Dopady pandemie na český realitní trh

V posledních číslech DN přinášíme názory expertů na to, jak se český realitní trh mění následkem stávající neutěšené situace. Mezi jeho jednotlivými odvětvími jsou propastné rozdíly. Zatímco například skladové prostory zažívají boom, jiná odvětví bojují o přežití.

Ryze česká developerská společnost PASSERINVEST GROUP stojí za velmi specifickým projektem „komplexního“ města ve městě – michelským BB Centrem. O tom, jak stávající situaci vidí její ředitel rozvoje Eduard Forejt, je následující exkluzivní rozhovor.

Pandemie koronaviru stále nekončí. Téměř roční výpadek normálního fungování trhu se samozřejmě odrazil v jednotlivých segmentech. Někteří odborníci se domnívají, že naštěstí méně, než se všichni obávali. Souhlasíte s tím?
Nebudu jistě první, kdo řekne, že záleží na tom, v jakém sektoru se pohybujete. V rámci real estate jsou jednoznačně vítězové a poražení. Každá krize totiž přináší i nové příležitosti, a tak svět nemovitostí nezažívá jen propady a strach. Například v sektoru pronájmu skladů mají naopak „žně“, a to především díky takřka okamžitému přechodu retailu na e-commerce.

Myslíte, že je to tím že všichni nakupují online?
Ne, že bychom objevili kouzlo e-shopů až s krizí, ale zákazníci retailu najednou zůstali zavření doma a kromě obchodu na rohu ulice jinou možnost k nákupu vlastně nemají. S tím souvisí i potřeba změny zásobovacího řetězce, která rovněž pomáhá právě skladovému trhu.

A kdo jsou ti „poražení“?
Ani s touto definicí nejspíše nepřekvapím. Ti, kdo jsou závislí na turismu a přítomnosti lidí v ulicích, tedy hotelnictví, restauratérství a většina kamenných obchodů bojuje doslova o přežití. Vyjma těch, kteří nemají to štěstí, že dodávají podle určení státu „strategické produkty“. Smutné na tom je, že ti, kdo nemají dostatek peněz zašitých v matraci na horší časy, nejspíše budou muset trh opustit, ostatně jak každý z nás již kolem sebe pocítil.

A co realitní trh celkově? Jak si stojí?
Co se týká realitního trhu jako celku, má i přes podobné dopady tato krize zcela jiný fundament než krize roku 2008. Nedostatek investičních financí není tentokrát problémem, a tak jsme svědky spíše zpomalení daného fyzickými překážkami než finančními. I zde však platí, že nejohroženější segmenty, které jsem zmínil výše, si vytahují pomyslného peška i z hlediska ochoty do nich investovat.

PASSERINVEST GROUP má díky BB Centru velmi široké pole působnosti – vedle kanceláří jsou zde i retaily, volnočasové zařízení BCB, škola, školka, byty, komunitní centrum, restaurace a mnoho dalšího. Cítíte nějaké rozdíly mezi nimi?
Upřímně řečeno si nejsem vědom, že by někdo z našich nájemců, dodavatelů či provozů – nebo i našich zaměstnanců – neměl s pandemií spojené značné provozní a osobní komplikace. V některých provozech jde skutečně o existenční problémy, jiní řeší naopak „jen“ problémy s efektivitou. Všechno závisí na tom, o jaké provozy jde. Jistě se shodneme, že videokonference či home office dočasně pomáhají řešit komunikační a prostorové překážky kancelářských nájemců. Nicméně ti, kdo jsou závislí na styku se svými zákazníky, velice obtížně hledají cesty, jak pokračovat ve své práci. Na druhou stranu díky tomu, že je BB Centrum navrženo způsobem odpovídajícím městu krátkých vzdáleností, je zde stále, byť značně redukovaný, pohyb uživatelů a ti svou spotřebou pomáhají alespoň částečně těm nejpostiženějším.

Co všechno pandemie změnila? Pociťujete to nějak na obsazenosti vašich komerčních prostor?
Přestože je pandemie přítomna už rok, zatím je stále příliš brzy na generální soudy. Pandemie, stejně jako všechny předchozí krize, podněcuje společnost revidovat očekávání. Tato krize je totiž tak trochu bezpečnostní – míněno z hlediska protipandemické bezpečnosti. Takže stejně jako po útocích na dvojčata 11. 9. 2002 můžeme i nyní očekávat tlak na opatření zmírňující rizika, která se při této krizi řeší: Zejména tedy rychlé a masivní přenosy nákazy ve společnosti. Je však nutné neopomenout, že se teprve bude hledat správný konsensus mezi bezpečnostními řešeními a společensky akceptovatelnou mírou omezení fyzických i duševních svobod.

Jaká bezpečnostní řešení máte na mysli?
Hojně akcentovaným tématem byl home office, který zcela očekávaně zaujal pozici spásného řešení. Rok života s ním ale přináší i viditelně měnící se pohled firem na reálné uplatnění home office a jeho výhody a nevýhody. Dlouhodobě není home office funkční náhradou kanceláře, tedy chápeme-li kancelář především jako místo setkání, kreativity, inovací či učení se. Rok nám stačil na to, abychom znovu zhodnotili home office jako vítaný a vhodný doplněk firemní kultury, nicméně i značné riziko ztráty kontaktu se zaměstnanci – stejně jako toho, že oni ztratí sounáležitost s firmou. Domácí gauč skutečně neumí nést a předávat firemní kulturu, což je jeden z mnoha problémů spolupráce lidí na dálku z (ne)pohodlí domova.

Ale s efektivitou home office – navzdory všem rizikům – může souviset úpadek kanceláří…
Co se týká obsazenosti kanceláří, je zřejmé, že poptávka byla značně zasažena a zpomalila se. Všichni si můžeme pamatovat reakci trhu na poslední krizi v roce 2008. Ačkoli je základ krize jiný, reakce jsou velice podobné. Většina nájemců přehodnocuje, nebo odkládá své obsazovací strategie. Proti tomu zpomaluje i dodávka nových ploch, což přináší pomyslnou remízu do odhadů změn nabídky a poptávky.

Pocítili jste tyto změny i v PASSERINVEST GROUP?
U nás v BB Centru jsme i z důvodu dlouhodobých nájemních vztahů nějaké nepředvídatelné změny v neobsazenosti nezaznamenali. Navíc náš obchodní tým pod vedením Lenky Preslové měl loni skvělé výsledky, kdy pronajal většinu nově zrekonstruované budovy B a/nebo renegocioval smlouvu s hlavním nájemcem v nejvyšší budově BB Centra, Filadelfii. Zdá se, že kancelářský trh stále čeká na reakci. Firmy obecně věří v proočkování, a tak se bude „lámat chleba“ až v letošním roce. Zhodnotím-li signály trhu o nízkém propouštění, trvajícím nedostatku kvalitních pracovníků atd., i nadále předpokládám, že nás čeká spíše proces zralé a racionální rekonvalescence firem, a tudíž osobně zásadní propady pronájmů ve střednědobém výhledu neočekávám. Pokud ale z této „bezpečnostní“ krize nevyrobí národní vlády svým chováním krizi finanční.

A na co se PASSERINVEST soustředí nyní? Máte nějaké nové projekty? Nebo můžeme mluvit o částečné stagnaci?
Být dlouhodobým partnerem v městské části, navíc jako developer i investor, přináší stejnou zodpovědnost za váš konkrétní projekt jako za růst celého města. Proto se postoj společnosti z našeho pohledu i přes pandemickou krizi příliš nemění. I nadále chceme zachovat naši dlouhodobou vizi budování města se všemi aspekty – vytvářet místa příjemná, udržitelná a efektivní. Pracujeme na mnoha projektech umístěných do BB Centra, Roztyl i mimo ně. Tím, že je příprava projektů skutečně během na velice dlouhou trať a nepodléhá okamžitým výkyvům trhu, o stagnaci či odkládání projektů neuvažujeme. Z našeho pohledu bychom naopak rádi projekty akcelerovali, bude-li to možné z hlediska jejich povolování, což je v současnosti nejpalčivější částí celého procesu.

A co investiční příležitosti?
Naše společnost je z hlediska investic velice specifická tím, že působíme především na území Prahy 4 a 11. Přesto aktivně zkoumáme nabízené příležitosti. Naše firemní DNA nás však předurčuje zvažovat především projekty, kde můžeme reálně vytvářet ucelená funkční městská řešení než samostatně stojící developmenty. Přesto, jak se s oblibou praví, nikdy neříkej nikdy.

Jak se podle vás změní postavení developerů a jak kupujících?
Zde je opět odpověď nelehká. Mám-li soudit z pozice tohoto okamžiku, vidím krátkodobý propad poptávky po kancelářích, který vystřídá návrat k normálu, jakmile bude to nejhorší z pandemie zažehnáno. Při komplikovanosti schvalovacích procesů staveb se příliš neobávám ani přehřátí nabídky, jak jsem ostatně zmiňoval výše. I proto můžeme očekávat dočasný tlak na zvyšování pobídek atd., nicméně uvážíme-li bezprecedentně zvýšené náklady na výstavbu, velký prostor pro změnu cen – minimálně u first handproduktů – skutečně nevidím. Zde podle mého názoru spíše hrozí zpomalení dodávky nových ploch než redukce nájmů, jak se ostatně nyní krátkodobě projevuje. Otázkou zůstává, zda menší dodávku ploch již způsobily vysoké ceny staveb. V případě bytů je situace mnohem jednodušší. Trvale se prohlubující každoroční schodek potřeby nových bytů v Praze nedává kupujícím příliš optimismu ohledně úpravy cen bytů. Podle posledních dat je třeba postavit ročně mezi 8 000 a 13 000 byty – a přitom bylo loni zahájeno pouze něco přes polovinu, Ceny však nejsou tlačeny jen stavem nabídky a poptávky, ale především strmě se zvyšujícími stavebními náklady, které za posledních pět let vyskočily o zhruba 50 % a dále rostou. Krize s sebou přinesla i přirozenou obavu z inflace, a tak jsme svědky „výprodeje“ bytů, neboť velcí investoři i drobní střadatelé nemovitostnímu trhu rozumějí a důvěřují mu mnohem více, než je to u trhů jiných komodit či akciových trhů. Osobně mě současný stav netěší. Nemovitosti se stávají méně a méně dostupné, což vede např. k tlaku na velikost bytů, které si mohou rodiny dovolit, a tudíž v podstatě k jistému snížení kvality. Jsem přesvědčen, že je třeba stavět, a to nejen proto, aby se ceny, resp. dostupnost bydlení dále nezhoršovaly, ale především proto, že s každou další stavbou naše země značně bohatne na prostředcích odvedených do státního rozpočtu. Ten bude jakékoli další příjmy v následujících letech více než hodně potřebovat.
KRISTINA VACKOVÁ / FOTO: PASSERINVEST GROUP