Daramis, mezinárodní developerská a investiční společnost, vznikla před 20 lety. Zabývá se nákupem, výstavbou a správou rezidenčních nemovitostí a nemovitostí pořizovaných jako investice.

Martin Vachek působí ve skupině Daramis od roku 2013 a od roku 2016 zastává funkci výkonného ředitele. Požádali jsme ho, aby pro nás shrnul aktivity společnosti v letošním jubilejním roce.

Blíží se konec roku, což s sebou přináší příležitost k hodnocení. Jaký byl letošní rok pro Daramis?

Letošní rok byl a stále je velmi turbulentní a skutečně jako žádný jiný, který nás doposud potkal. Po jarní první vlně, která z dnešního pohledu jako vlna nevypadá, se zdálo, že se věci vracejí k normálu. Nicméně podzim nás opět vrátil do jarní situace a nejistota se opět vrátila. Rozdíl oproti jaru je však v tom, že již víme, o co jde. Naděje, že v roce 2021 se situace stabilizuje, nás povzbuzuje. Z pohledu naší společnosti lze říci, že rok 2020 byl úspěšný. Dokončili jsme výstavbu tří projektů, získali jsme územní povolení na další tři a do konce roku plánujeme zahájit stavbu projektu Prague Marina Nova, který stavíme se společností Lighthouse.

Byli jste v důsledku pandemie nuceni nějak pozměnit plány?

Na jaře jsme zvažovali posunutí zahájení výstavby našich projektů, ale nakonec jsme se rozhodli, že budeme pokračovat dále. Jinak co se týká přípravy nových projektů, zde k žádnému zastavení nedošlo. Povolovací procesy jsou v České republice tak dlouhé, že si developer nic takového nemůže dovolit.

Takže aktuálně máte v Praze ve výstavbě třetí etapu projektu Zelené Město a připravujete další část Mariny, v Plzni stavíte velký projekt Unicity. Můžete nám je představit podrobněji?

Ve všech třech případech jde již o několikáté fáze velmi úspěšných projektů, na které jsme opravdu velmi hrdí. Třetí fáze projektu Zelené Město, kterou nazýváme Premium, se liší od zbytku nabídky na trhu zejména tím, že skladba bytů zde skutečně cílí na trvalé bydlení. Většina bytů je 3+kk a 4+kk. Nejde tedy o projekt s malými investičními byty. Projekt Prague Marina 2 je naší vlajkovou lodí a bude představovat vrchol naší nabídky. Skvělá lokalita, umocněná bezprostřední blízkostí řeky, je naprosto jedinečná. Při přípravě projektu jsme kladli důraz na každý detail a jsem přesvědčen, že tento projekt bude velmi úspěšný. Již zájem před zahájením oficiálního prodeje tomu jednoznačně nasvědčuje. Poslední, třetí fáze projektu Unicity je odlišná od těch dvou předchozích, a to opět tím, že jsme zde vytvořili skladbu bytů takovou, aby zde mohli noví vlastníci skutečně bydlet.

Rezidenční projekty máte i v Rumunsku a Bulharsku… Jaký je rozdíl v povolovacích procesech u nás a tam?

V Rumunsku a Bulharsku máme po dvou projektech a každá z těchto zemí je naprosto odlišná. Když jsme na oba trhy před pěti lety vstupovali, tak jsem upřímně nečekal, že budou mezi těmito dvěma zeměmi tak výrazné rozdíly. Co se týká povolovacích procesů, tak je situace je obdobně složitá jako u nás. Proces je roztříštěný a množství stanovisek, která musíte získat, je rovněž obdobné. Zásadní rozdíl je ale v tom, že tam pozoruji v průběhu let zlepšující se tendenci, kdežto u nás je ten pocit přesně opačný.

Vedle rezidenční výstavby se zabýváte i komerčním developmentem a také projektovým managementem pro jiné investory. Jaké máte výsledky v těchto oblastech?

Jsme primárně rezidenční developer, ale máte pravdu, že vedle této naší hlavní činnosti vlastníme ještě dvě administrativní budovy, hotel a nabízíme služby projektového managementu. Zejména projektový management pro další investory se velmi dynamicky rozvíjí a dnes stavíme nebo připravujeme pro třetí strany více projektů, než kolik jich máme ve vlastním portfoliu.

V minulém čísle Development News jsme uveřejnili článek vašeho kolegy Tomáše Kadeřábka z Asociace developerů, kde působíte jako předseda představenstva, ohledně zdanění developmentu. Máte nějaký návrh, jak peníze transparentně přerozdělovat, aby šly tam, kde jsou potřeba?

Otázka zdanění developmentu, ať už ve formě přímých, nebo nepřímých daní, sektorového zdanění a různých forem příspěvků, které nejsou opět ničím jiným než formou zdanění, je dnes velmi intenzivně diskutována na všech úrovních. Jde o velmi komplexní problematiku, která se nedá jednoduše vyřešit. Nicméně my jsme se dostali na samou hranici únosnosti takového zatížení a dnes mnozí z nás uvažují, jak je to vůbec možné. Jasná je však jedna věc,  že každé takové navýšení nákladů bude promítnuto do konečné ceny bytů. Pokud se tedy na jedné straně volá po dostupném bydlení a na druhé straně se stále více a více komplikuje povolovací proces a zvyšují se daně a různé poplatky, tak rozumného výsledku nebude nikdy dosaženo.

Máte nějaký příklad ze zahraničí, který bylo možné uplatnit v našich podmínkách?

Vzhledem ke skutečnosti, že jsme na samotném chvostu celosvětových žebříčků co do trvání stavebních povolovacích procesů, tak mám skoro chuť říci, že bychom se mohli inspirovat v podstatě kdekoli. Ale teď vážně. Je třeba zjednodušit povolovací proces tak, abychom opět mohli být schopni povolovat a stavět nové projekty efektivně a rychle. Nový stavební zákon, který je nyní v Poslanecké sněmovně, je pro mě nadějí, že by se mohlo blýskat na lepší časy.

ak

Kvalita dopravní infrastruktury v ČR patří podle zprávy Světového ekonomického fóra mezi nejhorší v EU. Její rozvoj přitom hraje klíčovou roli v rozvoji ekonomiky státu.

Proto vládní Národní investiční plán pro léta 2020–50 eviduje požadavky na investice v resortu ministerstva dopravy ve výši přes 6 bil. Kč. To je 77 % celého plánu, což by vyžadovalo přibližně dvojnásobek současné úrovně resortních investic. Je zřejmé, že tato částka významně převyšuje možnosti veřejných investic v ČR a najít zdroje pro financování v tomto rozsahu je zřejmě nereálné. Dopravní síť tvoří jeden strategický celek a jako takový je třeba její rozvoj a údržbu také plánovat, bez ohledu na skutečnost, zda je ve správě státu, krajů nebo obcí.

Do údržby je třeba investovat

Doprava stojí také před úkolem vybudovat tzv. chytrý dopravní systém, tj. vybavit dopravní infrastrukturu a vozidla moderními technologiemi, které výrazně zvýší bezpečnost provozu, přispějí k plynulosti provozu, zkvalitní poskytované služby a podpoří pohony na nefosilní paliva (tzv. čistou mobilitu). Každý může sledovat houstnoucí provoz na našich silnicích a dálnicích, plnící se železniční spoje na příměstských linkách či plná parkoviště na okraji metropole. Kromě rozšiřování a zkvalitňování sítě páteřních silnic a dálnic je prioritou ČR v dopravní oblasti také intenzivní modernizace železniční dopravní cesty a výstavba nových vysokorychlostních tratí v transevropské síti. O kvalitě a funkčnosti jednotlivých částí sítě často rozhoduje stav mostů.

V ČR byl zaveden propracovaný systém evidence a správy mostů, který má oporu v zákonných předpisech a technických normách. Hlavním problémem je však nedostatek stabilně přidělených finančních prostředků na správu, údržbu a opravy mostů, který by měl mít vazbu na hodnotu dopravní infrastruktury ve správě jednotlivých majitelů. Je nutno předpokládat průměrné náklady ve výši 2% ročně původní investice aktualizované o každoroční inflaci. To znamená, že při 100 letech celkové plánované životnosti mostů je třeba vynaložit dvojnásobek původních investičních nákladů na jejich výstavbu. Tato oblast je dlouhodobě značně podhodnocena a stav mostů zejména ve správě krajů a obcí se neustále zhoršuje. Přitom dopravní infrastruktura se bude ještě značně rozšiřovat. V tabulce je uveden podíl mostů ve špatném, velmi špatném a havarijním stavu, jejichž zatížitelnost je snížena o 40, 60 až 80 %.

Chybějí odborníci

Dalším problémem je nedostatek lidských zdrojů, dlouhodobě chybí až třetina odborně způsobilých pracovníků. Důvody lze spatřovat v platových poměrech ve státní správě, vysoké odpovědnosti a značných požadavcích na odborné vzdělání a zkušenosti, ale i v nedostatku stavebních inženýrů na trhu práce a v klesajícím zájmu o studium stavebních oborů na VŠ.

Část stavebnictví financovaná z veřejných zdrojů může v době krize působit stabilizačně – tato příležitost by neměla být promarněna. České stavebnictví má asi 8%podíl na celkové hrubé přidané hodnotě; je srovnatelné s evropskou úrovní a multiplikačním účinkem 3,5 má stavebnictví velký vliv na domácí produkci. Po poslední hospodářské krizi po roce 2009 se však stavebnictví ze všech odvětví hospodářství vzpamatovávalo z důsledků krize nejdéle. Jednou z nejdůležitějších podmínek pro příznivý vývoj stavebnictví je dlouhodobá stabilita veřejných investic. Veřejný prostor nakupuje většinu stavebních prací od privátních dodavatelů. Soukromý sektor potřebuje existenci dlouhodobé investiční strategie a financování k efektivnímu plánování svých kapacit a investic aspoň na pět let dopředu. Stejně tak vzdělávání, výzkum a vývoj v této oblasti nutně potřebují proticyklickou politiku veřejných investic.

Kvalitativní kritéria nejsou prioritou

V letošním roce je evidentně dost prostředků na přípravu i realizaci staveb. Otázkou je, zda se je podaří smysluplně využít. Rekodifikace stavebního zákona bude snad dokončena příští rok před volbami, ale odborná veřejnost již pochybuje, že to výrazněji přispěje k urychlení procesu povolování staveb. Pro infrastrukturu dopravní, vodní, energetickou a telekomunikace je důležitější změna zákona č. 416, která bude platit od začátku roku 2021.

Přitom existuje mnoho příkladů, které dokládají neefektivní nakládání s financemi. Uvedu aspoň dva. Projektanti jsou stále vybíráni většinou na základě nejnižší nabídkové ceny, kvalitativní kritéria jsou vedlejší. Pokud projekt není pro danou stavbu optimální, zhotovitel nemá v současném systému téměř žádnou možnost předložit úspěšně návrh na podstatnou změnu vedoucí ke zlepšení díla. Tato koncepce vychází z evropské směrnice 2014/24/EU a z judikatury Soudního dvora EU. Před rokem sice SFDI vydal Metodiku pro zlepšení díla, která umožňuje postupovat v tomto případě podle mezinárodních obchodních podmínek FIDIC, ale v praxi se zatím prakticky neuplatňuje. Administrativně, právně i časově je to stále komplikované. Zato dříve se návrhy na zlepšení díla běžně realizovaly a bylo možné je podat již ve fázi podání nabídky zhotovitelem, kvalitní návrh mohl uspořit náklady a zrychlit výstavbu.

Nabídková versus finální cena

Architektonické soutěže o návrh umožňují vybrat z mnoha variant estetické, dispoziční, funkční a konstrukční řešení požadované stavby s vyváženým poměrem ceny díla a kvality návrhu stavby. V případě významných mostů a lávek by se proto mohly využívat častěji. V České republice však výsledek architektonických soutěží na mosty často vyvolává silné rozpaky a kultura soutěží o návrh zaostává za jinými evropskými zeměmi. Problémy jsou v soutěžních podmínkách, které jsou pro inženýrské konstrukce formulovány pouze Českou komorou architektů bez příslušného podílu ČKAIT. V roce 2013 vydala IABSE směrnici pro soutěže o návrh mostů, v níž se požaduje, aby v porotě byla alespoň polovina mostních inženýrů. U nás obvykle v desetičlenných v porotách běžně zasedne polovina architektů, polovina politiků a jeden nebo výjimečně dva stavební inženýři. Nelze se pak divit, že vybrané návrhy jsou sice často exkluzivní, ale obtížně realizovatelné a velmi nákladné. Není výjimkou situace, kdy cena realizace je několikanásobkem ceny předpokládané v soutěži o návrh, nebo se zhotovitelé ani nenajdou. Když původní cenový předpoklad nevyjde, tak to někdy spraví dotace.

V našem systému mají bohužel politické a právní důvody přednost před technickými i finančními. Složitost stavebního práva a značně limitovaná možnost jeho vymáhání při povolovacích řízeních je zčásti následkem roztříštěnosti kompetencí mezi jednotlivá ministerstva, kde neexistuje shoda na systematickém přístupu k rekodifikaci veřejného stavebního práva. Dalším problémem je proces zadávání veřejných zakázek a jeho následná kontrola; v reálném světě by měl více využívat tržní konzultace a soutěžních dialogů s odbornou veřejností zejména při infrastrukturních projektech. Pro technicky náročné inženýrské stavby by se také měl více využívat systém zadávání Design & Build.

Ministerstvo dopravy ČR, SŽ a ŘSD mají snahu řešit uvedené problémy, ale zatím to stále není celospolečenskou prioritou. Nechce se věřit, že se čeká na další havárie mostů.

Ing. Milan Kalný

Společnost Centra a.s. poskytuje komplexní služby při správě nemovitostí – od úklidu přes údržbu zeleně, dopravní a realitní služby až po inženýrsko-investiční činnost či facility management.

Provozního ředitele Centra a.s. Ing. Jana Fichtnera, Ph.D., jsme se zeptali, jaký byl rok 2020.

Jak hodnotíte letošní – poněkud atypický – rok z pohledu společnosti Centra?

Pandemie COVID-19 zcela zásadně zasáhla do fungování naší společnosti. Vzhledem k portfoliu služeb, které zajišťujeme, lze rozdělit dopady pandemie na dvě skupiny podle oborů činností. První velkou skupinou je oblast administrativy. Museli jsme přijmout nová opatření a pozměnit systém řízení činností administrativních pracovníků tak, aby byla zajištěna kontinui-
ta fungování společnosti. Zavedli jsme preventivní ochranná opatření našich zaměstnanců, vybavili jsme pracoviště dezinfekčním materiálem a ochrannými pomůckami. Zároveň jsme přistoupili k rozdělení týmů, a kde to bylo možné, jsme zavedli home office. Online telekonference, sdílení dokumentů, zavedené systémy elektronizace a jiná opatření nám v době pandemie potvrdily, že jsme schopni i v takové mimořádné situaci zajistit služby našim zákazníkům. Druhou skupinou je oblast „výroby“, tedy přímého manuálního výkonu. Pokud by nebylo dělnických profesí, administrativa by byla zbytečná. Velice si vážíme pracovníků úklidu, ostrahy, zahradníků, řidičů, elektrikářů aj., kteří se ani v době pandemie nemohli schovávat na home office a v době zvýšeného ohrožení a vylidněných ulic obětavě docházeli do práce, čímž podpořili nejen naši firmu, ale přispěli k chodu komunálních služeb.

Poskytujete různé služby zaměřené zejména na správu nemovitostí a realitní činnost. Který obor si vede nejlépe?

V obecné rovině se nejlépe vede oborům, které profitují se současného rozmachu stavební výroby. Jsou to tedy divize, které zajišťují projekční činnost, stavební dozory investora a návazné služby, jako je např. nosný prvek naší společnosti – správa nemovitostí. V tomto ohledu se snažíme plně vyhovět požadavkům zákazníků a trhu a neustále zlepšovat kvalitu poskytovaných služeb. Víme, že v určitých ohledech máme ještě nedostatky, ale soustavně pracujeme na tom, abychom je odstranili a poskytli našim klientům maximální možnou péči.

Které obory nejvíce ovlivnila pandemie covidu a v jakém ohledu?

Zaznamenali jsme pozitivní vliv na objem poskytovaných služeb v oblasti hygieny, úklidu a dezinfekce. Tyto činnosti si zákazníci naší firmy objednávají a my jsme schopni na jejich požadavky velmi rychle reagovat a současně jim garantovat přijatelné a konkurenceschopné ceny. V průběhu pandemie jsme zavedli a v současné době disponujeme několika druhy nových technologií v oblasti dezinfekce a neustále je rozvíjíme. Věříme, že pečlivost, spolehlivost a po-
ctivost jsou správnou cestou v boji proti negativním ekonomickým dopadům pandemie COVID-19 a zároveň cestou k dosažení nejlepších výsledků spolupráce mezi klientem a poskytovatelem služby.

Jak jste kvůli zpřísněným hygienickým a protiepidemickým opatřením museli změnit pravidla pro úklid v budovách, které spravujete?

V důsledku protiepidemických opatření jsou naše služby náročnější, a to jak při provádění úklidu, tak co se týká užívání ochranných pracovních pomůcek. V některých zdravotnických zařízeních provádíme úklidy přímo v prostorech s pacienty s COVID-19, kde musíme dodržovat přísné a přesně stanovené postupy pro ochranu zdraví pracovníků úklidu. Na jednotlivých pracovištích se rovněž významně zvýšila četnost úklidů, včetně aplikování dezinfekčních plánů. Klientům nabízíme novou službu – dezinfekci prostor na bázi nanopolymerové technologie pomocí tzv. foggerů. Také přemýšlíme o robotizaci úklidu. V nejbližší době chceme implementovat toto řešení pro plně autonomní úklid společných prostor např. v Nemocnici Na Homolce.

V současné době se hodně mluví o propouštění zaměstnanců v některých odvětvích – a naopak o nedostatku pracovních sil v jiných oborech. Jaké jsou vaše zkušenosti?

Zmiňovaný stav odpovídá celorepublikové situaci. Pracovní trh se razantně změnil v souvislosti s koronavirovou krizí. Hluboké a vážné dopady krize uvádí 34 % firem. Průzkumy a analýzy personálních agentur uvádějí zásadní vliv na pracovní podmínky v případě více než 37 % lidí. Na druhé straně 23 % velkých firem čeká nárůst v náboru zaměstnanců. Existují dva extrémy. Na pozice řidičů, skladníků, svářečů, elektrikářů, zámečníků, zedníků je stále obovský nedostatek uchazečů. Naopak např. na asistentské administrativní pozice přicházejí řádově i stovky životopisů na jeden inzerát. Stovkám, možná tisícům propouštěných kuchařů, číšníků, pokojských či prodavaček chybí to podstatné – způsobilost k nové práci. Firmy mají samozřejmě zájem o odborníky. Nezaměstnanost je stále uměle držena na nízké úrovni vládními příspěvky zaměstnavatelům v rámci programu Antivirus. Odborníci predikují razantnější nárůst počtu nezaměstnaných v nadcházejícím roce, což přinese další změny na pracovním trhu. A stejné zkušenosti v oblasti náboru můžeme potvrdit i my. Na trhu práce se objevuje více lidí, což je pro zaměstnavatele zdánlivě lepší, ale ne vždy kvalita odpovídá našim požadavkům. Ve srovnání se situací před půl rokem je zájem o práci mnohem větší. Pro náboráře je současná situace mnohem náročnější na výběr kandidátů. Na jedné straně na jakoukoli nabízenou pozici reaguje velké množství uchazečů. Na straně druhé je diskutabilní relevantnost odeslaných reakcí. Zaznamenáváme, že uchazeči o práci odpovídají na všechny námi nabízené pozice, ať už jde o pozici administrativní, manažerskou, nebo dělnickou. Jako perličku mohu uvést reakce řidiče kamionu, letce, režiséra nebo kuchaře na ředitelské místo. I přes zvýšenou náročnost při výběru uchazečů je pozitivní, že máme možnost většího výběru zájemců o práci než před krizí. Ta přinesla i určité narovnání v oblasti požadavků na výši mezd a na benefity. Dříve měli uchazeči až přemrštěné požadavky. Nyní si zájemci o práci více uvědomují, že je důležité nesoustředit se jen na benefity, ale zejména pracovat ve stabilní, finančně zdravé společnosti.

Při nejasném vývoji epidemické situace se pochopitelně těžko plánuje. Troufáte si stanovit nějaké cíle pro příští rok?

Máme před sebou výzvy moderní doby, jako je např. elektronizace služeb, automatické zpracování dokumentů, software a mobilní aplikace, komunikace a přímé propojení požadavků zákazníka s našimi systémy nebo archivace a jednoduchá online dostupnost všech dokumentů. A samozřejmě rozšířit počet spokojených klientů.

PR / foto: centra, a.s.

Areál Slatina v největší brněnské průmyslové zóně Černovická terasa poskytuje pronájem nebytových prostor, především kanceláří, skladů a venkovních ploch včetně kompletních služeb a zázemí.

Nyní je zde k dispozici 12 nájemních budov pro administrativu, skladování, lehkou výrobu, obchod a služby. V blízkosti dálnice D1 se zde nachází parkoviště pro zhruba 1 100 vozidel, veřejná čerpací stanice a několik menších objektů. Celkem tu je pronajato kolem 23 000 m² kanceláří a 16 000 m² skladů, 36 000 m² venkovních ploch. Na naše otázky odpovídal Ing. Luděk Beneš, člen představenstva společnosti AREAL SLATINA, a.s., s nímž jsme naposledy hovořili na počátku letošního roku.

V době, kdy jsme se naposledy setkali, nikdo netušil, že ekonomiku zbrzdí pandemie COVID-19. Jak ovlivnila vaše plány?

Stávající budova GREEN BUILDING I (dále GB I) si drží stabilní obsazenost, která k 1. prosinci shodou okolností opět dosahuje 99,8 %. Druhou budovu GREEN BUILDING II (dále GB II) budeme kolaudovat 10. prosince. To sice odpovídá původnímu plánu ze září 2019, ale splnění tohoto termínu si vyžádalo a vyžaduje mimořádné pracovní nasazení našeho týmu a dodavatelů. Musím také zdůraznit velmi vstřícný a flexibilní přístup pracovníků financující banky Sberbank CZ, a.s. Vzhledem k tomu, že dostavba GB II plně začala 2. března, projekty, koordinace, financování, dodávky zařízení a prací byly schváleny a sjednány před tímto termínem. V harmonogramu výstavby jsme počítali s rezervami, ale ne s pandemií koronaviru. V jarní vlně nám dělaly největší problémy opožděné dodávky zařízení ze zahraničí. Technicko-technologická vyspělost budovy závislá na celcích a komponentech z Finska, Itálie, Německa, Francie, Švýcarska a USA měla za následek zpoždění harmonogramu výstavby. V květnu byla tato časová ztráta největší a dosáhla pěti týdnů. Do konce srpna se nám pomocí navýšení dodavatelských kapacit podařilo harmonogram výstavby srovnat, i když ne rovnoměrně. Povzbudivé však bylo, že veškeré zahraniční dodávky jsme měli na místě nebo u dodavatelů v ČR. Následně dorazila druhá vlna pandemie, která zásadně ovlivnila nasazení pracovních sil. Od konce září je stavba řízena operativně, doslova ze dne na den, podle dostupnosti jednotlivých profesí.

Nezabývali jste se myšlenkou stavbu zastavit, nebo její kolaudaci odložit?

Je jasné, že pokud by si to situace v souvislosti s řešením koronavirové epidemie vyžádala, nic jiného by nám nezbylo. Nicméně jsme přijali mnoho organizačních a věcných opatření, abychom nákazou, popř. karanténou, výstavbu nezastavili, nebo zásadně neomezili. Ale zastavením stavby nebo posunutím termínu jsme se nezabývali.

Změnily se v důsledku pandemie požadavky klientů co do velikosti nebo uspořádání kanceláří i společných prostor?

Ano, změnily. Nejsou požadavky na velké otevřené kancelářské plochy. Uspořádání a dispozice rozjednané v minulém roce se v důsledku pandemie změnilo. Z menších otevřených ploch předělených paravány, skříněmi, příčkami a květinami se stávají plnohodnotné kanceláře. Dále se výrazně snížily požadavky na společné relaxační prostory.

Jaký očekáváte vývoj? Hovoří se o variantě, že mnohé firmy budou určitou část (asi 20–25 %) zaměstnanců trvale posílat na home office…

S těmito názory se u našich klientů nesetkáváme. Důvodem zřejmě bude skutečnost, že našimi nejčastějšími zákaz-
níky jsou firmy z oblasti strojírenství, stavebnictví, TZB, logistiky a instituce státní správy.

Do jaké míry lze – nebo jste připraveni – operativně měnit nároky a požadavky na prostor?

Naše budovy jsou vyprojektovány po modulech s prakticky největší možnou mírou rozčlenění bez nutnosti zvýšených nákladů na bezpečnost, obslužnost, topení, chlazení, výměnu vzduchu, osvětlení, regulaci, ovládání a kabelové rozvody. Tato výborná dělitelnost umožňuje vybudovat samostatné jednotky o výměře 17 m². Jsme na to tedy připraveni.

Vzhledem k nejasné budoucnosti kancelářského trhu: Plánujete budovy stále koncipovat jako kancelářské, nebo připadají v úvahu i jiné varianty?

Zatím se tím nezabýváme. V nové budově GB II máme smluvně pronajato 62 % pronajímatelné plochy, takže v následujícím období nás čeká ještě mnoho práce. Až v dalších letech uvidíme, jaká je, nebo není budoucnost kancelářského trhu. Domnívám se, že dojde ke korekci trendu směrem dolů, ale jen v jednotkách procent.

Projekt Areálu Slatina se dostal do podvědomí veřejnosti širokým využitím „zelených technologií“. Nicméně vývoj jde velmi rychle kupředu. Co si myslíte, že lze ještě vylepšovat?

Každé řešení či detail se dá stále vylepšovat. Máme-li však zůstat v rovině ekonomické návratnosti, tak odladěním GB II oproti GB I jsme se dostali na vrchol křivky zlomu. V minimalizaci celkové uhlíkové stopy, energetické náročnosti a hospodaření s vodou, při současné úrovni techniky, technologií a jejich cen již dalšího vhodného zlepšení nelze dosáhnout. Velké rezervy vidíme ve využití obnovitelných zdrojů v kombinaci s ukládáním energie. V našich podmínkách jde především o umístění solárních panelů nad parkovacími místy, neboli carporty a o malé vertikální větrné elektrárny. S carporty počítáme od začátku, ale toto jedinečné řešení na rozdíl od jiných umístění fotovoltaických panelů nemá podporu.

Dnes jsou klienti náročnější, kladou větší důraz na určité bonusy. V první budově jste zajišťovali další služby nájemcům formou stravovacího zařízení aj. Co mohou očekávat nájemci druhé budovy?

Nájemci GB II, GB I a ostatních prostor i návštěvníci celého Areálu Slatina budou mít k dispozici rozšířenou nabídku služeb. Počet linek MHD, které staví před hlavním vjezdem do areálu, se rozšířil na osm spojů. Na vzrůstající zájem o internetový prodej reagujeme zřízením výdejny Zásilkovny a umístěním Alzaboxu. V lednu 2021 otevře obchodní řetězec Tesco prodejnu potravin Žabka. V prvním pololetí příštího roku zde budou postupně zřizovány ordinace praktického a odborných lékařů a dvě kavárny. Dojde k výraznému rozšíření jednoho ze tří hlavních gastronomických provozů včetně venkovního posezení se stánkem fast foodu. Rovněž navýšíme počet dobíjecích stanic pro elektromobily na šest míst.

Jak vypadají cenové relace nájmů v Brně? Nastaly nějaké posuny?

Ceny konkurence samozřejmě sledujeme, ale přesnou cenu včetně započítání všech příspěvků a pobídek neznáme. Výrazným aspektem je lokalita, provedení, kvalita, dopravní obslužnost a preference. Za nás mohu potvrdit, že v naší části města Brna mají kancelářské prostory kategorie A své zákazníky. Náš koncept budov, který klade důraz na kvalitu vnitřního prostředí, variabilitu prostoru, ekologii, dostatek parkovacích míst a služby nám umožnil navýšit cenu nájmu v GB II v průměru o 6 % ve srovnání s GB I.

Na realitním trhu se naplno projevují dopady první vlny pandemie. Lze identifikovat trendy, které se budou projevovat v následujících měsících?

Vidíme, že kancelářský trh zamrzl. Do potlačení pandemie a do plného rozjezdu ekonomiky se trh pronájmů kanceláří nenastartuje. V následujícím období se bude situace postupně vracet do normálu. Home office sice bude hrát výraznější roli v části oborů, ale administrativní práce se budou nadále odehrávat hlavně v kancelářích. Pro dosažení výborných výsledků týmové práce je nezbytný pracovní a sociální kontakt. Navíc home office potřebuje určitý typ prostředí a zázemí, které každý pracovník nemá.

Současným trendem je přesun Čechů do nájemního bydlení. Není to příležitost k jeho výstavbě? Jaký je váš názor na aktuální situaci?  

Výstavba rezidenčního bydlení je dnes velice atraktivní. I my uvažujeme o doplnění naší nabídky o nájemní bydlení, ale bereme ho jako přirozenou součást prostoru, kde člověk bydlí, pracuje a relaxuje. Prostoru, kde člověk žije…

Arnošt Wagner