Neomezené možnosti dávají v Dubaji vzniknout netradičním školám

Vždy je zajímavé sledovat odlišné realitní trhy napříč kontinenty. Každý z nich má svá specifika daná podnebím, ekonomickou situací, místními trendy, kulturou a dalšími aspekty. A svou roli ve výsledné realizaci hraje samozřejmě i vítězný nápad a design.

Velmi specifickým odvětvím realitního trhu jsou školy a s nimi spojené stavby. Také zde platí, že každá země, potažmo kontinent, v ještě větší míře mají své specifické požadavky. Časopis Development News je pravidelným mediálním partnerem prestižní soutěže Stavba roku v kategorii Zahraniční stavba roku. Jedním z nominovaných je ateliér Bogle Architects s projektem Royal Grammar School Guildford v Dubaji v SAE, který nám přiblížil zakladatel společnosti Ian Bogle.

Do soutěže o Zahraniční stavbu roku nejste přihlášeni poprvé. Jak ji vnímáte v porovnání s ostatními prestižními soutěžemi, jichž se ve světě účastníte?

Jako firma s mezinárodní působností rádi předvádíme naše projekty v místních i mezinárodních soutěžích. Již dříve jsme se Stavby roku zúčastnili a vyhráli jsme, takže i teď radostně předpokládáme, že máme dobrou šanci v této prestižní soutěži znovu vyhrát. V uplynulých devíti letech se nám už povedlo několik mezinárodních ocenění získat, ale vždy je pro nás odměnou, když jsme uznáni za naši mezinárodní práci právě na místní úrovni.

Nominaci jste získali za projekt školy v Dubaji. Jaké jsou obecně současné požadavky investorů na tento druh staveb?

Mezinárodní trh škol je neustále rostoucím a vyvíjejícím se trhem, tudíž je zde velká konkurence. I proto investoři hledají určité znaky a body odlišnosti. V tomto případě jsme měli za úkol nejen do projektu aplikovat běžné potřeby škol, ale přidat sem rovněž funkce nebo motivy z 500 let staré mateřské školy v Guildfordu či navrhnout udržitelné řešení pro specifické klima v Dubaji. Velká diagonální střecha navazuje na historická okna knihovny guilfordské školy. Dalším zajímavým specifikem budovy a zadání byl i požadavek místního vedení (KHDA – Knowledge and Human Development Association), které chtělo, aby všechny děti do šesti let měly třídu v přízemí budovy. Vzhledem ke kapacitě školy (přes 2000 žáků) to předurčilo i celkovou délku budovy, která by v případě, že by tomu tak muselo skutečně být, byla o tři patra vyšší než budova Gherkin v Londýně, na níž jsem pracoval před mnoha lety ve společnosti Foster.

Jsou konkrétně na této stavbě použity některé speciální systémy či materiály?

Budovu jsme navrhli tak, aby byla vzhledem k místnímu klimatu „samostínicí“, a proto byl k zastínění použit konzolový betonový rám. To znamená, že žádná ze tříd není přímo vystavena dubajskému slunečnímu záření, což rovněž umožňuje snížit zatížení chlazení budovy. To při kompenzaci vůči místně používaným fotovoltaickým systémům do určité míry vytváří nulové řešení. Vzniklé vnitřní atrium vytváří v přízemí uzavřenější prostor pro mladší děti, a naopak se otevírá směrem nahoru k nejvyššímu šestému patru, kde jsou děti starší a mládež. Atrium je z 50 % pokryto ETFE střechou, aby mohlo přirozené světlo proniknout i hluboko do nižších pater. Obdobné řešení jsme použili také na projekt Early Learning Village v Singapuru, s nímž jsme rovněž měli to štěstí získat ocenění za zahraniční Stavbu roku.

Čím se liší zadání investora na takový projekt v SAE oproti třeba Evropě?

Hlavním rozdílem je podnebí Spojených arabských emirátů, které je velmi odlišné od evropského. V Emirátech se teploty pohybují od 22 °C v zimě až po 40 °C ve vrcholném létě. Věděli jsme, že musíme navrhnout ekologicky progresivní řešení, což mělo zásadní dopad na design, jak jsem již řekl. Na místním trhu existují i další mikroekonomické problémy, které je třeba vzít v úvahu v dubajských školních projektech. Například jsme měli velmi dlouhou debatu o tom, zda by bazény měly být vnitřní, nebo vnější. Nakonec jsme se společně rozhodli pro kryté vnější řešení, tedy bazény částečně zastíněné hlubokými prefabrikovanými betonovými panely. To jednak umožnilo pestré kropenaté světelné efekty a zároveň i přirozené křížové větrání.

Na co investor kladl při projektu školy hlavní důraz?

Vzhledem k tomu, že investorem je globální poskytovatel škol, hlavní důraz byl položen na projekt samotné školy – zadavatel má 85 škol v 11 zemích po celém světě. Dubajská škola byla jeho prvním projektem na Blízkém východě, takže jsme se museli poučit a vzdělat nejen o samotné budově, ale také o samotném vzdělávacím systému, což vedlo k celé řadě rozhodnutí o designu. Naší výzvou bylo spojit principy 500 let staré školy v Guildfordu ve Velké Británii spolu s požadavky KHDA v Dubaji v klimatu Arabských emirátů. Výsledný development je ukázkou jak vzdělávací nabídky, tak také skokovou změnou v designu vzdělávacího prostředí K-12 (dvanáctistupňového vzdělávacího systému – pozn. red.). Chtěli jsme také z budovy vytvořit jistou „oázu v poušti“, a proto jsme zakomponovali do vnitřních atrií velké množství zelených stěn a živých stromů, které pomáhají vytvářet příjemné prostředí pro žáky a zaměstnance školy.

Kdybyste měl váš projekt charakterizovat pouhými pěti slovy, která by to byla?

Pokud jde o design, řekl bych, že je progresivní, inovativní, vítající, intuitivní a zelený.

Pracujete na celé škále různých projektů. Jaké po období pandemie převažují?

Ano, během pandemie jsme byli osloveni, abychom pracovali na řadě nových projektů na místní i mezinárodní úrovni. I tak ale bylo uplynulé období velmi náročné. Zajímavé je, že jsme se začali zajímat i o projekty v lokalitách, aniž bychom je fyzicky navštívili. To je v rozporu s naším zlatým pravidlem, že místo vždy navštívíme, abychom je dokázali „cítit“, a nejen něco vymýšlet s ohledem na městský, venkovský nebo pobřežní kontext. Tuto skutečnost jsme samozřejmě kvůli cestovním omezením uloženým různými vládami jako reakci na pandemii nemohli změnit. Zato se ale ukázalo, že i digitální řešení může fungovat téměř stejně dobře. Samozřejmě začneme lokality zase znovu navštěvovat, protože je to velice důležité pro kvalitu výsledného designu.

Na jaké krásné stavby z vašeho ateliéru se můžeme v Praze těšit?

Nedávno jsme dokončili komerční kancelářskou část našeho projektu Astrid v Praze 7 a v Praze 8 laboratorní projekt SOLID 21, který se oficiálně otevřel 22. září. Dále máme i celou řadu probíhajících projektů, které se brzy začnou stavět v Praze a okolí v komerčním, rezidenčním, vzdělávacím a volnočasovém sektoru. Sledujte to s námi!

Kristina Vacková / foto: Bogle Architects/Chris Goldstraw