Ve dnech 12. až 15. března se v Cannes uskutečnil 34. ročník veletrhu MIPIM. Hlavním mottem bylo letos Na bydlení záleží! (Housing Matters!).

Na jih Francie se sjelo přes 20 000 účastníků, mezi nimž byli investoři, realitní odborníci či představitelé veřejné a státní správy z celkem 90 zemí. Na ploše 19 500 m² mohli navštívit na 340 stánků a expozic. Představili se tu tradiční účastníci, ale také letošní nováčci ze Severní Ameriky, Blízkého východu, jihovýchodní Asie a dalších zemí, které na MIPIM představily atraktivní oblasti pro investice.

MIPIM opět přilákal zástupce největších světových institucionálních investorů, jako jsou penzijní fondy či podílové fondy, pojišťovací společnosti, univerzitní nadace a státní investiční fondy. Celkově MIPIM přivítal investory spravující aktiva přes 4 biliony eur.

MIPIM 2024 byl dosud nejudržitelnějším ročníkem, který se vyznačoval čtyřmi závazky: učinit MIPIM čistší, zelenější, rozmanitější a zvýšit jeho společenský dopad.

Česká republika letos zůstala v ústraní – na rozdíl od sousedních zemí (s výjimkou Slovenska) – se na MIPIM po delší době nepředstavilo žádné město ani region.

Nicméně zástupci českých či v tuzemsku působících společností si cestu do Cannes našli. Některé z nich jsme požádali o stručné shrnutí jejich dojmů.

1. Jak jste zaregistroval hlavní téma letošního MIPIM a v jaké formě?
2. Připravujeme článek o umělé inteligenci v architektuře. Bylo to téma na veletrhu patrné?
3. Které přednášky byly pro vás zajímavé a určitým způsobem inspirativní?
4. Velkému zájmu se vždy těší v Cannes soutěž MIPIM Awards. Patřil některý z přihlášených projektů k vašim favoritům?

M.Sc. Tero Loukonen, Head of Research, PASSERINVEST GROUP, a. s.

1. Bydlení a jeho různé podkategorie (společné bydlení, studentské bydlení, soužití více rodin atd.) se v průběhu týdne odrazily v různých diskusích. Nedostatek dostupného bydlení je velkým tématem na mnoha trzích. Inspirativní byl půldenní pondělní summit Na bydlení záleží! O udržitelnosti, nulové uhlíkové stopě a ESG se během onoho týdne často diskutovalo v různých debatách. Vnímal jsem, jsem, že nálada na investičním trhu byla lepší než na loňském veletrhu EXPO REAL, přestože z diskusí na MIPIM zatím přesvědčivě nevyplynulo, kdy bude investiční trh aktivnější – i když mnozí letos očekávají nárůst transakcí. Hodně řečníků se domnívalo, že jsme na dně nebo blízko něj v procesu přeceňování. Někteří se domnívají, že nyní je ten správný čas začít hledat příležitosti k investicím, zatímco jiní byli toho názoru, že přeceňování ještě v Evropě neskončilo. Nicméně se zdá, že na trhu je větší jistota ohledně směřování úrokových sazeb a investoři to vidí.
2. Ano, bylo. Několik řečníků na různých konferencích hovořilo o AI. A také jsem se zúčastnil konference AI a nemovitosti, která byla jednou z nejvíce navštívených ve velkém sále Leaders Perspective Stage. Nejprve to byla působivá prezentace profesora z Kolumbijské univerzity, po níž následovala panelová diskuse, v níž ředitel globální architektonické firmy hovořil o tom, jak umělá inteligence mění práci architektů. Vlastně představil AI a architekturu na SOUP Urban Festival v roce 2023.
3. Bylo jich hodně, takže zde uvedu jen některé. V rámci pondělního půldenního summitu Na bydlení záleží! představil Kai-Uwe Bergmann, partner skupiny Bjarke Ingels Group, Scénáře bydlení pro budoucnost. V úterý ráno se v londýnském stánku konalo setkání Místa, kde lidé chtějí pracovat. A odpoledne následovala velmi dobrá debata Vize globálních investorů. Ve středu to pak byla již zmíněná konference AI a nemovitosti, která byla velmi působivá. Také Trendy na amerických realitních a kapitálových trzích ve středu přinesly skvělou diskusi. Ve čtvrtek byla nezapomenutelná debata na zasedání Makroekonomika a získávání financování. Jinak se konaly různé prezentace ve stáncích vystavovatelů Grand Paris a NEOM ze Saúdské Arábie, které byly velmi působivé.
4. Ve čtvrtek večer jsem se zúčastnil slavnostního předávání MIPIM Awards, takže jsem měl možnost vidět všechny nominované a vítěze. Líbil se mi projekt Atmosphere by Krallerhof od Hadi Teherani Architects v kategorii Nejlepší hotelový, turistický a volnočasový projekt. A lyf one-north Singapore v kategorii Nejlepší rezidenční projekt. Také The Ellikon Commercial Hub v kategorii Nejlepší nový megaprojekt vypadal úžasně. Takže jsem měl pro tuto soutěž více než jednoho favorita; byla to skvělá show jako obvykle.

Ing. arch. Oleg Haman, prezident Obce architektů, z. s., CEO a spoluzakladatel architektonické a projekční kanceláře CASUA

1. Tématem letošního MIPIM byla odolná a udržitelná města. Expozice zemí Blízkého východu tomu naprosto přesně odpovídala. Byla prezentována úplně nová města v divoké přírodě nebo poušti. Architektonicky se jednalo o díla převážně velkých renomovaných londýnských ateliérů.
2. Já osobně jsem téma AI v architektuře na MIPIM nezaznamenal. To ale neznamená, že tam vůbec nebylo.
3. Přednášky na MIPIM – zejména bývalých politiků – jsou opravdu velmi inspirující. Měl jsem v plánu jít na vystoupení bývalé finské premiérky, ale časově se to nepotkalo s koktejlem, který jsme pořádali.
4. Letos jsem měl čtyři zásahy – Royal Belge v Bruselu, Esbjerg Maritime Centre v Dánsku, Atmosphere by Krallerhof v rakouském Leogangu a Living Places v Kodani.

Michal Hink, advokát, partner DLA Piper Prague LLP

1. Vzhledem k tomu, že se hodně zabývám tématem nájemního bydlení (Built to Rent/PRS projektu), zaregistroval jsem, že na MIPIM toto téma hodně rezonovalo. Jednak jsme se mu jako kancelář věnovali a rovněž mezi klienty byl vidět zájem jak o tyto projekty, tak o investice v tomto segmentu.
2. Osobně jsem téma AI na veletrhu příliš nezaznamenal. Pravděpodobně jsem ho jen dostatečně nesledoval a nevyhledával je na jednotlivých diskusních setkáních.
3. Letos jsem se příliš nevěnoval přednáškám na veletrhu, ale spíše osobním schůzkám a potkávání se s konkrétními klienty, proto vstup z mé strany v této oblasti není relevantní.
4. Mezi finalisty MIPIM AWARDS mě letos zaujal projekt Trojena Ski Village v kategorii Best New Mega Development a Elektrownia Powisłe v kategorii Best Urban Regeneration.

Milan Stříteský, jednatel Business Network CZ s.r.o., oficiální zástupce RX France pro

MIPIM, MAPIC, MIPIM ASIA v ČR a SR

1. Letošní MIPIM byl klíčovou událostí pro mezinárodní realitní komunitu. Tento ročník se uskutečnil v době globální politické a ekonomické nejistoty, přetrvávající naléhavosti řešit změnu klimatu a zásadních výzev, jimž čelí klíčové realitní sektory, jako jsou komerční a rezidenční nemovitosti. MIPIM si klade za cíl pomoci celosvětové komunitě objevit řešení dlouhodobých strukturálních problémů formou networkingu a diskusí na vysoké úrovni. Veletrhu MIPIM se zúčastnilo přes 200 zástupců z České republiky a Slovenska. Vedle tradiční přítomnosti společností jako CTP Invest představili své produkty a služby předvedli i noví vystavovatelé, např. CRESTYL GROUP a 2N. Akce se rovněž zúčastnilo několik set firem, které působí v realitním byznysu na českém a slovenském trhu. V letošním roce jsme opět spolupracovali s ULI, WBCSD, IIGCC a World Green Building Council, abychom našli mezinárodní řešení prostřednictvím různých konferencí a networkingových programů MIPIM, které zahrnují významné podniky, jako je Bouygues & Schneider. Veletrh MIPIM jako akce sama o sobě také sehrál významnou roli. Ročník 2024 byl dosud nejudržitelnější výstavou a charakterizovaly jej čtyřmi závazky: učinit MIPIM čistší, zelenější a rozmanitější a tím zvýšit náš pozitivní sociální dopad. V letošním roce to byl rezidenční sektor, který aktivně hledal nové modely, které by vyhověly poptávce trhu – od pronájmu po vlastnictví a další změny životního cyklu jedním z klíčových témat diskutovaných na MIPIM v rámci nové půldenní konference Housing Matters! zahájené ještě před zahájením MIPIM. Tato událost svedla dohromady investory, developery, představitele místních úřadů, sdružení a urbanisty, kteří zkoumali, jak vyřešit rostoucí poptávku po bydlení, prudce rostoucí ceny a nerovnosti bydlení a sdíleli vize budoucnosti udržitelného bydlení. Konečně, protože jsme porozuměli zásadní roli nových perspektiv a názorům představitelů průmyslu při transformaci sektoru nemovitostí, jsme letos spustili program MIPIM Challengers. Tato inovativní iniciativa je navržena s tím, že 16 mladým profesionálům z oborů souvisejícím se stavebnictvím z celého světa nabídne příležitost, aby představili své nápady na MIPIM. Dostali jsme ohromující odezvu s více než 150 eseji zaslanými z 20 různých zemí. Zatímco většina příspěvků pocházela ze západní Evropy, náš konečný výběr je rozmanitý a zahrnuje účastníky ze vzdálenějších zemí, včetně Mauricia, Jižní Afriky a USA. Tato kombinace podtrhuje naše odhodlání shromáždit širokou škálu poznatků a zkušeností, abychom podpořili pokrokové změny myšlení v realitním průmyslu.
2. Doporučuji přečíst si RIBA Artificial Intelligence Report, která byla projednávána na MIPIM a konstatovala, že 41 % architektů nyní používá AI a 43 % z nich pak věří, že AI zvýšila efektivitu procesu navrhování. AI byla žhavým tématem, o němž se na akci několikrát diskutovalo, např. Sanna Marin a specializovaná sekce „AI a nemovitosti: Jak je lze správně používat, jaké to má důsledky, jak revoluční to bude?“, která byla součástí oficiálního programu MIPIM.
3. Přečtěte si závěrečnou zprávu z veletrhu zmiňující rozhovory na MIPIM o nových oblastech plných příležitostí a optimismu.
4. Soutěž MIPIM Awards představuje od roku 1991 světově nejudržitelnější a vizionářské projekty. Letos bylo do této celosvětově uznávané realitní soutěže přihlášeno 209 projektů z 39 zemí; některé z nich již dokončené, jiné se teprve začnou stavět. Mezi šest klíčových kritérií patří celková udržitelnost, integrace projektu do prostředí a komunity, kvalita uživatelské zkušenosti, ekonomický přínos, originalita konceptu a architektonické kvality. Vítězové byli vybráni na základě hlasování poroty a hlasování registrovaných delegátů MIPIM online a na místě.

Lenka Kostrounová, ředitelka financování nemovitostí ČSOB

Dojmy bych shrnula nezávisle na otázkách, protože jsem na MIPIM měla trochu jiné priority. Celkově bych shrnula dojmy z letošního MIPIM: Jako vždy velké potěšení ze setkání s významnými hráči Evropy na poli developmentu a investic, výměny názorů a sdílení zkušeností. Jinak letošním veletrhem rezonovala témata jako nájemní a sociální bydlení i spolubydlení. Je evidentní, že nedostatek bytů trápí nejen Čechy, ale i velkou část Evropy. Dalším nosným tématem veletrhu bylo ESG a AI v realitách. Tato témata nabývají na významu a je super při vzájemné diskusi s ostatním i účastníky zjišťovat, jak kdo toto téma chápe, jak je kdo daleko s jejich implementací. V případě ESG není kromě základních faktů, jakými jsou povinnosti snižovat uhlíkovou stopu nebo pravidla reportingu, nic přesně nalinkováno. Je na každém státu, společnosti, aby si našel cestu dosažení cíle. Jsem ráda, že ČSOB věnuje tématu velkou pozornost a je jedním z aktivních členů Rady pro šetrné budovy.

S ohledem na ustupující inflaci a fakt, že úrokové sazby v eurech již zřejmě neporostou (v CZK dokonce klesají), se nálada mezi účastníky zdála o poznání optimističtější než v předchozím roce. Totéž však nelze konstatovat v případě německých návštěvníků, protože tam inflace, růst sazeb a dopad na valuace byl často velmi dramatický. Koho realitní svět zajímá, tak se akce zúčastnil, byť cena vstupenky převyšující 2 000 eur je pro rozpočet firem velký zásek.

Velmi mě překvapila neúčast zástupců české veřejné a státní správy. Poprvé za dobu, co na MIPIM jezdím, což je přes 15 let, zde chyběl stánek českých měst. Nesdílím názor, že se my Češi můžeme potkat doma. Jde přece o to ukázat světu/Evropě, co se u nás chystá za stavby, co a proč se již povedlo, kdo je na trhu aktivní. Setkala jsem se pouze se zástupci Ostravy (Hana Tichánková, náměstkyně primátora pro strategický rozvoj, a jejími kolegy Jiřím Hudcem, Ondřejem Vysloužilem a Adélou Koudelovou), kteří zde letos byli jako návštěvníci, nikoli vystavovatelé. Velké díky za jejich zájem – Ostrava je dynamicky se rozvíjející město a to, že se každoročně veletrhu aktivně účastní, vnímají evropské trendy a snaží se jim přizpůsobit, jednoznačně přispívá k jejich PR mezi investory a developery. Naprostým opakem českého přístupu bylo Polsko a jejich města, která pro marketing na MIPIM dělala vše, aby se zviditelnily jejich projekty (i aktéři).

Zuzana Chudoba, Managing Director, BTR Consulting, s. r. o.

Neodpovím na jednotlivé otázky, ale shrnu své postřehy: Celým veletrhem MIPIM se prolínalo téma bydlení. Tedy v jakékoli formě – studentské, dlouhodobé, krátkodobé, spolubydlení, seniorské. Je zřejmé, že demografický a ekonomický vývoj plus potřeby bydlení nejen v Evropě předstihly nabídku, na kterou reagujeme se zpožděním až nyní. Což podtrhuje podtéma MIPIM Na bydlení záleží! Vesměs jsem cítila pozitivní náladu v oblasti investic do sektoru bydlení, která bude letos jistě podpořena klesajícími úrokovými sazbami a větší sebejistotou na všech trzích. A také nedostatkem bydlení či ubytovacích kapacit a jistým růstem cen v této oblasti.

Škoda je, že se Česká republika, nota bene Praha, která dlouhodobě řeší nedostatek nabídky bydlení v různých formách bydlení této Evropsky významné akce vůbec neúčastnila a dala tak podle mého názoru najevo, že nemá zájem o spolupráci se zahraničními investory, kteří by jistě mohli částečně pomoci současný problém svými investicemi řešit.

Obecně bylo na MIPIM cítit, že účast je oproti předcházejícím ročníkům nižší. Což je určitě spojeno se stále napjatou situací v oblasti dostupných zdrojů a ochotou investovat. Nicméně podle názorů různých investičních skupin se zdá, že by se trh mohl letos rozhýbat a od druhé poloviny roku budeme – doufejme – sledovat více transakcí v porovnání s rokem předchozím napříč Evropou. Velmi zajímavý je přístup států, jako byl hlavní partner MIPIM – Saúdská Arábie nebo dále Omán. Oba státy představily nejen velmi zajímavé rozsáhlé projekty v hlavních městech, ale i schopnost nově vznikající čtvrti v porovnání s Českem povolit a začít stavět v rekordním čase (maximálně dva roky), ale zároveň i závazek je i postavit a dokončit a také zlepšit celkovou pohodu života v nich ve specifických podnebních podmínkách. Celkově bych řekla, že nálada byla pozitivní s ještě více pozitivním výhledem do budoucna.

Tradičním vyvrcholením veletrhu MIPIM bylo slavnostní vyhlášení MIPIM Awards na závěrečném galavečeru ve Festivalovém paláci v Cannes.

Vítězi v jednotlivých kategoriích se stali

• Nejlepší projekt konverze: Royale Belge, Brusel, Belgie
• Nejlepší kulturní, sportovní a vzdělávací projekt: Esbjerg Maritime Center, Esbjerg, Dánsko
• Nejlepší hotelový, turistický a volnočasový projekt: ATMOSPHERE by Krallerhof, Leogang, Rakousko
• Nejlepší průmyslový a logistický projekt: ESR Higashi Ogishima Distribution Centre, Kawasaki, Japonsko
• Nejlepší projekt s kombinovaným využitím: Royale Belge, Brusel, Belgie
• Nejlepší kancelářský a obchodní projekt: St. John’s Terminal, New York, USA
• Nejlepší rezidenční projekt: Living Places Copenhagen, Kodaň, Dánsko
• Nejlepší projekt městské regenerace: BASSIN 7, Aarhus, Dánsko
• Nejlepší nový development: Casa BFF, Milán, Itálie
• Nejlepší nový megaprojekt: The Ellinikon Commercial Hub, Metropolitan Pole of Hellinikon, Atény, Řecko
• Zvláštní cena poroty: ESR Higashi Ogishima Distribution Centre, Kawasaki, Japonsko

 

 

 

Architekt Ondřej Chybík oceňuje odvahu radních města Jihlavy zachovat pozici arény v bezprostřední blízkosti centra města a věří, že toto rozhodnutí přinese synergický efekt jak pro novostavbu, tak pro samotné centrum. 

Aréna tak bude sloužit sportovnímu klubu, veřejnosti i školám v sousedství. Vedle hokeje a dalších halových sportů, zde bude možné provozovat i další sporty, např. na střeše bude běžecký ovál. Plánují se zde i kulturního akce. Kromě flexibilního prostoru pro koncerty nabídne hala i různé variabilní výstavní prostory pro veletrhy, přednášky, putovní expozice. A to vše na hraně historického jádra města. Aréna tak významně rozšíří nabídku aktivit v centru Jihlavy a stane se dalším důvodem, proč navštívit město i Kraj Vysočina. S Ondřejem Chybíkem z brněnského architektonického ateliéru CHYBIK + KRISTOF jsme hovořili o různých aspektech této multifunkční arény.

Původní hala byla v podstatě plechová krabice. Jak jste v ateliéru došli k finální podobě?

Forma budovy vychází z více parametrů, ale ten úplně nejdůležitější je prostupnost územím. Jelikož jsme v centru města, nechtěli jsme vytvořit bariéru v širším kontextu. Proto je areál rozdělen do čtyř objektů (dva stávající a dva nové) a vytváří tak městský kampus. Centrální stavba je samotná multifunkční hala, která je logicky nejvýraznější. Hokej má v srdci Jihlavanů významné místo – i proto je tato stavba formálně nejexpresivnější. Chtěli jsme navrhnout budovu, kterou si budou schopny vybavit a nakreslit i děti ve školce. Půdorysně vychází z tvaru ledové plochy uvnitř a elipsy zvenčí. Různé prolínání těchto dvou základních forem nám dovoluje akcentovat významná místa v objektu, jako jsou vstupy do stadionu.

Hala stojí v místě z jedné strany obklopené parkem, na druhé straně páteřní komunikací. Jak to ovlivnilo návrh?

Stadion je zasazen ve velice pestrém kontextu, z východní strany je průmyslový areál pivovaru Ježek, z jihu budova vysoké školy, ze západu ulice rezidenčního charakteru a ze severu park Smetanovy sady. Definice rozhraní ke každému z těchto celků, byl jedním z nejsložitějších úkolů celého návrhu. Nejvýznamnější změnou je zklidnění ulice Tolstého. Cílem bylo vytvořit významné veřejné prostranství, odkud se vstupuje do budovy vysoké školy a stadionu. V tomto prostoru dojde ke zklidnění dopravy, doplnění mobiliáře, před vysokou školu se navrátí stromořadí a ulice bude směrem k aréně rozšířena, kde plynule naváže na dvojici pobytových schodišť. Ve stejném duchu jsme přistupovali ke každé hraně řešeného území, snažili jsme se naším návrhem vnést novou přidanou hodnotu, která bude propojovat celý městský kampus s jeho okolím. 

Váš ateliér je vyhlášený vnášením moderních technologií a zeleného přístupu do projektů. Jak je to v tomto případě?

Hokejový stadion je v této problematice výzvou, ze své podstaty je energeticky náročný. Snažili jsme se celkový energetický systém co nejvíce propojit, aby například odpadní teplo z výroby ledu bylo používáno pro ohřev vody. Těchto soudobých řešení je v projektu celá řada. Důležitá je práce se stíněním; střecha stadionu je pokryta extenzivní zelení podporující retenci vody a biodiverzitu v centru města. Fasády budov jsou stíněny za pomoci sekundárního pláště včetně okenních otvorů. 

Aréna má být multifunkční. To v provozu znamená mnoho funkcí s velkou variabilitou. Co to pro vás v návrhu představovalo?

V návrhu jsme pracovali s co nejpragmatičtějším rozdělením, aby na sebe jednotlivé funkce co nejlogičtěji navazovaly a zároveň jejich individuální multifunkčnost dovolovala co největší variabilitu. Například ochozy v přízemí arény mohou být využity jako výstavní prostor. Celý komplex bude vybaven soustavou akustických závěsů, které mají schopnost výrazně měnit atmosféru a prostorové uspořádání. Například jsme schopni v aréně zatáhnout celý horní prstenec tribuny, podpořit tak poslechovou pohodu v hale a zároveň uspořádat koncert vážně hudby s menší kapacitou, aniž by prostor vypadal poloprázdně. Tyto změny charakteru interiéru dovolují maximální flexibilitu využití haly – všechno zmíněné je samozřejmě podpořeno audiovizuální technikou.

V době mezi návrhem a výstavbou bylo třeba se vyrovnat s různými nástrahami např. covidem nebo razantním zdražením stavebních materiálů. Došlo v důsledku toho k nějakým změnám oproti původnímu projektu?

V tomto ohledu byl návrh opravdu náročný, v průběhu projektování jsme se museli vyrovnat se spoustou vnějších vlivů, ať už to byl covid, nebo začátek války na Ukrajině, který vedl v inkriminovaném období ke značné nestabilitě světových trhů se stavebními materiály. Některé okamžiky byly opravdu složité, ale vůle města projekt realizovat byla ohromná a výsledkem je dnes stavba v plném proudu, za což jsme jako autoři nesmírně vděční.

Inspirovali jste se nějakým projektem v zahraničí nebo u nás?

Hokejový stadion je téma, které se architektovi nedostane na stůl každý den. Proto jsme nastudování této typologie brali velmi zodpovědně a navštívili jsme bezpočet stadionů, jak u nás, tak v zahraničí. Nedá se říct, že bychom měli nějakou přímou inspiraci, snažili jsem si z každé návštěvy vzít to nejlepší. Co nás zaujalo, je, jak se tato typologie mění. Dnes je v podstatě nemyslitelné, že byste postavili stadion této velikosti, kde by se hrál jen hokej. Arény se staly typologickým chameleonem, který je schopen měnit svou podobu a do značné míry i funkci.

Red.

Foto: Ateliér CHYBIK + KRISTOF

„Celkově vnímám Horáckou multifunkční arénu v Jihlavě jako architektonicky zajímavou, funkční, inovativní veřejnou stavbu, která spojuje kulturu, sport a společnost,“ říká na úvod rozhovoru Josef Prokeš, zkušený projektový manažer DELTA Group ČR.

Odpovědi DELTA Group ČR: Josef Prokeš, senior project manager

Nová multifunkční aréna v Jihlavě má svým moderním pojetím překonat ostatní sportovní haly v ČR. Čím bude tak mimořádná?

Výjimečnost spatřujeme v jejím multifukčním pojetí, neboť je od počátku jasné a odráží to celý koncept haly, že je určena jak pro sportovní akce, tak pro kulturní a společenské dění v regionu. Podporujeme myšlenku vytvořit místo klasické standardní arény centrum dění pro občany Jihlavy, kde je živý ruch, neustále se něco děje, a to nejen pro fanoušky hokeje. Rozhodně bych také zmínil okruh atletické dráhy na střeše velké arény (elipsovitý objekt). Navíc tato forma střechy bude pokryta zelení (extenzivní forma), což zlepší tepelné vlastnosti budovy a zajistí čistší ovzduší v okolí. Obecně zkušenosti ukazují, že díky ochraně před UV zářením se může prodloužit životnost střechy až o 10 let. Tato atletická dráha bude volně přístupná veřejnosti. Vzhledem ke statickému zatížení a požární bezpečnosti bude omezena na 50 osob. Je třeba také zmínit, že tu nemluvíme jen o velké hale. Projekt Multifunkční haly Jihlava zahrnuje celkem čtyři objekty: velkou arénu, nárožní multifunkční objekt a rekonstrukci dvou starších budov (malý zimáček a technická budova). Tyto stávající objekty projdou rovněž částečnou revitalizací a budou napojeny na nové objekty. Z pohledu technického řešení i designového luxusu považuji také za poměrně vzácný prvek tzv. probarvené prefabrikované konstrukce v barvách navržených architektonickým studiem, které odpovídají barevné koncepci interiéru – šedá, černá a červená. Zmínil bych rovněž výjimečné umístění tzv. sky boxů, které jsou zavěšeny na střešní nosné konstrukci, což je technicky neobvyklé řešení. Sky boxy obvykle nabízejí výjimečný sportovní zážitek spojený i s komfortem občerstvení a jsou velmi oblíbené zejména mezi firemní klientelou.

Projekt je na velikost města velmi ambiciózní. Společnost DELTA ale má s náročnými projekty řadu zkušeností. V čem je stavba a přestavba v Jihlavě přece jen jiná?

V tom, že se nachází v bezprostřední blízkosti centra Jihlavy. S tím je spojená vysoká logistická náročnost na umístění staveniště, skladování stavebního materiálu, celkovou logistiku, ale i samotnou montáž. Jen nyní máme na staveništi celkem pět věžových jeřábů, které jsou doplňovány mobilními jeřáby. Zkrátka od silnice k silnici je vše zastavěné, to je nejnáročnější pro celý proces výstavby. Proto se neustále snažíme nejen hledat řešení, což je naše specialita, ale také je najít. Zde bych zdůraznil, co se týká technické podpory a odbornosti, že na to nejsme sami. Na koordinaci výstavby spolupracujeme se společností Fetters Management a také spolupráce s generálním dodavatelem GEMO je zatím skvělá, běží dobře. Pracujeme v pozitivní atmosféře a sehraný tým, který se koncentruje na hledání řešení místo hledání chyb a obviňování, má skutečně jinou sílu. Toto partnerství je pro úspěch projektu skutečně velmi důležité. Na druhou stranu je třeba říct, že umístění v centru je sice pro proces výstavby velmi složité a náročné, ale přinese neopominutelnou výhodu občanům Jihlavy. Díky prosklené fasádě místo typické dlouhé chodby, kterou musíte ve většině arén projí, nabídne procházejícím návštěvníkům pohled přímo na ledovou plochu či prostor, kde se zrovna odehrává živý koncert nebo výstava. Od toho jsme tu my, stavaři, technici, stavební inženýři, abychom pomohli technicky vyřešit tuto koncepci a naplnit myšlenku investora.

Jak probíhají současné stavební práce a jaké je jejich procesní nastavení?

Momentálně jsme ve fázi hrubé stavby. Máme za sebou založení stavby a zhotovení základové desky elipsovitého objektu velké arény. Dokončuje se také realizace svislých a vodorovných monolitových konstrukcí v podzemní části objektu. Aktuálně probíhá montáž betonových prefabrikovaných konstrukcí. Celému procesu výstavby pomáhá tzv. rotační stavební metoda při níž je stavba rozdělena na kvadranty, každý kvadrant má svůj vlastní harmonogram, které však vytvoří v závěru jeden funkční celek. Za velký milník v průběhu stavebních prací považuji montáž střešní konstrukce, která je naplánována na srpen a pak bychom měli dosáhnout stanoveného cíle, tj. hala bude do konce roku tzv. vodotěsná neboli hala bude zastřešená. 

Můžete prosím rámcově charakterizovat účast firmy DELTA na projektu?

Úkolem DELTA je spolu s partnerem Fetters Management a generálním dodavatelem GEMO postavit společně výjimečnou arénu v České republice, která však nebude žít jen hokejem a sportem. Bude součástí nové etapy kulturně společenského života celého kraje Vysočina. A jak říká jednatel nové obchodní společnosti, která bude arénu provozovat, Martin Lindovský, bude to aréna všech a pro všechny. Co do činností na projektu, je naše role charakterizována jako správce stavby, což zahrnuje dohled nad celým projektem, koordinaci jednotlivých fází a řízení procesu výstavby. Koordinace výstavby je klíčová pro sledování pokroku, plnění časového harmonogramu, sledování prostavěnosti, kontrolu kvality, ale také eliminaci případných rizikových fází projektu. Zároveň máme roli cenového konzultanta, technického dozoru stavebníka a dohledu nad implementací digitální platformy Dalux. Celý projektový tým ji aktivně využívá pro řízení kvality výstavby. Těší mě, že i v této technické části je projekt inovativní. Zapojení digitalizace do procesů mě velmi těší, neboť vnáší do základních procesů efektivitu, transparentnost a eliminuje chyby.

Předpokládám, že jste při práci na projektu ve spojení s architekty, stavební firmou a městem jako investorem. Jak komunikace probíhá?

Vysoká úroveň komunikace, spolupráce celého týmu a dobrá projektová kultura má zásadní vliv na úspěch projektu. Fungujeme na bázi standardních kontrolních dní, jak s investorem, tak projekčním týmem, design mítincích či ad hoc jednáních. Osobně hodnotím spolupráci jako perfektní v rámci celého projekčního týmu a věřím, že termín dokončení a celkový proces výstavby zvládneme a spolu s investorem přineseme Jihlavě výjimečnou arénu, která bude centrem dění nejen pro Jihlavu, ale i pro celý Kraj Vysočina.

Je něco, co je i pro vaši společnost na tomto projektu nové, s čím se seznamujete?

V únoru jsme na staveništi přivítali návštěvu z Národní sportovní agentury, která je významným partnerem projektu. V rámci podpory sportu a turistiky podpořila arénu částkou 300 mil. Kč z celkového rozpočtu 2 mld. Kč. Tato spolupráce pro nás představuje novou dimenzi, kdy investor spolupracuje s více institucemi, přesto stále platí naše garance, že zodpovídáme za úspěch stavebního projektu. Inspekce proběhla úspěšně a předseda agentury byl s průběhem a kvalitou stavby spokojen.

Kdy vaše spolupráce na hale bude naplněna? Nebo budete i zapojeni do provozní fáze?

Pro nás bude naplněna spolupráce předáním celého stavebního díla investorovi. Hala má být dokončena do konce září 2025, část zimní hokejové sezony tedy třeba stihneme včetně potřebné přípravy kulturně-společenského programu na podzim. 

Arnošt Wagner, foto Atelier Chybík+Kristof