Český Krumlov se rozroste o novou městskou čtvrť

Když v závěru roku 1990, po prvních svobodných volbách, usedli na českokrumlovskou radnici nově zvolení zastupitelé, nenacházelo se jim svěřené město s 13 000 obyvateli právě v dobré kondici.

Centrum historického města s více než 300 památkově chráněnými domy bylo víceméně v dezolátním stavu a investiční dluh na nich váznoucí byl tehdy odhadován na 5–6 mld. Kč. Takřka veškerou zaměstnanost zajišťovaly tři velké státní podniky, které v 90. letech propustily několik tisíc lidí. Bylo zapotřebí hledat zcela nový potenciál obnovy a rozvoje města. Nebylo obtížné jej nalézt ve výjimečném historickém dědictví a celkové kráse města a jeho okolí. Orientace města na cestovní ruch byla přirozeným a logickým krokem. Český Krumlov, zařazený společně s Prahou jako první na seznam světového historického dědictví UNESCO, se stal v následujících 30 letech jedním z nejnavštěvovanějších míst nejen v České republice. Turismus se stal hlavním hybatelem obnovy města a jeho rozvoje. Před pandemií nabízel četné množství podnikatelských a investičních příležitostí a pracovních míst. Návštěvníci města mohli nalézt ubytování v zařízeních s 5 500 lůžky a stravování ve zhruba dvou stovkách gastronomických zařízení. Cestovní ruch nabídl téměř 3 000 plných pracovních úvazků, tj. 40 % veškerých pracovních míst.

O aktuální situaci a postupném rozvoji Českého Krumlova jsme hovořili s místostarostou města Ing. Josefem Hermannem.

Město Český Krumlov je bezesporu jedním z nejkrásnějších měst v ČR. Před pandemií bylo i jedním z největších turistických lákadel u nás. Jak se to skutečnost odráží v každodenním životě obyvatel?

Atraktivita Českého Krumlova a s ní související zvyšující se intenzita cestovního ruchu se staly natolik silnými faktory života města, že bylo třeba provést hlubší analýzu stavu a vývoje poslední dekády a nově definovat směřování města a jeho další rozvoj. Ukázalo se, že stále rostoucí počet každoročně přijíždějících turistů s sebou nese kromě mnoha pozitiv i různá negativa. Odvrácená tvář intenzivního, převážně jednodenního, resp. několikahodinového turismu s sebou přinesla zhoršení celkové kvality života a rostoucí nespokojenost občanů. Přistoupili jsme proto k tvorbě nového strategického plánu rozvoje města, do níž se nám podařilo zapojit místní obyvatele a podnikatele.

Můžete nám přiblížit oblasti a hlavní vize, které jsou zastoupeny ve strategickém plánu?

Strategický plán, který schválilo zastupitelstvo města v závěru roku 2016 analyzoval tři základní problémové oblasti – přeexponovaný cestovní ruch, neudržitelnou dopravní situaci a potřebu zlepšení komunikace města s občany. Nově formulovaná vize města se orientovala na zvýšení kvality života řešením oněch tří problémových oblastí. Jedním z klíčových cílů rozvoje města bylo i obrácení trendu snižujícího se počtu trvale bydlících obyvatel, k němuž došlo v posledních 20 letech. Nyní má Český Krumlov necelých 13 000 obyvatel a do roku 2035 bychom rádi zvýšili počet obyvatel na 15 000. Návazně na přijatý strategický plán město zpracovalo zcela novou strategii rozvoje cestovního ruchu a komplexní dopravní koncepci. Uvedené koncepční dokumenty patřily ke klíčovým podkladům pro tvorbu návrhu nového územního plánu, s jehož veřejným projednáváním jsme začali ve druhém čtvrtletí tohoto roku.

Radnice zpracovala dokumenty pro postupný rozvoj města. Jaké další kroky ovlivnily směřování města v posledních letech?

Pro kvalitní a trvale udržitelný rozvoj města bylo před čtyřmi roky zásadní obsazení pozice městského architekta, jehož desetiletá absence se nepříznivě promítla do urbanistické tváře města. Architekt města vnesl do procesu povolování staveb, do tvorby veřejných prostranství i územně-plánovacích dokumentací nezbytný odborný pohled.

Jak byste zhodnotil dosavadní práci radnice?

Zkušenost posledních let jasně ukázala, že pro zdravý rozvoj města je zcela zásadní koncepční a systémová práce. A také jak dlouhá doba (přesahující čtyřleté volební období) je potřeba pro nové nasměrování města. Nacházíme se v době, kdy začínáme sklízet plody této několikaleté práce. K nejvýznamnějším městským projektům posledních let patří komplexní obnova rozsáhlého areálu klášterů za více než 300 mil. Kč, který se stal neodmyslitelnou součástí bohaté kulturní nabídky Českého Krumlova, a dále přestavba autobusového nádraží v moderní autobusový terminál splňující evropské parametry kvality. Jedním z dobrých příkladů nastartování rozvoje správným směrem je bezesporu zahájení revitalizace bývalých kasáren Vyšný.

Ve většině případů představují brownfieldy pro města velkou zátěž – ekonomickou, administrativní a často i ekologickou. V čem vidíte přidanou hodnotu kasáren Vyšný?

Areál bývalých kasáren získalo město bezúplatně od armády do vlastnictví v roce 2008. Od počátku bylo jasné, že pozemky o rozloze více než dvaceti hektarů skvěle situované na severním okraji města obklopené volnou a krásnou přírodou, mají obrovský rozvojový potenciál a bydlení je jeho logickou programovou náplní. Ukázalo se však, že revitalizace tohoto typického brownfieldu této velikosti není vůbec jednoduchý úkol. Až před pěti lety se městu podařilo najít reálnou cestu, jak toto spící území probudit k životu, a dnes začíná mít jeho budoucnost již jasnější kontury. Potvrdilo se, jak zásadní je pro řešení takového úkolu týmová práce, projektové řízení a konečně nalezení kvalitních externích partnerů.

Pro nastartování rozvojových projektů jsou zásadní odborné předpoklady iniciátorů. Měl Český Krumlov dostatek odborníků pro rozjezd tak složitého projektu?

Město si zvolilo jako hlavního konzultanta pro přestavbu kasáren českobudějovický architektonický ateliér A8000. Ten se stal součástí radničního pracovního týmu, který celý proces transformace kasárenského brownfieldu řídí a navrhuje další kroky. Po důkladné analýze lokality, podmínek a limitů jejího rozvoje zejména z hlediska územně-
-plánovacích dokumentací A8000 představil v minulém roce městskému zastupitelstvu tzv. masterplan – návrh proměny kasáren v novou městskou čtvrť pro zhruba 3 000 obyvatel. Projekt získal název Nový Dvůr. Kladné přijetí tohoto návrhu zastupiteli napříč všemi politickými kluby bylo velmi důležitým a příznivým zjištěním poskytujícím předpoklad úspěšné realizace tohoto projektu, jehož časový rámec je otázkou následujících 15 či 20 let.

V jaké fázi se projekt Nový Dvůr aktuálně nachází a jak postupují práce směřující k jeho realizaci?

V současnosti se chýlí ke konci úpravy centrální části kasáren, které směřují k jejich „otevření“. Do poloviny roku bychom chtěli ukázat široké veřejnosti vše, jak se v posledním roce areál změnil, jaké prostory je lze využít k podnikatelské či spolkové činnosti a také představit další kroky, které jsou před námi. Ateliér A8000 zpracovává urbanistickou studii, která detailněji rozpracuje zmíněný masterplan. Na konci srpna bychom měli být připraveni nabídnout investorům konkrétní příležitosti pro jejich investice. Již dnes registrujeme několik zájemců z řad investorů a developerů o bližší informace k projektu. Předpokládáme, že jejich zájem vzroste po konferenci Brownfieldy 2021, která se letos uskuteční právě v Českém Krumlově, a to 17. září v areálu bývalých kasáren. Jedním z bodů programu konference bude představení projektu Nový Dvůr coby zajímavé a dlouhodobé investiční příležitosti. Tímto si se svolením organizátora dovoluji pozvat čtenáře časopisu na tuto konferenci a k návštěvě Českého Krumlova!

Kateřina Kubizňáková / foto: Jaroslav horák
a Vladan Píša, vizualizace Ateliér A8000