EKOM: Ultra nízkoenergetické kanceláře v Piešťanech

Novostavbu administrativního objektu a přístavbu parkovacího domu začala DELTA Group koncepčně řešit architektonickou studií po zpracování zastavovací studie zpracované na základě návrhu rozvoje celého výrobního areálu investora společnosti EKOM spol. s.r.o.

Realizace tohoto administrativního projektu projektovaného ve standardu BIM, byla zahájena v dubnu 2017. Podrobněji nám ho přiblížil Ing. arch. Adam Cifra z DELTA Group.

Když někdo vzpomene projekt EKOM, co se vám vybaví?

Osvícený, ekologicky smýšlející investor, který měl ideu vytvořit nadstandardní kvalitu vnitřního prostředí na pracovišti pro své zaměstnance. A také průkopnický koncept administrativní budovy s relaxační zónou v atriu. Naše spolupráce nebyla náhodná. DELTA zrealizovala pro EKOM již v minulosti skladovou halu v dohodnutých investičních nákladech a také v pevně stanoveném termínu. Dodrželi jsme slíbené garance, a proto nás tento investor oslovil znovu a společně jsme se pustili do další spolupráce, která přinesla další úspěšný projekt na Slovensku.

Jaké funkce a standardy má objekt? Co to přináší lidem, kteří v něm pracují?

Nadstandardní vnitřní prostředí mělo přispět k tomu, aby práce v této firmě byla pro nové zaměstnance zajímavá a aby schopní lidé nemuseli cestovat za prací do Bratislavy. Prvním krokem bylo vymyslet zajímavou a reprezentativní architekturu a zároveň nastavit standard budovy. Investora se podařilo nadchnout pro nové technologie a implementovat některé prvky zelené architektury. Sálavé řešení chlazení a vytápění systémem aktivace betonového jádra je jednou z hlavních charakteristik budovy. K tomu se přidaly další technologie, např. doplňující stropní panely na úpravu teploty, přívod čerstvého vzduchu s rekuperací z podlahy, akumulace teploty betonovými masivními konstrukcemi, využití exteriérových žaluzií ovládaných automaticky pomocí meteostanice, odvětrání a proslunění vnitřních prostorů v atriu a podobně.

Projekt se začal připravovat v roce 2016 v BIM. Jaké byly v té době na Slovensku podmínky pro práci touto metodou?

Snažili jsme se na projekci využít standardu BIM pro profese architektura, stavební konstrukce, vzduchotechnika a statika. Byla to především naše iniciativa realizovat projekt v BIM standardu. Z dnešního pohledu (o pět let později) to bylo spíše projektování v 3D. Dnes jsme s BIM mnohem dál. Tenkrát jsme nedokázali řešit všechny profese v tomto standardu tak, aby to bylo efektivní (např. elektroinstalace). Dnes už je situace podstatně lepší a s touto metodou má dostatečné zkušenosti už více firem.

Jaké výhody viděl klient v projektování v BIM? Pochopil výhody, které to přináší?

Investor v tom jasně viděl přidanou hodnotu. Za mne BIM přinesl jednodušší komunikaci, rychlejší pochopení a schvalování návrhů investorem včetně přesnějšího vytvoření podkladů pro tendry na zhotovitele stavby a interiéru. Narazili jsme však na nedostatečné využití při realizaci stavby. Zde jsme BIM model a informace z modelu využívali spíše my, DELTA jako autorský dozor. Roman Miklík ze společnosti EKOM tuto fázi realizace okomentoval slovy: „Povedal by som, že v tom čase ešte realizačné firmy neboli na Slovensku dostatočne nastavené.“

Na projektu zastupovala DELTA mnoho profesí – od architekta, projekční činnosti přes výběr zhotovitelů stavby, stavební management až po technický dozor investora a autorský dozor. Jak se tyto funkce daly skloubit dohromady?

Projekt se začal řešit zastavovací studií rozvoje výrobního areálu, jehož ideu si investor připravil sám. Po vyhodnocení výstupů jsme realizovali nejprve skladovou halu, čímž se v areálu uvolnily potřebné prostory. Až následně bylo přistoupeno k druhé etapě, a to k návrhu nové kancelářské a řekněme obchodně-technické budovy a parkovacího domu. Rozsah našich činností a zodpovědnost na projektu postupně rostly díky tomu, že jsme investorovi vždy uměli zabezpečit všechny potřebné činnosti a služby. Tím jsme dosáhli i vysoké efektivity činností a měli maximální přehled o projektu. Zajímavostí je, že jsme projekt interiéru zapracovali už do projektu na stavební povolení. Toto je velmi dobrý postup, pokud řešíte stavbu už pro konečného uživatele a ne jako „space for rent“.

Jak velké nároky měl EKOM při zadávání projektu, který od roku 2018 patří na Slovensku mezi ty průkopnické?

Základním požadavkem bylo od začátku dokázat projekt důkladně řídit. To znamená mít pod kontrolou nejen kvalitu a termíny, ale i finance. Dalším faktorem pro spolupráci bylo od začátku si nastavit strategii tendrového procesu pro výběr zhotovitelů. Zachování kvality stavby a dobrá spolupráce odborných firem na stavbě za rozumnou cenu. Architektura a zelený standard budovy byly potom třešničkou na dortu tohoto projektu.

Můžete specifikovat některé výjimečné prvky, které jste použili v projektu?

Objekt využívá obnovitelné zdroje, do teploty +7 °C pracuje se systémem tepelných čerpadel (vzduch–voda), je připraven i na zisk energie z podzemní vody. K realizaci této možnosti však při výstavbě nedošlo kvůli zdlouhavému povolovacímu procesu pro využívání spodních vod.

Budova slouží již tři roky. Jak dopadla celková analýza datových měření? Vývoj a moderní materiály jdou velice rychle kupředu. Lze konkrétně stanovit výši hodnoty úspor, popř. klady a zápory použitých technologií?

Investor má k dispozici informace ke stavu objektu s možností dálkového ovládání. Realizační firma, která řešila vytápění, chlazení a větrání si zároveň dodávala systém MaR. Z tohoto důvodu je nastavení objektu vyladěné na maximum a investor se může spolehnout na fungování systému pod správou jedné firmy. K datům z provozu nemáme dostupné informace.

V současné době je aktuálním tématem zeleň. Dnešní nároky na moderní pracovní prostředí nejsou jen o samotné budově. Byla v projektu brána zřetel i na zasazení objektu do okolí?

Promyšlené situování objektu bylo řešeno již zastavovací studií celého areálu. V rámci této plochy byl objekt zasazen co nejlépe, což znamená hlavně s dobrým dopravním spojením, respektováním ostatních výrobních prostor a vhodnou orientací na světové strany. Nedostatek zeleně v blízkém okolí jsme suplovali zelenými stěnami objektu porostlými popínavými rostlinami.

Čím se projekt EKOM lišil od ostatních projektů?

Je toho mnoho, ale jmenoval bych asi tyto aspekty: zelený standard budovy, aktivace betonového jádra, maximální využití přírodních nebo recyklovatelných materiálů, nabíjecí stanice pro elektromobily a výborná kultura spolupráce.

Nela Wagnerová / Foto: Delta Group

 

DALŠÍ DATA O PROJEKTU

Investor: EKOM spol. s.r.o., Piešťany, Slovensko

 

Základní údaje

Typ stavby: třípatrová administrativní budova s parkovacím domem

Architektonická studie: 8/2016

Projekční činnost: 8/2016 – 12/2016

Doba výstavby: 4/2017 – 1/2018

Užitná plocha administrativní budovy: 1 713 m2

Počet parkovacích míst: 90

Nominace na cenu VISIO 2020 – cena vydavatelství

EUROSTAV za nejvýraznější počin v oblasti udržitelné

architektury a výstavby

Prostory pro život vytvořené individuálními systémovými řešeními

Náš životní prostor zahrnuje různorodé prostředí: Čtyři vlastní stěny jako chráněný obytný prostor uvnitř, terasa jako jeho rozšíření ven nebo naše zaměstnání jako místo, kde pracujeme.

Individuální požadavky, které klademe na náš životní prostor, jsou přitom stejně rozmanité a určují uspořádání prostor ve vnitřní a vnější části. Čím rozsáhlejší je přitom nabídka materiálů, vzorů a barev, tím individuálnější životní prostory lze vytvořit. Abychom mohli realizovat architektonické návrhy, které odpovídají stylu a osobnosti obyvatel domu, nabízejí hliníková systémová řešení heroal téměř neomezené kombinace designů.

Systémová řešení harmonicky integrovaná do architektury

Opláštění budov, která vytvářejí udržitelné obytné prostory a zároveň působí svou estetičností – to je nárok, který klade společnost heroal na svá systémová řešení. Jako výrobce systémů, který má ve svém portfoliu hliníkové systémy opláštění budov a vnitřních i vnějších prostor, pokrývá heroal svými řešeními podstatnou část obvodového pláště budovy. Rozsáhlá nabídka umožňuje architektům i výrobcům pracovat se systémy, které lze dobře kombinovat, a vše získat z jednoho zdroje. Stavitelé profitují z harmonických pohledů, stejně jako z barev i povrchů, které zaručují perfektní konzistenci barev. Koncepce systému zajišťuje plynulé přechody, které umožňují bezproblémové propojení různých řešení. Velkorysá fasádní řešení nebo použití zvedacích a posuvných prvků, které opatřené textilní roletou propouštějí denní světlo dovnitř budovy a současně umožňují potřebné zastínění, vizuální ochranu i tepelnou ochranu. Nabídka více než 250 tkanin přitom poskytuje mnohotvárnost modelů – od téměř transparentních až po zatemňující tkaniny s až stoprocentní ochranou proti slunečnímu a UV záření. Možností kombinace jsou přesvědčivé i v detailech: drenážní systém heroal DS s vysoce kvalitním krytem z nerezové oceli diskrétně zapadá do průchozích oblastí a v kombinaci s okenními, dveřními nebo posuvnými, zvedacími systémy heroal zajišťuje bezbariérové průchody a spolehlivé odvodnění povrchu.

Rozmanitost barev a povrchových úprav

„Barva je v architektuře stejně silným prostředkem jako půdorys a řez,“ řekl jeden z nejrenomovanějších architektů Le Corbusier. Již desetiletí má pro heroal jako pro výrobce hliníkových systémů k opláštění budov hlavní význam povrchová úprava s ohledem na design objektu. Společnost heroal vyvinula inovativní postupy potahování, které nabízejí vysokou stabilitu barevných tónů, udržení lesku, odolnost vůči povětrnostním vlivům a ochranu proti UV záření a také jedinečné možnosti designu.

Extrudované povrchy jsou potaženy práškovým lakováním heroal hwr. Na výběr je rozsáhlé spektrum odstínů barev, které obohacují architekturu. Ve standardní nabídce je k dispozici přes 500 barev RAL, DB a VEKA pro práškové lakování heroal hwr; další odstíny jsou k dispozici na vyžádání. Různé stupně lesku a struktury se optimálně uplatňují na površích potažených barvami RAL. Metalického reflexního vzhledu lze dosáhnout úpravou povrchu eloxováním. Pro lepší reprodukovatelnost a odolnost vůči povětrnostním vlivům mohou být barevné eloxy realizovány také práškovým lakováním heroal hwr. Navíc heroal exkluzivně nabízí povrchovou úpravu v 63 odstínech barev Les Couleurs® Le Corbusier, které umožňují harmonický a přirozený design. Díky inovativní povrchové úpravě heroal SD získají extrudované povrchy působivý vzhled dřeva, rzi nebo betonu. Na profilech tvarovaných válcováním se používá dvouvrstvý krycí lak heroal. Hliníkovým komponentům, jako jsou rolety nebo roletové lamely, dodává mimořádnou stálobarevnost a odolnost proti vlivům počasí, a je dokonce certifikován pro použití na lodích. Práškové lakování heroal hwr a dvouvrstvý krycí lak heroal jsou opticky ideálně sladěny pro opláštění staveb, které se zdá být vyrobeno z jednoho kusu.

Díky firemnímu nanášecímu (lakovacímu) zařízení a objektivní automatické kontrole kvality je heroal lídrem trhu, co se týká kvality povrchů, a je v souladu s přísnými mezinárodními standardy. To potvrzují různé certifikace, např. pečeť jakosti Qualicoat nebo oficiální vyznamenání GSB-Premium-Beschichter.

Další možnosti pro individuální design nabízejí zpracovatelské služby heroal, díky nimž je tato společnost rovněž lídrem v oboru. Díky vysoce moderním zařízením lze provádět i ty nejsložitější úpravy ohýbaných profilů jako kulaté nebo oválné oblouky, kruhové prvky a přesné reprodukovatelné srážení hran a montážní spoje. Tím heroal poskytuje největší tvůrčí svobodu, díky níž které lze z architektury vytvořit umění.

 

PR

Kulatý stůl na téma Brownfieldy

Časopis Development news pořádal Kulatý stůl na téma Brownfieldy v Českém Krumlově, který se uskutečnil v prostorách Českého institutu informatiky, robotiky a kybernetiky v Praze.

Na snímku Kateřina Kubizňáková – pořadatelka konference Brownfieldy, která se uskuteční v pátek 17. 9. 2021, v Českém Krumlově a Arnošt Wagner, šéfredaktor měsíčníku Development news, který je mediálním partnerem konference a zároveň byl společným organizátorem Kulatého stolu. Jeho obsah najdete v připravovaném zářijovém vydání Development news, v příloze Focus.

 

 

Foto: Kristina Abdeen Vacková / Development news

SOUTĚŽ

Multifunkční lobby je ve Vienna House prostorem pro každého

Prostory lobby a vstupních hal hotelů už dávno nejsou jenom o čekání na check-in nebo na taxík. Trendem je společné prostory využívat kreativně a funkčně. V lobby hotelů Vienna House najdete prostor pro zábavu, práci i odpočinek.

Co vás napadne ve spojitosti s hotelem jako jeden z hlavních atributů? Vedle lokality a kuchyně to určitě bude pohodlí. Většina hostů si chce po příjezdu do hotelu hlavně odpočinout po dlouhé cestě. Chtějí se rozkoukat, posadit se, připravit si doklady nebo si dát vytouženou kávu. Příjemná křesla, ambientní hudba, dobré osvětlení a stolky na odložení všeho možného. Tak vypadá pohodlí v lobby podle Vienna House. Rádi si zde dáte sraz s kolegy či přáteli. Můžete tu pracovat, bavit se i kreativně trávit čas. V dnešní době je naprosto zásadní, aby tyto společné prostory byly flexibilní a aby pokryly širokou škálu požadavků.

Coworking přímo v hotelu

„Vnímáme požadavky našich klientů. Hodně z nich chce z různých důvodů pracovat nebo vyřizovat různé záležitosti mimo svůj pokoj. Ať už potřebují více prostoru, změnu prostředí, nebo si k práci chtějí vychutnat kousek koláče. Umístit do lobby coworkingový stůl byl jasný krok správným směrem,“ vysvětluje ředitel Vienna House Diplomat Prague Marek Páleník. Najdete tu dlouhý stůl s výklopnými zásuvkami, lampičkami a pohodlnými židlemi i spoustu dalších koutků k posezení a práci. Samozřejmostí je wifi zdarma, zásuvky na každém kroku a také dva stolní počítače pro všechny případy.

Na kávu i fotbalový zápas

Důležitým prostorem v rámci lobby je samozřejmě bar či kavárna. Je to místo, kde můžete trávit volný čas, setkávat se na pracovní snídaně a obědy nebo si užít příjemný večer u krbu. Nabídka baru proto musí být přizpůsobena všem těmto aktivitám. Je proto nutné na menu zahrnout vynikající kávu, stejně jako třeba skvělé víno i něco na doplnění energie. Specifická je také nabídka jídla, jak dodává Štěpán Sova, ředitel Vienna House Easy Pilsen: „Rychlost, kvalita surovin a jednoduchost jsou základem. Ať už jdete na pracovní oběd, nebo si chcete dát sendvič k odpolední kávě, nemůžete na jídlo čekat hodinu. To se do kavárny v lobby nehodí.“ Pohodlí tu dokresluje příjemný krb obklopený ušáky a barevnými židlemi. Na baru v lobby často najdete širokoúhlé televize nebo promítací plátna. Můžete tu tak sledovat např. velké události jako olympijské hry nebo šampionáty.

Prostor pro všechny

Je vhodné, aby byly prostory lobby bezbariérové, včetně toalet. Hosté s tělesným omezením, nebo třeba rodiče s kočárky a starší lidé by se měli cítit dobře a přirozeně. Vybavení pro děti je dalším pohodlným doplňkem. Kolikrát jste už cestovali s dětmi a potřebovali k tomu minimálně mikrobus? Ve Vienna House jsou na děti připraveni i ve společných prostorách, ať už jde o přebalovací pult, dětské židličky nebo třeba společenské hry k zapůjčení.

Hotely Vienna House jsou flexibilní a otevřené všem. Fungují nyní bez omezení se všemi službami. Chcete vyrazit do Prahy, Plzně nebo někam dál? Podívejte se na www.viennahouse.com.

Redakce VH

V Jeseníku bylo otevřeno OC Zlaťák

Developerská skupina InterCora působí na českém trhu od roku 1991. Zabývá se především výstavbou a pronájmem komerčních nemovitostí pro maloobchod.

InterCora má na svém kontě již přes 300 obchodních center, především v Česku, na Slovensku a Rumunsku s celkovou výměrou 2 mil. m2. Další projekty jsou ve fázi příprav, nebo ve výstavbě, u nás např. ve Dvoře Králové, Písku či Přešticích, další pak na Slovensku – Košice, Martin, Veľký Meder II., Liptovský Mikuláš a Dubnica nad Váhom.

Nedávno, 24. června, bylo v Jeseníku otevřeno OC Zlaťák – v pořadí více než 100. projekt InterCory v ČR. Nachází se v blízkosti supermarketů Billa a Lidl, nedaleko výpadovky na Polsko. Je zde 75 parkovacích míst, včetně čtyř pro invalidy a jednoho pro rodiče s kočárky. Rozloha nového nákupního centra činí zhruba 2 700 m2 a dělí se o ně sedm nájemců. „Většina z nich jsou naši osvědčení partneři, které zákazníci znají i z dalších našich obchodních center – KiK a Planeo elektro, z nichž každý zaujímá prostor okolo 700 m2, dále je tu drogerie Teta, domácí potřeby Banquet, hračky Wiky a potřeby pro domácí mazlíčky Super zoo. Každá z těchto jednotek je na ploše mezi zhruba 200 a 300 m2,“ představuje OC Zlaťák Vilma Taborová, manažerka oddělení expanze a pronájmu, a dodává: „Naši zákazníci – a nejen oni – se budou moci občerstvit v Pepe’s Café, které provozuje firma Pepe’s Company z Břeclavi. Mají vlastní výrobu vynikajících zákusků, zmrzlin a fresh produktů, např. salátů. Realizovali jsme s nimi na Slovensku provozovnu v OC Nové Zámky a připravujeme další spolupráci.“

Stavba OC Zlaťák postupovala navzdory koronavirové epidemii přesně podle harmonogramu – začala loni na podzim po demolici původního objektu – pekárny s cílem společnosti InterCora zahájit provoz v termínu daném uzavřenými budoucími nájemními smlouvami.

Ing. Ivan Hlaváček, jednatel společnosti, říká: „Pozemek jsme kupovali spolu se stávající stavbou pekárny. Po dohodě s městem Jeseník jsme odložili demolici pekárny a umožnili její provoz ještě půl roku po koupi nemovitostí v době covidu.“ Dodržet termín otevření se společnosti InterCora podařilo především díky obrovskému nasazení a kvalitně odvedené práci všech, kteří se na projektu OC Zlaťák podíleli.

PR

 

Bořislavka Centrum – nové místo pro setkávání

Společnost KKCG Real Estate Group (KKCG REG) představila na počátku června nový komplex budov BOŘISLAVKA CENTRUM, v němž byly také otevřeny první obchody.

Kancelářsko-obchodní komplex sestává ze čtyř nepravidelných skleněných krystalů, které vytvořily přímo nad stanicí metra Bořislavka živé lokální centrum, čímž podtrhují význam městské radiály Evropská. Moderní architekturu významně doplňují díla současných českých umělců. Do nových kanceláří se v průběhu června přestěhují mj. i společnosti ze skupiny KKCG podnikatele Karla Komárka.

Největší projekt KKCG REG

Po téměř 30 letech se v Praze 6 podařilo architektonicky vyřešit komplikovaný pozemek, který protínají ulice Evropská, Liberijská a Kladenská. Investor – společnost KKCG REG – tento pozemek zakoupil v roce 2012 a následně vypsal mezinárodní architektonickou soutěž. Z ní vyšel vítězně návrh architektonické kanceláře Aulík Fišer Architekti (AFA). Hlavními autory řešení jsou Jan Aulík a Leoš Horák.

„Zakládáme si na vysoké kvalitě všech staveb. Krystaly na Bořislavce jsou naším dosud největším projektem a jsme na něj velmi hrdí. Jde totiž o hodnotnou soudobou architekturu, která urbanisticky dotváří tuto část Prahy 6. Příjemně rozvíjí občanskou vybavenost a nabízí skvělé pracovní a obchodní prostory. Unikátní umělecká díla pro mne představují dokonalou tečku v dotažení projektu,“ řekl Petr Pujman, generální ředitel KKCG REG. Podle něj stavba v hodnotě přes 3,5 mld. Kč trvala tři roky a byla řízena napřímo týmem investora ve spolupráci s construction manažerem Ruby Project Management. „Přestože nám pandemie covidu-19 brzdila některé práce, jsem rád, že se nám podařilo 30. dubna 2021 stavbu zkolaudovat. Splníme také původní plán a uvedeme letos celý komplex do plného provozu,“ doplnil P. Pujman.

Prestižní ocenění ještě před dokončením

Loni získalo BOŘISLAVKA CENTRUM ocenění Best International Office Development 2019/2020 udělované v Londýně v rámci soutěže International Property Awards.„Navázali jsme na vývoj urbanistických schémat současného města, jimiž se dlouhodobě zabýváme. Jde nám o hledání nové podoby blokové zástavby, která by dokázala evokovat kvality veřejného prostoru historického města, splňovala nároky na vnitřní prostředí budov a umožňovala individuální architektonickou formu,“ vysvětlil řešení architekt Jan Aulík, jeden ze zakladatelů AFA. V souladu se zadáním investora vytvořil jeho tým na stavební parcele strukturu nepravidelných přírodních tvarů – krystalů, které plynule přecházejí do parku ve východní části. Geometrie krystalu odpovídá vnitřnímu uspořádání a funkci budovy. Zvolená forma umožnuje reagovat na naprosto odlišná prostředí a nivelety okolních ulic a zároveň nabízí unikátní výhledy na Prahu. Ač má BOŘISLAVKA CENTRUM charakter blokové zástavby, je veřejně prostupné a přirozeně propojuje Kladenskou a Evropskou ulici. „Cílem naší práce nebyla jenom estetika jednotlivých budov a jejich vnitřní dispoziční racionality, ale především prostředí okolo nich a mezi nimi. Koncept prostupného bloku nabízí celou řadu veřejných prostor různého charakteru, z velké části prosluněných a chráněných od dopravního ruchu ulice Evropské,“ dodal J. Aulík.

Umění ve veřejných prostorách

Samostatnou kapitolou BOŘISLAVKA CENTRA je umění, které komplex doplňuje. „Tady hraje ohromnou roli osvícenost investora stavby Karla Komárka a jeho manželky Štěpánky,“ komentoval to Petr Pujman. Jedním z děl, které vzniklo „na míru prostoru“, je např. skleněná plastika Ledovec, která osvětluje vstupní lobby. Je to největší dílo společnosti Lasvit v České republice a jedno z jejích největších na světě. Jeho autorem je umělecký ředitel Lasvitu Maxim Velčovský. „Byla to pro nás obrovská výzva, protože jsme pracovali s ohromným prostorem a unikátní technologií,“ zdůraznil. Podle něj design respektuje a zdůrazňuje architektonický záměr, který nekončí návrhem budovy, ale je propojením uměleckých a designérských disciplín tak, aby celá stavba fungovala v harmonii. Vstupní lobby oživuje epifyt sestávající ze 76 akátových kůlů, které jsou osazeny 4 000 zelených i kvetoucích rostlin. Autorem této netradičně pojaté zahrady je architekt Zdeněk Sendler spolu s architekty budovy. Podobné ostrůvky vegetace vytvořil i ve vyšších patrech některých budov. Umělecká díla mají jednu společnou myšlenku: snažíme se přinášet nové přístupy, hledat originální řešení. A to není jen Ledovec od Lasvitu, ale také socha, která právě vzniká v dílně Federica Díaze. Plastika s názvem Na horu evokuje starou stezku, která kdysi místem vedla, a vyrábí ji speciální robotická ruka. Dílo česko-argentinského umělce na piazzettě mezi třetím a čtvrtým krystalem bude dokončeno na podzim.

Administrativní budova s obchodními jednotkami a službami

BOŘISLAVKA CENTRUM tvoří 30 000 m2 kanceláří a přes 60 retailových jednotek s 10 000 m2 obchodních ploch. K dispozici je také 580 parkovacích míst v podzemí, kde jsou samozřejmostí i elektrické nabíjecí stanice. Pro kancelářské nájemce je k dispozici kolárna včetně hygienického zázemí.

Krystaly budov tvoří nové společenské a obchodní centrum městské části Praha 6 a zároveň se stávají novým sídlem firem, jež patří do skupiny KKCG podnikatele Karla Komárka. Stěhovat se sem v nejbližší době budou zaměstnanci společností KKCG, KKCG REG, Sazka, SAZKA Group, MND, KKCG Technologies a další. Na podzim by se sem měli přesunout zaměstnanci společnosti Škofin (Volkswagen Financial Services), Pražská vodohospodářská společnost, IGT Czech Republic a společnost MM&C.

Na začátku června byla otevřena také první obchodní pasáž s prodejnami Lidl, dm drogerie, Knihy Dobrovský, SAZKA, pobočka Komerční banky, Papírnictví AKM, Tescoma, GRANDOPTICAL, Tabák Valmont, Deluxe Flowers, Exchange a kavárna The Miners. Bezbariérově je přístupná z Kladenské ulice, přímo z vestibulu metra a z podzemních garáží. Bořislavka Centrum od září rozšíří nabídku služeb také o další obchody včetně gastro koutků ve druhé obchodní pasáži.

PR / Foto: pro KKCG – BoysPlayNice

Český Krumlov se rozroste o novou městskou čtvrť

Když v závěru roku 1990, po prvních svobodných volbách, usedli na českokrumlovskou radnici nově zvolení zastupitelé, nenacházelo se jim svěřené město s 13 000 obyvateli právě v dobré kondici.

Centrum historického města s více než 300 památkově chráněnými domy bylo víceméně v dezolátním stavu a investiční dluh na nich váznoucí byl tehdy odhadován na 5–6 mld. Kč. Takřka veškerou zaměstnanost zajišťovaly tři velké státní podniky, které v 90. letech propustily několik tisíc lidí. Bylo zapotřebí hledat zcela nový potenciál obnovy a rozvoje města. Nebylo obtížné jej nalézt ve výjimečném historickém dědictví a celkové kráse města a jeho okolí. Orientace města na cestovní ruch byla přirozeným a logickým krokem. Český Krumlov, zařazený společně s Prahou jako první na seznam světového historického dědictví UNESCO, se stal v následujících 30 letech jedním z nejnavštěvovanějších míst nejen v České republice. Turismus se stal hlavním hybatelem obnovy města a jeho rozvoje. Před pandemií nabízel četné množství podnikatelských a investičních příležitostí a pracovních míst. Návštěvníci města mohli nalézt ubytování v zařízeních s 5 500 lůžky a stravování ve zhruba dvou stovkách gastronomických zařízení. Cestovní ruch nabídl téměř 3 000 plných pracovních úvazků, tj. 40 % veškerých pracovních míst.

O aktuální situaci a postupném rozvoji Českého Krumlova jsme hovořili s místostarostou města Ing. Josefem Hermannem.

Město Český Krumlov je bezesporu jedním z nejkrásnějších měst v ČR. Před pandemií bylo i jedním z největších turistických lákadel u nás. Jak se to skutečnost odráží v každodenním životě obyvatel?

Atraktivita Českého Krumlova a s ní související zvyšující se intenzita cestovního ruchu se staly natolik silnými faktory života města, že bylo třeba provést hlubší analýzu stavu a vývoje poslední dekády a nově definovat směřování města a jeho další rozvoj. Ukázalo se, že stále rostoucí počet každoročně přijíždějících turistů s sebou nese kromě mnoha pozitiv i různá negativa. Odvrácená tvář intenzivního, převážně jednodenního, resp. několikahodinového turismu s sebou přinesla zhoršení celkové kvality života a rostoucí nespokojenost občanů. Přistoupili jsme proto k tvorbě nového strategického plánu rozvoje města, do níž se nám podařilo zapojit místní obyvatele a podnikatele.

Můžete nám přiblížit oblasti a hlavní vize, které jsou zastoupeny ve strategickém plánu?

Strategický plán, který schválilo zastupitelstvo města v závěru roku 2016 analyzoval tři základní problémové oblasti – přeexponovaný cestovní ruch, neudržitelnou dopravní situaci a potřebu zlepšení komunikace města s občany. Nově formulovaná vize města se orientovala na zvýšení kvality života řešením oněch tří problémových oblastí. Jedním z klíčových cílů rozvoje města bylo i obrácení trendu snižujícího se počtu trvale bydlících obyvatel, k němuž došlo v posledních 20 letech. Nyní má Český Krumlov necelých 13 000 obyvatel a do roku 2035 bychom rádi zvýšili počet obyvatel na 15 000. Návazně na přijatý strategický plán město zpracovalo zcela novou strategii rozvoje cestovního ruchu a komplexní dopravní koncepci. Uvedené koncepční dokumenty patřily ke klíčovým podkladům pro tvorbu návrhu nového územního plánu, s jehož veřejným projednáváním jsme začali ve druhém čtvrtletí tohoto roku.

Radnice zpracovala dokumenty pro postupný rozvoj města. Jaké další kroky ovlivnily směřování města v posledních letech?

Pro kvalitní a trvale udržitelný rozvoj města bylo před čtyřmi roky zásadní obsazení pozice městského architekta, jehož desetiletá absence se nepříznivě promítla do urbanistické tváře města. Architekt města vnesl do procesu povolování staveb, do tvorby veřejných prostranství i územně-plánovacích dokumentací nezbytný odborný pohled.

Jak byste zhodnotil dosavadní práci radnice?

Zkušenost posledních let jasně ukázala, že pro zdravý rozvoj města je zcela zásadní koncepční a systémová práce. A také jak dlouhá doba (přesahující čtyřleté volební období) je potřeba pro nové nasměrování města. Nacházíme se v době, kdy začínáme sklízet plody této několikaleté práce. K nejvýznamnějším městským projektům posledních let patří komplexní obnova rozsáhlého areálu klášterů za více než 300 mil. Kč, který se stal neodmyslitelnou součástí bohaté kulturní nabídky Českého Krumlova, a dále přestavba autobusového nádraží v moderní autobusový terminál splňující evropské parametry kvality. Jedním z dobrých příkladů nastartování rozvoje správným směrem je bezesporu zahájení revitalizace bývalých kasáren Vyšný.

Ve většině případů představují brownfieldy pro města velkou zátěž – ekonomickou, administrativní a často i ekologickou. V čem vidíte přidanou hodnotu kasáren Vyšný?

Areál bývalých kasáren získalo město bezúplatně od armády do vlastnictví v roce 2008. Od počátku bylo jasné, že pozemky o rozloze více než dvaceti hektarů skvěle situované na severním okraji města obklopené volnou a krásnou přírodou, mají obrovský rozvojový potenciál a bydlení je jeho logickou programovou náplní. Ukázalo se však, že revitalizace tohoto typického brownfieldu této velikosti není vůbec jednoduchý úkol. Až před pěti lety se městu podařilo najít reálnou cestu, jak toto spící území probudit k životu, a dnes začíná mít jeho budoucnost již jasnější kontury. Potvrdilo se, jak zásadní je pro řešení takového úkolu týmová práce, projektové řízení a konečně nalezení kvalitních externích partnerů.

Pro nastartování rozvojových projektů jsou zásadní odborné předpoklady iniciátorů. Měl Český Krumlov dostatek odborníků pro rozjezd tak složitého projektu?

Město si zvolilo jako hlavního konzultanta pro přestavbu kasáren českobudějovický architektonický ateliér A8000. Ten se stal součástí radničního pracovního týmu, který celý proces transformace kasárenského brownfieldu řídí a navrhuje další kroky. Po důkladné analýze lokality, podmínek a limitů jejího rozvoje zejména z hlediska územně-
-plánovacích dokumentací A8000 představil v minulém roce městskému zastupitelstvu tzv. masterplan – návrh proměny kasáren v novou městskou čtvrť pro zhruba 3 000 obyvatel. Projekt získal název Nový Dvůr. Kladné přijetí tohoto návrhu zastupiteli napříč všemi politickými kluby bylo velmi důležitým a příznivým zjištěním poskytujícím předpoklad úspěšné realizace tohoto projektu, jehož časový rámec je otázkou následujících 15 či 20 let.

V jaké fázi se projekt Nový Dvůr aktuálně nachází a jak postupují práce směřující k jeho realizaci?

V současnosti se chýlí ke konci úpravy centrální části kasáren, které směřují k jejich „otevření“. Do poloviny roku bychom chtěli ukázat široké veřejnosti vše, jak se v posledním roce areál změnil, jaké prostory je lze využít k podnikatelské či spolkové činnosti a také představit další kroky, které jsou před námi. Ateliér A8000 zpracovává urbanistickou studii, která detailněji rozpracuje zmíněný masterplan. Na konci srpna bychom měli být připraveni nabídnout investorům konkrétní příležitosti pro jejich investice. Již dnes registrujeme několik zájemců z řad investorů a developerů o bližší informace k projektu. Předpokládáme, že jejich zájem vzroste po konferenci Brownfieldy 2021, která se letos uskuteční právě v Českém Krumlově, a to 17. září v areálu bývalých kasáren. Jedním z bodů programu konference bude představení projektu Nový Dvůr coby zajímavé a dlouhodobé investiční příležitosti. Tímto si se svolením organizátora dovoluji pozvat čtenáře časopisu na tuto konferenci a k návštěvě Českého Krumlova!

Kateřina Kubizňáková / foto: Jaroslav horák
a Vladan Píša, vizualizace Ateliér A8000

Realitní projekt roku

Celostátní soutěž developerských projektů Realitní projekt roku má za sebou vyhlášení za rok 2020. Soutěži, do níž se každoročně přihlašují desítky developerských projektů z celé České republiky, předcházelo několik úspěšných ročníků s bohatou účastí a velkým zájmem ze strany developerů i sponzorů.

Letos poprvé nebylo vyhlašování výsledků zařazeno do programu celostátního Realitního kongresu, ale vzhledem k současným vládním opatřením proběhlo pouze online. Na současnou situaci, plány a výhledy do budoucna se ptáme ředitelky soutěže Dany Hradecké.

Vyhlášení výsledků posledního ročníku proběhlo pouze online. Může to nějak ovlivnit další ročníky?

Všichni zúčastnění pochopili, že v dané době to byla jediná možnost, jak výsledky soutěže vyhlásit. Nicméně se slavnostní „after party“ stále počítáme a věřím, že ji v letních měsících budeme moci, i když s půlročním zpožděním, uspořádat. Registraci do letošního ročníku jsme spustili v únoru a pokračuje až do konce září. S ohledem na aktuální počet přihlášených projektů mohu jen konstatovat, že i letos bude porota moci vybírat z velkého počtu kvalitních projektů. Věřím tedy, že loňská situace letošní ročník nijak neovlivní.

Jak vnímáte kvalitu přihlašovaných projektů?

Kvalita projektů je velmi vysoká, a to jak v nové výstavbě, tak při rekonstrukcích starších domů. Těší mne, že se do soutěže přihlašují nejen velcí developeři, ale i menší butikové společnosti, jejichž projekty bývají velmi inspirující.

Sledujete v jednotlivých ročnících nějaké trendy?

Ano, je velice zajímavé přímo na naší soutěži zpětně sledovat vývoj českého realitního trhu. První ročník soutěže se uskutečnil v roce 2009 a přihlášené projekty v té době vypadaly úplně jinak než dnes. To, co se tehdy prodávalo jako luxusní bydlení, je dnes prémiové a tehdejší prémiové projekty jsou dnes standard. Trh donutil developery více inovovat, používat kvalitnější materiály, nové technologie a více se zaměřit na kvalitní design a architekturu. V posledních letech developeři kladou velký důraz na udržitelnost a s ohledem na používaný materiál a technologie berou i větší ohled na životní prostředí.

Takže změny k lepšímu?

Rozhodně. Energetická efektivita, dešťovka, zelené střechy, komunitní bydlení, udržitelnost. To jsou nové trendy, které u nových projektů sledujeme. A je jich stále více. Stále častěji také vidíme, jak se developeři snaží splynout s lokalitou a začlenit svůj projekt do místního života, tedy udělat lokalitu lepší, než jaká byla před jejich příchodem. Což je velice potěšující vzhledem k současné situaci na trhu, kdy investoři koupí téměř cokoli. Realitní development nemá mezi veřejností příliš dobrou pověst možná díky některým kauzám z minulosti. Přitom naprostá většina dnešních developerů uvažuje v kontextu udržitelnosti, veřejného prostoru, kvalitní architektury a zkvalitnění místního komunitního života.

Připravujete nějaké novinky?

V letošním roce jsme společně s manželem spustili projekt Tvize, který navazuje na naše několikaleté aktivity v oblasti organizování konferencí. Chvíli jsme zvažovali, že se pustíme cestou streamovaných online konferencí, ale rychle jsme vyhodnotili, že to není formát, kterým chceme jít. Místo toho jsme zvolili koncept moderovaných diskusí a rozhovorů u kulatého stolu a profesionální filmovou produkci. Nejsme tak vázáni místem a časem připravovaných akcí a tento koncept lze tematicky dále rozvíjet. Díky našemu partnerovi, společnosti Saint-Gobain, jsme se pustili do produkce série rozhovorů a diskusí s developery, architekty a dalšími profesionály v oblasti stavebnictví a realit. Zaměřujeme se v ní na aktuální témata ze světa developmentu, stavebnictví, realit, udržitelné výstavby, urbanismu a architektury. Je velice zajímavé sledovat různé pohledy na aktuální témata a problémy současného plánování a výstavby nových budov. Stejně tak je myslím pro diváky i účastníky velice přínosná diskuse a výměna zkušeností a názorů mezi developery.Co se týká soutěže Realitní projekt roku, současná situace nás donutila dále se zamyslet nad zkvalitněním komunikace a PR. Letos budeme nominované projekty více propagovat na sociálních sítích a mediálně profilovat soutěž jako takovou. Novinkou je také připravovaná jubilejní ročenka RPR2021, do níž bychom rádi zařadili všechny letošní přihlášené projekty a v její redakční části se chceme zaměřit právě na udržitelnost, architekturu, trendy v developmentu a představíme i některé významné osobnosti ze světa realitního developmentu.

PR

Recyklace v architektuře. Nebourat, recyklovat!

Pritzkerova cena je ve světě architektury jakýmsi ekvivalentem Nobelovy ceny. Je tedy velmi prestižním oceněním, které letos získalo duo Anne Lacatonová a Jean-Philippe Vassal. Tato dvojice si zasloužila „Pritzkera“ za nové, podle mnohých dokonce průlomové, pojetí sociálních bytů ve Francii.

Těžko říci, zda za oceněním stojí i současná světová situace, která ještě více prohlubuje sociální rozdíly. Z bohatých dělá ještě bohatší a z chudé a střední třídy třídu chudou, resp. ještě chudší. Hlavní Pritzkerovu cenu za rok 2021 si totiž letos odnesla dvojice francouzských architektů za transformaci a revitalizaci zanedbaných budov po celé Francii. Dvojice oceněných často jen upravuje to, co již existuje. Razí transformace, které umožní budovám nový, plnohodnotný život. Dokážou třeba vytvořit ze staré, nevyhovující nemocnice levné byty. Věnují se jakési recyklaci, jež reflektuje novodobé trendy.

Architektonická „recyklace“

S názvem sociální bydlení se mnohým laikům spojuje zkreslená představa hrůzostrašných ubytoven, jež bychom u nás nejspíše nazvali králíkárnami, nebo objektů spojovaných se sociálně slabými na severu Čech a v dalších chudých regio-
nech naší země.

Vítězné duo se však zasloužilo o to, že je možné se na tento druh bydlení podívat zcela novýma očima. S respektem k okolnímu prostředí, s respektem k lidem… a dokonce lze vše provést tak, aby se nájemníci nemuseli v době renovace ze svých domovů odstěhovat.

Poválečné bydlení sice vypadalo v mnoha částech Evropy velice podobně, leč ne vždy s ním bylo i naloženo stejně. Zatímco obdobné budovy u nás většinou dále chátraly, nebo byly ve velmi základním stavu dále používány pro účely sociálního bydlení, ve Francii se toho mezinárodní dvojka chopila z jiné strany. Ač tyto metastruktury ze 60. let představovaly utopickou budoucnost, Anne Lacatonová a Jean-Philippe Vassal ukázali, že je lze renovovat stylem, jenž si zaslouží ocenění, A to doslova. Jejich práce na renovaci francouzských poválečných budov sociálního bydlení na sebe strhla pozornost celého světa, a dvojice tak získala řadu ocenění, včetně Globální ceny za udržitelnou architekturu či prestižní cenu Miese van der Roheho.

Obdobným projektům věnovalo duo naprostou většinu své kariéry. Již v roce 2004 stáli, společně s architektem Frédéricem Druotem, za manifestem „Plus“. Jeho cílem bylo „zalobbovat“ u francouzské vlády, aby obrátila pozornost na veřejné bydlení. Nikoli na novou výstavbu, ale na renovaci a kultivaci budov stávajících: „Nikdy nebourejte, nikdy neodstraňujte ani nenahrazujte, vždy přidávejte, transformujte a znovu používejte!“

Paneláky s terasami

V duchu této myšlenky bylo ve Francii zrekonstruováno několik obytných bloků, jimž hrozila demolice. Zatímco u nás se „paneláky“ a na venkově „bytovky“ začaly natírat nejrůznějšími barvami, stará okna byla vyměněna za plast – a toť vše, ve Francii to uchopili daleko velkoryseji.

Přestože se francouzská politika územního plánování v roce 2000 snažila stárnoucí projekty veřejného bydlení spíše zcela zbourat a znovu postavit, než je vylepšit, trio Lacatonová, Vassal a Druot jim ukázalo novou cestu. V roce 2011 totiž dokončili transformaci Tour Bois-le-Prêtre, opuštěného rezidenčního projektu z 60. let v severní Paříži. Nejenže vyměnili fasádu budovy, což bylo nejpatrnější, ale uvnitř zvětšili obytnou plochu každé z 96 jednotek, a navíc přidali moderní prvky jako terasy či velká okna.

Další počiny tria

Za spolupracujícím triem stojí úctyhodná práce, jíž dominuje rozsáhlá generální oprava sociálního bydlení v Bordeaux, jež zahrnovala 560 bytů, aniž by vysídlila jejich současné obyvatele. Dalším obrovským plus byly i náklady na celý projekt, jelikož renovace bytů a výstavba tří bloků od nuly byla provedena za třetinu nákladů na demolici.

Lacatonová a Vassal také přeměnili starou továrnu na soukromou rezidenci, rovněž v Bordeaux, či nepoužívanou loďařskou dílnu na galerii a kancelářské prostory v Dunkirku. „Transformace je pro nás příležitostí naložit lépe s tím, co už existuje,“ uvedla A. Lacatonová v tiskové zprávě oznamující letošní laureáty Pritzkerovy ceny a dodala: „Demolice je nejjednodušší a krátkodobé rozhodnutí. Je to plýtvání mnoha věcmi – energií, materiálem i historií. Navíc má velmi negativní sociální dopad. Pro nás je to akt násilí.“

Pritzker pro Francouze

Letošní udílení prestižní ceny mělo mnohé významné nominace, a to i takové, jež by byly uděleny retrospektivně. Desetičlenná porota se však nakonec sjednotila na tom, že přístup Lacatonové a Vassala oživil „modernistické naděje a sny zlepšit život mnoha lidí. Dosahují toho prostřednictvím silného smyslu pro prostor a materiály, jež dělají architekturu silnou ve svých formách, přesvědčivou, transparentní, estetickou i etickou.“

Porota Vassala a Lacatonovou ocenila tedy především za udržitelnost jejich projektů a architekturu, která kombinuje velkorysý prostor se skromným rozpočtem a ekologickými postupy. Předseda poroty Alejandro Aravena, sám laureát Pritzkera v roce 2016, se nechal slyšet, že Lacatonová a Vassal jsou „radikální ve své jemnosti, a přitom odvážní a vyvážení uctivým, ale přímým přístupem k budovanému prostředí“.

Kristina Vacková / foto: Philippe Ruault

 

Anne Lacatonová a Jean-Philippe Vassal

původem z Francie a z Maroka, se setkali jako studenti v Bordeaux. Poté si v roce 1987 otevřeli architektonickou kancelář v Paříži Lacaton & Vassal a začali svou úspěšnou kariéru. Společně navrhli mnoho významných kulturních a vzdělávacích budov, mj. pobřežní kampus Nantes School of Architecture z roku 2009 či ambiciózní rozšíření umělecké galerie Palais de Tokyo v Paříži v roce 2012, jež je zároveň příkladem udržitelné architektury pracující s existujícími stavbami. Ve druhém projektu rozšířili stávající plochu muzea o 20 000 m2. Ačkoli drtivá většina projektů Lacatonové a Vassala je lokalizována ve Francii, pracovali také na projektech ve Švýcarsku a Senegalu, kde se mj. nyní buduje i hotel, jenž navrhli. Anne Lacatonová se tak stala šestou ženou, která byla jmenována laureátkou Pritzkerovy ceny, ačkoli se objevily i výzvy k retrospektivnímu uznání architektů Denise Scotta Browna a Lu Wenyu.

Pritzkerova cena

byla poprvé udělena slavnému modernistovi Philipu Johnsonovi v roce 1979. Cenu založili v roce 1979 podnikatel Jay Pritzker se svou ženou Cindy, a k ocenění patří bronzový medailon a 100 000 USD. „Pritzker“ oceňuje práci žijícího architekta nebo architektů, kteří vykazují kombinaci talentu, vize a odhodlání. I když v minulosti byla cena udělována jednomu architektovi, v posledních letech si ji již několikrát odneslo „uskupení“, např. duo Jacques Herzog a Pierre de Meuron v roce 2001, či letošní duo Lacatonová–Vassal. Mezi dalšími oceněnými uskupeními architektů jsou například japonské duo Ryue Nishizawová a Kazuyo Sejima (2010), španělské trio Rafael Aranda, Carme Pigem a Ramon Vilalta (2017) či irští architekti Yvonne Farrellová a Shelley McNamara (2020). Pokud je architektů vybráno víc, pak je to proto, že porota jejich práci vnímá jako neoddělitelně propojenou. Mezi dalšími laureáty ceny byli i Zaha Hadidová, Rem Koolhas či Frank Gehry, jeden z autorů Tančícího domu v Praze.