Ekonomické řešení pro řízení parkoviště

Společnost GREEN Center má široké portfolio technologií pro správu parkovišť, které zahrnuje sofistikované online systémy i autonomní řešení. Právě to je mezi zákazníky velmi oblíbené pro svou nenáročnost a možnosti budoucího rozšíření.

Parkovací systém GPE4P Economy představuje ekonomicky výhodné parkovací řešení pro jednodušší projekty s jedním či více vjezdy a jedním výjezdem. Systém zajišťuje základní zabezpečení prostoru a efektivní provoz celého parkoviště.

Snadná instalace i obsluha

Řada GPE4P doznala významných designových i technologických změn, které zákazníkům přinášejí vyšší užitnou hodnotu při zachování příznivé pořizovací ceny produktu. Díky atraktivnímu designu se parkovací systém může stát vizuálně zajímavým a funkčním vybavením parkoviště. Použití moderních technologií a celková kvalita zpracování zaručují vysokou spolehlivost a dlouhou životnost systému.

Předností parkovacího systému GPE4P je zcela autonomní provoz, který nevyžaduje trvalé připojení k nadřazenému řídicímu serveru. Jednotlivé komponenty jsou na sobě nezávislé a nemusejí být vzájemně propojeny komunikačními kabely, díky čemuž lze dosáhnout významných finančních úspor. Instalace je skutečně rychlá a jednoduchá – systém je připraven k ostrému provozu po pouhém připojení komponent k elektrickému napájení. Pro přenos informací mezi jednotlivými komponenty systému (parkovacími stojany a automatickou pokladnou) se využívají papírové parkovací lístky potištěné čárovým kódem, což s sebou přináší dvě výhody: Jednak je použitý materiál informačních médií v porovnání s jinými typy médií finančně méně náročný a dokáže efektivně snížit běžné provozní náklady parkoviště; za druhé technologie čárového kódu zaručuje vysokou provozní spolehlivost a bezpečnost systému.

Pro vzdálenou správu parkovacího systému bylo vyvinuto řešení, které umožňuje pohodlný dohled nad stavem jednotlivých zařízení a nastavení některých funkcí jednoduše prostřednictvím aplikace. Součástí jsou i reporty z dění na místě.

Velkou výhodou systému je možnost jednoduchého upgradu na plnohodnotný online systém. Provedením několika nepatrných úprav (doplněním systému o serverový počítač, propojením jednotlivých komponent, aktualizací softwaru) mohou provozovatelé získat veškeré výhody, pokročilé funkce a možnosti, které jim online systém nabízí.

Využití v soukromém i veřejném sektoru

Parkovací systém umožňuje volit z různých cenových tarifů a přizpůsobit tak výši parkovného cenové politice provozovatele parkoviště. Na základě nastaveného tarifu systém zajišťuje plně automatizovaný výběr poplatků za parkování. Tím lze efektivně zamezit finančním únikům v důsledku nepoctivého jednání pracovníků zajišťujících výběr peněz. Pochybení lidského faktoru je minimalizováno, jelikož do styku s vybranými hotovostními finančními prostředky přicházejí pouze oprávnění a pověření pracovníci. Běžní pracovníci obsluhy zajišťují pouze operativní řešení vzniklých problémů uživatelského nebo provozního charakteru, např. výměnu papírových rolí pro tisk parkovacích lístků a dokladů.

Parkovací systém byl vyvinut s ohledem na potřeby a požadavky provozovatelů parkovišť malého rozsahu. „Parkovací systém jsme vyvíjeli ve spolupráci s několika provozovateli malých parkovacích ploch s omezenou kapacitou. Na základě jejich připomínek jsme museli původní koncept také několikrát poupravit. Výsledkem by však měl být produkt, který uspokojí naprostou většinu našich partnerů z veřejného i soukromého sektoru. Díky svým vlastnostem a funkcím nalezne uplatnění na firemních parkovištích, u ubytovacích zařízení, supermarketů, sportovních center, kulturních zařízení, turistických atrakcí či památek,“ přibližuje záměry Tomáš Zdobnický, technický ředitel společnosti GREEN Center, který byl jedním z iniciátorů vývoje nového parkovacího systému.

PR

Rezidenční výstavba nezpomaluje

Daramis, mezinárodní developerská a investiční společnost, vznikla před 20 lety. Zabývá se nákupem, výstavbou a správou rezidenčních nemovitostí a nemovitostí pořizovaných jako investice.

Martin Vachek působí ve skupině Daramis od roku 2013 a od roku 2016 zastává funkci výkonného ředitele. Požádali jsme ho, aby pro nás shrnul aktivity společnosti v letošním jubilejním roce.

Blíží se konec roku, což s sebou přináší příležitost k hodnocení. Jaký byl letošní rok pro Daramis?

Letošní rok byl a stále je velmi turbulentní a skutečně jako žádný jiný, který nás doposud potkal. Po jarní první vlně, která z dnešního pohledu jako vlna nevypadá, se zdálo, že se věci vracejí k normálu. Nicméně podzim nás opět vrátil do jarní situace a nejistota se opět vrátila. Rozdíl oproti jaru je však v tom, že již víme, o co jde. Naděje, že v roce 2021 se situace stabilizuje, nás povzbuzuje. Z pohledu naší společnosti lze říci, že rok 2020 byl úspěšný. Dokončili jsme výstavbu tří projektů, získali jsme územní povolení na další tři a do konce roku plánujeme zahájit stavbu projektu Prague Marina Nova, který stavíme se společností Lighthouse.

Byli jste v důsledku pandemie nuceni nějak pozměnit plány?

Na jaře jsme zvažovali posunutí zahájení výstavby našich projektů, ale nakonec jsme se rozhodli, že budeme pokračovat dále. Jinak co se týká přípravy nových projektů, zde k žádnému zastavení nedošlo. Povolovací procesy jsou v České republice tak dlouhé, že si developer nic takového nemůže dovolit.

Takže aktuálně máte v Praze ve výstavbě třetí etapu projektu Zelené Město a připravujete další část Mariny, v Plzni stavíte velký projekt Unicity. Můžete nám je představit podrobněji?

Ve všech třech případech jde již o několikáté fáze velmi úspěšných projektů, na které jsme opravdu velmi hrdí. Třetí fáze projektu Zelené Město, kterou nazýváme Premium, se liší od zbytku nabídky na trhu zejména tím, že skladba bytů zde skutečně cílí na trvalé bydlení. Většina bytů je 3+kk a 4+kk. Nejde tedy o projekt s malými investičními byty. Projekt Prague Marina 2 je naší vlajkovou lodí a bude představovat vrchol naší nabídky. Skvělá lokalita, umocněná bezprostřední blízkostí řeky, je naprosto jedinečná. Při přípravě projektu jsme kladli důraz na každý detail a jsem přesvědčen, že tento projekt bude velmi úspěšný. Již zájem před zahájením oficiálního prodeje tomu jednoznačně nasvědčuje. Poslední, třetí fáze projektu Unicity je odlišná od těch dvou předchozích, a to opět tím, že jsme zde vytvořili skladbu bytů takovou, aby zde mohli noví vlastníci skutečně bydlet.

Rezidenční projekty máte i v Rumunsku a Bulharsku… Jaký je rozdíl v povolovacích procesech u nás a tam?

V Rumunsku a Bulharsku máme po dvou projektech a každá z těchto zemí je naprosto odlišná. Když jsme na oba trhy před pěti lety vstupovali, tak jsem upřímně nečekal, že budou mezi těmito dvěma zeměmi tak výrazné rozdíly. Co se týká povolovacích procesů, tak je situace je obdobně složitá jako u nás. Proces je roztříštěný a množství stanovisek, která musíte získat, je rovněž obdobné. Zásadní rozdíl je ale v tom, že tam pozoruji v průběhu let zlepšující se tendenci, kdežto u nás je ten pocit přesně opačný.

Vedle rezidenční výstavby se zabýváte i komerčním developmentem a také projektovým managementem pro jiné investory. Jaké máte výsledky v těchto oblastech?

Jsme primárně rezidenční developer, ale máte pravdu, že vedle této naší hlavní činnosti vlastníme ještě dvě administrativní budovy, hotel a nabízíme služby projektového managementu. Zejména projektový management pro další investory se velmi dynamicky rozvíjí a dnes stavíme nebo připravujeme pro třetí strany více projektů, než kolik jich máme ve vlastním portfoliu.

V minulém čísle Development News jsme uveřejnili článek vašeho kolegy Tomáše Kadeřábka z Asociace developerů, kde působíte jako předseda představenstva, ohledně zdanění developmentu. Máte nějaký návrh, jak peníze transparentně přerozdělovat, aby šly tam, kde jsou potřeba?

Otázka zdanění developmentu, ať už ve formě přímých, nebo nepřímých daní, sektorového zdanění a různých forem příspěvků, které nejsou opět ničím jiným než formou zdanění, je dnes velmi intenzivně diskutována na všech úrovních. Jde o velmi komplexní problematiku, která se nedá jednoduše vyřešit. Nicméně my jsme se dostali na samou hranici únosnosti takového zatížení a dnes mnozí z nás uvažují, jak je to vůbec možné. Jasná je však jedna věc,  že každé takové navýšení nákladů bude promítnuto do konečné ceny bytů. Pokud se tedy na jedné straně volá po dostupném bydlení a na druhé straně se stále více a více komplikuje povolovací proces a zvyšují se daně a různé poplatky, tak rozumného výsledku nebude nikdy dosaženo.

Máte nějaký příklad ze zahraničí, který bylo možné uplatnit v našich podmínkách?

Vzhledem ke skutečnosti, že jsme na samotném chvostu celosvětových žebříčků co do trvání stavebních povolovacích procesů, tak mám skoro chuť říci, že bychom se mohli inspirovat v podstatě kdekoli. Ale teď vážně. Je třeba zjednodušit povolovací proces tak, abychom opět mohli být schopni povolovat a stavět nové projekty efektivně a rychle. Nový stavební zákon, který je nyní v Poslanecké sněmovně, je pro mě nadějí, že by se mohlo blýskat na lepší časy.

ak

Casua po 30 letech stále optimistická

Koncem příštího roku uplyne 30 let od zapsání společnosti CASUA do obchodního rejstříku. Nicméně skutečná spolupráce Olega Hamana a Aleše Poděbrada začala ještě o něco dříve, už 1. července 1990. Takže jubilejní je i rok letošní.

Za léta existence architektonické a projektové kanceláře se firma mnohonásobně rozrostla – z dvoučlenného konsorcia vznikla společnost s ručením omezeným, pro niž nyní pracuje na 70 architektů a stavebních inženýrů.

Měli jste tedy důvod slavit celý rok…

AP: My vlastně slavíme celých 30 let… De facto jsme začali před 1. červencem 1990, kdy jsme oba odešli ze svých pracovišť – Oleg z ateliéru Karla Pragera a já z ateliéru Karla Koutského. Každý z nás si přinesl jednu zakázku, já potřeboval architekta a Oleg potřeboval stavaře. Tak jsme si spolu sedli a začali jsme kreslit a říkali si, že jsme získali svobodu, že se můžeme rozhodovat sami za sebe. Jsme svobodní ve výběru zakázek, klientů a v práci. Počínaje 90. lety jsme začali kreslit něco, co se nám později rozvrstvilo. Práce přicházela (my jsme si ji nehledali) a zároveň se nabalovali lidi. Práce, kterou jsme během těch 30 let dělali, nás opravdu bavila a baví nadále.

Vzpomenete si ještě na ty první zakázky?

OH: Aleš měl udělat první prodejnu BMW v Praze 10, v Průběžné. Když jsem odcházel od Karla Pragera, měl jsem podmínku o odchodu: Zajistit projekt dostavby ZŠ Jitřní v Praze 4. Takže jsme oba potřebovali své zakázky dokončit. Jeden hledal architekta, druhý stavaře. Znali jsme se, tak jsme začali společně kreslit už někdy od března 1990. Název CASUA vznikl už tenkrát.

Co vlastně CASUA znamená?

AP: Nevěděli jsme, co vymyslet, tak nakonec vznikl název jako zkratka z Konsorcium Architektonických Stavebních a Urbanistických Ateliérů. Protože Coca Cola byla lepší než Kofola, udělali jsme z Kasua Casua.

Zní to poněkud cizokrajně…

OH: Věděli jsme, že tam nemůžeme dát tečky, protože by se to nemohlo registrovat jako zkratka, ale ve světě se může registrovat název, ovšem nesmí mít geografický význam, což nebyl ten případ. A navíc nám to znělo hezky i foneticky.

Jakou jste měli společnou vizi do budoucnosti po prvních realizovaných projektech?

AP: Pokusím se to shrnout v kostce ze svého pohledu. My dva se celkem dobře doplňujeme: Zaprvé jsme každý charakterově jiný a zadruhé každý máme svou profesi. Naším cílem bylo dělat hezkou architekturu, dotáhnout to do stavařiny a ideálně být u té stavby. To trvalo prvních pět šest let, do okamžiku, kdy přišel podle mne zlomový bod. V roce 1996 jsme začali s klientem debatovat o zakázce a o rok později jsme uzavřeli smlouvy na projekt v Praze 10, Na Vinici. To nás opravdu posunulo dopředu. Dělali jsme to od stabilizace územního plánu (v územním plánu byla tenkrát bílá místa) až do roku 2004, kdy byla poslední kolaudace. Tento projekt nás vyškolil odborně, v důsledku čehož jsme začali rozšiřovat ateliér. Tenkrát jsme si řekli, že firma nebude mít více než 25 lidí. Když jsme tu zakázku získali, udělali jsme jako architekti a projektanti první chybu ve svém profesním životě, protože jsme se zaměřili na jednoho klienta a neřešili ostatní zakázky. Měli jsme v té chvíli hodně práce, ale vůbec jsme neměli čas myslet na budoucnost – co bude, až to klient dostaví. A tak jsme kolem roku 2000 měli malinko stres a v důsledku toho jsme začali portfolio klientů rozšiřovat tak, abychom vždycky měli nosnou zakázku a k ní nějaké menší. Z osobního pohledu byly pro mne roky 1996–2000 co do růstu firmy zlomové.

Přejděme k současným projektům. Zúčastnili jste se soutěže na zlínskou nemocnici. Co dalšího máte obrazně ještě na stole?

OH: Vyhráli jsme ve Zlíně jako člen sdružení čtyř subjektů veřejnou obchodní soutěž na novou krajskou nemocnici. Na tak velkých zakázkách je třeba vždy nějakým způsobem kooperovat. My jsme v tomto případě byli garantem BIM struktury, koordinace projektu a následně jsme garantovali asi polovinu objektů, které tam byly. Víceméně jsme si prošli všechna odvolání, potvrzení úřadu pro hospodářskou soutěž. Situace je taková, že jsme vyhráli – na což jsme hrdí, ale změnila se politická situace a čekáme na podpis smlouvy o dílo. Stavět špitál na zelené louce, s tím se člověk jen tak nepotká. Absurdní je, že při současné epidemii chybějí ve Zlíně lůžka a pacienty s covidem vozí do Brna. Takže to, co se děje, je pouze politikaření…

V čem jste byli v soutěži lepší než konkurence?

AP: V zadání projektu nemocnice bylo řečeno, že má být užit BIM. Naší výhodou je, že už někdy v roce 2004, aniž jsme tušili, o co přesně jde, jsme měli ve firmě jednoho vizionáře IT, který nás upozornil, že existuje software, který umí projektovat ve 3D. A my jsme si tenkrát koupili 27 licencí. Začali jsme v tom kreslit a teď po 16 letech sklízíme plody práce, kdy se snoubí architektura s technikou a informacemi v modelu. Jsou to zakázky, které se narodily díky tomu, že jsme začali tímto způsobem pracovat. Proto můžeme dělat zakázky jako Zlínskou nemocnici, nebo projekt Bořislavka. Pracujeme na něm společně s ateliérem Aulík Fišer architekti. Jako projektanti projektujeme pro KKCG zakázku Bořislavka v BIM.

Vraťme se k otázce zaměření ateliéru…

AP: Vznikli jsme klasicky jako architekt a stavař – a jak jsme se postupně rozrůstali, je nás dnes v ateliéru okolo 70. Máme určitý počet architektů a určitý počet stavebních inženýrů. Všichni kreslí na počítačích s plnými licencemi. Architekti vymýšlejí projekty, my je kreslíme. Zároveň přijímáme i servisní zakázky, to znamená, že pracujeme pro klienty i dodavatelské firmy, které mají své architekty.

Které projekty jste realizovali v poslední době?

OH: Letos se dokončovala Waltrovka sever, obytný celek včetně rodinných domů. Zkolaudoval se bytový projekt Karlínské dvory II, což je zajímavý projekt mezi ulicemi Křižíkovou a Sokolovskou, a jeden projekt ve Stodůlkách. Změnil vlastníka a celý jsme ho překreslili. Zúčastnili jsme se letos relativně hodně soutěží a při 70 lidech v ateliéru máme i mnoho menších zakázek, přičemž některé jsou úspěšné a některé ne. Což může nastat i tehdy, že developer není úspěšný. Např. jsme nakreslili přestavbu a transformaci objektu věznice v Mladé Boleslavi na nové centrum s výškovou dominantou.  Projekt prostě leží, ale ne kvůli nám. Takže někdy se objeví i frustrace, že to zrovna nejde, ale to má každý. Musíme mít sílu jít dál a být schopni unést tyto dílčí ztráty, které jsou na cestě dopředu.

Co vás čeká v krátkodobém horizontu?

AP: Já bych vyšel z letošního roku. Protože to, co se stalo začátkem roku, únor–březen–duben kvůli covidu, zatřáslo s projekty. Zpozdily se, někteří velcí developeři dokonce práce pozastavili a až na jednoho je zase za několik měsíců spustili.

Jaký typ projektů to nejvíce ovlivnilo?

AP: Byly to jak rezidenční projekty, tak i jeden administrativní, které se spustily letos v září. Vedle toho se zpracovávaly ostatní nasmlouvané zakázky, takže letošní rok pro nás vypadá lépe než minulý. Rosteme pomalu nahoru. A plán na příští rok? Ten si vždycky děláme dopředu a vycházíme ze soutěží, které jsme vyhráli, či zakázek dlouhodobě nasmlouvaných s klienty. Nebo to jsou věci, které jsou domluvené, ale ještě nejsou pod smlouvou. Zatím tedy výhled na příští rok vypadá pozitivně ať už v našich autorských projektech, tak v servisní činnosti. Doufáme, že se nám podaří uspět v některé velké soutěži, v nichž figurujeme v posledních kolech. My jsme v této chvíli opatrní optimisté.

Budete se soustředit hlavně na rezidenční projekty?

OH: Bytů je obecně nedostatek. Mimo velké soubory je tu spousta drobnějších věcí, kdy se dostavuje struktura města v prolukách, některé objekty se bourají, nové se stavějí, to vždy bylo a bude. Otázkou zůstává, jak to bude s kvalitou bydlení dál. Spousta developerů si dává zpracovávat analýzy a pak se teprve rozhoduje. Podle mne se nemusíme obávat, že bychom práci v rezidenčních projektech neměli, když se nestane nic zásadního.

Projekty nemáte jen v Praze…

OH: Zlín je toho důkazem. Nějaké drobnosti máme mimo Prahu a na Slovensku, ale zatím žádný větší projekt typu jako bylo v minulosti bratislavské letiště.

Atelier CASUA figuruje v různých nadacích a profesních organizacích, často jste aktivními účastníky veletrhů, a to nejen v ČR…

OH: V roce 2007 jsme dostali nabídku se stát členem sítě Equator Europea Architects, kde bylo asi 13 ateliérů ze 13 zemí. Nabídku jsme přijali. Nám ta spolupráce dávala smysl; jedním z hlavních momentů je, že se společně účast-
níme veletrhů, např. MIPIM v Cannes, se stánkem. Jsme vlastně jediné české studio, které má svůj – byť malý – ale stánek. Pochopitelně krize v roce 2008 semlela firmy ze západní Evropy, takže některé ateliéry už neexistují nebo vystoupily. Equator se v důsledku toho trochu zmenšil. Dnes v něm kralují hlavně skandinávské země a my. Takže kupodivu všechny země, které hrají dobře hokej – s ústředím ve Stockholmu. Zajímavé je, že švédský Equator Stockholm je členem Swedish Green Building Council, tedy uznávané vedoucí instituce ve světě trvalé udržitelnosti – a my máme možnost od nich čerpat ty nejnovější poznatky. To, že tady o takové poznatky není mezi developery až takový zájem, nebo někdy jen tak na oko, to je věc druhá. Ale my díky tomu máme přístup k velice cenným informacím. Jsme také členy České rady pro šetrné budovy a Česko-izraelské smíšené obchodní komory. Když jsme se hledali možnost, jak přispívat na dobročinné účely, vybrali jsme si věc, která nás zaujala: Cenu Arnošta Lustiga za odvahu, statečnost, lidskost a spravedlnost. Podmínkou podpory této ceny byl právě vstup do Česko-izraelské smíšené obchodní komory, kde jsme zjistili, že velice dobře funguje a mezi členy je mnoho šikovných lidí a je pro nás zajímavá i obchodně. Takže se to krásně propojilo.

Arnošt Wagner / Foto: archiv Casua

Co bude dál s dopravní infrastrukturou a mosty

Kvalita dopravní infrastruktury v ČR patří podle zprávy Světového ekonomického fóra mezi nejhorší v EU. Její rozvoj přitom hraje klíčovou roli v rozvoji ekonomiky státu.

Proto vládní Národní investiční plán pro léta 2020–50 eviduje požadavky na investice v resortu ministerstva dopravy ve výši přes 6 bil. Kč. To je 77 % celého plánu, což by vyžadovalo přibližně dvojnásobek současné úrovně resortních investic. Je zřejmé, že tato částka významně převyšuje možnosti veřejných investic v ČR a najít zdroje pro financování v tomto rozsahu je zřejmě nereálné. Dopravní síť tvoří jeden strategický celek a jako takový je třeba její rozvoj a údržbu také plánovat, bez ohledu na skutečnost, zda je ve správě státu, krajů nebo obcí.

Do údržby je třeba investovat

Doprava stojí také před úkolem vybudovat tzv. chytrý dopravní systém, tj. vybavit dopravní infrastrukturu a vozidla moderními technologiemi, které výrazně zvýší bezpečnost provozu, přispějí k plynulosti provozu, zkvalitní poskytované služby a podpoří pohony na nefosilní paliva (tzv. čistou mobilitu). Každý může sledovat houstnoucí provoz na našich silnicích a dálnicích, plnící se železniční spoje na příměstských linkách či plná parkoviště na okraji metropole. Kromě rozšiřování a zkvalitňování sítě páteřních silnic a dálnic je prioritou ČR v dopravní oblasti také intenzivní modernizace železniční dopravní cesty a výstavba nových vysokorychlostních tratí v transevropské síti. O kvalitě a funkčnosti jednotlivých částí sítě často rozhoduje stav mostů.

V ČR byl zaveden propracovaný systém evidence a správy mostů, který má oporu v zákonných předpisech a technických normách. Hlavním problémem je však nedostatek stabilně přidělených finančních prostředků na správu, údržbu a opravy mostů, který by měl mít vazbu na hodnotu dopravní infrastruktury ve správě jednotlivých majitelů. Je nutno předpokládat průměrné náklady ve výši 2% ročně původní investice aktualizované o každoroční inflaci. To znamená, že při 100 letech celkové plánované životnosti mostů je třeba vynaložit dvojnásobek původních investičních nákladů na jejich výstavbu. Tato oblast je dlouhodobě značně podhodnocena a stav mostů zejména ve správě krajů a obcí se neustále zhoršuje. Přitom dopravní infrastruktura se bude ještě značně rozšiřovat. V tabulce je uveden podíl mostů ve špatném, velmi špatném a havarijním stavu, jejichž zatížitelnost je snížena o 40, 60 až 80 %.

Chybějí odborníci

Dalším problémem je nedostatek lidských zdrojů, dlouhodobě chybí až třetina odborně způsobilých pracovníků. Důvody lze spatřovat v platových poměrech ve státní správě, vysoké odpovědnosti a značných požadavcích na odborné vzdělání a zkušenosti, ale i v nedostatku stavebních inženýrů na trhu práce a v klesajícím zájmu o studium stavebních oborů na VŠ.

Část stavebnictví financovaná z veřejných zdrojů může v době krize působit stabilizačně – tato příležitost by neměla být promarněna. České stavebnictví má asi 8%podíl na celkové hrubé přidané hodnotě; je srovnatelné s evropskou úrovní a multiplikačním účinkem 3,5 má stavebnictví velký vliv na domácí produkci. Po poslední hospodářské krizi po roce 2009 se však stavebnictví ze všech odvětví hospodářství vzpamatovávalo z důsledků krize nejdéle. Jednou z nejdůležitějších podmínek pro příznivý vývoj stavebnictví je dlouhodobá stabilita veřejných investic. Veřejný prostor nakupuje většinu stavebních prací od privátních dodavatelů. Soukromý sektor potřebuje existenci dlouhodobé investiční strategie a financování k efektivnímu plánování svých kapacit a investic aspoň na pět let dopředu. Stejně tak vzdělávání, výzkum a vývoj v této oblasti nutně potřebují proticyklickou politiku veřejných investic.

Kvalitativní kritéria nejsou prioritou

V letošním roce je evidentně dost prostředků na přípravu i realizaci staveb. Otázkou je, zda se je podaří smysluplně využít. Rekodifikace stavebního zákona bude snad dokončena příští rok před volbami, ale odborná veřejnost již pochybuje, že to výrazněji přispěje k urychlení procesu povolování staveb. Pro infrastrukturu dopravní, vodní, energetickou a telekomunikace je důležitější změna zákona č. 416, která bude platit od začátku roku 2021.

Přitom existuje mnoho příkladů, které dokládají neefektivní nakládání s financemi. Uvedu aspoň dva. Projektanti jsou stále vybíráni většinou na základě nejnižší nabídkové ceny, kvalitativní kritéria jsou vedlejší. Pokud projekt není pro danou stavbu optimální, zhotovitel nemá v současném systému téměř žádnou možnost předložit úspěšně návrh na podstatnou změnu vedoucí ke zlepšení díla. Tato koncepce vychází z evropské směrnice 2014/24/EU a z judikatury Soudního dvora EU. Před rokem sice SFDI vydal Metodiku pro zlepšení díla, která umožňuje postupovat v tomto případě podle mezinárodních obchodních podmínek FIDIC, ale v praxi se zatím prakticky neuplatňuje. Administrativně, právně i časově je to stále komplikované. Zato dříve se návrhy na zlepšení díla běžně realizovaly a bylo možné je podat již ve fázi podání nabídky zhotovitelem, kvalitní návrh mohl uspořit náklady a zrychlit výstavbu.

Nabídková versus finální cena

Architektonické soutěže o návrh umožňují vybrat z mnoha variant estetické, dispoziční, funkční a konstrukční řešení požadované stavby s vyváženým poměrem ceny díla a kvality návrhu stavby. V případě významných mostů a lávek by se proto mohly využívat častěji. V České republice však výsledek architektonických soutěží na mosty často vyvolává silné rozpaky a kultura soutěží o návrh zaostává za jinými evropskými zeměmi. Problémy jsou v soutěžních podmínkách, které jsou pro inženýrské konstrukce formulovány pouze Českou komorou architektů bez příslušného podílu ČKAIT. V roce 2013 vydala IABSE směrnici pro soutěže o návrh mostů, v níž se požaduje, aby v porotě byla alespoň polovina mostních inženýrů. U nás obvykle v desetičlenných v porotách běžně zasedne polovina architektů, polovina politiků a jeden nebo výjimečně dva stavební inženýři. Nelze se pak divit, že vybrané návrhy jsou sice často exkluzivní, ale obtížně realizovatelné a velmi nákladné. Není výjimkou situace, kdy cena realizace je několikanásobkem ceny předpokládané v soutěži o návrh, nebo se zhotovitelé ani nenajdou. Když původní cenový předpoklad nevyjde, tak to někdy spraví dotace.

V našem systému mají bohužel politické a právní důvody přednost před technickými i finančními. Složitost stavebního práva a značně limitovaná možnost jeho vymáhání při povolovacích řízeních je zčásti následkem roztříštěnosti kompetencí mezi jednotlivá ministerstva, kde neexistuje shoda na systematickém přístupu k rekodifikaci veřejného stavebního práva. Dalším problémem je proces zadávání veřejných zakázek a jeho následná kontrola; v reálném světě by měl více využívat tržní konzultace a soutěžních dialogů s odbornou veřejností zejména při infrastrukturních projektech. Pro technicky náročné inženýrské stavby by se také měl více využívat systém zadávání Design & Build.

Ministerstvo dopravy ČR, SŽ a ŘSD mají snahu řešit uvedené problémy, ale zatím to stále není celospolečenskou prioritou. Nechce se věřit, že se čeká na další havárie mostů.

Ing. Milan Kalný

Předvídatelnost trhu je zásadní

Česká developerská skupina CRESTYL patří k lídrům trhu v budování víceúčelových projektů – rezidenčních, obchodních i kancelářských nemovitostí.

Nejen o tom, jak se v této turbulentní době daří úspěšnému developerovi a jak moc se trh s nemovitostmi v roce 2020 proměnil, jsme si povídali s obchodním a marketingovým ředitelem Viktorem Peškou ze společnosti Crestyl.

Potkáváme se v době, kdy člověk míní a život mění, v době, která obzvláště vybízí k bilancování. S jakými plány a očekáváními jste v Crestylu vyhlíželi rok 2020?

Vzhledem k tomu, že náš byznys je postaven na třech pilířích, je třeba tuto otázku rozebrat ve třech rovinách. Z pohledu rezidenčního trhu jsme měli v plánu rozvíjet jeden již běžící projekt a zahájit výstavbu dvou nových projektů. Plánovali jsme doprodej projektů Berounská brána a Marina Boulevard. V segmentu pronájmu kancelářských prostor jsme měli v plánu dokončit pronájem zbylých prostor v budově DOCK IN FOUR a zahájit stavbu poslední etapy v komplexu DOCK IN – budovu DOCK IN FIVE. V retailových projektech byly naše plány jasně zaměřené na úspěšný předpronájem a pronájem obchodních jednotek v projektech NR7, Savarin a v brněnskému Dornychu.

To zní jako velký objem práce i investic. Jak moc se vaše plány setkaly s realitou?

V rezidenčním segmentu jsme zpočátku zaznamenali dočasný útlum, ale bylo to skutečně pouze krátkodobé zaleknutí. Záhy se poptávka vrátila zpátky, ale pocítili jsme změnu priorit ze strany klientů. Velký boom zažívá projekt ve Vysokém Újezdě, kde nabízíme domy se zahradami a pozemky, a také je zájem o luxusní nemovitosti v projektech Šárecký dvůr a Marina Boulevard; v obou případech mluvíme o bytech s většími dispozicemi. Tato část našich aktivit šla velmi dobře. Musím přiznat, že jsme se na konci léta v prodeji dostali na čísla, která jsme plánovali a očekávali. Zpomalila nás však složitější jednání týkající se financování. Diskuse s bankami jsou delší a složitější. Tento faktor se propisuje i do dalších dvou segmentů. V budování kanceláří jsme byli nuceni o několik měsíců posunout zahájení stavby DOCK IN FIVE kvůli Covid-19. Zájem o kancelářské prostory je obecně sice menší, ale o nové kanceláře v DOCK IN je stále velký zájem. Zato retailový trh kartami zamíchal celkem výrazně. Nicméně i přes veškeré nepředvídané události se nám podařilo dokončit prodej obchodního centra Central Kladno, což je neuvěřitelný úspěch. Nutno podotknout, že jednání začala ještě před koronavirovou krizí a úspěšně skončila po první vlně.

Zmínil jste, že o projekt DOCK IN FIVE je stále velký zájem. V čem spočívá jeho přidaná hodnota v době, kdy jsou
pro zaměstnavatele poplatky za pronájmy kanceláří spíše přítěží?

Jeho nesporně největší výhodou je fakt, že výstavba je v samotném závěru. Projekt je téměř dostavěn a vedle infrastruktury obchodů a služeb DOCK IN poskytuje park i zázemí pro sportovní vyžití. Druhým významným argumentem, který nám hraje do karet, jsou dispozice. Jako jedni z mála dokážeme nabídnout velké rozlohy na jednom patře. Bavíme se o kategorii „áčkových“ kanceláří, s jejichž nabídkou cílíme na velké a korporátní společnosti.

Jaká máte očekávání v dalších měsících?

V následujících měsících očekáváme určité zpomalení vyjednávání a dohod a současně také stále rostoucí zájem o luxusní nemovitosti i pozemky.

Nabídnete v souvislosti s tím nějaké nové služby či nový typ obchodu?

Pro nás se v zásadě obchodní model nemění. Nepatříme mezi developery, kteří by minimalizovali prostory a maximalizovali zisky. Vždy jsme měli byty o 10–15 % větší a standardy vyšší. Věříme,že lidé budou nadále poptávat větší byty s terasami či zahradami. V našem případě to není přizpůsobení se situaci či trendu, ale jeden z našich hlavních principů, s nimiž na projektech zcela přirozeně pracujeme. Za zmínku stojí, že po úspěšném a rychlém vyprodání 32 rodinných domů ve Vysokém Újezdě, spouštíme navazující projekt s 54 prostornými rodinnými domy a bungalovy. V případě projektů obchodních a kancelářských jednotek se díváme na vývoj v dlouhodobějším horizontu čtyř až pěti let. A věříme, že v té době už budeme žít zase zcela normálně bez větších omezení.

Probrali jsme rezidenční a kancelářský trh, přejděme k obchodním jednotkám. Čeká vás výstavba v mnoha ohledech skutečně výjimečných a současně investičně náročných projektů. Jaké jsou vyhlídky?

Trh se velmi změní, a to nejen v příštím roce, ale především v horizontu několika následujících let. Standardní prodej se přesune spíše na online platformy a zákazníci budou od fyzických obchodů očekávat mnohem více. Dobří obchodníci budou nuceni nabídnout nejen zboží a servis, půjde o hru s emocemi o zážitek o zábavu. Předpokládáme, že se z obchodů stanou především showroomy či conceptstore prodejny a budou plnit i jinou funkci než dosud. Samozřejmě se tato změna dotkne i dosud výhradních online prodejců, kteří budou chtít budovat fyzickou přítomnost. Obchod nebude sloužit a priori jako místo, odkud si budou lidé odnášet tašky s nákupy, bude sloužit jako expozice i prezentace značek a firem. Mít takový prostor bude otázkou prestiže. Druhým trendem, který lze předpokládat, bude vznik multibrandových obchodů. Prodejci s více značkami v portfoliu, které dosud prodávají prostřednictvím samostatných obchodních jednotek, budou častěji volit cestu showroomu pro více značek na jednom místě, pod jednou identitou. My jako retailový developer jim v tom musíme jít naproti a stavět nikoli nákupní, ale víceúčelová společenská centra, kde jasně definovaný účel, veřejný prostor a jeho kurátorství budou hrát zásadní roli v utváření destinace. Takových míst bude vždy jen velmi omezený počet, a proto o ně bude mezi obchodníky a nájemci vždy zájem.

Jako lídr na trhu s nemovitostmi se nemusíte obávat mluvit veřejně o příležitostech, které tato doba nabízí…

Hodně se diskutuje o budování rezidenčních projektů k pronájmu. Západně od nás tato forma podnikání funguje celkem dobře. Určitě má i tady zde zajímavý potenciál, ale my o provozování tohoto obchodního modelu v nejbližší době neuvažujeme. Stále vidíme velké možnosti multifunkčních projektů, které nabízejí bydlení, prostory pro práci i odpočinek na jednom místě. Díky tomu developer dokáže daleko lépe zvyšovat úroveň a kvalitu v daném místě, je totiž schopen investovat do okolní infrastruktury ve spolupráci s tamními samosprávami a sdruženími. A v kancelářském a obchodním segmentu bude kladen důraz na stavební úroveň, vychytávky a na technologie, které byly dříve považovány za „nice to have“. Ty se stanou samozřejmostí.

Je něco, co byste popřál developerskému trhu a developerům do roku 2021?

Přeji všem, aby budoucnost byla více předvídatelná. Alespoň natolik, abychom byli schopni plánovat s větší přesností a jistotou. To se týká i stavebního zákona a předpisů.

PR

Pracovní trh se razantně změnil

Společnost Centra a.s. poskytuje komplexní služby při správě nemovitostí – od úklidu přes údržbu zeleně, dopravní a realitní služby až po inženýrsko-investiční činnost či facility management.

Provozního ředitele Centra a.s. Ing. Jana Fichtnera, Ph.D., jsme se zeptali, jaký byl rok 2020.

Jak hodnotíte letošní – poněkud atypický – rok z pohledu společnosti Centra?

Pandemie COVID-19 zcela zásadně zasáhla do fungování naší společnosti. Vzhledem k portfoliu služeb, které zajišťujeme, lze rozdělit dopady pandemie na dvě skupiny podle oborů činností. První velkou skupinou je oblast administrativy. Museli jsme přijmout nová opatření a pozměnit systém řízení činností administrativních pracovníků tak, aby byla zajištěna kontinui-
ta fungování společnosti. Zavedli jsme preventivní ochranná opatření našich zaměstnanců, vybavili jsme pracoviště dezinfekčním materiálem a ochrannými pomůckami. Zároveň jsme přistoupili k rozdělení týmů, a kde to bylo možné, jsme zavedli home office. Online telekonference, sdílení dokumentů, zavedené systémy elektronizace a jiná opatření nám v době pandemie potvrdily, že jsme schopni i v takové mimořádné situaci zajistit služby našim zákazníkům. Druhou skupinou je oblast „výroby“, tedy přímého manuálního výkonu. Pokud by nebylo dělnických profesí, administrativa by byla zbytečná. Velice si vážíme pracovníků úklidu, ostrahy, zahradníků, řidičů, elektrikářů aj., kteří se ani v době pandemie nemohli schovávat na home office a v době zvýšeného ohrožení a vylidněných ulic obětavě docházeli do práce, čímž podpořili nejen naši firmu, ale přispěli k chodu komunálních služeb.

Poskytujete různé služby zaměřené zejména na správu nemovitostí a realitní činnost. Který obor si vede nejlépe?

V obecné rovině se nejlépe vede oborům, které profitují se současného rozmachu stavební výroby. Jsou to tedy divize, které zajišťují projekční činnost, stavební dozory investora a návazné služby, jako je např. nosný prvek naší společnosti – správa nemovitostí. V tomto ohledu se snažíme plně vyhovět požadavkům zákazníků a trhu a neustále zlepšovat kvalitu poskytovaných služeb. Víme, že v určitých ohledech máme ještě nedostatky, ale soustavně pracujeme na tom, abychom je odstranili a poskytli našim klientům maximální možnou péči.

Které obory nejvíce ovlivnila pandemie covidu a v jakém ohledu?

Zaznamenali jsme pozitivní vliv na objem poskytovaných služeb v oblasti hygieny, úklidu a dezinfekce. Tyto činnosti si zákazníci naší firmy objednávají a my jsme schopni na jejich požadavky velmi rychle reagovat a současně jim garantovat přijatelné a konkurenceschopné ceny. V průběhu pandemie jsme zavedli a v současné době disponujeme několika druhy nových technologií v oblasti dezinfekce a neustále je rozvíjíme. Věříme, že pečlivost, spolehlivost a po-
ctivost jsou správnou cestou v boji proti negativním ekonomickým dopadům pandemie COVID-19 a zároveň cestou k dosažení nejlepších výsledků spolupráce mezi klientem a poskytovatelem služby.

Jak jste kvůli zpřísněným hygienickým a protiepidemickým opatřením museli změnit pravidla pro úklid v budovách, které spravujete?

V důsledku protiepidemických opatření jsou naše služby náročnější, a to jak při provádění úklidu, tak co se týká užívání ochranných pracovních pomůcek. V některých zdravotnických zařízeních provádíme úklidy přímo v prostorech s pacienty s COVID-19, kde musíme dodržovat přísné a přesně stanovené postupy pro ochranu zdraví pracovníků úklidu. Na jednotlivých pracovištích se rovněž významně zvýšila četnost úklidů, včetně aplikování dezinfekčních plánů. Klientům nabízíme novou službu – dezinfekci prostor na bázi nanopolymerové technologie pomocí tzv. foggerů. Také přemýšlíme o robotizaci úklidu. V nejbližší době chceme implementovat toto řešení pro plně autonomní úklid společných prostor např. v Nemocnici Na Homolce.

V současné době se hodně mluví o propouštění zaměstnanců v některých odvětvích – a naopak o nedostatku pracovních sil v jiných oborech. Jaké jsou vaše zkušenosti?

Zmiňovaný stav odpovídá celorepublikové situaci. Pracovní trh se razantně změnil v souvislosti s koronavirovou krizí. Hluboké a vážné dopady krize uvádí 34 % firem. Průzkumy a analýzy personálních agentur uvádějí zásadní vliv na pracovní podmínky v případě více než 37 % lidí. Na druhé straně 23 % velkých firem čeká nárůst v náboru zaměstnanců. Existují dva extrémy. Na pozice řidičů, skladníků, svářečů, elektrikářů, zámečníků, zedníků je stále obovský nedostatek uchazečů. Naopak např. na asistentské administrativní pozice přicházejí řádově i stovky životopisů na jeden inzerát. Stovkám, možná tisícům propouštěných kuchařů, číšníků, pokojských či prodavaček chybí to podstatné – způsobilost k nové práci. Firmy mají samozřejmě zájem o odborníky. Nezaměstnanost je stále uměle držena na nízké úrovni vládními příspěvky zaměstnavatelům v rámci programu Antivirus. Odborníci predikují razantnější nárůst počtu nezaměstnaných v nadcházejícím roce, což přinese další změny na pracovním trhu. A stejné zkušenosti v oblasti náboru můžeme potvrdit i my. Na trhu práce se objevuje více lidí, což je pro zaměstnavatele zdánlivě lepší, ale ne vždy kvalita odpovídá našim požadavkům. Ve srovnání se situací před půl rokem je zájem o práci mnohem větší. Pro náboráře je současná situace mnohem náročnější na výběr kandidátů. Na jedné straně na jakoukoli nabízenou pozici reaguje velké množství uchazečů. Na straně druhé je diskutabilní relevantnost odeslaných reakcí. Zaznamenáváme, že uchazeči o práci odpovídají na všechny námi nabízené pozice, ať už jde o pozici administrativní, manažerskou, nebo dělnickou. Jako perličku mohu uvést reakce řidiče kamionu, letce, režiséra nebo kuchaře na ředitelské místo. I přes zvýšenou náročnost při výběru uchazečů je pozitivní, že máme možnost většího výběru zájemců o práci než před krizí. Ta přinesla i určité narovnání v oblasti požadavků na výši mezd a na benefity. Dříve měli uchazeči až přemrštěné požadavky. Nyní si zájemci o práci více uvědomují, že je důležité nesoustředit se jen na benefity, ale zejména pracovat ve stabilní, finančně zdravé společnosti.

Při nejasném vývoji epidemické situace se pochopitelně těžko plánuje. Troufáte si stanovit nějaké cíle pro příští rok?

Máme před sebou výzvy moderní doby, jako je např. elektronizace služeb, automatické zpracování dokumentů, software a mobilní aplikace, komunikace a přímé propojení požadavků zákazníka s našimi systémy nebo archivace a jednoduchá online dostupnost všech dokumentů. A samozřejmě rozšířit počet spokojených klientů.

PR / foto: centra, a.s.

Penta se nebojí urbanistických soutěží

Rezidenční čtvrť Waltrovka s kancelářskými budovami Aviatica, Dynamica a Mechanica, komerční objekty Florentinum nebo Churchill – jsou jen některé projekty z bohatého portfolia Penta Real Estate v České republice.

 

Petr Palička, ředitel Penta Real Estate, pro nás stručně zhodnotil rok 2020.

Blíží se konec roku a nastává období bilancování. Jaký byl letošní rok pro vaši společnost?

V podstatě docela dobrý, podařilo se nám dokončit objekty, které jsme měli v plánu – Maison Ořechovka, Churchill, získali jsme územní rozhodnutí na Nuselský pivovar, čímž jsme se přiblížili k zahájení výstavby. Domnívám se, že se nám celý rok dařilo celkem dobře, až na výjimky ovlivněné koronavirem.

Nakolik jste museli v důsledku pandemie pozměnit plány?

Samozřejmě, koronavirus má negativní vliv. Jednak přišlo na jaře celkové zpomalení – všechny nás situace zaskočila, nebyli jsme připraveni pracovat online, úřední procesy se na chvíli zastavily a nějaký čas trvalo, než se všechno zase uvedlo do pohybu. Další – poměrně významný dopad – má pandemie na kancelářský trh, protože se zpomalila především vyjednávání s novými nájemci. Otázkou je, jak dlouho to potrvá, ale výsledky letošního roku to určitě ovlivnilo…

Jak v současné době pokračují jednotlivé projekty?

Administrativní budova SmíchOFF je dokončena a je typickým příkladem toho, o čem jsem mluvil. Přichází poměrně dost zájemců, prostory se jim líbí, ale s finálním rozhodnutím váhají. Neodmítnou, ale tvrdí, že zatím nemohou nic rozhodnout… Neobsazeno máme zatím kolem 40 % budovy – tři patra. Waltrovka – v původní lokalitě – je dokončená, všechny byty jsou prodané, patří nám tam už jen mateřská škola. V současné době jednáme o jejím odprodeji městské části Praha 5. Připravujeme výstavbu Waltrovky III, což je území mezi dokončenou částí a ČSOB. Máme vydané územní rozhodnutí, v současné době tam probíhají přeložky kanalizace a další zemní práce. Co se týká budovy Churchill, jednáme se zájemcem o koupi a věřím, že do konce roku tento obchod uzavřeme. Stavíme Maison Ořechovka; první fáze je zkolaudovaná a druhá by měla být dokončena zhruba za půl roku. Prodanou tu máme zhruba polovinu bytů. Další, poměrně zajímavý projekt se zhruba stovkou bytů, je Victoria Palace na Vítězném náměstí v Praze 6. Už dva roky máme vydané územní rozhodnutí, které ale napadl místní aktivista. Vypořádání se už snad chýlí ke konci, a tak budeme moci začít. Jinak připravujeme různé záležitosti v souvislosti s Masaryčkou, mj. architektonické a urbanistické soutěže. Práce máme dost.

K připravovaným projektům patří nová čtvrť na brownfieldu Nuselského pivovaru. V jaké fázi jsou přípravy?

Na severní část máme vydáno územní rozhodnutí a běží stavební řízení; v případě jižní části – to je ta s památkově chráněnou budovou a přilehlými objekty – probíhá územní řízení. V areálu bude kolem 450 bytů a nějaké komerční prostory – obchody, kavárny, služby a možná i atypické kanceláře. Výstavba proběhne ve dvou fázích, načasování bude záležet na prodeji. Mimochodem, v těchto dnech jsme spustili prodej první fáze. Domy by měly být i architektonicky zajímavé, severní část připravil ateliér CHYBIK + KRISTOF, zatímco tu jižní, s rekonstruovanou historickou budovou pivovaru, David Chisholm a CMC Architects.

Nedávno jste oznámili, že v projektu Masaryčka nastanou změny oproti původním plánům. V čem budou spočívat a jak ovlivní celkový vzhled území?

Jde jen o určité úpravy. Když dneska mluvíme o Masaryčce, máme na mysli dvě budovy, které by měly stát v ulici Na Florenci. Tam je vydáno územní rozhodnutí a zažádali jsme o stavební povolení. Tento projekt se vyvíjel podle různých odborných připomínek, popř. podle výsledků participace, až se zafixoval do podoby, pro niž platí územní rozhodnutí. V další části probíhá změna územního plánu a nelze zcela přesně predikovat, jak to bude ve finále vypadat. Navíc jsme se domluvili s magistrátem, že se v rámci této změny uskuteční veřejná mezinárodní urbanisticko-architektonická soutěž, kterou bychom chtěli vyhlásit v lednu nebo v únoru příštího roku. Z ní by mělo vzejít řešení zadní části území, které se nachází převážně v Praze 8. Budeme vycházet z koncepce – především dopravní, kterou navrhla Zaha Hadid. Tady mám na mysli zejména výstavbu náměstí či komunikací na rozhraní městských částí Praha 1, 2, 3 a 8, které musí reflektovat současný stav, ať už jde o vlastnictví pozemků – část patří ČSAD, který zde rovněž staví, nebo dohodu s magistrátem na novou výstavbu, podle které by tu mělo být minimálně 40 % bytů. To pochopitelně ovlivní i urbanismus území.

Urbanisticko-architektonickou soutěž plánujete vyhlásit rovněž na úpravu prostranství mezi ulicemi Havlíčkova, V celnici a Na Florenci v sousedství nádražní budovy.

Cílem je toto náměstí, nebo spíše veřejný prostor, dotvořit tak, aby působil příjemně. Mnoho objektů tam je ale jasně daných, ať už jde o ty existující, třeba výstupy z metra, nebo ty, které tam musí vzniknout podle územního rozhodnutí. Bude to otevřená soutěž, kterou zřejmě vypíšeme ještě do konce tohoto roku, přihlásit se může každý zájemce.

V minulém čísle Development News byl zveřejněn článek Tomáše Kadeřábka z Asociace developerů ohledně danění developmentu. Máte nějaký návrh, jak peníze transparentně přerozdělovat, aby šly tam, kde jsou potřeba?

V současné době se na pražském magistrátu pod vedením pana architekta Hlaváčka připravuje metodika či doporučení pro městské části, jak by se měl vypočítávat příspěvek developerů za výstavbu. Zohledňuje různá hlediska, např. zda jde o lokalitu, v níž územní plán předpokládá výstavbu, nebo zda se kvůli výstavbě musí měnit územní plán. Vedou se o tom dlouhé diskuse, jednotlivé městské části uplatňují na developery různé požadavky na metr čtvereční, příspěvky na školy a školky, infrastrukturu apod. Málokdo si uvědomuje, že z daní za bytovou výstavbu odcházejí obrovské sumy do veřejných rozpočtů. Je to např. formou DPH – a při současných cenách jde v podstatě o 1 mil. Kč z každého bytu. Současně si městské části stěžují, že se na jejich území staví, oni musejí investovat do infrastruktury apod., ale že přímo z developerských projektů nic nemají. A proto chtějí od developerů příspěvek na to či ono. Tady samozřejmě vyvstává otázka, zda by nebylo spravedlivé část z daní, které se vyberou, přesměrovat zpět do rozpočtu městské části – nebo alespoň města, a hradit z nich náklady, které vznikají v důsledku developerské výstavby. Nyní je jediným příjmem z výstavby, který jde do rozpočtu městské části, daň z nemovitosti, která je u nás dost nízká. Nicméně to všechno je záležitost, která se týká rozpočtového určení daní, což je mimo kompetence hlavního města.

Jak to v tomto ohledu vypadá na Slovensku? Je to podobné?

Asi před dvěma lety tam byly zavedeny poplatky, odvíjející se z celkové plochy nově postavených bytů. Ale to také neřeší financování infrastruktury, jde v podstatě o novou daň.

Zmínil jste se o spolupráci s magistrátem. Jak probíhá?

Určitě bych chtěl ocenit pozitivní vývoj na pražském magistrátu v přístupu politiků i úředníků k našemu byznysu. Je to patrné zejména ze spolupráce v oblasti územního plánování při řešení jednotlivých změn anebo při organizování urbanistických soutěží. Je to transparentní proces, který směřuje k určitému konkrétnímu výsledku, byť pro nás nemusí být v důsledku vždy pozitivní. Důležité je, že věci mají vývoj a nestagnují, což je velká změna oproti minulým garniturám. Například změny územního plánu se vlekly nekonečně dlouho, nebo se prostě neprojednávaly vůbec. Přístup magistrátu se v tomto ohledu výrazně proměnil, je solidním partnerem k diskusi. Z toho můžeme mít jen radost.

AK

Slatina bude ještě zelenější

Areál Slatina v největší brněnské průmyslové zóně Černovická terasa poskytuje pronájem nebytových prostor, především kanceláří, skladů a venkovních ploch včetně kompletních služeb a zázemí.

Nyní je zde k dispozici 12 nájemních budov pro administrativu, skladování, lehkou výrobu, obchod a služby. V blízkosti dálnice D1 se zde nachází parkoviště pro zhruba 1 100 vozidel, veřejná čerpací stanice a několik menších objektů. Celkem tu je pronajato kolem 23 000 m² kanceláří a 16 000 m² skladů, 36 000 m² venkovních ploch. Na naše otázky odpovídal Ing. Luděk Beneš, člen představenstva společnosti AREAL SLATINA, a.s., s nímž jsme naposledy hovořili na počátku letošního roku.

V době, kdy jsme se naposledy setkali, nikdo netušil, že ekonomiku zbrzdí pandemie COVID-19. Jak ovlivnila vaše plány?

Stávající budova GREEN BUILDING I (dále GB I) si drží stabilní obsazenost, která k 1. prosinci shodou okolností opět dosahuje 99,8 %. Druhou budovu GREEN BUILDING II (dále GB II) budeme kolaudovat 10. prosince. To sice odpovídá původnímu plánu ze září 2019, ale splnění tohoto termínu si vyžádalo a vyžaduje mimořádné pracovní nasazení našeho týmu a dodavatelů. Musím také zdůraznit velmi vstřícný a flexibilní přístup pracovníků financující banky Sberbank CZ, a.s. Vzhledem k tomu, že dostavba GB II plně začala 2. března, projekty, koordinace, financování, dodávky zařízení a prací byly schváleny a sjednány před tímto termínem. V harmonogramu výstavby jsme počítali s rezervami, ale ne s pandemií koronaviru. V jarní vlně nám dělaly největší problémy opožděné dodávky zařízení ze zahraničí. Technicko-technologická vyspělost budovy závislá na celcích a komponentech z Finska, Itálie, Německa, Francie, Švýcarska a USA měla za následek zpoždění harmonogramu výstavby. V květnu byla tato časová ztráta největší a dosáhla pěti týdnů. Do konce srpna se nám pomocí navýšení dodavatelských kapacit podařilo harmonogram výstavby srovnat, i když ne rovnoměrně. Povzbudivé však bylo, že veškeré zahraniční dodávky jsme měli na místě nebo u dodavatelů v ČR. Následně dorazila druhá vlna pandemie, která zásadně ovlivnila nasazení pracovních sil. Od konce září je stavba řízena operativně, doslova ze dne na den, podle dostupnosti jednotlivých profesí.

Nezabývali jste se myšlenkou stavbu zastavit, nebo její kolaudaci odložit?

Je jasné, že pokud by si to situace v souvislosti s řešením koronavirové epidemie vyžádala, nic jiného by nám nezbylo. Nicméně jsme přijali mnoho organizačních a věcných opatření, abychom nákazou, popř. karanténou, výstavbu nezastavili, nebo zásadně neomezili. Ale zastavením stavby nebo posunutím termínu jsme se nezabývali.

Změnily se v důsledku pandemie požadavky klientů co do velikosti nebo uspořádání kanceláří i společných prostor?

Ano, změnily. Nejsou požadavky na velké otevřené kancelářské plochy. Uspořádání a dispozice rozjednané v minulém roce se v důsledku pandemie změnilo. Z menších otevřených ploch předělených paravány, skříněmi, příčkami a květinami se stávají plnohodnotné kanceláře. Dále se výrazně snížily požadavky na společné relaxační prostory.

Jaký očekáváte vývoj? Hovoří se o variantě, že mnohé firmy budou určitou část (asi 20–25 %) zaměstnanců trvale posílat na home office…

S těmito názory se u našich klientů nesetkáváme. Důvodem zřejmě bude skutečnost, že našimi nejčastějšími zákaz-
níky jsou firmy z oblasti strojírenství, stavebnictví, TZB, logistiky a instituce státní správy.

Do jaké míry lze – nebo jste připraveni – operativně měnit nároky a požadavky na prostor?

Naše budovy jsou vyprojektovány po modulech s prakticky největší možnou mírou rozčlenění bez nutnosti zvýšených nákladů na bezpečnost, obslužnost, topení, chlazení, výměnu vzduchu, osvětlení, regulaci, ovládání a kabelové rozvody. Tato výborná dělitelnost umožňuje vybudovat samostatné jednotky o výměře 17 m2. Jsme na to tedy připraveni.

Vzhledem k nejasné budoucnosti kancelářského trhu: Plánujete budovy stále koncipovat jako kancelářské, nebo připadají v úvahu i jiné varianty?

Zatím se tím nezabýváme. V nové budově GB II máme smluvně pronajato 62 % pronajímatelné plochy, takže v následujícím období nás čeká ještě mnoho práce. Až v dalších letech uvidíme, jaká je, nebo není budoucnost kancelářského trhu. Domnívám se, že dojde ke korekci trendu směrem dolů, ale jen v jednotkách procent.

Projekt Areálu Slatina se dostal do podvědomí veřejnosti širokým využitím „zelených technologií“. Nicméně vývoj jde velmi rychle kupředu. Co si myslíte, že lze ještě vylepšovat?

Každé řešení či detail se dá stále vylepšovat. Máme-li však zůstat v rovině ekonomické návratnosti, tak odladěním GB II oproti GB I jsme se dostali na vrchol křivky zlomu. V minimalizaci celkové uhlíkové stopy, energetické náročnosti a hospodaření s vodou, při současné úrovni techniky, technologií a jejich cen již dalšího vhodného zlepšení nelze dosáhnout. Velké rezervy vidíme ve využití obnovitelných zdrojů v kombinaci s ukládáním energie. V našich podmínkách jde především o umístění solárních panelů nad parkovacími místy, neboli carporty a o malé vertikální větrné elektrárny. S carporty počítáme od začátku, ale toto jedinečné řešení na rozdíl od jiných umístění fotovoltaických panelů nemá podporu.

Dnes jsou klienti náročnější, kladou větší důraz na určité bonusy. V první budově jste zajišťovali další služby nájemcům formou stravovacího zařízení aj. Co mohou očekávat nájemci druhé budovy?

Nájemci GB II, GB I a ostatních prostor i návštěvníci celého Areálu Slatina budou mít k dispozici rozšířenou nabídku služeb. Počet linek MHD, které staví před hlavním vjezdem do areálu, se rozšířil na osm spojů. Na vzrůstající zájem o internetový prodej reagujeme zřízením výdejny Zásilkovny a umístěním Alzaboxu. V lednu 2021 otevře obchodní řetězec Tesco prodejnu potravin Žabka. V prvním pololetí příštího roku zde budou postupně zřizovány ordinace praktického a odborných lékařů a dvě kavárny. Dojde k výraznému rozšíření jednoho ze tří hlavních gastronomických provozů včetně venkovního posezení se stánkem fast foodu. Rovněž navýšíme počet dobíjecích stanic pro elektromobily na šest míst.

Jak vypadají cenové relace nájmů v Brně? Nastaly nějaké posuny?

Ceny konkurence samozřejmě sledujeme, ale přesnou cenu včetně započítání všech příspěvků a pobídek neznáme. Výrazným aspektem je lokalita, provedení, kvalita, dopravní obslužnost a preference. Za nás mohu potvrdit, že v naší části města Brna mají kancelářské prostory kategorie A své zákazníky. Náš koncept budov, který klade důraz na kvalitu vnitřního prostředí, variabilitu prostoru, ekologii, dostatek parkovacích míst a služby nám umožnil navýšit cenu nájmu v GB II v průměru o 6 % ve srovnání s GB I.

Na realitním trhu se naplno projevují dopady první vlny pandemie. Lze identifikovat trendy, které se budou projevovat v následujících měsících?

Vidíme, že kancelářský trh zamrzl. Do potlačení pandemie a do plného rozjezdu ekonomiky se trh pronájmů kanceláří nenastartuje. V následujícím období se bude situace postupně vracet do normálu. Home office sice bude hrát výraznější roli v části oborů, ale administrativní práce se budou nadále odehrávat hlavně v kancelářích. Pro dosažení výborných výsledků týmové práce je nezbytný pracovní a sociální kontakt. Navíc home office potřebuje určitý typ prostředí a zázemí, které každý pracovník nemá.

Současným trendem je přesun Čechů do nájemního bydlení. Není to příležitost k jeho výstavbě? Jaký je váš názor na aktuální situaci?  

Výstavba rezidenčního bydlení je dnes velice atraktivní. I my uvažujeme o doplnění naší nabídky o nájemní bydlení, ale bereme ho jako přirozenou součást prostoru, kde člověk bydlí, pracuje a relaxuje. Prostoru, kde člověk žije…

Arnošt Wagner

Kolumbijská značka rumů La Hechicera uvádí svoji druhou limitovanou edici ze Série Experimental – infuzovaný banán

La Hechicera uvádí na trh svůj druhý produkt ze Série Experimental, v rámci které představí celkem sedm limitovaných chuťově nezaměnitelných edicí po dobu sedmi let. První, která dozrávala po dobu tří měsíců v sudech po víně Moscatel, byla uvedena na trh v loňském roce. Letošní infuzovaný banán vás nejenom zahřeje, ale také vnese do chladných zimních dnů chuť pravého ovoce tropické Kolumbie.

Nová příchuť ze Série Experimental je ódou na um tří generací pěstitelů banánů z rodiny Riasco, kteří překonali nemilosrdné rozmary přírody, aby přinesli to nejlepší z tohoto tropického ovoce. Původně obchodníci s banány se začali kvůli obtížím s obchodem během studené války věnovat výrobě rumů a v prostředí Kolumbie, jedné z nejpříznivějších oblastí světa pro výrobu rumů, stvořili značku La Hechicera.

La Hechicera Série Experimental je vyzrálý 41% rum z oblasti jižního Karibiku. Jedná se o směs dvanácti až jednadvacetiletých rumů, která zraje v sudech z bílého amerického dubu. Jedinečnost limitované edice Série Experimental přináší exotická chuť banánové dužiny, která se přidává k vyluhování na posledních pár dní před konečnou filtrací. Tímto procesem vzniká hluboký dřevitý rum s opojnou vůní karamelů, listů tropického lesa, přezrálých banánů, vanilky a sušeného ovoce s jemnými kouřovými podtóny. Chuť přináší nádech nového koření, pomerančové kůry, slaného karamelu a marcipánu s jemným minerálním zakončením.

Sluncem sušené banány se infuzují ve vyzrálém rumu, čímž se slavný master blender Giraldo Mituoka snaží najít ideální rovnováhu chuti. To zvyšuje intenzitu ovoce a přitom se nepřebíjí originální chuť rumu. Jedná se o velmi odvážný experiment, který je však umělecky proveden.

TZ

Závody v udržitelnosti: Panattoni zvyšuje náskok na špici

Stavitel průmyslových zón Panattoni překonal v závěru roku 2020 hranici dvaceti certifikací BREEAM dle nejnovějších standardů, a upevnil svou pozici českého lídra udržitelného rozvoje v průmyslovém developmentu. Známku Excellent a vysoké skóre obdržela napřed budova pro TFS International v Panattoni Parku Cheb a následně i budova pro Raben Group v Panattoni Parku Stříbro. S celkovou certifikovanou plochou 537 410 m2 Panattoni zvýšila svůj náskok ve vedení žebříčku BREEM New Construction o více než 60 000 m2.

Velmi mě těší, že v udržitelném rozvoji vedeme už o tři průměrně velké budovy. Ještě větší radost mám ale z toho neoficiálního závodu, který se na trhu rozpoutal mezi developery i nájemci. Závodu, z nějž profitujeme všichni a nejvíc životní prostředí. Sám jsem zvědavý, kam až bude možné posouvat hranice udržitelného a šetrného rozvoje,“ řekl Pavel Sovička, generální ředitel Panattoni pro Českou republiku a Slovensko.

Obě haly, které Panattoni certifikoval v posledním kvartálu, jsou zajímavé celou řadou udržitelných prvků. Při výstavbě haly Raben Group u Stříbra bylo použito osm druhů certifikovaných udržitelných stavebních materiálů. Zkouška vzduchotěsnosti potvrdila skvělou odolnost vůči únikům tepla. Oproti standardnímu řešení se podařilo snížit spotřebu energií o 52,4 %, uhlíkovou stopu o 60,7 % a spotřebu vody o 58,15 %. Hala TFS International v Chebu vyniká pokročilou úrovní automatizace a robotizace. Součástí provozu je navíc recyklace oděvních ramínek, tedy oběhové hospodářství v praxi.

Společnost Panattoni letos v České republice certifikovala celkem 6 budov o celkové rozloze 103 179 m2. Nejvýznamnějším počinem byla hala Real Digital v Panattoni Parku Cheb South, která obdržela světově nejvyšší skóre a jako jediná v ČR známku BREEAM Outstanding. V současnosti má developer v procesu certifikaci několika dalších projektů, z nichž některé aspirují na velmi vysoké hodnocení.

TZ