Není tak časté navrhovat sportovní arénu téměř v centru města

Architekt Ondřej Chybík oceňuje odvahu radních města Jihlavy zachovat pozici arény v bezprostřední blízkosti centra města a věří, že toto rozhodnutí přinese synergický efekt jak pro novostavbu, tak pro samotné centrum. 

Aréna tak bude sloužit sportovnímu klubu, veřejnosti i školám v sousedství. Vedle hokeje a dalších halových sportů, zde bude možné provozovat i další sporty, např. na střeše bude běžecký ovál. Plánují se zde i kulturního akce. Kromě flexibilního prostoru pro koncerty nabídne hala i různé variabilní výstavní prostory pro veletrhy, přednášky, putovní expozice. A to vše na hraně historického jádra města. Aréna tak významně rozšíří nabídku aktivit v centru Jihlavy a stane se dalším důvodem, proč navštívit město i Kraj Vysočina. S Ondřejem Chybíkem z brněnského architektonického ateliéru CHYBIK + KRISTOF jsme hovořili o různých aspektech této multifunkční arény.

Původní hala byla v podstatě plechová krabice. Jak jste v ateliéru došli k finální podobě?

Forma budovy vychází z více parametrů, ale ten úplně nejdůležitější je prostupnost územím. Jelikož jsme v centru města, nechtěli jsme vytvořit bariéru v širším kontextu. Proto je areál rozdělen do čtyř objektů (dva stávající a dva nové) a vytváří tak městský kampus. Centrální stavba je samotná multifunkční hala, která je logicky nejvýraznější. Hokej má v srdci Jihlavanů významné místo – i proto je tato stavba formálně nejexpresivnější. Chtěli jsme navrhnout budovu, kterou si budou schopny vybavit a nakreslit i děti ve školce. Půdorysně vychází z tvaru ledové plochy uvnitř a elipsy zvenčí. Různé prolínání těchto dvou základních forem nám dovoluje akcentovat významná místa v objektu, jako jsou vstupy do stadionu.

Hala stojí v místě z jedné strany obklopené parkem, na druhé straně páteřní komunikací. Jak to ovlivnilo návrh?

Stadion je zasazen ve velice pestrém kontextu, z východní strany je průmyslový areál pivovaru Ježek, z jihu budova vysoké školy, ze západu ulice rezidenčního charakteru a ze severu park Smetanovy sady. Definice rozhraní ke každému z těchto celků, byl jedním z nejsložitějších úkolů celého návrhu. Nejvýznamnější změnou je zklidnění ulice Tolstého. Cílem bylo vytvořit významné veřejné prostranství, odkud se vstupuje do budovy vysoké školy a stadionu. V tomto prostoru dojde ke zklidnění dopravy, doplnění mobiliáře, před vysokou školu se navrátí stromořadí a ulice bude směrem k aréně rozšířena, kde plynule naváže na dvojici pobytových schodišť. Ve stejném duchu jsme přistupovali ke každé hraně řešeného území, snažili jsme se naším návrhem vnést novou přidanou hodnotu, která bude propojovat celý městský kampus s jeho okolím. 

Váš ateliér je vyhlášený vnášením moderních technologií a zeleného přístupu do projektů. Jak je to v tomto případě?

Hokejový stadion je v této problematice výzvou, ze své podstaty je energeticky náročný. Snažili jsme se celkový energetický systém co nejvíce propojit, aby například odpadní teplo z výroby ledu bylo používáno pro ohřev vody. Těchto soudobých řešení je v projektu celá řada. Důležitá je práce se stíněním; střecha stadionu je pokryta extenzivní zelení podporující retenci vody a biodiverzitu v centru města. Fasády budov jsou stíněny za pomoci sekundárního pláště včetně okenních otvorů. 

Aréna má být multifunkční. To v provozu znamená mnoho funkcí s velkou variabilitou. Co to pro vás v návrhu představovalo?

V návrhu jsme pracovali s co nejpragmatičtějším rozdělením, aby na sebe jednotlivé funkce co nejlogičtěji navazovaly a zároveň jejich individuální multifunkčnost dovolovala co největší variabilitu. Například ochozy v přízemí arény mohou být využity jako výstavní prostor. Celý komplex bude vybaven soustavou akustických závěsů, které mají schopnost výrazně měnit atmosféru a prostorové uspořádání. Například jsme schopni v aréně zatáhnout celý horní prstenec tribuny, podpořit tak poslechovou pohodu v hale a zároveň uspořádat koncert vážně hudby s menší kapacitou, aniž by prostor vypadal poloprázdně. Tyto změny charakteru interiéru dovolují maximální flexibilitu využití haly – všechno zmíněné je samozřejmě podpořeno audiovizuální technikou.

V době mezi návrhem a výstavbou bylo třeba se vyrovnat s různými nástrahami např. covidem nebo razantním zdražením stavebních materiálů. Došlo v důsledku toho k nějakým změnám oproti původnímu projektu?

V tomto ohledu byl návrh opravdu náročný, v průběhu projektování jsme se museli vyrovnat se spoustou vnějších vlivů, ať už to byl covid, nebo začátek války na Ukrajině, který vedl v inkriminovaném období ke značné nestabilitě světových trhů se stavebními materiály. Některé okamžiky byly opravdu složité, ale vůle města projekt realizovat byla ohromná a výsledkem je dnes stavba v plném proudu, za což jsme jako autoři nesmírně vděční.

Inspirovali jste se nějakým projektem v zahraničí nebo u nás?

Hokejový stadion je téma, které se architektovi nedostane na stůl každý den. Proto jsme nastudování této typologie brali velmi zodpovědně a navštívili jsme bezpočet stadionů, jak u nás, tak v zahraničí. Nedá se říct, že bychom měli nějakou přímou inspiraci, snažili jsem si z každé návštěvy vzít to nejlepší. Co nás zaujalo, je, jak se tato typologie mění. Dnes je v podstatě nemyslitelné, že byste postavili stadion této velikosti, kde by se hrál jen hokej. Arény se staly typologickým chameleonem, který je schopen měnit svou podobu a do značné míry i funkci.

Red.

Foto: Ateliér CHYBIK + KRISTOF

V září 2025 plánuje Jihlava otevřít multifunkční arénu

O nutnosti rekonstrukce Horáckého stadionu se v Jihlavě mluvilo nějakých 10 nebo 15 roků, možná i déle. Bylo to dost komplikované, protože na tak malé město, jako je Jihlava, byl projekt poměrně náročný. 

Trvalo dlouho, než vedení města našlo odvahu podniknout zásadní krok a vyhlásit veřejnou architektonickou soutěž na multifunkční arénu, která vyroste na místě starého „zimáku“. Věci se daly do pohybu po volbách v roce 2018. Jedním z těch, kdo stojí u zrodu nové arény, je radní Ing. arch. David Beke.

Ve hře prý tehdy byla i varianta, že nová hala bude postavena na okraji města.

V krajském ani v městském územním plánu pro něco takového nebyly připraveny žádné pozemky. Už v roce 2012 někdo rozhodl, že malý Zimáček bude postaven tam, kde je. Znamenalo by to roztržení obou provozů, dublování dopravní obsluhy, zázemí apod. Všechno by generovalo duplicity. Navíc suburbanizace není nic, co by městům přidalo. Snížila by se podpora podnikání ve městě, byly by třeba masivní investice do hromadné dopravy i do parkovišť pro automobily. Aréna by žila jen v době akcí, ale město potřebuje stavby, které budou žít celý den. Nejen dva tři večery za týden. 

Jakou kapacitu bude mít nový stadion?

Určitě menší než ten původní, v základu je to mezi 5 500 a 7 500 diváky. Doprava k aréně je řešena komplexně a pestře. Pod arénou je parkovací podlaží, kolem arény jezdí páteřní linky MHD, v blízkosti se nachází autobusové nádraží, začíná se budovat i hlavní vlakové nádraží, kam by v horizontu 10 let měl přijet rychlovlak. Do arény se lidé dostanou pěšky z různých směrů, na kole nebo taxíkem. Takto nastavená dopravní obslužnost je jasnou výhodou projektu. Lidé na to časem přijdou. Dnes jsme už jinde než před lety, kdy si všichni mysleli, že je skvělé mít obchodní centra za městem, jako to bylo v Americe v devadesátkách. Ale i tam přišli na to, že to je špatná cesta. My jsme ze začátku samozřejmě nevěděli, kolik to bude stát, jestli seženeme peníze, ale energie, kterou jsme do toho vložili, byla tak velká, že jsme všechny ty problémy za ty roky překonali. Příprava trvala skoro pět let – nemysleli jsme si, že to bude trvat tak dlouho.

Co bylo příčinou?

Velké veřejné projekty prostě trvají dlouho – ať už se to týká náročnosti projektové přípravy, nebo nezbytného shánění peněz. Co se od projektové dokumentace po realizaci nezměnilo, je – až na fasádu a nějaké drobnosti – zadání. Budova je téměř stejná. V době covidu sice došlo k nějakým změnám, ale nebyly nijak dramatické. Poněkud nás vyděsilo, když jsme dostali ke stavebnímu povolení rozpočet na 1,6 mld. Kč, ačkoli jsme původně počítali s 800 mil., takže jsme řekli, že je potřeba to celé seškrtat asi o 200 mil. Kč. Architektonický návrh se nijak radikálně nepřekresloval, byly provedeny jen dílčí úpravy. Byly sníženy počty skleněných prvků, zmenšena část podzemí, některé materiály byly změněny, např. kámen jsme nahrazovali betonem. Slevňovali jsme spíš standard provedení objektu. Zmenšovat nebylo co, protože kapacita pro 5 500 lidí souvisí s tím, aby se tu mohla hrát nejvyšší soutěž v tom či onom sportu. A nejdražší na té budově je právě ten počet lidí, kteří sem tam vejdou…

Jak práce dále postupovaly? 

Loni v létě jsme už měli vysoutěženého generálního dodavatele, ale teprve týden před zahájením prací jsme dostali potvrzení od Národní sportovní agentury na posledních 300 mil. Kč, takže celou dobu jsme pociťovali určitou nejistotu. Kraj na začátku v roce 2018 za pana hejtmana Běhounka neslíbil, že nám dá půl miliardy. Ale pan hejtman řekl, že bude hledat cesty pro to, aby takový projekt v kraji mohl vyrůst, protože mu dává smysl, aby krajské město mělo multifunkční objekt. Začali jsme se bavit o desítkách milionů korun, jimiž by kraj mohl přispět. Kraj se navíc jasně vyjádřil, že nemá zájem arénu provozovat. S aktuálním krajským zastupitelstvem se nám podařilo dojednat podporu projektu v částce 500 mil. Kč. Díky za to zejména oběma hejtmanům. Je to například násobně vyšší suma, než jakou Jihomoravský kraj podpořil arénu v Brně.

Takže se nakonec podařilo peníze poskládat…

Paradoxně inflace a ostatní věci pomohly městu v tom, že se nakonec peníze poskládaly v potřebné částce 1,9 mld. Kč, na kterou je hala rozpočtovaná, resp. vysoutěžená. Za tuto částku by to společnost Gemo skutečně měla postavit. Třeba to bude na zápis do Guinnessovy knihy rekordů, protože to bude možná první stavba, která se vejde do sumy, za niž byla vysoutěžená. Pracujeme na tom, aby to tak skutečně bylo a byla dokončena v termínu.

Jaké bylo původní zadání pro architekta?

Říkám, že to bude vlastně „velký kulturák“. Samozřejmě hokejová Dukla byla hnacím motorem, tým tam po desetiletí působil. Prostřednictvím svého historického odkazu klub tlačil na město, na politiky i na veřejnost, že je třeba se stadionem něco udělat, aby tu hokejová Dukla měla nějakou budoucnost a nežila jen slavnou minulostí. Hokej bude určitě tvořit velkou část provozu. Hala je celkově koncipovaná trošku jinak než jiné podobné haly, třeba O2 Aréna, která slouží především pro jednorázové akce. Od počátku chceme, aby hala žila od rána do večera – s trochou nadsázky se dá říct, že ráno by tam přišly v šest krasobruslařky, po nich malí hokejisté, pak velcí, po nich veřejnost a večer by tam byl koncert. Od začátku to tak bylo naplánované a požadované. Hala má zároveň své specifikum – když jdete kolem, zvenku vidíte až na ledovou plochu, kde se něco děje. Není to prostě taková ta klasická aréna, kde jdete kilometr nějakou černou chodbou a netušíte, co se děje uvnitř. Takže bylo velmi důležité, aby to byla integrální součást města. Pozemek byl relativně malý, ale myslím si, že se s tím architekti popasovali velice dobře.

To mluvíte o architektonickém ateliéru Chybik + Kristof, který arénu navrhoval?

Jejich návrh a jeho největší síla byla v tom, že upřednostnili prostupnost daného území a vytvořili jakousi společnou podnož pod domy, mezi nimiž se dá procházet, takže to objemově zmenšili vůči celému okolí. Považuji to za velkou a zásadní devízu projektu.

V časové ose jsme se dostali do současnosti. Jak je nyní stavba daleko a jaký je krátkodobý výhled?

Na stavbě se už začaly montovat prefabrikované prvky, z velké části je hotové suterénní garážové patro. Pracuje se na monolitech, na ně se už začínají stavět další prefabrikovaná patra s tribunami. Stavba je vlastně rozdělena na jakési kvadráty kvůli plnění časového harmonogramu a staví se takovým rotačním způsobem. V jedné části už jsou stavbaři třeba ve třetím patře, v další ve druhém – a v poslední čtvrtce mohou být ještě v zemi. Takže pomyslně pracovní čety rotují po stavbě. Do konce roku chceme mít halu zastřešenou, aby se mohly instalovat technologie. V září 2025 by měla být nová aréna otevřená, takže termín je dost napnutý. 

Čím je projekt ještě zajímavý?

Určitě to bude montáž střechy, kdy se sem budou muset dopravit a namontovat nosníky až 7 m vysoké a 30 m dlouhé. Montáž by měla probíhat v létě a je tu možnost, že celá ocelová konstrukce se může vlivem tepla roztáhnout až o třeba 10 cm. Proto hledáme i varianty pro montáž v noci apod. Pět jeřábů na staveništi tvoří nyní nejvyšší bod města. Každý den je na stavbě přes 100 lidí a až se bude finišovat, jich budou jich určitě další stovky. 

Počítáte do budoucna s posílením MHD v okolí arény?

Hala je na hlavní páteřní lince MHD. Prostor před arénou budeme zklidňovat, mezi vysokou školou a arénou bude projíždět jen MHD, cyklisté a zásobování; tranzitní dopravu se pokusíme odtud vymístit. Jednáme s dopravním podnikem o případných svozových linkách z parkovišť. Ale Jihlava je tak malá, že poměrně snadno dojdete do haly odkudkoli.

Jaké se plánuje zázemí haly. Máte v plánu nějaký bonbonek?

Bonbonků je tam víc. V důsledku zrušení části v podzemí jsme některé služby vytáhli ven nebo do vyšších pater. V plánu je recepce, jejíž součástí je kavárna, dětský koutek, moderní pivnice s nějakým jednoduchým gastro provozem, která bude na pobytových schodech naproti vysoké škole. Součástí arény a skyboxového patra bude velká profesionální kuchyně, která bude na akcích obsluhovat zázemí v jednotlivých patrech, kde budou gastro pointy. Ty jsou koncipované jako jakési otevřené ostrůvky v prostoru, do nichž se z kuchyně bude zavážet jídlo. Přes týden to bude propojené s pivnicí, aby to provozně dávalo smysl. Zjišťovali jsme zkušenosti v podobných arénách u nás i v zahraničí a snažili jsme se vybrat ty nejlepší varianty.

Skyboxy budou pro partnery lákadlem…

Pro nás je důležitá ekonomika fungování objektu, aby to město nezatížilo. Bude zde 32 skyboxů, začínáme připravovat kalkulaci, diskutujeme s provozovatelem arény i s Bedřichem Ščerbanem, jak obchodně nastavit model spolupráce Dukly a arény. Bude to klíčové partnerství, které je třeba rozumně nastavit, ale všechno musí být zcela transparentní.

 

Arnošt Wagner

Foto: Archiv 

Hala se stane pro obyvatele Jihlavy centrem dění

„Celkově vnímám Horáckou multifunkční arénu v Jihlavě jako architektonicky zajímavou, funkční, inovativní veřejnou stavbu, která spojuje kulturu, sport a společnost,“ říká na úvod rozhovoru Josef Prokeš, zkušený projektový manažer DELTA Group ČR.

Odpovědi DELTA Group ČR: Josef Prokeš, senior project manager

Nová multifunkční aréna v Jihlavě má svým moderním pojetím překonat ostatní sportovní haly v ČR. Čím bude tak mimořádná?

Výjimečnost spatřujeme v jejím multifukčním pojetí, neboť je od počátku jasné a odráží to celý koncept haly, že je určena jak pro sportovní akce, tak pro kulturní a společenské dění v regionu. Podporujeme myšlenku vytvořit místo klasické standardní arény centrum dění pro občany Jihlavy, kde je živý ruch, neustále se něco děje, a to nejen pro fanoušky hokeje. Rozhodně bych také zmínil okruh atletické dráhy na střeše velké arény (elipsovitý objekt). Navíc tato forma střechy bude pokryta zelení (extenzivní forma), což zlepší tepelné vlastnosti budovy a zajistí čistší ovzduší v okolí. Obecně zkušenosti ukazují, že díky ochraně před UV zářením se může prodloužit životnost střechy až o 10 let. Tato atletická dráha bude volně přístupná veřejnosti. Vzhledem ke statickému zatížení a požární bezpečnosti bude omezena na 50 osob. Je třeba také zmínit, že tu nemluvíme jen o velké hale. Projekt Multifunkční haly Jihlava zahrnuje celkem čtyři objekty: velkou arénu, nárožní multifunkční objekt a rekonstrukci dvou starších budov (malý zimáček a technická budova). Tyto stávající objekty projdou rovněž částečnou revitalizací a budou napojeny na nové objekty. Z pohledu technického řešení i designového luxusu považuji také za poměrně vzácný prvek tzv. probarvené prefabrikované konstrukce v barvách navržených architektonickým studiem, které odpovídají barevné koncepci interiéru – šedá, černá a červená. Zmínil bych rovněž výjimečné umístění tzv. sky boxů, které jsou zavěšeny na střešní nosné konstrukci, což je technicky neobvyklé řešení. Sky boxy obvykle nabízejí výjimečný sportovní zážitek spojený i s komfortem občerstvení a jsou velmi oblíbené zejména mezi firemní klientelou.

Projekt je na velikost města velmi ambiciózní. Společnost DELTA ale má s náročnými projekty řadu zkušeností. V čem je stavba a přestavba v Jihlavě přece jen jiná?

V tom, že se nachází v bezprostřední blízkosti centra Jihlavy. S tím je spojená vysoká logistická náročnost na umístění staveniště, skladování stavebního materiálu, celkovou logistiku, ale i samotnou montáž. Jen nyní máme na staveništi celkem pět věžových jeřábů, které jsou doplňovány mobilními jeřáby. Zkrátka od silnice k silnici je vše zastavěné, to je nejnáročnější pro celý proces výstavby. Proto se neustále snažíme nejen hledat řešení, což je naše specialita, ale také je najít. Zde bych zdůraznil, co se týká technické podpory a odbornosti, že na to nejsme sami. Na koordinaci výstavby spolupracujeme se společností Fetters Management a také spolupráce s generálním dodavatelem GEMO je zatím skvělá, běží dobře. Pracujeme v pozitivní atmosféře a sehraný tým, který se koncentruje na hledání řešení místo hledání chyb a obviňování, má skutečně jinou sílu. Toto partnerství je pro úspěch projektu skutečně velmi důležité. Na druhou stranu je třeba říct, že umístění v centru je sice pro proces výstavby velmi složité a náročné, ale přinese neopominutelnou výhodu občanům Jihlavy. Díky prosklené fasádě místo typické dlouhé chodby, kterou musíte ve většině arén projí, nabídne procházejícím návštěvníkům pohled přímo na ledovou plochu či prostor, kde se zrovna odehrává živý koncert nebo výstava. Od toho jsme tu my, stavaři, technici, stavební inženýři, abychom pomohli technicky vyřešit tuto koncepci a naplnit myšlenku investora.

Jak probíhají současné stavební práce a jaké je jejich procesní nastavení?

Momentálně jsme ve fázi hrubé stavby. Máme za sebou založení stavby a zhotovení základové desky elipsovitého objektu velké arény. Dokončuje se také realizace svislých a vodorovných monolitových konstrukcí v podzemní části objektu. Aktuálně probíhá montáž betonových prefabrikovaných konstrukcí. Celému procesu výstavby pomáhá tzv. rotační stavební metoda při níž je stavba rozdělena na kvadranty, každý kvadrant má svůj vlastní harmonogram, které však vytvoří v závěru jeden funkční celek. Za velký milník v průběhu stavebních prací považuji montáž střešní konstrukce, která je naplánována na srpen a pak bychom měli dosáhnout stanoveného cíle, tj. hala bude do konce roku tzv. vodotěsná neboli hala bude zastřešená. 

Můžete prosím rámcově charakterizovat účast firmy DELTA na projektu?

Úkolem DELTA je spolu s partnerem Fetters Management a generálním dodavatelem GEMO postavit společně výjimečnou arénu v České republice, která však nebude žít jen hokejem a sportem. Bude součástí nové etapy kulturně společenského života celého kraje Vysočina. A jak říká jednatel nové obchodní společnosti, která bude arénu provozovat, Martin Lindovský, bude to aréna všech a pro všechny. Co do činností na projektu, je naše role charakterizována jako správce stavby, což zahrnuje dohled nad celým projektem, koordinaci jednotlivých fází a řízení procesu výstavby. Koordinace výstavby je klíčová pro sledování pokroku, plnění časového harmonogramu, sledování prostavěnosti, kontrolu kvality, ale také eliminaci případných rizikových fází projektu. Zároveň máme roli cenového konzultanta, technického dozoru stavebníka a dohledu nad implementací digitální platformy Dalux. Celý projektový tým ji aktivně využívá pro řízení kvality výstavby. Těší mě, že i v této technické části je projekt inovativní. Zapojení digitalizace do procesů mě velmi těší, neboť vnáší do základních procesů efektivitu, transparentnost a eliminuje chyby.

Předpokládám, že jste při práci na projektu ve spojení s architekty, stavební firmou a městem jako investorem. Jak komunikace probíhá?

Vysoká úroveň komunikace, spolupráce celého týmu a dobrá projektová kultura má zásadní vliv na úspěch projektu. Fungujeme na bázi standardních kontrolních dní, jak s investorem, tak projekčním týmem, design mítincích či ad hoc jednáních. Osobně hodnotím spolupráci jako perfektní v rámci celého projekčního týmu a věřím, že termín dokončení a celkový proces výstavby zvládneme a spolu s investorem přineseme Jihlavě výjimečnou arénu, která bude centrem dění nejen pro Jihlavu, ale i pro celý Kraj Vysočina.

Je něco, co je i pro vaši společnost na tomto projektu nové, s čím se seznamujete?

V únoru jsme na staveništi přivítali návštěvu z Národní sportovní agentury, která je významným partnerem projektu. V rámci podpory sportu a turistiky podpořila arénu částkou 300 mil. Kč z celkového rozpočtu 2 mld. Kč. Tato spolupráce pro nás představuje novou dimenzi, kdy investor spolupracuje s více institucemi, přesto stále platí naše garance, že zodpovídáme za úspěch stavebního projektu. Inspekce proběhla úspěšně a předseda agentury byl s průběhem a kvalitou stavby spokojen.

Kdy vaše spolupráce na hale bude naplněna? Nebo budete i zapojeni do provozní fáze?

Pro nás bude naplněna spolupráce předáním celého stavebního díla investorovi. Hala má být dokončena do konce září 2025, část zimní hokejové sezony tedy třeba stihneme včetně potřebné přípravy kulturně-společenského programu na podzim. 

Arnošt Wagner, foto Atelier Chybík+Kristof

Laboratoř pro inteligentní automatizaci LOXONE Campus

V září loňského roku byl v rakouském Kollerschlagu poblíž českých a německých hranic slavnostně otevřen LOXONE Campus, který napsal novou kapitolu dynamicky se rozvíjející společnosti Loxone. 

Architektonické mistrovské dílo harmonicky zapadá do plenéru zelených kopců v okolí městečka Kollerschlag. Právě sem vedla jedna z cest nabitého letošního programu akcí, které pořádá náš časopis pro své partnery a podnikatele z oblasti developmentu a facility managementu. Návštěva Loxone Campusu v rakouském Kollerschlagu se uskutečnila na pozvání Pavla Lískovce, branch managera české pobočky v Českých Budějovicích. 

LOXONE Campus

Celková rozloha areálu činí 8 ha, ale na první pohled to není patrné, protože Campus je skvěle zakomponován do zvlněného terénu. Zahrnuje mj. skladové prostory a logistické centrum o rozloze 6 000 m2, kanceláře s kapacitou pro 300 zaměstnanců a rovněž hotelový komplex s 80 pokoji, restaurací, wellnessem s venkovním vyhřívaným nekonečným bazénem. Vše je vybaveno moderními systémy inteligentní automatizace budov. 

Celý projekt kompletně vyšel na 70 mil. eur. Plánovaný rozpočet byl o 12 % nižší, což je pozoruhodné v návaznosti na změny cen stavebních prací, protože během stavby, která byla skvěle vyprojektovaná ateliérem ARKFORM, nebylo třeba zavádět žádné speciální řešení, ale už od začátku byly implementovány špičkové technologie. 

Krušné začátky

Za společností stojí dva majitelé, nejsou zde žádní jiní akcionáři, což velmi pomáhá při strategických rozhodnutích, aby se mohli posouvat dál.

Když na začátku roku 2008 zakládající členové společnosti Martin s Thomasem stavěli své domy, už tehdy se potýkali s tím, že v nich bylo poměrně hodně technologií – rekuperace, klimatizace, vytápění, tepelná čerpadla, stínění, osvětlení atd. Takže se rozhlíželi po trhu, aby veškeré technologie dokázali propojit dohromady, ale nebyli jejich otroky. To byl i počáteční impulz, kdy začali přemýšlet o spojení veškerých technologií v domech. Po dvou letech se postupně portfolio začalo rozšiřovat a dnes vyrábí světla, reproduktory atd., ale stále je Loxone podle zakladatelů primárně softwarová firma.

Počáteční vize byla, že když přijdete domů, bude tam odpovídající teplota a vyladěná energetická spotřeba, což se skvěle povedlo. V počátečních pěti letech bylo třeba překonat mnohá úskalí. Nastal dokonce okamžik, kdy hrozilo, že od projektu odstoupí a firma skončí, protože se na počátku ne všechno úplně dařilo. Důvodem bylo, že lidé – klienti – nové technologie neznali, byly pro ně nové a automatizace v té době patřila do luxusních nemovitostí atd. I přes krizové chvíle se však společnost podařilo nasměrovat k dalšímu růstu.

Jak budova začala?

V roce 2018 si majitelé Martin Öller a Thomas Moser, zakladatelé Loxone Group, vzali na 100 dnů dovolenou a předali kompetence manažerům, ačkoli do té doby byli u všeho. Zaměstnanci nevěděli, co se děje, a majitelé v té době vůbec nesledovali dění ve firmě, protože „svým“ lidem věřili. V oněch „volných“ dnech strategicky uvažovali, jaký bude v dalších 10 letech výrobní program. Tehdy vznikla myšlenka postavit LOXONE Campus. Nejdříve si ujasnili, jak velké prostory bude nutné postavit. Vycházelo to na budovu o 13 podlažích, která měla původně stát v tomto krásném venkovském prostředí plném zelených luk a políček. Tato idea ovšem nenašla porozumění u místních úřadů. 

Začalo se tedy uvažovat o areálu, který by sem vhodně zapadl a splynul s okolím. Přestože je na střeše umístěna fotovoltaika o výkonu 600 kW, je zde téměř 80 % zelených střech. Když stavíte kanceláře pro 300 lidí, je třeba vše důkladně promyslet, takže mottem se stalo: aby zaměstnanci odváděli dobrou práci, potřebují kvalitní zázemí. 

Restaurant Glorious Bastards

Jedním z lákadel je proto franšíza slavného řetězce Glorious Bastards, známá z Vídně, Lince nebo Salcburku. Vyznačuje se industriálním stylem a pevně daným designem. Dalším prvkem byla úvaha, že bude potřeba vzdělávat zaměstnance, ale také partnery. Proto sem přijíždí mnoho lidí nejen z Evropy, ale ze všech koutů světa. Součástí komplexu je tudíž také hotel, který z 80 % zaplní firma LOXONE svými klienty a partnery.

Pavel Lískovec, šéf českobudějovické pobočky Loxone, k tomu říká: „V letošním roce zde máme naplánováno sedm školení od nás z Česka. Když to udělá každá spolupracující země či lokální pobočka, tak se turnusy budou točit dokola. Při projektování komplexu bylo součástí architektonického záměru, aby si lidé měli také kde odpočinout. Proto byl současně vybudován wellness s venkovním nekonečným bazénem na relaxaci.“

Manažeři Loxone chtěli, aby v Campusu mohli prezentovat nové technologie a zařízení, proto bylo potřeba postavit přednáškový sál, ale i rozlehlé sklady dimenzované tak, aby svou velikostí splňovaly požadavky i na dalších 10 let.

Pavel Lískovec dodává: „Je to takový malý příběh o vzniku LOXONE Campusu. Domnívali jsme se, že to je vrchol toho, co majitelé chtěli dokázat. Nicméně nedávno oznámili, že to je pouze začátek. Tento areál je taková jedna naše velká laboratoř. Začínali jsme v rezidencích luxusních vil. Dnes řešíme běžné rodinné domky i byty s nižší vybaveností, ale developeři po nás stále častěji požadují přípravu na automatizaci, i s ohledem na dnešní požadavky EU. Takže místo toho, aby na každý systém byl jeden odborník, my je spojíme všechny dohromady, takže dochází k velkým úsporám – není třeba tolik hardwaru a do projektu vnášíme daleko větší komfort.“ 

Arnošt Wagner, Foto: Archiv DE&FA

Velké poděkování za pozvání a nadstandardní možnost dvoudenní prohlídky celého areálu LOXONE Campusu včetně prostor, kam se běžný návštěvník nedostane, patří Pavlu Lískovcovi a jeho českým kolegům. Zároveň si velmi vážíme i vřelého přijetí a pozvání na slavnostní večeři ze strany majitelů společnosti a hlavních manažerů Loxone Group.

Společnost Passerinvest Group otevřela novou administrativní budovu Roztyly Plaza.

Společnost Passerinvest Group otevřela nedávno novou administrativní budovu Roztyly Plaza, v Praze 11. Časopis Development news / Facility manager organizoval pro zájemce prohlídku této unikátní sedmipodlažní budovy z architektonického studia Aulík Fišer Architekti. Je to první z plánovaných staveb v této lokalitě o velikosti 21 700 m2 kancelářských ploch, 1 600 m2 obchodních ploch v přízemí, 330 parkovacích míst pro nájemce a 100 P+R v podzemních garážích. Velkoryse řešený vstupní prostor, střešní terasa, moderní kantýna a celá řada moderních prvků, jsou ukázkou vysokých požadavků environmentální, společenské a ekonomické udržitelnosti. Průvodcem byl obchodní ředitel společnosti Passerinvest Group Eduard Forejt, který zdůraznil motto budovy: ,,Zajistit vhodné pracovní prostředí pro lidi‘‘.

Foto: Bohdan Štoček, Development news

České bateriové stanice MES cílí na energetiku bytů, obchodu a služeb

Společnost AERS, člen holdingu FENIX Group, vyvinula a dodává už několik let baterie pro rodinné domy (HES s kapacitou 41 kWh) a velkokapacitní špičkovací stanice (SAS s kapacitou v řádu stovek kWh) určené pro průmyslové aplikace. 

Její stanice typu Battery Energy Storage Systems fungují dobře a k plné spokojenosti mnoha majitelů rodinných domů a několika středně velkých výrobních závodů. 

Novinkou jsou středně výkonové bateriové stanice MES (Medium Energy Storage), které AERS dodává v kontejnerovém provedení s bateriemi LiFePo4 v konfiguracích s výkonem 100, 150 a 200 kW a kapacitou od 96 do 576 kWh.

„Bateriová stanice MES, jak už naznačuje její název, je svými parametry a způsobem provedení primárně určena pro bytové domy, obchodní centra, prodejny aut, centra služeb nebo malé a střední výrobní závody a zemědělské podniky. Použití je velmi široké, vždy záleží na vyhodnocení spotřeby, kterou mají klienti v průběhu roku,“ říká Cyril Svozil jr., předseda správní rasy FENIX Group a ředitel AERS, s. r. o. A dodává: „Naše řešení představuje osvědčené a v praxi spolehlivě fungující systém. Jeho předností je i skutečnost, že je to námi vyvinutý systém, který dokonale známe a který jsme schopni ,ušít na míru‘ každému zákazníkovi dle jeho možností a potřeb.“ 

Podrobné informace o bateriových stanicích MES najdete na www.aers.cz, výsledky bilance všech pilotních projektů společnosti FENIX Group s bateriovými stanicemi HES, MES a SAS jsou dostupné na www.fenixgroup.cz.

Lukáš Soukup
Foto: Lukáš Šamal

Každá zakázka, kde se uplatní dřevo, je pro nás zajímavá

Domesi Timber Construction je součástí skupiny firem Prodesi/Domesi s více než 20 lety zkušeností na trhu. Firma se zabývá projekcí, výrobou i montáží různých typů dřevostaveb.

Celou problematiku nám přiblížil Ing. Zdeněk Konvalina, ředitel Domesi Timber Construction.

Stavebním trhem se šíří informace, že i u nás bude možné stavět vícepodlažní dřevostavby o výšce až 22,5 m (dosavadní limit byl 12 m). K jakým konkrétním změnám legislativy či norem došlo a jaký to má praktický dopad? 

Ano, konečně i u nás lze stavět vyšší dřevostavby, v této chvíli díky požárně-inženýrskému přístupu. Jen bych upřesnil, ze horní limit není dán. I když požárně-inženýrský přístup byl možný už dříve, v praxi nebyl nikdy použit. Cestu k jeho využití v případě budov s konstrukčním systémem ze dřeva otevřelo společné odborné stanovisko HZS, ČAS a UCEEB ČVUT zveřejněné koncem loňského roku ve věstníku Úřadu pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví. Současně byly vydány části druhé generace Eurokódu 5 pro navrhovaní dřevěných konstrukcí formou Technické normalizační informace, a byly zavedeny čtyři mezinárodní ISO standardy zaměřené na požárně-inženýrský přístup do systému ČSN. Nyní se zpracovává metodika k tomuto postupu. Vše uvedené prosazovala i námi spoluzaložená Platforma pro udržitelné stavebnictví ze dřeva, která stanovuje cíle za velké developerské společnosti. I když je vydání návrhu na změnu požárních norem plánováno na první pololetí roku 2025, uskutečněné kroky už nyní přinesly jasný signál pro trh, a tudíž větší míru jistoty pro investory, kteří chtějí naplňovat udržitelné cíle ze svého přesvědčení či v souladu s Pařížskou dohodou. Proto nyní můžeme realizovat budovy s dřevěnou nosnou konstrukcí vyšší než 12 m. 

Proč je podle vás změna legislativy – tedy především výškových limitů dřevostaveb – tak důležitá? Jsme připraveni na veřejné a vícepodlažní budovy ze dřeva? 

Změna je určitě důležitá, nejen z důvodu, že se musíme chovat k přírodě a k naší planetě co nejvíce udržitelně, zodpovědně, k čemuž jsme se zavázali Pařížskou dohodou, kdy se do roku 2050 máme stát klimaticky neutrální ekonomikou a společností. Využití dřeva ve stavebnictví je jednou z cest, jak takovéto cíle naplňovat. Dřevěné konstrukce jsou ekologičtější než tradiční materiály, dřevo jako jedno z mála materiálů dokáže vázat CO2. Proto posun výškových limitů je prvním velmi důležitým krokem. Připravenost na veřejné a vícepodlažní dřevostavby vyžaduje nejen legislativní posun, ale technickou a stavební odbornost. A dovolím si říct, že u nás máme mnoho odborníků. Cestu nám však musí ukázat i stát, který má být příkladem pro soukromý sektor. Proto je třeba, aby udržitelnost byla jedním ze základních požadavků ve veřejných stavebních zakázkách. V tom naši politici zaspali a bez této změny budeme klimatické cíle velmi složitě naplňovat.

Pod značkou Domesi Timber Construction se zaměřujete na udržitelné stavby většího měřítka. Jak byste stručně charakterizoval činnost firmy? Kdo jsou vaši zákazníci a co jim nabízíte? 

V Domesi Timber Construction jsme odborníci na velké stavby ze dřeva. Věnujeme se velkým konstrukcím ze dřeva, poradíme si s návrhem, projektem, výrobou i montáží. Máme za sebou přes 20 let zkušeností s dřevostavbami. Umíme skloubit a efektivně koordinovat jednotlivé projektové i stavební fáze a poskytnout celostní pohled zahrnující požadavky akustiky, statiky, požárně bezpečnostního řešení včetně požárně-inženýrského přístupu, konstrukce samotné i jejích detailů. To je jedinečné skloubení, které nikdo jiný na trhu nenabízí. Našimi zákazníky jsou architektonické a projekční kanceláře, kterým umíme nabídnout projektový management a odřídit zmíněné odborné profese nebo nabídnout službu generálního projektanta. S investory a developery většinou spolupracujeme už od prvního konceptu návrhu, abychom dokázali konstrukci optimalizovat a perfektně připravit na dřevo. Dále spolupracujeme se stavebními firmami, jimž dodáváme dřevěné konstrukce a doplňujeme jejich portfolio, aby se mohly zaměřovat i na zakázky ze dřeva. A také se ucházíme o veřejné zakázky, kde cítíme, že udržitelnost je v zadání důležitým faktorem. To vše díky tomu, že máme vlastní konstruktéry, velmi dobrého statika a jsme navázáni na několik zpracovatelů požárně bezpečnostních řešení, kteří jsou schopni pro jakoukoli budovu najít cestu požárně-inženýrským přístupem, samozřejmě za naší plné koordinace a projektového managementu. 

Kam se bude trh dřevostaveb v nejbližších letech posouvat a kde v tomto vývoji vidíte značku Domesi Timber Construction?

Dřevostavby nyní zažívají velký boom. Změna myšlení a přístupu ve stavebnictví už je nyní dost patrná. Dřevo je aktuálně tématem téměř každé konference i mimo dřevařský svět. A to jsme teprve na začátku. A budoucnost? Pokud chceme dekarbonizovat české stavebnictví, musíme se zaměřit na dvě části – jak snížit uhlíkovou stopu při výstavbě a především při následném užívání budov. Čím více budeme snižovat uhlíkovou stopu při užívání budovy, tím více bude do hry vstupovat materiál, z něhož budeme budovy stavět. V tomto ohledu je dřevo jedinečné a bude hrát velmi důležitou roli při rozhodování, jaká nosná konstrukce bude použita. Budoucnost dřevostaveb a obecně stavebnictví spočívá v digitalizaci, BIM či vytváření digitálních dvojčat s cílem co nejméně práce přenášet na staveniště. Všechny tyto principy u nás ve firmě už používáme, díky čemuž velmi výrazně zkracujeme dobu výstavby. 

Na jakých větších projektech aktuálně pracujete? 

Je jich mnoho od mateřských a základních škol po bytové domy, a to nejen u nás, ale i na Slovensku. Mnohé projekty ani nemůžeme s ohledem na důvěrnost informací zmiňovat. Co mi ale dělá radost, je práce na projektu s osmi nadzemními podlažími. Objevují se i první vlaštovky v segmentu administrativních budov. Na Slovensku už nám dvě velmi krásné administrativní budovy stojí a majitelé si je nemohou vynachválit. Myslím, že ten hlavní boom nás teprve čeká, a těším se na budoucnost dřevostaveb. 

Prvním větším bytovým domem ze dřeva v hlavním městě je Timber Praha developera UBM. Čím přispěla vaše společnost k tomuto projektu? 

S tímto projektem nás developer oslovil před dvěma lety. Jeho cílem bylo postavit čtyři bytové domy – dřevostavby. V té době nebyl nikdo jiný, kdo by se do takového projektu pustil. Jelikož jsme se stále pohybovali, co se týká výšky, v normových limitech, zdálo se, že cesta nebude složitá. Ale jak to bývá, realita je pak jiná. Díky projektovému managementu, který jsme zajišťovali, včetně zpracování všech odborných částí, jako je statika, požárně bezpečnostní řešení, akustika a tepelně technické posouzení, jsme dokázali propojit všechny tyto profese a navrhnout optimalizovanou konstrukci, především i s ohledem na finance. Výsledkem bylo sestavení unikátních skladeb, kde nebyl použit ani jediný certifikát výrobce. Za pět měsíců jsme dokázali všechny odborné části zpracovat, projednat na HZS, sestavit výkazy pro tendr, vše odevzdat a především získat kladná stanoviska. Bylo to vlastně strašně rychlé, ale to ve světě dřevostaveb je. Proto už nyní objekty stojí a já osobně mám radost za velkou porci práce, kterou na tom celý tým odvedl.

Máte v rámci Domesi Timber Construction nějakou vysněnou zakázku?

Pro nás je jakákoli zakázka, kde se uplatní dřevo, velmi zajímavá. Dřevo samo o sobě krásně voní, má blahodárné účinky na duševní stav, zlepšuje koncentraci, snižuje nemocnost, nabíjí nás energií, je to teplý materiál, prostě celkově pobyt v takovýchto prostorech zlepšuje naše zdraví. Sami jsme se o tom mohli přesvědčit na příkladu školky ve Všetatech, kde se celková nemocnost dětí snížila oproti jiným školkám v obci. A moje vysněná zakázka? Miluji výškové budovy – i moje diplomová práce byla taková budova v Evropské ulici v Praze. Takže za mě je to jasný cíl!

Foto: Archiv Domesi Timber Construction

Developer KLM staví retail v ČR

Téměř před 20 lety spojili tři podnikatelé – Rastislav Čačko, Vladimír Buček a Michal Kozáček – své firmy a založili developerskou společnost KLM. Její název nemá nic společného s leteckým dopravcem, ale jde o iniciály křestních jmen jejich manželek.

Zpočátku se zaměřili na development bytů, logistických a obchodních prostor, ale postupně se specializovali na development retailových center, jimž nyní věnují největší pozornost. Aktivity KLM nám přiblížili dva z partnerů – Ing. Rastislav Čačko a Ing. Vladimír Buček.

Které centrum bylo to první?

RČ: První retail park jsme postavili v roce 2012 ve Zvolenu. Pocházím odtamtud, tak jsme zde samozřejmě měli velmi dobré vztahy. Podařilo se nám tam koupit poměrně dost pozemků a postupně jsme budovali celý retail park, který dnes zaujímá plochu asi 40 ha. Stal se nejvýznamnějším retail centrem na středním Slovensku. Dnes už se tam nachází Metro, Merkury Market, OBI, máme tam několik obchodů Lidl, Tesco, McDonald’s, KFC, Burger King a také naše OC Klokan, které je poměrně úspěšné, a na něm jsme aplikovali i mnohé zelené prvky, které jsme začali používat v obchodních centrech a budeme v tom nadále pokračovat.

S jakou vizí přicházíte na český realitní trh?

RČ: Na Slovensku jsme za přibližně 10 let otevřeli 27 obchodních center v hodnotě asi 3,5 mld. Kč a zhruba dva roky se připravujeme na vstup do Čech. Koupili jsme více projektů v různém stupni rozpracovanosti, většinou s územním rozhodnutím. Dokončujeme proces získání stavebních povolení a postupně zahajujeme výstavbu jednotlivých obchodních center. Příprava byla hodně náročná, protože ceny stavebních prací před dvěma roky výrazně vzrostly. Proto naše rozhodování, kdy začít s výstavbou, bylo ovlivněno kromě získání stavebního povolení také vysokými náklady. Přitom nájemné už bylo dohodnuté dopředu a jeho výše neodrážela realitu. Tak jsme upravovali projekty, které úplně nesplňovaly parametry našich standardů, a upravovali jsme i smlouvy s budoucími nájemci. Na Slovensku jsou smluvní podmínky a forma nájemní smlouvy přece jen jiné než v Čechách. Dnes máme v Česku vybudovaný komplexní tým, máme svého generálního ředitele, který ho vede. Podařilo se nám úspěšně otevřít první projekt v Humpolci a druhý  v Lipníku nad Bečvou. V současnosti zahajujeme výstavbu v Bystřici pod Hostýnem a v Úpici.

VB: Je potřeba říci, že impulz k expanzi do Česka vzešel od nájemců, kteří byli velmi spokojeni s naší prací na Slovensku a chtěli nás i v Čechách. To byl důvod, proč jsme si řekli: Dobře, pojďme se podívat, jak to zde funguje. Podařilo se nám koupit pár slušných projektů a hledáme dále. Nechceme zůstat u šesti, chceme jich tak 20. Dali jsme si plán tři až čtyři projekty ročně. Teď jsme ve fázi, že hledáme další akvizice.

Které projekty budete v nejbližší době realizovat?

RČ: Máme jich rozpracovaných víc; jeden z řekněme nejbližších je v Uničově, kde jsme těsně před vydáním stavebního povolení. Bude to pěkný projekt 7 000 m2 a následně připravujeme Karlovy Vary. Máme na stole více perspektivních nabídek, které dále vyhodnocujeme.

Jakou mají projekty Klokan přidanou hodnotu?

RČ: Je to péče o životní prostředí, které – jak všichni pociťujeme – prochází významnými změnami. Retail parky, logistická centra a podobné budovy způsobují přehřívání prostředí i odvádění povrchové vody z místního prostředí, proto jsme hledali ve spolupráci s různými občanskými sdruženími také  možnosti výstavby, které by trochu zmírňovaly tyto negativní vlivy. Cílem je, aby obchodní centra méně zatěžovala životní prostředí, vytvářela příjemnější prostředí ve městě. Aby to nebyl jen ekonomický model, ale aby retail představoval i přínos pro komunitu.

Na Slovensku jste si už ověřili, že to funguje…

RČ: Vyzkoušeli jsme si to ve Zvolenu, kde jsme investovali 1,5 mil. eur do těchto zelených opatření. Začali jsme zelenou střechou na velké ploše – 13 000 m2. Ve své době to byla největší zelená střecha v Česku a na Slovensku a myslím, že velmi dobře funguje. Pokračovali jsme zelenými stěnami, drenážními dlažbami, komplexní akumulací vody v daném místě, která se sbírá do akumulačních nádrží a používá se pak k zavlažování. Ve Zvolenu jsme ve spolupráci s majitelem sítě SuperZoo Dušanem Plačkem a zdejší Technickou univerzitou vysadili unikátní alej s více než stovkou dubů a naučnou stezkou.

VB: Nyní jsou tato ESG opatření nutností a jsou vyžadována. My jsme dobu trochu předběhli, před třemi lety jsme začali plánovat, a když nám Tatrabanka tuto nemovitost financovala, říkali, že potřebují větší projekty. A to všechno už děláme. Nás do toho nemusíte nutit. Náš zvolenský projekt byl prvním, který Tatrabanka v rámci ESG financovala.

Vraťme se zpět do Čech, kam přicházíte se svými projekty…

RČ: Do Čech jsme vstupovali se zkušenostmi ze Slovenska, kde máme za sebou pěknou řádku projektů a jsme největším developerem retail parků. Samozřejmě všechno začalo průzkumy, jezdili jsme po západní Evropě, viděli jsme, jak to tam funguje a který model je úspěšný. Na Slovensku a v Česku je vhodné prostředí pro retail parky, protože ty nefungují všude. Ale u nás ano, je tu velký zájem nájemců, protože chtějí být blíže zákazníkovi. Kdysi jsme začínali ve dvacetitisícových městech, postupně spádová oblast klesala a nyní jsme někde mezi 7 000 a 10 000 obyvateli na takové obchodní centrum. V Čechách je to trošku méně, i když musím říci, že v postcovidovém období, resp. v době energetické krize ne všichni nájemci chtějí jít do míst s 5 000 nebo 6 000 obyvateli, dávají přednost větším centrům. První dva projekty jsou úspěšně otevřené, doufám, že letos otevřeme v Úpici a v Bystřici pod Hostýnem. Uničov začneme stavět, otevřeme za rok a stejně tak v Karlových Varech. Nájemci mají zájem spolupracovat dlouhodobě, líbí se jim fungující zelená opatření, oceňují třeba pokles spotřeby elektrické energie oproti starším projektům v průměru o 40 %. To bylo i pro mne velmi překvapivé číslo.

Snažíte se projekty přizpůsobovat lokalitě? Je každý něčím unikátní?

RČ: Vstup do každého města podléhá základnímu pravidlu, že musí mít zájem určitá skupina nájemců. Jejich expanzní plány většinou známe, víme, do jakých míst směřují, kde nejsou a kam by chtěli. Potom v rámci města vybíráme nejvhodnější lokalitu z hlediska budoucí dopravy v horizontu třeba 20 let, abychom nepostavili něco, co za tři roky oddělí dálnice a nebude to zajímavé. Takže vyhodnocujeme územní plán a možnosti připojení na energie. Ne vždy je to možné, takže jsme i v některých projektech měnili územní plán, abychom mohli stavět. Zatím se nám to vždy podařilo, i když se tím prodlužuje délka projektu. Dnes už neplatí, že dva roky od nákupu pozemku otevíráte. V průměru to trvá čtyři až pět let.

VB: Za ty roky už máme projekty tak nějak standardizované, určili jsme minimální světlé výšky, které požadují nájemci. Dbáme, abychom šetřili energií, je potřeba vytápět, ale na druhou stranu se tam zákazník musí cítit dobře. Takže je to celé nastaveno na určité moduly, které opakujeme a liší se pouze v zasazení do terénu jako v Humpolci. V Karlových Varech budeme mít komplikované osazení, stejně jako v nestabilním prostředí v Myjavě; tam stavbu aplikujeme spíše do země, navenek to vypadá ale skoro vždy stejně.

Proč jste zvolili název OC KLOKAN?

RČ: Před těmi třemi čtyřmi roky jsme v rámci výstavby našich obchodních center chtěli vytvořit určitý název, který je lidem blízký a který nás bude jako KLM identifikovat, požádali jsme marketingovou agenturu o nalezení názvu. Z více možností jsme vybrali „KLOKAN“, který je srozumitelný ve slovenštině i češtině, navozuje příjemný pocit, je to slovo blízké i rodinám, evokuje i to, k čemu retail park slouží, tj. nákupy, které jsou poměrně rychlé. Z toho vyplývá ten typický znak klokana – skok, takže „nákupy na skok“ jsou krásný slogan, který souvisí s názvem. Za necelé dva roky, co je klokan v oběhu, máme už osm obchodních center a letos jich bude 13 nebo 14. Začíná hezky zdomácňovat a máme velmi dobré ohlasy na samotnou síť i na redesign obchodů.

VB: Úkolem bylo, aby název byl aplikovatelný i v Čechách, protože v té době jsme věděli, že sem chceme expandovat. Současně jsme chtěli, aby jméno bylo lidové, vyvolávalo pozitivní emoce, a to si myslím, že Klokan splňuje.

Mluvíte o rozvoji, to znamená, že neustáváte v aktivitě při vyhledávání vhodných příležitostí?

RČ: Stále hledáme zajímavé pozemky ve výborných polohách s dobrou dopravní dostupností v podstatě v celých Čechách. Snažíme se opravdu o pozemky s výměrou minimálně 1 ha, horní hranice není omezená, ale máme víceméně zájem o pozemky do 5 ha. Snažíme se, aby expanze byla pravidelná, každý rok máme cíl otevřít  alespoň tři nebo čtyři projekty. Nejsme tím však limitováni, když budou jen dva, nic se nestane. Nebudeme to dělat za každou cenu, ale pozemek musí být špičkový, aby nájemci i zákazníci byli spokojeni, nakupovali tam a obchodní centrum bylo ziskové a úspěšné.

Takže když budou vhodné příležitosti, nemáte vlastně limity…

VB: Zatím evidujeme velký zájem partnerů expandovat, rozšiřovat pobočky, ale přicházejí i nové značky. Vnímají, že český trh, i když je mnohem saturovanější než na Slovensku, představuje stále velký prostor. Tím nám de facto dávají impulz k hledání nových prostor.

Arnošt Wagner, Foto: Archiv KLM

Jarní 59. Den malých obcí se soustředil i na problematiku zálohování PET lahví

Na jarní 59. Den malých obcí, který proběhl v úterý 19. 3. 2024 v Praze v O2 Universu a v úterý 26. 3. 2024 na Výstavišti Flora Olomouc, přišel vysoký počet návštěvníků – dohromady téměř 700. Na každé akci vystavovalo 45 firem, které starostů a starostkám prezentují kromě nabídky dětských hřišť, městského mobiliáře či veřejných rozhlasů například i digitální úřední desky, přestavbu webů, pomoc s žádostmi o dotace či zatravňování veřejných ploch. Návštěvníci si v prezentační části mohli poslechnout, jak správně dle nově platné legislativy odměňovat volené zástupce, o jaké dotace v programech IROP mohou žádat, nebo jak se jako zastupitel obce vypořádat s budoucím zálohováním PET lahví a aluminiových obalů. Den malých obcí už od roku 1994 pořádá firma TRIADA, spol. s r. o. a na podzim tohoto roku se bude konat jubilejní 60. ročník.

Tradičním hlavním partnerem byla společnost Bonita Group Service s.r.o., která obcím nabízí projekty dětských hřišť a volnočasových zón. Novým hlavním partnerem byla společnost TEDOM a.s., která projektuje a staví komplexní energetické systémy a nabízí řešení od návrhu až po implementaci. Partnerem byla společnost EPSON s.r.o., která nabízí široký sortiment produktů od inkoustových tiskáren, tiskových systémů a projektorů až po průmyslové roboty a snímací systémy.

Na 59. Dnu malých obcí spolupracovaly Iniciativa pro zálohování, Státní pozemkový úřad, Svaz měst a obcí ČR, Sdružení místních samospráv ČR a Spolek pro obnovu venkova ČR. Akci podpořilo 18 mediálních partnerů.

Výstavní sekce

Výstavní sekce je unikátní platformou pro osobní setkávání vystavovatelů se zástupci samospráv.

„Jako největší přínos Dnu malých obcí vidím určitě to, že se tady osobně potkáváme se zástupci samospráv. Můžeme si tu dát kávu se stávajícími klienty a zároveň potkat i klienty nové. Všechno v jeden den na jednom místě,“ říká Silvie Mixová, odborná konzultantka URBITECH s.r.o.

Nové hlavní partnerství s konferencí zhodnotila i Ludmila Vozdecká, ředitelka Udržitelné energetiky v Tedomu: „Vážíme si náročné práce starostů, kteří se dennodenně potýkají s různorodými výzvami. Zvlášť oceňujeme jejich úsilí při řešení problematiky udržitelné energetiky, která je klíčová pro budoucnost obcí v Česku. V rámci našeho partnerství s Dnem malých obcí se snažíme co nejvíc zjednodušit práci starostů a přispět k efektivnímu a udržitelnému využívání energií v jejich komunitách.“

Starostové a starostky jsou s nabídkou firem spokojení, ale do budoucna by vítali rozšíření na nová odvětví, která vyzdvihla Lenka Karalová, starostka obce Sebranice u Litomyšle: „Na Dnu malých obcí vystavovatelé především sledují trend dnešní doby, což znamená, že nabízejí hlavně digitální úřední desky, online rozhlasy a obecně digitalizaci obce jako takovou. Myslím si, že nám chybí určité uzemnění, jako obce bychom spíš uvítali, aby se nabídka věnovala například zdravotním střediskům, zlepšení dostupnosti základního školství a obecně věcem, co potřebují běžní občané.“

Přednášková část

Ministerstvo pro místní rozvoj představilo národní programy MMR, aktualizovaný harmonogram výzev na rok 2024, podíl prostředků, který bude prostřednictvím resortu realizován z Národního plánu obnovy a seznámilo účastníky s programy přeshraniční spolupráce. Nedílnou součástí byly i novinky v programech IROP

Státní pozemkový úřad hovořil o stavu pozemkových úprav, které jsou komplexním nástrojem rozvoje venkova a mají vliv na utváření krajiny. Zmíněny byly i převody a prodej půdy obcím a převzetí pozemků NIV (nedostatečně identifikovatelný vlastník), tedy pozemků nezapsaných na žádný list vlastnictví.

Státní fond životního prostředí (SFŽP) informoval obce o nabídce podpory projektů v celé škále svého resortu. Byly představeny především možnosti v oblasti energetiky a obnovitelných zdrojů energie (OZE). Příležitosti obcím realizovat své záměry prostřednictvím SFŽP dává operační program životní prostředí 2021–27 (OPŽP), Modernizační fond i program Nová zelená úsporám.

Kristýna Havligerová z Iniciativy pro zálohování prezentovala pozitivní dopady navrhovaného systému zálohování PET lahví a aluminiových obalů na životní prostředí a zejména výhody pro obce – čistší prostředí, nižší rozpočtové náklady a přínos pro malé obchodníky.

Ministerstvo vnitra se věnovalo odměňování členů zastupitelstev v návaznosti na změnu zákona o obcích. Zásadní změna spočívá nejen ve výpočtu odměny, ale zejména v tom, že je zákonem stanoven automatický systém valorizace odměn zastupitelů.

 

 

 

Jindřichův Hradec připravuje redevelopment Špitálských kasáren

Bohatá historie Jindřichova Hradce je jednoznačně a významně spjata s armádou, v jejímž důsledku se zde nachází několik kasárenských areálů. Jedním z těch, který již neslouží původní funkci, jsou tzv. Špitálská – dříve Dukelská – kasárna. 

Najdete je na jižním okraji historické zástavby centra ve Václavské ulici, v ochranném pásmu městské památkové rezervace. Historicky v místě ležel Mazancův či Bernegerův dvůr, zemanský dvorec na periferii města, založený podle pramenů v roce 1540. Od roku 1824 sloužil objekt dvora jako tzv. vychovávací ústav 54. pluku pro adepty vojenské hudby. Následně byl přeměněn na vojenský špitál. Roku 1851 byla budova přestavěna do dnešní podoby. Část historických objektů je nyní využívána pro bydlení, část je bez využití. 

Propojení historie se současností

Potenciál areálu a nedostatek bytů ve městě byl spouštěcím mechanismem pro další uvažování o budoucnosti Špitálských kasáren. Z pohledu dalšího využití je tu několik klíčových faktorů. Poloha při Václavské ulici zajišťuje výbornou dopravní obslužnost. Vedle automobilu lze využít nedalekou zastávku MHD, popř. se díky krátkým vzdálenostem nabízí možnost pěší docházky do centra města. Rozhraní historické zástavby a blízkého sídliště Hvězdárna umožňuje, aby byl projekt koncipován soudobě – s přihlédnutím k historické hodnotě areálu. Výraznou výhodou je blízkost přírody a řeky Nežárky a na ni navázaných turistických či vycházkových stezek. Díky zmíněnému sídlišti Hvězdárna pak v docházkové vzdálenosti naleznete mateřskou i základní školu a také dostatek obchodů.  

Zadání pro městského architekta tak bylo jednoznačné – najít novou formu využití ve prospěch bydlení. V iniciační studii s prvky studie proveditelnosti bylo na jednom z možných konceptů ověřeno, kolik lze do projektu umístit bytových jednotek, resp. metrů čtverečních obytných ploch. Koncept dále pracuje s možností zachování historické budovy zemanského dvorce, kde budou v přízemí umístěny komerční jednotky a v horních patrech byty. Co se týká ostatních objektů, jejichž historická hodnota není tak výrazná, uvažuje se o demolici. Na jejich místě by měl být vytvořen komplex pěti bytových domů řešených jako novostavby. Důležitou součástí je veřejný prostor uvnitř nově navrženého komplexu. Jde o kombinaci cest pro pěší, zeleně a místa pro posezení obyvatel včetně prvků pro děti. Důležitým bodem je otevřenost areálu pro návštěvníky. Počítá se tedy s tím, že bude přístupný i pro obyvatele okolních objektů. Ti budou moci navštívit dětské hřiště, kavárnu nebo restauraci v přízemí objektu s venkovním posezením uvnitř areálu. Inspirací pro architekturu a také pro koncepci polouzavřených vnitřních dvorů se stala výstavba v rakouském Seestadt Aspern, kam se vedení města s městským architektem v návaznosti na přípravu projektu zajelo podívat.

Bydlení pro všechny věkové skupiny

V potaz byla vzata současná situace trhu s bydlením ve městě. Kvalitních bytových projektů je poskrovnu. Největší část bytového fondu je na sídlištích Vajgar a Hvězdárna. Ač se z dnešního pohledu jedná na svou dobu o slušný standard, je potřeba brát v úvahu dobu vzniku sídlišť a proměnu požadavku nejen na byty samotné, ale zejména na veřejný prostor, kde se domy nacházejí. Areál kasáren tak může nabídnout zajímavou alternativu pro několik desítek rodin, které by ve městě rády žily, ale na trhu pro ně není v nabídce vhodná alternativa. Ideálními obyvateli budou rodiny s dětmi, ale své místo zde naleznou i mladé páry v podobě startovacích bytů či senioři. Tím bude dosaženo zastoupení více sociálních skupin, které budou společně sdílet také prostory vnitřního dvora. Cílem projektu je vytvořit kvalitní, avšak dostupné bydlení.

Důležitým rámcem je již zmíněná historie areálu. Vycházíme z předpokladu, že vojenská historie dodá projektu patřičné „developerské PR“. Ponechání reliktů z vojenské historie pomůže nejen s identifikací místa, ale umožní také nabídnout několik bytových jednotek v historickém objektu. Ze zkušeností víme, že se vždy najde několik zákazníků, kteří upřednostní genius loci před nejmodernějším standardem. Stejně tak jako kavárna, vinárna či restaurace v historickém prostředí pod klenbami dostává zcela jinou dimenzi, a proto bývá zákazníky tolik vyhledávána. 

Opomenuta by neměla být ekologie, zde jsou akcentovány obnovitelné zdroje a celková udržitelnost výstavby. Důležité je zmínit dostupný zdroj dálkového tepla v lokalitě, kde bude již v předstihu pro projekt vytvořena přípojka jako možný zdroj vytápění. 

Město vypíše architektonicko-developerskou soutěž

Systém výstavby byl zvolen po rozboru všech dostupných možností. Jak na realizaci větších celků v režii města, zjišťoval starosta Michal Kozár spolu s městským architektem Lukášem Soukupem na pracovním výjezdu do Litomyšle a také při návštěvě Petra Urbánka z Pražské developerské společnosti. Zvolený model je tvořen ideou fixní ceny za pozemek podle znaleckého posudku a developerskou soutěží. Studie vytvořená městským architektem není závazná, naopak se očekává vlastní invence soutěžících. Přihlášené týmy budou zajišťovat jak vlastní výstavbu areálu, tak architektonickou studii a projekční práce. Důležitou součástí nabídek bude finanční model řešení. Bude na konkrétním účastníkovi, developerovi, jaké podmínky městu v návaznosti na zvolené řešení nabídne. Pro zajištění nezávislosti a kvality výběru byla sestavena odborná komise tvořena předsedou (architektem), zahradním architektem a specialistou na technické zařízení budov. Za všechny bude dobré jmenovat předsedu komise doc. Jiřího Klokočku, českého architekta a urbanistu, který strávil velkou část života v Belgii a nyní se věnuje výuce architektury v Liberci a Praze. Pro developery jsou k dispozici jak kontaktní e-mailové adresy ke vznesení dotazů, tak možnost prohlídky areálu s městským architektem.

 

Text: Lukáš Soukup

Foto: Lukáš Šámal