Společnost Unibail-Rodamco-Westfield nedávno oznámila, že obchodní Centrum Černý Most projde modernizací a bude rozšířeno o 9 100 m2, což představuje 32 obchodů a restaurací a tři nové kinosály.

Slavnostní otevření je naplánováno na podzim 2025. Práce byly zahájeny v květnu a budou probíhat s důrazem na co nejnižší uhlíkovou stopu s využitím materiálů od lokálních dodavatelů. Centrum bude po celou dobu prací plně v provozu.

Karolína Šustrová je provozní ředitelkou pro Českou republiku a Slovensko (Head of Operations) v Unibail-Rodamco-Westfield již 12 let. Běžně se věnuje asset managementu obchodních center, ale dočasně letos od ledna řídí vzhledem k rozšíření CČM oddělení pronájmu. V rámci své agendy zaštiťuje také téma udržitelnosti, které se v posledních letech stalo v rámci skupiny Unibail-Rodamco-Westfield skutečně klíčovým.

Jaká je současné postavení společnosti Unibail-Rodamco-Westfield, která provozuje Centrum Černý Most?

Unibail-Rodamco-Westfield je v této chvíli přítomna napříč celým světem, tedy i mimo Evropu. Původní Unibail-Rodamco bylo zastoupeno pouze v kontinentální Evropě, ale po akvizici Westfieldu přikoupilo velké portfolio ve Velké Británii a v Americe. Je to společnost, která se zaměřuje na prémiová obchodní centra v největších metropolích. Specializuje se relativně úzce na tento typ assetů a tomu odpovídá i portfolio v našem regionu. V Praze máme nyní tři obchodní centra: Centrum Černý Most, Westfield Chodov a Metropoli Zličín. A z Prahy řídíme i Aupark Shopping Center v Bratislavě, které ale nyní prochází procesem divestmentu, tedy odprodeje. 

Změnila se nějak struktura?

Co se týká řízení, přenechává vedení společnosti lokálním týmům relativně velké pravomoci. V rámci matrixové struktury spadá český tým pod regionálního COO (hlavního provozního ředitele) Jakuba Skwarla, který má pod sebou oblast zahrnující Německo, Rakousko, Polsko a také Českou republiku a Slovensko. Nicméně i jednotlivá oddělení u nás v České republice mají velkou míru autonomie.

Během dvou let plánujete rozšířit CČM, a to za plného provozu, jak je v Unibail-Rodamco-Westfield obvyklé.

Je to tak. Rozšíření Centra Černý Most – a obecně investice do retailu – je vlastně docela unikátní záležitost od doby, kdy šly úrokové sazby nahoru. Jsme proto rádi, že se povedlo interně schválit tento projekt. Zároveň je to důkaz toho, že společnost stále vidí v našem regionu potenciál. Vlastně ten projekt vznikl i vzhledem k tomu, že jsme identifikovali předpoklady centra rozšířit ho o další plochy jak z pohledu poptávky zákazníků, tak retailerů, tedy nájemců – i těch, kteří o centrum jeví zájem. 

Projekt se týká především rozšíření nabídky restaurací a zábavy.

Ano, nicméně budou rozšířeny i plochy pro módu a další retailové koncepty. Hovoříme o dalších 9 100 m² pronajímatelné plochy, která bude přistavěna v severovýchodní části stávajícího obchodního centra. Rekonstrukce bude probíhat za provozu, což znamená, že postavíme novou část, a teprve později ji propojíme se stávajícím objektem, tak aby došlo k co nejmenšímu dopadu na zákazníky i na provoz.

Zmiňovala jste, že důraz bude kladen na food court a na zábavu. Plánujete zde nový koncept stravovacího úseku?

Koncept dining plaza na Chodově určitým způsobem připomíná to, co chceme představit i na Černém Mostě. Dnešní nabídka už neodpovídá očekáváním a požadavkům zákazníků, takže ji chceme výrazně rozšířit včetně restaurací s obsluhou apod. Zároveň bude celá zóna ještě lépe přizpůsobena rodinám s dětmi a společné sezení bude například doplněno o dětský koutek.

To vypadá jako další lákadlo pro návštěvníky.

Naší vizí je rozšířit nabídku gastra a pozvednout celkovou atmosféru. V této spádové oblasti je relativně málo restaurací. Proto věříme, že jsme schopni sem přilákat zákazníky a vytvořit jinou atmosféru než „klasickou foodcourtovou“, jakou známe z jiných obchodních center, takže se zde budou cítit dobře. Zároveň otevřeme tři nové kinosály, což je další rozšíření možností zábavy. Centrum Černý Most je primárně zaměřeno na rodiny s dětmi, ale toto je další prvek pro bonitní klientelu.

Budova bude certifikována v BREEAM Excellent. Můžete nám přiblížit důvody?

Jistě. My vlastně s certifikací BREEAM dlouhodobě pracujeme. Užíváme ji pro celé portfolio Unibail-Rodamco-Westfield. Centrum Černý Most patří nyní k celoevropské špičce, co se týká certifikace BREEAM in Use. Dosahuje úrovně Excellent pro budovu, a dokonce Outstanding pro management. Je určitým způsobem uznáván všemi investory a je to něco, co opravdu – i v našich nefinančních reportech – hraje zásadní roli. Pro nás je BREEAM velmi dobrým vodítkem, na co se v oblasti udržitelnosti máme dále zaměřovat. Je dost komplexní, opravdu sleduje všechny oblasti od biodiverzity přes energetickou náročnost až po práci s komunitou atd. S certifikací BREEAM pracujeme dlouhodobě i s lokálními partnery, kteří nám pomáhají.

A co se týká samotné stavby?

Zde to bude probíhat ve standardu BREEAM New Construction Excellent, což je sada standardů pro velmi náročné podmínky, které musíme splnit v rámci stavby. Týkají se energetické náročnosti, recyklace vody, fotovoltaických panelů, rekuperace vzduchu, standardů materiálu apod. Plánujeme recertifikovat centrum po dokončení prací na BREEAM in Use V6, což je šestá verze náročnější Double  Outstanding, to znamená Outstanding pro management i budovu.

Takže budete recyklovat původní materiály a budete se věnovat co nejvíc okolnímu prostředí?

Troufnu si říct, že Unibail-Rodamco-Westfield je opravdu lídrem v udržitelnosti. Celá skupina má jako první z hráčů v komerčních nemovitostech závazek dekarbonizace do roku 2050, který je potvrzen Science Based Targets. Bereme to vážně, není to jen o certifikacích, ale skutečně máme strategii udržitelnosti. Co se týká stavby, částečně to souvisí s BREEAM in Use, ale jsou tu i nějaká naše interní pravidla. V souvislosti s nimi velmi pečlivě kontrolujeme uhlíkovou stopu celé stavby a snažíme se znovu využívat a recyklovat její některé části, ať už to jsou části fasád, prvky zábradlí, podlah atd. Velkou roli hraje využití nízkoemisního betonu, resp. cementu. To výrazně sníží uhlíkovou stopu. Stavaři to sice nemají moc rádi, protože materiál déle schne, nicméně úspora z pohledu CO2 je veliká. Zároveň máme na Centru Černý Most solární panely a na střechách nové přístavby vzniknou další, které využije budova pro svůj provoz.

Ještě se vraťme k recyklaci vody. Jak to bude fungovat?

Na všech toaletách se bude používat šedá a dešťová voda na splachování a také na zalévání zeleně, třeba na naší komunitní zahradě za centrem směrem k rezidenční oblasti. Je to opravdu moc hezký projekt. Nedávno jsme za ni dostali na Sustainability Summit ocenění Sustainability Star. 

Je to tedy veřejný prostor?

Veřejný je, ale není to tak, že by tam každý mohl jen tak přijít. Zájemci se musejí registrovat – ale je zdarma. Účastníci akcí zde získají i spoustu rad, co, kdy a jak pěstovat.

Včely tam také máte?

Máme tam celkem 10 včelstev, takže máme i med, který při příležitosti různých akcí rozdáváme jako dárky zákazníkům i našim zaměstnancům.

Ještě máte nějakou zajímavost, o níž chcete mluvit?

Unikátní restaurační zóna dining plaza bude fungovat s minimálním množstvím jednorázových plastů. Budeme používat novou ekologickou myčku a naši nájemci budou podávat pokrmy na porcelánovém nádobí s kovovými příbory. To znamená, že výrazně snížíme využití plastů a plastového odpadu, což je mimořádně důležité. Máme to tak i na Chodově a určitě z pohledu odpadu je to dost významný krok. 

Na co se zákazníci mohou po dostavbě těšit?

Počet obchodů Centra Černý Most a restaurací se zvedne o 32, na celkových 213. Ale v důsledku toho, že část centra bude restrukturalizována, bude 22 nových restaurací a 20 nových obchodů. Vedle zmíněných restaurací a celého konceptu dining plaza, kde se zákazníci podle mne budou cítit dobře, to jsou VIP kina – tři luxusní kinosály postavené na střeše. Zákazníci budou mít možnost si zde během představení objednat jídlo, pití, využít nejkomfortnější sezení a vychutnat si nejmodernější technologie, co se týče zvuku a vizuálu. Pokračovat bude také Maxíkov, což je dětská atrakce, kde mimo jiné pořádáme pravidelné kurzy angličtiny, divadélka, jógu pro děti atd., které chceme zachovat i během stavby.

O kolik se zvětší prodejní plocha?

V přízemí na stávající pasáž naváže část s novými obchody, kam se částečně přesunou stávající nájemci, budou zde i nové koncepty, větší provozovny a zároveň přijde relativně zajímavé množství nových značek, protože 9 100 m2 je dost velká rozloha. Za zmínku ještě stojí, že food court – dining plaza – bude přesunut do horního patra a nabídku jídla zachováme i po dobu přestavby.

Jaká je situace s pronájmy?

Zájem o projekt byl velký, nová část centra je téměř celá pronajatá. Jména nových značek zatím nebudu prozrazovat, ale zákazníci se určitě mají na co těšit. 

 

Arnošt Wagner

Foto: Archiv Unibail-Rodamco-Westfield

Ve dnech 12. až 15. března se v Cannes uskutečnil 34. ročník veletrhu MIPIM. Hlavním mottem bylo letos Na bydlení záleží! (Housing Matters!).

Na jih Francie se sjelo přes 20 000 účastníků, mezi nimž byli investoři, realitní odborníci či představitelé veřejné a státní správy z celkem 90 zemí. Na ploše 19 500 m² mohli navštívit na 340 stánků a expozic. Představili se tu tradiční účastníci, ale také letošní nováčci ze Severní Ameriky, Blízkého východu, jihovýchodní Asie a dalších zemí, které na MIPIM představily atraktivní oblasti pro investice.

MIPIM opět přilákal zástupce největších světových institucionálních investorů, jako jsou penzijní fondy či podílové fondy, pojišťovací společnosti, univerzitní nadace a státní investiční fondy. Celkově MIPIM přivítal investory spravující aktiva přes 4 biliony eur.

MIPIM 2024 byl dosud nejudržitelnějším ročníkem, který se vyznačoval čtyřmi závazky: učinit MIPIM čistší, zelenější, rozmanitější a zvýšit jeho společenský dopad.

Česká republika letos zůstala v ústraní – na rozdíl od sousedních zemí (s výjimkou Slovenska) – se na MIPIM po delší době nepředstavilo žádné město ani region.

Nicméně zástupci českých či v tuzemsku působících společností si cestu do Cannes našli. Některé z nich jsme požádali o stručné shrnutí jejich dojmů.

1. Jak jste zaregistroval hlavní téma letošního MIPIM a v jaké formě?
2. Připravujeme článek o umělé inteligenci v architektuře. Bylo to téma na veletrhu patrné?
3. Které přednášky byly pro vás zajímavé a určitým způsobem inspirativní?
4. Velkému zájmu se vždy těší v Cannes soutěž MIPIM Awards. Patřil některý z přihlášených projektů k vašim favoritům?

M.Sc. Tero Loukonen, Head of Research, PASSERINVEST GROUP, a. s.

1. Bydlení a jeho různé podkategorie (společné bydlení, studentské bydlení, soužití více rodin atd.) se v průběhu týdne odrazily v různých diskusích. Nedostatek dostupného bydlení je velkým tématem na mnoha trzích. Inspirativní byl půldenní pondělní summit Na bydlení záleží! O udržitelnosti, nulové uhlíkové stopě a ESG se během onoho týdne často diskutovalo v různých debatách. Vnímal jsem, jsem, že nálada na investičním trhu byla lepší než na loňském veletrhu EXPO REAL, přestože z diskusí na MIPIM zatím přesvědčivě nevyplynulo, kdy bude investiční trh aktivnější – i když mnozí letos očekávají nárůst transakcí. Hodně řečníků se domnívalo, že jsme na dně nebo blízko něj v procesu přeceňování. Někteří se domnívají, že nyní je ten správný čas začít hledat příležitosti k investicím, zatímco jiní byli toho názoru, že přeceňování ještě v Evropě neskončilo. Nicméně se zdá, že na trhu je větší jistota ohledně směřování úrokových sazeb a investoři to vidí.
2. Ano, bylo. Několik řečníků na různých konferencích hovořilo o AI. A také jsem se zúčastnil konference AI a nemovitosti, která byla jednou z nejvíce navštívených ve velkém sále Leaders Perspective Stage. Nejprve to byla působivá prezentace profesora z Kolumbijské univerzity, po níž následovala panelová diskuse, v níž ředitel globální architektonické firmy hovořil o tom, jak umělá inteligence mění práci architektů. Vlastně představil AI a architekturu na SOUP Urban Festival v roce 2023.
3. Bylo jich hodně, takže zde uvedu jen některé. V rámci pondělního půldenního summitu Na bydlení záleží! představil Kai-Uwe Bergmann, partner skupiny Bjarke Ingels Group, Scénáře bydlení pro budoucnost. V úterý ráno se v londýnském stánku konalo setkání Místa, kde lidé chtějí pracovat. A odpoledne následovala velmi dobrá debata Vize globálních investorů. Ve středu to pak byla již zmíněná konference AI a nemovitosti, která byla velmi působivá. Také Trendy na amerických realitních a kapitálových trzích ve středu přinesly skvělou diskusi. Ve čtvrtek byla nezapomenutelná debata na zasedání Makroekonomika a získávání financování. Jinak se konaly různé prezentace ve stáncích vystavovatelů Grand Paris a NEOM ze Saúdské Arábie, které byly velmi působivé.
4. Ve čtvrtek večer jsem se zúčastnil slavnostního předávání MIPIM Awards, takže jsem měl možnost vidět všechny nominované a vítěze. Líbil se mi projekt Atmosphere by Krallerhof od Hadi Teherani Architects v kategorii Nejlepší hotelový, turistický a volnočasový projekt. A lyf one-north Singapore v kategorii Nejlepší rezidenční projekt. Také The Ellikon Commercial Hub v kategorii Nejlepší nový megaprojekt vypadal úžasně. Takže jsem měl pro tuto soutěž více než jednoho favorita; byla to skvělá show jako obvykle.

Ing. arch. Oleg Haman, prezident Obce architektů, z. s., CEO a spoluzakladatel architektonické a projekční kanceláře CASUA

1. Tématem letošního MIPIM byla odolná a udržitelná města. Expozice zemí Blízkého východu tomu naprosto přesně odpovídala. Byla prezentována úplně nová města v divoké přírodě nebo poušti. Architektonicky se jednalo o díla převážně velkých renomovaných londýnských ateliérů.
2. Já osobně jsem téma AI v architektuře na MIPIM nezaznamenal. To ale neznamená, že tam vůbec nebylo.
3. Přednášky na MIPIM – zejména bývalých politiků – jsou opravdu velmi inspirující. Měl jsem v plánu jít na vystoupení bývalé finské premiérky, ale časově se to nepotkalo s koktejlem, který jsme pořádali.
4. Letos jsem měl čtyři zásahy – Royal Belge v Bruselu, Esbjerg Maritime Centre v Dánsku, Atmosphere by Krallerhof v rakouském Leogangu a Living Places v Kodani.

Michal Hink, advokát, partner DLA Piper Prague LLP

1. Vzhledem k tomu, že se hodně zabývám tématem nájemního bydlení (Built to Rent/PRS projektu), zaregistroval jsem, že na MIPIM toto téma hodně rezonovalo. Jednak jsme se mu jako kancelář věnovali a rovněž mezi klienty byl vidět zájem jak o tyto projekty, tak o investice v tomto segmentu.
2. Osobně jsem téma AI na veletrhu příliš nezaznamenal. Pravděpodobně jsem ho jen dostatečně nesledoval a nevyhledával je na jednotlivých diskusních setkáních.
3. Letos jsem se příliš nevěnoval přednáškám na veletrhu, ale spíše osobním schůzkám a potkávání se s konkrétními klienty, proto vstup z mé strany v této oblasti není relevantní.
4. Mezi finalisty MIPIM AWARDS mě letos zaujal projekt Trojena Ski Village v kategorii Best New Mega Development a Elektrownia Powisłe v kategorii Best Urban Regeneration.

Milan Stříteský, jednatel Business Network CZ s.r.o., oficiální zástupce RX France pro

MIPIM, MAPIC, MIPIM ASIA v ČR a SR

1. Letošní MIPIM byl klíčovou událostí pro mezinárodní realitní komunitu. Tento ročník se uskutečnil v době globální politické a ekonomické nejistoty, přetrvávající naléhavosti řešit změnu klimatu a zásadních výzev, jimž čelí klíčové realitní sektory, jako jsou komerční a rezidenční nemovitosti. MIPIM si klade za cíl pomoci celosvětové komunitě objevit řešení dlouhodobých strukturálních problémů formou networkingu a diskusí na vysoké úrovni. Veletrhu MIPIM se zúčastnilo přes 200 zástupců z České republiky a Slovenska. Vedle tradiční přítomnosti společností jako CTP Invest představili své produkty a služby předvedli i noví vystavovatelé, např. CRESTYL GROUP a 2N. Akce se rovněž zúčastnilo několik set firem, které působí v realitním byznysu na českém a slovenském trhu. V letošním roce jsme opět spolupracovali s ULI, WBCSD, IIGCC a World Green Building Council, abychom našli mezinárodní řešení prostřednictvím různých konferencí a networkingových programů MIPIM, které zahrnují významné podniky, jako je Bouygues & Schneider. Veletrh MIPIM jako akce sama o sobě také sehrál významnou roli. Ročník 2024 byl dosud nejudržitelnější výstavou a charakterizovaly jej čtyřmi závazky: učinit MIPIM čistší, zelenější a rozmanitější a tím zvýšit náš pozitivní sociální dopad. V letošním roce to byl rezidenční sektor, který aktivně hledal nové modely, které by vyhověly poptávce trhu – od pronájmu po vlastnictví a další změny životního cyklu jedním z klíčových témat diskutovaných na MIPIM v rámci nové půldenní konference Housing Matters! zahájené ještě před zahájením MIPIM. Tato událost svedla dohromady investory, developery, představitele místních úřadů, sdružení a urbanisty, kteří zkoumali, jak vyřešit rostoucí poptávku po bydlení, prudce rostoucí ceny a nerovnosti bydlení a sdíleli vize budoucnosti udržitelného bydlení. Konečně, protože jsme porozuměli zásadní roli nových perspektiv a názorům představitelů průmyslu při transformaci sektoru nemovitostí, jsme letos spustili program MIPIM Challengers. Tato inovativní iniciativa je navržena s tím, že 16 mladým profesionálům z oborů souvisejícím se stavebnictvím z celého světa nabídne příležitost, aby představili své nápady na MIPIM. Dostali jsme ohromující odezvu s více než 150 eseji zaslanými z 20 různých zemí. Zatímco většina příspěvků pocházela ze západní Evropy, náš konečný výběr je rozmanitý a zahrnuje účastníky ze vzdálenějších zemí, včetně Mauricia, Jižní Afriky a USA. Tato kombinace podtrhuje naše odhodlání shromáždit širokou škálu poznatků a zkušeností, abychom podpořili pokrokové změny myšlení v realitním průmyslu.
2. Doporučuji přečíst si RIBA Artificial Intelligence Report, která byla projednávána na MIPIM a konstatovala, že 41 % architektů nyní používá AI a 43 % z nich pak věří, že AI zvýšila efektivitu procesu navrhování. AI byla žhavým tématem, o němž se na akci několikrát diskutovalo, např. Sanna Marin a specializovaná sekce „AI a nemovitosti: Jak je lze správně používat, jaké to má důsledky, jak revoluční to bude?“, která byla součástí oficiálního programu MIPIM.
3. Přečtěte si závěrečnou zprávu z veletrhu zmiňující rozhovory na MIPIM o nových oblastech plných příležitostí a optimismu.
4. Soutěž MIPIM Awards představuje od roku 1991 světově nejudržitelnější a vizionářské projekty. Letos bylo do této celosvětově uznávané realitní soutěže přihlášeno 209 projektů z 39 zemí; některé z nich již dokončené, jiné se teprve začnou stavět. Mezi šest klíčových kritérií patří celková udržitelnost, integrace projektu do prostředí a komunity, kvalita uživatelské zkušenosti, ekonomický přínos, originalita konceptu a architektonické kvality. Vítězové byli vybráni na základě hlasování poroty a hlasování registrovaných delegátů MIPIM online a na místě.

Lenka Kostrounová, ředitelka financování nemovitostí ČSOB

Dojmy bych shrnula nezávisle na otázkách, protože jsem na MIPIM měla trochu jiné priority. Celkově bych shrnula dojmy z letošního MIPIM: Jako vždy velké potěšení ze setkání s významnými hráči Evropy na poli developmentu a investic, výměny názorů a sdílení zkušeností. Jinak letošním veletrhem rezonovala témata jako nájemní a sociální bydlení i spolubydlení. Je evidentní, že nedostatek bytů trápí nejen Čechy, ale i velkou část Evropy. Dalším nosným tématem veletrhu bylo ESG a AI v realitách. Tato témata nabývají na významu a je super při vzájemné diskusi s ostatním i účastníky zjišťovat, jak kdo toto téma chápe, jak je kdo daleko s jejich implementací. V případě ESG není kromě základních faktů, jakými jsou povinnosti snižovat uhlíkovou stopu nebo pravidla reportingu, nic přesně nalinkováno. Je na každém státu, společnosti, aby si našel cestu dosažení cíle. Jsem ráda, že ČSOB věnuje tématu velkou pozornost a je jedním z aktivních členů Rady pro šetrné budovy.

S ohledem na ustupující inflaci a fakt, že úrokové sazby v eurech již zřejmě neporostou (v CZK dokonce klesají), se nálada mezi účastníky zdála o poznání optimističtější než v předchozím roce. Totéž však nelze konstatovat v případě německých návštěvníků, protože tam inflace, růst sazeb a dopad na valuace byl často velmi dramatický. Koho realitní svět zajímá, tak se akce zúčastnil, byť cena vstupenky převyšující 2 000 eur je pro rozpočet firem velký zásek.

Velmi mě překvapila neúčast zástupců české veřejné a státní správy. Poprvé za dobu, co na MIPIM jezdím, což je přes 15 let, zde chyběl stánek českých měst. Nesdílím názor, že se my Češi můžeme potkat doma. Jde přece o to ukázat světu/Evropě, co se u nás chystá za stavby, co a proč se již povedlo, kdo je na trhu aktivní. Setkala jsem se pouze se zástupci Ostravy (Hana Tichánková, náměstkyně primátora pro strategický rozvoj, a jejími kolegy Jiřím Hudcem, Ondřejem Vysloužilem a Adélou Koudelovou), kteří zde letos byli jako návštěvníci, nikoli vystavovatelé. Velké díky za jejich zájem – Ostrava je dynamicky se rozvíjející město a to, že se každoročně veletrhu aktivně účastní, vnímají evropské trendy a snaží se jim přizpůsobit, jednoznačně přispívá k jejich PR mezi investory a developery. Naprostým opakem českého přístupu bylo Polsko a jejich města, která pro marketing na MIPIM dělala vše, aby se zviditelnily jejich projekty (i aktéři).

Zuzana Chudoba, Managing Director, BTR Consulting, s. r. o.

Neodpovím na jednotlivé otázky, ale shrnu své postřehy: Celým veletrhem MIPIM se prolínalo téma bydlení. Tedy v jakékoli formě – studentské, dlouhodobé, krátkodobé, spolubydlení, seniorské. Je zřejmé, že demografický a ekonomický vývoj plus potřeby bydlení nejen v Evropě předstihly nabídku, na kterou reagujeme se zpožděním až nyní. Což podtrhuje podtéma MIPIM Na bydlení záleží! Vesměs jsem cítila pozitivní náladu v oblasti investic do sektoru bydlení, která bude letos jistě podpořena klesajícími úrokovými sazbami a větší sebejistotou na všech trzích. A také nedostatkem bydlení či ubytovacích kapacit a jistým růstem cen v této oblasti.

Škoda je, že se Česká republika, nota bene Praha, která dlouhodobě řeší nedostatek nabídky bydlení v různých formách bydlení této Evropsky významné akce vůbec neúčastnila a dala tak podle mého názoru najevo, že nemá zájem o spolupráci se zahraničními investory, kteří by jistě mohli částečně pomoci současný problém svými investicemi řešit.

Obecně bylo na MIPIM cítit, že účast je oproti předcházejícím ročníkům nižší. Což je určitě spojeno se stále napjatou situací v oblasti dostupných zdrojů a ochotou investovat. Nicméně podle názorů různých investičních skupin se zdá, že by se trh mohl letos rozhýbat a od druhé poloviny roku budeme – doufejme – sledovat více transakcí v porovnání s rokem předchozím napříč Evropou. Velmi zajímavý je přístup států, jako byl hlavní partner MIPIM – Saúdská Arábie nebo dále Omán. Oba státy představily nejen velmi zajímavé rozsáhlé projekty v hlavních městech, ale i schopnost nově vznikající čtvrti v porovnání s Českem povolit a začít stavět v rekordním čase (maximálně dva roky), ale zároveň i závazek je i postavit a dokončit a také zlepšit celkovou pohodu života v nich ve specifických podnebních podmínkách. Celkově bych řekla, že nálada byla pozitivní s ještě více pozitivním výhledem do budoucna.

Tradičním vyvrcholením veletrhu MIPIM bylo slavnostní vyhlášení MIPIM Awards na závěrečném galavečeru ve Festivalovém paláci v Cannes.

Vítězi v jednotlivých kategoriích se stali

• Nejlepší projekt konverze: Royale Belge, Brusel, Belgie
• Nejlepší kulturní, sportovní a vzdělávací projekt: Esbjerg Maritime Center, Esbjerg, Dánsko
• Nejlepší hotelový, turistický a volnočasový projekt: ATMOSPHERE by Krallerhof, Leogang, Rakousko
• Nejlepší průmyslový a logistický projekt: ESR Higashi Ogishima Distribution Centre, Kawasaki, Japonsko
• Nejlepší projekt s kombinovaným využitím: Royale Belge, Brusel, Belgie
• Nejlepší kancelářský a obchodní projekt: St. John’s Terminal, New York, USA
• Nejlepší rezidenční projekt: Living Places Copenhagen, Kodaň, Dánsko
• Nejlepší projekt městské regenerace: BASSIN 7, Aarhus, Dánsko
• Nejlepší nový development: Casa BFF, Milán, Itálie
• Nejlepší nový megaprojekt: The Ellinikon Commercial Hub, Metropolitan Pole of Hellinikon, Atény, Řecko
• Zvláštní cena poroty: ESR Higashi Ogishima Distribution Centre, Kawasaki, Japonsko

 

 

 

O nutnosti rekonstrukce Horáckého stadionu se v Jihlavě mluvilo nějakých 10 nebo 15 roků, možná i déle. Bylo to dost komplikované, protože na tak malé město, jako je Jihlava, byl projekt poměrně náročný. 

Trvalo dlouho, než vedení města našlo odvahu podniknout zásadní krok a vyhlásit veřejnou architektonickou soutěž na multifunkční arénu, která vyroste na místě starého „zimáku“. Věci se daly do pohybu po volbách v roce 2018. Jedním z těch, kdo stojí u zrodu nové arény, je radní Ing. arch. David Beke.

Ve hře prý tehdy byla i varianta, že nová hala bude postavena na okraji města.

V krajském ani v městském územním plánu pro něco takového nebyly připraveny žádné pozemky. Už v roce 2012 někdo rozhodl, že malý Zimáček bude postaven tam, kde je. Znamenalo by to roztržení obou provozů, dublování dopravní obsluhy, zázemí apod. Všechno by generovalo duplicity. Navíc suburbanizace není nic, co by městům přidalo. Snížila by se podpora podnikání ve městě, byly by třeba masivní investice do hromadné dopravy i do parkovišť pro automobily. Aréna by žila jen v době akcí, ale město potřebuje stavby, které budou žít celý den. Nejen dva tři večery za týden. 

Jakou kapacitu bude mít nový stadion?

Určitě menší než ten původní, v základu je to mezi 5 500 a 7 500 diváky. Doprava k aréně je řešena komplexně a pestře. Pod arénou je parkovací podlaží, kolem arény jezdí páteřní linky MHD, v blízkosti se nachází autobusové nádraží, začíná se budovat i hlavní vlakové nádraží, kam by v horizontu 10 let měl přijet rychlovlak. Do arény se lidé dostanou pěšky z různých směrů, na kole nebo taxíkem. Takto nastavená dopravní obslužnost je jasnou výhodou projektu. Lidé na to časem přijdou. Dnes jsme už jinde než před lety, kdy si všichni mysleli, že je skvělé mít obchodní centra za městem, jako to bylo v Americe v devadesátkách. Ale i tam přišli na to, že to je špatná cesta. My jsme ze začátku samozřejmě nevěděli, kolik to bude stát, jestli seženeme peníze, ale energie, kterou jsme do toho vložili, byla tak velká, že jsme všechny ty problémy za ty roky překonali. Příprava trvala skoro pět let – nemysleli jsme si, že to bude trvat tak dlouho.

Co bylo příčinou?

Velké veřejné projekty prostě trvají dlouho – ať už se to týká náročnosti projektové přípravy, nebo nezbytného shánění peněz. Co se od projektové dokumentace po realizaci nezměnilo, je – až na fasádu a nějaké drobnosti – zadání. Budova je téměř stejná. V době covidu sice došlo k nějakým změnám, ale nebyly nijak dramatické. Poněkud nás vyděsilo, když jsme dostali ke stavebnímu povolení rozpočet na 1,6 mld. Kč, ačkoli jsme původně počítali s 800 mil., takže jsme řekli, že je potřeba to celé seškrtat asi o 200 mil. Kč. Architektonický návrh se nijak radikálně nepřekresloval, byly provedeny jen dílčí úpravy. Byly sníženy počty skleněných prvků, zmenšena část podzemí, některé materiály byly změněny, např. kámen jsme nahrazovali betonem. Slevňovali jsme spíš standard provedení objektu. Zmenšovat nebylo co, protože kapacita pro 5 500 lidí souvisí s tím, aby se tu mohla hrát nejvyšší soutěž v tom či onom sportu. A nejdražší na té budově je právě ten počet lidí, kteří sem tam vejdou…

Jak práce dále postupovaly? 

Loni v létě jsme už měli vysoutěženého generálního dodavatele, ale teprve týden před zahájením prací jsme dostali potvrzení od Národní sportovní agentury na posledních 300 mil. Kč, takže celou dobu jsme pociťovali určitou nejistotu. Kraj na začátku v roce 2018 za pana hejtmana Běhounka neslíbil, že nám dá půl miliardy. Ale pan hejtman řekl, že bude hledat cesty pro to, aby takový projekt v kraji mohl vyrůst, protože mu dává smysl, aby krajské město mělo multifunkční objekt. Začali jsme se bavit o desítkách milionů korun, jimiž by kraj mohl přispět. Kraj se navíc jasně vyjádřil, že nemá zájem arénu provozovat. S aktuálním krajským zastupitelstvem se nám podařilo dojednat podporu projektu v částce 500 mil. Kč. Díky za to zejména oběma hejtmanům. Je to například násobně vyšší suma, než jakou Jihomoravský kraj podpořil arénu v Brně.

Takže se nakonec podařilo peníze poskládat…

Paradoxně inflace a ostatní věci pomohly městu v tom, že se nakonec peníze poskládaly v potřebné částce 1,9 mld. Kč, na kterou je hala rozpočtovaná, resp. vysoutěžená. Za tuto částku by to společnost Gemo skutečně měla postavit. Třeba to bude na zápis do Guinnessovy knihy rekordů, protože to bude možná první stavba, která se vejde do sumy, za niž byla vysoutěžená. Pracujeme na tom, aby to tak skutečně bylo a byla dokončena v termínu.

Jaké bylo původní zadání pro architekta?

Říkám, že to bude vlastně „velký kulturák“. Samozřejmě hokejová Dukla byla hnacím motorem, tým tam po desetiletí působil. Prostřednictvím svého historického odkazu klub tlačil na město, na politiky i na veřejnost, že je třeba se stadionem něco udělat, aby tu hokejová Dukla měla nějakou budoucnost a nežila jen slavnou minulostí. Hokej bude určitě tvořit velkou část provozu. Hala je celkově koncipovaná trošku jinak než jiné podobné haly, třeba O2 Aréna, která slouží především pro jednorázové akce. Od počátku chceme, aby hala žila od rána do večera – s trochou nadsázky se dá říct, že ráno by tam přišly v šest krasobruslařky, po nich malí hokejisté, pak velcí, po nich veřejnost a večer by tam byl koncert. Od začátku to tak bylo naplánované a požadované. Hala má zároveň své specifikum – když jdete kolem, zvenku vidíte až na ledovou plochu, kde se něco děje. Není to prostě taková ta klasická aréna, kde jdete kilometr nějakou černou chodbou a netušíte, co se děje uvnitř. Takže bylo velmi důležité, aby to byla integrální součást města. Pozemek byl relativně malý, ale myslím si, že se s tím architekti popasovali velice dobře.

To mluvíte o architektonickém ateliéru Chybik + Kristof, který arénu navrhoval?

Jejich návrh a jeho největší síla byla v tom, že upřednostnili prostupnost daného území a vytvořili jakousi společnou podnož pod domy, mezi nimiž se dá procházet, takže to objemově zmenšili vůči celému okolí. Považuji to za velkou a zásadní devízu projektu.

V časové ose jsme se dostali do současnosti. Jak je nyní stavba daleko a jaký je krátkodobý výhled?

Na stavbě se už začaly montovat prefabrikované prvky, z velké části je hotové suterénní garážové patro. Pracuje se na monolitech, na ně se už začínají stavět další prefabrikovaná patra s tribunami. Stavba je vlastně rozdělena na jakési kvadráty kvůli plnění časového harmonogramu a staví se takovým rotačním způsobem. V jedné části už jsou stavbaři třeba ve třetím patře, v další ve druhém – a v poslední čtvrtce mohou být ještě v zemi. Takže pomyslně pracovní čety rotují po stavbě. Do konce roku chceme mít halu zastřešenou, aby se mohly instalovat technologie. V září 2025 by měla být nová aréna otevřená, takže termín je dost napnutý. 

Čím je projekt ještě zajímavý?

Určitě to bude montáž střechy, kdy se sem budou muset dopravit a namontovat nosníky až 7 m vysoké a 30 m dlouhé. Montáž by měla probíhat v létě a je tu možnost, že celá ocelová konstrukce se může vlivem tepla roztáhnout až o třeba 10 cm. Proto hledáme i varianty pro montáž v noci apod. Pět jeřábů na staveništi tvoří nyní nejvyšší bod města. Každý den je na stavbě přes 100 lidí a až se bude finišovat, jich budou jich určitě další stovky. 

Počítáte do budoucna s posílením MHD v okolí arény?

Hala je na hlavní páteřní lince MHD. Prostor před arénou budeme zklidňovat, mezi vysokou školou a arénou bude projíždět jen MHD, cyklisté a zásobování; tranzitní dopravu se pokusíme odtud vymístit. Jednáme s dopravním podnikem o případných svozových linkách z parkovišť. Ale Jihlava je tak malá, že poměrně snadno dojdete do haly odkudkoli.

Jaké se plánuje zázemí haly. Máte v plánu nějaký bonbonek?

Bonbonků je tam víc. V důsledku zrušení části v podzemí jsme některé služby vytáhli ven nebo do vyšších pater. V plánu je recepce, jejíž součástí je kavárna, dětský koutek, moderní pivnice s nějakým jednoduchým gastro provozem, která bude na pobytových schodech naproti vysoké škole. Součástí arény a skyboxového patra bude velká profesionální kuchyně, která bude na akcích obsluhovat zázemí v jednotlivých patrech, kde budou gastro pointy. Ty jsou koncipované jako jakési otevřené ostrůvky v prostoru, do nichž se z kuchyně bude zavážet jídlo. Přes týden to bude propojené s pivnicí, aby to provozně dávalo smysl. Zjišťovali jsme zkušenosti v podobných arénách u nás i v zahraničí a snažili jsme se vybrat ty nejlepší varianty.

Skyboxy budou pro partnery lákadlem…

Pro nás je důležitá ekonomika fungování objektu, aby to město nezatížilo. Bude zde 32 skyboxů, začínáme připravovat kalkulaci, diskutujeme s provozovatelem arény i s Bedřichem Ščerbanem, jak obchodně nastavit model spolupráce Dukly a arény. Bude to klíčové partnerství, které je třeba rozumně nastavit, ale všechno musí být zcela transparentní.

 

Arnošt Wagner

Foto: Archiv