Jindřichův Hradec připravuje redevelopment Špitálských kasáren

Bohatá historie Jindřichova Hradce je jednoznačně a významně spjata s armádou, v jejímž důsledku se zde nachází několik kasárenských areálů. Jedním z těch, který již neslouží původní funkci, jsou tzv. Špitálská – dříve Dukelská – kasárna. 

Najdete je na jižním okraji historické zástavby centra ve Václavské ulici, v ochranném pásmu městské památkové rezervace. Historicky v místě ležel Mazancův či Bernegerův dvůr, zemanský dvorec na periferii města, založený podle pramenů v roce 1540. Od roku 1824 sloužil objekt dvora jako tzv. vychovávací ústav 54. pluku pro adepty vojenské hudby. Následně byl přeměněn na vojenský špitál. Roku 1851 byla budova přestavěna do dnešní podoby. Část historických objektů je nyní využívána pro bydlení, část je bez využití. 

Propojení historie se současností

Potenciál areálu a nedostatek bytů ve městě byl spouštěcím mechanismem pro další uvažování o budoucnosti Špitálských kasáren. Z pohledu dalšího využití je tu několik klíčových faktorů. Poloha při Václavské ulici zajišťuje výbornou dopravní obslužnost. Vedle automobilu lze využít nedalekou zastávku MHD, popř. se díky krátkým vzdálenostem nabízí možnost pěší docházky do centra města. Rozhraní historické zástavby a blízkého sídliště Hvězdárna umožňuje, aby byl projekt koncipován soudobě – s přihlédnutím k historické hodnotě areálu. Výraznou výhodou je blízkost přírody a řeky Nežárky a na ni navázaných turistických či vycházkových stezek. Díky zmíněnému sídlišti Hvězdárna pak v docházkové vzdálenosti naleznete mateřskou i základní školu a také dostatek obchodů.  

Zadání pro městského architekta tak bylo jednoznačné – najít novou formu využití ve prospěch bydlení. V iniciační studii s prvky studie proveditelnosti bylo na jednom z možných konceptů ověřeno, kolik lze do projektu umístit bytových jednotek, resp. metrů čtverečních obytných ploch. Koncept dále pracuje s možností zachování historické budovy zemanského dvorce, kde budou v přízemí umístěny komerční jednotky a v horních patrech byty. Co se týká ostatních objektů, jejichž historická hodnota není tak výrazná, uvažuje se o demolici. Na jejich místě by měl být vytvořen komplex pěti bytových domů řešených jako novostavby. Důležitou součástí je veřejný prostor uvnitř nově navrženého komplexu. Jde o kombinaci cest pro pěší, zeleně a místa pro posezení obyvatel včetně prvků pro děti. Důležitým bodem je otevřenost areálu pro návštěvníky. Počítá se tedy s tím, že bude přístupný i pro obyvatele okolních objektů. Ti budou moci navštívit dětské hřiště, kavárnu nebo restauraci v přízemí objektu s venkovním posezením uvnitř areálu. Inspirací pro architekturu a také pro koncepci polouzavřených vnitřních dvorů se stala výstavba v rakouském Seestadt Aspern, kam se vedení města s městským architektem v návaznosti na přípravu projektu zajelo podívat.

Bydlení pro všechny věkové skupiny

V potaz byla vzata současná situace trhu s bydlením ve městě. Kvalitních bytových projektů je poskrovnu. Největší část bytového fondu je na sídlištích Vajgar a Hvězdárna. Ač se z dnešního pohledu jedná na svou dobu o slušný standard, je potřeba brát v úvahu dobu vzniku sídlišť a proměnu požadavku nejen na byty samotné, ale zejména na veřejný prostor, kde se domy nacházejí. Areál kasáren tak může nabídnout zajímavou alternativu pro několik desítek rodin, které by ve městě rády žily, ale na trhu pro ně není v nabídce vhodná alternativa. Ideálními obyvateli budou rodiny s dětmi, ale své místo zde naleznou i mladé páry v podobě startovacích bytů či senioři. Tím bude dosaženo zastoupení více sociálních skupin, které budou společně sdílet také prostory vnitřního dvora. Cílem projektu je vytvořit kvalitní, avšak dostupné bydlení.

Důležitým rámcem je již zmíněná historie areálu. Vycházíme z předpokladu, že vojenská historie dodá projektu patřičné „developerské PR“. Ponechání reliktů z vojenské historie pomůže nejen s identifikací místa, ale umožní také nabídnout několik bytových jednotek v historickém objektu. Ze zkušeností víme, že se vždy najde několik zákazníků, kteří upřednostní genius loci před nejmodernějším standardem. Stejně tak jako kavárna, vinárna či restaurace v historickém prostředí pod klenbami dostává zcela jinou dimenzi, a proto bývá zákazníky tolik vyhledávána. 

Opomenuta by neměla být ekologie, zde jsou akcentovány obnovitelné zdroje a celková udržitelnost výstavby. Důležité je zmínit dostupný zdroj dálkového tepla v lokalitě, kde bude již v předstihu pro projekt vytvořena přípojka jako možný zdroj vytápění. 

Město vypíše architektonicko-developerskou soutěž

Systém výstavby byl zvolen po rozboru všech dostupných možností. Jak na realizaci větších celků v režii města, zjišťoval starosta Michal Kozár spolu s městským architektem Lukášem Soukupem na pracovním výjezdu do Litomyšle a také při návštěvě Petra Urbánka z Pražské developerské společnosti. Zvolený model je tvořen ideou fixní ceny za pozemek podle znaleckého posudku a developerskou soutěží. Studie vytvořená městským architektem není závazná, naopak se očekává vlastní invence soutěžících. Přihlášené týmy budou zajišťovat jak vlastní výstavbu areálu, tak architektonickou studii a projekční práce. Důležitou součástí nabídek bude finanční model řešení. Bude na konkrétním účastníkovi, developerovi, jaké podmínky městu v návaznosti na zvolené řešení nabídne. Pro zajištění nezávislosti a kvality výběru byla sestavena odborná komise tvořena předsedou (architektem), zahradním architektem a specialistou na technické zařízení budov. Za všechny bude dobré jmenovat předsedu komise doc. Jiřího Klokočku, českého architekta a urbanistu, který strávil velkou část života v Belgii a nyní se věnuje výuce architektury v Liberci a Praze. Pro developery jsou k dispozici jak kontaktní e-mailové adresy ke vznesení dotazů, tak možnost prohlídky areálu s městským architektem.

Text: Lukáš Soukup

Foto: Lukáš Šámal