Laboratoř pro inteligentní automatizaci LOXONE Campus

/0 Komentáře/in , , , , /by

V září loňského roku byl v rakouském Kollerschlagu poblíž českých a německých hranic slavnostně otevřen LOXONE Campus, který napsal novou kapitolu dynamicky se rozvíjející společnosti Loxone. 

Architektonické mistrovské dílo harmonicky zapadá do plenéru zelených kopců v okolí městečka Kollerschlag. Právě sem vedla jedna z cest nabitého letošního programu akcí, které pořádá náš časopis pro své partnery a podnikatele z oblasti developmentu a facility managementu. Návštěva Loxone Campusu v rakouském Kollerschlagu se uskutečnila na pozvání Pavla Lískovce, branch managera české pobočky v Českých Budějovicích. 

LOXONE Campus

Celková rozloha areálu činí 8 ha, ale na první pohled to není patrné, protože Campus je skvěle zakomponován do zvlněného terénu. Zahrnuje mj. skladové prostory a logistické centrum o rozloze 6 000 m2, kanceláře s kapacitou pro 300 zaměstnanců a rovněž hotelový komplex s 80 pokoji, restaurací, wellnessem s venkovním vyhřívaným nekonečným bazénem. Vše je vybaveno moderními systémy inteligentní automatizace budov. 

Celý projekt kompletně vyšel na 70 mil. eur. Plánovaný rozpočet byl o 12 % nižší, což je pozoruhodné v návaznosti na změny cen stavebních prací, protože během stavby, která byla skvěle vyprojektovaná ateliérem ARKFORM, nebylo třeba zavádět žádné speciální řešení, ale už od začátku byly implementovány špičkové technologie. 

Krušné začátky

Za společností stojí dva majitelé, nejsou zde žádní jiní akcionáři, což velmi pomáhá při strategických rozhodnutích, aby se mohli posouvat dál.

Když na začátku roku 2008 zakládající členové společnosti Martin s Thomasem stavěli své domy, už tehdy se potýkali s tím, že v nich bylo poměrně hodně technologií – rekuperace, klimatizace, vytápění, tepelná čerpadla, stínění, osvětlení atd. Takže se rozhlíželi po trhu, aby veškeré technologie dokázali propojit dohromady, ale nebyli jejich otroky. To byl i počáteční impulz, kdy začali přemýšlet o spojení veškerých technologií v domech. Po dvou letech se postupně portfolio začalo rozšiřovat a dnes vyrábí světla, reproduktory atd., ale stále je Loxone podle zakladatelů primárně softwarová firma.

Počáteční vize byla, že když přijdete domů, bude tam odpovídající teplota a vyladěná energetická spotřeba, což se skvěle povedlo. V počátečních pěti letech bylo třeba překonat mnohá úskalí. Nastal dokonce okamžik, kdy hrozilo, že od projektu odstoupí a firma skončí, protože se na počátku ne všechno úplně dařilo. Důvodem bylo, že lidé – klienti – nové technologie neznali, byly pro ně nové a automatizace v té době patřila do luxusních nemovitostí atd. I přes krizové chvíle se však společnost podařilo nasměrovat k dalšímu růstu.

Jak budova začala?

V roce 2018 si majitelé Martin Öller a Thomas Moser, zakladatelé Loxone Group, vzali na 100 dnů dovolenou a předali kompetence manažerům, ačkoli do té doby byli u všeho. Zaměstnanci nevěděli, co se děje, a majitelé v té době vůbec nesledovali dění ve firmě, protože „svým“ lidem věřili. V oněch „volných“ dnech strategicky uvažovali, jaký bude v dalších 10 letech výrobní program. Tehdy vznikla myšlenka postavit LOXONE Campus. Nejdříve si ujasnili, jak velké prostory bude nutné postavit. Vycházelo to na budovu o 13 podlažích, která měla původně stát v tomto krásném venkovském prostředí plném zelených luk a políček. Tato idea ovšem nenašla porozumění u místních úřadů. 

Začalo se tedy uvažovat o areálu, který by sem vhodně zapadl a splynul s okolím. Přestože je na střeše umístěna fotovoltaika o výkonu 600 kW, je zde téměř 80 % zelených střech. Když stavíte kanceláře pro 300 lidí, je třeba vše důkladně promyslet, takže mottem se stalo: aby zaměstnanci odváděli dobrou práci, potřebují kvalitní zázemí. 

Restaurant Glorious Bastards

Jedním z lákadel je proto franšíza slavného řetězce Glorious Bastards, známá z Vídně, Lince nebo Salcburku. Vyznačuje se industriálním stylem a pevně daným designem. Dalším prvkem byla úvaha, že bude potřeba vzdělávat zaměstnance, ale také partnery. Proto sem přijíždí mnoho lidí nejen z Evropy, ale ze všech koutů světa. Součástí komplexu je tudíž také hotel, který z 80 % zaplní firma LOXONE svými klienty a partnery.

Pavel Lískovec, šéf českobudějovické pobočky Loxone, k tomu říká: „V letošním roce zde máme naplánováno sedm školení od nás z Česka. Když to udělá každá spolupracující země či lokální pobočka, tak se turnusy budou točit dokola. Při projektování komplexu bylo součástí architektonického záměru, aby si lidé měli také kde odpočinout. Proto byl současně vybudován wellness s venkovním nekonečným bazénem na relaxaci.“

Manažeři Loxone chtěli, aby v Campusu mohli prezentovat nové technologie a zařízení, proto bylo potřeba postavit přednáškový sál, ale i rozlehlé sklady dimenzované tak, aby svou velikostí splňovaly požadavky i na dalších 10 let.

Pavel Lískovec dodává: „Je to takový malý příběh o vzniku LOXONE Campusu. Domnívali jsme se, že to je vrchol toho, co majitelé chtěli dokázat. Nicméně nedávno oznámili, že to je pouze začátek. Tento areál je taková jedna naše velká laboratoř. Začínali jsme v rezidencích luxusních vil. Dnes řešíme běžné rodinné domky i byty s nižší vybaveností, ale developeři po nás stále častěji požadují přípravu na automatizaci, i s ohledem na dnešní požadavky EU. Takže místo toho, aby na každý systém byl jeden odborník, my je spojíme všechny dohromady, takže dochází k velkým úsporám – není třeba tolik hardwaru a do projektu vnášíme daleko větší komfort.“ 

Arnošt Wagner, Foto: Archiv DE&FA

Velké poděkování za pozvání a nadstandardní možnost dvoudenní prohlídky celého areálu LOXONE Campusu včetně prostor, kam se běžný návštěvník nedostane, patří Pavlu Lískovcovi a jeho českým kolegům. Zároveň si velmi vážíme i vřelého přijetí a pozvání na slavnostní večeři ze strany majitelů společnosti a hlavních manažerů Loxone Group.

Společnost Passerinvest Group otevřela novou administrativní budovu Roztyly Plaza.

/0 Komentáře/in , , , , /by

Společnost Passerinvest Group otevřela nedávno novou administrativní budovu Roztyly Plaza, v Praze 11. Časopis Development news / Facility manager organizoval pro zájemce prohlídku této unikátní sedmipodlažní budovy z architektonického studia Aulík Fišer Architekti. Je to první z plánovaných staveb v této lokalitě o velikosti 21 700 m2 kancelářských ploch, 1 600 m2 obchodních ploch v přízemí, 330 parkovacích míst pro nájemce a 100 P+R v podzemních garážích. Velkoryse řešený vstupní prostor, střešní terasa, moderní kantýna a celá řada moderních prvků, jsou ukázkou vysokých požadavků environmentální, společenské a ekonomické udržitelnosti. Průvodcem byl obchodní ředitel společnosti Passerinvest Group Eduard Forejt, který zdůraznil motto budovy: ,,Zajistit vhodné pracovní prostředí pro lidi‘‘.

Foto: Bohdan Štoček, Development news

České bateriové stanice MES cílí na energetiku bytů, obchodu a služeb

/0 Komentáře/in , , , /by

Společnost AERS, člen holdingu FENIX Group, vyvinula a dodává už několik let baterie pro rodinné domy (HES s kapacitou 41 kWh) a velkokapacitní špičkovací stanice (SAS s kapacitou v řádu stovek kWh) určené pro průmyslové aplikace. 

Její stanice typu Battery Energy Storage Systems fungují dobře a k plné spokojenosti mnoha majitelů rodinných domů a několika středně velkých výrobních závodů. 

Novinkou jsou středně výkonové bateriové stanice MES (Medium Energy Storage), které AERS dodává v kontejnerovém provedení s bateriemi LiFePo4 v konfiguracích s výkonem 100, 150 a 200 kW a kapacitou od 96 do 576 kWh.

„Bateriová stanice MES, jak už naznačuje její název, je svými parametry a způsobem provedení primárně určena pro bytové domy, obchodní centra, prodejny aut, centra služeb nebo malé a střední výrobní závody a zemědělské podniky. Použití je velmi široké, vždy záleží na vyhodnocení spotřeby, kterou mají klienti v průběhu roku,“ říká Cyril Svozil jr., předseda správní rasy FENIX Group a ředitel AERS, s. r. o. A dodává: „Naše řešení představuje osvědčené a v praxi spolehlivě fungující systém. Jeho předností je i skutečnost, že je to námi vyvinutý systém, který dokonale známe a který jsme schopni ,ušít na míru‘ každému zákazníkovi dle jeho možností a potřeb.“ 

Podrobné informace o bateriových stanicích MES najdete na www.aers.cz, výsledky bilance všech pilotních projektů společnosti FENIX Group s bateriovými stanicemi HES, MES a SAS jsou dostupné na www.fenixgroup.cz.

Lukáš Soukup
Foto: Lukáš Šamal

Každá zakázka, kde se uplatní dřevo, je pro nás zajímavá

/0 Komentáře/in , , , , /by

Domesi Timber Construction je součástí skupiny firem Prodesi/Domesi s více než 20 lety zkušeností na trhu. Firma se zabývá projekcí, výrobou i montáží různých typů dřevostaveb.

Celou problematiku nám přiblížil Ing. Zdeněk Konvalina, ředitel Domesi Timber Construction.

Stavebním trhem se šíří informace, že i u nás bude možné stavět vícepodlažní dřevostavby o výšce až 22,5 m (dosavadní limit byl 12 m). K jakým konkrétním změnám legislativy či norem došlo a jaký to má praktický dopad? 

Ano, konečně i u nás lze stavět vyšší dřevostavby, v této chvíli díky požárně-inženýrskému přístupu. Jen bych upřesnil, ze horní limit není dán. I když požárně-inženýrský přístup byl možný už dříve, v praxi nebyl nikdy použit. Cestu k jeho využití v případě budov s konstrukčním systémem ze dřeva otevřelo společné odborné stanovisko HZS, ČAS a UCEEB ČVUT zveřejněné koncem loňského roku ve věstníku Úřadu pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví. Současně byly vydány části druhé generace Eurokódu 5 pro navrhovaní dřevěných konstrukcí formou Technické normalizační informace, a byly zavedeny čtyři mezinárodní ISO standardy zaměřené na požárně-inženýrský přístup do systému ČSN. Nyní se zpracovává metodika k tomuto postupu. Vše uvedené prosazovala i námi spoluzaložená Platforma pro udržitelné stavebnictví ze dřeva, která stanovuje cíle za velké developerské společnosti. I když je vydání návrhu na změnu požárních norem plánováno na první pololetí roku 2025, uskutečněné kroky už nyní přinesly jasný signál pro trh, a tudíž větší míru jistoty pro investory, kteří chtějí naplňovat udržitelné cíle ze svého přesvědčení či v souladu s Pařížskou dohodou. Proto nyní můžeme realizovat budovy s dřevěnou nosnou konstrukcí vyšší než 12 m. 

Proč je podle vás změna legislativy – tedy především výškových limitů dřevostaveb – tak důležitá? Jsme připraveni na veřejné a vícepodlažní budovy ze dřeva? 

Změna je určitě důležitá, nejen z důvodu, že se musíme chovat k přírodě a k naší planetě co nejvíce udržitelně, zodpovědně, k čemuž jsme se zavázali Pařížskou dohodou, kdy se do roku 2050 máme stát klimaticky neutrální ekonomikou a společností. Využití dřeva ve stavebnictví je jednou z cest, jak takovéto cíle naplňovat. Dřevěné konstrukce jsou ekologičtější než tradiční materiály, dřevo jako jedno z mála materiálů dokáže vázat CO2. Proto posun výškových limitů je prvním velmi důležitým krokem. Připravenost na veřejné a vícepodlažní dřevostavby vyžaduje nejen legislativní posun, ale technickou a stavební odbornost. A dovolím si říct, že u nás máme mnoho odborníků. Cestu nám však musí ukázat i stát, který má být příkladem pro soukromý sektor. Proto je třeba, aby udržitelnost byla jedním ze základních požadavků ve veřejných stavebních zakázkách. V tom naši politici zaspali a bez této změny budeme klimatické cíle velmi složitě naplňovat.

Pod značkou Domesi Timber Construction se zaměřujete na udržitelné stavby většího měřítka. Jak byste stručně charakterizoval činnost firmy? Kdo jsou vaši zákazníci a co jim nabízíte? 

V Domesi Timber Construction jsme odborníci na velké stavby ze dřeva. Věnujeme se velkým konstrukcím ze dřeva, poradíme si s návrhem, projektem, výrobou i montáží. Máme za sebou přes 20 let zkušeností s dřevostavbami. Umíme skloubit a efektivně koordinovat jednotlivé projektové i stavební fáze a poskytnout celostní pohled zahrnující požadavky akustiky, statiky, požárně bezpečnostního řešení včetně požárně-inženýrského přístupu, konstrukce samotné i jejích detailů. To je jedinečné skloubení, které nikdo jiný na trhu nenabízí. Našimi zákazníky jsou architektonické a projekční kanceláře, kterým umíme nabídnout projektový management a odřídit zmíněné odborné profese nebo nabídnout službu generálního projektanta. S investory a developery většinou spolupracujeme už od prvního konceptu návrhu, abychom dokázali konstrukci optimalizovat a perfektně připravit na dřevo. Dále spolupracujeme se stavebními firmami, jimž dodáváme dřevěné konstrukce a doplňujeme jejich portfolio, aby se mohly zaměřovat i na zakázky ze dřeva. A také se ucházíme o veřejné zakázky, kde cítíme, že udržitelnost je v zadání důležitým faktorem. To vše díky tomu, že máme vlastní konstruktéry, velmi dobrého statika a jsme navázáni na několik zpracovatelů požárně bezpečnostních řešení, kteří jsou schopni pro jakoukoli budovu najít cestu požárně-inženýrským přístupem, samozřejmě za naší plné koordinace a projektového managementu. 

Kam se bude trh dřevostaveb v nejbližších letech posouvat a kde v tomto vývoji vidíte značku Domesi Timber Construction?

Dřevostavby nyní zažívají velký boom. Změna myšlení a přístupu ve stavebnictví už je nyní dost patrná. Dřevo je aktuálně tématem téměř každé konference i mimo dřevařský svět. A to jsme teprve na začátku. A budoucnost? Pokud chceme dekarbonizovat české stavebnictví, musíme se zaměřit na dvě části – jak snížit uhlíkovou stopu při výstavbě a především při následném užívání budov. Čím více budeme snižovat uhlíkovou stopu při užívání budovy, tím více bude do hry vstupovat materiál, z něhož budeme budovy stavět. V tomto ohledu je dřevo jedinečné a bude hrát velmi důležitou roli při rozhodování, jaká nosná konstrukce bude použita. Budoucnost dřevostaveb a obecně stavebnictví spočívá v digitalizaci, BIM či vytváření digitálních dvojčat s cílem co nejméně práce přenášet na staveniště. Všechny tyto principy u nás ve firmě už používáme, díky čemuž velmi výrazně zkracujeme dobu výstavby. 

Na jakých větších projektech aktuálně pracujete? 

Je jich mnoho od mateřských a základních škol po bytové domy, a to nejen u nás, ale i na Slovensku. Mnohé projekty ani nemůžeme s ohledem na důvěrnost informací zmiňovat. Co mi ale dělá radost, je práce na projektu s osmi nadzemními podlažími. Objevují se i první vlaštovky v segmentu administrativních budov. Na Slovensku už nám dvě velmi krásné administrativní budovy stojí a majitelé si je nemohou vynachválit. Myslím, že ten hlavní boom nás teprve čeká, a těším se na budoucnost dřevostaveb. 

Prvním větším bytovým domem ze dřeva v hlavním městě je Timber Praha developera UBM. Čím přispěla vaše společnost k tomuto projektu? 

S tímto projektem nás developer oslovil před dvěma lety. Jeho cílem bylo postavit čtyři bytové domy – dřevostavby. V té době nebyl nikdo jiný, kdo by se do takového projektu pustil. Jelikož jsme se stále pohybovali, co se týká výšky, v normových limitech, zdálo se, že cesta nebude složitá. Ale jak to bývá, realita je pak jiná. Díky projektovému managementu, který jsme zajišťovali, včetně zpracování všech odborných částí, jako je statika, požárně bezpečnostní řešení, akustika a tepelně technické posouzení, jsme dokázali propojit všechny tyto profese a navrhnout optimalizovanou konstrukci, především i s ohledem na finance. Výsledkem bylo sestavení unikátních skladeb, kde nebyl použit ani jediný certifikát výrobce. Za pět měsíců jsme dokázali všechny odborné části zpracovat, projednat na HZS, sestavit výkazy pro tendr, vše odevzdat a především získat kladná stanoviska. Bylo to vlastně strašně rychlé, ale to ve světě dřevostaveb je. Proto už nyní objekty stojí a já osobně mám radost za velkou porci práce, kterou na tom celý tým odvedl.

Máte v rámci Domesi Timber Construction nějakou vysněnou zakázku?

Pro nás je jakákoli zakázka, kde se uplatní dřevo, velmi zajímavá. Dřevo samo o sobě krásně voní, má blahodárné účinky na duševní stav, zlepšuje koncentraci, snižuje nemocnost, nabíjí nás energií, je to teplý materiál, prostě celkově pobyt v takovýchto prostorech zlepšuje naše zdraví. Sami jsme se o tom mohli přesvědčit na příkladu školky ve Všetatech, kde se celková nemocnost dětí snížila oproti jiným školkám v obci. A moje vysněná zakázka? Miluji výškové budovy – i moje diplomová práce byla taková budova v Evropské ulici v Praze. Takže za mě je to jasný cíl!

Foto: Archiv Domesi Timber Construction

Developer KLM staví retail v ČR

/0 Komentáře/in , , , , /by

Téměř před 20 lety spojili tři podnikatelé – Rastislav Čačko, Vladimír Buček a Michal Kozáček – své firmy a založili developerskou společnost KLM. Její název nemá nic společného s leteckým dopravcem, ale jde o iniciály křestních jmen jejich manželek.

Zpočátku se zaměřili na development bytů, logistických a obchodních prostor, ale postupně se specializovali na development retailových center, jimž nyní věnují největší pozornost. Aktivity KLM nám přiblížili dva z partnerů – Ing. Rastislav Čačko a Ing. Vladimír Buček.

Které centrum bylo to první?

RČ: První retail park jsme postavili v roce 2012 ve Zvolenu. Pocházím odtamtud, tak jsme zde samozřejmě měli velmi dobré vztahy. Podařilo se nám tam koupit poměrně dost pozemků a postupně jsme budovali celý retail park, který dnes zaujímá plochu asi 40 ha. Stal se nejvýznamnějším retail centrem na středním Slovensku. Dnes už se tam nachází Metro, Merkury Market, OBI, máme tam několik obchodů Lidl, Tesco, McDonald’s, KFC, Burger King a také naše OC Klokan, které je poměrně úspěšné, a na něm jsme aplikovali i mnohé zelené prvky, které jsme začali používat v obchodních centrech a budeme v tom nadále pokračovat.

S jakou vizí přicházíte na český realitní trh?

RČ: Na Slovensku jsme za přibližně 10 let otevřeli 27 obchodních center v hodnotě asi 3,5 mld. Kč a zhruba dva roky se připravujeme na vstup do Čech. Koupili jsme více projektů v různém stupni rozpracovanosti, většinou s územním rozhodnutím. Dokončujeme proces získání stavebních povolení a postupně zahajujeme výstavbu jednotlivých obchodních center. Příprava byla hodně náročná, protože ceny stavebních prací před dvěma roky výrazně vzrostly. Proto naše rozhodování, kdy začít s výstavbou, bylo ovlivněno kromě získání stavebního povolení také vysokými náklady. Přitom nájemné už bylo dohodnuté dopředu a jeho výše neodrážela realitu. Tak jsme upravovali projekty, které úplně nesplňovaly parametry našich standardů, a upravovali jsme i smlouvy s budoucími nájemci. Na Slovensku jsou smluvní podmínky a forma nájemní smlouvy přece jen jiné než v Čechách. Dnes máme v Česku vybudovaný komplexní tým, máme svého generálního ředitele, který ho vede. Podařilo se nám úspěšně otevřít první projekt v Humpolci a druhý  v Lipníku nad Bečvou. V současnosti zahajujeme výstavbu v Bystřici pod Hostýnem a v Úpici.

VB: Je potřeba říci, že impulz k expanzi do Česka vzešel od nájemců, kteří byli velmi spokojeni s naší prací na Slovensku a chtěli nás i v Čechách. To byl důvod, proč jsme si řekli: Dobře, pojďme se podívat, jak to zde funguje. Podařilo se nám koupit pár slušných projektů a hledáme dále. Nechceme zůstat u šesti, chceme jich tak 20. Dali jsme si plán tři až čtyři projekty ročně. Teď jsme ve fázi, že hledáme další akvizice.

Které projekty budete v nejbližší době realizovat?

RČ: Máme jich rozpracovaných víc; jeden z řekněme nejbližších je v Uničově, kde jsme těsně před vydáním stavebního povolení. Bude to pěkný projekt 7 000 m2 a následně připravujeme Karlovy Vary. Máme na stole více perspektivních nabídek, které dále vyhodnocujeme.

Jakou mají projekty Klokan přidanou hodnotu?

RČ: Je to péče o životní prostředí, které – jak všichni pociťujeme – prochází významnými změnami. Retail parky, logistická centra a podobné budovy způsobují přehřívání prostředí i odvádění povrchové vody z místního prostředí, proto jsme hledali ve spolupráci s různými občanskými sdruženími také  možnosti výstavby, které by trochu zmírňovaly tyto negativní vlivy. Cílem je, aby obchodní centra méně zatěžovala životní prostředí, vytvářela příjemnější prostředí ve městě. Aby to nebyl jen ekonomický model, ale aby retail představoval i přínos pro komunitu.

Na Slovensku jste si už ověřili, že to funguje…

RČ: Vyzkoušeli jsme si to ve Zvolenu, kde jsme investovali 1,5 mil. eur do těchto zelených opatření. Začali jsme zelenou střechou na velké ploše – 13 000 m2. Ve své době to byla největší zelená střecha v Česku a na Slovensku a myslím, že velmi dobře funguje. Pokračovali jsme zelenými stěnami, drenážními dlažbami, komplexní akumulací vody v daném místě, která se sbírá do akumulačních nádrží a používá se pak k zavlažování. Ve Zvolenu jsme ve spolupráci s majitelem sítě SuperZoo Dušanem Plačkem a zdejší Technickou univerzitou vysadili unikátní alej s více než stovkou dubů a naučnou stezkou.

VB: Nyní jsou tato ESG opatření nutností a jsou vyžadována. My jsme dobu trochu předběhli, před třemi lety jsme začali plánovat, a když nám Tatrabanka tuto nemovitost financovala, říkali, že potřebují větší projekty. A to všechno už děláme. Nás do toho nemusíte nutit. Náš zvolenský projekt byl prvním, který Tatrabanka v rámci ESG financovala.

Vraťme se zpět do Čech, kam přicházíte se svými projekty…

RČ: Do Čech jsme vstupovali se zkušenostmi ze Slovenska, kde máme za sebou pěknou řádku projektů a jsme největším developerem retail parků. Samozřejmě všechno začalo průzkumy, jezdili jsme po západní Evropě, viděli jsme, jak to tam funguje a který model je úspěšný. Na Slovensku a v Česku je vhodné prostředí pro retail parky, protože ty nefungují všude. Ale u nás ano, je tu velký zájem nájemců, protože chtějí být blíže zákazníkovi. Kdysi jsme začínali ve dvacetitisícových městech, postupně spádová oblast klesala a nyní jsme někde mezi 7 000 a 10 000 obyvateli na takové obchodní centrum. V Čechách je to trošku méně, i když musím říci, že v postcovidovém období, resp. v době energetické krize ne všichni nájemci chtějí jít do míst s 5 000 nebo 6 000 obyvateli, dávají přednost větším centrům. První dva projekty jsou úspěšně otevřené, doufám, že letos otevřeme v Úpici a v Bystřici pod Hostýnem. Uničov začneme stavět, otevřeme za rok a stejně tak v Karlových Varech. Nájemci mají zájem spolupracovat dlouhodobě, líbí se jim fungující zelená opatření, oceňují třeba pokles spotřeby elektrické energie oproti starším projektům v průměru o 40 %. To bylo i pro mne velmi překvapivé číslo.

Snažíte se projekty přizpůsobovat lokalitě? Je každý něčím unikátní?

RČ: Vstup do každého města podléhá základnímu pravidlu, že musí mít zájem určitá skupina nájemců. Jejich expanzní plány většinou známe, víme, do jakých míst směřují, kde nejsou a kam by chtěli. Potom v rámci města vybíráme nejvhodnější lokalitu z hlediska budoucí dopravy v horizontu třeba 20 let, abychom nepostavili něco, co za tři roky oddělí dálnice a nebude to zajímavé. Takže vyhodnocujeme územní plán a možnosti připojení na energie. Ne vždy je to možné, takže jsme i v některých projektech měnili územní plán, abychom mohli stavět. Zatím se nám to vždy podařilo, i když se tím prodlužuje délka projektu. Dnes už neplatí, že dva roky od nákupu pozemku otevíráte. V průměru to trvá čtyři až pět let.

VB: Za ty roky už máme projekty tak nějak standardizované, určili jsme minimální světlé výšky, které požadují nájemci. Dbáme, abychom šetřili energií, je potřeba vytápět, ale na druhou stranu se tam zákazník musí cítit dobře. Takže je to celé nastaveno na určité moduly, které opakujeme a liší se pouze v zasazení do terénu jako v Humpolci. V Karlových Varech budeme mít komplikované osazení, stejně jako v nestabilním prostředí v Myjavě; tam stavbu aplikujeme spíše do země, navenek to vypadá ale skoro vždy stejně.

Proč jste zvolili název OC KLOKAN?

RČ: Před těmi třemi čtyřmi roky jsme v rámci výstavby našich obchodních center chtěli vytvořit určitý název, který je lidem blízký a který nás bude jako KLM identifikovat, požádali jsme marketingovou agenturu o nalezení názvu. Z více možností jsme vybrali „KLOKAN“, který je srozumitelný ve slovenštině i češtině, navozuje příjemný pocit, je to slovo blízké i rodinám, evokuje i to, k čemu retail park slouží, tj. nákupy, které jsou poměrně rychlé. Z toho vyplývá ten typický znak klokana – skok, takže „nákupy na skok“ jsou krásný slogan, který souvisí s názvem. Za necelé dva roky, co je klokan v oběhu, máme už osm obchodních center a letos jich bude 13 nebo 14. Začíná hezky zdomácňovat a máme velmi dobré ohlasy na samotnou síť i na redesign obchodů.

VB: Úkolem bylo, aby název byl aplikovatelný i v Čechách, protože v té době jsme věděli, že sem chceme expandovat. Současně jsme chtěli, aby jméno bylo lidové, vyvolávalo pozitivní emoce, a to si myslím, že Klokan splňuje.

Mluvíte o rozvoji, to znamená, že neustáváte v aktivitě při vyhledávání vhodných příležitostí?

RČ: Stále hledáme zajímavé pozemky ve výborných polohách s dobrou dopravní dostupností v podstatě v celých Čechách. Snažíme se opravdu o pozemky s výměrou minimálně 1 ha, horní hranice není omezená, ale máme víceméně zájem o pozemky do 5 ha. Snažíme se, aby expanze byla pravidelná, každý rok máme cíl otevřít  alespoň tři nebo čtyři projekty. Nejsme tím však limitováni, když budou jen dva, nic se nestane. Nebudeme to dělat za každou cenu, ale pozemek musí být špičkový, aby nájemci i zákazníci byli spokojeni, nakupovali tam a obchodní centrum bylo ziskové a úspěšné.

Takže když budou vhodné příležitosti, nemáte vlastně limity…

VB: Zatím evidujeme velký zájem partnerů expandovat, rozšiřovat pobočky, ale přicházejí i nové značky. Vnímají, že český trh, i když je mnohem saturovanější než na Slovensku, představuje stále velký prostor. Tím nám de facto dávají impulz k hledání nových prostor.

Arnošt Wagner, Foto: Archiv KLM

Jarní 59. Den malých obcí se soustředil i na problematiku zálohování PET lahví

/0 Komentáře/in , , /by

Na jarní 59. Den malých obcí, který proběhl v úterý 19. 3. 2024 v Praze v O2 Universu a v úterý 26. 3. 2024 na Výstavišti Flora Olomouc, přišel vysoký počet návštěvníků – dohromady téměř 700. Na každé akci vystavovalo 45 firem, které starostů a starostkám prezentují kromě nabídky dětských hřišť, městského mobiliáře či veřejných rozhlasů například i digitální úřední desky, přestavbu webů, pomoc s žádostmi o dotace či zatravňování veřejných ploch. Návštěvníci si v prezentační části mohli poslechnout, jak správně dle nově platné legislativy odměňovat volené zástupce, o jaké dotace v programech IROP mohou žádat, nebo jak se jako zastupitel obce vypořádat s budoucím zálohováním PET lahví a aluminiových obalů. Den malých obcí už od roku 1994 pořádá firma TRIADA, spol. s r. o. a na podzim tohoto roku se bude konat jubilejní 60. ročník.

Tradičním hlavním partnerem byla společnost Bonita Group Service s.r.o., která obcím nabízí projekty dětských hřišť a volnočasových zón. Novým hlavním partnerem byla společnost TEDOM a.s., která projektuje a staví komplexní energetické systémy a nabízí řešení od návrhu až po implementaci. Partnerem byla společnost EPSON s.r.o., která nabízí široký sortiment produktů od inkoustových tiskáren, tiskových systémů a projektorů až po průmyslové roboty a snímací systémy.

Na 59. Dnu malých obcí spolupracovaly Iniciativa pro zálohování, Státní pozemkový úřad, Svaz měst a obcí ČR, Sdružení místních samospráv ČR a Spolek pro obnovu venkova ČR. Akci podpořilo 18 mediálních partnerů.

Výstavní sekce

Výstavní sekce je unikátní platformou pro osobní setkávání vystavovatelů se zástupci samospráv.

„Jako největší přínos Dnu malých obcí vidím určitě to, že se tady osobně potkáváme se zástupci samospráv. Můžeme si tu dát kávu se stávajícími klienty a zároveň potkat i klienty nové. Všechno v jeden den na jednom místě,“ říká Silvie Mixová, odborná konzultantka URBITECH s.r.o.

Nové hlavní partnerství s konferencí zhodnotila i Ludmila Vozdecká, ředitelka Udržitelné energetiky v Tedomu: „Vážíme si náročné práce starostů, kteří se dennodenně potýkají s různorodými výzvami. Zvlášť oceňujeme jejich úsilí při řešení problematiky udržitelné energetiky, která je klíčová pro budoucnost obcí v Česku. V rámci našeho partnerství s Dnem malých obcí se snažíme co nejvíc zjednodušit práci starostů a přispět k efektivnímu a udržitelnému využívání energií v jejich komunitách.“

Starostové a starostky jsou s nabídkou firem spokojení, ale do budoucna by vítali rozšíření na nová odvětví, která vyzdvihla Lenka Karalová, starostka obce Sebranice u Litomyšle: „Na Dnu malých obcí vystavovatelé především sledují trend dnešní doby, což znamená, že nabízejí hlavně digitální úřední desky, online rozhlasy a obecně digitalizaci obce jako takovou. Myslím si, že nám chybí určité uzemnění, jako obce bychom spíš uvítali, aby se nabídka věnovala například zdravotním střediskům, zlepšení dostupnosti základního školství a obecně věcem, co potřebují běžní občané.“

Přednášková část

Ministerstvo pro místní rozvoj představilo národní programy MMR, aktualizovaný harmonogram výzev na rok 2024, podíl prostředků, který bude prostřednictvím resortu realizován z Národního plánu obnovy a seznámilo účastníky s programy přeshraniční spolupráce. Nedílnou součástí byly i novinky v programech IROP

Státní pozemkový úřad hovořil o stavu pozemkových úprav, které jsou komplexním nástrojem rozvoje venkova a mají vliv na utváření krajiny. Zmíněny byly i převody a prodej půdy obcím a převzetí pozemků NIV (nedostatečně identifikovatelný vlastník), tedy pozemků nezapsaných na žádný list vlastnictví.

Státní fond životního prostředí (SFŽP) informoval obce o nabídce podpory projektů v celé škále svého resortu. Byly představeny především možnosti v oblasti energetiky a obnovitelných zdrojů energie (OZE). Příležitosti obcím realizovat své záměry prostřednictvím SFŽP dává operační program životní prostředí 2021–27 (OPŽP), Modernizační fond i program Nová zelená úsporám.

Kristýna Havligerová z Iniciativy pro zálohování prezentovala pozitivní dopady navrhovaného systému zálohování PET lahví a aluminiových obalů na životní prostředí a zejména výhody pro obce – čistší prostředí, nižší rozpočtové náklady a přínos pro malé obchodníky.

Ministerstvo vnitra se věnovalo odměňování členů zastupitelstev v návaznosti na změnu zákona o obcích. Zásadní změna spočívá nejen ve výpočtu odměny, ale zejména v tom, že je zákonem stanoven automatický systém valorizace odměn zastupitelů.

 

 

 

Jindřichův Hradec připravuje redevelopment Špitálských kasáren

/0 Komentáře/in , , , /by

Bohatá historie Jindřichova Hradce je jednoznačně a významně spjata s armádou, v jejímž důsledku se zde nachází několik kasárenských areálů. Jedním z těch, který již neslouží původní funkci, jsou tzv. Špitálská – dříve Dukelská – kasárna. 

Najdete je na jižním okraji historické zástavby centra ve Václavské ulici, v ochranném pásmu městské památkové rezervace. Historicky v místě ležel Mazancův či Bernegerův dvůr, zemanský dvorec na periferii města, založený podle pramenů v roce 1540. Od roku 1824 sloužil objekt dvora jako tzv. vychovávací ústav 54. pluku pro adepty vojenské hudby. Následně byl přeměněn na vojenský špitál. Roku 1851 byla budova přestavěna do dnešní podoby. Část historických objektů je nyní využívána pro bydlení, část je bez využití. 

Propojení historie se současností

Potenciál areálu a nedostatek bytů ve městě byl spouštěcím mechanismem pro další uvažování o budoucnosti Špitálských kasáren. Z pohledu dalšího využití je tu několik klíčových faktorů. Poloha při Václavské ulici zajišťuje výbornou dopravní obslužnost. Vedle automobilu lze využít nedalekou zastávku MHD, popř. se díky krátkým vzdálenostem nabízí možnost pěší docházky do centra města. Rozhraní historické zástavby a blízkého sídliště Hvězdárna umožňuje, aby byl projekt koncipován soudobě – s přihlédnutím k historické hodnotě areálu. Výraznou výhodou je blízkost přírody a řeky Nežárky a na ni navázaných turistických či vycházkových stezek. Díky zmíněnému sídlišti Hvězdárna pak v docházkové vzdálenosti naleznete mateřskou i základní školu a také dostatek obchodů.  

Zadání pro městského architekta tak bylo jednoznačné – najít novou formu využití ve prospěch bydlení. V iniciační studii s prvky studie proveditelnosti bylo na jednom z možných konceptů ověřeno, kolik lze do projektu umístit bytových jednotek, resp. metrů čtverečních obytných ploch. Koncept dále pracuje s možností zachování historické budovy zemanského dvorce, kde budou v přízemí umístěny komerční jednotky a v horních patrech byty. Co se týká ostatních objektů, jejichž historická hodnota není tak výrazná, uvažuje se o demolici. Na jejich místě by měl být vytvořen komplex pěti bytových domů řešených jako novostavby. Důležitou součástí je veřejný prostor uvnitř nově navrženého komplexu. Jde o kombinaci cest pro pěší, zeleně a místa pro posezení obyvatel včetně prvků pro děti. Důležitým bodem je otevřenost areálu pro návštěvníky. Počítá se tedy s tím, že bude přístupný i pro obyvatele okolních objektů. Ti budou moci navštívit dětské hřiště, kavárnu nebo restauraci v přízemí objektu s venkovním posezením uvnitř areálu. Inspirací pro architekturu a také pro koncepci polouzavřených vnitřních dvorů se stala výstavba v rakouském Seestadt Aspern, kam se vedení města s městským architektem v návaznosti na přípravu projektu zajelo podívat.

Bydlení pro všechny věkové skupiny

V potaz byla vzata současná situace trhu s bydlením ve městě. Kvalitních bytových projektů je poskrovnu. Největší část bytového fondu je na sídlištích Vajgar a Hvězdárna. Ač se z dnešního pohledu jedná na svou dobu o slušný standard, je potřeba brát v úvahu dobu vzniku sídlišť a proměnu požadavku nejen na byty samotné, ale zejména na veřejný prostor, kde se domy nacházejí. Areál kasáren tak může nabídnout zajímavou alternativu pro několik desítek rodin, které by ve městě rády žily, ale na trhu pro ně není v nabídce vhodná alternativa. Ideálními obyvateli budou rodiny s dětmi, ale své místo zde naleznou i mladé páry v podobě startovacích bytů či senioři. Tím bude dosaženo zastoupení více sociálních skupin, které budou společně sdílet také prostory vnitřního dvora. Cílem projektu je vytvořit kvalitní, avšak dostupné bydlení.

Důležitým rámcem je již zmíněná historie areálu. Vycházíme z předpokladu, že vojenská historie dodá projektu patřičné „developerské PR“. Ponechání reliktů z vojenské historie pomůže nejen s identifikací místa, ale umožní také nabídnout několik bytových jednotek v historickém objektu. Ze zkušeností víme, že se vždy najde několik zákazníků, kteří upřednostní genius loci před nejmodernějším standardem. Stejně tak jako kavárna, vinárna či restaurace v historickém prostředí pod klenbami dostává zcela jinou dimenzi, a proto bývá zákazníky tolik vyhledávána. 

Opomenuta by neměla být ekologie, zde jsou akcentovány obnovitelné zdroje a celková udržitelnost výstavby. Důležité je zmínit dostupný zdroj dálkového tepla v lokalitě, kde bude již v předstihu pro projekt vytvořena přípojka jako možný zdroj vytápění. 

Město vypíše architektonicko-developerskou soutěž

Systém výstavby byl zvolen po rozboru všech dostupných možností. Jak na realizaci větších celků v režii města, zjišťoval starosta Michal Kozár spolu s městským architektem Lukášem Soukupem na pracovním výjezdu do Litomyšle a také při návštěvě Petra Urbánka z Pražské developerské společnosti. Zvolený model je tvořen ideou fixní ceny za pozemek podle znaleckého posudku a developerskou soutěží. Studie vytvořená městským architektem není závazná, naopak se očekává vlastní invence soutěžících. Přihlášené týmy budou zajišťovat jak vlastní výstavbu areálu, tak architektonickou studii a projekční práce. Důležitou součástí nabídek bude finanční model řešení. Bude na konkrétním účastníkovi, developerovi, jaké podmínky městu v návaznosti na zvolené řešení nabídne. Pro zajištění nezávislosti a kvality výběru byla sestavena odborná komise tvořena předsedou (architektem), zahradním architektem a specialistou na technické zařízení budov. Za všechny bude dobré jmenovat předsedu komise doc. Jiřího Klokočku, českého architekta a urbanistu, který strávil velkou část života v Belgii a nyní se věnuje výuce architektury v Liberci a Praze. Pro developery jsou k dispozici jak kontaktní e-mailové adresy ke vznesení dotazů, tak možnost prohlídky areálu s městským architektem.

 

Text: Lukáš Soukup

Foto: Lukáš Šámal

Velká party při křtu časopisu v hotelu Le Palais

/0 Komentáře/in , , , , /by

V úchvatném prostředí Art Hotelu Le Palais Prague na pražských Vinohradech se v úterý večer sešla početná skupina hostů, kteří byli zvědaví na nové vydání spojených titulů Development News a Facility Manager.

Účast byla nad očekávání hojná. Na úvod hosty přivítal majitel a šéfredaktor Arnošt Wagner a představil důvody, proč došlo ke spojení obou na trhu dlouhodobě etablovaných titulů – a proč právě nyní.

Role kmotry nového vydání se ujala výkonná ředitelka Svazu měst a obcí Radka Vladyková s přáním, aby se na titulu v budoucnu objevilo co nejvíce osvícených a úspěšných developerských projektů měst.

Moderátorka večera Martina Kymrová pozvala k představení nového loga DE-FA /Development News + Facility Manager/ výtvarníka, malíře a designera Pavla Šťastného, autora mnoha grafických značek známých společností. Hodně štěstí a úspěchů do budoucnosti popřáli i partneři večera, jmenovitě Lenka Preslová, obchodní ředitelka společnosti Crestyl, a Daniel Digoň, generální ředitel společnosti Atalian. Od Arnošta Wagnera zaznělo i poděkování spolupracovníkům redakce a obchodním partnerům, kteří se na tomto veřejností velmi pozitivně přijatém vydání podíleli.

Party pokračovala ve velmi příjemné a přátelské atmosféře do večerních hodin za tónů jazzového tria, které dokázalo navodit to podstatné, co si redakce dala za cíl: propojení investorů a developerů s FM manažery.

Foto: Bohdan Štoček

 

Pardubický Grand projde zásadní rekonstrukcí

/0 Komentáře/in , , , /by

Společnost PSN zahájila v lednu rekonstrukci budovy Grand v centru Pardubic, která byla postavena na přelomu 20. a 30. let minulého století podle návrhu architekta Josefa Gočára. 

Na konci loňského roku se památkově chráněný palác na téměř dva roky uzavřel a nadále zde budou fungovat jen restaurace Potrefená husa, Lékárna Grand a obchod Terranova ve vedlejším objektu. 

Gočárův odkaz zmodernizuje studio OVA

Nový ambiciózní návrh od zkušených architektů z ateliéru OVA, jenž se specializuje na památkově chráněné objekty, navrátí budově lesk a šarm první republiky a zároveň umožní vytvořit moderní obchodní centrum s působivou atmosférou, kde se prolne historie se současností. Studio získalo za svou práci řadu ocenění, mj. za realizaci sídla firmy Lasvit v Novém Boru nebo za revitalizaci Spolkového domu ve Slavonicích. V novém Grandu vznikne přes 4 000 m2 prodejních ploch, velká food hall s moderním designem, coworkingová zóna a několik teras. Plánovaná výše investice do renovace činí zhruba 300 mil. Kč. 

Do provozu by mělo být nákupní centrum znovu uvedeno na podzim roku 2025. Mnozí z nájemců jako např. CineStar, Billa, drogerie dm či Potrefená husa se do zcela nového Grandu vrátí v novém konceptu. Firma PSN v těsné blízkosti komplexu již odstartovala výstavbu nového parkovacího domu s celkem 269 stáními; část z nich bude sloužit návštěvníkům obchodního centra. Generálním dodavatelem obou projektů jsou regionální stavební firmy ze skupiny holdingu Enteria. Výstavbu parkovacího domu zajišťuje stavební firma Marhold, rekonstrukci Grandu sdružení firem Marhold a Chládek a Tintěra, Pardubice.

Většina nájemců se vrátí v roce 2025

Původní hotel Grand v roce 1999 přeměnil jeho nový majitel (tehdy Pražská správa nemovitostí) na první obchodní centrum ve východočeském regionu. V průběhu let však Grand změnil majitele a postupně přestal využívat svůj potenciál. V roce 2019 získala PSN palác zpět do svého portfolia a připravila projekt na jeho znovuoživení. 

V Grandu vznikne celkem 29 nájemních jednotek v 1. a 2. podlaží o celkové prodejní ploše 3 500 m2. Podzemní podlaží s 754 m2 prodejní plochy a 591 m2 zázemí je určeno pro provoz supermarketu. Food hall s moderním designem, plný světla a působivých detailů bude mít rozlohu 760 m2. K restauračním provozům budou přiléhat dvě samostatné prostorné terasy, které umožní příjemné venkovní posezení. Nájemci by si své jednotky k dokončovacím pracím měli přebírat v červnu roku 2025.

V rámci renovace vznikne ve 3. podlaží také vzdušný a prosvětlený coworkingový prostor ve skleněné klenbě pro 620 m2 kreativních kanceláří. Ty poskytnou možnost pracovat v estetickém a klidném prostředí a přitom využívat všech výhod zázemí obchodní centra. Chybět zde nebude ani letní terasa.

Jen pár metrů od OC Grand již společnost PSN spustila výstavbu nového parkovacího domu s 269 místy, z nichž část bude sloužit návštěvníkům nákupního centra. Dokončit by jej měla na podzim roku 2024. Architektonický návrh parkovacího domu, jehož vnější plášť pokryjí živé rostliny, pochází od studia PPP.

Red

Foto: Archiv PSN

Crestyl se stal regionálním developerem

/0 Komentáře/in , , , /by

Původně český developer a investor Crestyl posílil na konci roku svou pozici na středoevropském trhu rezidenčních nemovitostí a pracuje na 70 projektech ve střední Evropě.

V rámci jednoho z největších realitních obchodů ve střední a východní Evropě plně ovládl velkého polského rezidenčního developera Spravia. V podmínkách složitého realitního prostředí tím Crestyl rozšířil svou působnost v mimořádně výkonném polském rezidenčním segmentu. Celková bilanční suma Crestylu se díky transakci zvýšila z 850 mil. eur na 1,3 mld. eur se záměrem dále růst v České republice i v Polsku. Celkové portfolio Crestylu nyní zahrnuje 70 projektů ve střední Evropě.

„Zatímco Česko je naším domácím trhem a velmi na něj spoléháme, Polsko je klíčovou součástí naší budoucnosti – chceme se zde dále významně rozvíjet,“ říká Omar Koleilat, spoluzakladatel a generální ředitel skupiny Crestyl.

Crestyl působí na českém realitním trhu již přes 20 let a patří mezi vedoucí developery s širokým portfoliem rezidenčních a komerčních projektů. Ve všech svých projektech se zaměřuje na kvalitu, design, nadstandardní zpracování, použití prvotřídních materiálů a celkové pohodlí pro jejich obyvatele i návštěvníky. Spravia, kterou Crestyl ovládl, je zase jedním z největších developerů rezidenčních nemovitostí v Polsku. Od roku 1999 dokončila již 147 projektů a jejich jednotlivých etap, v nichž bylo postaveno přes 21 500 bytových jednotek a prostor.

„Crestyl je známý tím, že se dlouhodobě specializuje na projekty se smíšeným využitím. Naše zkušenosti v tomto segmentu a znalosti týkající se designu a architektury tak chceme zúročit i na polském nemovitostním trhu a rozšířit oblast působnosti Spravie i mimo pro ni tradiční rezidenční projekty,“ doplňuje Simon Johnson, COO skupiny Crestyl a její generální ředitel v České republice. Odkazuje tak např. na největší projekt v centru Prahy s názvem Savarin, nedávno dokončenou čtvrť DOCK v pražské Libni nebo nově vznikající čtvrť Hagibor u stanice metra Želivského.

Kamienica przy Kinie – Poznaň

Hagibor

Foto: Archiv Crestyl