Architekt Ondřej Chybík oceňuje odvahu radních města Jihlavy zachovat pozici arény v bezprostřední blízkosti centra města a věří, že toto rozhodnutí přinese synergický efekt jak pro novostavbu, tak pro samotné centrum. 

Aréna tak bude sloužit sportovnímu klubu, veřejnosti i školám v sousedství. Vedle hokeje a dalších halových sportů, zde bude možné provozovat i další sporty, např. na střeše bude běžecký ovál. Plánují se zde i kulturního akce. Kromě flexibilního prostoru pro koncerty nabídne hala i různé variabilní výstavní prostory pro veletrhy, přednášky, putovní expozice. A to vše na hraně historického jádra města. Aréna tak významně rozšíří nabídku aktivit v centru Jihlavy a stane se dalším důvodem, proč navštívit město i Kraj Vysočina. S Ondřejem Chybíkem z brněnského architektonického ateliéru CHYBIK + KRISTOF jsme hovořili o různých aspektech této multifunkční arény.

Původní hala byla v podstatě plechová krabice. Jak jste v ateliéru došli k finální podobě?

Forma budovy vychází z více parametrů, ale ten úplně nejdůležitější je prostupnost územím. Jelikož jsme v centru města, nechtěli jsme vytvořit bariéru v širším kontextu. Proto je areál rozdělen do čtyř objektů (dva stávající a dva nové) a vytváří tak městský kampus. Centrální stavba je samotná multifunkční hala, která je logicky nejvýraznější. Hokej má v srdci Jihlavanů významné místo – i proto je tato stavba formálně nejexpresivnější. Chtěli jsme navrhnout budovu, kterou si budou schopny vybavit a nakreslit i děti ve školce. Půdorysně vychází z tvaru ledové plochy uvnitř a elipsy zvenčí. Různé prolínání těchto dvou základních forem nám dovoluje akcentovat významná místa v objektu, jako jsou vstupy do stadionu.

Hala stojí v místě z jedné strany obklopené parkem, na druhé straně páteřní komunikací. Jak to ovlivnilo návrh?

Stadion je zasazen ve velice pestrém kontextu, z východní strany je průmyslový areál pivovaru Ježek, z jihu budova vysoké školy, ze západu ulice rezidenčního charakteru a ze severu park Smetanovy sady. Definice rozhraní ke každému z těchto celků, byl jedním z nejsložitějších úkolů celého návrhu. Nejvýznamnější změnou je zklidnění ulice Tolstého. Cílem bylo vytvořit významné veřejné prostranství, odkud se vstupuje do budovy vysoké školy a stadionu. V tomto prostoru dojde ke zklidnění dopravy, doplnění mobiliáře, před vysokou školu se navrátí stromořadí a ulice bude směrem k aréně rozšířena, kde plynule naváže na dvojici pobytových schodišť. Ve stejném duchu jsme přistupovali ke každé hraně řešeného území, snažili jsme se naším návrhem vnést novou přidanou hodnotu, která bude propojovat celý městský kampus s jeho okolím. 

Váš ateliér je vyhlášený vnášením moderních technologií a zeleného přístupu do projektů. Jak je to v tomto případě?

Hokejový stadion je v této problematice výzvou, ze své podstaty je energeticky náročný. Snažili jsme se celkový energetický systém co nejvíce propojit, aby například odpadní teplo z výroby ledu bylo používáno pro ohřev vody. Těchto soudobých řešení je v projektu celá řada. Důležitá je práce se stíněním; střecha stadionu je pokryta extenzivní zelení podporující retenci vody a biodiverzitu v centru města. Fasády budov jsou stíněny za pomoci sekundárního pláště včetně okenních otvorů. 

Aréna má být multifunkční. To v provozu znamená mnoho funkcí s velkou variabilitou. Co to pro vás v návrhu představovalo?

V návrhu jsme pracovali s co nejpragmatičtějším rozdělením, aby na sebe jednotlivé funkce co nejlogičtěji navazovaly a zároveň jejich individuální multifunkčnost dovolovala co největší variabilitu. Například ochozy v přízemí arény mohou být využity jako výstavní prostor. Celý komplex bude vybaven soustavou akustických závěsů, které mají schopnost výrazně měnit atmosféru a prostorové uspořádání. Například jsme schopni v aréně zatáhnout celý horní prstenec tribuny, podpořit tak poslechovou pohodu v hale a zároveň uspořádat koncert vážně hudby s menší kapacitou, aniž by prostor vypadal poloprázdně. Tyto změny charakteru interiéru dovolují maximální flexibilitu využití haly – všechno zmíněné je samozřejmě podpořeno audiovizuální technikou.

V době mezi návrhem a výstavbou bylo třeba se vyrovnat s různými nástrahami např. covidem nebo razantním zdražením stavebních materiálů. Došlo v důsledku toho k nějakým změnám oproti původnímu projektu?

V tomto ohledu byl návrh opravdu náročný, v průběhu projektování jsme se museli vyrovnat se spoustou vnějších vlivů, ať už to byl covid, nebo začátek války na Ukrajině, který vedl v inkriminovaném období ke značné nestabilitě světových trhů se stavebními materiály. Některé okamžiky byly opravdu složité, ale vůle města projekt realizovat byla ohromná a výsledkem je dnes stavba v plném proudu, za což jsme jako autoři nesmírně vděční.

Inspirovali jste se nějakým projektem v zahraničí nebo u nás?

Hokejový stadion je téma, které se architektovi nedostane na stůl každý den. Proto jsme nastudování této typologie brali velmi zodpovědně a navštívili jsme bezpočet stadionů, jak u nás, tak v zahraničí. Nedá se říct, že bychom měli nějakou přímou inspiraci, snažili jsem si z každé návštěvy vzít to nejlepší. Co nás zaujalo, je, jak se tato typologie mění. Dnes je v podstatě nemyslitelné, že byste postavili stadion této velikosti, kde by se hrál jen hokej. Arény se staly typologickým chameleonem, který je schopen měnit svou podobu a do značné míry i funkci.

Red.

Foto: Ateliér CHYBIK + KRISTOF

„Celkově vnímám Horáckou multifunkční arénu v Jihlavě jako architektonicky zajímavou, funkční, inovativní veřejnou stavbu, která spojuje kulturu, sport a společnost,“ říká na úvod rozhovoru Josef Prokeš, zkušený projektový manažer DELTA Group ČR.

Odpovědi DELTA Group ČR: Josef Prokeš, senior project manager

Nová multifunkční aréna v Jihlavě má svým moderním pojetím překonat ostatní sportovní haly v ČR. Čím bude tak mimořádná?

Výjimečnost spatřujeme v jejím multifukčním pojetí, neboť je od počátku jasné a odráží to celý koncept haly, že je určena jak pro sportovní akce, tak pro kulturní a společenské dění v regionu. Podporujeme myšlenku vytvořit místo klasické standardní arény centrum dění pro občany Jihlavy, kde je živý ruch, neustále se něco děje, a to nejen pro fanoušky hokeje. Rozhodně bych také zmínil okruh atletické dráhy na střeše velké arény (elipsovitý objekt). Navíc tato forma střechy bude pokryta zelení (extenzivní forma), což zlepší tepelné vlastnosti budovy a zajistí čistší ovzduší v okolí. Obecně zkušenosti ukazují, že díky ochraně před UV zářením se může prodloužit životnost střechy až o 10 let. Tato atletická dráha bude volně přístupná veřejnosti. Vzhledem ke statickému zatížení a požární bezpečnosti bude omezena na 50 osob. Je třeba také zmínit, že tu nemluvíme jen o velké hale. Projekt Multifunkční haly Jihlava zahrnuje celkem čtyři objekty: velkou arénu, nárožní multifunkční objekt a rekonstrukci dvou starších budov (malý zimáček a technická budova). Tyto stávající objekty projdou rovněž částečnou revitalizací a budou napojeny na nové objekty. Z pohledu technického řešení i designového luxusu považuji také za poměrně vzácný prvek tzv. probarvené prefabrikované konstrukce v barvách navržených architektonickým studiem, které odpovídají barevné koncepci interiéru – šedá, černá a červená. Zmínil bych rovněž výjimečné umístění tzv. sky boxů, které jsou zavěšeny na střešní nosné konstrukci, což je technicky neobvyklé řešení. Sky boxy obvykle nabízejí výjimečný sportovní zážitek spojený i s komfortem občerstvení a jsou velmi oblíbené zejména mezi firemní klientelou.

Projekt je na velikost města velmi ambiciózní. Společnost DELTA ale má s náročnými projekty řadu zkušeností. V čem je stavba a přestavba v Jihlavě přece jen jiná?

V tom, že se nachází v bezprostřední blízkosti centra Jihlavy. S tím je spojená vysoká logistická náročnost na umístění staveniště, skladování stavebního materiálu, celkovou logistiku, ale i samotnou montáž. Jen nyní máme na staveništi celkem pět věžových jeřábů, které jsou doplňovány mobilními jeřáby. Zkrátka od silnice k silnici je vše zastavěné, to je nejnáročnější pro celý proces výstavby. Proto se neustále snažíme nejen hledat řešení, což je naše specialita, ale také je najít. Zde bych zdůraznil, co se týká technické podpory a odbornosti, že na to nejsme sami. Na koordinaci výstavby spolupracujeme se společností Fetters Management a také spolupráce s generálním dodavatelem GEMO je zatím skvělá, běží dobře. Pracujeme v pozitivní atmosféře a sehraný tým, který se koncentruje na hledání řešení místo hledání chyb a obviňování, má skutečně jinou sílu. Toto partnerství je pro úspěch projektu skutečně velmi důležité. Na druhou stranu je třeba říct, že umístění v centru je sice pro proces výstavby velmi složité a náročné, ale přinese neopominutelnou výhodu občanům Jihlavy. Díky prosklené fasádě místo typické dlouhé chodby, kterou musíte ve většině arén projí, nabídne procházejícím návštěvníkům pohled přímo na ledovou plochu či prostor, kde se zrovna odehrává živý koncert nebo výstava. Od toho jsme tu my, stavaři, technici, stavební inženýři, abychom pomohli technicky vyřešit tuto koncepci a naplnit myšlenku investora.

Jak probíhají současné stavební práce a jaké je jejich procesní nastavení?

Momentálně jsme ve fázi hrubé stavby. Máme za sebou založení stavby a zhotovení základové desky elipsovitého objektu velké arény. Dokončuje se také realizace svislých a vodorovných monolitových konstrukcí v podzemní části objektu. Aktuálně probíhá montáž betonových prefabrikovaných konstrukcí. Celému procesu výstavby pomáhá tzv. rotační stavební metoda při níž je stavba rozdělena na kvadranty, každý kvadrant má svůj vlastní harmonogram, které však vytvoří v závěru jeden funkční celek. Za velký milník v průběhu stavebních prací považuji montáž střešní konstrukce, která je naplánována na srpen a pak bychom měli dosáhnout stanoveného cíle, tj. hala bude do konce roku tzv. vodotěsná neboli hala bude zastřešená. 

Můžete prosím rámcově charakterizovat účast firmy DELTA na projektu?

Úkolem DELTA je spolu s partnerem Fetters Management a generálním dodavatelem GEMO postavit společně výjimečnou arénu v České republice, která však nebude žít jen hokejem a sportem. Bude součástí nové etapy kulturně společenského života celého kraje Vysočina. A jak říká jednatel nové obchodní společnosti, která bude arénu provozovat, Martin Lindovský, bude to aréna všech a pro všechny. Co do činností na projektu, je naše role charakterizována jako správce stavby, což zahrnuje dohled nad celým projektem, koordinaci jednotlivých fází a řízení procesu výstavby. Koordinace výstavby je klíčová pro sledování pokroku, plnění časového harmonogramu, sledování prostavěnosti, kontrolu kvality, ale také eliminaci případných rizikových fází projektu. Zároveň máme roli cenového konzultanta, technického dozoru stavebníka a dohledu nad implementací digitální platformy Dalux. Celý projektový tým ji aktivně využívá pro řízení kvality výstavby. Těší mě, že i v této technické části je projekt inovativní. Zapojení digitalizace do procesů mě velmi těší, neboť vnáší do základních procesů efektivitu, transparentnost a eliminuje chyby.

Předpokládám, že jste při práci na projektu ve spojení s architekty, stavební firmou a městem jako investorem. Jak komunikace probíhá?

Vysoká úroveň komunikace, spolupráce celého týmu a dobrá projektová kultura má zásadní vliv na úspěch projektu. Fungujeme na bázi standardních kontrolních dní, jak s investorem, tak projekčním týmem, design mítincích či ad hoc jednáních. Osobně hodnotím spolupráci jako perfektní v rámci celého projekčního týmu a věřím, že termín dokončení a celkový proces výstavby zvládneme a spolu s investorem přineseme Jihlavě výjimečnou arénu, která bude centrem dění nejen pro Jihlavu, ale i pro celý Kraj Vysočina.

Je něco, co je i pro vaši společnost na tomto projektu nové, s čím se seznamujete?

V únoru jsme na staveništi přivítali návštěvu z Národní sportovní agentury, která je významným partnerem projektu. V rámci podpory sportu a turistiky podpořila arénu částkou 300 mil. Kč z celkového rozpočtu 2 mld. Kč. Tato spolupráce pro nás představuje novou dimenzi, kdy investor spolupracuje s více institucemi, přesto stále platí naše garance, že zodpovídáme za úspěch stavebního projektu. Inspekce proběhla úspěšně a předseda agentury byl s průběhem a kvalitou stavby spokojen.

Kdy vaše spolupráce na hale bude naplněna? Nebo budete i zapojeni do provozní fáze?

Pro nás bude naplněna spolupráce předáním celého stavebního díla investorovi. Hala má být dokončena do konce září 2025, část zimní hokejové sezony tedy třeba stihneme včetně potřebné přípravy kulturně-společenského programu na podzim. 

Arnošt Wagner, foto Atelier Chybík+Kristof

Domesi Timber Construction je součástí skupiny firem Prodesi/Domesi s více než 20 lety zkušeností na trhu. Firma se zabývá projekcí, výrobou i montáží různých typů dřevostaveb.

Celou problematiku nám přiblížil Ing. Zdeněk Konvalina, ředitel Domesi Timber Construction.

Stavebním trhem se šíří informace, že i u nás bude možné stavět vícepodlažní dřevostavby o výšce až 22,5 m (dosavadní limit byl 12 m). K jakým konkrétním změnám legislativy či norem došlo a jaký to má praktický dopad? 

Ano, konečně i u nás lze stavět vyšší dřevostavby, v této chvíli díky požárně-inženýrskému přístupu. Jen bych upřesnil, ze horní limit není dán. I když požárně-inženýrský přístup byl možný už dříve, v praxi nebyl nikdy použit. Cestu k jeho využití v případě budov s konstrukčním systémem ze dřeva otevřelo společné odborné stanovisko HZS, ČAS a UCEEB ČVUT zveřejněné koncem loňského roku ve věstníku Úřadu pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví. Současně byly vydány části druhé generace Eurokódu 5 pro navrhovaní dřevěných konstrukcí formou Technické normalizační informace, a byly zavedeny čtyři mezinárodní ISO standardy zaměřené na požárně-inženýrský přístup do systému ČSN. Nyní se zpracovává metodika k tomuto postupu. Vše uvedené prosazovala i námi spoluzaložená Platforma pro udržitelné stavebnictví ze dřeva, která stanovuje cíle za velké developerské společnosti. I když je vydání návrhu na změnu požárních norem plánováno na první pololetí roku 2025, uskutečněné kroky už nyní přinesly jasný signál pro trh, a tudíž větší míru jistoty pro investory, kteří chtějí naplňovat udržitelné cíle ze svého přesvědčení či v souladu s Pařížskou dohodou. Proto nyní můžeme realizovat budovy s dřevěnou nosnou konstrukcí vyšší než 12 m. 

Proč je podle vás změna legislativy – tedy především výškových limitů dřevostaveb – tak důležitá? Jsme připraveni na veřejné a vícepodlažní budovy ze dřeva? 

Změna je určitě důležitá, nejen z důvodu, že se musíme chovat k přírodě a k naší planetě co nejvíce udržitelně, zodpovědně, k čemuž jsme se zavázali Pařížskou dohodou, kdy se do roku 2050 máme stát klimaticky neutrální ekonomikou a společností. Využití dřeva ve stavebnictví je jednou z cest, jak takovéto cíle naplňovat. Dřevěné konstrukce jsou ekologičtější než tradiční materiály, dřevo jako jedno z mála materiálů dokáže vázat CO2. Proto posun výškových limitů je prvním velmi důležitým krokem. Připravenost na veřejné a vícepodlažní dřevostavby vyžaduje nejen legislativní posun, ale technickou a stavební odbornost. A dovolím si říct, že u nás máme mnoho odborníků. Cestu nám však musí ukázat i stát, který má být příkladem pro soukromý sektor. Proto je třeba, aby udržitelnost byla jedním ze základních požadavků ve veřejných stavebních zakázkách. V tom naši politici zaspali a bez této změny budeme klimatické cíle velmi složitě naplňovat.

Pod značkou Domesi Timber Construction se zaměřujete na udržitelné stavby většího měřítka. Jak byste stručně charakterizoval činnost firmy? Kdo jsou vaši zákazníci a co jim nabízíte? 

V Domesi Timber Construction jsme odborníci na velké stavby ze dřeva. Věnujeme se velkým konstrukcím ze dřeva, poradíme si s návrhem, projektem, výrobou i montáží. Máme za sebou přes 20 let zkušeností s dřevostavbami. Umíme skloubit a efektivně koordinovat jednotlivé projektové i stavební fáze a poskytnout celostní pohled zahrnující požadavky akustiky, statiky, požárně bezpečnostního řešení včetně požárně-inženýrského přístupu, konstrukce samotné i jejích detailů. To je jedinečné skloubení, které nikdo jiný na trhu nenabízí. Našimi zákazníky jsou architektonické a projekční kanceláře, kterým umíme nabídnout projektový management a odřídit zmíněné odborné profese nebo nabídnout službu generálního projektanta. S investory a developery většinou spolupracujeme už od prvního konceptu návrhu, abychom dokázali konstrukci optimalizovat a perfektně připravit na dřevo. Dále spolupracujeme se stavebními firmami, jimž dodáváme dřevěné konstrukce a doplňujeme jejich portfolio, aby se mohly zaměřovat i na zakázky ze dřeva. A také se ucházíme o veřejné zakázky, kde cítíme, že udržitelnost je v zadání důležitým faktorem. To vše díky tomu, že máme vlastní konstruktéry, velmi dobrého statika a jsme navázáni na několik zpracovatelů požárně bezpečnostních řešení, kteří jsou schopni pro jakoukoli budovu najít cestu požárně-inženýrským přístupem, samozřejmě za naší plné koordinace a projektového managementu. 

Kam se bude trh dřevostaveb v nejbližších letech posouvat a kde v tomto vývoji vidíte značku Domesi Timber Construction?

Dřevostavby nyní zažívají velký boom. Změna myšlení a přístupu ve stavebnictví už je nyní dost patrná. Dřevo je aktuálně tématem téměř každé konference i mimo dřevařský svět. A to jsme teprve na začátku. A budoucnost? Pokud chceme dekarbonizovat české stavebnictví, musíme se zaměřit na dvě části – jak snížit uhlíkovou stopu při výstavbě a především při následném užívání budov. Čím více budeme snižovat uhlíkovou stopu při užívání budovy, tím více bude do hry vstupovat materiál, z něhož budeme budovy stavět. V tomto ohledu je dřevo jedinečné a bude hrát velmi důležitou roli při rozhodování, jaká nosná konstrukce bude použita. Budoucnost dřevostaveb a obecně stavebnictví spočívá v digitalizaci, BIM či vytváření digitálních dvojčat s cílem co nejméně práce přenášet na staveniště. Všechny tyto principy u nás ve firmě už používáme, díky čemuž velmi výrazně zkracujeme dobu výstavby. 

Na jakých větších projektech aktuálně pracujete? 

Je jich mnoho od mateřských a základních škol po bytové domy, a to nejen u nás, ale i na Slovensku. Mnohé projekty ani nemůžeme s ohledem na důvěrnost informací zmiňovat. Co mi ale dělá radost, je práce na projektu s osmi nadzemními podlažími. Objevují se i první vlaštovky v segmentu administrativních budov. Na Slovensku už nám dvě velmi krásné administrativní budovy stojí a majitelé si je nemohou vynachválit. Myslím, že ten hlavní boom nás teprve čeká, a těším se na budoucnost dřevostaveb. 

Prvním větším bytovým domem ze dřeva v hlavním městě je Timber Praha developera UBM. Čím přispěla vaše společnost k tomuto projektu? 

S tímto projektem nás developer oslovil před dvěma lety. Jeho cílem bylo postavit čtyři bytové domy – dřevostavby. V té době nebyl nikdo jiný, kdo by se do takového projektu pustil. Jelikož jsme se stále pohybovali, co se týká výšky, v normových limitech, zdálo se, že cesta nebude složitá. Ale jak to bývá, realita je pak jiná. Díky projektovému managementu, který jsme zajišťovali, včetně zpracování všech odborných částí, jako je statika, požárně bezpečnostní řešení, akustika a tepelně technické posouzení, jsme dokázali propojit všechny tyto profese a navrhnout optimalizovanou konstrukci, především i s ohledem na finance. Výsledkem bylo sestavení unikátních skladeb, kde nebyl použit ani jediný certifikát výrobce. Za pět měsíců jsme dokázali všechny odborné části zpracovat, projednat na HZS, sestavit výkazy pro tendr, vše odevzdat a především získat kladná stanoviska. Bylo to vlastně strašně rychlé, ale to ve světě dřevostaveb je. Proto už nyní objekty stojí a já osobně mám radost za velkou porci práce, kterou na tom celý tým odvedl.

Máte v rámci Domesi Timber Construction nějakou vysněnou zakázku?

Pro nás je jakákoli zakázka, kde se uplatní dřevo, velmi zajímavá. Dřevo samo o sobě krásně voní, má blahodárné účinky na duševní stav, zlepšuje koncentraci, snižuje nemocnost, nabíjí nás energií, je to teplý materiál, prostě celkově pobyt v takovýchto prostorech zlepšuje naše zdraví. Sami jsme se o tom mohli přesvědčit na příkladu školky ve Všetatech, kde se celková nemocnost dětí snížila oproti jiným školkám v obci. A moje vysněná zakázka? Miluji výškové budovy – i moje diplomová práce byla taková budova v Evropské ulici v Praze. Takže za mě je to jasný cíl!

Foto: Archiv Domesi Timber Construction