V Tachově vzniká energeticky soběstačný průmyslový areál

/0 Komentáře/in , , /by

Nemovitostní skupina Urbanity se dlouhodobě věnuje budování průmyslových kampusů nové generace. 

Projekty, jimiž se Urbanity zabývá a jejichž rozvoj připravuje nebo již realizuje, nám v rozhovoru představil Roland Hofman, CEO a spoluzakladatel této skupiny. 

Urbanity aktuálně rozvíjí projekt průmyslového parku na Tachovsku. V jaké fázi je nyní?

Naším cílem je vytvořit průmyslový park nové generace. Vytváříme kampusy blízko k lidem, kde je hlavním využitím výroba, ale velmi důležitými jsou zde doprovodné služby, které zvyšují samotný komfort uživatelů, zaměstnanců kampusu. To zahrnuje možnost umístit dítě do školky, nabídku kvalitního stravování, minimarketu, lékaře, fitness, potažmo ubytovacích kapacit apod. Chceme vytvářet udržitelná místa, kam zaměstnanec přijede nejlépe MHD, na kole či pěšky a je schopen zde kvalitně strávit navíc třeba i hodinu před pracovní dobou, nebo také po ní. Takže se snažíme o to, aby zaměstnanec nemusel jezdit autem do vzdáleného areálu mimo město, někam mezi pole, bez zázemí.

Takže to není klasický průmyslový areál, má poněkud odlišnou koncepci…

Přesně tak, kampus je sice zaměřen na výrobní firmy, ale primárně se orientuje na kvalitu pracovního prostředí a na služby pro zaměstnance. Na rozdíl od tradičních průmyslových či logistických center fungují naše kampusy na úplné jiném principu. Jako naše dlouhodobé a konečné zákazníky vnímáme zaměstnance, kteří v kampusu pracují a tráví zde podstatnou část svého života.

Ve výstavbě nemáte jen areál v Tachově, ale máte rozpracované i jiné projekty. Jaké?

Obdobné projekty máme v Bruntále a v Žirovnici. Všechno to jsou brownfieldy, v rámci nichž revitalizujeme stávající budovy a které navíc doplňujeme o novou výstavbu. Dalším společným prvkem našich kampusů je fakt, že jde o městské nebo příměstské areály. To svým způsobem určuje jejich využití, protože pro svou blízkost k lidem jsou vhodnější pro výrobní firmy než pro logistické provozy, které zaměstnávají podstatně menší počet pracovníků.

Vraťme se k projektu areálu Urbanity Campus Tachov. K čemu původně sloužil?

Historie fungování sahá do roku 1967, kdy zde vznikl výrobní areál národního podniku Plastimat. V té době byl něčím jako výkladní skříní socialistického průmyslu. Podnik vyráběl nejrůznější plastové produkty pro potřeby všedního života, měl vlastní vývoj i design celé řady výrobků s vysokou estetickou úrovní. Pak přišla privatizace a následoval postupný úpadek této výrobní lokality. Když jsme areál koupili, byl extrémně podinvestovaný, energeticky velmi neefektivní a z části opuštěný.

Takže jste stáli před rozhodnutím, jak dál?

Nebyl to takový ten typický zcela opuštěný brownfield, stále zde v omezené míře působily výrobní provozy s padesátiletou historií zaměstnávající stovky lokálních zaměstnanců. Naší jasnou strategií od počátku bylo revitalizovat stávající objekty s cílem zachovat lokální identitu, místní výrobu a zaměstnanost, a to navzdory tomu, že by se řada jiných developerů snažila z brownfieldu udělat greenfield, protože je to následně jednodušší, výstavba je rychlejší, levnější a méně riziková. My jsme se rozhodli pro kompletní revitalizaci budov včetně navazující kampusové infrastruktury – a za plného provozu.

To muselo být asi náročné…

Kompletně jsme rekonstruovali střechy, světlíky, zateplovali fasády, měnili okna, instalovali LED osvětlení, měnili jsme rozvody, instalovali nové zdroje na vytápění s rekuperací, přidávali jsme smart systémy a modernizovali jsme zázemí pro zaměstnance. To vše bez přerušení provozu precizní výroby náchylné na prach, vlhkost či teplotní změny. Byla to opravdu obrovská výzva. 

Takže zbyly tři původní budovy?

Ano, jsou to budovy uprostřed kampusu, dnes pod názvem Alfa, Beta a Multifunkce. Přestože byly kolaudovány v roce 1969, podařilo se nám v loňském roce dokončit komplexní revitalizaci obou původních výrobních budov s následnou rekolaudací. Jejich energetické štítky jsou na úrovni A, takže mimořádně úsporné. Hodnocení je někde kolem 10–15 bodů, což je velmi dobré. Kdyby v budovách nebyl výrobní provoz, ale byla zde umístěna např. jen logistika, která není tolik energeticky náročná, hodnocení by bylo snadnější a dalo by se říci, že by se objekty blížily svou energetickou náročností k pasivním domům. 

Na vizualizaci jsou vidět další budovy.

Jsou to mimo jiné čtyři další výrobní budovy, z nichž jako první z nich jsme kolaudovali v loňském roce budovu Gama. Pro další z nich – Deltu, Etu a Sigmu – očekáváme vydání stavebního povolení v nejbližší době. Pro novou výstavbu využíváme stavební proluky, které výrobní kampus skýtá, takže v rámci nich doplňujeme stávající budovy a nezastavujeme tak zbytečně úrodnou půdu. 

To znamená, že vytváříte novou, modernější podobu areálu?

Ano, areál samozřejmě bude modernější, udržitelnější, splňující podmínky průmyslu 4.0, ale k otázce, jak moc bude nový, mám takovou perličku. Poté, co naši urbanisté navrhli nový stavební plán areálu, jsme v archivu narazili na původní plánek areálu. A v podstatě jsme zjistili, že jsme to nakreslili velmi podobně, jak to bylo v původním návrhu z roku 1953. Svědčí to o tom, že výrobní areál je velmi dobře založený a jeho další rozvoj byl dobře promyšlený již od samého počátku. My vlastně pouze navazujeme na jeho historii a pokračujeme v jeho příběhu.

Nestavíte spekulativně. Takže jaká je obsazenost?

Vše, co dnes máme k dispozici, tak je ze 100 % dlouhodobě pronajato. Co se týká dalších plánovaných budov, jsme v kontaktu s několika potenciálními zájemci, pro něž budeme výstavbu realizovat tak říkaje na míru. Tím, že se soustředíme výhradně na výrobní firmy, uzavíráme kontrakty deseti- i víceleté, což nám umožňuje maximálně přizpůsobit budovu a prostory klientovi podle jeho požadavků.

Za tento projekt jste získali několik ocenění. Můžete je zmínit?

Za největší úspěch považujeme získání prestižního mezinárodního ocenění BREEAM Communities, a to jako první projekt v České republice. Zároveň jako první městská čtvrť ve světě s převažující výrobní funkcí. Tato certifikace je určená pro větší udržitelné části měst a veřejné prostory, v jejichž rámci se nachází více různorodých objektů. Získání certifikace stvrzuje, že projekt vytváří udržitelný ekosystém s jednoznačně prospěšným vlivem na komunitu i okolí. Pozitivně a ohleduplně přispívá k urbanistickému, ekonomickému a společenskému rozvoji celé lokality a rozšiřuje zdejší občanskou vybavenost a dopravní i technickou infrastrukturu. 

Získat certifikaci BREEAM Communities v segmentu výrobních areálů musí být dost náročné…

Určitě, protože se posuzuje mnohem více kritérií a navíc v daleko širších souvislostech. Takže je to oproti ostatním certifikacím časově a pochopitelně i finančně náročnější. Ale podtrhuje to to, co se snažíme vytvářet – nový produkt – průmyslový park nové generace. Je to zaměřeno na komunitu, udržitelnost, tj. obecně na udržitelnou budoucnost a prosperitu s tím spojenou. V rámci BREEAM Communities je třeba projekt daleko více komunikovat. Ať se sousedy, občany, úřady, institucemi nebo s politickou reprezentací. Takže je kladen velký důraz na to, aby měli všichni zúčastnění možnost projekt připomínkovat a být součástí rozhodovacího procesu. 

Jak to konkrétně probíhá?

Prezentovali jsme projekt v dotčených obcích a osadách, na veřejných projednáních, ve střednítechnické škole, kterou podporujeme, samozřejmě na radách a zastupitelstvech a na různých sdruženích a organizacích, dále plánujeme prezentaci o aktuálním vývoji projektu v domově důchodců či pro širokou veřejnost. Naším cílem je, aby bylo s rozvojem lokality seznámeno co nejvíce občanů, zároveň i široké věkové spektrum od mladých studentů až po seniory. Je to časově náročné, ale na druhou stranu je náš záměr v zásadě trvalý, takže se v dlouhodobém horizontu vyplácí. Sami to vidíme na vztazích s místní komunitou, která nás vnímá úplně jinak a v mnohém nás dává ostatním za pozitivní vzor, což není v regionu na investora z Prahy vůbec špatný výsledek. 

Co dnes ožehavé téma energie?

Co se týká energetické soběstačnosti, zahájili jsme v loňském roce, který byl pro nás přelomový, výstavbu největší střešní solární elektrárny o celkovém výkonu přes 5 GWh, což doplňuje charakteristiku udržitelnosti našeho areálu. Společně s tím vytváříme v rámci České republiky unikátní decentralizovaný komunitní energoblok, kdy střešní elektrárnu doplňujeme o 1,4 MW bateriové úložiště a o dobíjecí stanice pro elektromobily. Ve všech provozech postupně také instalujeme tepelná čerpadla na ohřev TUV a vytápění. 

A jak je to s vodou?

Té se velice významně věnujeme v celém spektru. Co se týká například pitné vody, získali jsme stavební povolení na vlastní vrty a jsme připraveni zajišťovat zásobování pitnou vodou z 80–100 % z vlastních zdrojů. Přesné číslo bude záviset na skutečné vydatnosti vrtů a konečné podobě kampusu. Hospodaříme také s dešťovou vodou, zrealizovali jsme retenční nádrže, průlehy a poldry pro postupné vsakování vody zpátky do místní krajiny. Dokončili jsme projekt na hospodaření s šedou vodou. Takže z tohoto pohledu si myslím, že realizujeme celou řadu aplikací prospěšných pro přírodu i pro uživatele areálu a jeho udržitelnost. 

Cílem je tedy co největší míra soběstačnosti?

V kampusu aktuálně probíhá dlouhodobé měření intenzity, směru a typu větru pro vhodně zvolenou instalaci připravované větrné elektrárny v podobě vertikálních turbín, čímž bychom získali další zdroj OZE. Zpracovanou máme také střednědobou vodíkovou strategii, které bychom se chtěli intenzivně věnovat v horizontu tří let. Samozřejmě v případě energeticky náročných výrobních provozů je dosažení úplné soběstačnosti složité. V Urbanity však máme rádi pořádné výzvy.

Součástí kampusu budou i ubytovací kapacity. O co se konkrétně jedná?

Je to další z široké palety služeb, které zvyšují komfort lidí, kteří kampus využívají, ale zároveň jsou určeny pro širokou veřejnost. V areálu se nachází původní zhruba 50 let stará administrativní budova, kterou aktuálně přestavujeme na multifunkční dům. Ten by měl přibližně ze 60 % sloužit jako ubytování hotelového typu. Ve zbylé části budou služby typu gastro provozu, ordinace závodního a zubního lékaře, vymezené části pro dětskou skupinu, fitness, společenské komunitní místnosti, kavárny, minimarketu a dalších podpůrných služeb. Výhodou této budovy je, že je umístěná před vstupem do kampusu, takže je volně přístupná širší komunitě.

Jaké zde máte další plány?

Připravujeme zde také rezidenční výstavbu – viladomy se startovacími byty – a plnohodnotnou mateřskou školku pro 48 dětí. To opět představuje posílení městské sociální infrastruktury, což město pochopitelně vítá. Reagujeme na celorepublikový problém, kdy nejsou dostupné byty ani kapacity v mateřinkách. Konkrétně v Tachově nebylo k 1. září loňského roku umístěno přes 60 dětí. Opět je dané koncipováno jako služba nejen pro lokální zaměstnance, ale především pro celou komunitu. Našimi záměry naplňujeme principy konceptu města krátkých vzdáleností, ať již vlastní nabídkou služeb a funkcí přímo v kampusu, tak dostupností do 15 minut pěšky či na kole s celým městem a komunitou. Klienti, zaměstnavatelé, silně vnímají potřebu být tam, kde jsou lidé, a neočekávat že lidé k nim náročně docestují, což má nezanedbatelný pozitivní dopad na snižování uhlíkových emisí ve městě a jeho okolí, prašnosti a hlučnosti z osobní doprav a tím pádem na ohleduplnou kvalitu života.

Co se děje s trhem pozemků pro průmyslovou výstavbu?

/0 Komentáře/in , , /by

Změny ve strategii energetické koncepce se nečekaně promítají i do realit. Volné plochy začaly znovu zajímat investory zabývající se obnovitelnými zdroji energie. 

O trh se mohou dělit jen s těmi průmyslovými developery, kteří mají zajištěné nebankovní financování. Nárůst úrokových sazeb loni přibrzdil investice některých průmyslových developerů do nákupu nových lokalit. P3 Logistic Parks naopak díky silnému finančnímu zázemí svého vlastníka letos plánuje v České republice nakoupit desítky tisíc metrů čtverečních ploch. 

P3 se dívá zejména po takových lokalitách, které mají vhodný způsob využití podle územního plánu (lehká výroba a skladování) a jsou dobře dopravně dostupné. Je připravena koupit nejen pozemky pro budoucí výstavbu, ale i stávající objekty, které jsou buď prázdné, nebo obsazené nájemci. Nevyhýbá se ani brownfieldům. 

Snaha o energetickou soběstačnost a poptávka po skladových a výrobních halách si navzájem nekonkurují. Průmysloví developeři už dnes připravují střechy budov na osazení fotovoltaikou. Dá se tak říct, že situace má win-win řešení. 

Tři otázky pro P3

Průmyslový developer P3 Logistic Parks se v letošním roce chystá masivně rozšířit své české portfolio. 

Má zájem o pozemky i již fungující parky. Další plány prozradil Ondřej Vodička, který má v P3 na starosti akvizice. 

Nedostatek prostor pro skladování se v našem regionu skloňuje již několik let. Vedle toho nás ale také trápí vysoká inflace. Proč se P3 chystá nakupovat právě teď?

V ČR spravujeme 87 hal v 16 parcích a jejich obsazenost přesahuje 97 %. Aktuálně stavíme ve třech parcích a ve dvou z nich máme ještě rezervu pro další výstavbu v objemu přes 177 000 m2. Pro náš další rozvoj potřebujeme nové lokality. Zatímco velká část trhu pod tíhou náročného bankovního financování utlumuje aktivity, my si díky silnému zázemí našeho vlastníka můžeme dovolit investovat. 

O jaké typy nemovitostí máte zájem? O pozemky, nebo o celé průmyslové parky?

Jsme připraveni koupit nejen pozemky pro budoucí výstavbu, ale i stávající objekty, a to prázdné i obsazené. To může být zajímavé pro vlastníky nemovitostí, kteří v nich mají vázaný kapitál a prodejem (a třeba i zpětným pronájmem) získají prostředky k aktuálnímu využití. Soustředíme se na pozemky o velikosti okolo 50 000 m2, v případě Brna a Prahy alespoň 30 000 m2. Podle územního plánu musí mít určení pro lehkou výrobu a skladování, nemáme zájem stavět na pozemcích s kvalitní půdou, zajímavé jsou proto i brownfieldy. 

Co je pro vás při výběru lokality klíčové?

Rozhodující je dostupnost jak z hlediska zaměstnanosti, tak zejména dopravy, třeba i s ohledem na budoucí dostavbu dálniční sítě. Naše parky najdete blízko dálnic a rychlostních silnic, mimo obytnou zástavbu. Největší zájem o průmyslové parky je tradičně v okolí velkých měst, proto máme v hledáčku určitě Prahu i Brno; zajímavé mohou být ale i jižní Čechy a v budoucnu třeba regiony v Karlovarském kraji. Obecně se ale dá říct, že investujeme tam, kde jsou příležitosti.

Učili jsme se za pochodu…

/0 Komentáře/in , , , /by

Před 30 lety postavila developerská společnost InterCora první obchodní centrum v Plzni a změnila tak kulturu nakupování. Nyní má na kontě přes 300 retailových objektů a další staví. 

O počátcích podnikání i vizích jsme hovořili se zakladateli firmy Ivanem Hlaváčkem (IH) a Dr. Güntherem Zembschem (GZ).

InterCora letos slaví třicítku. Vzpomenete si, jak to všechno začalo?

IH: Vidím to, jako by to bylo včera. Když jsme naši společnost s mým přítelem a obchodním partnerem Dr. Güntherem Zembschem v roce 1993 zakládali, byl krásný zimní den a ve vzduchu ještě byla cítit euforie z nově nabyté svobody. 

Jak jste se seznámili?

IH: V roce 1981 jsem emigroval do Německa, potkali jsme se v Bavorsku, kde jsem prožil kus života a dodnes se tam rád vracím. Podnikatelskou vizi jsme s Güntherem začali formovat ještě před pádem režimu. Začátky nebyly snadné, protože jsme na trhu byli opravdoví průkopníci. Vystavěli jsme vůbec první obchodní centru v Plzni – NC EDEKA na Lochotíně. 

S jakými výzvami jste se setkávali?

IH: Učili jsme se za pochodu. Vzpomínám si na otevření našeho prvního obchodního centra. Položili jsme tam krásnou keramickou dlažbu a byli na ni náležitě hrdí. Když přijel na přejímku tehdejší ředitel EDEKY, vytáhl z kapsy kovovou marku, poslal ji po zemi a mince poskakovala sem tam. Řekl, že dlažbu musíme vyměnit, že musí být hladká, aby po ní nákupní vozíky dobře jezdily. Tak jsme to opravili. S každým dokončeným projektem jsme rostli. Začínali jsme jako malá kancelář se dvěma zaměstnanci. Dnes máme 75 kolegů, specializovaná oddělení a jsme lídrem retailového trhu v České republice a na Slovensku.

Jak zpětně vnímáte 90. léta? Co byly hlavní impulzy k vašemu růstu? 

IH: Tehdy a první roky nového milénia byly svým způsobem neopakovatelným obdobím, které vytvořilo všem podnikavým občanům ideální podmínky pro uskutečnění snů. Společnost tehdy při přechodu na tržní ekonomiku toužila dohnat trendy běžné v západní Evropě, přičemž jedním ze symbolů byly supermarkety, kde bylo k dostání spotřební zboží po celý rok. S érou socialismu skončilo nebo postupně uvadalo množství státních podniků, jako byly například pivovary, cukrovary nebo provozovatelé autobusové dopravy. InterCora se tak vedle standardních projektů soustředila i na tyto brownfieldy, jimž vtiskla novou tvář. Města tenkrát prodej pozemků a rozvoj služeb pro občany všestranně podporovala a spolu se státem budovala potřebnou infrastrukturu.

GZ: Tehdy jsme si také rozdělili role. Zatímco Ivan měl na starosti koordinaci projektů a chod firmy, já jsem se soustředil na financování projektů úvěrovými bankami. Bylo to období velmi rychlé expanze, současně se vyvíjel a sytil retailový trh. Časy téměř neomezených možností jsou sice ty tam, ale my máme stále chuť stabilně růst.

Na kontě máte přes 300 objektů. Na jaký projekt jste nejvíc hrdí?

GZ: Za velký úspěch považujeme hybridní nákupní centrum v Banské Bystrici. Řadu let poskytujeme mezaninové úvěry podle zásady, že pokud náš věřitel narazí na problémy s realizací financovaného objektu, které nedokáže sám vyřešit, převezmeme objekt a dokončíme jej sami. Před více než pěti lety jsme prostřednictvím jedné rakouské banky obdrželi žádost vídeňského developera o mezaninový úvěr v řádu 5 až 10 mil. eur. Po přezkoumání předložených dokumentů jsme se rozhodli poskytnout mezaninový úvěr. Společně s financující bankou jsme přezkoumali dokumenty a zjistili, že řada z nich je zfalšovaná, například doklady o katastru nemovitostí, doklady o majetkových poměrech atd. Projekt byl velmi složitý. Jeho součástí je centrální autobusové nádraží, které je spojeno s hlavním nádražím železniční sítě Slovenské republiky. Nákupní centrum je koncipováno jako hybridní, část jako obchodní centrum a část jako nákupní galerie. Nebylo možné předvídat, že se generální dodavatel po zhotovení zhruba poloviny objemu stavby dostane do platební neschopnosti, takže jsme museli přeskupit a koordinovat jeho subdodavatele. Až po otevření autobusového nádraží a obchodního centra Terminal jsme se dozvěděli, že všichni naši předchůdci, kteří se pokoušeli projekt realizovat, neuspěli. Toto hybridní nákupní centrum stejně jako autobusové nádraží je v provozu již téměř pět let a je naší vlajkovou lodí na Slovensku.

Které nákupní centrum jste dokončili naposledy a jak se liší od toho prvního před 30 lety?

IH: Za poslední roky se proměnily potřeby a požadavky zákazníků, což se promítlo i do našich nákupních center. Nakupování dnes musí být především zážitek spojený třeba s posezením v kavárně nebo restauraci. Proto jsou samozřejmostí odpočinkové zóny a food courty. Snažíme se rovněž podporovat trvale udržitelný rozvoj, takže na vybraných objektech instalujeme fotovoltaické panely a na parkovištích umožňujeme zákazníkům dobití jejich elektromobilů. Téma životního prostředí nám rozhodně není lhostejné.

Co letos plánujete? A co přejete InterCoře k narozeninám?

GZ: V letošním roce nás čekají dvě velké akce. Předně ve spolupráci s městem Plzní kompletně revitalizujeme jedno z našich starších nákupních center na plzeňském sídlišti Skvrňany. Jde o technicky náročný projekt spojený s demolicí stávající prodejny Penny Market a dalších prostor a výstavbou zcela nového obchodního centra, vedle něhož město v budoucnu realizuje park. Na Slovensku chystáme výstavbu retailového centra v širším centru Košic. K tomu průběžně rozvíjíme několik developerských projektů, které jsou zatím ve fázi plánování či povolování. Práce je tedy stále dostatek. 

IH: InterCoře bych za sebe i za pana Dr. Zembsche popřál, abychom i nadále měli dost projektů a aby nám i našim kolegům přinášela práce radost a naplnění.

default

YIT začne stavět i mimo Prahu

/0 Komentáře/in , /by

I přes negativní ekonomické faktory překročil obrat společnosti YIT v loňském roce 2 mld. Kč a prodala lehce přes 200 bytů. 

YIT v minulém roce ve vyšší míře implementovala technologii tzv. prefabrikace, nově u konstrukčních prvků. Intenzivně se věnuje i recyklovaným materiálům a podle nadnárodní strategie pokračuje v plnění vytyčených ekologických cílů. „I přes turbulentní vývoj realitního trhu v roce 2022 zůstáváme optimisty a v letošním roce očekáváme jeho oživení. Se snižováním inflace by mělo dojít k poklesu hypotečních sazeb, což přispěje k obnově poptávky,“ uvádí generální ředitel YIT Stavo Marek Lokaj. Dodává: „Co se týká nových trendů, sledujeme stoupající zájem o energeticky úsporné bydlení a moderní technologie, jako jsou fotovoltaické panely, rekuperace či LED osvětlení. Ty jsou proto již součástí našich nových projektů.“

Bilance YIT v roce 2022

Developer v loňském roce zkolaudoval projekty Parvi Cibulka se 150 byty loftového typu a Koti Libeň se 140 jednotkami. Fáze hrubé stavby dosáhly dva projekty – areál Vesi Hostivař s 208 jednotkami apartmánového typu a etapy Kemi a Ranua v komplexu Lappi Hloubětín. Pokud jde o nové projekty, YIT začala v roce 2022 s výstavbou a prodejem celkem 119 bytů ve dvou projektech – Rivi Bachova se 47 byty a Happi Milánská se 72 jednotkami.

YIT plánuje výstavbu mimo Prahu

„Další výstavbu v minulém roce jsme nemohli realizovat, protože se prodloužily procesy získání stavebního povolení. Nicméně věříme, že letos se nám ji podaří spustit. Jde o dvě zbývající etapy v areálu Lappi Hloubětín a projekty v lokalitách Prahy 5, 11 a 12 celkem s více než 300 byty,“ popisuje Marek Lokaj. Dále doplňuje: „V rámci naší strategii se zaměřujeme i na expanzi do regionů. Chystáme proto naši první mimopražskou výstavbu v Kladně, kde po etapách plánujeme postupně postavit přibližně 800 bytů.“

Rozšíření využití prefabrikace

Pro urychlení a zkvalitnění výstavby YIT implementuje inovativní technologii prefabrikace. „V některých našich projektech již instalujeme modulární koupelny, jež se vyrábějí v moderních továrnách a dovážejí se na stavbu plně vybavené,“ vysvětluje Marek Lokaj. Developer už instaloval na 300 takových koupelen. Využití prefabrikovaných prvků ale nyní dále rozšiřuje. V bytovém domě Happi Milánská jsou instalovány i další konstrukční prvky z prefabrikátů.

Stále větší důraz na ekologii

YIT se snaží hledat nové materiály minimálně zatěžující životní prostředí. Zavedla např. výstavbu z betonu z recyklovaného kameniva, čímž v komplexu Vesi Hostivař dojde ke snížení emisí CO2 o téměř 3 %. V rámci strategie ESG aktualizovala YIT své standardy. „Na využívání obnovitelných zdrojů a energeticky úsporné technologie pamatujeme již během navrhování všech našich projektů. Každý z nich má od samotného začátku tzv. ESG kartu, kde stanovujeme parametry a technologie vhodné pro instalaci v daném projektu,“ říká generální ředitel YIT Stavo.

Nová Waltrovka – moderní čtvrť Prahy 5 dostává jasné obrysy

/0 Komentáře/in , , /by

Velkorysý projekt Nová Waltrovka, který vyrůstá podél radlické magistrály, spojuje s předchozí výstavbou Waltrovky společnosti Penta Real Estate v této oblasti nejen název, ale také touha odkázat k historii tohoto místa.

Projekt Nová Waltrovka pokračuje tam, kde byla v roce 2021 dokončena výstavba úspěšné Waltrovky. Nutno dodat, že za původní Waltrovku Penta získala ocenění Nejlepší multifunkční development ve střední Evropě. Čtvrť, které tak dala vzniknout, tvoří pět administrativních budov a více než 600 bytů s výbornou občanskou vybaveností včetně nového parku, centrálního náměstí či školky. Nová Waltrovka nyní vyplní zbývající prostor původního brownfieldu v délce 500 m od Waltrovky až k centrále ČSOB. Budou zde stát dvě moderní administrativní budovy se špičkovými kancelářemi a prostorem pro retail, mezinárodní hotel a přes 500 prémiových bytů. Propojením s původní Waltrovkou tak vznikne moderní pražská čtvrť odpovídající všem současným požadavkům na práci i bydlení.

Výstavba jede na plné obrátky

Aktuálně se projekt architekta Pavla Joby z pražského Ateliéru M1 architekti nachází přibližně v polovině výstavby. Dokončení celého areálu je v několika etapách plánováno na rok 2027. Nejvyššího bodu stavby už dosáhly obě kancelářské budovy Legatica a Metalica, které budou dokončeny ve třetím čtvrtletí 2023, a první etapa výstavby bytových domů se 78 bytovými jednotkami, jejichž dokončení se předpokládá ve čtvrtém čtvrtletí. Hotový je i skelet hotelu Zleep. Druhá fáze, v níž má být postaven největší počet bytů, plynule naváže příští rok. Výstavba třetí fáze by pak měla podle plánů začít na přelomu let 2025 a 2026.

Zbrusu nový bulvár

Zatímco administrativní budovy Metalica, Legatica a hotel Zleep, který patří nadnárodnímu hotelovému řetězci Deutsche Hospitality, budou lemovat Radlickou ulici, rezidenční část bude ukryta za nimi. Budoucí obyvatelé se proto nemusejí obávat, že budou rušeni hlukem a provozem této dopravní tepny. Do budoucna uvažuje vedení města o zklidnění této oblasti, zavedení tramvajové dopravy a odvedení dopravy do tunelu radlické radiály. Z Radlické ulice se tak stane moderní bulvár s důrazem na městskou zeleň; paralelně s ní vznikne mezi kancelářemi a byty zbrusu nový široký bulvár s obchody, zelení a odpočinkovými zónami. Budovy se tak otevřou obchodním plochám z obou stran.

Moderní přístup k pracovnímu prostředí

Pokud jde o prostory pro kanceláře a obchody, má Penta Real Estate v plánu nabídnout budoucím nájemcům nejen špičkové technologie a maximální flexibilitu prostoru, ale také možnost, jak se postarat o wellbeing jejich zaměstnanců. Plánovaná komunitní terasa slibuje kromě jedinečného výhledu k Vltavě také možnost využití pro firemní akce, jako je např. společné barbecue nebo ranní jóga. Pro sportovce a zejména ty, kteří se pro cestu do práce rozhodnou zvolit kolo, budou k dispozici sprchy v každém kancelářském podlaží a kolárna se zázemím. Všechny prostory budou přístupné i pro domácí mazlíčky.

Myslíme i na udržitelnost a dopady

V rámci principů trvalé udržitelnosti a ekologických aspektů počítá výstavba mj. se zadržováním a využíváním dešťové vody, snížením hluku a smogu integrací vhodných prvků do veřejného prostou, využitím sofistikovaného systému rekuperace, eliminací tzv. tepelného ostrova nebo vlastní výrobou elektřiny díky solárním panelům na střechách. Nová Waltrovka se také pyšní certifikací systému WELL. V plánu je rovněž vybavení některých parkovacích míst systémem pro dobíjení elektromobilů (jejich počet se může rozšířit podle požadavku klientů).

Netradiční využití moderních technologií

Předchozí covidové roky a opatření související s tímto obdobím se promítají i do využití nových technologií a přístupu ke službám. Na návštěvníky lobby nových administrativních budov nebude čekat recepční, ale dotyková obrazovka a vše potřebné vyřeší sami pomocí vygenerovaného QR kódu a jednoduché aplikace. To bude platit i pro zajištění parkovacího místa v budově a ohlášení návštěvy. Celá recepce pak bude mít spíše charakter kavárny s obsluhou, ale vedle perfektní kávy bude také umět pomoci návštěvníkům, kteří budou odolávat moderním technologiím.

Důraz na zapojení komunit

Projekt počítá rovněž s rozsáhlou občanskou vybaveností, která naváže na síť vytvořenou v rámci Waltrovky. V Nové Waltrovce jsou v plánu obchody, služby, restaurace s kavárnami nebo sportovní hřiště. S městskou částí se navíc jedná i o zřízení školy a samotná Penta by ráda zrekonstruovala budovu historické slévárny, která je jasným odkazem na minulost tohoto místa a mohla by najít využití i nyní. Podle plánů by měla být nejen centrem nově vznikajícího náměstí, ale také srdcem života místní komunity. O jejím zapojení do projektu mimo jiné vypovídá i fakt, že Penta do svého projektu začlenila i nápady na zvelebení veřejného prostoru, které navrhly děti ze dvou nejbližších škol.

Rozvoj tramvajových tratí zažívá nebývalý boom

/0 Komentáře/in , , , /by

Společnost METROPROJEKT Praha, a. s., má déle než padesátiletou historii a je „podepsána“ pod mnoha významnými dopravními stavbami nejen v našem hlavním městě.

Nový generální ředitel firmy Ing. Vladimír Seidl nám přiblížil nejbližší cíle, které Metroprojekt čekají – a není to jen trasa D pražského metra.

 Ve funkci jste na začátku roku vystřídal Ing. Krásu. Jaké úkoly či výzvy před vámi stojí?

Mým cílem je, aby byl Metroprojekt i nadále špičkovou projektovou firmou zejména v oblasti dopravních staveb. Z nejbližších cílů je to určitě zdárné dokončení přípravy souboru staveb železničního spojení Prahy s Kladnem a Letištěm Václava Havla. Získání územních rozhodnutí a stavebních povolení v intravilánu hlavního města je velice náročnou činností a během na dlouhou trať. Bojujeme s odpůrci stavby, kdy každý podporuje moderní kolejové spojení centra města s letištěm, ale pouze v případě, že trať nepovede kolem jeho domu nebo zahrádky. Rychlosti projednání nepřidá ani nadměrná opatrnost a někdy nedodržování správních lhůt na straně dotčených organizací a městských úřadů. Přes výše uvedené problémy se nám se Správou železnic podařilo v posledních měsících zahájit realizaci našich projektů v úsecích Kladno – Kladno Ostrovec a Praha Bubny – Praha Výstaviště. Z dalších úseků má nejblíže k zahájení stavba Praha Ruzyně – Kladno. Co se týká vnitřních procesů Metroprojektu, chci dokončit kompletní digitalizaci oběhů dokumentů a zavedení softwaru na správu souborů, uživatelů a procesů. Mezi mé priority patří další rozvoj 3D projektování metodou BIM.

Jedním z hlavních pražských projektů je výstavba trasy D pražského metra. Daří se postupovat podle plánu, nebo se objevily nějaké záludnosti?

Harmonogram přípravy a realizace trasy metra I.D, nastavený Dopravním podnikem hl. města Prahy, se zatím daří plnit. Podle něj by měl být úsek Pankrác – Nové Dvory dokončen a zprovozněn do roku 2029. Výstavba iniciačního úseku Pankrác – Olbrachtova je v plném proudu od loňského dubna. Problém může nastat, pokud po vyhodnocení nabídek na realizaci druhého úseku Olbrachtova – Nové Dvory se některý z účastníků odvolá k ÚOHS, tak jako tomu bylo v prvním úseku. To by pak mohlo značně zpozdit i zprovoznění prvního úseku. Co se týká pokračování projektové přípravy, považuji za správné rozhodnutí DPP zaměřit se na pokračování přípravy projektu z Pankráce na sever směrem na náměstí Míru, protože až propojením linek D a A se odlehčí trase C.

Jak postupuje modernizace stávajících stanic metra?

Rekonstrukce stanic metra nabrala za poslední roky na intenzitě, což mě těší nejenom jako ředitele projektové firmy, pro niž je tento typ zakázek jedním z hlavních předmětů podnikání, ale i jako Pražana, který služeb MHD v metropoli pravidelně využívá. V současné době probíhají rekonstrukce stanic metra Jiřího z Poděbrad a Florenc C. Letos chceme dokončil tendrové dokumentace pro výběr zhotovitele rekonstrukcí stanic Českomoravská a Flora. Na začátku roku jsme zahájili i práce na dokumentaci pro stavební povolení rekonstrukce stanice Hradčanská.

V Praze je poměrně velkým tématem rozvoj tramvajových tratí. Hodně diskutovaný je návrat kolejí na Václavské náměstí, ale i nové tratě, které zlepší dopravní obslužnost okrajových částí Prahy… Jaká je situace?

Rozvoj tramvajových tratí v Praze zažívá boom, který za svou téměř třicetiletou profesní kariéru nepamatuji. Odstupující vedení hlavního města si to stanovilo jako jednu z priorit a věřím, že to nové bude v nastoleném trendu pokračovat. Vedle běžících staveb Modřany – Libuš a Divoká Šárka – Dědinská bude v únoru zahájena realizace stavby Holyně – Slivenec. Naše společnost nyní pracuje na projektech tramvajových tratí Libuš – Nově Dvory, Kobylisy – Bohnice a nové trati v ul. Počernická. Návrat tramvají na Václavské náměstí je opět o krok blíže. Je to ze všech našich zmíněných projektů možná ten nejviditelnější. Ale má i svůj velký provozní význam, neboť tak vznikne paralelní trasa k nejvytíženější trati I. P. Pavlova – Ječná – Karlovo náměstí. I banální kolize v tomto úseku dnes dokáže zkomplikovat tramvajovou dopravu ve velké části města. Pro trať na Václavském náměstí nabylo na přelomu roku právní moci stavební povolení a v současné době probíhá soutěž na výběr zhotovitele stavby. Zde musím podotknout, že získání stavebního povolení se nám i s vydatnou podporou vedení města povedlo v rekordně krátké době, a chtěl bych tímto poděkovat všem kolegům, kteří se o to zasloužili.

 

Zatím jsme se zaměřili jen na Prahu. Které vaše projekty se realizují mimo hlavní město?

V prosinci loňského roku byla do zkušebního provozu uvedena stavba tramvajové trati z Osové ke Kampusu Masarykovy univerzity v Brně. Je to za poslední roky naše největší dokončená realizace projektu městského dopravního systému. Trať vede z větší části v tunelu a součástí je i podzemní zastávka Zelená brána. V železniční stanici České Budějovice probíhá rekonstrukce historické výpravní budovy. V Sofii se realizuje historicky největší zahraniční zakázka Metroprojektu – třetí linka metra. Zde mi nezbývá než závidět kolegům v Bulharsku rychlost povolovacích procesů. V roce 2010 jsme zahájili projektové práce na dvou nových linkách metra, trase D v Praze a třetí lince metra v Sofii. V Sofii je v provozu již 12 stanic z celkových 18. Trasa D v Praze se oproti tomu začala stavět teprve v loňském roce.

Z vašich odpovědí vyplývá, že se Metroprojekt soustředí především na kolejové dopravní stavby. Chystáte se zaměřit i na jiné systémy dopravních staveb, popř. jiné odvětví stavebnictví?

Rozšířením portfolia Metroprojektu jsem se zabýval již ve své předchozí pozici obchodního ředitele. Každá společnost lépe odolává krizím, pokud má tzv. více rozevřené nůžky a umí se prosadit i v dalších oblastech mimo svůj core business. Jedna věc je získat zakázku v oboru pro vás netradičním a druhá věc je úspěšně ji zvládnout vlastními kapacitami nebo s pomocí subdodavatelů. Při snaze o pronikání na nový trh se s vámi nikdo moc spojovat nechce, protože mu zvyšujete konkurenci a ve výsledku berete práci. Jediná možnost je získat v novém oboru uznávané odborníky. Přilákat je do zaměstnaneckého poměru je konfliktní a dnes téměř nemožné, a tak jsme šli cestou akvizic zavedených menších firem, s kterými jsme v minulosti pracovali na společných projektech. Za poslední tři roky se nám podařilo získat většinové podíly ve společnostech PK Ossendorf a AGA – Letiště a vstoupit tak na trh projektování silničních, dálničních a letištních staveb. Do budoucna nevylučuji, že budeme takto pokračovat i v segmentu projektování pozemních staveb.

 

 

ČSOB snižuje uhlíkovou stopu, myslí na přírodu i klienty

/0 Komentáře/in , , /by

Šetrné chování k přírodě a udržitelnost řeší firmy v dnešní době stále častěji. ČSOB je jednou z prvních bank, která udržitelnost a šetrné chování vzala velmi vážně a je součástí její strategie.

Podle Josefa Šedivého, výkonného ředitele FAM ČSOB, je udržitelnost přirozenou součástí firemní filozofie. Dokazuje to i fakt, že pražskou centrálu i nový objekt v Hradci Králové řadí odborníci mezi stovku nejekologičtějších kancelářských staveb v Evropě; navíc tyto budovy získaly několik různých ocenění – např. Best of Realty, Zelená střecha nebo certifikaci LEED Platinum. Udržitelnost a podpora diverzity patří k cestám, jak mohou firmy prospívat společnosti a umožnit dalším generacím zachovat si stejný standard života, jaký známe dnes. Josef Šedivý říká: „Naším hlavním cílem je vytvářet takové podmínky, které jsou v souladu s životním prostředím a udržitelností. Chceme být dobrým sousedem pro lidi i přírodu a více se otevřít veřejnosti. Ekologicky se chováme nejen v našem vnitřním fungování, ale podporujeme v tom i naše klienty: vyhledáváme a podporujeme dlouhodobě udržitelné projekty a dáváme klientům možnost investovat do firem, které minimalizují negativní dopady své činnosti na životní prostředí. Korporátním klientům dlouhodobě pomáháme s hledáním řešení transformace podnikání směrem k udržitelnosti a inovacím.“

Pražská centrála patří ke špičce v udržitelnosti

Růst cen energií vede firmy k hledání úspor. V ČSOB to vyřešili v předstihu – už třetím rokem spotřebovávají elektrickou energii pouze z obnovitelných zdrojů, přitom ještě v roce 2019 to bylo jen ze 68 %. V současné době tak spotřebou elektrickou energií nezanechávají žádnou uhlíkovou stopu. Daniel Rubricius, ředitel FAM Buildings ČSOB, to komentuje: „Soustavně pracujeme na snižování energetické náročnosti všech bankovních poboček a sídel. Klesající spotřeba je dána i našimi novými moderními ekologickými budovami. ČSOB Kampus v pražských Radlicích patří k nejekologičtějším budovám v Evropě, využívá k vytápění i chlazení geotermické vrty, na střechách roste přes 300 stromů, 3 000 keřů a stovka popínavých rostlin, které zalévá samozavlažovací systém s dešťovou vodou.“

V garážích je rovněž několik nabíjecích stání pro elektromobily a elektrokola. Lukáš Cerman, ředitel FAM Development ČSOB, k tomu dodává: „Jsme si vědomi toho, že auta, která provozujeme, jsou nezanedbatelným přispěvatelem k naší CO2 stopě. Z tohoto důvodu podporujeme elektromobilitu. V naší firemní flotile máme nyní asi 20 elektrovozů, pro něž provozujeme a budujeme nabíjecí stanice. Celkově snižujeme počet vozidel, snažíme se je efektivně sdílet a postupně se začínáme odklánět od spalovacích motorů. Naší vizí je mít do roku 2030 plně elektrifikovaný vozový park.“

Nová budova v Hradci Králové je ještě o krok dál

Nejpřísnější ekologické standardy plní nedávno otevřená regionální centrála v Hradci Králové. I zde jsou využívána tepelná čerpadla a energie ze zemního masivu, čímž je dosaženo mimořádně úsporného provozu. Je to jen další důkaz, že ochranu životního prostředí bere ČSOB skutečně vážně. K dispozici je tu dokonce i studna. Dalo by se tedy říci, že v energetických úsporách bylo dosaženo možného maxima. „Vždy jde udělat ještě něco navíc a hledání úspor v rámci snižování energetické náročnosti budov je nikdy nekončící proces, protože se objevují i stále nové technologie a inovace,“ uvádí Daniel Rubricius. A upřesňuje: „Budeme se více zaměřovat na využití klimatizačních systémů pro chlazení i vytápění. Během topné sezony snížíme vnitřní teplotu a budeme pokračovat v instalaci fotovoltaických panelů, s níž jsme začali před třemi lety.“

V krajích je to složitější

Pobočky ČSOB však nesídlí pouze v moderních budovách se špičkovými technologiemi. Již několik let dochází k průběžné optimalizaci vlastních i najatých prostor. Celkový počet poboček má obecně klesající trend, přičemž hlavní snahou je snižovat jejich plochu. Je to důsledkem digitalizace a vývoje způsobu obsluhy klientů. Snižování počtu poboček nebo zmenšování jejich plochy znamená úsporu nákladů za provozní služby včetně energií a tím i snížení uhlíkové stopy. „Snažíme se o udržitelný a ekologický přístup ve všech objektech, i když v některých z nich to není jednoduché. Obecným standardem je LED osvětlení, systémy MaR a energeticky úsporné technologie chlazení a topení. Další oblast, na kterou se postupně zaměřujeme, je fotovoltaika. Na střechách našich budov ve Zlíně, Břeclavi a Blansku nyní provozujeme fotovoltaické elektrárny s celkem 52 panely o kombinovaném výkonu více než 16 kWp. Počet solárních elektráren plánujeme postupně navyšovat,“ uzavírá Lukáš Cerman.

 

V okolí pražského letiště v budoucnu vyroste nové „město“

/0 Komentáře/in , , /by

Patří mezi nejrychleji rostoucí letiště v Evropě ve své kategorii. Zaměstnává zhruba 3 000 lidí a dalších přibližně 15 000 osob pracuje pro společnosti působící na letišti či v jeho okolí.

Letiště Václava Havla Praha po pandemii koronaviru obnovuje naplno svůj provoz a myslí na budoucnost. Největší mezinárodní letiště v České republice se připravuje na rozvoj leteckého provozu a zároveň chce maximálně využít svůj další potenciál.

Letiště a jeho okolí je skvělým prostorem pro investice

Pražské letiště bylo před příchodem celosvětové pandemie na vrcholu. V roce 2019 odbavilo téměř 18 mil. cestujících a vyhlíželo další růst. Nyní se po třech letech výrazně ovlivněných pandemií začíná opět blýskat na lepší časy. V loňském roce letiště odbavilo téměř 11 mil. cestujících a letos by i díky obnoveným linkám mělo překonat hranici 12,5 mil. Přes 60 dopravců nabídne přímé lety do více než 165 destinací po celém světě včetně oblíbených destinací jako New York, Soul, Dubaj, Istanbul či Dauhá. V dojezdové vzdálenosti do dvou hodin od Letiště Václava Havla Praha navíc žije více než 8,5 mil. obyvatel, což představuje značný potenciál.

Letiště Praha se proto soustředí nejen na rozvoj provozu letiště a zvýšení jeho kapacit, což má zajistit například rozšíření Terminálu 2, ale také na rozvoj příležitostí přímo nesouvisejících s odbavováním cestujících. Právě to je cílem programu Airport City, který má přispět k větší ekonomické stabilitě Letiště Praha v synergii s okolním územím a jeho rozvojem.

Významné mezinárodní letiště v blízkosti centra hlavního města Prahy je skvělou příležitostí pro investice. Okolí letiště nabízí kompaktní území a již existující jádro Airport City, které má nadále velký potenciál rozvoje.

Airport City Sever

Letiště Václava Havla Praha se připravuje na další růst počtu odbavených cestujících, a proto chce rozšiřovat svoji nabídku služeb. Airport City Sever se v rámci zastavovací studie dělí na tři základní zóny: CENTER, SERVICE a BUSINESS a čtvrtou doplňující příjezdovou zónu GATE. Všechny zóny jsou provázány a funkčně přímo i nepřímo napojeny na terminály letiště.

Studie očekává v této oblasti letiště novou výstavbu, přičemž koncept řešení se zaměřuje na doplnění stávajících prvků infrastruktury přehlednou zástavbou s jasným „uličním“ blokovým schématem a centrální osou. Půjde o objekty s funkcemi nejen přímo podporujícími odbavení cestujících, ale také s doplňkovými službami pro cestující, veřejnost i zaměstnance, nové administrativní prostory, hotely, parkovací domy, kongresové centrum a další komerční činnosti. V areálu se vhodně a přiměřeně uplatňuje nová i stávající zeleň a plochy veřejných prostranství, přičemž koncept sleduje vytvoření lokálního subcentra městského charakteru, v jehož centru je přítomen dynamický letištní provoz.

V první fázi se v této oblasti počítá s výstavbou nového parkovacího domu B a hotelových kapacit. V rámci predikce poptávky hotelových kapacit (BNP Paribas, 2018) se totiž ukázalo, že nabídka v okolí Letiště Václava Havla Praha je v porovnání se srovnatelnými letišti v Evropě nízká, když na jeden hotelový pokoj připadá 27 000 cestujících proti 5 000 cestujících ve Varšavě. V nejbližších plánech letiště proto figuruje tříhvězdičkový hotel s kapacitou až 200 pokojů.

Klíčovými milníky pro Airport City Sever je rozšíření Terminálu 2 o nový prst D a zároveň zprovoznění železniční tratě a stanice umístěné bezprostředně u terminálů. Městskou hromadnou dopravu využívá pro cesty na letiště přibližně 30 % cestujících i veřejnosti, kteří zatím cestují linkovými autobusy. V současné době začala výstavba trati pro elektrobusy; železniční spojení do centra města by mělo být v provozu okolo roku 2030. Letiště je zároveň snadno dostupné z Pražského okruhu a dálnice D7, pro niž ŘSD plánuje zvýšení kapacity.

Airport City Jih

Airport City Jih se člení na tři základní oblasti. Jižní část areálu představuje velký potenciál pro oblast Business Aviation. Nabízí dostatek prostoru po stavbu nových hangárů, terminálů či logistických center.

Součástí rozvojových plánů Airport City jih je rovněž oblast Dlouhá Míle. Tu v současnosti tvoří zčásti urbanizované území, které se začalo rozvíjet současně se vznikem letiště. Nachází se v ní několik administrativních budov, ubytovny, bytové domy či objekty zdravotnictví. Cílem letiště je dotvořit zónu do podoby městského subcentra těžícího z přítomnosti stanice vlaku a komerční infrastruktury.

Areál Jih je velmi těsně svázán se stávající i výhledovou městskou zástavbou v rámci území MČ Praha 6, přičemž vztah letiště a města v této oblasti se bude i do budoucna více prohlubovat s tím, jak bude město dále a intenzivněji postupovat směrem k letišti a zároveň s tím bude letiště v rámci tohoto území vytvářet a integrovat nové funkce včetně komerčních. V centrální části Airport City Jih je navržen areál otevřených komplexů typu „kampus“ s přiměřenou strukturou blokové zástavby. Cílem otevřeného uspořádání je podporovat flexibilněji strukturované areály s funkcemi pro výzkum, vzdělávání, specializovanou výrobu či v omezené míře také administrativu. Funkce umístěné v tomto území mohou optimálně navázat a komerčně těžit z blízkosti letištní infrastruktury a přítomnosti leteckých činností.