Téměř před 20 lety spojili tři podnikatelé – Rastislav Čačko, Vladimír Buček a Michal Kozáček – své firmy a založili developerskou společnost KLM. Její název nemá nic společného s leteckým dopravcem, ale jde o iniciály křestních jmen jejich manželek.

Zpočátku se zaměřili na development bytů, logistických a obchodních prostor, ale postupně se specializovali na development retailových center, jimž nyní věnují největší pozornost. Aktivity KLM nám přiblížili dva z partnerů – Ing. Rastislav Čačko a Ing. Vladimír Buček.

Které centrum bylo to první?

RČ: První retail park jsme postavili v roce 2012 ve Zvolenu. Pocházím odtamtud, tak jsme zde samozřejmě měli velmi dobré vztahy. Podařilo se nám tam koupit poměrně dost pozemků a postupně jsme budovali celý retail park, který dnes zaujímá plochu asi 40 ha. Stal se nejvýznamnějším retail centrem na středním Slovensku. Dnes už se tam nachází Metro, Merkury Market, OBI, máme tam několik obchodů Lidl, Tesco, McDonald’s, KFC, Burger King a také naše OC Klokan, které je poměrně úspěšné, a na něm jsme aplikovali i mnohé zelené prvky, které jsme začali používat v obchodních centrech a budeme v tom nadále pokračovat.

S jakou vizí přicházíte na český realitní trh?

RČ: Na Slovensku jsme za přibližně 10 let otevřeli 27 obchodních center v hodnotě asi 3,5 mld. Kč a zhruba dva roky se připravujeme na vstup do Čech. Koupili jsme více projektů v různém stupni rozpracovanosti, většinou s územním rozhodnutím. Dokončujeme proces získání stavebních povolení a postupně zahajujeme výstavbu jednotlivých obchodních center. Příprava byla hodně náročná, protože ceny stavebních prací před dvěma roky výrazně vzrostly. Proto naše rozhodování, kdy začít s výstavbou, bylo ovlivněno kromě získání stavebního povolení také vysokými náklady. Přitom nájemné už bylo dohodnuté dopředu a jeho výše neodrážela realitu. Tak jsme upravovali projekty, které úplně nesplňovaly parametry našich standardů, a upravovali jsme i smlouvy s budoucími nájemci. Na Slovensku jsou smluvní podmínky a forma nájemní smlouvy přece jen jiné než v Čechách. Dnes máme v Česku vybudovaný komplexní tým, máme svého generálního ředitele, který ho vede. Podařilo se nám úspěšně otevřít první projekt v Humpolci a druhý  v Lipníku nad Bečvou. V současnosti zahajujeme výstavbu v Bystřici pod Hostýnem a v Úpici.

VB: Je potřeba říci, že impulz k expanzi do Česka vzešel od nájemců, kteří byli velmi spokojeni s naší prací na Slovensku a chtěli nás i v Čechách. To byl důvod, proč jsme si řekli: Dobře, pojďme se podívat, jak to zde funguje. Podařilo se nám koupit pár slušných projektů a hledáme dále. Nechceme zůstat u šesti, chceme jich tak 20. Dali jsme si plán tři až čtyři projekty ročně. Teď jsme ve fázi, že hledáme další akvizice.

Které projekty budete v nejbližší době realizovat?

RČ: Máme jich rozpracovaných víc; jeden z řekněme nejbližších je v Uničově, kde jsme těsně před vydáním stavebního povolení. Bude to pěkný projekt 7 000 m² a následně připravujeme Karlovy Vary. Máme na stole více perspektivních nabídek, které dále vyhodnocujeme.

Jakou mají projekty Klokan přidanou hodnotu?

RČ: Je to péče o životní prostředí, které – jak všichni pociťujeme – prochází významnými změnami. Retail parky, logistická centra a podobné budovy způsobují přehřívání prostředí i odvádění povrchové vody z místního prostředí, proto jsme hledali ve spolupráci s různými občanskými sdruženími také  možnosti výstavby, které by trochu zmírňovaly tyto negativní vlivy. Cílem je, aby obchodní centra méně zatěžovala životní prostředí, vytvářela příjemnější prostředí ve městě. Aby to nebyl jen ekonomický model, ale aby retail představoval i přínos pro komunitu.

Na Slovensku jste si už ověřili, že to funguje…

RČ: Vyzkoušeli jsme si to ve Zvolenu, kde jsme investovali 1,5 mil. eur do těchto zelených opatření. Začali jsme zelenou střechou na velké ploše – 13 000 m². Ve své době to byla největší zelená střecha v Česku a na Slovensku a myslím, že velmi dobře funguje. Pokračovali jsme zelenými stěnami, drenážními dlažbami, komplexní akumulací vody v daném místě, která se sbírá do akumulačních nádrží a používá se pak k zavlažování. Ve Zvolenu jsme ve spolupráci s majitelem sítě SuperZoo Dušanem Plačkem a zdejší Technickou univerzitou vysadili unikátní alej s více než stovkou dubů a naučnou stezkou.

VB: Nyní jsou tato ESG opatření nutností a jsou vyžadována. My jsme dobu trochu předběhli, před třemi lety jsme začali plánovat, a když nám Tatrabanka tuto nemovitost financovala, říkali, že potřebují větší projekty. A to všechno už děláme. Nás do toho nemusíte nutit. Náš zvolenský projekt byl prvním, který Tatrabanka v rámci ESG financovala.

Vraťme se zpět do Čech, kam přicházíte se svými projekty…

RČ: Do Čech jsme vstupovali se zkušenostmi ze Slovenska, kde máme za sebou pěknou řádku projektů a jsme největším developerem retail parků. Samozřejmě všechno začalo průzkumy, jezdili jsme po západní Evropě, viděli jsme, jak to tam funguje a který model je úspěšný. Na Slovensku a v Česku je vhodné prostředí pro retail parky, protože ty nefungují všude. Ale u nás ano, je tu velký zájem nájemců, protože chtějí být blíže zákazníkovi. Kdysi jsme začínali ve dvacetitisícových městech, postupně spádová oblast klesala a nyní jsme někde mezi 7 000 a 10 000 obyvateli na takové obchodní centrum. V Čechách je to trošku méně, i když musím říci, že v postcovidovém období, resp. v době energetické krize ne všichni nájemci chtějí jít do míst s 5 000 nebo 6 000 obyvateli, dávají přednost větším centrům. První dva projekty jsou úspěšně otevřené, doufám, že letos otevřeme v Úpici a v Bystřici pod Hostýnem. Uničov začneme stavět, otevřeme za rok a stejně tak v Karlových Varech. Nájemci mají zájem spolupracovat dlouhodobě, líbí se jim fungující zelená opatření, oceňují třeba pokles spotřeby elektrické energie oproti starším projektům v průměru o 40 %. To bylo i pro mne velmi překvapivé číslo.

Snažíte se projekty přizpůsobovat lokalitě? Je každý něčím unikátní?

RČ: Vstup do každého města podléhá základnímu pravidlu, že musí mít zájem určitá skupina nájemců. Jejich expanzní plány většinou známe, víme, do jakých míst směřují, kde nejsou a kam by chtěli. Potom v rámci města vybíráme nejvhodnější lokalitu z hlediska budoucí dopravy v horizontu třeba 20 let, abychom nepostavili něco, co za tři roky oddělí dálnice a nebude to zajímavé. Takže vyhodnocujeme územní plán a možnosti připojení na energie. Ne vždy je to možné, takže jsme i v některých projektech měnili územní plán, abychom mohli stavět. Zatím se nám to vždy podařilo, i když se tím prodlužuje délka projektu. Dnes už neplatí, že dva roky od nákupu pozemku otevíráte. V průměru to trvá čtyři až pět let.

VB: Za ty roky už máme projekty tak nějak standardizované, určili jsme minimální světlé výšky, které požadují nájemci. Dbáme, abychom šetřili energií, je potřeba vytápět, ale na druhou stranu se tam zákazník musí cítit dobře. Takže je to celé nastaveno na určité moduly, které opakujeme a liší se pouze v zasazení do terénu jako v Humpolci. V Karlových Varech budeme mít komplikované osazení, stejně jako v nestabilním prostředí v Myjavě; tam stavbu aplikujeme spíše do země, navenek to vypadá ale skoro vždy stejně.

Proč jste zvolili název OC KLOKAN?

RČ: Před těmi třemi čtyřmi roky jsme v rámci výstavby našich obchodních center chtěli vytvořit určitý název, který je lidem blízký a který nás bude jako KLM identifikovat, požádali jsme marketingovou agenturu o nalezení názvu. Z více možností jsme vybrali „KLOKAN“, který je srozumitelný ve slovenštině i češtině, navozuje příjemný pocit, je to slovo blízké i rodinám, evokuje i to, k čemu retail park slouží, tj. nákupy, které jsou poměrně rychlé. Z toho vyplývá ten typický znak klokana – skok, takže „nákupy na skok“ jsou krásný slogan, který souvisí s názvem. Za necelé dva roky, co je klokan v oběhu, máme už osm obchodních center a letos jich bude 13 nebo 14. Začíná hezky zdomácňovat a máme velmi dobré ohlasy na samotnou síť i na redesign obchodů.

VB: Úkolem bylo, aby název byl aplikovatelný i v Čechách, protože v té době jsme věděli, že sem chceme expandovat. Současně jsme chtěli, aby jméno bylo lidové, vyvolávalo pozitivní emoce, a to si myslím, že Klokan splňuje.

Mluvíte o rozvoji, to znamená, že neustáváte v aktivitě při vyhledávání vhodných příležitostí?

RČ: Stále hledáme zajímavé pozemky ve výborných polohách s dobrou dopravní dostupností v podstatě v celých Čechách. Snažíme se opravdu o pozemky s výměrou minimálně 1 ha, horní hranice není omezená, ale máme víceméně zájem o pozemky do 5 ha. Snažíme se, aby expanze byla pravidelná, každý rok máme cíl otevřít  alespoň tři nebo čtyři projekty. Nejsme tím však limitováni, když budou jen dva, nic se nestane. Nebudeme to dělat za každou cenu, ale pozemek musí být špičkový, aby nájemci i zákazníci byli spokojeni, nakupovali tam a obchodní centrum bylo ziskové a úspěšné.

Takže když budou vhodné příležitosti, nemáte vlastně limity…

VB: Zatím evidujeme velký zájem partnerů expandovat, rozšiřovat pobočky, ale přicházejí i nové značky. Vnímají, že český trh, i když je mnohem saturovanější než na Slovensku, představuje stále velký prostor. Tím nám de facto dávají impulz k hledání nových prostor.

Arnošt Wagner, Foto: Archiv KLM