DELTA slaví 30 let a chce více sázet na udržitelnost

/0 Komentáře/in , , /by

Firma DELTA vznikla v rakouském městě Wels, kde dosud sídlí její centrála. Celkově má skupina firem DELTA 12 poboček ve čtyřech zemích s více než 350 zaměstnanci, z nichž asi 50 zahrnuje česko-slovenský tým.

I když historicky první pobočka v Čechách byla účelově založena v Českých Budějovicích, kde DELTA doprovázela stavbu lokálního nákupního centra, dnes má DELTA v Čechách své zastoupení v Praze a Třebíči. Více nám o minulosti i současnosti firmy řekl její CEO Erik Štefanovič.

V rámci skupiny firem DELTA slaví kulaté výročí pouze česká pobočka?

Celkově DELTA existuje už impozantních 47 let, což doufám ukazuje, že to, co děláme, děláme dobře. Proto na turbulentním stavebním trhu pracujeme už tak dlouho, což mě velice těší. Před těmi 30 lety to začalo jako v mnoha jiných firmách. Rakouská matka se rozhodla rozšířit své působení na další zajímavě se rozvíjející trhy a rozhodnutí padlo na ČR. V té době jsem nastoupil do rakouské centrály ve Welsu. Krátce na to jsme se dohodli na tom, že přestoupím do České republiky a začnu jako první zaměstnanec rozvíjet projekci pro český trh.

Jaké byly ty začátky?

Česká republika měla vždy silnou tradici v průmyslu a i zde se v roce 1993 odvíjel silný nárůst a zajímavé trendy, a proto i česká DELTA byla hodně vázána na průmysl. Pracovali jsme pro značky, jako je Magna, Fischer, Mann Hummel, dm drogerie apod. Silně se také měnil trend v oblasti nakupování a zábavy, vznikala první nákupní centra propojená se zábavou, takže i my jsme pracovali na projektech typu Europark Praha, síť prodejen ASKO nábytek, STOP SHOP, Möbelix, Billa, Kaufland nebo postupném budovaní sítě multikin CineStar. To byly takové základy, které vlastně v České republice vznikaly. Bylo nutné vytvořit infrastrukturu řekněme pracovních míst a zároveň infrastrukturu pro nakupování. Takže naše první projekty byly vesměs z 50 % průmysl a z 50 % nakupování. Naše portfolio tvořila převážně větší nákupní centra v kombinaci s průmyslem a administrativními objekty. Dnes už jsme se posunuli a směřujeme k oblasti výstavby objektů pro zdravotnictví, stavby v oblasti vzdělávání, kultury, sportu a bytových komplexů. 

Co bylo v průběhu těch let takovým důležitým milníkem?

Z mého pohledu – i pro českou DELTU – to byl Europark v Praze Štěrboholích. Bylo to v začátcích fungování české pobočky DELTA, když nám byl svěřen mezinárodní projektový management tohoto nákupního centra, v té době jednoho z největších. Specifikem navíc bylo, že klient nechtěl pracovat s generálním dodavatelem, takže jsme tenkrát při výstavbě řídili zhruba 60 mezinárodních firem. Museli jsme je koordinovat, aby bylo možné nákupní centrum postavit. U toho jsme se hodně naučili a posunulo nás to výrazně dopředu. Následně jsme pak postavili ještě jedno nákupní centrum v Hradci Králové. Bylo to období, kdy jsme začali růst a z malého týmu o pěti lidech jsme se najednou rozrostli na dvojnásobek a postupem času jsme se dostali až k dnešní podobě. Česko-slovenský tým, který nyní vedu, má téměř 50 lidí, kteří nyní působí na zdejším trhu.

Hovoříte o česko-slovenské společnosti. Jak to v dnešních podmínkách funguje?

Jsem jednatelem české i slovenské pobočky, z nichž každá je samotná společnost s ručením omezeným a velice úzce spolupracují. Kolegyně a kolegové jsou často odborníci na určitou problematiku, takže třeba někteří slovenští zaměstnanci pracují na českých projektech a naopak, protože to prostě umějí lépe. Takže se vzájemně doplňujeme. A v tom je myslím velká síla naší společnosti, vzájemná propojenost kompetencí a zároveň rozmanitost zkušeností z jednotlivých trhů. 

Europark byl jediným milníkem?

Určitě ne. Jedním z dalších důležitých milníků byla skutečnost, že jsme velice brzy zahájili modelování budov v BIM. Již před 10 lety jsme v BIM a celkové digitalizaci stavebních procesů viděli perspektivu do budoucna, proto jsme se snažili velice brzy sbírat zkušenosti. Dělali jsme to  s nadsázkou řečeno skoro až potají, protože klienti často nevěděli, že zakázku modelujeme zároveň v BIM. Tehdy jsme se vlastně učili s tím softwarem zacházet a sbírali jsme zkušenosti, které v počátcích byly bolestivé. Na trhu nic takového nebylo, všechno jsme si museli připravit sami. Dnes fungují knihovny prvků, kde jsou téměř všechny potřebné elementy k dispozici. Tehdy to ale bylo velice náročné, ale získali jsme tím obrovský náskok. Právě tyto zkušenosti s BIM dokážeme nyní při projektování budov smysluplně ve prospěch investora zúročit. A myslím si, že právě tento nový způsob tvorby projektů bude znamenat výraznou změnu do budoucna. Sběr a příprava správných dat nám vytvoří možnost, abychom v budoucnu dokázali vybudovat skutečně inteligentní města a uměli jednotlivé objekty opravdu efektivně propojovat. 

V čem vidíte výhodu BIM?

Jako jednu z hlavních výhod BIM vnímám absolutní transparentnost, propojenost informací, a tedy i změnu v komunikaci na projektu pro všechny zúčastněné. Včetně eliminace chyb, nepřesností a maximální zefektivnění všech procesů v rámci celého týmu od architektonického konceptu až po kolaudaci a s tím spojenou otázkou předání informací správci budovy či facility managementu. A když půjdeme ještě dál, tak nám BIM dokáže přesně zobrazit i zbytkovou prodejní hodnotu materiálu a budeme mít k dispozici i mnohé další informace třeba ve smyslu energetické náročnosti budovy, což přináší investorovi či majiteli objektu obrovské množství výhod. Tato data, která o projektu shromažďujeme, nám v budoucnu pomohou přistupovat k různým procesům mnohem smysluplněji.

Za těch 30 let ale nebylo vždy vše růžové, že?

Na stavebnictví je krásné to, že se neustále něco děje. Obor, který se neustále vyvíjí dál, inovuje, neustále zažíváme změny a rozhodně nelze usnout na vavřínech. Loni jsme zažívali při výstavbě výzvy spojené s chybějícím stavebním materiálem a s tím, jak zoptimalizovat všechny navazující procesy a jak co nejúčinněji vznikající skluz zmírnit. I v budoucnu očekáváme, že některé materiály se stanou hůře dostupné, souvisí to s chováním k naší planetě. Proto budeme nuceni se v horizontu několika let více zaměřit na recyklaci materiálů a právě i v tom nám velmi efektivně dokáže pomoci BIM. BIM model bude obsahovat informace o obdobném objektu, který je určen k demolici, a tak bude možné si ho koupit a recyklovat. Musíme změnit myšlení a naučit se to jinak. Jako obrovskou výhodu vnímám právě sílu dat a informací. Při jejich vyhodnocování nám bude pomáhat umělá inteligence. Zatím nám ale chybí součinnost, protože stále velmi plýtváme. Města mají určité potřeby, ale my nevíme, zda je dokážeme lépe vykrývat, protože nemáme dostatečné informace. Do budoucna by se mi líbilo, aby informace byly k dispozici a my je lépe využívali pro vyšší energetickou efektivitu, zdraví obyvatel a celkovou ochranu klimatu.

Dostáváme se do současnosti. Jak vypadá dnešní struktura společnosti?

Před zhruba 10 lety došlo ke změně managementu v naší společnosti. Ten původní zakládající management v Rakousku odcházel a odprodal firmu nástupcům. Konkrétně, dva ze tří zakladatelů odešli ze společnosti, jeden měl chuť s námi pokračovat a zůstal; 10 manažerů dostalo možnost odkoupit si podíl ve firmě, tudíž se z nás stali spolumajitelé nové firmy. Měli jsme plány, které samozřejmě zahrnovaly růst společnosti, podporu, rozvoj udržitelným směrem atd. Naším posláním je jednoduše řečeno vytvářet lepší svět a snažíme se tímto směrem nadchnout naše kolegyně a kolegy i investory. Když jsme přebírali v nové vlastnické struktuře skupinu DELTA, bylo nás asi 120, v současné době se skupina DELTA rozrostla na více než 350 zaměstnanců. 

Jaké projekty vám dělají radost?

Těší mě, že v posledních měsících cítím velkou snahu investorů i klientů o změnu myšlení. Začínají si totiž uvědomovat, že je čas na určitou změnu. Postup je sice pomalý, ale citelný. Před lety jsme si dali cíl, aby alespoň jeden element v každém projektu byl zelený – a to se nyní skutečně daří i díky tomu, že klienti mění přístup.

Co by tomu ještě mohlo více napomoci?

Je třeba navodit systém vzoru, to znamená, že ti největší hráči – ideálně státní, ale i veřejná sféra, zejména velcí developeři, jejichž projekty jsou viditelnější a často investují obrovské peníze – by měli být vzorem pro ostatní. To se mi například líbí v Rakousku, kde jsme nedávno otevírali projekt studentského kampusu v rámci nemocnice v Riedu. Investor se tam rozhodl pro maximální udržitelnost a společně jsme vytvořili pro okolí a (nejen) mladé lidi inspirativní vzor, a to je strašně důležité. 

Jaké máte plány do budoucna?

Velmi silně se nyní chceme chopit právě udržitelnosti. V celé skupině jsme během posledního roku shromáždili přes 30 specialistů ze všech poboček do jednoho interdisciplinárního týmu napříč všemi čtyřmi zeměmi, který má na starosti udržitelnou výstavbu. Směřujeme k poradenství v oblasti taxonomie, ESG, připravujeme vlastní certifikaci budov atd. Také v České republice se snažíme velmi aktivně rozvíjet tímto směrem. Naší snahou je, aby od začátku klient uvažoval o projektu jiným způsobem – a v tom vidím velkou příležitost.

Máte nějaké konkrétní příklady?

Naše skupina se například loni rozhodla, že letošním rokem počínaje v Rakousku a od příštího roku také u nás nebudeme pořizovat nová auta se spalovacím motorem, takže veškerou firemní flotilu budou tvořit pouze elektro auta. To je tedy cesta, kdy i náš český tým bude muset změnit způsob uvažování. Myslím, že naše zodpovědnost za snižování uhlíkové stopy nebude vyžadována pouze legislativně, ale bude také obecně očekávána od našich klientů a partnerů. Pevně doufám, že Evropa bude pro ostatní vzorem.

Učili jsme se za pochodu…

/0 Komentáře/in , , , /by

Před 30 lety postavila developerská společnost InterCora první obchodní centrum v Plzni a změnila tak kulturu nakupování. Nyní má na kontě přes 300 retailových objektů a další staví. 

O počátcích podnikání i vizích jsme hovořili se zakladateli firmy Ivanem Hlaváčkem (IH) a Dr. Güntherem Zembschem (GZ).

InterCora letos slaví třicítku. Vzpomenete si, jak to všechno začalo?

IH: Vidím to, jako by to bylo včera. Když jsme naši společnost s mým přítelem a obchodním partnerem Dr. Güntherem Zembschem v roce 1993 zakládali, byl krásný zimní den a ve vzduchu ještě byla cítit euforie z nově nabyté svobody. 

Jak jste se seznámili?

IH: V roce 1981 jsem emigroval do Německa, potkali jsme se v Bavorsku, kde jsem prožil kus života a dodnes se tam rád vracím. Podnikatelskou vizi jsme s Güntherem začali formovat ještě před pádem režimu. Začátky nebyly snadné, protože jsme na trhu byli opravdoví průkopníci. Vystavěli jsme vůbec první obchodní centru v Plzni – NC EDEKA na Lochotíně. 

S jakými výzvami jste se setkávali?

IH: Učili jsme se za pochodu. Vzpomínám si na otevření našeho prvního obchodního centra. Položili jsme tam krásnou keramickou dlažbu a byli na ni náležitě hrdí. Když přijel na přejímku tehdejší ředitel EDEKY, vytáhl z kapsy kovovou marku, poslal ji po zemi a mince poskakovala sem tam. Řekl, že dlažbu musíme vyměnit, že musí být hladká, aby po ní nákupní vozíky dobře jezdily. Tak jsme to opravili. S každým dokončeným projektem jsme rostli. Začínali jsme jako malá kancelář se dvěma zaměstnanci. Dnes máme 75 kolegů, specializovaná oddělení a jsme lídrem retailového trhu v České republice a na Slovensku.

Jak zpětně vnímáte 90. léta? Co byly hlavní impulzy k vašemu růstu? 

IH: Tehdy a první roky nového milénia byly svým způsobem neopakovatelným obdobím, které vytvořilo všem podnikavým občanům ideální podmínky pro uskutečnění snů. Společnost tehdy při přechodu na tržní ekonomiku toužila dohnat trendy běžné v západní Evropě, přičemž jedním ze symbolů byly supermarkety, kde bylo k dostání spotřební zboží po celý rok. S érou socialismu skončilo nebo postupně uvadalo množství státních podniků, jako byly například pivovary, cukrovary nebo provozovatelé autobusové dopravy. InterCora se tak vedle standardních projektů soustředila i na tyto brownfieldy, jimž vtiskla novou tvář. Města tenkrát prodej pozemků a rozvoj služeb pro občany všestranně podporovala a spolu se státem budovala potřebnou infrastrukturu.

GZ: Tehdy jsme si také rozdělili role. Zatímco Ivan měl na starosti koordinaci projektů a chod firmy, já jsem se soustředil na financování projektů úvěrovými bankami. Bylo to období velmi rychlé expanze, současně se vyvíjel a sytil retailový trh. Časy téměř neomezených možností jsou sice ty tam, ale my máme stále chuť stabilně růst.

Na kontě máte přes 300 objektů. Na jaký projekt jste nejvíc hrdí?

GZ: Za velký úspěch považujeme hybridní nákupní centrum v Banské Bystrici. Řadu let poskytujeme mezaninové úvěry podle zásady, že pokud náš věřitel narazí na problémy s realizací financovaného objektu, které nedokáže sám vyřešit, převezmeme objekt a dokončíme jej sami. Před více než pěti lety jsme prostřednictvím jedné rakouské banky obdrželi žádost vídeňského developera o mezaninový úvěr v řádu 5 až 10 mil. eur. Po přezkoumání předložených dokumentů jsme se rozhodli poskytnout mezaninový úvěr. Společně s financující bankou jsme přezkoumali dokumenty a zjistili, že řada z nich je zfalšovaná, například doklady o katastru nemovitostí, doklady o majetkových poměrech atd. Projekt byl velmi složitý. Jeho součástí je centrální autobusové nádraží, které je spojeno s hlavním nádražím železniční sítě Slovenské republiky. Nákupní centrum je koncipováno jako hybridní, část jako obchodní centrum a část jako nákupní galerie. Nebylo možné předvídat, že se generální dodavatel po zhotovení zhruba poloviny objemu stavby dostane do platební neschopnosti, takže jsme museli přeskupit a koordinovat jeho subdodavatele. Až po otevření autobusového nádraží a obchodního centra Terminal jsme se dozvěděli, že všichni naši předchůdci, kteří se pokoušeli projekt realizovat, neuspěli. Toto hybridní nákupní centrum stejně jako autobusové nádraží je v provozu již téměř pět let a je naší vlajkovou lodí na Slovensku.

Které nákupní centrum jste dokončili naposledy a jak se liší od toho prvního před 30 lety?

IH: Za poslední roky se proměnily potřeby a požadavky zákazníků, což se promítlo i do našich nákupních center. Nakupování dnes musí být především zážitek spojený třeba s posezením v kavárně nebo restauraci. Proto jsou samozřejmostí odpočinkové zóny a food courty. Snažíme se rovněž podporovat trvale udržitelný rozvoj, takže na vybraných objektech instalujeme fotovoltaické panely a na parkovištích umožňujeme zákazníkům dobití jejich elektromobilů. Téma životního prostředí nám rozhodně není lhostejné.

Co letos plánujete? A co přejete InterCoře k narozeninám?

GZ: V letošním roce nás čekají dvě velké akce. Předně ve spolupráci s městem Plzní kompletně revitalizujeme jedno z našich starších nákupních center na plzeňském sídlišti Skvrňany. Jde o technicky náročný projekt spojený s demolicí stávající prodejny Penny Market a dalších prostor a výstavbou zcela nového obchodního centra, vedle něhož město v budoucnu realizuje park. Na Slovensku chystáme výstavbu retailového centra v širším centru Košic. K tomu průběžně rozvíjíme několik developerských projektů, které jsou zatím ve fázi plánování či povolování. Práce je tedy stále dostatek. 

IH: InterCoře bych za sebe i za pana Dr. Zembsche popřál, abychom i nadále měli dost projektů a aby nám i našim kolegům přinášela práce radost a naplnění.

default

YIT začne stavět i mimo Prahu

/0 Komentáře/in , /by

I přes negativní ekonomické faktory překročil obrat společnosti YIT v loňském roce 2 mld. Kč a prodala lehce přes 200 bytů. 

YIT v minulém roce ve vyšší míře implementovala technologii tzv. prefabrikace, nově u konstrukčních prvků. Intenzivně se věnuje i recyklovaným materiálům a podle nadnárodní strategie pokračuje v plnění vytyčených ekologických cílů. „I přes turbulentní vývoj realitního trhu v roce 2022 zůstáváme optimisty a v letošním roce očekáváme jeho oživení. Se snižováním inflace by mělo dojít k poklesu hypotečních sazeb, což přispěje k obnově poptávky,“ uvádí generální ředitel YIT Stavo Marek Lokaj. Dodává: „Co se týká nových trendů, sledujeme stoupající zájem o energeticky úsporné bydlení a moderní technologie, jako jsou fotovoltaické panely, rekuperace či LED osvětlení. Ty jsou proto již součástí našich nových projektů.“

Bilance YIT v roce 2022

Developer v loňském roce zkolaudoval projekty Parvi Cibulka se 150 byty loftového typu a Koti Libeň se 140 jednotkami. Fáze hrubé stavby dosáhly dva projekty – areál Vesi Hostivař s 208 jednotkami apartmánového typu a etapy Kemi a Ranua v komplexu Lappi Hloubětín. Pokud jde o nové projekty, YIT začala v roce 2022 s výstavbou a prodejem celkem 119 bytů ve dvou projektech – Rivi Bachova se 47 byty a Happi Milánská se 72 jednotkami.

YIT plánuje výstavbu mimo Prahu

„Další výstavbu v minulém roce jsme nemohli realizovat, protože se prodloužily procesy získání stavebního povolení. Nicméně věříme, že letos se nám ji podaří spustit. Jde o dvě zbývající etapy v areálu Lappi Hloubětín a projekty v lokalitách Prahy 5, 11 a 12 celkem s více než 300 byty,“ popisuje Marek Lokaj. Dále doplňuje: „V rámci naší strategii se zaměřujeme i na expanzi do regionů. Chystáme proto naši první mimopražskou výstavbu v Kladně, kde po etapách plánujeme postupně postavit přibližně 800 bytů.“

Rozšíření využití prefabrikace

Pro urychlení a zkvalitnění výstavby YIT implementuje inovativní technologii prefabrikace. „V některých našich projektech již instalujeme modulární koupelny, jež se vyrábějí v moderních továrnách a dovážejí se na stavbu plně vybavené,“ vysvětluje Marek Lokaj. Developer už instaloval na 300 takových koupelen. Využití prefabrikovaných prvků ale nyní dále rozšiřuje. V bytovém domě Happi Milánská jsou instalovány i další konstrukční prvky z prefabrikátů.

Stále větší důraz na ekologii

YIT se snaží hledat nové materiály minimálně zatěžující životní prostředí. Zavedla např. výstavbu z betonu z recyklovaného kameniva, čímž v komplexu Vesi Hostivař dojde ke snížení emisí CO2 o téměř 3 %. V rámci strategie ESG aktualizovala YIT své standardy. „Na využívání obnovitelných zdrojů a energeticky úsporné technologie pamatujeme již během navrhování všech našich projektů. Každý z nich má od samotného začátku tzv. ESG kartu, kde stanovujeme parametry a technologie vhodné pro instalaci v daném projektu,“ říká generální ředitel YIT Stavo.

Rozvíjíme nejlepší logistické lokality na trhu.

/0 Komentáře/in , , /by

Logistické nemovitosti byly dlouho spíše v pozadí zájmu o dění na trhu, vývoj posledních let však poukázal na jejich důležitost a vysoká poptávka z nich udělala téměř nedostatkové zboží. 

Trendy na tuzemském trhu, udržitelné směřování segmentu, nové technologie i důležitost služeb s přidanou hodnotou jsme probírali s Kateřinou Březinovou (KB) a Annou Jůzovou (AJ), manažerkami pronájmu a zákaznických zkušeností globální industriální developerské jedničky Prologis pro Českou republiku.  

Jak hodnotíte vývoj tuzemského trhu logistických nemovitostí v roce 2022? Jak se v něm dařilo portfoliu Prologis?

KB: Rok 2022 byl charakteristický vysokou mírou obsazenosti, napjatým tržním prostředím i rychlým růstem nájmů. Naše české portfolio ke konci roku tvořilo přes 1,37 mil. m2 prostor, které byly pronajaty z 99 %. Vnímáme, že firmy hledají zázemí v blízkosti spotřebitelů, tedy ve městech jako Praha, Brno a Plzeň, na něž se i strategicky soustředíme. Dlouhodobě se nám daří získávat do těchto lokalit silné místní i světové značky a posilovat vztahy se stávajícími zákazníky. 

AJ: Důkazem naší relevance pro místní trh je i studie nezávislé poradenské společnosti Oxford Economics, kterou si dala vypracovat a loni aktualizovala naše americká centrála. Vyplývá z ní, že místními sklady Prologis ročně projde zboží v hodnotě až 12,1 % českého HDP, což je vůbec nejvíce ze všech globálních trhů, kde působíme.

Často skloňovaným tématem je v České republice vysoká poptávka po nových logistických nemovitostech, ale rovněž i velmi omezené možnosti nové výstavby. Jak složitě hledají developeři vaší velkosti nové příležitosti?

KB: Tento trend vnímáme dlouhodobě. Vzhledem k tomu, že jsme v době nedávného boomu poptávky po logistických nemovitostech od společností v oboru e-commerce de facto zastavěli náš pozemkový fond, je aktuálně hledání nových příležitostí k developmentu jednou z našich priorit. Zároveň ale chceme zachovat náš fokus jen na nejlepší lokality – kvalita našeho portfolia bude vždy výše než snaha zastavět co největší plochu. Víme ale, že možnosti zde stále jsou, skvělým příkladem je náš právě vznikající park Prague-D1 Ostředek. 

Je v dnešní době ještě vůbec možné stavět spekulativně?

AJ: Ano, i v aktuální tržní situaci to jde – spekulativně stavíme právě park v Ostředku, aktuálně dvě nové budovy s plochou přes 33 000 m2. V lokalitě navíc máme další stavební potenciál. Tento typ výstavby nám umožňuje reflektovat zvýšenou poptávku v určitých oblastech, zejména v širším okolí Prahy, a reagovat tak okamžitě na potřebu zákazníků.

Omezená možnost výstavby vedla v uplynulém roce k markantnímu meziročnímu růstu nájmů v logistických prostorách. Jak jste situaci vnímali u vás?

KB: Loňský rok bychom bez nadsázky mohli označit za rok rekordního růstu nájmů. Nájmy v Praze se u nás meziročně posunuly o 25 až 35 % podle jednotlivých lokalit a rozloze prostor, respektive dalších specifických faktorech. Je ale třeba zmínit, že v uplynulých zhruba 10 letech se tu nájmy držely na stabilní, nižší úrovni a teprve nyní dosáhly úrovně jiných evropských metropolí. 

AJ: Zároveň naše interní výzkumy ukazují, že náklady na nájem jsou v provozu firem jen relativně malou položkou. Mnohem zásadnější jsou rozpočty na dopravu či pracovní sílu. I proto soustředíme naši výstavbu k velkým spotřebitelským centrům tak, aby byly nemovitosti pohodlně a rychle dostupné pro nájemce a odběratele jejich zboží či služeb i zaměstnance. A hledáme další, někdy i netradiční cesty, jak zákazníkům a jejich lidem usnadnit a zpříjemnit provoz v našich parcích, například aktivitami z iniciativy Parklife. V jejím rámci stavíme sportovní hřiště a volnočasové zóny, pořádáme koncerty, vánoční trhy nebo letní zmrzlinovou tour a mnoho dalšího. Těší nás pozitivní odezva, s níž se tyto aktivity setkávají.

Klíčovým pojmem pro oblast developmentu i dodavatelských řetězců je v dnešní době udržitelnost. Jaké jsou vaše iniciativy a ambice v těchto oblastech?

KB: Udržitelnost je základním pilířem naší firemní filozofie, výstavby i následného provozu našich budov. Je klíčovým kritériem pro výběr stavebních materiálů a postupů jakož i následnou instalaci řešení v interiérech. Od roku 2018 podrobujeme všechny nové budovy certifikaci BREEAM a dosahujeme vysokého hodnocení. Standardem je již mimo jiné šetrné pokročilé LED osvětlení nebo systém pro dálkový monitoring spotřeby energií. Instalujeme také tepelná čerpadla, v některých lokalitách i retenční nádrže a podporujeme elektromobilitu budováním dobíjecí infrastruktury. Připravujeme také spuštění programu SolarSmart v rámci naší platformy Essentials, která je v zásadě tržištěm pro široké spektrum provozních řešení a produktů. Zákazníci si zde budou moci pohodlně objednat solární panely, o jejichž instalaci a uvedení do provozu se postaráme. Nájemcům nabídneme také výběr financování. Všechny tyto konkrétní kroky jsou součástí našich dlouhodobých cílů, k nimž jsme se zavázali partnerstvím s iniciativou SBTi. Do roku 2025 chceme dosáhnout výstavby s nulovými emisemi uhlíku, do roku 2030 provozu s nulovými čistými emisemi a do roku 2040 nulových čistých emisí v celém našem hodnotovém řetězci.

Jaký je mezi zákazníky zájem o specifická řešení, jako je implementace robotizačních nebo automatizačních technologií?

AJ: Zájem o automatizaci přirozeně roste, zejména protože na trhu přetrvává problém s nedostatkem pracovních sil. Jelikož poptávka spotřebitelů a tlak na včasné doručení zásilek neustávají, hledají společnosti způsoby, jak zefektivnit svůj provoz – což platí v nových i starších prostorách. My pak coby dlouhodobý vlastník a provozovatel našich budov klademe důraz na to, aby byly pro potřeby zákazníků vždy relevantní.

KB: V loňském roce jsme například modernizovali budovu v Prologis Park Prague-Rudná, což je nejstarší park našeho českého portfolia, pro společnost Zásilkovna. Vzniklo díky tomu špičkové distribuční centrum, kde „pracuje“ 200 třídicích robotů. Na druhou stranu příkladem výstavby na míru, jejíž zamýšlenou součástí byly robotické prvky už od počátku, je náš nedávný development v parku v Chrášťanech. Tam jsme postavili distribuční centrum o rozloze 14 000 m2 pro e-commerce gigant Rohlik.cz. Budova byla vybavena automatizačním systémem AutoStore, jenž je v Česku naprosto unikátní.

Jaké hlavní projekty chystáte pro letošek?

AJ: Budeme pokračovat v novém developmentu, aktuálně zejména v Ostředku, ale samozřejmě také v kultivaci našich stávajících parků a příjemného, přátelského prostředí v nich. Jako zásadní vnímáme také další zdokonalování platformy Prologis Essentials, jejímž prostřednictvím mohou zákazníci vybavit své budovy nejrůznější manipulační technikou, bezpečnostními řešeními a například již zmíněnými roboty za výhodné ceny.

KB: Pokračovat budeme i v rozvíjení služeb zákazníkům nad rámec čtyř stěn a střechy našich budov – tak, aby jejich provoz mohl u nás plynout hladce, udržitelně a v duchu komunitní atmosféry.

Karlín Group slaví 25 let na trhu

/0 Komentáře/in , /by

V roce 1998 začal Serge Borenstein realizovat své první rezidenční projekty v pražském Karlíně. Od devastační povodně v roce 2002 tato čtvrť výrazně ožila a zkrásněla – a to také díky developerské společnosti Karlín Group.

Co se změnilo za 25 let existence firmy, která ve svých projektech preferuje kreativní a nadčasové architektonické ztvárnění, jsme se zeptali obou současných vlastníků – jejího zakladatele Serge Borensteina (SB) a Jana Ludvíka (JL).

Vraťme se tedy o 25 let zpět, na začátek…

SB: Zpočátku developerskou společnost Karlín Group významně podpořil americký investor Marc Rich, díky němuž jsme mohli koupit velké území ČKD Holding. Tady začala dlouhá historie Karlín Group… 

JL: Já jsem pro Karlín Group začal pracovat až krátce na to, před 23 lety, jako student vysoké školy na brigádě. Zhruba po 10 letech, kdy jsem ve firmě postupně dospěl do významnější pozice, se Serge vypořádával s bývalým obchodním partnerem a také s důsledky krize v roce 2008. Tehdy mě oslovil, zda bych mu nechtěl pomoci Karlín Group znovu nastartovat, a nabídl mi i podíl v připravovaných projektech.

Můžeme ve zkratce připomenout historii Karlín Group?

SB: Jak už bylo řečeno, začali jsme nákupem velkého území v Karlíně, na které jsme se soustředili. Naší filozofií bylo od začátku rozvíjet městskou část a mixovat zároveň funkce, aby vznikla živá čtvrť. Od tohoto modelu nás zrazovali realitní agenti, protože tvrdili, že nelze dávat dohromady rezidenční a kancelářský segment, že tam lidé nebudou chtít bydlet. Chtěli jsme vytvořit město, které bude žít. Odstrašující příklad jsem viděl u nás v Bruselu, kde jsou v centrální části postaveny administrativní budovy pro Evropskou unii a večer tam je pusto. Pro každého developera je výzvou být u rozvoje velkého městského celku. Nám se to poštěstilo hned na začátku a velmi mě to bavilo. Je to něco jiného než nějaké solitérní projekty ve městě. Bylo hezké vidět, jak se město mění.

JL: Ono to není zakódované jen v názvu naší společnosti Karlín Group, ale vlastně i v tom, v jakých projektech pokračujeme. V našem portfoliu jsou převážně rezidenční a kancelářské budovy podle momentálního vývoje trhu. Důležité ale je, že vedle Karlína jsme pokračovali i v transformaci větších území, z čehož se vyvinul poměrně důležitý segment naší činnosti neboli land development. Málo se ví, že jsme stáli u začátků některých významných projektů jako například River Garden nebo Libeňské doky. V těch územích bylo třeba scelit pozemky, navrhnout nový urbanismus a získat územní rozhodnutí, s nimiž jsme pozemky následně rozprodali dalším investorům, aby je realizovali. Nikdy jsme neměli ambici být tak velcí, abychom byli schopni postavit vše, co jsme navrhovali od začátku. 

Máte stabilní kolektiv spolupracovníků? Kolik vás je celkem?

SB: Někdy se v rozhovorech mluví o pražských developerech, ale už se nezmiňují lidé, kteří za těmi společnostmi stojí. Měl jsem ohromné štěstí, že jsem od začátku pracoval s lidmi, kteří vytvořili výborný kolektiv a jejich počáteční nadšení stále přetrvává. Náš tým nyní čítá okolo 30 lidí. Je důležité je občas také zmínit, protože se na ně zapomíná!

JL: Náš tým udržujeme v tomto nevelkém počtu záměrně, a tak bychom to chtěli uchovat i do budoucna. Flexibilní pracovní struktura nám přesto umožňuje pracovat na více různě velkých projektech najednou.

Jaké realizujete aktuálně projekty?

JL: Teď pracujeme na zhruba šesti sedmi projektech – od těch nejmenších po větší území. Jsou to rezidenční a nájemní projekty v Praze, o nichž se koneckonců již psalo díky partnerství s PPF, ale i větší urbanistické celky, některé s cílem land developmentu. Objevili jsme několik zajímavých brownfieldů, které jsou vhodné pro potenciální transformaci. Momentálně tak například organizujeme architektonicko-urbanistický workshop na pozemcích v Chuchli. Zároveň jsme uskutečnili první akvizici Karlín Group mimo Prahu – v areálu šroubáren v Libčicích nad Vltavou. Je to brownfield po bývalém továrním komplexu, hned vedle vlakového nádraží. Připravujeme tam transformaci převážně na bydlení, ubytování pro seniory a další funkce občanské vybavenosti. 

To znamená, že se posouváte z Karlína?

JL: V Karlíně lze už těžko najít vhodné pozemky k výstavbě. A protože nás práce stále baví, podívali jsme se přes řeku a našli jsme podobná území v Holešovicích. Připravujeme tam jeden konkrétní projekt blízko výstaviště a zároveň se společně s Dopravním podnikem hl. města snažíme o transformaci celého území kolem vestibulu metra Nádraží Holešovice. V projektu jsou zapojeni i Správa železnic a CPI jako zdejší další významní vlastníci. Pro tuto zajímavou lokalitu připravujeme mezinárodní architektonický workshop, který bychom mohli uskutečnit možná už před koncem tohoto roku. V blízkosti léto lokality, u křižovatky ulic Na Zátorách a Partyzánské, jsme již dříve realizovali projekt studentského bydlení, který je dnes provozován pod značkou The FIZZ a patří do skupiny International Campus. Podobné projekty bychom chtěli rozvíjet i v budoucnu.

SB: Máme ale i jiné aktivity, například podporujeme startup So Concrete, který jste ostatně mohl vidět i na Festivalu architektury na výstavišti v Brně. Je to pozoruhodný projekt a jistě i vhodné téma do Development News. Je to kombinace robotického programování, inovativního betonu a nejpokročilejších postupů ve stavebnictví. Možná časem umělá inteligence navrhne architekturu a zároveň ji pak i vytiskne!

O Karlín Group je známé, že dbá na kvalitní architekturu. S kterými architekty na projektech spolupracujete? Vybíráte na každý projekt zvlášť, nebo máte nějakého „dvorního“ architekta?

JL: Na každý projekt vybíráme a v tom kontextu se snažíme mapovat scénu, co se renomovaných i mladých architektů týká. Určitě není náhodou, že mnozí architekti, kteří pro nás v minulosti pracovali, jsou dnes známější a mají mnohem více referencí, než když jsme je kdysi oslovili. Dříve pro nás byli také daleko dostupnější a některé bychom si dnes už asi ani nemohli dovolit! Například budovu Keystone, kde právě sedíme, navrhoval ateliér EM2N, což jsou dnes obecně velmi renomovaní architekti z Curychu. A myslím si, že i tato jejich ranější realizace jim do určité míry pomohla. Ale s některými architekty, s nimiž jsme byli spokojeni a máme výbornou vzájemnou chemii, jsme spolupracovali na více projektech, ale přesto bych je neoznačil za dvorní.

Můžete některé jmenovat?

SB: Určitě již zmiňovaní Mathias Müller a Daniel Niggli ze světově uznávaného ateliéru EM2N ze Švýcarska, Vasa Perovic a Matija Bevk ze Slovinska, Baumschlager a Eberle z Rakouska, David Chipperfield nebo nedávno zesnulý Ricardo Bofill. Ale jsou tu i čeští architekti, se kterými jsme dělali více realizací, historicky se Šafer & Hájek, Pavel Hnilička, z mladých architektů Under Construction; z mladších – začínajících – ateliér Edit nebo třeba Chybik & Kristof, kteří se ale už zdaleka neřadí mezi začátečníky. Je velice zajímavé sledovat ty mladé a začínající architekty, jak rostou. Například Roman Vrtiška nám dělal první vzorový byt v našem rezidenčním projektu Cornlofts Šaldova.

Jak oslavíte 25 let Karlín Group?

SB: Na léto připravujeme akci, která se bude točit kolem hudby. Hudba je totiž vedle architektury naší další společnou vášní. S festivalem Metronom přivezeme oblíbenou francouzskou písničkářku Zaz, která již v Čechách několikrát vystupovala a třikrát vyprodala Forum Karlín. Jelikož to bude v létě, tak to bude vhodný způsob oslavy, kam chceme pozvat naše obchodní partnery a přátele.

PSN úspěšně realizuje rezidenční projekty v Praze

/0 Komentáře/in , /by

I přes komplikovanou situaci na realitním trhu společnost PSN intenzivně pokračuje v realizaci svých rezidenčních projektů. 

Aktuálně má v portfoliu např. čtyři projekty, které vznikají citlivou rekonstrukcí měšťanských a činžovních domů v atraktivních pražských lokalitách. Jsou vhodné pro vlastní bydlení, ale také jako výhodná a dlouhodobá investice. Developer zde navíc nabízí výhodnější úrokovou sazbou hypotéky. Po období pandemie koronaviru, v němž se však byty stále prodávaly a ceny nemovitostí výrazně rostly, loni vše ovlivnila geopolitická situace. Zdražovaly stavební materiály, eskalovaly ceny energií a navíc začala výrazně stoupat inflace. ČNB zvýšila úrokové sazby a nedostupnost hypoték vedla k poklesu poptávky a prodejů nemovitostí. I přes tuto složitou situaci se PSN dařilo jak v prodejích, tak s přípravou a realizací nových projektů. Firma naplňuje své ambiciózní plány a nadále rozšiřuje svůj bytový fond o nové byty v nejzajímavějších lokalitách. Ty dokážou uspokojit požadavky zájemců o nové bydlení, ale zároveň se dostávají i do hledáčku investorů.

Vždy v centru dění

Komornější bydlení v širším centru Prahy nabízí projekt Bydlení Hanusova. Celkem 18 malometrážních jednotek 1+kk a 2+kk se skvěle hodí pro jednotlivce či páry, ale i jako výhodná investice do nemovitosti. Všechny jsou před rekonstrukcí, takže si je mohou noví majitelé zařídit přesně podle svého gusta. V rámci nízkopodlažního domu vzniká zároveň na zahradě příjemný společný prostor, ideální třeba pro letní grilování.

Mezi stanicemi metra Budějovická a Pankrác, kde bytový dům stojí, se nachází vše potřebné pro spokojený život – od širokého spektra restaurací a kaváren přes nákupní možnosti až po sportoviště. Zároveň není problém se metrem za pár minut dostat do centra Prahy. 

Praktické byty poblíž přírody

V klidnější lokalitě s rodinnou atmosférou vzniká projekt Bydlení u Pekáren. V oblíbené Hostivaři PSN připravuje 17 bytů o dispozicích 1+kk až 3+1, z nichž si vybere opravdu každý. Plnohodnotná občanská vybavenost a pestré možnosti sportovního i rekreačního vyžití představují největší lákadlo této čtvrti.

Velký benefit třípodlažního bytového domu představuje velkorysá společná zahrada. Na její zpevněné části mohou budoucí rezidenti v klidu posedět se šálkem kávy a na té nezpevněné se pustit do zahradničení.

Genius loci Břevnova

Nový byt si mohou zájemci o pořízení vlastního bydlení koupit také v lukrativní čtvrti Prahy 6 s nezaměnitelnou atmosférou. V oblasti usedlostí Petynka, Kajetánka a Malovanka ze 17. století vznikl velmi komorní projekt Bydlení Na Petynce, který ve stejnojmenné ulici nabízí byty o dispozicích 1+kk až 3+kk, mezonet v nejvyšším patře a nebytovou mezonetovou jednotku rozkládající se přes tři podlaží.

Třípatrový činžovní dům ve stylu geometrické secese skvěle ladí s útulným charakterem lokality vzdálené asi 2 km od Pražského hradu. Samozřejmostí je výborná dopravní dostupnost a pestrá nabídka volnočasových aktivit – nedaleko projektu leží park Ladronka, obora Hvězda či areály Břevnovského a Strahovského kláštera.

Bydlení kousek od Vyšehradu

V prestižní čtvrti Podolí představuje PSN zajímavou příležitost v podobě 21 bytových jednotek, které uspokojí nároky párů i jednotlivců stejně jako investorský zájem. V pěti podlažích projektu Bydlení Sinkulova jsou dostupné jednotky v oblíbených dispozicích 1+kk a 2+kk. Stav před rekonstrukcí umožní interiér individuálně dotvořit podle vkusu nového majitele.

Bytový dům je situován uprostřed všeho dění, tedy blízko rušného centra, ale zároveň v dosahu klidu přírody. Do centra i ven z Prahy se lze dostat lusknutím prstu stejně tak jako za sportovním vyžitím. Za zmínku stojí místní plavecký stadion, Žluté lázně, ostrov Císařská louka nebo vltavské nábřeží s oblíbenou cyklostezkou.

Nová Waltrovka – moderní čtvrť Prahy 5 dostává jasné obrysy

/0 Komentáře/in , , /by

Velkorysý projekt Nová Waltrovka, který vyrůstá podél radlické magistrály, spojuje s předchozí výstavbou Waltrovky společnosti Penta Real Estate v této oblasti nejen název, ale také touha odkázat k historii tohoto místa.

Projekt Nová Waltrovka pokračuje tam, kde byla v roce 2021 dokončena výstavba úspěšné Waltrovky. Nutno dodat, že za původní Waltrovku Penta získala ocenění Nejlepší multifunkční development ve střední Evropě. Čtvrť, které tak dala vzniknout, tvoří pět administrativních budov a více než 600 bytů s výbornou občanskou vybaveností včetně nového parku, centrálního náměstí či školky. Nová Waltrovka nyní vyplní zbývající prostor původního brownfieldu v délce 500 m od Waltrovky až k centrále ČSOB. Budou zde stát dvě moderní administrativní budovy se špičkovými kancelářemi a prostorem pro retail, mezinárodní hotel a přes 500 prémiových bytů. Propojením s původní Waltrovkou tak vznikne moderní pražská čtvrť odpovídající všem současným požadavkům na práci i bydlení.

Výstavba jede na plné obrátky

Aktuálně se projekt architekta Pavla Joby z pražského Ateliéru M1 architekti nachází přibližně v polovině výstavby. Dokončení celého areálu je v několika etapách plánováno na rok 2027. Nejvyššího bodu stavby už dosáhly obě kancelářské budovy Legatica a Metalica, které budou dokončeny ve třetím čtvrtletí 2023, a první etapa výstavby bytových domů se 78 bytovými jednotkami, jejichž dokončení se předpokládá ve čtvrtém čtvrtletí. Hotový je i skelet hotelu Zleep. Druhá fáze, v níž má být postaven největší počet bytů, plynule naváže příští rok. Výstavba třetí fáze by pak měla podle plánů začít na přelomu let 2025 a 2026.

Zbrusu nový bulvár

Zatímco administrativní budovy Metalica, Legatica a hotel Zleep, který patří nadnárodnímu hotelovému řetězci Deutsche Hospitality, budou lemovat Radlickou ulici, rezidenční část bude ukryta za nimi. Budoucí obyvatelé se proto nemusejí obávat, že budou rušeni hlukem a provozem této dopravní tepny. Do budoucna uvažuje vedení města o zklidnění této oblasti, zavedení tramvajové dopravy a odvedení dopravy do tunelu radlické radiály. Z Radlické ulice se tak stane moderní bulvár s důrazem na městskou zeleň; paralelně s ní vznikne mezi kancelářemi a byty zbrusu nový široký bulvár s obchody, zelení a odpočinkovými zónami. Budovy se tak otevřou obchodním plochám z obou stran.

Moderní přístup k pracovnímu prostředí

Pokud jde o prostory pro kanceláře a obchody, má Penta Real Estate v plánu nabídnout budoucím nájemcům nejen špičkové technologie a maximální flexibilitu prostoru, ale také možnost, jak se postarat o wellbeing jejich zaměstnanců. Plánovaná komunitní terasa slibuje kromě jedinečného výhledu k Vltavě také možnost využití pro firemní akce, jako je např. společné barbecue nebo ranní jóga. Pro sportovce a zejména ty, kteří se pro cestu do práce rozhodnou zvolit kolo, budou k dispozici sprchy v každém kancelářském podlaží a kolárna se zázemím. Všechny prostory budou přístupné i pro domácí mazlíčky.

Myslíme i na udržitelnost a dopady

V rámci principů trvalé udržitelnosti a ekologických aspektů počítá výstavba mj. se zadržováním a využíváním dešťové vody, snížením hluku a smogu integrací vhodných prvků do veřejného prostou, využitím sofistikovaného systému rekuperace, eliminací tzv. tepelného ostrova nebo vlastní výrobou elektřiny díky solárním panelům na střechách. Nová Waltrovka se také pyšní certifikací systému WELL. V plánu je rovněž vybavení některých parkovacích míst systémem pro dobíjení elektromobilů (jejich počet se může rozšířit podle požadavku klientů).

Netradiční využití moderních technologií

Předchozí covidové roky a opatření související s tímto obdobím se promítají i do využití nových technologií a přístupu ke službám. Na návštěvníky lobby nových administrativních budov nebude čekat recepční, ale dotyková obrazovka a vše potřebné vyřeší sami pomocí vygenerovaného QR kódu a jednoduché aplikace. To bude platit i pro zajištění parkovacího místa v budově a ohlášení návštěvy. Celá recepce pak bude mít spíše charakter kavárny s obsluhou, ale vedle perfektní kávy bude také umět pomoci návštěvníkům, kteří budou odolávat moderním technologiím.

Důraz na zapojení komunit

Projekt počítá rovněž s rozsáhlou občanskou vybaveností, která naváže na síť vytvořenou v rámci Waltrovky. V Nové Waltrovce jsou v plánu obchody, služby, restaurace s kavárnami nebo sportovní hřiště. S městskou částí se navíc jedná i o zřízení školy a samotná Penta by ráda zrekonstruovala budovu historické slévárny, která je jasným odkazem na minulost tohoto místa a mohla by najít využití i nyní. Podle plánů by měla být nejen centrem nově vznikajícího náměstí, ale také srdcem života místní komunity. O jejím zapojení do projektu mimo jiné vypovídá i fakt, že Penta do svého projektu začlenila i nápady na zvelebení veřejného prostoru, které navrhly děti ze dvou nejbližších škol.

Rozvoj tramvajových tratí zažívá nebývalý boom

/0 Komentáře/in , , , /by

Společnost METROPROJEKT Praha, a. s., má déle než padesátiletou historii a je „podepsána“ pod mnoha významnými dopravními stavbami nejen v našem hlavním městě.

Nový generální ředitel firmy Ing. Vladimír Seidl nám přiblížil nejbližší cíle, které Metroprojekt čekají – a není to jen trasa D pražského metra.

 Ve funkci jste na začátku roku vystřídal Ing. Krásu. Jaké úkoly či výzvy před vámi stojí?

Mým cílem je, aby byl Metroprojekt i nadále špičkovou projektovou firmou zejména v oblasti dopravních staveb. Z nejbližších cílů je to určitě zdárné dokončení přípravy souboru staveb železničního spojení Prahy s Kladnem a Letištěm Václava Havla. Získání územních rozhodnutí a stavebních povolení v intravilánu hlavního města je velice náročnou činností a během na dlouhou trať. Bojujeme s odpůrci stavby, kdy každý podporuje moderní kolejové spojení centra města s letištěm, ale pouze v případě, že trať nepovede kolem jeho domu nebo zahrádky. Rychlosti projednání nepřidá ani nadměrná opatrnost a někdy nedodržování správních lhůt na straně dotčených organizací a městských úřadů. Přes výše uvedené problémy se nám se Správou železnic podařilo v posledních měsících zahájit realizaci našich projektů v úsecích Kladno – Kladno Ostrovec a Praha Bubny – Praha Výstaviště. Z dalších úseků má nejblíže k zahájení stavba Praha Ruzyně – Kladno. Co se týká vnitřních procesů Metroprojektu, chci dokončit kompletní digitalizaci oběhů dokumentů a zavedení softwaru na správu souborů, uživatelů a procesů. Mezi mé priority patří další rozvoj 3D projektování metodou BIM.

Jedním z hlavních pražských projektů je výstavba trasy D pražského metra. Daří se postupovat podle plánu, nebo se objevily nějaké záludnosti?

Harmonogram přípravy a realizace trasy metra I.D, nastavený Dopravním podnikem hl. města Prahy, se zatím daří plnit. Podle něj by měl být úsek Pankrác – Nové Dvory dokončen a zprovozněn do roku 2029. Výstavba iniciačního úseku Pankrác – Olbrachtova je v plném proudu od loňského dubna. Problém může nastat, pokud po vyhodnocení nabídek na realizaci druhého úseku Olbrachtova – Nové Dvory se některý z účastníků odvolá k ÚOHS, tak jako tomu bylo v prvním úseku. To by pak mohlo značně zpozdit i zprovoznění prvního úseku. Co se týká pokračování projektové přípravy, považuji za správné rozhodnutí DPP zaměřit se na pokračování přípravy projektu z Pankráce na sever směrem na náměstí Míru, protože až propojením linek D a A se odlehčí trase C.

Jak postupuje modernizace stávajících stanic metra?

Rekonstrukce stanic metra nabrala za poslední roky na intenzitě, což mě těší nejenom jako ředitele projektové firmy, pro niž je tento typ zakázek jedním z hlavních předmětů podnikání, ale i jako Pražana, který služeb MHD v metropoli pravidelně využívá. V současné době probíhají rekonstrukce stanic metra Jiřího z Poděbrad a Florenc C. Letos chceme dokončil tendrové dokumentace pro výběr zhotovitele rekonstrukcí stanic Českomoravská a Flora. Na začátku roku jsme zahájili i práce na dokumentaci pro stavební povolení rekonstrukce stanice Hradčanská.

V Praze je poměrně velkým tématem rozvoj tramvajových tratí. Hodně diskutovaný je návrat kolejí na Václavské náměstí, ale i nové tratě, které zlepší dopravní obslužnost okrajových částí Prahy… Jaká je situace?

Rozvoj tramvajových tratí v Praze zažívá boom, který za svou téměř třicetiletou profesní kariéru nepamatuji. Odstupující vedení hlavního města si to stanovilo jako jednu z priorit a věřím, že to nové bude v nastoleném trendu pokračovat. Vedle běžících staveb Modřany – Libuš a Divoká Šárka – Dědinská bude v únoru zahájena realizace stavby Holyně – Slivenec. Naše společnost nyní pracuje na projektech tramvajových tratí Libuš – Nově Dvory, Kobylisy – Bohnice a nové trati v ul. Počernická. Návrat tramvají na Václavské náměstí je opět o krok blíže. Je to ze všech našich zmíněných projektů možná ten nejviditelnější. Ale má i svůj velký provozní význam, neboť tak vznikne paralelní trasa k nejvytíženější trati I. P. Pavlova – Ječná – Karlovo náměstí. I banální kolize v tomto úseku dnes dokáže zkomplikovat tramvajovou dopravu ve velké části města. Pro trať na Václavském náměstí nabylo na přelomu roku právní moci stavební povolení a v současné době probíhá soutěž na výběr zhotovitele stavby. Zde musím podotknout, že získání stavebního povolení se nám i s vydatnou podporou vedení města povedlo v rekordně krátké době, a chtěl bych tímto poděkovat všem kolegům, kteří se o to zasloužili.

 

Zatím jsme se zaměřili jen na Prahu. Které vaše projekty se realizují mimo hlavní město?

V prosinci loňského roku byla do zkušebního provozu uvedena stavba tramvajové trati z Osové ke Kampusu Masarykovy univerzity v Brně. Je to za poslední roky naše největší dokončená realizace projektu městského dopravního systému. Trať vede z větší části v tunelu a součástí je i podzemní zastávka Zelená brána. V železniční stanici České Budějovice probíhá rekonstrukce historické výpravní budovy. V Sofii se realizuje historicky největší zahraniční zakázka Metroprojektu – třetí linka metra. Zde mi nezbývá než závidět kolegům v Bulharsku rychlost povolovacích procesů. V roce 2010 jsme zahájili projektové práce na dvou nových linkách metra, trase D v Praze a třetí lince metra v Sofii. V Sofii je v provozu již 12 stanic z celkových 18. Trasa D v Praze se oproti tomu začala stavět teprve v loňském roce.

Z vašich odpovědí vyplývá, že se Metroprojekt soustředí především na kolejové dopravní stavby. Chystáte se zaměřit i na jiné systémy dopravních staveb, popř. jiné odvětví stavebnictví?

Rozšířením portfolia Metroprojektu jsem se zabýval již ve své předchozí pozici obchodního ředitele. Každá společnost lépe odolává krizím, pokud má tzv. více rozevřené nůžky a umí se prosadit i v dalších oblastech mimo svůj core business. Jedna věc je získat zakázku v oboru pro vás netradičním a druhá věc je úspěšně ji zvládnout vlastními kapacitami nebo s pomocí subdodavatelů. Při snaze o pronikání na nový trh se s vámi nikdo moc spojovat nechce, protože mu zvyšujete konkurenci a ve výsledku berete práci. Jediná možnost je získat v novém oboru uznávané odborníky. Přilákat je do zaměstnaneckého poměru je konfliktní a dnes téměř nemožné, a tak jsme šli cestou akvizic zavedených menších firem, s kterými jsme v minulosti pracovali na společných projektech. Za poslední tři roky se nám podařilo získat většinové podíly ve společnostech PK Ossendorf a AGA – Letiště a vstoupit tak na trh projektování silničních, dálničních a letištních staveb. Do budoucna nevylučuji, že budeme takto pokračovat i v segmentu projektování pozemních staveb.

 

 

ČSOB snižuje uhlíkovou stopu, myslí na přírodu i klienty

/0 Komentáře/in , , /by

Šetrné chování k přírodě a udržitelnost řeší firmy v dnešní době stále častěji. ČSOB je jednou z prvních bank, která udržitelnost a šetrné chování vzala velmi vážně a je součástí její strategie.

Podle Josefa Šedivého, výkonného ředitele FAM ČSOB, je udržitelnost přirozenou součástí firemní filozofie. Dokazuje to i fakt, že pražskou centrálu i nový objekt v Hradci Králové řadí odborníci mezi stovku nejekologičtějších kancelářských staveb v Evropě; navíc tyto budovy získaly několik různých ocenění – např. Best of Realty, Zelená střecha nebo certifikaci LEED Platinum. Udržitelnost a podpora diverzity patří k cestám, jak mohou firmy prospívat společnosti a umožnit dalším generacím zachovat si stejný standard života, jaký známe dnes. Josef Šedivý říká: „Naším hlavním cílem je vytvářet takové podmínky, které jsou v souladu s životním prostředím a udržitelností. Chceme být dobrým sousedem pro lidi i přírodu a více se otevřít veřejnosti. Ekologicky se chováme nejen v našem vnitřním fungování, ale podporujeme v tom i naše klienty: vyhledáváme a podporujeme dlouhodobě udržitelné projekty a dáváme klientům možnost investovat do firem, které minimalizují negativní dopady své činnosti na životní prostředí. Korporátním klientům dlouhodobě pomáháme s hledáním řešení transformace podnikání směrem k udržitelnosti a inovacím.“

Pražská centrála patří ke špičce v udržitelnosti

Růst cen energií vede firmy k hledání úspor. V ČSOB to vyřešili v předstihu – už třetím rokem spotřebovávají elektrickou energii pouze z obnovitelných zdrojů, přitom ještě v roce 2019 to bylo jen ze 68 %. V současné době tak spotřebou elektrickou energií nezanechávají žádnou uhlíkovou stopu. Daniel Rubricius, ředitel FAM Buildings ČSOB, to komentuje: „Soustavně pracujeme na snižování energetické náročnosti všech bankovních poboček a sídel. Klesající spotřeba je dána i našimi novými moderními ekologickými budovami. ČSOB Kampus v pražských Radlicích patří k nejekologičtějším budovám v Evropě, využívá k vytápění i chlazení geotermické vrty, na střechách roste přes 300 stromů, 3 000 keřů a stovka popínavých rostlin, které zalévá samozavlažovací systém s dešťovou vodou.“

V garážích je rovněž několik nabíjecích stání pro elektromobily a elektrokola. Lukáš Cerman, ředitel FAM Development ČSOB, k tomu dodává: „Jsme si vědomi toho, že auta, která provozujeme, jsou nezanedbatelným přispěvatelem k naší CO2 stopě. Z tohoto důvodu podporujeme elektromobilitu. V naší firemní flotile máme nyní asi 20 elektrovozů, pro něž provozujeme a budujeme nabíjecí stanice. Celkově snižujeme počet vozidel, snažíme se je efektivně sdílet a postupně se začínáme odklánět od spalovacích motorů. Naší vizí je mít do roku 2030 plně elektrifikovaný vozový park.“

Nová budova v Hradci Králové je ještě o krok dál

Nejpřísnější ekologické standardy plní nedávno otevřená regionální centrála v Hradci Králové. I zde jsou využívána tepelná čerpadla a energie ze zemního masivu, čímž je dosaženo mimořádně úsporného provozu. Je to jen další důkaz, že ochranu životního prostředí bere ČSOB skutečně vážně. K dispozici je tu dokonce i studna. Dalo by se tedy říci, že v energetických úsporách bylo dosaženo možného maxima. „Vždy jde udělat ještě něco navíc a hledání úspor v rámci snižování energetické náročnosti budov je nikdy nekončící proces, protože se objevují i stále nové technologie a inovace,“ uvádí Daniel Rubricius. A upřesňuje: „Budeme se více zaměřovat na využití klimatizačních systémů pro chlazení i vytápění. Během topné sezony snížíme vnitřní teplotu a budeme pokračovat v instalaci fotovoltaických panelů, s níž jsme začali před třemi lety.“

V krajích je to složitější

Pobočky ČSOB však nesídlí pouze v moderních budovách se špičkovými technologiemi. Již několik let dochází k průběžné optimalizaci vlastních i najatých prostor. Celkový počet poboček má obecně klesající trend, přičemž hlavní snahou je snižovat jejich plochu. Je to důsledkem digitalizace a vývoje způsobu obsluhy klientů. Snižování počtu poboček nebo zmenšování jejich plochy znamená úsporu nákladů za provozní služby včetně energií a tím i snížení uhlíkové stopy. „Snažíme se o udržitelný a ekologický přístup ve všech objektech, i když v některých z nich to není jednoduché. Obecným standardem je LED osvětlení, systémy MaR a energeticky úsporné technologie chlazení a topení. Další oblast, na kterou se postupně zaměřujeme, je fotovoltaika. Na střechách našich budov ve Zlíně, Břeclavi a Blansku nyní provozujeme fotovoltaické elektrárny s celkem 52 panely o kombinovaném výkonu více než 16 kWp. Počet solárních elektráren plánujeme postupně navyšovat,“ uzavírá Lukáš Cerman.

 

V okolí pražského letiště v budoucnu vyroste nové „město“

/0 Komentáře/in , , /by

Patří mezi nejrychleji rostoucí letiště v Evropě ve své kategorii. Zaměstnává zhruba 3 000 lidí a dalších přibližně 15 000 osob pracuje pro společnosti působící na letišti či v jeho okolí.

Letiště Václava Havla Praha po pandemii koronaviru obnovuje naplno svůj provoz a myslí na budoucnost. Největší mezinárodní letiště v České republice se připravuje na rozvoj leteckého provozu a zároveň chce maximálně využít svůj další potenciál.

Letiště a jeho okolí je skvělým prostorem pro investice

Pražské letiště bylo před příchodem celosvětové pandemie na vrcholu. V roce 2019 odbavilo téměř 18 mil. cestujících a vyhlíželo další růst. Nyní se po třech letech výrazně ovlivněných pandemií začíná opět blýskat na lepší časy. V loňském roce letiště odbavilo téměř 11 mil. cestujících a letos by i díky obnoveným linkám mělo překonat hranici 12,5 mil. Přes 60 dopravců nabídne přímé lety do více než 165 destinací po celém světě včetně oblíbených destinací jako New York, Soul, Dubaj, Istanbul či Dauhá. V dojezdové vzdálenosti do dvou hodin od Letiště Václava Havla Praha navíc žije více než 8,5 mil. obyvatel, což představuje značný potenciál.

Letiště Praha se proto soustředí nejen na rozvoj provozu letiště a zvýšení jeho kapacit, což má zajistit například rozšíření Terminálu 2, ale také na rozvoj příležitostí přímo nesouvisejících s odbavováním cestujících. Právě to je cílem programu Airport City, který má přispět k větší ekonomické stabilitě Letiště Praha v synergii s okolním územím a jeho rozvojem.

Významné mezinárodní letiště v blízkosti centra hlavního města Prahy je skvělou příležitostí pro investice. Okolí letiště nabízí kompaktní území a již existující jádro Airport City, které má nadále velký potenciál rozvoje.

Airport City Sever

Letiště Václava Havla Praha se připravuje na další růst počtu odbavených cestujících, a proto chce rozšiřovat svoji nabídku služeb. Airport City Sever se v rámci zastavovací studie dělí na tři základní zóny: CENTER, SERVICE a BUSINESS a čtvrtou doplňující příjezdovou zónu GATE. Všechny zóny jsou provázány a funkčně přímo i nepřímo napojeny na terminály letiště.

Studie očekává v této oblasti letiště novou výstavbu, přičemž koncept řešení se zaměřuje na doplnění stávajících prvků infrastruktury přehlednou zástavbou s jasným „uličním“ blokovým schématem a centrální osou. Půjde o objekty s funkcemi nejen přímo podporujícími odbavení cestujících, ale také s doplňkovými službami pro cestující, veřejnost i zaměstnance, nové administrativní prostory, hotely, parkovací domy, kongresové centrum a další komerční činnosti. V areálu se vhodně a přiměřeně uplatňuje nová i stávající zeleň a plochy veřejných prostranství, přičemž koncept sleduje vytvoření lokálního subcentra městského charakteru, v jehož centru je přítomen dynamický letištní provoz.

V první fázi se v této oblasti počítá s výstavbou nového parkovacího domu B a hotelových kapacit. V rámci predikce poptávky hotelových kapacit (BNP Paribas, 2018) se totiž ukázalo, že nabídka v okolí Letiště Václava Havla Praha je v porovnání se srovnatelnými letišti v Evropě nízká, když na jeden hotelový pokoj připadá 27 000 cestujících proti 5 000 cestujících ve Varšavě. V nejbližších plánech letiště proto figuruje tříhvězdičkový hotel s kapacitou až 200 pokojů.

Klíčovými milníky pro Airport City Sever je rozšíření Terminálu 2 o nový prst D a zároveň zprovoznění železniční tratě a stanice umístěné bezprostředně u terminálů. Městskou hromadnou dopravu využívá pro cesty na letiště přibližně 30 % cestujících i veřejnosti, kteří zatím cestují linkovými autobusy. V současné době začala výstavba trati pro elektrobusy; železniční spojení do centra města by mělo být v provozu okolo roku 2030. Letiště je zároveň snadno dostupné z Pražského okruhu a dálnice D7, pro niž ŘSD plánuje zvýšení kapacity.

Airport City Jih

Airport City Jih se člení na tři základní oblasti. Jižní část areálu představuje velký potenciál pro oblast Business Aviation. Nabízí dostatek prostoru po stavbu nových hangárů, terminálů či logistických center.

Součástí rozvojových plánů Airport City jih je rovněž oblast Dlouhá Míle. Tu v současnosti tvoří zčásti urbanizované území, které se začalo rozvíjet současně se vznikem letiště. Nachází se v ní několik administrativních budov, ubytovny, bytové domy či objekty zdravotnictví. Cílem letiště je dotvořit zónu do podoby městského subcentra těžícího z přítomnosti stanice vlaku a komerční infrastruktury.

Areál Jih je velmi těsně svázán se stávající i výhledovou městskou zástavbou v rámci území MČ Praha 6, přičemž vztah letiště a města v této oblasti se bude i do budoucna více prohlubovat s tím, jak bude město dále a intenzivněji postupovat směrem k letišti a zároveň s tím bude letiště v rámci tohoto území vytvářet a integrovat nové funkce včetně komerčních. V centrální části Airport City Jih je navržen areál otevřených komplexů typu „kampus“ s přiměřenou strukturou blokové zástavby. Cílem otevřeného uspořádání je podporovat flexibilněji strukturované areály s funkcemi pro výzkum, vzdělávání, specializovanou výrobu či v omezené míře také administrativu. Funkce umístěné v tomto území mohou optimálně navázat a komerčně těžit z blízkosti letištní infrastruktury a přítomnosti leteckých činností.