Projekt Vertimove a Vertihub Praha Hlavák

Jednou ze součástí projektu Vertimove bylo zpracování metodiky s názvem Požadavky na plánování, umístění a provedení vertiportů pro UAM. Ta byla schválena garančním partnerem, jímž bylo ministerstvo dopravy.

Projekt Vertimove byl zaměřen na budoucnost UAM (Urban Air Mobility – městská vzdušná mobilita) a pozemní infrastruktury pro ni – tedy různých typů vertiportů jako nových objektů ve městech – a jejich potenciální sítě v ČR s vazbami na okolní státy. 

Doprava budoucnosti

Architekt Michal Postránecký pro projekt Vertimove zpracoval studii VertiHUB Praha Hlavák – lineárního typu krytého vertiportu umístěného nad kolejištěm hlavního nádraží Praha. Projekt byl již oficiálně představen odborné veřejnosti a garančnímu partnerovi ve virtuální realitě v prostorách firmy Virtuplex. Bylo tu možné se v měřítku 1:1 projít po letištní ploše v prostoru pro odbavení letadla a pasažérů a stejně tak i kolem celého nádraží s vertiportem, který byl doplněn do 3D modelu poskytnutého společností IPR.

O cestování vzduchem v dostupném dopravním prostředku jako běžné součásti dopravy osob ve městech snilo desítky let zpátky mnoho našich předchůdců. Létání v dopravních prostředcích VTOL (vertical take-off and landing) ať už v centrech velkoměst, či jako součásti příměstské a meziměstské dopravy se v blízké budoucnosti stane skutečností. Děti těch, kteří budou již „zítra“ rozhodovat o implementaci tohoto druhu dopravy a o výstavbě pozemní infrastruktury, tedy vertiportech ve městech, budou považovat tento způsob cestování za běžnou součást života. Stejně tak jejich rodiče používají chytré mobily, které viděli v bondovkách někdy před 20 lety jako něco poněkud sci-fi.

Proto již nyní musíme začít v městských systémech připravovat prostor, do nějž základní pozemní infrastrukturu pro cestování letadly VTOL potřebujeme začlenit a zapracovat do územních plánů. Pro umístění vertiportu do vhodné lokality, kde by funkčně a logisticky navazoval na okolní infrastrukturu, bude nutné splnit mnoho podmínek, které vedle územního plánu a dalších regulačních podmínek pro umístění stavby také zaručily její ekonomickou návratnost.

Proto je nejdříve nutné definovat typy těchto urbánních struktur včetně jejich zázemí a jejich funkčních celků. K tomu je rovněž nutné znát druhy procesů a akcí, které budou probíhat na straně klientů i na straně poskytovatele služeb vertiportu, a podrobně prozkoumat vzájemnou interakci mezi klientem a obsluhou včetně komunikačních rozhraní.

V rámci těchto nových struktur se uplatní mnoho robotů a určitě bude – hlavně v autonomně řízených procesech – i hojně využívána umělá inteligence. 

Jak vertiport může vypadat?

Vertiport VertiHUB Praha Hlavák navržený architektem Postráneckým je umístěn nad kolejištěm a nástupišti směrem k Žižkovu, podél kovové konstrukce historického zastřešení. Je to dvoupatrový objekt, dopravně napojený na Žižkov. Vertikálně je propojený přímo do chodby pod kolejištěm, která cestujícím umožní přímé propojení s odbavovací halou vlakového nádraží a dalšími druhy dopravy, tedy metrem a plánovanou tramvají. 

Spodní patro vertiportu slouží k odbavení klientů. I když to není preferovaná varianta, bude možné zaparkovat velmi blízko od vchodu do odbavovacího prostoru. Lepší variantou je jistě taxi nebo MHD. Co nejrychlejší a bezpečné odbavení klienta je maximální prioritou pro návrh vertiportů. Po předložení dokladů projde klient skenovacím tunelem, a pokud není problém s jeho příručním zavazadlem, pokračuje na svůj spoj – odletovou halu po eskalátorech do horního patra. Pokud nepospíchá, může se posadit v hale, občerstvit se, pracovat v kancelářském prostoru, nechat děti pohrát si v dětském koutku nebo se třeba tiše pomodlit ve speciální modlitebně. 

Horní patro je pak určeno nástupu cestujících do VTOL nebo k výstupu z něj. Spojovací chodbou se cestující dostane přímo k odletové bráně – musí se včas dostavit do tzv. zóny „pět minut před odletem“, jinak již nebude vpuštěn do letadla. A to i proto, že se v dané zóně má připravit na odlet a získat finální instrukce o letu a letadle, jímž poletí. Na vertiportech obecně existuje snaha o nasazení maximálního počtu autonomních technologií od odbavení klienta až po samotný let, avšak nástup do letadla musí být regulován lidským supervizorem. 

Letadla typu VTOL od různých výrobců budou v době bezpilotního provozu přepravovat průměrně čtyři cestující. Navržený typ vertiportu odbaví v závislosti na okolnostech přibližně 40 letadel za hodinu s možností maximálního navýšení na 60 vzletů. Předpokládaná kapacita vertiportu bude na úrovni 3 000 a více pasažérů denně a dalších letů pro přepravu nákladu, např. společností poskytujících zásilkové služby do distribučních bodů pro tzv. poslední míli.

Rozvoj tohoto druhu dopravy bude úměrně závislý na budování sítě vertiportů v celé ČR s vazbami na sousední státy. Předpokládaný dolet (e)VTOL letadla MiYa vyvíjeného VZLÚ je s rezervou 300 km na jedno dobití. Tento parametr se v následujících 10 letech může navýšit. Při cestovní rychlosti kolem 300 km za hodinu se tento druh dopravy hodí k doplnění stávající železniční a dálniční sítě a umožní velmi rychlou dopravu do atraktivních lokalit s komplikovaným spojením v ČR i sousedů.

Další informace o projektu Vertimove bude již brzy možné nalézt na www.ccflab.com a v dohledné době na připravovaném webu flytaxi.city, který bude věnován rozvoji UAM a projektu VertiHUB Praha Hlavák a dalším vertiportům v ČR.

VERTIMOVE projekt CK03000139 financovaný TA ČR z programu Doprava 2020+  

projektový tým a role jednotlivých subjektů v týmu:

Výzkumný a zkušební letecký ústav

UAM létající prostředek – MiYa

UAM provoz a legislativa

simulace vlivu počasí a větru na vzdušné cesty

CENTRUM MĚSTA BUDOUCNOSTI – CIIRC ČVUT PRAHA

návrh jednotlivých typů vertiportů, stavební legislativa a standardy

začlenění vertiportů do urbánních systémů, návrh sítě vertiportů v ČR

architektura vertiportů, optimalizace pohybu klienta, bezpečnost procesů 

CENTRUM DOPRAVNÍHO VÝZKUMU

dopravní průzkumy

studie a analýzy poptávky

dopravní model ČR – implementace UAM

DESIGN STUDIO

design kabiny letadla MiYa

design procesů a rozhraní letadlo/klient/port

ergonomika procesů – design