Chceme lidem nabídnout kvalitní bydlení

/0 Komentáře/in , , , /by

V souvislosti s významným rozvojovým projektem společnosti Urbanity v Bruntále jsme požádali o doplnění také zástupce municipality.

Hovořil s námi místostarosta Bruntálu Ing. Petr Rys, MBA.

Můžete nám stručně představit vaše město?

Patnáctitisícový Bruntál se pyšní přídomkem „město mezi horami a vodou“. Nikoli náhodou – nachází se totiž v malebném podhůří Jeseníků, jen několik kilometrů od vrcholu Pradědu s nejvyšším pevným bodem v ČR na jedné straně a jednou z největších českých přehradních nádrží Slezskou Hartou na druhé straně. Bruntál má velmi bohatou historii a z institucionálního hlediska je pravděpodobně nejstarším městem na území České republiky. Významná byla těžba nerostů a později průmysl, zejména textilní, dřevařský a potravinářský. V posledních dekádách dominuje lehký průmysl založený na zpracování místně tradičních komodit moderním způsobem. Ve městě působí několik firem světového jména.

Jaké rozvojové projekty v Bruntále připravujete?

V současné době probíhá finální příprava před realizací dvou projektů, které jsou klíčové pro další rozvoj města z hlediska dopravy a bydlení. Před zahájením je stavba východního obchvatu Bruntálu. Již proběhlo přípravné kácení v trase stavby, která se nachází ve fázi zpracované projektové dokumentace. Ředitelství silnic a dálnic předpokládá zahájení výstavby v roce 2024. Obchvat je zásadní pro zkvalitnění života ve městě i pro potenciál rozvoje Bruntálu, protože odkloní podstatnou část těžké dopravy a přinese nové možnosti pro záměry uvnitř zastavěné části města. Dlouhodobým záměrem města Bruntál je připravit oblast Za Mlékárnou k zástavbě obytnými domy. V rámci programu Revitalizace území po důlní činnosti zde vznikne plocha pro výstavbu samostatně stojících, řadových i bytových domů. Lokalita Za Mlékárnou se nachází na severozápadním okraji města Bruntál, zhruba 1,5 km od centra města. Předmětem projektu je vybudovat technickou a dopravní infrastrukturu, která pokryje veškeré potřeby pro novou výstavbu v lokalitě včetně realizace inženýrských sítí, přeložek a ochrany stávajících inženýrských sítí, realizace dopravní infrastruktury, úpravy ulice Čs. armády a obsluhy území dotčeného stavbou. Cílem je nabídnout lidem možnosti kvalitního bydlení ve městě, aby nemuseli uskutečňovat své plány například stavbou domů v okolních obcích a zůstali v Bruntále.

Co může město nabídnout potenciálním investorům?

Podnikatelský park Bruntál tvoří čtyři dílčí lokality na území města Bruntál, které jsou vzájemně logisticky propojeny sítí místních komunikací. Přepravní vzdálenost mezi nimi je maximálně 5 km. Všechny leží v blízkosti komunikací I. třídy, přičemž lokalita Východ se nachází bezprostředně u nově připravovaného východního obchvatu města. Vlastníkem ploch v zóně Západ je město Bruntál, vlastníkem zón Sever a Východ je Česká republika, zastoupená Státním pozemkovým úřadem. Všechny jmenované plochy jsou v územním plánu města Bruntál vedeny v kategorii průmyslových ploch. Podnikatelský park Bruntál disponuje veškerou potřebnou inženýrskou infrastrukturou.

V současné době připravuje společnost Urbanity projekt průmyslového developmentu. Jak probíhala komunikace s investorem?

S Urbanity jednáme a podporujeme významný projekt zpřístupnění průmyslové zóny v Opavské ulici, který jistě přispěje ke zvýšení zaměstnanosti ve městě. Doufám, že nová pracovní místa vzniknou nejen v dělnických profesích, ale i pro kvalifikované pracovníky. Očekávané záměry jsou ve fázi projektových příprav a stavebních řízení, kdy lze předpokládat realizaci v příštím roce. Zejména po výstavbě nové přístupové komunikace pro nákladní dopravu bude moci být připravena kompletní rekonstrukce ulice Dobrovského, po níž lidé, kteří tu bydlí, touží už několik desítek let.

Jaké další projekty zvažujete – nebo chcete realizovat – na území města?

Projektů je mnoho, za všechny mohu uvést plánovanou přístavbu saunové části a výukového bazénu Wellness centra Bruntál, probíhající rekonstrukcí fasády městského divadla, záměr vybudovat nový zimní stadion a další projekty, které podstatně zlepší možnosti seberealizace obyvatel města i jeho návštěvníků. Pro dlouhodobou vizi do roku 2070 máme zpracovanou rozvojovou studii Bridging the Gap, jejímž autorem je světoznámý krajinářský architekt Herbert Dreiseitl z Německa. Studie se zaměřuje na vnitřní revitalizaci a opětovné zahuštění zastavěné části města, modrozelenou infrastrukturu, odolnost vůči klimatickým změnám, mobilitu a podmínky pro pěší, cyklisty a sportovce, příležitosti pro mladé lidi, podmínky pro rozvoj Bruntálu jako hospodářského, vzdělávacího a turistického centra pro celý region. Troufám si tvrdit, že tato unikátní rozvojová studie dává našemu městu z dlouhodobého hlediska výhodu pro překonání mnohých výzev a také zvýší naši konkurenceschopnost v regionu i mimo něj.

Red, Foto: Archiv města Bruntál

Horizon Holding má v Praze velké plány

/0 Komentáře/in , , , /by

Dceřiná firma přední izraelské developerské a stavební společnosti Shikun & Binui (Housing & Construction) – Horizon Holding – působí v Praze už 22 let. 

Shikun & Binui (Housing & Construction) byla založena v roce 1924, je obchodována na izraelské burze a má četné aktivity v oblasti rezidenční výstavby, energetické infrastruktury i dopravních staveb po celém světě, mj. v Africe, Severní i Jižní Americe. „Tady v České republice se zaměřujeme hlavně na rezidenční stavby a za uplynulých 21 let se nám podařilo dokončit kolem 2 000 bytů. Podobné aktivity máme ve Varšavě, Bukurešti a v Bělehradě,“ říká generální ředitel společnosti Yishay Furman. Položili jsme mu další otázky.

Můžete přiblížit projekty, které jste dokončili v poslední době nebo které jsou ve výstavbě?

V Modřanech máme dva projekty – loni jsme dokončili projekt Modřanka s 355 byty a v současné době jsme zhruba v polovině projektu Zahálka, který leží v těsném sousedství golfového hřiště v Hodkovičkách a v blízkosti Vltavy, na krásném místě s moc hezkou architekturou. Bude zde na 800 bytů, z nichž 500 je dokončeno a předáno, dalších 300 je ve výstavbě a na prodej. V Čimicích máme projekt Čámovka s celkem 700 byty, z nichž bylo dokončeno 300, a těch dalších 400 chceme začít stavět v příštím roce. Před třemi lety jsme dokončili projekt v Horoměřicích v Praze-západ se 200 byty. Další dva projekty jsme dokončili v Karlíně, první z nich byla Rezidence Vltava se 105 byty (dokončeno v roce 2016), druhý byl butikový projekt Kay River Lofts na Rohanském nábřeží. Nejspíš to byl zatím náš nejlepší projekt v Praze. 

A ty plánované?

Jeden z našich nejrozsáhlejších projektů se nachází ve Statenicích. První fázi projektu Aura Statenice tvoří 79 rozlehlých vil (kolem 300 m2) s pozemky o ploše kolem 1 000 m2 je nyní v prodeji.  Teď čekáme na stavební povolení na druhou etapu se zhruba 600 byty, která by měla být zahájena někdy počátkem roku 2025. Nedávno jsme zahájili prodej projektu v Karlíně s názvem Blízká. V současnosti máme stovky zájemců o rezervace, některé jsou už podepsané. Je to příklad dobré lokality, dobrého standardu a rozumné ceny, takže i v nejisté době je dostatečný zájem. Další projekt plánujeme na Bohdalci, kde jsme požádali o změnu územního plánu pro výstavbu 1 500 bytů, což by měl být jeden z největších bytových projektů v Praze. Pokud půjde všechno hladce, v roce 2026 bychom mohli požádat o stavební povolení. Pak máme hodně velký pozemek v Chuchli – 120 000 m2, kde plánujeme přibližně 1 500 bytů, ale čekáme na změnu územního plánu. Projekt Urbanika s připravovanými 170 byty se nachází v blízkosti Strakonické ulice a rozvojového území u smíchovského nádraží. Doufáme, že budeme moci stavět do poloviny roku 2024. A poslední projekt se 100 bytů máme v Záběhlicích a předpokládám, že zahájíme výstavbu začátkem příštího roku.

Kolik bytů tedy chcete dodat na trh v nejbližších letech?

Příští rok budeme mít v přípravě 1 200 jednotek v pěti projektech a v blízké budoucnosti máme v přípravě celkem 3 870 bytů. V posledních dvou letech krize se snažíme připravit projekty tak, abychom – jakmile krize pomine, banky sníží úrokovou sazbu a hypotéky budou více dostupné – s nimi mohli vyjít na trh. Takže pokud všechno půjde hladce, zahájíme zmíněné projekty v roce 2024.

Velmi aktuálním tématem pro developery a stavební společnosti je udržitelnost a certifikace. Jak jste na tom?

Všechny naše plánované projekty, o nichž jsem mluvil v předchozí odpovědi, projdou certifikací udržitelné výstavby BREEAM, která je v případě rezidenční výstavby častější. Nejde o to, aby ty projekty byly pouze „zelené“, ale aby byly zároveň propojeny s komunitou. Takže jde i o okolí, abychom zpříjemnili bydlení nejen našim obyvatelům, nájemníkům, ale i sousedům a dalším lidem tím, že vytvoříme třeba parkovou úpravu. V Auře Statenice je součástí každé vily tepelné čerpadlo. Je to sice dost vysoká vstupní investice, ale věříme, že to je vklad do budoucnosti a majitelům domů se to vrátí. Předpokládám, že do 10–15 let budou všechny rezidenční projekty udržitelné. Bude to stejné jako s kancelářemi, kde se certifikace stala součástí standardu. Před 20 lety jsme to považovali za zbytečné. A stejně to bude s byty.

Arnošt Wagner

Foto: Archiv Horizon Holding

Passerinvest Group jako příklad pozitivního stavitele

/0 Komentáře/in , , , /by

Passerinvest Group je česká investiční a stavitelská společnost, kterou v roce 1991 založil Radim Passer. Hlavním projektem společnosti je Brumlovka v Praze 4, kde z původně nehezkého a zanedbaného brownfieldu vytvořila plnohodnotnou moderní a příjemnou část města.

Eduard Forejt, který ve společnosti Passerinvest Group působí od roku 2018 a je ředitelem rozvoje obchodu, s námi hovořil o současné situaci na realitním trhu i o plánech firmy.

Mohli bychom začít trochu obecně – jak si Passerinvest Group stojí na trhu?

Má to dva rozměry. Jeden je Passerinvest Group (dále Passerinvest) investor a druhý Passerinvest stavitel. Za tím prvním jsou objekty, které vlastníme, spravujeme a rozvíjíme. V současné době to reprezentuje zhruba 250 000 m2 pronajímatelných ploch. Jen na Brumlovce jsme vlastníkem 10 administrativních budov z 12. V rozvoji Brumlovky nadále pokračujeme, a tak připravujeme několik projektů k výstavbě. Zde se dostáváme ke druhému rozměru, kterým je Passerinvest jako stavitel. Žel se v posledních letech zásadně změnily okolnosti ovlivňující ekonomiku projektů, především v oblasti financování budov, což přímo navazuje na úrokové sazby, které se na evropském trhu stále zvyšují nebo zvyšovaly. Ale nejen tím se negativně proměnila ekonomika budov. Zjednodušeně do výpočtů vstupují čtyři parametry – akviziční hodnota, stavební náklady, pak jsou to softové náklady, kam patří i ty finanční, a prodejní hodnota určená tzv. yieldem. Tyto parametry určují, o jakém potenciálním profitu můžete uvažovat. Protože však došlo k bezprecedentnímu zhoršení všech parametrů, nastala situace, kdy zodpovědně nelze zahajovat výstavbu nových administrativních objektů.

A co je vlastně v Passerinvestu nového?

Nevím, jestli úplně nového, ale jsou tu dva směry, o kterých bych rád hovořil. Prvním jsou naše iniciativy, jejichž prostřednictvím se snažíme velice transparentně osvětlovat společensky důležitá témata. Když si najdete web www.republikabohatsi.cz, tak se ve videích a ostatních materiálech můžete dozvědět více o dálniční iniciativě nebo o rozvoji staveb pro republiku bohatší. Třeba už data k druhé iniciativě (Rozvoj staveb pro republiku bohatší) krásně popisují, jak zásadní význam má výstavba pro blahobyt všech občanů České republiky. I proto jsme jako hlavní motto napsali: „Když staví soused, bohatnete také.“ Pro příklad, z každé investované koruny díky multiplikaci doputuje bezmála 76 % do státního rozpočtu, tedy z každé investované tisícikoruny do výstavby budov „zbohatne“ státní rozpočet o 760 Kč. A to jsou finance, které stát použije třeba na platy učitelů, policistů nebo na cokoli jiného potřebného společnosti. Navíc výstavba generuje nové pracovní úvazky, a to nejen ve fázi stavby, ale i po dokončení. Takže to je jedna část. 

A ta druhá?

Jako příklad uvedu Brumlovku. Passerinvest ji buduje 25 let. Ukazujeme zde, jak město interaguje. Brumlovka je výrazně administrativní, ale vzniká na území, jehož okolí tvoří vlastně největší rezidenční městskou část. Historicky tu bylo hodně zastoupené bydlení, ale málo prostor pro práci. Takže lidé byli nuceni jezdit za prací někam daleko. V rámci brownfieldu se nejprve začaly stavět kanceláře a tím zde vznikla tolik potřebná pracovní místa s veřejným prostorem. Ke kancelářím postupně přibývaly obchody a pak i školka, škola atd. Z místa se začala stávat plnohodnotná, neřku-li nadstandardní část města. Urbanismus byl kdysi nastaven panem architektem Aulíkem a jeho konceptu se pořád držíme. Ukazujeme, že město má v té interakci schopnost fungovat, že může vzniknout i nové subcentrum městské části. Dospěli jsme do stavu, kdy stavíme více bytů, protože v bezprostředním okolí podle našich výpočtů novostavby chybějí – hlavně nájemní byty. Na Brumlovce máme aktuálně naplánované dva nové objekty, jeden už se stavebním povolením, kde bude kolem 66 nájemních bytů. Teď precizujeme, jak má takový nájemní byt vypadat, aby dobře doplnil strukturu dané lokality. Jsme si vědomi toho, že jsme součástí většího celku a vytváříme jakousi přidanou hodnotu pro ostatní. Tak například s trochou nadsázky říkám, že dnes máme největší koupaliště v Praze 4, protože naše vodní prvky jsou přes léto hodně využívané dětmi – a nejenom jimi. Když dobře sledujete, co se kolem vás děje, zjistíte, že by se kolem vodních prvků hodila lehátka, aby si tu lidé mohli odpočinout, a tak jsme je tam doplnili. Je to takový nevědomý participační proces. Ale aby to nezapadlo, Brumlovka tu není jen pro lidi z okolních kanceláří. O víkendech tu nejsou ti, kteří zde pracují, stejně tak po večerech, ale i přesto je Brumlovka hojně využívaná. Konají se tu různé doprovodné programy, taneční a cestovatelské kluby, běhání s Pumou apod. Podporujeme zkrátka veškeré aktivity, které utvářejí místní komunitu, a ukazujeme, že když k lokalitě přistupujete jako k celku a s určitou vizí, tak to jde. 

Takže Brumlovka může sloužit jako manuál městotvorných prvků…

Myslím, že ano, navíc byl základem brownfield – byly tu původně skládky, rozbité garáže apod., takže akviziční hodnota začínala na nule. Věřím, že je to hezký příklad, jak dělat plnohodnotnou revitalizaci města. Při takových projektech se nesmíte zabývat jen domy, ale celým územím, a to se na Brumlovce rozhodně povedlo, soudě i podle reakcí zahraničních návštěvníků, kteří se k nám jezdí dívat a nasát naše přístupy k revitalizaci města. Naše zkušenosti si nenecháváme pro sebe, snažíme se vzdělávat ostatní, hodně spolupracujeme se školami, odbornou veřejností apod. Neustáváme, i když je to dnes ekonomický boj a inflace nás posouvá do vyšších cenových hladin. Ale nechceme polevit v kvalitě výstavby a na našem příkladu ukazujeme, že to lze. Hezké na tom je, že nejsme sami, a upřímně nás těší, že se na pražském trhu pohybuje více odpovědných developerů uvažujících o území z dlouhodobé perspektivy. Zkušenosti a firemní DNA přenášíme logicky do dalších projektů. Třeba nyní dokončujeme Plazu v Roztylech a lidé se diví, proč nejdříve děláme parky a až potom stavíme budovy. Říkám, že to je prostě jakýsi fundament Passerinvestu vytvářet lokalitu hned a nečekat na výstavbu. Samozřejmě je důležité říct, že nám to umožňuje naše finanční situace. Kdyby to tak nebylo, asi bychom to museli udělat jinak, ale rozhodně naše projekty pracují a budou pracovat s vazbou na okolí a vytváření kvalitního veřejného prostoru.  

Promiňte, říkal jste revitalizace, nemyslíte recyklaci?

Nerad používám pro Brumlovku slovo recyklace, protože to je značně odlišná disciplína. Recyklace je stav, kdy jednu dožívající funkci nahrazuje funkce nová s vyšší hodnotou. V tu chvíli musíte třeba vykoupit funkční, byť dožívající byty nebo nějaký jiný ještě použitelný prostor, abyste jej zbořili a pak postavili budovu novou. 

Jak vlastně vypadá projekt Roztyly Plaza?

Zatím ještě stavíme, ale už teď je krásný, už je vidět celá figura a postupně se obléká i fasáda do finálního vzezření. Ale to je samozřejmě subjektivní pohled, byť někoho, kdo se administrativními objekty zabývá dlouho. Projekt ale vzniká v sousedství již existujícího volnočasového parku s venkovním fitness a workoutovými prvky, pumptracky, dětským hřištěm apod. Postupně zde již vzniká komunita, která zjišťuje, že to, co předkládáme v plánu také opravdu v patřičné kvalitě postavíme. I proto jsou vizualizace Roztyly Plaza velice věrným předobrazem toho, co v místě reálně vzniká. Je to určitá DNA Passerinvestu a pana Passera, který dbá na kvalitu uživatelského prostoru, ale i na estetickou úroveň, protože obě složky spolu jednoduše neodmyslitelně souvisejí. Uživatelé to vnímají, byť to mnohdy neumějí definovat, je to takové to, že se někde cítíte hezky a přesně nevíte proč.

Je něco, co vás při výstavbě aktuálně překvapí či zaskočí?

Neřekl bych, že zaskočí, ale nepříjemně se potvrzují naše předpoklady, o nichž jsem hovořil v první části rozhovoru. Realita je taková, že se nyní poprvé setkávám s tím, že máme – jako Passerinvest – stavební povolení, ale stavbu nezahajujeme, protože by to z ekonomického hlediska bylo nezodpovědné. Trh zatím není připravený akceptovat vyšší ceny nájmů, stejně jako nedošlo ke korekci v ostatních parametrech ekonomiky staveb. Každý stavitel v sobě má vnitřní touhu stavět, takže děláme všechno pro to, abychom jednotlivé aspekty cenotvorby objektu vyřešili do takové míry, že budeme moci co nejdříve stavět.

Arnošt Wagner

Foto: Archiv Passerinvest Group

Prémiové nemovitosti odolávají volatilitě trhu

/0 Komentáře/in , , , /by

Unikátní lokality, exkluzivita a specifická architektura – to jsou faktory, které podle Marka Unčovského z Avant Financial Group patří z hlediska developmentu mezi klíčové.

Společně jsme si povídali o investičním portfoliu zaměřeném na prémiové nemovitosti a o aktivitách a příležitostech, které skupina na trhu sleduje.

Vaše skupina se zaměřuje mj. na investice do developmentu prémiových nemovitostí. Proč se podle vás vyplatí do takových realit investovat?

Kouzlo prémiových nemovitostí spočívá především v jejich odolnosti vůči volatilitě trhu. Mimořádný projekt si zkrátka svého kupce najde vždy. O tom jsme se koneckonců mohli v historii mnohokrát přesvědčit – na rozdíl od jiných komodit odolávala hodnota prémiových realit výkyvům trhu výrazně lépe. Důležitá je pro nás i jedinečnost projektu, která se obvykle vyznačuje specifickou lokalitou, napojením na její ráz, osobitou architekturou a soukromím.

Kterým konkrétním developerským projektům se v současné době věnujete?

Do realit investujeme prostřednictvím fondu kvalifikovaných investorů Nemomax (Nemomax investiční fond s proměnným základním kapitálem, a. s.), který se od roku 2017 zaměřuje na investice do developmentu prémiových realit. Ke konci července letošního roku dosahovala hodnota jeho majetku 892 mil. Kč a buduje si velmi slušné portfolio. Mezi úspěšnými projekty fondu najdeme např. zrekonstruovanou prvorepublikovou vilu Rokoska na úpatí svahu nad pražskou Trojou. Za sebou má také výstavbu moderních bytových domů v projektu VIVA Vrchlabí. Z připravovaných projektů bych zmínil Rezidenci Na Karmeli, která v budoucnu nabídne prémiové byty uprostřed historického centra Mladé Boleslavi. Nejnovějším připravovaným projektem je VIVA Lipno na břehu oblíbené jihočeské přehrady, který prochází přípravnými pracemi a obstaráváním potřebné dokumentace. Kombinuje v sobě exkluzivitu, jedinečnou lokalitu, osobitou architekturu a soukromí. Je výjimečný také tím, že doslova splývá s okolní přírodou, jelikož jednotlivé objekty byly navrženy tak, aby evokovaly přirozenou součást okolního lesního porostu, byly šetrné k životnímu prostředí a energeticky úsporné.

Vedle developmentu se věnujete také finanční službám. Na koho jsou zaměřeny?

Od roku 2021 spadá do našeho portfolia AVANT investiční společnost, která má na trhu silné jméno už 17 let. Společnost se specializuje na zakládání, správu a administraci fondů kvalifikovaných investorů. Zkušeným investorům nabízíme zajímavé investiční příležitosti např. v sektorech jako development rezidencí a komerčních nemovitostí, logistických a průmyslových areálů. Právě díky aktivitám AVANT investiční společnosti jsme získali cenné know-how, jak investiční a podnikatelský sektor vzájemně propojovat. Tyto zkušenosti nyní hodláme zužitkovat v rámci mateřské společnosti Avant Financial Group.

Co konkrétního nabízíte?

Pomáháme podnikatelům různými způsoby. Nabízíme jim ekvitní financování, popř. odkoupení jejich projektu. Naší další službou je strategické řízení a získávání strategických partnerů. Ta pomáhá projektům, které tematicky nespadají do oblasti našeho zaměření, ale přesto v nich vidíme růstový potenciál. Vyhodnotíme příležitost a tyto podnikatele propojíme s investory nebo jinými partnery z ekosystému AVANT, kteří jim s rozvojem jejich společnosti pomohou. V takto zásadních projektech našim klientům zabezpečujeme strategické řízení.

Vidím, že se vaší skupině navzdory recesi daří. Jakých ekonomických výsledků dosahuje?

V Avant Financial Group si udržujeme stabilní růst. Za uplynulý rok se nám podařilo dosáhnout zisku skupiny ve výši 110 mil. Kč a navýšit kapitál na 328 mil. Kč. Aktiva naší skupiny vystoupala na hranici 1,35 mld. Kč. Za růstem Avant Financial Group stojí nastavená strategie, které se držíme už od vzniku společnosti – zaměřovat se na prémiové a unikátní projekty s růstovým potenciálem. Přes současnou makroekonomickou situaci vidíme, že jsme zvolili správný směr, a jsme rádi, že naši investoři a partneři nám v tomto ohledu důvěřují.

Našimi službami zvyšujeme hodnotu nemovitostí

/0 Komentáře/in , , , /by

Tým pražské kanceláře Savills nabízí komplexní služby v oblasti komerčních nemovitostí a denně pomáhá klientům při jejich rozhodování a strategiích.

Oddělení property managementu nabízí široký záběr činností od poradenství a marketingových strategií přes správu všech typů nemovitostí či finanční reporting až po běžnou údržbu a najímání zaměstnanců. Více nám o tom řekl Ing. Igor Gacek, ředitel oddělení správy nemovitostí

Savills spravují nejrůznější typy nemovitostí od administrativních budov přes multifunkční projekty až po nákupní centra. Který z těchto segmentů tvoří základ vašeho portfolia? 

Aktuálně Savills spravuje asi 700 000 m2 komerčních ploch. Převážnou část tvoří logistické a administrativní budovy, každá s podílem zhruba 35 %. Další jsou multifunkční objekty s retailovými a administrativními prostory v rámci objektu. Přes 10 % zbylých tvoří „ostatní“, což jsou výrobní prostory, showroomy, rezidenční objekty či samostatný retail. Spravujeme široké spektrum budov pro různé klienty od zahraničních fondů přes tuzemské až po privátní investory či vlastníky.

Orientujete se na poskytování služeb v jednotlivých budovách, nebo v celých portfoliích?

Společnost Savills je otevřená všem klientům a ke každé nemovitosti přistupujeme samostatně. V případě portfolií je samozřejmostí nastavení jednotných procesů podle požadavků klienta. Takže je to kombinace. 

Zaměřujete se spíše na dlouhodobou strategii, nebo na konkrétní služby a oborově zaměřené poradenství?

Na objekt hledíme optikou vlastníka a jsme jakousi olejničkou v soukolí vlastník, nájemci či dodavatelé. Přínos služeb poskytovaných společností Savills tkví nejen v kvalitní správě svěřené nemovitosti, ale i v tom, že se snažíme našimi službami zvyšovat její hodnotu ať už navyšováním výnosu, nebo efektivitou správy a nastavení služeb na míru každé nemovitosti. Výhodou společnosti je možnost poskytovat komplexní služby, nejen správu. Poskytujeme projektový management, služby ESG, které jsou v realitním světě stále důležitější, oceňování či investice. Pro každého klienta je důležité mít spolehlivého partnera na vysoké odborné úrovni poskytujícího všechny tyto služby. 

 

Co se děje s trhem pozemků pro průmyslovou výstavbu?

/0 Komentáře/in , , /by

Změny ve strategii energetické koncepce se nečekaně promítají i do realit. Volné plochy začaly znovu zajímat investory zabývající se obnovitelnými zdroji energie. 

O trh se mohou dělit jen s těmi průmyslovými developery, kteří mají zajištěné nebankovní financování. Nárůst úrokových sazeb loni přibrzdil investice některých průmyslových developerů do nákupu nových lokalit. P3 Logistic Parks naopak díky silnému finančnímu zázemí svého vlastníka letos plánuje v České republice nakoupit desítky tisíc metrů čtverečních ploch. 

P3 se dívá zejména po takových lokalitách, které mají vhodný způsob využití podle územního plánu (lehká výroba a skladování) a jsou dobře dopravně dostupné. Je připravena koupit nejen pozemky pro budoucí výstavbu, ale i stávající objekty, které jsou buď prázdné, nebo obsazené nájemci. Nevyhýbá se ani brownfieldům. 

Snaha o energetickou soběstačnost a poptávka po skladových a výrobních halách si navzájem nekonkurují. Průmysloví developeři už dnes připravují střechy budov na osazení fotovoltaikou. Dá se tak říct, že situace má win-win řešení. 

Tři otázky pro P3

Průmyslový developer P3 Logistic Parks se v letošním roce chystá masivně rozšířit své české portfolio. 

Má zájem o pozemky i již fungující parky. Další plány prozradil Ondřej Vodička, který má v P3 na starosti akvizice. 

Nedostatek prostor pro skladování se v našem regionu skloňuje již několik let. Vedle toho nás ale také trápí vysoká inflace. Proč se P3 chystá nakupovat právě teď?

V ČR spravujeme 87 hal v 16 parcích a jejich obsazenost přesahuje 97 %. Aktuálně stavíme ve třech parcích a ve dvou z nich máme ještě rezervu pro další výstavbu v objemu přes 177 000 m2. Pro náš další rozvoj potřebujeme nové lokality. Zatímco velká část trhu pod tíhou náročného bankovního financování utlumuje aktivity, my si díky silnému zázemí našeho vlastníka můžeme dovolit investovat. 

O jaké typy nemovitostí máte zájem? O pozemky, nebo o celé průmyslové parky?

Jsme připraveni koupit nejen pozemky pro budoucí výstavbu, ale i stávající objekty, a to prázdné i obsazené. To může být zajímavé pro vlastníky nemovitostí, kteří v nich mají vázaný kapitál a prodejem (a třeba i zpětným pronájmem) získají prostředky k aktuálnímu využití. Soustředíme se na pozemky o velikosti okolo 50 000 m2, v případě Brna a Prahy alespoň 30 000 m2. Podle územního plánu musí mít určení pro lehkou výrobu a skladování, nemáme zájem stavět na pozemcích s kvalitní půdou, zajímavé jsou proto i brownfieldy. 

Co je pro vás při výběru lokality klíčové?

Rozhodující je dostupnost jak z hlediska zaměstnanosti, tak zejména dopravy, třeba i s ohledem na budoucí dostavbu dálniční sítě. Naše parky najdete blízko dálnic a rychlostních silnic, mimo obytnou zástavbu. Největší zájem o průmyslové parky je tradičně v okolí velkých měst, proto máme v hledáčku určitě Prahu i Brno; zajímavé mohou být ale i jižní Čechy a v budoucnu třeba regiony v Karlovarském kraji. Obecně se ale dá říct, že investujeme tam, kde jsou příležitosti.

Chci více propagovat naši činnost na lokální i mezinárodní úrovni

/0 Komentáře/in , /by

Předsedkyní České rady pro šetrné budovy (CZGBC), zaměřující se na prosazování zásad šetrného stavebnictví, se nedávno nově stala Iveta Králová, manažerka Saint-Gobain divize Ecophon.

Podle svých slov by ráda navázala na úspěšné směřování a rozvoj CZGBC. „Chtěla bych ještě posílit členskou základnu, prohloubit interakci se členy a těsněji spolupracovat s výkonným týmem rady,“ říká Iveta Králová v rozhovoru pro Development News.

Jaké budou vaše nejbližší kroky coby předsedkyně CZGBC?

Nezbytná jsou pro mne pravidelná osobní setkání, a to jak s výkonným týmem, tak s představenstvem. Budu usilovat o intenzivnější zapojení členů představenstva do akcí, které CZGBC pořádá. A pokud se budou maximálně profilovat podle oblastí a témat, jejichž garanty jsou, věřím, že členové rady budou lépe vědět, na koho se mohou obracet. Kromě toho, že jsem byla zvolena předsedkyní CZGBC, jsem zároveň zodpovědná i za komunikaci navenek a marketing. V této souvislosti bych chtěla využít svých kontaktů a propagovat organizaci nejen na lokální, ale i mezinárodní úrovni.

S CZGBC spolupracujete již dlouhodobě. Na jakých aktivitách jste se doposud hlavně podílela?

Moje dosavadní činnost byla spojena hlavně s tématem vytváření optimálního vnitřního prostředí v budovách. Jako koordinátorka pracovní skupiny pro tuto oblast podněcuji naše členy, aby sdíleli případové studie, trendy a novinky týkající se této problematiky. Každý náš člen je specialistou v určitém konkrétním oboru a v pracovní skupině hledáme synergie, abychom nastavili standardy zdravého prostředí v budovách, a věnujeme se i edukaci. Naším cílem je spokojený uživatel budovy.

V čem vidíte největší přínos CZGBC? 

Za vše hovoří, že se již sedm let zapojuji do činnosti její činnosti. Nesporným přínosem je podle mého názoru sdílení informací a know-how v oblasti stavebnictví a vzdělávání. Důležitá je také komunikace s resorty na MŽP, MMR a MPO a samozřejmě prosazování zásad šetrného stavebnictví. Nesmím opomenout ani komunikaci na vládní úrovni. 

Zmínila jste zásady šetrného stavebnictví. Co je podle vás třeba změnit v oblasti českého stavebnictví, aby se snížily jeho dopady na životní prostředí?

Nutné je změnit hlavně myšlení a přístup společnosti, a to jak jednotlivců, tak firem. Musíme sdílet dosažené úspěchy a chystané změny. Je nutné se vzájemně podporovat a inspirovat. Změny nemusejí být velkého rozsahu ani skokové. Naopak by měly být postupné a racionální. I menší kroky, které vedou k šetrnému stavebnictví, se cení. Je ale potřeba také zapracovat na legislativním rámci.

Tématem číslo jedna v oblasti stavebnictví se v poslední době stal růst cen materiálů. Mnoho odborníků předpovídá, že na úroveň běžnou před třemi roky se již nevrátí. Nahrává tato situace šanci na větší prosazení zásad cirkulární ekonomiky ve stavebnictví?

Určitě ano. Kromě využívání recyklovaných materiálů je ale také důležité nastavit podmínky zpětného odběru materiálů. To se dnes děje spíše výjimečně.

Proč se ve stavebnictví zatím většina materiálů nerecykluje? Kde vidíte hlavní příčinu?

Až v posledních letech pociťujeme nedostatek některých materiálů. Je to pro nás všechny nová situace. Z pohledu výrobních firem se zpočátku může zdát nepředstavitelné, že nahradí surovinu novým zdrojem. Je to proces změny, u něhož jsou nutné kompromisy, přináší určitou finanční zátěž a vyžaduje odhodlání. Bohužel větší recyklaci materiálů zatím nepodporuje legislativa. 

Podle návrhu směrnice EU mají být všechny nově postavené budovy od roku 2030 bezemisní. Považujete to za splnitelný a správně nastavený cíl?

Jsem optimista. Myslím si, že směr je to správný a plán je více než ambiciózní. Rada svými aktivitami chce přispět k jeho plnění, a proto například v současné době pracuje na tvorbě road mapy, jak v ČR dosáhnout bezemisních budov. Vzhledem k tomu, že do přípravy jsou zapojení členové z celého hodnotového řetězce stavebnictví, věříme, že vytvořená doporučení budou následně moct využít společnosti z celého odvětví šetrného stavebnictví.

DELTA slaví 30 let a chce více sázet na udržitelnost

/0 Komentáře/in , , /by

Firma DELTA vznikla v rakouském městě Wels, kde dosud sídlí její centrála. Celkově má skupina firem DELTA 12 poboček ve čtyřech zemích s více než 350 zaměstnanci, z nichž asi 50 zahrnuje česko-slovenský tým.

I když historicky první pobočka v Čechách byla účelově založena v Českých Budějovicích, kde DELTA doprovázela stavbu lokálního nákupního centra, dnes má DELTA v Čechách své zastoupení v Praze a Třebíči. Více nám o minulosti i současnosti firmy řekl její CEO Erik Štefanovič.

V rámci skupiny firem DELTA slaví kulaté výročí pouze česká pobočka?

Celkově DELTA existuje už impozantních 47 let, což doufám ukazuje, že to, co děláme, děláme dobře. Proto na turbulentním stavebním trhu pracujeme už tak dlouho, což mě velice těší. Před těmi 30 lety to začalo jako v mnoha jiných firmách. Rakouská matka se rozhodla rozšířit své působení na další zajímavě se rozvíjející trhy a rozhodnutí padlo na ČR. V té době jsem nastoupil do rakouské centrály ve Welsu. Krátce na to jsme se dohodli na tom, že přestoupím do České republiky a začnu jako první zaměstnanec rozvíjet projekci pro český trh.

Jaké byly ty začátky?

Česká republika měla vždy silnou tradici v průmyslu a i zde se v roce 1993 odvíjel silný nárůst a zajímavé trendy, a proto i česká DELTA byla hodně vázána na průmysl. Pracovali jsme pro značky, jako je Magna, Fischer, Mann Hummel, dm drogerie apod. Silně se také měnil trend v oblasti nakupování a zábavy, vznikala první nákupní centra propojená se zábavou, takže i my jsme pracovali na projektech typu Europark Praha, síť prodejen ASKO nábytek, STOP SHOP, Möbelix, Billa, Kaufland nebo postupném budovaní sítě multikin CineStar. To byly takové základy, které vlastně v České republice vznikaly. Bylo nutné vytvořit infrastrukturu řekněme pracovních míst a zároveň infrastrukturu pro nakupování. Takže naše první projekty byly vesměs z 50 % průmysl a z 50 % nakupování. Naše portfolio tvořila převážně větší nákupní centra v kombinaci s průmyslem a administrativními objekty. Dnes už jsme se posunuli a směřujeme k oblasti výstavby objektů pro zdravotnictví, stavby v oblasti vzdělávání, kultury, sportu a bytových komplexů. 

Co bylo v průběhu těch let takovým důležitým milníkem?

Z mého pohledu – i pro českou DELTU – to byl Europark v Praze Štěrboholích. Bylo to v začátcích fungování české pobočky DELTA, když nám byl svěřen mezinárodní projektový management tohoto nákupního centra, v té době jednoho z největších. Specifikem navíc bylo, že klient nechtěl pracovat s generálním dodavatelem, takže jsme tenkrát při výstavbě řídili zhruba 60 mezinárodních firem. Museli jsme je koordinovat, aby bylo možné nákupní centrum postavit. U toho jsme se hodně naučili a posunulo nás to výrazně dopředu. Následně jsme pak postavili ještě jedno nákupní centrum v Hradci Králové. Bylo to období, kdy jsme začali růst a z malého týmu o pěti lidech jsme se najednou rozrostli na dvojnásobek a postupem času jsme se dostali až k dnešní podobě. Česko-slovenský tým, který nyní vedu, má téměř 50 lidí, kteří nyní působí na zdejším trhu.

Hovoříte o česko-slovenské společnosti. Jak to v dnešních podmínkách funguje?

Jsem jednatelem české i slovenské pobočky, z nichž každá je samotná společnost s ručením omezeným a velice úzce spolupracují. Kolegyně a kolegové jsou často odborníci na určitou problematiku, takže třeba někteří slovenští zaměstnanci pracují na českých projektech a naopak, protože to prostě umějí lépe. Takže se vzájemně doplňujeme. A v tom je myslím velká síla naší společnosti, vzájemná propojenost kompetencí a zároveň rozmanitost zkušeností z jednotlivých trhů. 

Europark byl jediným milníkem?

Určitě ne. Jedním z dalších důležitých milníků byla skutečnost, že jsme velice brzy zahájili modelování budov v BIM. Již před 10 lety jsme v BIM a celkové digitalizaci stavebních procesů viděli perspektivu do budoucna, proto jsme se snažili velice brzy sbírat zkušenosti. Dělali jsme to  s nadsázkou řečeno skoro až potají, protože klienti často nevěděli, že zakázku modelujeme zároveň v BIM. Tehdy jsme se vlastně učili s tím softwarem zacházet a sbírali jsme zkušenosti, které v počátcích byly bolestivé. Na trhu nic takového nebylo, všechno jsme si museli připravit sami. Dnes fungují knihovny prvků, kde jsou téměř všechny potřebné elementy k dispozici. Tehdy to ale bylo velice náročné, ale získali jsme tím obrovský náskok. Právě tyto zkušenosti s BIM dokážeme nyní při projektování budov smysluplně ve prospěch investora zúročit. A myslím si, že právě tento nový způsob tvorby projektů bude znamenat výraznou změnu do budoucna. Sběr a příprava správných dat nám vytvoří možnost, abychom v budoucnu dokázali vybudovat skutečně inteligentní města a uměli jednotlivé objekty opravdu efektivně propojovat. 

V čem vidíte výhodu BIM?

Jako jednu z hlavních výhod BIM vnímám absolutní transparentnost, propojenost informací, a tedy i změnu v komunikaci na projektu pro všechny zúčastněné. Včetně eliminace chyb, nepřesností a maximální zefektivnění všech procesů v rámci celého týmu od architektonického konceptu až po kolaudaci a s tím spojenou otázkou předání informací správci budovy či facility managementu. A když půjdeme ještě dál, tak nám BIM dokáže přesně zobrazit i zbytkovou prodejní hodnotu materiálu a budeme mít k dispozici i mnohé další informace třeba ve smyslu energetické náročnosti budovy, což přináší investorovi či majiteli objektu obrovské množství výhod. Tato data, která o projektu shromažďujeme, nám v budoucnu pomohou přistupovat k různým procesům mnohem smysluplněji.

Za těch 30 let ale nebylo vždy vše růžové, že?

Na stavebnictví je krásné to, že se neustále něco děje. Obor, který se neustále vyvíjí dál, inovuje, neustále zažíváme změny a rozhodně nelze usnout na vavřínech. Loni jsme zažívali při výstavbě výzvy spojené s chybějícím stavebním materiálem a s tím, jak zoptimalizovat všechny navazující procesy a jak co nejúčinněji vznikající skluz zmírnit. I v budoucnu očekáváme, že některé materiály se stanou hůře dostupné, souvisí to s chováním k naší planetě. Proto budeme nuceni se v horizontu několika let více zaměřit na recyklaci materiálů a právě i v tom nám velmi efektivně dokáže pomoci BIM. BIM model bude obsahovat informace o obdobném objektu, který je určen k demolici, a tak bude možné si ho koupit a recyklovat. Musíme změnit myšlení a naučit se to jinak. Jako obrovskou výhodu vnímám právě sílu dat a informací. Při jejich vyhodnocování nám bude pomáhat umělá inteligence. Zatím nám ale chybí součinnost, protože stále velmi plýtváme. Města mají určité potřeby, ale my nevíme, zda je dokážeme lépe vykrývat, protože nemáme dostatečné informace. Do budoucna by se mi líbilo, aby informace byly k dispozici a my je lépe využívali pro vyšší energetickou efektivitu, zdraví obyvatel a celkovou ochranu klimatu.

Dostáváme se do současnosti. Jak vypadá dnešní struktura společnosti?

Před zhruba 10 lety došlo ke změně managementu v naší společnosti. Ten původní zakládající management v Rakousku odcházel a odprodal firmu nástupcům. Konkrétně, dva ze tří zakladatelů odešli ze společnosti, jeden měl chuť s námi pokračovat a zůstal; 10 manažerů dostalo možnost odkoupit si podíl ve firmě, tudíž se z nás stali spolumajitelé nové firmy. Měli jsme plány, které samozřejmě zahrnovaly růst společnosti, podporu, rozvoj udržitelným směrem atd. Naším posláním je jednoduše řečeno vytvářet lepší svět a snažíme se tímto směrem nadchnout naše kolegyně a kolegy i investory. Když jsme přebírali v nové vlastnické struktuře skupinu DELTA, bylo nás asi 120, v současné době se skupina DELTA rozrostla na více než 350 zaměstnanců. 

Jaké projekty vám dělají radost?

Těší mě, že v posledních měsících cítím velkou snahu investorů i klientů o změnu myšlení. Začínají si totiž uvědomovat, že je čas na určitou změnu. Postup je sice pomalý, ale citelný. Před lety jsme si dali cíl, aby alespoň jeden element v každém projektu byl zelený – a to se nyní skutečně daří i díky tomu, že klienti mění přístup.

Co by tomu ještě mohlo více napomoci?

Je třeba navodit systém vzoru, to znamená, že ti největší hráči – ideálně státní, ale i veřejná sféra, zejména velcí developeři, jejichž projekty jsou viditelnější a často investují obrovské peníze – by měli být vzorem pro ostatní. To se mi například líbí v Rakousku, kde jsme nedávno otevírali projekt studentského kampusu v rámci nemocnice v Riedu. Investor se tam rozhodl pro maximální udržitelnost a společně jsme vytvořili pro okolí a (nejen) mladé lidi inspirativní vzor, a to je strašně důležité. 

Jaké máte plány do budoucna?

Velmi silně se nyní chceme chopit právě udržitelnosti. V celé skupině jsme během posledního roku shromáždili přes 30 specialistů ze všech poboček do jednoho interdisciplinárního týmu napříč všemi čtyřmi zeměmi, který má na starosti udržitelnou výstavbu. Směřujeme k poradenství v oblasti taxonomie, ESG, připravujeme vlastní certifikaci budov atd. Také v České republice se snažíme velmi aktivně rozvíjet tímto směrem. Naší snahou je, aby od začátku klient uvažoval o projektu jiným způsobem – a v tom vidím velkou příležitost.

Máte nějaké konkrétní příklady?

Naše skupina se například loni rozhodla, že letošním rokem počínaje v Rakousku a od příštího roku také u nás nebudeme pořizovat nová auta se spalovacím motorem, takže veškerou firemní flotilu budou tvořit pouze elektro auta. To je tedy cesta, kdy i náš český tým bude muset změnit způsob uvažování. Myslím, že naše zodpovědnost za snižování uhlíkové stopy nebude vyžadována pouze legislativně, ale bude také obecně očekávána od našich klientů a partnerů. Pevně doufám, že Evropa bude pro ostatní vzorem.

Učili jsme se za pochodu…

/0 Komentáře/in , , , /by

Před 30 lety postavila developerská společnost InterCora první obchodní centrum v Plzni a změnila tak kulturu nakupování. Nyní má na kontě přes 300 retailových objektů a další staví. 

O počátcích podnikání i vizích jsme hovořili se zakladateli firmy Ivanem Hlaváčkem (IH) a Dr. Güntherem Zembschem (GZ).

InterCora letos slaví třicítku. Vzpomenete si, jak to všechno začalo?

IH: Vidím to, jako by to bylo včera. Když jsme naši společnost s mým přítelem a obchodním partnerem Dr. Güntherem Zembschem v roce 1993 zakládali, byl krásný zimní den a ve vzduchu ještě byla cítit euforie z nově nabyté svobody. 

Jak jste se seznámili?

IH: V roce 1981 jsem emigroval do Německa, potkali jsme se v Bavorsku, kde jsem prožil kus života a dodnes se tam rád vracím. Podnikatelskou vizi jsme s Güntherem začali formovat ještě před pádem režimu. Začátky nebyly snadné, protože jsme na trhu byli opravdoví průkopníci. Vystavěli jsme vůbec první obchodní centru v Plzni – NC EDEKA na Lochotíně. 

S jakými výzvami jste se setkávali?

IH: Učili jsme se za pochodu. Vzpomínám si na otevření našeho prvního obchodního centra. Položili jsme tam krásnou keramickou dlažbu a byli na ni náležitě hrdí. Když přijel na přejímku tehdejší ředitel EDEKY, vytáhl z kapsy kovovou marku, poslal ji po zemi a mince poskakovala sem tam. Řekl, že dlažbu musíme vyměnit, že musí být hladká, aby po ní nákupní vozíky dobře jezdily. Tak jsme to opravili. S každým dokončeným projektem jsme rostli. Začínali jsme jako malá kancelář se dvěma zaměstnanci. Dnes máme 75 kolegů, specializovaná oddělení a jsme lídrem retailového trhu v České republice a na Slovensku.

Jak zpětně vnímáte 90. léta? Co byly hlavní impulzy k vašemu růstu? 

IH: Tehdy a první roky nového milénia byly svým způsobem neopakovatelným obdobím, které vytvořilo všem podnikavým občanům ideální podmínky pro uskutečnění snů. Společnost tehdy při přechodu na tržní ekonomiku toužila dohnat trendy běžné v západní Evropě, přičemž jedním ze symbolů byly supermarkety, kde bylo k dostání spotřební zboží po celý rok. S érou socialismu skončilo nebo postupně uvadalo množství státních podniků, jako byly například pivovary, cukrovary nebo provozovatelé autobusové dopravy. InterCora se tak vedle standardních projektů soustředila i na tyto brownfieldy, jimž vtiskla novou tvář. Města tenkrát prodej pozemků a rozvoj služeb pro občany všestranně podporovala a spolu se státem budovala potřebnou infrastrukturu.

GZ: Tehdy jsme si také rozdělili role. Zatímco Ivan měl na starosti koordinaci projektů a chod firmy, já jsem se soustředil na financování projektů úvěrovými bankami. Bylo to období velmi rychlé expanze, současně se vyvíjel a sytil retailový trh. Časy téměř neomezených možností jsou sice ty tam, ale my máme stále chuť stabilně růst.

Na kontě máte přes 300 objektů. Na jaký projekt jste nejvíc hrdí?

GZ: Za velký úspěch považujeme hybridní nákupní centrum v Banské Bystrici. Řadu let poskytujeme mezaninové úvěry podle zásady, že pokud náš věřitel narazí na problémy s realizací financovaného objektu, které nedokáže sám vyřešit, převezmeme objekt a dokončíme jej sami. Před více než pěti lety jsme prostřednictvím jedné rakouské banky obdrželi žádost vídeňského developera o mezaninový úvěr v řádu 5 až 10 mil. eur. Po přezkoumání předložených dokumentů jsme se rozhodli poskytnout mezaninový úvěr. Společně s financující bankou jsme přezkoumali dokumenty a zjistili, že řada z nich je zfalšovaná, například doklady o katastru nemovitostí, doklady o majetkových poměrech atd. Projekt byl velmi složitý. Jeho součástí je centrální autobusové nádraží, které je spojeno s hlavním nádražím železniční sítě Slovenské republiky. Nákupní centrum je koncipováno jako hybridní, část jako obchodní centrum a část jako nákupní galerie. Nebylo možné předvídat, že se generální dodavatel po zhotovení zhruba poloviny objemu stavby dostane do platební neschopnosti, takže jsme museli přeskupit a koordinovat jeho subdodavatele. Až po otevření autobusového nádraží a obchodního centra Terminal jsme se dozvěděli, že všichni naši předchůdci, kteří se pokoušeli projekt realizovat, neuspěli. Toto hybridní nákupní centrum stejně jako autobusové nádraží je v provozu již téměř pět let a je naší vlajkovou lodí na Slovensku.

Které nákupní centrum jste dokončili naposledy a jak se liší od toho prvního před 30 lety?

IH: Za poslední roky se proměnily potřeby a požadavky zákazníků, což se promítlo i do našich nákupních center. Nakupování dnes musí být především zážitek spojený třeba s posezením v kavárně nebo restauraci. Proto jsou samozřejmostí odpočinkové zóny a food courty. Snažíme se rovněž podporovat trvale udržitelný rozvoj, takže na vybraných objektech instalujeme fotovoltaické panely a na parkovištích umožňujeme zákazníkům dobití jejich elektromobilů. Téma životního prostředí nám rozhodně není lhostejné.

Co letos plánujete? A co přejete InterCoře k narozeninám?

GZ: V letošním roce nás čekají dvě velké akce. Předně ve spolupráci s městem Plzní kompletně revitalizujeme jedno z našich starších nákupních center na plzeňském sídlišti Skvrňany. Jde o technicky náročný projekt spojený s demolicí stávající prodejny Penny Market a dalších prostor a výstavbou zcela nového obchodního centra, vedle něhož město v budoucnu realizuje park. Na Slovensku chystáme výstavbu retailového centra v širším centru Košic. K tomu průběžně rozvíjíme několik developerských projektů, které jsou zatím ve fázi plánování či povolování. Práce je tedy stále dostatek. 

IH: InterCoře bych za sebe i za pana Dr. Zembsche popřál, abychom i nadále měli dost projektů a aby nám i našim kolegům přinášela práce radost a naplnění.

default

Rozvíjíme nejlepší logistické lokality na trhu.

/0 Komentáře/in , , /by

Logistické nemovitosti byly dlouho spíše v pozadí zájmu o dění na trhu, vývoj posledních let však poukázal na jejich důležitost a vysoká poptávka z nich udělala téměř nedostatkové zboží. 

Trendy na tuzemském trhu, udržitelné směřování segmentu, nové technologie i důležitost služeb s přidanou hodnotou jsme probírali s Kateřinou Březinovou (KB) a Annou Jůzovou (AJ), manažerkami pronájmu a zákaznických zkušeností globální industriální developerské jedničky Prologis pro Českou republiku.  

Jak hodnotíte vývoj tuzemského trhu logistických nemovitostí v roce 2022? Jak se v něm dařilo portfoliu Prologis?

KB: Rok 2022 byl charakteristický vysokou mírou obsazenosti, napjatým tržním prostředím i rychlým růstem nájmů. Naše české portfolio ke konci roku tvořilo přes 1,37 mil. m2 prostor, které byly pronajaty z 99 %. Vnímáme, že firmy hledají zázemí v blízkosti spotřebitelů, tedy ve městech jako Praha, Brno a Plzeň, na něž se i strategicky soustředíme. Dlouhodobě se nám daří získávat do těchto lokalit silné místní i světové značky a posilovat vztahy se stávajícími zákazníky. 

AJ: Důkazem naší relevance pro místní trh je i studie nezávislé poradenské společnosti Oxford Economics, kterou si dala vypracovat a loni aktualizovala naše americká centrála. Vyplývá z ní, že místními sklady Prologis ročně projde zboží v hodnotě až 12,1 % českého HDP, což je vůbec nejvíce ze všech globálních trhů, kde působíme.

Často skloňovaným tématem je v České republice vysoká poptávka po nových logistických nemovitostech, ale rovněž i velmi omezené možnosti nové výstavby. Jak složitě hledají developeři vaší velkosti nové příležitosti?

KB: Tento trend vnímáme dlouhodobě. Vzhledem k tomu, že jsme v době nedávného boomu poptávky po logistických nemovitostech od společností v oboru e-commerce de facto zastavěli náš pozemkový fond, je aktuálně hledání nových příležitostí k developmentu jednou z našich priorit. Zároveň ale chceme zachovat náš fokus jen na nejlepší lokality – kvalita našeho portfolia bude vždy výše než snaha zastavět co největší plochu. Víme ale, že možnosti zde stále jsou, skvělým příkladem je náš právě vznikající park Prague-D1 Ostředek. 

Je v dnešní době ještě vůbec možné stavět spekulativně?

AJ: Ano, i v aktuální tržní situaci to jde – spekulativně stavíme právě park v Ostředku, aktuálně dvě nové budovy s plochou přes 33 000 m2. V lokalitě navíc máme další stavební potenciál. Tento typ výstavby nám umožňuje reflektovat zvýšenou poptávku v určitých oblastech, zejména v širším okolí Prahy, a reagovat tak okamžitě na potřebu zákazníků.

Omezená možnost výstavby vedla v uplynulém roce k markantnímu meziročnímu růstu nájmů v logistických prostorách. Jak jste situaci vnímali u vás?

KB: Loňský rok bychom bez nadsázky mohli označit za rok rekordního růstu nájmů. Nájmy v Praze se u nás meziročně posunuly o 25 až 35 % podle jednotlivých lokalit a rozloze prostor, respektive dalších specifických faktorech. Je ale třeba zmínit, že v uplynulých zhruba 10 letech se tu nájmy držely na stabilní, nižší úrovni a teprve nyní dosáhly úrovně jiných evropských metropolí. 

AJ: Zároveň naše interní výzkumy ukazují, že náklady na nájem jsou v provozu firem jen relativně malou položkou. Mnohem zásadnější jsou rozpočty na dopravu či pracovní sílu. I proto soustředíme naši výstavbu k velkým spotřebitelským centrům tak, aby byly nemovitosti pohodlně a rychle dostupné pro nájemce a odběratele jejich zboží či služeb i zaměstnance. A hledáme další, někdy i netradiční cesty, jak zákazníkům a jejich lidem usnadnit a zpříjemnit provoz v našich parcích, například aktivitami z iniciativy Parklife. V jejím rámci stavíme sportovní hřiště a volnočasové zóny, pořádáme koncerty, vánoční trhy nebo letní zmrzlinovou tour a mnoho dalšího. Těší nás pozitivní odezva, s níž se tyto aktivity setkávají.

Klíčovým pojmem pro oblast developmentu i dodavatelských řetězců je v dnešní době udržitelnost. Jaké jsou vaše iniciativy a ambice v těchto oblastech?

KB: Udržitelnost je základním pilířem naší firemní filozofie, výstavby i následného provozu našich budov. Je klíčovým kritériem pro výběr stavebních materiálů a postupů jakož i následnou instalaci řešení v interiérech. Od roku 2018 podrobujeme všechny nové budovy certifikaci BREEAM a dosahujeme vysokého hodnocení. Standardem je již mimo jiné šetrné pokročilé LED osvětlení nebo systém pro dálkový monitoring spotřeby energií. Instalujeme také tepelná čerpadla, v některých lokalitách i retenční nádrže a podporujeme elektromobilitu budováním dobíjecí infrastruktury. Připravujeme také spuštění programu SolarSmart v rámci naší platformy Essentials, která je v zásadě tržištěm pro široké spektrum provozních řešení a produktů. Zákazníci si zde budou moci pohodlně objednat solární panely, o jejichž instalaci a uvedení do provozu se postaráme. Nájemcům nabídneme také výběr financování. Všechny tyto konkrétní kroky jsou součástí našich dlouhodobých cílů, k nimž jsme se zavázali partnerstvím s iniciativou SBTi. Do roku 2025 chceme dosáhnout výstavby s nulovými emisemi uhlíku, do roku 2030 provozu s nulovými čistými emisemi a do roku 2040 nulových čistých emisí v celém našem hodnotovém řetězci.

Jaký je mezi zákazníky zájem o specifická řešení, jako je implementace robotizačních nebo automatizačních technologií?

AJ: Zájem o automatizaci přirozeně roste, zejména protože na trhu přetrvává problém s nedostatkem pracovních sil. Jelikož poptávka spotřebitelů a tlak na včasné doručení zásilek neustávají, hledají společnosti způsoby, jak zefektivnit svůj provoz – což platí v nových i starších prostorách. My pak coby dlouhodobý vlastník a provozovatel našich budov klademe důraz na to, aby byly pro potřeby zákazníků vždy relevantní.

KB: V loňském roce jsme například modernizovali budovu v Prologis Park Prague-Rudná, což je nejstarší park našeho českého portfolia, pro společnost Zásilkovna. Vzniklo díky tomu špičkové distribuční centrum, kde „pracuje“ 200 třídicích robotů. Na druhou stranu příkladem výstavby na míru, jejíž zamýšlenou součástí byly robotické prvky už od počátku, je náš nedávný development v parku v Chrášťanech. Tam jsme postavili distribuční centrum o rozloze 14 000 m2 pro e-commerce gigant Rohlik.cz. Budova byla vybavena automatizačním systémem AutoStore, jenž je v Česku naprosto unikátní.

Jaké hlavní projekty chystáte pro letošek?

AJ: Budeme pokračovat v novém developmentu, aktuálně zejména v Ostředku, ale samozřejmě také v kultivaci našich stávajících parků a příjemného, přátelského prostředí v nich. Jako zásadní vnímáme také další zdokonalování platformy Prologis Essentials, jejímž prostřednictvím mohou zákazníci vybavit své budovy nejrůznější manipulační technikou, bezpečnostními řešeními a například již zmíněnými roboty za výhodné ceny.

KB: Pokračovat budeme i v rozvíjení služeb zákazníkům nad rámec čtyř stěn a střechy našich budov – tak, aby jejich provoz mohl u nás plynout hladce, udržitelně a v duchu komunitní atmosféry.