Dřevostavby přispívají cirkulární ekonomice
Stavebnictví čelí významným výzvám včetně nedostatku zdrojů a implementace přísných předpisů EU na základě green dealu. Navzdory konzervativní povaze tohoto odvětví ukazuje inovativní přístup skupiny DELTA k užívání dřeva a dalších udržitelných materiálů, že stav lze změnit.
Pro úspěšnou transformaci je nezbytná komplexní proměna, která vyžaduje nejen technologické inovace, ale také přizpůsobení struktury financování a širší kulturní změnu. Skupina DELTA je připravena stát se průkopníkem této změny – za podpory cílených vzdělávacích iniciativ a participace v národních a mezinárodních fórech s cílem urychlit udržitelný rozvoj. Na naše otázky na toto téma odpovídal Erik Štefanovič, generální ředitel a spolumajitel DELTA GROUP a její zástupce v České republice.
Jaké jsou – vedle rostoucího důrazu na udržitelnost – hlavní výzvy, jimž nyní čelí stavební průmysl v Evropě?
Stavební průmysl v Evropě čelí několika výzvám. Zaprvé je zde značný nedostatek zdrojů, jak co se týká materiálů, tak kvalifikované pracovní síly – částečně stále jako důsledek problémů dodavatelských řetězců v době pandemie. Zadruhé ke splnění cílů zelené dohody EU je zapotřebí výrazně zvýšit objem rekonstrukcí ze současného 1 % na více než 3 %, přestože trh vyčkává. Zatřetí existují problémy při realizaci nařízení, jako jsou CSRD (Corporate Sustainability Reporting Directive), taxonomie EU a zákon o dodavatelském řetězci. Po počátečním zájmu nyní převládá určité rozčarování z nároků, která s sebou tyto předpisy nesou. Mnozí zúčastnění se zpočátku soustředí na plnění svých povinností týkající se reportů, aniž by přijali konkrétní opatření ke zlepšení. Navíc stávající nejasnosti a prostor pro interpretaci znamenají, že zainteresované strany vyčkávají v naději, že budou požadavky upraveny.
Jak se DELTA staví ke klimatické krizi?
Skupina DELTA se aktivně zapojuje do boje proti klimatické krizi. Do každého ze svých projektů totiž včleňuje šest cílů udržitelnosti, které vycházejí z environmentálních záměrů podle taxonomie EU. Ty jsou úhelnými kameny naší strategie udržitelnosti každého projektu. Používají se ke zpracování základních ukazatelů výkonnosti, aby bylo možné udržitelnost změřit a budovy srovnávat. Naši zaměstnanci absolvují speciální školení ve firemní Akademii DELTA zaměřená na všechna kritéria udržitelnosti. Při realizaci cílů mají podporu interdisciplinárního týmu našich expertů. Přebíráme také vedení a aktivně se účastníme pracovních skupin v národních asociacích a organizacích, jako jsou VZI, IG Lebenszyklus Bau a ÖGNI v Rakousku. V ČR jsme v těsném kontaktu s Českou radou pro šetrné budovy (máme aktivní zastoupení ve většině jejích pracovních skupin) stejně jako na Slovensku a na Ukrajině, kde DELTA rovněž působí. Aktivně se podílíme na zvyšování povědomí o udržitelných změnách v celém odvětví a na jejich prosazování.
Stavebnictví je zodpovědné za produkci 40 % emisí skleníkových plynů. Jaké je podle vás jejich reálné snížení do roku 2050?
Je složité přesně stanovit cíle snížení emisí skleníkových plynů do roku 2050, protože nám zatím chybějí přesné metody měření; mnohé výpočty jsou spíše teoretického charakteru. Je důležité pochopit, že provoz budov tvoří průměrně 80 % emisí, ale číslo se může výrazně lišit podle třídy aktiv a životního cyklu budovy. Taxonomie EU poprvé poskytuje jasný rámec, který zabraňuje environmentálním dezinformacím ze strany firem a směruje investice k udržitelným projektům. Mnozí představitelé stavebnictví a realitního průmyslu otálejí a dosud nepodnikají potřebné kroky ke snížení emisí.
Které konkrétní kroky povedou podle vás k tomu, aby stavebnictví bylo co nejšetrnější k životnímu prostředí? Co je třeba změnit nejdříve?
Absolutní důraz je kladen na minimalizaci CO2 prostřednictvím energeticky vysoce úsporných budov provozovaných s nefosilními zdroji energie a na recyklaci stavebních materiálů v rámci fungující cirkulární ekonomiky. Především v případě nových budov lze některé technologie, jako je sezonní skladování energie pomocí geotermálních sond, využít k provozu budov s nulovými emisemi CO2, což vyžaduje vyšší počáteční investici, ale z dlouhodobého hlediska se vyplatí. Při rekonstrukci stávajících budov jsou však vyžadována komplexní řešení, která přesahují hranice jednotlivých nemovitostí a využívají existující synergii v sousedství. Cirkulární ekonomika je stále v počátcích, chybí široká škála „cradle-to-cradle“ nebo recyklovatelných výrobků. Především výrobci, ale také projektanti i dodavatelé proto musejí změnit paradigma, aby na toto důležité téma vzali v budoucnu ohled.
Jaký je nejefektivnější způsob snížení uhlíkové stopy budov?
Nejúčinnějším způsobem, který povede ke snížení uhlíkové stopy, je využívání udržitelných zdrojů energie k vytápění a chlazení a zvýšení energetické účinnosti pláště budovy. Již v úvodních fázích projektu by měly být zjištěny další možnosti optimalizace s ohledem na posouzení životního cyklu budovy a kalkulací nákladů, zejména při výstavbě. Ty by pak měly být posouzeny z hlediska poměru nákladů a přínosů.
Měli bychom se tedy zaměřit na zabudovanou, nebo provozní uhlíkovou stopu budov?
Je zásadní vzít v úvahu oba typy uhlíkové stopy, abychom dosáhli komplexní transformace ve stavebnictví a realitním průmyslu. Zatímco snížení provozní stopy prostřednictvím účinnějších postupů často nabídne potenciálně nejvyšší úspory, zohlednění zabudované uhlíkové stopy je klíčové pro šetření zdroji a cirkulární ekonomiku. Je to zvláště důležité, pokud vezmeme v úvahu, že suroviny, jako je písek, jichž je nedostatek, nemusejí být v budoucnu k dispozici.
Stavebnictví je konzervativní sektor, který se mění jen pozvolna. Předpokládáte, že v budoucnu dojde k výraznějším změnám?
Přestože je stavebnictví konzervativní odvětví a změny jsou často pomalé, již zavedené předpisy spustily důležité procesy. Současná rychlost ale není dostatečná pro zásadní změnu. Máme naději, že ke změnám dojde po implementaci všech regulačních nástrojů, udržitelné projekty podpoří výhodnější bankovní financování a rostoucí uhlíková daň neumožní další alternativy. Pro trvalé pokračování na cestě k udržitelnosti je i nadále zapotřebí široká a závažná změna povědomí. Dosud postrádáme komplexní pobídky pro výrobce, projektanty i majitele nemovitostí k investování do udržitelných projektů. Současné subvence jsou často příliš specializované a pokrývají jen část nezbytných investic. Z dlouhodobého pohledu by k výraznější změně mohly vést pouze rozsáhlejší pobídky na firemní úrovni, jako jsou velkorysé daňové odpisy.
DELTA má ve svém portfoliu také velké dřevostavby. Jaké jsou jejich hlavní pozitiva a negativa? Co je podle vás stavební materiál budoucnosti?
Využití dřeva při výstavbě nabízí významné výhody zejména díky nízké uhlíkové stopě, vysoké modularitě a flexibilitě životního cyklu. Dřevostavby umožňují materiál opětovně použít nebo jej navracet do přírody, aniž skončí jako nebezpečný odpad. Také poskytují výbornou kvalitu vnitřního ovzduší a přispívají k příjemnému prostředí. Světové zásoby dřeva jsou však omezené a širší využití dřeva jako stavebního materiálu závisí na výši aktiv, stavebních předpisech v jednotlivých zemích a plánovaném konceptu využití. Ještě nějakou dobu potrvá, než dosáhneme vyspělého trhu a nákladové neutrality alternativ, jako je beton s nižším obsahem CO2 nebo opakovaně použitelné stavební materiály a prvky. Pro podporu principů cirkulární ekonomiky musejí být budovy navrženy tak, aby bylo možné je flexibilně přestavět pro různé využití nebo je na konci jejich životnosti snadno demontovat a materiály recyklovat, popř. znovu použít. To také vyžaduje systematickou katalogizaci všech stavebních materiálů v digitální pasportizaci stavebních zdrojů, ideálně z BIM modelu, aby bylo možné je efektivně spravovat a využívat informace pro opětovné použití.
Komplex šesti kancelářských budov pro 200 zaměstnanců s fasádami z modřínového dřeva. Certifikace budovy Klimaaktiv Standard. Foto: Christian Brandstätter
Foto: Archiv DELTA GROUP