Stavební materiály pro Prahu se vozí po Vltavě

I stavebnictví letos zaznamenalo nečekaný výkyv a zpomalení všech projektů. Avšak díky velké potřebě nových bytů, kanceláří a škol se v Praze stavební tempo zase postupně navrací k normálu.

Denně do Prahy  přijíždí  velké množství těžkých nákladních aut se stavebním materiálem a stejně tak se i z města odváží značné množství vytěžené horniny či odpadní materiály.

Nákladní doprava produkuje velké množství emisí, devastuje silnice, zhoršuje už tak silnou dopravu a v neposlední řadě zvyšuje prašnost a hluk. Hledají se nové možnosti, jak pražské dopravě ulevit. Nabízí se využít Vltavu, která protéká samým středem města, pro zásobování města stavebním materiálem. Příkladem mohou být dvě betonárny v centru Prahy, které díky svým přístavům u břehu Vltavy maximálně využívají pro své zásobování lodní dopravu.

Stavební plány pro dopravní infrastrukturu

V hlavním městě se neustále stavějí nové byty, kancelářské budovy, parkovací domy, školy a jiné budovy občanské vybavenosti. V centru města se nachází mnoho volných lokalit (brownfieldů) určených k zástavbě. Plánují se i masivní investice do dopravní infrastruktury ve městě. Klíčové je dokončení vnitřního městského okruhu od severního vyústění tunelu Blanka přes Balabenku a Jarov až na Průmyslovou ulici, dále propojení Rozvadovské spojky (začátek dálnice D5) s městským okruhem na Zlíchově, spojení na letiště Ruzyně, metro D, rekonstrukce Libeňského mostu a výstavba nového mostu Holešovice – Karlín

Nejpoužívanější stavební materiál

Základní komoditou, která se při výstavbě rozsáhlých infrastrukturních projektů používá, je beton. Ten se vyrábí v betonárnách, které musejí být co nejblíže místu stavby, aby se materiál stihl dopravit  na staveniště čerstvý, dříve, než začne jeho tuhnutí a tvrdnutí. Beton je složen ze čtyř hlavních surovin – kameniva, cementu, přísad a vody. Až 80 % celého objemu betonu tvoří kamenivo a písek, které se dovážejí z lomů a pískoven severně od Prahy. Většina pražských betonáren je zásobována nákladními auty. Jeden kamion přiveze asi 30 t kameniva. Pokud vezmeme v úvahu odhady odborníků, že bude ročně třeba přes 1 mil. m³ betonu, tak to znamená dovézt ročně skoro 2 mil. t kameniva, což odpovídá více než 60 000 nákladních aut.

Jak nahradit tisíce kamionů ročně?

Existuje způsob, jak tento počet nákladních aut výrazně snížit. Inspiraci můžeme hledat ve Vídni, Hamburku, Londýně, Bruselu či Paříži, kde již mnoho let využívají řeku pro zásobování města. Ani Praha v tomto směru není pozadu. V centru města jsou na břehu Vltavy hned dvě moderní betonárny, které již řadu let využívají říční dopravu. Betonárna Rohanský ostrov a betonárna Libeň jsou moderní ekologické provozy, které splňují přísná kritéria environmentálního managementu ISO 14001 a mají přístaviště pro dopravní lodě. Až 80 % všech surovin, které jsou třeba pro výrobu betonu, dopravují loděmi. Jedna loď nahradí 33 kamionů. Obě betonárny při současné produkci dopraví prostřednictvím lodí téměř 400 000 t kameniva a díky tomu přijede do hlavního města každý rok o 13 000 kamionů méně. Pro budoucí zvýšenou potřebu betonu je předpokladem uspořit až 20 000 kamionů ročně, tedy přibližně třetinu celkového množství kameniva dopraveného do Prahy. Za dobu existence těchto betonáren přijelo do Prahy o více než 250 000 kamionů méně. Beton z těchto provozoven byl použit při výstavbě téměř všech důležitých staveb v Praze: všechny etapy pražského metra, tunely Blanka, Strahovský, Zlíchov, železniční tunely Nového spojení, Trojský most, ale také Národní technická knihovna a naposledy také Nová vodní linka ÚČOV atd.

Vltava – největší dálnice v Praze

Lodní doprava po řece do středu města je budoucností lepšího životního prostředí v Praze. Inspirací může být Paříž, kde moderní betonárny a překladiště fungují přímo na břehu řeky Seiny, na dohled od Eiffelovy věže, hned vedle kanceláří a obytných budov, jsou vhodně zakomponované do  okolí. Často futuristické designové prvky vkusně zakrývají průmyslový provoz a jeho nevzhledné součásti. Podobné řešení by si zasloužila i Praha. Již nyní jsou obě betonárny nenápadně usazeny do svého prostředí: rohanský provoz je kolemjdoucím skryt za zeleným valem a betonárna Libeň je spojena s řekou podzemním kolektorem, a tak je celý pás u Vltavy k dispozici pro volnočasové aktivity. Jsou vypracovány návrhy, jak obě betonárny ještě více začlenit do okolí. Krédem betonáren TBG METROSTAV je vyrábět co nejzelenější beton pro Prahu.

PR