Konference WOOD CAMP LIVE.

Konference WOOD CAMP LIVE – nejen o dřevostavbách, ale i pro developery

Dvoudenní konference WOOD CAMP LIVE ve dnech 15.–16. listopadu v OREA Congress Hotel Brno navázala na loňskou premiéru pořádanou Asociací dřevostaveb a montovaných domů.

Organizátoři v čele s ředitelkou ADMD Lenkou Trandovou si vyzkoušeli, jaké je to uspořádat tak velkou a organizačně náročnou akci, a napjatě očekávali, jak bude přijata odbornou veřejností. Loňskou úspěšnou premiéru druhý ročník ještě předčil. Bylo registrováno o 20 % více zájemců a vhodně zvolené téma SPOLUPRÁCE jako by v současné době přesně vystihlo potřeby nejen členů ADMD.

Přednášky bylo třeba s ohledem na jejich počet rozmístit do tří sálů a posluchačům se představily skutečné hvězdy nejen z domácí scény. Ze zahraničí to byli např. Hermann Blumer a Thomas Rohner ze Švýcarska, Anssi Lassila z Finska nebo Stefan Anderl z Rakouska či z loňského roku již známý Jakub Klaška, v současné době působící jako architekt ve Velké Británii. Po náročném maratonu přednášek se účastníci konference uvolnili na večírku, který vedle bohatého cateringu a společenské zábavy nabídl i navazování a rozšiřování profesních kontaktů. Akce byla výborně organizačně zvládnutá a členové jiných asociací mohou jen tiše závidět, jakou ADMD věnuje svým členům pozornost a dává jim příležitost k dalšímu vzdělávání formou osvěty, kdy přednost dostává spolupráce mezi konkurenty a hledání možností vzájemné podpory při projektech. 

Velice náš potěšilo, že Development News byl mediálním partnerem této úspěšné akce; pro naši redakci byla konference velmi inspirativní co do námětů a konkrétních příkladů úspěšných projektů i technických novinek. Za tuto možnost bych chtěl poděkovat ADMD jako našemu letošnímu zlatému partnerovi v čele s ředitelkou asociace Lenkou Trandovou. 

Při této příležitosti jsme se některých účastníků zeptali na jejich postřehy z konference.

*Lenka Trandová, ředitelka ADMD

Jak hodnotíte druhý ročník konference Wood Camp Live?

Letos máme o 20 % více přihlášených, což je celkově něco přes 300 účastníků. Jsem moc ráda, že sály byly zaplněné, což pro nás představuje další výzvu. V minulém roce jsme si nastavili vysokou laťku, kterou jsme letos chtěli posunout zase o kousek výš. Téma spolupráce bylo zvoleno velmi vhodně, jelikož se prolínalo řadou přednášek a mnoho přednášejících i posluchačů si velmi dobře uvědomuje, že do budoucna bude třeba rozšířit mezioborovou spolupráci a sdílení informací. A právě toto vidím jako obrovský posun ve vnímání oboru. Ještě zhruba před pěti lety jsem hodně slýchala fráze, že nebudeme s nikým sdílet naše know-how a naše technické postupy. Tato situace se podle mne hodně mění, protože se firmy více otevírají, což považuji za velice důležité. Při společných diskusích vznikají nové nápady, což vnímám velmi pozitivně a mám z toho radost.

Konference, kterou pořádá asociace, umožňuje – vedle mnoha zajímavých přednášek – i osobní setkání přednášejících i účastníků. 

Je to tak. Je tu velmi dobře vidět, že naše asociace byla založena proto, aby se lidé podobného profesního zaměření mohli sdružovat. Jsem ráda, že podobná setkání, jako je naše konference, jsou určitým vyvrcholením naší celoroční činnosti.

Jak se dívá asociace dopředu? Budete v pořádání konference v příštím roce pokračovat?

Určitě budeme pokračovat; budeme chtít navázat na to, co zde letos zaznělo, a budeme se snažit posunout se o kousek dál. To ale vznikne následně z diskusí, které vyplynou po konferenci. Ale zatím mohu prozradit pouze předběžný termín 7.–8. 11. 2024.

*Michal Šopík, Vesper Homes

Můžete porovnat letošní konferenci s tou loňskou?

Bylo by to těžké porovnávat… Nicméně první ročník byl spíše nastaven tak, zda toto téma zajímá lidi mimo bublinu, v níž se pohybujeme. A ukázalo se, že zajímá. Druhý ročník byl už naplánován se záměrem, že je tu zájem i z jiných stavařských oborů, které si k dřevu hledají cestu. Tak pojďme dělat všechno na evropské úrovni – a proto bylo letos pozváno i více zahraničních spíkrů, kteří mají k této tematice co říci a dokážou prezentovat úspěšné projekty, které mohou do značné míry inspirovat ostatní. Nejen dřevaře, ale i developery, specialisty na domovní techniku nebo třeba hasiče. Je patrné, že uváděné projekty jsou realizovatelné, ale zatím se to u nás neděje. Je vždy fajn, když jsou vidět příklady z praxe a všechno a když se to spojí – aha, on to není problém, dá se to tak udělat. A když nastane nějaký problém, víme, kde hledat odborníky, kteří nám třeba nepomůžou, ale poradí vhodné řešení. 

Jak se letos promítají poznatky z loňské konference?

Letošním tématem je spolupráce. Spolupráce na projektech ukázaly jednu věc: Pokud má dřevostavba dopadnout dobře, tak se na projekt musíme dívat komplexně. Takže to není standardní cesta, kdy investor hledá architekta, ten něco nakreslí a pak to dáme do tendru a nějaký generální dodavatel se toho ujme. Ale všechny projekty, které zde jsou prezentovány, vznikaly tak, že na začátku byl investor a pak už rovnou tým, architekt, konstruktéři, technici, kteří projekt dávali dohromady, a vlastně i realizátor, který byl schopný to dodat. To je velký rozdíl oproti tomu, co tady běžně pěstujeme. Že si to řetězíme a velice těžce hledáme dodavatele. Nebo se neustále zdlouhavě pasujeme s cenou, technologiemi apod. 

*Jan Včelák, ČVUT Praha

Konference se programově snaží otevřít většímu spektru činností kolem dřevostaveb. Je to letos více patrné?

Já jsem tak vnímal už ten loňský ročník. Téma spolupráce se v ADMD prolínalo od začátku, aby nabízela spolupráci, a za to i lobbovala. V čem však vidím větší rozdíl, je to, že se trh vlastně obrací od rodinných domů, které tady tradičně jako dřevostavby už byly, k větším projektům. Jsou to vícepodlažní administrativní budovy nebo bytové domy – a to je něco nového, co v ČR teprve začíná. V zahraničí to již delší dobu funguje, takže se máme z čeho učit. Je určitě dobře, že se takové větší projekty u nás začínají realizovat.

Viděli jsme tu mnoho příkladů, jak české firmy expandují do zahraničí a podílejí se tam na velice zajímavých projektech. Tak to je určitě dobře, ne?

Připadá mi, že je škoda, že tak krásné projekty, na nichž se naše firmy podílejí, jsou v cizině. Ale myslím si, že když tady budeme stát za dva roky, tak se už podíváme na projekty, které se realizovaly u nás a budou stejně pěkné jako ty zahraniční, zde prezentované.

Je něco, cos na konferenci postrádal?

Je tu jedna věc, kterou jsem vypozoroval z kontextu přednášek. Není úplně jasné, jak vlastně přistupovat k projektům například z hlediska požární bezpečnosti, norem apod. Jsou zde vlastně dva tábory, z nichž jeden říká ano, jde to, podívejte se do zahraničí, kde se to dělá již desítky let. Tady u nás říkáme, ne nejde to, máme legislativní bariéry, které musíme nejdříve odstranit. Ale tyto dva tábory by se měly sloučit a začít spolupracovat spolu. Chce to zrealizovat vzorový projekt, protože díky němu se pak prolomí ledy. Vyzkouší se to, bude to fungovat a další budou následovat.