů vzešlých z VTP

Vasky – majitel známé značky ručně šité obuvi Václav Staněk prošel akceleračním programem Technologického inovačního centra ve Zlíně.

Kiwi.com – portál pro online prodej letenek začínal jako startup Skypicker v Jihomoravském informačním centru. Podle informací z roku 2021 zaměstnává Kiwi.com kolem 3 500 lidí po celém světě.

Sentien Robotics – firma z Vědeckotechnického parku VUT v Brně vyvíjí implantáty pro zlepšení kvality života lidí s neurologickými onemocněními.

Buildiro – izraelská firma se sídlem v JIC Jihomoravském inovačním centru nabízí aplikaci pro stavebníky, která usnadňuje objednávání stavebního materiálu a vylepšuje řízení projektů.

Seznam práce – online platforma, která pomáhá lidem najít práci, byla založena v pražském VŠE Science and Technology Parku.

Sharry Europe – startup založený v brněnském JIC vyvíjí software pro správu chytrých budov.

■ Akreditované parky: BIC Plzeň, společnost s ručením omezeným, Biology Park Brno, a.s., COMTES FHT a.s. (VTP COMTES), Dobřany, JERUS a.s. Karlovy Vary, Jihočeský vědeckotechnický park, a.s., České Budějovice, SVÚM (VTP) Čelákovice, Technologické inovační centrum s.r.o., Zlín, Univerzita Palackého v Olomouci (VTP), UTB ve Zlíně (VTP), VTP Brno, a.s., VÚB H. Brod (PIP) a VZLÚ Praha (VTP), Praha Letňany

■ Další provozované parky:BIC Ostrava s.r.o., Podnikatelský inkubátor Kanov, Karlovy Vary Tašovice, Podnikatelský inkubátor Kunovice – Panský dvůr, RegioHub, s.r.o., Praha, Smart Innovation Center Ostrava, Strojírenský vědeckotechnický park s.r.o., Buštěhrad, Technologické centrum Hradec Králové z. ú., Technologické centrum Praha, z.s.p.o., Technologický park Jihlava, Technologický park Progress, Holešov, Vědeckotechnický park Plzeň, a.s., Vědeckotechnický park Roztoky, a.s., Vědeckotechnický park Slováckých strojíren, a.s. (VTP1 SUB, a.s.), Uherský Brod, Vědeckotechnický park Ústí nad Labem, Vědeckotechnický park, ENKI, Třeboň, VTP VÚMOP, Praha 5 a Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava (CPI VŠB-TUO)

Nemovitostní skupina Urbanity se dlouhodobě věnuje budování průmyslových kampusů nové generace. 

Projekty, jimiž se Urbanity zabývá a jejichž rozvoj připravuje nebo již realizuje, nám v rozhovoru představil Roland Hofman, CEO a spoluzakladatel této skupiny. 

Urbanity aktuálně rozvíjí projekt průmyslového parku na Tachovsku. V jaké fázi je nyní?

Naším cílem je vytvořit průmyslový park nové generace. Vytváříme kampusy blízko k lidem, kde je hlavním využitím výroba, ale velmi důležitými jsou zde doprovodné služby, které zvyšují samotný komfort uživatelů, zaměstnanců kampusu. To zahrnuje možnost umístit dítě do školky, nabídku kvalitního stravování, minimarketu, lékaře, fitness, potažmo ubytovacích kapacit apod. Chceme vytvářet udržitelná místa, kam zaměstnanec přijede nejlépe MHD, na kole či pěšky a je schopen zde kvalitně strávit navíc třeba i hodinu před pracovní dobou, nebo také po ní. Takže se snažíme o to, aby zaměstnanec nemusel jezdit autem do vzdáleného areálu mimo město, někam mezi pole, bez zázemí.

Takže to není klasický průmyslový areál, má poněkud odlišnou koncepci…

Přesně tak, kampus je sice zaměřen na výrobní firmy, ale primárně se orientuje na kvalitu pracovního prostředí a na služby pro zaměstnance. Na rozdíl od tradičních průmyslových či logistických center fungují naše kampusy na úplné jiném principu. Jako naše dlouhodobé a konečné zákazníky vnímáme zaměstnance, kteří v kampusu pracují a tráví zde podstatnou část svého života.

Ve výstavbě nemáte jen areál v Tachově, ale máte rozpracované i jiné projekty. Jaké?

Obdobné projekty máme v Bruntále a v Žirovnici. Všechno to jsou brownfieldy, v rámci nichž revitalizujeme stávající budovy a které navíc doplňujeme o novou výstavbu. Dalším společným prvkem našich kampusů je fakt, že jde o městské nebo příměstské areály. To svým způsobem určuje jejich využití, protože pro svou blízkost k lidem jsou vhodnější pro výrobní firmy než pro logistické provozy, které zaměstnávají podstatně menší počet pracovníků.

Vraťme se k projektu areálu Urbanity Campus Tachov. K čemu původně sloužil?

Historie fungování sahá do roku 1967, kdy zde vznikl výrobní areál národního podniku Plastimat. V té době byl něčím jako výkladní skříní socialistického průmyslu. Podnik vyráběl nejrůznější plastové produkty pro potřeby všedního života, měl vlastní vývoj i design celé řady výrobků s vysokou estetickou úrovní. Pak přišla privatizace a následoval postupný úpadek této výrobní lokality. Když jsme areál koupili, byl extrémně podinvestovaný, energeticky velmi neefektivní a z části opuštěný.

Takže jste stáli před rozhodnutím, jak dál?

Nebyl to takový ten typický zcela opuštěný brownfield, stále zde v omezené míře působily výrobní provozy s padesátiletou historií zaměstnávající stovky lokálních zaměstnanců. Naší jasnou strategií od počátku bylo revitalizovat stávající objekty s cílem zachovat lokální identitu, místní výrobu a zaměstnanost, a to navzdory tomu, že by se řada jiných developerů snažila z brownfieldu udělat greenfield, protože je to následně jednodušší, výstavba je rychlejší, levnější a méně riziková. My jsme se rozhodli pro kompletní revitalizaci budov včetně navazující kampusové infrastruktury – a za plného provozu.

To muselo být asi náročné…

Kompletně jsme rekonstruovali střechy, světlíky, zateplovali fasády, měnili okna, instalovali LED osvětlení, měnili jsme rozvody, instalovali nové zdroje na vytápění s rekuperací, přidávali jsme smart systémy a modernizovali jsme zázemí pro zaměstnance. To vše bez přerušení provozu precizní výroby náchylné na prach, vlhkost či teplotní změny. Byla to opravdu obrovská výzva. 

Takže zbyly tři původní budovy?

Ano, jsou to budovy uprostřed kampusu, dnes pod názvem Alfa, Beta a Multifunkce. Přestože byly kolaudovány v roce 1969, podařilo se nám v loňském roce dokončit komplexní revitalizaci obou původních výrobních budov s následnou rekolaudací. Jejich energetické štítky jsou na úrovni A, takže mimořádně úsporné. Hodnocení je někde kolem 10–15 bodů, což je velmi dobré. Kdyby v budovách nebyl výrobní provoz, ale byla zde umístěna např. jen logistika, která není tolik energeticky náročná, hodnocení by bylo snadnější a dalo by se říci, že by se objekty blížily svou energetickou náročností k pasivním domům. 

Na vizualizaci jsou vidět další budovy.

Jsou to mimo jiné čtyři další výrobní budovy, z nichž jako první z nich jsme kolaudovali v loňském roce budovu Gama. Pro další z nich – Deltu, Etu a Sigmu – očekáváme vydání stavebního povolení v nejbližší době. Pro novou výstavbu využíváme stavební proluky, které výrobní kampus skýtá, takže v rámci nich doplňujeme stávající budovy a nezastavujeme tak zbytečně úrodnou půdu. 

To znamená, že vytváříte novou, modernější podobu areálu?

Ano, areál samozřejmě bude modernější, udržitelnější, splňující podmínky průmyslu 4.0, ale k otázce, jak moc bude nový, mám takovou perličku. Poté, co naši urbanisté navrhli nový stavební plán areálu, jsme v archivu narazili na původní plánek areálu. A v podstatě jsme zjistili, že jsme to nakreslili velmi podobně, jak to bylo v původním návrhu z roku 1953. Svědčí to o tom, že výrobní areál je velmi dobře založený a jeho další rozvoj byl dobře promyšlený již od samého počátku. My vlastně pouze navazujeme na jeho historii a pokračujeme v jeho příběhu.

Nestavíte spekulativně. Takže jaká je obsazenost?

Vše, co dnes máme k dispozici, tak je ze 100 % dlouhodobě pronajato. Co se týká dalších plánovaných budov, jsme v kontaktu s několika potenciálními zájemci, pro něž budeme výstavbu realizovat tak říkaje na míru. Tím, že se soustředíme výhradně na výrobní firmy, uzavíráme kontrakty deseti- i víceleté, což nám umožňuje maximálně přizpůsobit budovu a prostory klientovi podle jeho požadavků.

Za tento projekt jste získali několik ocenění. Můžete je zmínit?

Za největší úspěch považujeme získání prestižního mezinárodního ocenění BREEAM Communities, a to jako první projekt v České republice. Zároveň jako první městská čtvrť ve světě s převažující výrobní funkcí. Tato certifikace je určená pro větší udržitelné části měst a veřejné prostory, v jejichž rámci se nachází více různorodých objektů. Získání certifikace stvrzuje, že projekt vytváří udržitelný ekosystém s jednoznačně prospěšným vlivem na komunitu i okolí. Pozitivně a ohleduplně přispívá k urbanistickému, ekonomickému a společenskému rozvoji celé lokality a rozšiřuje zdejší občanskou vybavenost a dopravní i technickou infrastrukturu. 

Získat certifikaci BREEAM Communities v segmentu výrobních areálů musí být dost náročné…

Určitě, protože se posuzuje mnohem více kritérií a navíc v daleko širších souvislostech. Takže je to oproti ostatním certifikacím časově a pochopitelně i finančně náročnější. Ale podtrhuje to to, co se snažíme vytvářet – nový produkt – průmyslový park nové generace. Je to zaměřeno na komunitu, udržitelnost, tj. obecně na udržitelnou budoucnost a prosperitu s tím spojenou. V rámci BREEAM Communities je třeba projekt daleko více komunikovat. Ať se sousedy, občany, úřady, institucemi nebo s politickou reprezentací. Takže je kladen velký důraz na to, aby měli všichni zúčastnění možnost projekt připomínkovat a být součástí rozhodovacího procesu. 

Jak to konkrétně probíhá?

Prezentovali jsme projekt v dotčených obcích a osadách, na veřejných projednáních, ve střednítechnické škole, kterou podporujeme, samozřejmě na radách a zastupitelstvech a na různých sdruženích a organizacích, dále plánujeme prezentaci o aktuálním vývoji projektu v domově důchodců či pro širokou veřejnost. Naším cílem je, aby bylo s rozvojem lokality seznámeno co nejvíce občanů, zároveň i široké věkové spektrum od mladých studentů až po seniory. Je to časově náročné, ale na druhou stranu je náš záměr v zásadě trvalý, takže se v dlouhodobém horizontu vyplácí. Sami to vidíme na vztazích s místní komunitou, která nás vnímá úplně jinak a v mnohém nás dává ostatním za pozitivní vzor, což není v regionu na investora z Prahy vůbec špatný výsledek. 

Co dnes ožehavé téma energie?

Co se týká energetické soběstačnosti, zahájili jsme v loňském roce, který byl pro nás přelomový, výstavbu největší střešní solární elektrárny o celkovém výkonu přes 5 GWh, což doplňuje charakteristiku udržitelnosti našeho areálu. Společně s tím vytváříme v rámci České republiky unikátní decentralizovaný komunitní energoblok, kdy střešní elektrárnu doplňujeme o 1,4 MW bateriové úložiště a o dobíjecí stanice pro elektromobily. Ve všech provozech postupně také instalujeme tepelná čerpadla na ohřev TUV a vytápění. 

A jak je to s vodou?

Té se velice významně věnujeme v celém spektru. Co se týká například pitné vody, získali jsme stavební povolení na vlastní vrty a jsme připraveni zajišťovat zásobování pitnou vodou z 80–100 % z vlastních zdrojů. Přesné číslo bude záviset na skutečné vydatnosti vrtů a konečné podobě kampusu. Hospodaříme také s dešťovou vodou, zrealizovali jsme retenční nádrže, průlehy a poldry pro postupné vsakování vody zpátky do místní krajiny. Dokončili jsme projekt na hospodaření s šedou vodou. Takže z tohoto pohledu si myslím, že realizujeme celou řadu aplikací prospěšných pro přírodu i pro uživatele areálu a jeho udržitelnost. 

Cílem je tedy co největší míra soběstačnosti?

V kampusu aktuálně probíhá dlouhodobé měření intenzity, směru a typu větru pro vhodně zvolenou instalaci připravované větrné elektrárny v podobě vertikálních turbín, čímž bychom získali další zdroj OZE. Zpracovanou máme také střednědobou vodíkovou strategii, které bychom se chtěli intenzivně věnovat v horizontu tří let. Samozřejmě v případě energeticky náročných výrobních provozů je dosažení úplné soběstačnosti složité. V Urbanity však máme rádi pořádné výzvy.

Součástí kampusu budou i ubytovací kapacity. O co se konkrétně jedná?

Je to další z široké palety služeb, které zvyšují komfort lidí, kteří kampus využívají, ale zároveň jsou určeny pro širokou veřejnost. V areálu se nachází původní zhruba 50 let stará administrativní budova, kterou aktuálně přestavujeme na multifunkční dům. Ten by měl přibližně ze 60 % sloužit jako ubytování hotelového typu. Ve zbylé části budou služby typu gastro provozu, ordinace závodního a zubního lékaře, vymezené části pro dětskou skupinu, fitness, společenské komunitní místnosti, kavárny, minimarketu a dalších podpůrných služeb. Výhodou této budovy je, že je umístěná před vstupem do kampusu, takže je volně přístupná širší komunitě.

Jaké zde máte další plány?

Připravujeme zde také rezidenční výstavbu – viladomy se startovacími byty – a plnohodnotnou mateřskou školku pro 48 dětí. To opět představuje posílení městské sociální infrastruktury, což město pochopitelně vítá. Reagujeme na celorepublikový problém, kdy nejsou dostupné byty ani kapacity v mateřinkách. Konkrétně v Tachově nebylo k 1. září loňského roku umístěno přes 60 dětí. Opět je dané koncipováno jako služba nejen pro lokální zaměstnance, ale především pro celou komunitu. Našimi záměry naplňujeme principy konceptu města krátkých vzdáleností, ať již vlastní nabídkou služeb a funkcí přímo v kampusu, tak dostupností do 15 minut pěšky či na kole s celým městem a komunitou. Klienti, zaměstnavatelé, silně vnímají potřebu být tam, kde jsou lidé, a neočekávat že lidé k nim náročně docestují, což má nezanedbatelný pozitivní dopad na snižování uhlíkových emisí ve městě a jeho okolí, prašnosti a hlučnosti z osobní doprav a tím pádem na ohleduplnou kvalitu života.