Chci více propagovat naši činnost na lokální i mezinárodní úrovni

Předsedkyní České rady pro šetrné budovy (CZGBC), zaměřující se na prosazování zásad šetrného stavebnictví, se nedávno nově stala Iveta Králová, manažerka Saint-Gobain divize Ecophon.

Podle svých slov by ráda navázala na úspěšné směřování a rozvoj CZGBC. „Chtěla bych ještě posílit členskou základnu, prohloubit interakci se členy a těsněji spolupracovat s výkonným týmem rady,“ říká Iveta Králová v rozhovoru pro Development News.

Jaké budou vaše nejbližší kroky coby předsedkyně CZGBC?

Nezbytná jsou pro mne pravidelná osobní setkání, a to jak s výkonným týmem, tak s představenstvem. Budu usilovat o intenzivnější zapojení členů představenstva do akcí, které CZGBC pořádá. A pokud se budou maximálně profilovat podle oblastí a témat, jejichž garanty jsou, věřím, že členové rady budou lépe vědět, na koho se mohou obracet. Kromě toho, že jsem byla zvolena předsedkyní CZGBC, jsem zároveň zodpovědná i za komunikaci navenek a marketing. V této souvislosti bych chtěla využít svých kontaktů a propagovat organizaci nejen na lokální, ale i mezinárodní úrovni.

S CZGBC spolupracujete již dlouhodobě. Na jakých aktivitách jste se doposud hlavně podílela?

Moje dosavadní činnost byla spojena hlavně s tématem vytváření optimálního vnitřního prostředí v budovách. Jako koordinátorka pracovní skupiny pro tuto oblast podněcuji naše členy, aby sdíleli případové studie, trendy a novinky týkající se této problematiky. Každý náš člen je specialistou v určitém konkrétním oboru a v pracovní skupině hledáme synergie, abychom nastavili standardy zdravého prostředí v budovách, a věnujeme se i edukaci. Naším cílem je spokojený uživatel budovy.

V čem vidíte největší přínos CZGBC? 

Za vše hovoří, že se již sedm let zapojuji do činnosti její činnosti. Nesporným přínosem je podle mého názoru sdílení informací a know-how v oblasti stavebnictví a vzdělávání. Důležitá je také komunikace s resorty na MŽP, MMR a MPO a samozřejmě prosazování zásad šetrného stavebnictví. Nesmím opomenout ani komunikaci na vládní úrovni. 

Zmínila jste zásady šetrného stavebnictví. Co je podle vás třeba změnit v oblasti českého stavebnictví, aby se snížily jeho dopady na životní prostředí?

Nutné je změnit hlavně myšlení a přístup společnosti, a to jak jednotlivců, tak firem. Musíme sdílet dosažené úspěchy a chystané změny. Je nutné se vzájemně podporovat a inspirovat. Změny nemusejí být velkého rozsahu ani skokové. Naopak by měly být postupné a racionální. I menší kroky, které vedou k šetrnému stavebnictví, se cení. Je ale potřeba také zapracovat na legislativním rámci.

Tématem číslo jedna v oblasti stavebnictví se v poslední době stal růst cen materiálů. Mnoho odborníků předpovídá, že na úroveň běžnou před třemi roky se již nevrátí. Nahrává tato situace šanci na větší prosazení zásad cirkulární ekonomiky ve stavebnictví?

Určitě ano. Kromě využívání recyklovaných materiálů je ale také důležité nastavit podmínky zpětného odběru materiálů. To se dnes děje spíše výjimečně.

Proč se ve stavebnictví zatím většina materiálů nerecykluje? Kde vidíte hlavní příčinu?

Až v posledních letech pociťujeme nedostatek některých materiálů. Je to pro nás všechny nová situace. Z pohledu výrobních firem se zpočátku může zdát nepředstavitelné, že nahradí surovinu novým zdrojem. Je to proces změny, u něhož jsou nutné kompromisy, přináší určitou finanční zátěž a vyžaduje odhodlání. Bohužel větší recyklaci materiálů zatím nepodporuje legislativa. 

Podle návrhu směrnice EU mají být všechny nově postavené budovy od roku 2030 bezemisní. Považujete to za splnitelný a správně nastavený cíl?

Jsem optimista. Myslím si, že směr je to správný a plán je více než ambiciózní. Rada svými aktivitami chce přispět k jeho plnění, a proto například v současné době pracuje na tvorbě road mapy, jak v ČR dosáhnout bezemisních budov. Vzhledem k tomu, že do přípravy jsou zapojení členové z celého hodnotového řetězce stavebnictví, věříme, že vytvořená doporučení budou následně moct využít společnosti z celého odvětví šetrného stavebnictví.