V září 2025 plánuje Jihlava otevřít multifunkční arénu

O nutnosti rekonstrukce Horáckého stadionu se v Jihlavě mluvilo nějakých 10 nebo 15 roků, možná i déle. Bylo to dost komplikované, protože na tak malé město, jako je Jihlava, byl projekt poměrně náročný. 

Trvalo dlouho, než vedení města našlo odvahu podniknout zásadní krok a vyhlásit veřejnou architektonickou soutěž na multifunkční arénu, která vyroste na místě starého „zimáku“. Věci se daly do pohybu po volbách v roce 2018. Jedním z těch, kdo stojí u zrodu nové arény, je radní Ing. arch. David Beke.

Ve hře prý tehdy byla i varianta, že nová hala bude postavena na okraji města.

V krajském ani v městském územním plánu pro něco takového nebyly připraveny žádné pozemky. Už v roce 2012 někdo rozhodl, že malý Zimáček bude postaven tam, kde je. Znamenalo by to roztržení obou provozů, dublování dopravní obsluhy, zázemí apod. Všechno by generovalo duplicity. Navíc suburbanizace není nic, co by městům přidalo. Snížila by se podpora podnikání ve městě, byly by třeba masivní investice do hromadné dopravy i do parkovišť pro automobily. Aréna by žila jen v době akcí, ale město potřebuje stavby, které budou žít celý den. Nejen dva tři večery za týden. 

Jakou kapacitu bude mít nový stadion?

Určitě menší než ten původní, v základu je to mezi 5 500 a 7 500 diváky. Doprava k aréně je řešena komplexně a pestře. Pod arénou je parkovací podlaží, kolem arény jezdí páteřní linky MHD, v blízkosti se nachází autobusové nádraží, začíná se budovat i hlavní vlakové nádraží, kam by v horizontu 10 let měl přijet rychlovlak. Do arény se lidé dostanou pěšky z různých směrů, na kole nebo taxíkem. Takto nastavená dopravní obslužnost je jasnou výhodou projektu. Lidé na to časem přijdou. Dnes jsme už jinde než před lety, kdy si všichni mysleli, že je skvělé mít obchodní centra za městem, jako to bylo v Americe v devadesátkách. Ale i tam přišli na to, že to je špatná cesta. My jsme ze začátku samozřejmě nevěděli, kolik to bude stát, jestli seženeme peníze, ale energie, kterou jsme do toho vložili, byla tak velká, že jsme všechny ty problémy za ty roky překonali. Příprava trvala skoro pět let – nemysleli jsme si, že to bude trvat tak dlouho.

Co bylo příčinou?

Velké veřejné projekty prostě trvají dlouho – ať už se to týká náročnosti projektové přípravy, nebo nezbytného shánění peněz. Co se od projektové dokumentace po realizaci nezměnilo, je – až na fasádu a nějaké drobnosti – zadání. Budova je téměř stejná. V době covidu sice došlo k nějakým změnám, ale nebyly nijak dramatické. Poněkud nás vyděsilo, když jsme dostali ke stavebnímu povolení rozpočet na 1,6 mld. Kč, ačkoli jsme původně počítali s 800 mil., takže jsme řekli, že je potřeba to celé seškrtat asi o 200 mil. Kč. Architektonický návrh se nijak radikálně nepřekresloval, byly provedeny jen dílčí úpravy. Byly sníženy počty skleněných prvků, zmenšena část podzemí, některé materiály byly změněny, např. kámen jsme nahrazovali betonem. Slevňovali jsme spíš standard provedení objektu. Zmenšovat nebylo co, protože kapacita pro 5 500 lidí souvisí s tím, aby se tu mohla hrát nejvyšší soutěž v tom či onom sportu. A nejdražší na té budově je právě ten počet lidí, kteří sem tam vejdou…

Jak práce dále postupovaly? 

Loni v létě jsme už měli vysoutěženého generálního dodavatele, ale teprve týden před zahájením prací jsme dostali potvrzení od Národní sportovní agentury na posledních 300 mil. Kč, takže celou dobu jsme pociťovali určitou nejistotu. Kraj na začátku v roce 2018 za pana hejtmana Běhounka neslíbil, že nám dá půl miliardy. Ale pan hejtman řekl, že bude hledat cesty pro to, aby takový projekt v kraji mohl vyrůst, protože mu dává smysl, aby krajské město mělo multifunkční objekt. Začali jsme se bavit o desítkách milionů korun, jimiž by kraj mohl přispět. Kraj se navíc jasně vyjádřil, že nemá zájem arénu provozovat. S aktuálním krajským zastupitelstvem se nám podařilo dojednat podporu projektu v částce 500 mil. Kč. Díky za to zejména oběma hejtmanům. Je to například násobně vyšší suma, než jakou Jihomoravský kraj podpořil arénu v Brně.

Takže se nakonec podařilo peníze poskládat…

Paradoxně inflace a ostatní věci pomohly městu v tom, že se nakonec peníze poskládaly v potřebné částce 1,9 mld. Kč, na kterou je hala rozpočtovaná, resp. vysoutěžená. Za tuto částku by to společnost Gemo skutečně měla postavit. Třeba to bude na zápis do Guinnessovy knihy rekordů, protože to bude možná první stavba, která se vejde do sumy, za niž byla vysoutěžená. Pracujeme na tom, aby to tak skutečně bylo a byla dokončena v termínu.

Jaké bylo původní zadání pro architekta?

Říkám, že to bude vlastně „velký kulturák“. Samozřejmě hokejová Dukla byla hnacím motorem, tým tam po desetiletí působil. Prostřednictvím svého historického odkazu klub tlačil na město, na politiky i na veřejnost, že je třeba se stadionem něco udělat, aby tu hokejová Dukla měla nějakou budoucnost a nežila jen slavnou minulostí. Hokej bude určitě tvořit velkou část provozu. Hala je celkově koncipovaná trošku jinak než jiné podobné haly, třeba O2 Aréna, která slouží především pro jednorázové akce. Od počátku chceme, aby hala žila od rána do večera – s trochou nadsázky se dá říct, že ráno by tam přišly v šest krasobruslařky, po nich malí hokejisté, pak velcí, po nich veřejnost a večer by tam byl koncert. Od začátku to tak bylo naplánované a požadované. Hala má zároveň své specifikum – když jdete kolem, zvenku vidíte až na ledovou plochu, kde se něco děje. Není to prostě taková ta klasická aréna, kde jdete kilometr nějakou černou chodbou a netušíte, co se děje uvnitř. Takže bylo velmi důležité, aby to byla integrální součást města. Pozemek byl relativně malý, ale myslím si, že se s tím architekti popasovali velice dobře.

To mluvíte o architektonickém ateliéru Chybik + Kristof, který arénu navrhoval?

Jejich návrh a jeho největší síla byla v tom, že upřednostnili prostupnost daného území a vytvořili jakousi společnou podnož pod domy, mezi nimiž se dá procházet, takže to objemově zmenšili vůči celému okolí. Považuji to za velkou a zásadní devízu projektu.

V časové ose jsme se dostali do současnosti. Jak je nyní stavba daleko a jaký je krátkodobý výhled?

Na stavbě se už začaly montovat prefabrikované prvky, z velké části je hotové suterénní garážové patro. Pracuje se na monolitech, na ně se už začínají stavět další prefabrikovaná patra s tribunami. Stavba je vlastně rozdělena na jakési kvadráty kvůli plnění časového harmonogramu a staví se takovým rotačním způsobem. V jedné části už jsou stavbaři třeba ve třetím patře, v další ve druhém – a v poslední čtvrtce mohou být ještě v zemi. Takže pomyslně pracovní čety rotují po stavbě. Do konce roku chceme mít halu zastřešenou, aby se mohly instalovat technologie. V září 2025 by měla být nová aréna otevřená, takže termín je dost napnutý. 

Čím je projekt ještě zajímavý?

Určitě to bude montáž střechy, kdy se sem budou muset dopravit a namontovat nosníky až 7 m vysoké a 30 m dlouhé. Montáž by měla probíhat v létě a je tu možnost, že celá ocelová konstrukce se může vlivem tepla roztáhnout až o třeba 10 cm. Proto hledáme i varianty pro montáž v noci apod. Pět jeřábů na staveništi tvoří nyní nejvyšší bod města. Každý den je na stavbě přes 100 lidí a až se bude finišovat, jich budou jich určitě další stovky. 

Počítáte do budoucna s posílením MHD v okolí arény?

Hala je na hlavní páteřní lince MHD. Prostor před arénou budeme zklidňovat, mezi vysokou školou a arénou bude projíždět jen MHD, cyklisté a zásobování; tranzitní dopravu se pokusíme odtud vymístit. Jednáme s dopravním podnikem o případných svozových linkách z parkovišť. Ale Jihlava je tak malá, že poměrně snadno dojdete do haly odkudkoli.

Jaké se plánuje zázemí haly. Máte v plánu nějaký bonbonek?

Bonbonků je tam víc. V důsledku zrušení části v podzemí jsme některé služby vytáhli ven nebo do vyšších pater. V plánu je recepce, jejíž součástí je kavárna, dětský koutek, moderní pivnice s nějakým jednoduchým gastro provozem, která bude na pobytových schodech naproti vysoké škole. Součástí arény a skyboxového patra bude velká profesionální kuchyně, která bude na akcích obsluhovat zázemí v jednotlivých patrech, kde budou gastro pointy. Ty jsou koncipované jako jakési otevřené ostrůvky v prostoru, do nichž se z kuchyně bude zavážet jídlo. Přes týden to bude propojené s pivnicí, aby to provozně dávalo smysl. Zjišťovali jsme zkušenosti v podobných arénách u nás i v zahraničí a snažili jsme se vybrat ty nejlepší varianty.

Skyboxy budou pro partnery lákadlem…

Pro nás je důležitá ekonomika fungování objektu, aby to město nezatížilo. Bude zde 32 skyboxů, začínáme připravovat kalkulaci, diskutujeme s provozovatelem arény i s Bedřichem Ščerbanem, jak obchodně nastavit model spolupráce Dukly a arény. Bude to klíčové partnerství, které je třeba rozumně nastavit, ale všechno musí být zcela transparentní.

Arnošt Wagner

Foto: Archiv