Okenní skla – alfa a omega každé téměř nulové budovy

Zasklení oken bývá nejvíce opomíjenou součástí stavby. Většina architektů a investorů primárně řeší vzhled okna, funkci a materiál okenních rámů ve snaze minimalizovat tepelné ztráty okenního otvoru a splnit podmínky kladené na objekty v rámci novely téměř nulových budov.

Sklo je však nepostradatelnou částí každé okenní výplně, z níž tvoří až 85 %! Návrh oken a skel by měl být jasně a srozumitelně definován již v projektové dokumentaci ke stavbě. Právě konkrétní pozice okna, orientace objektu a maximální rozměr skleněné plochy jsou určujícími údaji pro správný a informovaný výběr okna. A nutno dodat, že často užívaná definice v projektu trojsklo s Ug = XY je absolutně nedostatečná.

Výběr správného skla

Okno, z tepelněizolačního hlediska velmi často považované za nejslabší článek obvodového pláště, by mělo být už od počátku nedílnou součástí návrhu celé konstrukce. Zvláště pak zasklení; je součástí stavebního výrobku a podléhá laboratorním i výpočetním postupům posuzování. Požadavky na sklo a neprůhledné výplně jsou určeny konkrétní konstrukcí výrobku, místem zabudování do stavby a systémovými zásadami. Vlastnosti, které mu byly při výrobě dány, budou následně v rámci stavby definovat nejen jeho energetickou efektivitu, ale i vnitřní prostředí objektu a pocit, jaký budou mít uvnitř uživatelé. Již při návrhu skla je proto nezbytná spolupráce odborníků z více oblastí, a jakékoli objednávce by proto měla předcházet pečlivě a kvalitně zpracovaná projektová dokumentace, která jasně definuje, jaké typy skel budou použity ve kterých částech domu. Z hlediska bezpečnosti, ochrany před hlukem a únikem tepla a samozřejmě i množství propouštěného přirozeného světla a tepla dopadajícího do interiéru, totiž lze jednoznačně říci, že v objektu vznikají požadavky na různé typy zasklení, a proto nelze použít stejný typ skla ve všech oknech.

Co by měl vědět architekt či projektant?

Architekt či projektant by v rámci dosažení kvalitního a dobře osvětleného interiéru měl efektivně pracovat nejen s plochou okna, ale i s jeho vlastnostmi.

Stěžejní otázky při výběru vhodného a správného okna jsou tyto:

• Jaké má klient požadavky na akustiku a vzduchovou neprůzvučnost Rw [dB]?
• Jaká je orientace objektu vzhledem ke světovým stranám?
• Jak bude v objektu řešena protisluneční ochrana? Jsou v plánu venkovní žaluzie? Je vůbec možné žaluzie instalovat?
• Jaký je klientův požadavek na propustnost světla TL [%]?
• Jaká očekávání má klient ohledně viditelné vnější reflexe Lr [%]?
• Jaké jsou požadavky na bezpečnost – ať už z pohledu klienta, či s ohledem na bezpečnost?
• Jaké jsou požadavky na prostup tepla sklem, jaký je požadován součinitel prostupu tepla Ug sklem a jaký je požadovaný součinitel Uw pro celé okno [W/m²K]?

Proč je nutné začít akustikou?

Akustika totiž nepřímo definuje tloušťku skla, a tedy i požadovaný profil. Bohužel nikdy nelze vybrat sklo, které by nabízelo pouze klady – tedy že propustí všechno světlo, ale žádné teplo. Vždy je třeba přistoupit k určitému kompromisu. Právě proto je při výběru důležité každého okna v domě zvážit, co je pro uživatele dané místnosti nejdůležitější.

Mezi spolehlivá inovativním řešení, která právě takový kompromis nabízejí, se řadí tzv. izolační skla s novou generací nízkoemisních povlaků ECLAZ od společnosti Saint-Gobain. Díky inovované technologii nanášení povlaků dosahují izolační skla nadprůměrné tepelněizolační vlastnosti, vysoké propustnosti světla, ale i vysokých solárních zisků.

Sklo jako součást úspor

Lze tedy shrnout, že ideální a správně instalované okno s vhodně vybranými skly a kvalitním rámem by mělo v závislosti na orientaci objektu propustit co nejvíce světla do interiéru, co nejvíce tepla ze slunce a disponovat co nejlepšími tepelněizolačními vlastnostmi – to vše ovšem za předpokladu funkčního exteriérového stínění.Ve zkratce tedy lze říct, že se objekt dle nejpřísnějších kritérií na nZEB neobejde bez vysoce kvalitních oken se zodpovědně a správně vybranými skly specifikovanými na základě očekávaných vlastností.

PR