V nejisté době se objevují nové příležitosti

/0 Komentáře/in , , , , /by

Ve dnech 12. až 15. března se v Cannes uskutečnil 34. ročník veletrhu MIPIM. Hlavním mottem bylo letos Na bydlení záleží! (Housing Matters!).

Na jih Francie se sjelo přes 20 000 účastníků, mezi nimž byli investoři, realitní odborníci či představitelé veřejné a státní správy z celkem 90 zemí. Na ploše 19 500 m2 mohli navštívit na 340 stánků a expozic. Představili se tu tradiční účastníci, ale také letošní nováčci ze Severní Ameriky, Blízkého východu, jihovýchodní Asie a dalších zemí, které na MIPIM představily atraktivní oblasti pro investice.

MIPIM opět přilákal zástupce největších světových institucionálních investorů, jako jsou penzijní fondy či podílové fondy, pojišťovací společnosti, univerzitní nadace a státní investiční fondy. Celkově MIPIM přivítal investory spravující aktiva přes 4 biliony eur.

MIPIM 2024 byl dosud nejudržitelnějším ročníkem, který se vyznačoval čtyřmi závazky: učinit MIPIM čistší, zelenější, rozmanitější a zvýšit jeho společenský dopad.

Česká republika letos zůstala v ústraní – na rozdíl od sousedních zemí (s výjimkou Slovenska) – se na MIPIM po delší době nepředstavilo žádné město ani region.

Nicméně zástupci českých či v tuzemsku působících společností si cestu do Cannes našli. Některé z nich jsme požádali o stručné shrnutí jejich dojmů.

  1. Jak jste zaregistroval hlavní téma letošního MIPIM a v jaké formě?
  2. Připravujeme článek o umělé inteligenci v architektuře. Bylo to téma na veletrhu patrné?
  3. Které přednášky byly pro vás zajímavé a určitým způsobem inspirativní?
  4. Velkému zájmu se vždy těší v Cannes soutěž MIPIM Awards. Patřil některý z přihlášených projektů k vašim favoritům?

M.Sc. Tero Loukonen, Head of Research, PASSERINVEST GROUP, a. s.

  1. Bydlení a jeho různé podkategorie (společné bydlení, studentské bydlení, soužití více rodin atd.) se v průběhu týdne odrazily v různých diskusích. Nedostatek dostupného bydlení je velkým tématem na mnoha trzích. Inspirativní byl půldenní pondělní summit Na bydlení záleží! O udržitelnosti, nulové uhlíkové stopě a ESG se během onoho týdne často diskutovalo v různých debatách. Vnímal jsem, jsem, že nálada na investičním trhu byla lepší než na loňském veletrhu EXPO REAL, přestože z diskusí na MIPIM zatím přesvědčivě nevyplynulo, kdy bude investiční trh aktivnější – i když mnozí letos očekávají nárůst transakcí. Hodně řečníků se domnívalo, že jsme na dně nebo blízko něj v procesu přeceňování. Někteří se domnívají, že nyní je ten správný čas začít hledat příležitosti k investicím, zatímco jiní byli toho názoru, že přeceňování ještě v Evropě neskončilo. Nicméně se zdá, že na trhu je větší jistota ohledně směřování úrokových sazeb a investoři to vidí.
  2. Ano, bylo. Několik řečníků na různých konferencích hovořilo o AI. A také jsem se zúčastnil konference AI a nemovitosti, která byla jednou z nejvíce navštívených ve velkém sále Leaders Perspective Stage. Nejprve to byla působivá prezentace profesora z Kolumbijské univerzity, po níž následovala panelová diskuse, v níž ředitel globální architektonické firmy hovořil o tom, jak umělá inteligence mění práci architektů. Vlastně představil AI a architekturu na SOUP Urban Festival v roce 2023.
  3. Bylo jich hodně, takže zde uvedu jen některé. V rámci pondělního půldenního summitu Na bydlení záleží! představil Kai-Uwe Bergmann, partner skupiny Bjarke Ingels Group, Scénáře bydlení pro budoucnost. V úterý ráno se v londýnském stánku konalo setkání Místa, kde lidé chtějí pracovat. A odpoledne následovala velmi dobrá debata Vize globálních investorů. Ve středu to pak byla již zmíněná konference AI a nemovitosti, která byla velmi působivá. Také Trendy na amerických realitních a kapitálových trzích ve středu přinesly skvělou diskusi. Ve čtvrtek byla nezapomenutelná debata na zasedání Makroekonomika a získávání financování. Jinak se konaly různé prezentace ve stáncích vystavovatelů Grand Paris a NEOM ze Saúdské Arábie, které byly velmi působivé.
  4. Ve čtvrtek večer jsem se zúčastnil slavnostního předávání MIPIM Awards, takže jsem měl možnost vidět všechny nominované a vítěze. Líbil se mi projekt Atmosphere by Krallerhof od Hadi Teherani Architects v kategorii Nejlepší hotelový, turistický a volnočasový projekt. A lyf one-north Singapore v kategorii Nejlepší rezidenční projekt. Také The Ellikon Commercial Hub v kategorii Nejlepší nový megaprojekt vypadal úžasně. Takže jsem měl pro tuto soutěž více než jednoho favorita; byla to skvělá show jako obvykle.

Ing. arch. Oleg Haman, prezident Obce architektů, z. s., CEO a spoluzakladatel architektonické a projekční kanceláře CASUA

  1. Tématem letošního MIPIM byla odolná a udržitelná města. Expozice zemí Blízkého východu tomu naprosto přesně odpovídala. Byla prezentována úplně nová města v divoké přírodě nebo poušti. Architektonicky se jednalo o díla převážně velkých renomovaných londýnských ateliérů.
  2. Já osobně jsem téma AI v architektuře na MIPIM nezaznamenal. To ale neznamená, že tam vůbec nebylo.
  3. Přednášky na MIPIM – zejména bývalých politiků – jsou opravdu velmi inspirující. Měl jsem v plánu jít na vystoupení bývalé finské premiérky, ale časově se to nepotkalo s koktejlem, který jsme pořádali.
  4. Letos jsem měl čtyři zásahy – Royal Belge v Bruselu, Esbjerg Maritime Centre v Dánsku, Atmosphere by Krallerhof v rakouském Leogangu a Living Places v Kodani.

Michal Hink, advokát, partner DLA Piper Prague LLP

  1. Vzhledem k tomu, že se hodně zabývám tématem nájemního bydlení (Built to Rent/PRS projektu), zaregistroval jsem, že na MIPIM toto téma hodně rezonovalo. Jednak jsme se mu jako kancelář věnovali a rovněž mezi klienty byl vidět zájem jak o tyto projekty, tak o investice v tomto segmentu.
  2. Osobně jsem téma AI na veletrhu příliš nezaznamenal. Pravděpodobně jsem ho jen dostatečně nesledoval a nevyhledával je na jednotlivých diskusních setkáních.
  3. Letos jsem se příliš nevěnoval přednáškám na veletrhu, ale spíše osobním schůzkám a potkávání se s konkrétními klienty, proto vstup z mé strany v této oblasti není relevantní.
  4. Mezi finalisty MIPIM AWARDS mě letos zaujal projekt Trojena Ski Village v kategorii Best New Mega Development a Elektrownia Powisłe v kategorii Best Urban Regeneration.

Milan Stříteský, jednatel Business Network CZ s.r.o., oficiální zástupce RX France pro

MIPIM, MAPIC, MIPIM ASIA v ČR a SR

  1. Letošní MIPIM byl klíčovou událostí pro mezinárodní realitní komunitu. Tento ročník se uskutečnil v době globální politické a ekonomické nejistoty, přetrvávající naléhavosti řešit změnu klimatu a zásadních výzev, jimž čelí klíčové realitní sektory, jako jsou komerční a rezidenční nemovitosti. MIPIM si klade za cíl pomoci celosvětové komunitě objevit řešení dlouhodobých strukturálních problémů formou networkingu a diskusí na vysoké úrovni. Veletrhu MIPIM se zúčastnilo přes 200 zástupců z České republiky a Slovenska. Vedle tradiční přítomnosti společností jako CTP Invest představili své produkty a služby předvedli i noví vystavovatelé, např. CRESTYL GROUP a 2N. Akce se rovněž zúčastnilo několik set firem, které působí v realitním byznysu na českém a slovenském trhu. V letošním roce jsme opět spolupracovali s ULI, WBCSD, IIGCC a World Green Building Council, abychom našli mezinárodní řešení prostřednictvím různých konferencí a networkingových programů MIPIM, které zahrnují významné podniky, jako je Bouygues & Schneider. Veletrh MIPIM jako akce sama o sobě také sehrál významnou roli. Ročník 2024 byl dosud nejudržitelnější výstavou a charakterizovaly jej čtyřmi závazky: učinit MIPIM čistší, zelenější a rozmanitější a tím zvýšit náš pozitivní sociální dopad. V letošním roce to byl rezidenční sektor, který aktivně hledal nové modely, které by vyhověly poptávce trhu – od pronájmu po vlastnictví a další změny životního cyklu jedním z klíčových témat diskutovaných na MIPIM v rámci nové půldenní konference Housing Matters! zahájené ještě před zahájením MIPIM. Tato událost svedla dohromady investory, developery, představitele místních úřadů, sdružení a urbanisty, kteří zkoumali, jak vyřešit rostoucí poptávku po bydlení, prudce rostoucí ceny a nerovnosti bydlení a sdíleli vize budoucnosti udržitelného bydlení. Konečně, protože jsme porozuměli zásadní roli nových perspektiv a názorům představitelů průmyslu při transformaci sektoru nemovitostí, jsme letos spustili program MIPIM Challengers. Tato inovativní iniciativa je navržena s tím, že 16 mladým profesionálům z oborů souvisejícím se stavebnictvím z celého světa nabídne příležitost, aby představili své nápady na MIPIM. Dostali jsme ohromující odezvu s více než 150 eseji zaslanými z 20 různých zemí. Zatímco většina příspěvků pocházela ze západní Evropy, náš konečný výběr je rozmanitý a zahrnuje účastníky ze vzdálenějších zemí, včetně Mauricia, Jižní Afriky a USA. Tato kombinace podtrhuje naše odhodlání shromáždit širokou škálu poznatků a zkušeností, abychom podpořili pokrokové změny myšlení v realitním průmyslu.
  2. Doporučuji přečíst si RIBA Artificial Intelligence Report, která byla projednávána na MIPIM a konstatovala, že 41 % architektů nyní používá AI a 43 % z nich pak věří, že AI zvýšila efektivitu procesu navrhování. AI byla žhavým tématem, o němž se na akci několikrát diskutovalo, např. Sanna Marin a specializovaná sekce „AI a nemovitosti: Jak je lze správně používat, jaké to má důsledky, jak revoluční to bude?“, která byla součástí oficiálního programu MIPIM.
  3. Přečtěte si závěrečnou zprávu z veletrhu zmiňující rozhovory na MIPIM o nových oblastech plných příležitostí a optimismu.
  4. Soutěž MIPIM Awards představuje od roku 1991 světově nejudržitelnější a vizionářské projekty. Letos bylo do této celosvětově uznávané realitní soutěže přihlášeno 209 projektů z 39 zemí; některé z nich již dokončené, jiné se teprve začnou stavět. Mezi šest klíčových kritérií patří celková udržitelnost, integrace projektu do prostředí a komunity, kvalita uživatelské zkušenosti, ekonomický přínos, originalita konceptu a architektonické kvality. Vítězové byli vybráni na základě hlasování poroty a hlasování registrovaných delegátů MIPIM online a na místě.

Lenka Kostrounová, ředitelka financování nemovitostí ČSOB

Dojmy bych shrnula nezávisle na otázkách, protože jsem na MIPIM měla trochu jiné priority. Celkově bych shrnula dojmy z letošního MIPIM: Jako vždy velké potěšení ze setkání s významnými hráči Evropy na poli developmentu a investic, výměny názorů a sdílení zkušeností. Jinak letošním veletrhem rezonovala témata jako nájemní a sociální bydlení i spolubydlení. Je evidentní, že nedostatek bytů trápí nejen Čechy, ale i velkou část Evropy. Dalším nosným tématem veletrhu bylo ESG a AI v realitách. Tato témata nabývají na významu a je super při vzájemné diskusi s ostatním i účastníky zjišťovat, jak kdo toto téma chápe, jak je kdo daleko s jejich implementací. V případě ESG není kromě základních faktů, jakými jsou povinnosti snižovat uhlíkovou stopu nebo pravidla reportingu, nic přesně nalinkováno. Je na každém státu, společnosti, aby si našel cestu dosažení cíle. Jsem ráda, že ČSOB věnuje tématu velkou pozornost a je jedním z aktivních členů Rady pro šetrné budovy.

S ohledem na ustupující inflaci a fakt, že úrokové sazby v eurech již zřejmě neporostou (v CZK dokonce klesají), se nálada mezi účastníky zdála o poznání optimističtější než v předchozím roce. Totéž však nelze konstatovat v případě německých návštěvníků, protože tam inflace, růst sazeb a dopad na valuace byl často velmi dramatický. Koho realitní svět zajímá, tak se akce zúčastnil, byť cena vstupenky převyšující 2 000 eur je pro rozpočet firem velký zásek.

Velmi mě překvapila neúčast zástupců české veřejné a státní správy. Poprvé za dobu, co na MIPIM jezdím, což je přes 15 let, zde chyběl stánek českých měst. Nesdílím názor, že se my Češi můžeme potkat doma. Jde přece o to ukázat světu/Evropě, co se u nás chystá za stavby, co a proč se již povedlo, kdo je na trhu aktivní. Setkala jsem se pouze se zástupci Ostravy (Hana Tichánková, náměstkyně primátora pro strategický rozvoj, a jejími kolegy Jiřím Hudcem, Ondřejem Vysloužilem a Adélou Koudelovou), kteří zde letos byli jako návštěvníci, nikoli vystavovatelé. Velké díky za jejich zájem – Ostrava je dynamicky se rozvíjející město a to, že se každoročně veletrhu aktivně účastní, vnímají evropské trendy a snaží se jim přizpůsobit, jednoznačně přispívá k jejich PR mezi investory a developery. Naprostým opakem českého přístupu bylo Polsko a jejich města, která pro marketing na MIPIM dělala vše, aby se zviditelnily jejich projekty (i aktéři).

Zuzana Chudoba, Managing Director, BTR Consulting, s. r. o.

Neodpovím na jednotlivé otázky, ale shrnu své postřehy: Celým veletrhem MIPIM se prolínalo téma bydlení. Tedy v jakékoli formě – studentské, dlouhodobé, krátkodobé, spolubydlení, seniorské. Je zřejmé, že demografický a ekonomický vývoj plus potřeby bydlení nejen v Evropě předstihly nabídku, na kterou reagujeme se zpožděním až nyní. Což podtrhuje podtéma MIPIM Na bydlení záleží! Vesměs jsem cítila pozitivní náladu v oblasti investic do sektoru bydlení, která bude letos jistě podpořena klesajícími úrokovými sazbami a větší sebejistotou na všech trzích. A také nedostatkem bydlení či ubytovacích kapacit a jistým růstem cen v této oblasti.

Škoda je, že se Česká republika, nota bene Praha, která dlouhodobě řeší nedostatek nabídky bydlení v různých formách bydlení této Evropsky významné akce vůbec neúčastnila a dala tak podle mého názoru najevo, že nemá zájem o spolupráci se zahraničními investory, kteří by jistě mohli částečně pomoci současný problém svými investicemi řešit.

Obecně bylo na MIPIM cítit, že účast je oproti předcházejícím ročníkům nižší. Což je určitě spojeno se stále napjatou situací v oblasti dostupných zdrojů a ochotou investovat. Nicméně podle názorů různých investičních skupin se zdá, že by se trh mohl letos rozhýbat a od druhé poloviny roku budeme – doufejme – sledovat více transakcí v porovnání s rokem předchozím napříč Evropou. Velmi zajímavý je přístup států, jako byl hlavní partner MIPIM – Saúdská Arábie nebo dále Omán. Oba státy představily nejen velmi zajímavé rozsáhlé projekty v hlavních městech, ale i schopnost nově vznikající čtvrti v porovnání s Českem povolit a začít stavět v rekordním čase (maximálně dva roky), ale zároveň i závazek je i postavit a dokončit a také zlepšit celkovou pohodu života v nich ve specifických podnebních podmínkách. Celkově bych řekla, že nálada byla pozitivní s ještě více pozitivním výhledem do budoucna.

Tradičním vyvrcholením veletrhu MIPIM bylo slavnostní vyhlášení MIPIM Awards na závěrečném galavečeru ve Festivalovém paláci v Cannes.

Vítězi v jednotlivých kategoriích se stali

  • Nejlepší projekt konverze: Royale Belge, Brusel, Belgie
  • Nejlepší kulturní, sportovní a vzdělávací projekt: Esbjerg Maritime Center, Esbjerg, Dánsko
  • Nejlepší hotelový, turistický a volnočasový projekt: ATMOSPHERE by Krallerhof, Leogang, Rakousko
  • Nejlepší průmyslový a logistický projekt: ESR Higashi Ogishima Distribution Centre, Kawasaki, Japonsko
  • Nejlepší projekt s kombinovaným využitím: Royale Belge, Brusel, Belgie
  • Nejlepší kancelářský a obchodní projekt: St. John’s Terminal, New York, USA
  • Nejlepší rezidenční projekt: Living Places Copenhagen, Kodaň, Dánsko
  • Nejlepší projekt městské regenerace: BASSIN 7, Aarhus, Dánsko
  • Nejlepší nový development: Casa BFF, Milán, Itálie
  • Nejlepší nový megaprojekt: The Ellinikon Commercial Hub, Metropolitan Pole of Hellinikon, Atény, Řecko
  • Zvláštní cena poroty: ESR Higashi Ogishima Distribution Centre, Kawasaki, Japonsko

 

 

 

Není tak časté navrhovat sportovní arénu téměř v centru města

/0 Komentáře/in , , , , /by

Architekt Ondřej Chybík oceňuje odvahu radních města Jihlavy zachovat pozici arény v bezprostřední blízkosti centra města a věří, že toto rozhodnutí přinese synergický efekt jak pro novostavbu, tak pro samotné centrum. 

Aréna tak bude sloužit sportovnímu klubu, veřejnosti i školám v sousedství. Vedle hokeje a dalších halových sportů, zde bude možné provozovat i další sporty, např. na střeše bude běžecký ovál. Plánují se zde i kulturního akce. Kromě flexibilního prostoru pro koncerty nabídne hala i různé variabilní výstavní prostory pro veletrhy, přednášky, putovní expozice. A to vše na hraně historického jádra města. Aréna tak významně rozšíří nabídku aktivit v centru Jihlavy a stane se dalším důvodem, proč navštívit město i Kraj Vysočina. S Ondřejem Chybíkem z brněnského architektonického ateliéru CHYBIK + KRISTOF jsme hovořili o různých aspektech této multifunkční arény.

Původní hala byla v podstatě plechová krabice. Jak jste v ateliéru došli k finální podobě?

Forma budovy vychází z více parametrů, ale ten úplně nejdůležitější je prostupnost územím. Jelikož jsme v centru města, nechtěli jsme vytvořit bariéru v širším kontextu. Proto je areál rozdělen do čtyř objektů (dva stávající a dva nové) a vytváří tak městský kampus. Centrální stavba je samotná multifunkční hala, která je logicky nejvýraznější. Hokej má v srdci Jihlavanů významné místo – i proto je tato stavba formálně nejexpresivnější. Chtěli jsme navrhnout budovu, kterou si budou schopny vybavit a nakreslit i děti ve školce. Půdorysně vychází z tvaru ledové plochy uvnitř a elipsy zvenčí. Různé prolínání těchto dvou základních forem nám dovoluje akcentovat významná místa v objektu, jako jsou vstupy do stadionu.

Hala stojí v místě z jedné strany obklopené parkem, na druhé straně páteřní komunikací. Jak to ovlivnilo návrh?

Stadion je zasazen ve velice pestrém kontextu, z východní strany je průmyslový areál pivovaru Ježek, z jihu budova vysoké školy, ze západu ulice rezidenčního charakteru a ze severu park Smetanovy sady. Definice rozhraní ke každému z těchto celků, byl jedním z nejsložitějších úkolů celého návrhu. Nejvýznamnější změnou je zklidnění ulice Tolstého. Cílem bylo vytvořit významné veřejné prostranství, odkud se vstupuje do budovy vysoké školy a stadionu. V tomto prostoru dojde ke zklidnění dopravy, doplnění mobiliáře, před vysokou školu se navrátí stromořadí a ulice bude směrem k aréně rozšířena, kde plynule naváže na dvojici pobytových schodišť. Ve stejném duchu jsme přistupovali ke každé hraně řešeného území, snažili jsme se naším návrhem vnést novou přidanou hodnotu, která bude propojovat celý městský kampus s jeho okolím. 

Váš ateliér je vyhlášený vnášením moderních technologií a zeleného přístupu do projektů. Jak je to v tomto případě?

Hokejový stadion je v této problematice výzvou, ze své podstaty je energeticky náročný. Snažili jsme se celkový energetický systém co nejvíce propojit, aby například odpadní teplo z výroby ledu bylo používáno pro ohřev vody. Těchto soudobých řešení je v projektu celá řada. Důležitá je práce se stíněním; střecha stadionu je pokryta extenzivní zelení podporující retenci vody a biodiverzitu v centru města. Fasády budov jsou stíněny za pomoci sekundárního pláště včetně okenních otvorů. 

Aréna má být multifunkční. To v provozu znamená mnoho funkcí s velkou variabilitou. Co to pro vás v návrhu představovalo?

V návrhu jsme pracovali s co nejpragmatičtějším rozdělením, aby na sebe jednotlivé funkce co nejlogičtěji navazovaly a zároveň jejich individuální multifunkčnost dovolovala co největší variabilitu. Například ochozy v přízemí arény mohou být využity jako výstavní prostor. Celý komplex bude vybaven soustavou akustických závěsů, které mají schopnost výrazně měnit atmosféru a prostorové uspořádání. Například jsme schopni v aréně zatáhnout celý horní prstenec tribuny, podpořit tak poslechovou pohodu v hale a zároveň uspořádat koncert vážně hudby s menší kapacitou, aniž by prostor vypadal poloprázdně. Tyto změny charakteru interiéru dovolují maximální flexibilitu využití haly – všechno zmíněné je samozřejmě podpořeno audiovizuální technikou.

V době mezi návrhem a výstavbou bylo třeba se vyrovnat s různými nástrahami např. covidem nebo razantním zdražením stavebních materiálů. Došlo v důsledku toho k nějakým změnám oproti původnímu projektu?

V tomto ohledu byl návrh opravdu náročný, v průběhu projektování jsme se museli vyrovnat se spoustou vnějších vlivů, ať už to byl covid, nebo začátek války na Ukrajině, který vedl v inkriminovaném období ke značné nestabilitě světových trhů se stavebními materiály. Některé okamžiky byly opravdu složité, ale vůle města projekt realizovat byla ohromná a výsledkem je dnes stavba v plném proudu, za což jsme jako autoři nesmírně vděční.

Inspirovali jste se nějakým projektem v zahraničí nebo u nás?

Hokejový stadion je téma, které se architektovi nedostane na stůl každý den. Proto jsme nastudování této typologie brali velmi zodpovědně a navštívili jsme bezpočet stadionů, jak u nás, tak v zahraničí. Nedá se říct, že bychom měli nějakou přímou inspiraci, snažili jsem si z každé návštěvy vzít to nejlepší. Co nás zaujalo, je, jak se tato typologie mění. Dnes je v podstatě nemyslitelné, že byste postavili stadion této velikosti, kde by se hrál jen hokej. Arény se staly typologickým chameleonem, který je schopen měnit svou podobu a do značné míry i funkci.

Red.

Foto: Ateliér CHYBIK + KRISTOF

V září 2025 plánuje Jihlava otevřít multifunkční arénu

/0 Komentáře/in , , , , /by

O nutnosti rekonstrukce Horáckého stadionu se v Jihlavě mluvilo nějakých 10 nebo 15 roků, možná i déle. Bylo to dost komplikované, protože na tak malé město, jako je Jihlava, byl projekt poměrně náročný. 

Trvalo dlouho, než vedení města našlo odvahu podniknout zásadní krok a vyhlásit veřejnou architektonickou soutěž na multifunkční arénu, která vyroste na místě starého „zimáku“. Věci se daly do pohybu po volbách v roce 2018. Jedním z těch, kdo stojí u zrodu nové arény, je radní Ing. arch. David Beke.

Ve hře prý tehdy byla i varianta, že nová hala bude postavena na okraji města.

V krajském ani v městském územním plánu pro něco takového nebyly připraveny žádné pozemky. Už v roce 2012 někdo rozhodl, že malý Zimáček bude postaven tam, kde je. Znamenalo by to roztržení obou provozů, dublování dopravní obsluhy, zázemí apod. Všechno by generovalo duplicity. Navíc suburbanizace není nic, co by městům přidalo. Snížila by se podpora podnikání ve městě, byly by třeba masivní investice do hromadné dopravy i do parkovišť pro automobily. Aréna by žila jen v době akcí, ale město potřebuje stavby, které budou žít celý den. Nejen dva tři večery za týden. 

Jakou kapacitu bude mít nový stadion?

Určitě menší než ten původní, v základu je to mezi 5 500 a 7 500 diváky. Doprava k aréně je řešena komplexně a pestře. Pod arénou je parkovací podlaží, kolem arény jezdí páteřní linky MHD, v blízkosti se nachází autobusové nádraží, začíná se budovat i hlavní vlakové nádraží, kam by v horizontu 10 let měl přijet rychlovlak. Do arény se lidé dostanou pěšky z různých směrů, na kole nebo taxíkem. Takto nastavená dopravní obslužnost je jasnou výhodou projektu. Lidé na to časem přijdou. Dnes jsme už jinde než před lety, kdy si všichni mysleli, že je skvělé mít obchodní centra za městem, jako to bylo v Americe v devadesátkách. Ale i tam přišli na to, že to je špatná cesta. My jsme ze začátku samozřejmě nevěděli, kolik to bude stát, jestli seženeme peníze, ale energie, kterou jsme do toho vložili, byla tak velká, že jsme všechny ty problémy za ty roky překonali. Příprava trvala skoro pět let – nemysleli jsme si, že to bude trvat tak dlouho.

Co bylo příčinou?

Velké veřejné projekty prostě trvají dlouho – ať už se to týká náročnosti projektové přípravy, nebo nezbytného shánění peněz. Co se od projektové dokumentace po realizaci nezměnilo, je – až na fasádu a nějaké drobnosti – zadání. Budova je téměř stejná. V době covidu sice došlo k nějakým změnám, ale nebyly nijak dramatické. Poněkud nás vyděsilo, když jsme dostali ke stavebnímu povolení rozpočet na 1,6 mld. Kč, ačkoli jsme původně počítali s 800 mil., takže jsme řekli, že je potřeba to celé seškrtat asi o 200 mil. Kč. Architektonický návrh se nijak radikálně nepřekresloval, byly provedeny jen dílčí úpravy. Byly sníženy počty skleněných prvků, zmenšena část podzemí, některé materiály byly změněny, např. kámen jsme nahrazovali betonem. Slevňovali jsme spíš standard provedení objektu. Zmenšovat nebylo co, protože kapacita pro 5 500 lidí souvisí s tím, aby se tu mohla hrát nejvyšší soutěž v tom či onom sportu. A nejdražší na té budově je právě ten počet lidí, kteří sem tam vejdou…

Jak práce dále postupovaly? 

Loni v létě jsme už měli vysoutěženého generálního dodavatele, ale teprve týden před zahájením prací jsme dostali potvrzení od Národní sportovní agentury na posledních 300 mil. Kč, takže celou dobu jsme pociťovali určitou nejistotu. Kraj na začátku v roce 2018 za pana hejtmana Běhounka neslíbil, že nám dá půl miliardy. Ale pan hejtman řekl, že bude hledat cesty pro to, aby takový projekt v kraji mohl vyrůst, protože mu dává smysl, aby krajské město mělo multifunkční objekt. Začali jsme se bavit o desítkách milionů korun, jimiž by kraj mohl přispět. Kraj se navíc jasně vyjádřil, že nemá zájem arénu provozovat. S aktuálním krajským zastupitelstvem se nám podařilo dojednat podporu projektu v částce 500 mil. Kč. Díky za to zejména oběma hejtmanům. Je to například násobně vyšší suma, než jakou Jihomoravský kraj podpořil arénu v Brně.

Takže se nakonec podařilo peníze poskládat…

Paradoxně inflace a ostatní věci pomohly městu v tom, že se nakonec peníze poskládaly v potřebné částce 1,9 mld. Kč, na kterou je hala rozpočtovaná, resp. vysoutěžená. Za tuto částku by to společnost Gemo skutečně měla postavit. Třeba to bude na zápis do Guinnessovy knihy rekordů, protože to bude možná první stavba, která se vejde do sumy, za niž byla vysoutěžená. Pracujeme na tom, aby to tak skutečně bylo a byla dokončena v termínu.

Jaké bylo původní zadání pro architekta?

Říkám, že to bude vlastně „velký kulturák“. Samozřejmě hokejová Dukla byla hnacím motorem, tým tam po desetiletí působil. Prostřednictvím svého historického odkazu klub tlačil na město, na politiky i na veřejnost, že je třeba se stadionem něco udělat, aby tu hokejová Dukla měla nějakou budoucnost a nežila jen slavnou minulostí. Hokej bude určitě tvořit velkou část provozu. Hala je celkově koncipovaná trošku jinak než jiné podobné haly, třeba O2 Aréna, která slouží především pro jednorázové akce. Od počátku chceme, aby hala žila od rána do večera – s trochou nadsázky se dá říct, že ráno by tam přišly v šest krasobruslařky, po nich malí hokejisté, pak velcí, po nich veřejnost a večer by tam byl koncert. Od začátku to tak bylo naplánované a požadované. Hala má zároveň své specifikum – když jdete kolem, zvenku vidíte až na ledovou plochu, kde se něco děje. Není to prostě taková ta klasická aréna, kde jdete kilometr nějakou černou chodbou a netušíte, co se děje uvnitř. Takže bylo velmi důležité, aby to byla integrální součást města. Pozemek byl relativně malý, ale myslím si, že se s tím architekti popasovali velice dobře.

To mluvíte o architektonickém ateliéru Chybik + Kristof, který arénu navrhoval?

Jejich návrh a jeho největší síla byla v tom, že upřednostnili prostupnost daného území a vytvořili jakousi společnou podnož pod domy, mezi nimiž se dá procházet, takže to objemově zmenšili vůči celému okolí. Považuji to za velkou a zásadní devízu projektu.

V časové ose jsme se dostali do současnosti. Jak je nyní stavba daleko a jaký je krátkodobý výhled?

Na stavbě se už začaly montovat prefabrikované prvky, z velké části je hotové suterénní garážové patro. Pracuje se na monolitech, na ně se už začínají stavět další prefabrikovaná patra s tribunami. Stavba je vlastně rozdělena na jakési kvadráty kvůli plnění časového harmonogramu a staví se takovým rotačním způsobem. V jedné části už jsou stavbaři třeba ve třetím patře, v další ve druhém – a v poslední čtvrtce mohou být ještě v zemi. Takže pomyslně pracovní čety rotují po stavbě. Do konce roku chceme mít halu zastřešenou, aby se mohly instalovat technologie. V září 2025 by měla být nová aréna otevřená, takže termín je dost napnutý. 

Čím je projekt ještě zajímavý?

Určitě to bude montáž střechy, kdy se sem budou muset dopravit a namontovat nosníky až 7 m vysoké a 30 m dlouhé. Montáž by měla probíhat v létě a je tu možnost, že celá ocelová konstrukce se může vlivem tepla roztáhnout až o třeba 10 cm. Proto hledáme i varianty pro montáž v noci apod. Pět jeřábů na staveništi tvoří nyní nejvyšší bod města. Každý den je na stavbě přes 100 lidí a až se bude finišovat, jich budou jich určitě další stovky. 

Počítáte do budoucna s posílením MHD v okolí arény?

Hala je na hlavní páteřní lince MHD. Prostor před arénou budeme zklidňovat, mezi vysokou školou a arénou bude projíždět jen MHD, cyklisté a zásobování; tranzitní dopravu se pokusíme odtud vymístit. Jednáme s dopravním podnikem o případných svozových linkách z parkovišť. Ale Jihlava je tak malá, že poměrně snadno dojdete do haly odkudkoli.

Jaké se plánuje zázemí haly. Máte v plánu nějaký bonbonek?

Bonbonků je tam víc. V důsledku zrušení části v podzemí jsme některé služby vytáhli ven nebo do vyšších pater. V plánu je recepce, jejíž součástí je kavárna, dětský koutek, moderní pivnice s nějakým jednoduchým gastro provozem, která bude na pobytových schodech naproti vysoké škole. Součástí arény a skyboxového patra bude velká profesionální kuchyně, která bude na akcích obsluhovat zázemí v jednotlivých patrech, kde budou gastro pointy. Ty jsou koncipované jako jakési otevřené ostrůvky v prostoru, do nichž se z kuchyně bude zavážet jídlo. Přes týden to bude propojené s pivnicí, aby to provozně dávalo smysl. Zjišťovali jsme zkušenosti v podobných arénách u nás i v zahraničí a snažili jsme se vybrat ty nejlepší varianty.

Skyboxy budou pro partnery lákadlem…

Pro nás je důležitá ekonomika fungování objektu, aby to město nezatížilo. Bude zde 32 skyboxů, začínáme připravovat kalkulaci, diskutujeme s provozovatelem arény i s Bedřichem Ščerbanem, jak obchodně nastavit model spolupráce Dukly a arény. Bude to klíčové partnerství, které je třeba rozumně nastavit, ale všechno musí být zcela transparentní.

 

Arnošt Wagner

Foto: Archiv 

Hala se stane pro obyvatele Jihlavy centrem dění

/0 Komentáře/in , , , , /by

„Celkově vnímám Horáckou multifunkční arénu v Jihlavě jako architektonicky zajímavou, funkční, inovativní veřejnou stavbu, která spojuje kulturu, sport a společnost,“ říká na úvod rozhovoru Josef Prokeš, zkušený projektový manažer DELTA Group ČR.

Odpovědi DELTA Group ČR: Josef Prokeš, senior project manager

Nová multifunkční aréna v Jihlavě má svým moderním pojetím překonat ostatní sportovní haly v ČR. Čím bude tak mimořádná?

Výjimečnost spatřujeme v jejím multifukčním pojetí, neboť je od počátku jasné a odráží to celý koncept haly, že je určena jak pro sportovní akce, tak pro kulturní a společenské dění v regionu. Podporujeme myšlenku vytvořit místo klasické standardní arény centrum dění pro občany Jihlavy, kde je živý ruch, neustále se něco děje, a to nejen pro fanoušky hokeje. Rozhodně bych také zmínil okruh atletické dráhy na střeše velké arény (elipsovitý objekt). Navíc tato forma střechy bude pokryta zelení (extenzivní forma), což zlepší tepelné vlastnosti budovy a zajistí čistší ovzduší v okolí. Obecně zkušenosti ukazují, že díky ochraně před UV zářením se může prodloužit životnost střechy až o 10 let. Tato atletická dráha bude volně přístupná veřejnosti. Vzhledem ke statickému zatížení a požární bezpečnosti bude omezena na 50 osob. Je třeba také zmínit, že tu nemluvíme jen o velké hale. Projekt Multifunkční haly Jihlava zahrnuje celkem čtyři objekty: velkou arénu, nárožní multifunkční objekt a rekonstrukci dvou starších budov (malý zimáček a technická budova). Tyto stávající objekty projdou rovněž částečnou revitalizací a budou napojeny na nové objekty. Z pohledu technického řešení i designového luxusu považuji také za poměrně vzácný prvek tzv. probarvené prefabrikované konstrukce v barvách navržených architektonickým studiem, které odpovídají barevné koncepci interiéru – šedá, černá a červená. Zmínil bych rovněž výjimečné umístění tzv. sky boxů, které jsou zavěšeny na střešní nosné konstrukci, což je technicky neobvyklé řešení. Sky boxy obvykle nabízejí výjimečný sportovní zážitek spojený i s komfortem občerstvení a jsou velmi oblíbené zejména mezi firemní klientelou.

Projekt je na velikost města velmi ambiciózní. Společnost DELTA ale má s náročnými projekty řadu zkušeností. V čem je stavba a přestavba v Jihlavě přece jen jiná?

V tom, že se nachází v bezprostřední blízkosti centra Jihlavy. S tím je spojená vysoká logistická náročnost na umístění staveniště, skladování stavebního materiálu, celkovou logistiku, ale i samotnou montáž. Jen nyní máme na staveništi celkem pět věžových jeřábů, které jsou doplňovány mobilními jeřáby. Zkrátka od silnice k silnici je vše zastavěné, to je nejnáročnější pro celý proces výstavby. Proto se neustále snažíme nejen hledat řešení, což je naše specialita, ale také je najít. Zde bych zdůraznil, co se týká technické podpory a odbornosti, že na to nejsme sami. Na koordinaci výstavby spolupracujeme se společností Fetters Management a také spolupráce s generálním dodavatelem GEMO je zatím skvělá, běží dobře. Pracujeme v pozitivní atmosféře a sehraný tým, který se koncentruje na hledání řešení místo hledání chyb a obviňování, má skutečně jinou sílu. Toto partnerství je pro úspěch projektu skutečně velmi důležité. Na druhou stranu je třeba říct, že umístění v centru je sice pro proces výstavby velmi složité a náročné, ale přinese neopominutelnou výhodu občanům Jihlavy. Díky prosklené fasádě místo typické dlouhé chodby, kterou musíte ve většině arén projí, nabídne procházejícím návštěvníkům pohled přímo na ledovou plochu či prostor, kde se zrovna odehrává živý koncert nebo výstava. Od toho jsme tu my, stavaři, technici, stavební inženýři, abychom pomohli technicky vyřešit tuto koncepci a naplnit myšlenku investora.

Jak probíhají současné stavební práce a jaké je jejich procesní nastavení?

Momentálně jsme ve fázi hrubé stavby. Máme za sebou založení stavby a zhotovení základové desky elipsovitého objektu velké arény. Dokončuje se také realizace svislých a vodorovných monolitových konstrukcí v podzemní části objektu. Aktuálně probíhá montáž betonových prefabrikovaných konstrukcí. Celému procesu výstavby pomáhá tzv. rotační stavební metoda při níž je stavba rozdělena na kvadranty, každý kvadrant má svůj vlastní harmonogram, které však vytvoří v závěru jeden funkční celek. Za velký milník v průběhu stavebních prací považuji montáž střešní konstrukce, která je naplánována na srpen a pak bychom měli dosáhnout stanoveného cíle, tj. hala bude do konce roku tzv. vodotěsná neboli hala bude zastřešená. 

Můžete prosím rámcově charakterizovat účast firmy DELTA na projektu?

Úkolem DELTA je spolu s partnerem Fetters Management a generálním dodavatelem GEMO postavit společně výjimečnou arénu v České republice, která však nebude žít jen hokejem a sportem. Bude součástí nové etapy kulturně společenského života celého kraje Vysočina. A jak říká jednatel nové obchodní společnosti, která bude arénu provozovat, Martin Lindovský, bude to aréna všech a pro všechny. Co do činností na projektu, je naše role charakterizována jako správce stavby, což zahrnuje dohled nad celým projektem, koordinaci jednotlivých fází a řízení procesu výstavby. Koordinace výstavby je klíčová pro sledování pokroku, plnění časového harmonogramu, sledování prostavěnosti, kontrolu kvality, ale také eliminaci případných rizikových fází projektu. Zároveň máme roli cenového konzultanta, technického dozoru stavebníka a dohledu nad implementací digitální platformy Dalux. Celý projektový tým ji aktivně využívá pro řízení kvality výstavby. Těší mě, že i v této technické části je projekt inovativní. Zapojení digitalizace do procesů mě velmi těší, neboť vnáší do základních procesů efektivitu, transparentnost a eliminuje chyby.

Předpokládám, že jste při práci na projektu ve spojení s architekty, stavební firmou a městem jako investorem. Jak komunikace probíhá?

Vysoká úroveň komunikace, spolupráce celého týmu a dobrá projektová kultura má zásadní vliv na úspěch projektu. Fungujeme na bázi standardních kontrolních dní, jak s investorem, tak projekčním týmem, design mítincích či ad hoc jednáních. Osobně hodnotím spolupráci jako perfektní v rámci celého projekčního týmu a věřím, že termín dokončení a celkový proces výstavby zvládneme a spolu s investorem přineseme Jihlavě výjimečnou arénu, která bude centrem dění nejen pro Jihlavu, ale i pro celý Kraj Vysočina.

Je něco, co je i pro vaši společnost na tomto projektu nové, s čím se seznamujete?

V únoru jsme na staveništi přivítali návštěvu z Národní sportovní agentury, která je významným partnerem projektu. V rámci podpory sportu a turistiky podpořila arénu částkou 300 mil. Kč z celkového rozpočtu 2 mld. Kč. Tato spolupráce pro nás představuje novou dimenzi, kdy investor spolupracuje s více institucemi, přesto stále platí naše garance, že zodpovídáme za úspěch stavebního projektu. Inspekce proběhla úspěšně a předseda agentury byl s průběhem a kvalitou stavby spokojen.

Kdy vaše spolupráce na hale bude naplněna? Nebo budete i zapojeni do provozní fáze?

Pro nás bude naplněna spolupráce předáním celého stavebního díla investorovi. Hala má být dokončena do konce září 2025, část zimní hokejové sezony tedy třeba stihneme včetně potřebné přípravy kulturně-společenského programu na podzim. 

Arnošt Wagner, foto Atelier Chybík+Kristof

Každá zakázka, kde se uplatní dřevo, je pro nás zajímavá

/0 Komentáře/in , , , , /by

Domesi Timber Construction je součástí skupiny firem Prodesi/Domesi s více než 20 lety zkušeností na trhu. Firma se zabývá projekcí, výrobou i montáží různých typů dřevostaveb.

Celou problematiku nám přiblížil Ing. Zdeněk Konvalina, ředitel Domesi Timber Construction.

Stavebním trhem se šíří informace, že i u nás bude možné stavět vícepodlažní dřevostavby o výšce až 22,5 m (dosavadní limit byl 12 m). K jakým konkrétním změnám legislativy či norem došlo a jaký to má praktický dopad? 

Ano, konečně i u nás lze stavět vyšší dřevostavby, v této chvíli díky požárně-inženýrskému přístupu. Jen bych upřesnil, ze horní limit není dán. I když požárně-inženýrský přístup byl možný už dříve, v praxi nebyl nikdy použit. Cestu k jeho využití v případě budov s konstrukčním systémem ze dřeva otevřelo společné odborné stanovisko HZS, ČAS a UCEEB ČVUT zveřejněné koncem loňského roku ve věstníku Úřadu pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví. Současně byly vydány části druhé generace Eurokódu 5 pro navrhovaní dřevěných konstrukcí formou Technické normalizační informace, a byly zavedeny čtyři mezinárodní ISO standardy zaměřené na požárně-inženýrský přístup do systému ČSN. Nyní se zpracovává metodika k tomuto postupu. Vše uvedené prosazovala i námi spoluzaložená Platforma pro udržitelné stavebnictví ze dřeva, která stanovuje cíle za velké developerské společnosti. I když je vydání návrhu na změnu požárních norem plánováno na první pololetí roku 2025, uskutečněné kroky už nyní přinesly jasný signál pro trh, a tudíž větší míru jistoty pro investory, kteří chtějí naplňovat udržitelné cíle ze svého přesvědčení či v souladu s Pařížskou dohodou. Proto nyní můžeme realizovat budovy s dřevěnou nosnou konstrukcí vyšší než 12 m. 

Proč je podle vás změna legislativy – tedy především výškových limitů dřevostaveb – tak důležitá? Jsme připraveni na veřejné a vícepodlažní budovy ze dřeva? 

Změna je určitě důležitá, nejen z důvodu, že se musíme chovat k přírodě a k naší planetě co nejvíce udržitelně, zodpovědně, k čemuž jsme se zavázali Pařížskou dohodou, kdy se do roku 2050 máme stát klimaticky neutrální ekonomikou a společností. Využití dřeva ve stavebnictví je jednou z cest, jak takovéto cíle naplňovat. Dřevěné konstrukce jsou ekologičtější než tradiční materiály, dřevo jako jedno z mála materiálů dokáže vázat CO2. Proto posun výškových limitů je prvním velmi důležitým krokem. Připravenost na veřejné a vícepodlažní dřevostavby vyžaduje nejen legislativní posun, ale technickou a stavební odbornost. A dovolím si říct, že u nás máme mnoho odborníků. Cestu nám však musí ukázat i stát, který má být příkladem pro soukromý sektor. Proto je třeba, aby udržitelnost byla jedním ze základních požadavků ve veřejných stavebních zakázkách. V tom naši politici zaspali a bez této změny budeme klimatické cíle velmi složitě naplňovat.

Pod značkou Domesi Timber Construction se zaměřujete na udržitelné stavby většího měřítka. Jak byste stručně charakterizoval činnost firmy? Kdo jsou vaši zákazníci a co jim nabízíte? 

V Domesi Timber Construction jsme odborníci na velké stavby ze dřeva. Věnujeme se velkým konstrukcím ze dřeva, poradíme si s návrhem, projektem, výrobou i montáží. Máme za sebou přes 20 let zkušeností s dřevostavbami. Umíme skloubit a efektivně koordinovat jednotlivé projektové i stavební fáze a poskytnout celostní pohled zahrnující požadavky akustiky, statiky, požárně bezpečnostního řešení včetně požárně-inženýrského přístupu, konstrukce samotné i jejích detailů. To je jedinečné skloubení, které nikdo jiný na trhu nenabízí. Našimi zákazníky jsou architektonické a projekční kanceláře, kterým umíme nabídnout projektový management a odřídit zmíněné odborné profese nebo nabídnout službu generálního projektanta. S investory a developery většinou spolupracujeme už od prvního konceptu návrhu, abychom dokázali konstrukci optimalizovat a perfektně připravit na dřevo. Dále spolupracujeme se stavebními firmami, jimž dodáváme dřevěné konstrukce a doplňujeme jejich portfolio, aby se mohly zaměřovat i na zakázky ze dřeva. A také se ucházíme o veřejné zakázky, kde cítíme, že udržitelnost je v zadání důležitým faktorem. To vše díky tomu, že máme vlastní konstruktéry, velmi dobrého statika a jsme navázáni na několik zpracovatelů požárně bezpečnostních řešení, kteří jsou schopni pro jakoukoli budovu najít cestu požárně-inženýrským přístupem, samozřejmě za naší plné koordinace a projektového managementu. 

Kam se bude trh dřevostaveb v nejbližších letech posouvat a kde v tomto vývoji vidíte značku Domesi Timber Construction?

Dřevostavby nyní zažívají velký boom. Změna myšlení a přístupu ve stavebnictví už je nyní dost patrná. Dřevo je aktuálně tématem téměř každé konference i mimo dřevařský svět. A to jsme teprve na začátku. A budoucnost? Pokud chceme dekarbonizovat české stavebnictví, musíme se zaměřit na dvě části – jak snížit uhlíkovou stopu při výstavbě a především při následném užívání budov. Čím více budeme snižovat uhlíkovou stopu při užívání budovy, tím více bude do hry vstupovat materiál, z něhož budeme budovy stavět. V tomto ohledu je dřevo jedinečné a bude hrát velmi důležitou roli při rozhodování, jaká nosná konstrukce bude použita. Budoucnost dřevostaveb a obecně stavebnictví spočívá v digitalizaci, BIM či vytváření digitálních dvojčat s cílem co nejméně práce přenášet na staveniště. Všechny tyto principy u nás ve firmě už používáme, díky čemuž velmi výrazně zkracujeme dobu výstavby. 

Na jakých větších projektech aktuálně pracujete? 

Je jich mnoho od mateřských a základních škol po bytové domy, a to nejen u nás, ale i na Slovensku. Mnohé projekty ani nemůžeme s ohledem na důvěrnost informací zmiňovat. Co mi ale dělá radost, je práce na projektu s osmi nadzemními podlažími. Objevují se i první vlaštovky v segmentu administrativních budov. Na Slovensku už nám dvě velmi krásné administrativní budovy stojí a majitelé si je nemohou vynachválit. Myslím, že ten hlavní boom nás teprve čeká, a těším se na budoucnost dřevostaveb. 

Prvním větším bytovým domem ze dřeva v hlavním městě je Timber Praha developera UBM. Čím přispěla vaše společnost k tomuto projektu? 

S tímto projektem nás developer oslovil před dvěma lety. Jeho cílem bylo postavit čtyři bytové domy – dřevostavby. V té době nebyl nikdo jiný, kdo by se do takového projektu pustil. Jelikož jsme se stále pohybovali, co se týká výšky, v normových limitech, zdálo se, že cesta nebude složitá. Ale jak to bývá, realita je pak jiná. Díky projektovému managementu, který jsme zajišťovali, včetně zpracování všech odborných částí, jako je statika, požárně bezpečnostní řešení, akustika a tepelně technické posouzení, jsme dokázali propojit všechny tyto profese a navrhnout optimalizovanou konstrukci, především i s ohledem na finance. Výsledkem bylo sestavení unikátních skladeb, kde nebyl použit ani jediný certifikát výrobce. Za pět měsíců jsme dokázali všechny odborné části zpracovat, projednat na HZS, sestavit výkazy pro tendr, vše odevzdat a především získat kladná stanoviska. Bylo to vlastně strašně rychlé, ale to ve světě dřevostaveb je. Proto už nyní objekty stojí a já osobně mám radost za velkou porci práce, kterou na tom celý tým odvedl.

Máte v rámci Domesi Timber Construction nějakou vysněnou zakázku?

Pro nás je jakákoli zakázka, kde se uplatní dřevo, velmi zajímavá. Dřevo samo o sobě krásně voní, má blahodárné účinky na duševní stav, zlepšuje koncentraci, snižuje nemocnost, nabíjí nás energií, je to teplý materiál, prostě celkově pobyt v takovýchto prostorech zlepšuje naše zdraví. Sami jsme se o tom mohli přesvědčit na příkladu školky ve Všetatech, kde se celková nemocnost dětí snížila oproti jiným školkám v obci. A moje vysněná zakázka? Miluji výškové budovy – i moje diplomová práce byla taková budova v Evropské ulici v Praze. Takže za mě je to jasný cíl!

Foto: Archiv Domesi Timber Construction

Developer KLM staví retail v ČR

/0 Komentáře/in , , , , /by

Téměř před 20 lety spojili tři podnikatelé – Rastislav Čačko, Vladimír Buček a Michal Kozáček – své firmy a založili developerskou společnost KLM. Její název nemá nic společného s leteckým dopravcem, ale jde o iniciály křestních jmen jejich manželek.

Zpočátku se zaměřili na development bytů, logistických a obchodních prostor, ale postupně se specializovali na development retailových center, jimž nyní věnují největší pozornost. Aktivity KLM nám přiblížili dva z partnerů – Ing. Rastislav Čačko a Ing. Vladimír Buček.

Které centrum bylo to první?

RČ: První retail park jsme postavili v roce 2012 ve Zvolenu. Pocházím odtamtud, tak jsme zde samozřejmě měli velmi dobré vztahy. Podařilo se nám tam koupit poměrně dost pozemků a postupně jsme budovali celý retail park, který dnes zaujímá plochu asi 40 ha. Stal se nejvýznamnějším retail centrem na středním Slovensku. Dnes už se tam nachází Metro, Merkury Market, OBI, máme tam několik obchodů Lidl, Tesco, McDonald’s, KFC, Burger King a také naše OC Klokan, které je poměrně úspěšné, a na něm jsme aplikovali i mnohé zelené prvky, které jsme začali používat v obchodních centrech a budeme v tom nadále pokračovat.

S jakou vizí přicházíte na český realitní trh?

RČ: Na Slovensku jsme za přibližně 10 let otevřeli 27 obchodních center v hodnotě asi 3,5 mld. Kč a zhruba dva roky se připravujeme na vstup do Čech. Koupili jsme více projektů v různém stupni rozpracovanosti, většinou s územním rozhodnutím. Dokončujeme proces získání stavebních povolení a postupně zahajujeme výstavbu jednotlivých obchodních center. Příprava byla hodně náročná, protože ceny stavebních prací před dvěma roky výrazně vzrostly. Proto naše rozhodování, kdy začít s výstavbou, bylo ovlivněno kromě získání stavebního povolení také vysokými náklady. Přitom nájemné už bylo dohodnuté dopředu a jeho výše neodrážela realitu. Tak jsme upravovali projekty, které úplně nesplňovaly parametry našich standardů, a upravovali jsme i smlouvy s budoucími nájemci. Na Slovensku jsou smluvní podmínky a forma nájemní smlouvy přece jen jiné než v Čechách. Dnes máme v Česku vybudovaný komplexní tým, máme svého generálního ředitele, který ho vede. Podařilo se nám úspěšně otevřít první projekt v Humpolci a druhý  v Lipníku nad Bečvou. V současnosti zahajujeme výstavbu v Bystřici pod Hostýnem a v Úpici.

VB: Je potřeba říci, že impulz k expanzi do Česka vzešel od nájemců, kteří byli velmi spokojeni s naší prací na Slovensku a chtěli nás i v Čechách. To byl důvod, proč jsme si řekli: Dobře, pojďme se podívat, jak to zde funguje. Podařilo se nám koupit pár slušných projektů a hledáme dále. Nechceme zůstat u šesti, chceme jich tak 20. Dali jsme si plán tři až čtyři projekty ročně. Teď jsme ve fázi, že hledáme další akvizice.

Které projekty budete v nejbližší době realizovat?

RČ: Máme jich rozpracovaných víc; jeden z řekněme nejbližších je v Uničově, kde jsme těsně před vydáním stavebního povolení. Bude to pěkný projekt 7 000 m2 a následně připravujeme Karlovy Vary. Máme na stole více perspektivních nabídek, které dále vyhodnocujeme.

Jakou mají projekty Klokan přidanou hodnotu?

RČ: Je to péče o životní prostředí, které – jak všichni pociťujeme – prochází významnými změnami. Retail parky, logistická centra a podobné budovy způsobují přehřívání prostředí i odvádění povrchové vody z místního prostředí, proto jsme hledali ve spolupráci s různými občanskými sdruženími také  možnosti výstavby, které by trochu zmírňovaly tyto negativní vlivy. Cílem je, aby obchodní centra méně zatěžovala životní prostředí, vytvářela příjemnější prostředí ve městě. Aby to nebyl jen ekonomický model, ale aby retail představoval i přínos pro komunitu.

Na Slovensku jste si už ověřili, že to funguje…

RČ: Vyzkoušeli jsme si to ve Zvolenu, kde jsme investovali 1,5 mil. eur do těchto zelených opatření. Začali jsme zelenou střechou na velké ploše – 13 000 m2. Ve své době to byla největší zelená střecha v Česku a na Slovensku a myslím, že velmi dobře funguje. Pokračovali jsme zelenými stěnami, drenážními dlažbami, komplexní akumulací vody v daném místě, která se sbírá do akumulačních nádrží a používá se pak k zavlažování. Ve Zvolenu jsme ve spolupráci s majitelem sítě SuperZoo Dušanem Plačkem a zdejší Technickou univerzitou vysadili unikátní alej s více než stovkou dubů a naučnou stezkou.

VB: Nyní jsou tato ESG opatření nutností a jsou vyžadována. My jsme dobu trochu předběhli, před třemi lety jsme začali plánovat, a když nám Tatrabanka tuto nemovitost financovala, říkali, že potřebují větší projekty. A to všechno už děláme. Nás do toho nemusíte nutit. Náš zvolenský projekt byl prvním, který Tatrabanka v rámci ESG financovala.

Vraťme se zpět do Čech, kam přicházíte se svými projekty…

RČ: Do Čech jsme vstupovali se zkušenostmi ze Slovenska, kde máme za sebou pěknou řádku projektů a jsme největším developerem retail parků. Samozřejmě všechno začalo průzkumy, jezdili jsme po západní Evropě, viděli jsme, jak to tam funguje a který model je úspěšný. Na Slovensku a v Česku je vhodné prostředí pro retail parky, protože ty nefungují všude. Ale u nás ano, je tu velký zájem nájemců, protože chtějí být blíže zákazníkovi. Kdysi jsme začínali ve dvacetitisícových městech, postupně spádová oblast klesala a nyní jsme někde mezi 7 000 a 10 000 obyvateli na takové obchodní centrum. V Čechách je to trošku méně, i když musím říci, že v postcovidovém období, resp. v době energetické krize ne všichni nájemci chtějí jít do míst s 5 000 nebo 6 000 obyvateli, dávají přednost větším centrům. První dva projekty jsou úspěšně otevřené, doufám, že letos otevřeme v Úpici a v Bystřici pod Hostýnem. Uničov začneme stavět, otevřeme za rok a stejně tak v Karlových Varech. Nájemci mají zájem spolupracovat dlouhodobě, líbí se jim fungující zelená opatření, oceňují třeba pokles spotřeby elektrické energie oproti starším projektům v průměru o 40 %. To bylo i pro mne velmi překvapivé číslo.

Snažíte se projekty přizpůsobovat lokalitě? Je každý něčím unikátní?

RČ: Vstup do každého města podléhá základnímu pravidlu, že musí mít zájem určitá skupina nájemců. Jejich expanzní plány většinou známe, víme, do jakých míst směřují, kde nejsou a kam by chtěli. Potom v rámci města vybíráme nejvhodnější lokalitu z hlediska budoucí dopravy v horizontu třeba 20 let, abychom nepostavili něco, co za tři roky oddělí dálnice a nebude to zajímavé. Takže vyhodnocujeme územní plán a možnosti připojení na energie. Ne vždy je to možné, takže jsme i v některých projektech měnili územní plán, abychom mohli stavět. Zatím se nám to vždy podařilo, i když se tím prodlužuje délka projektu. Dnes už neplatí, že dva roky od nákupu pozemku otevíráte. V průměru to trvá čtyři až pět let.

VB: Za ty roky už máme projekty tak nějak standardizované, určili jsme minimální světlé výšky, které požadují nájemci. Dbáme, abychom šetřili energií, je potřeba vytápět, ale na druhou stranu se tam zákazník musí cítit dobře. Takže je to celé nastaveno na určité moduly, které opakujeme a liší se pouze v zasazení do terénu jako v Humpolci. V Karlových Varech budeme mít komplikované osazení, stejně jako v nestabilním prostředí v Myjavě; tam stavbu aplikujeme spíše do země, navenek to vypadá ale skoro vždy stejně.

Proč jste zvolili název OC KLOKAN?

RČ: Před těmi třemi čtyřmi roky jsme v rámci výstavby našich obchodních center chtěli vytvořit určitý název, který je lidem blízký a který nás bude jako KLM identifikovat, požádali jsme marketingovou agenturu o nalezení názvu. Z více možností jsme vybrali „KLOKAN“, který je srozumitelný ve slovenštině i češtině, navozuje příjemný pocit, je to slovo blízké i rodinám, evokuje i to, k čemu retail park slouží, tj. nákupy, které jsou poměrně rychlé. Z toho vyplývá ten typický znak klokana – skok, takže „nákupy na skok“ jsou krásný slogan, který souvisí s názvem. Za necelé dva roky, co je klokan v oběhu, máme už osm obchodních center a letos jich bude 13 nebo 14. Začíná hezky zdomácňovat a máme velmi dobré ohlasy na samotnou síť i na redesign obchodů.

VB: Úkolem bylo, aby název byl aplikovatelný i v Čechách, protože v té době jsme věděli, že sem chceme expandovat. Současně jsme chtěli, aby jméno bylo lidové, vyvolávalo pozitivní emoce, a to si myslím, že Klokan splňuje.

Mluvíte o rozvoji, to znamená, že neustáváte v aktivitě při vyhledávání vhodných příležitostí?

RČ: Stále hledáme zajímavé pozemky ve výborných polohách s dobrou dopravní dostupností v podstatě v celých Čechách. Snažíme se opravdu o pozemky s výměrou minimálně 1 ha, horní hranice není omezená, ale máme víceméně zájem o pozemky do 5 ha. Snažíme se, aby expanze byla pravidelná, každý rok máme cíl otevřít  alespoň tři nebo čtyři projekty. Nejsme tím však limitováni, když budou jen dva, nic se nestane. Nebudeme to dělat za každou cenu, ale pozemek musí být špičkový, aby nájemci i zákazníci byli spokojeni, nakupovali tam a obchodní centrum bylo ziskové a úspěšné.

Takže když budou vhodné příležitosti, nemáte vlastně limity…

VB: Zatím evidujeme velký zájem partnerů expandovat, rozšiřovat pobočky, ale přicházejí i nové značky. Vnímají, že český trh, i když je mnohem saturovanější než na Slovensku, představuje stále velký prostor. Tím nám de facto dávají impulz k hledání nových prostor.

Arnošt Wagner, Foto: Archiv KLM

Vstup na český trh může být hladký

/0 Komentáře/in , , /by

Založení nové pobočky nebo vstup na český trh může představovat pro zahraniční, ale i tuzemské firmy nezdolnou překážku. Avšak stačí si najít spolehlivého místního partnera, který dokáže pomoci nejen v oblasti své odbornosti, ale může poskytnout i mnoho zajímavých a užitečných rad. 

Více nám o tom prozradil Mgr. Jan Pešl, obchodní manažer brněnské společnosti Compactive, s. r. o.

Čím se Compactive zabývá?

Poskytujeme komplexní služby v oblasti elektroinstalací, informačních a komunikačních technologií. Navrhujeme a dodáváme ucelená řešení slaboproudých a silnoproudých elektrosystémů propojených datovými sítěmi s informačními, komunikačními a bezpečnostními systémy, audio- a videotechnikou. Od toho se odvíjí také motto naší společnosti: „Harmonie mezi technologiemi“.

Takže nejste jen konzultanti pro zahraniční firmy, které uvažují o vstupu na český trh?

To rozhodně nejsme, ale s prací pro zahraniční klienty napřímo máme zkušenosti a zjistili jsme, že nás to vlastně baví a hlavně že nám to jde a máme zákazníkům co nabídnout. Myslím si, že jsme pochopili, co zahraniční firma při vstupu do neznámých vod potřebuje.

Co je to?

Potřebuje partnera, který je profesionál ve svém oboru a který jen tupě neplní požadavky, ale sám proaktivně hledá vhodné řešení, radí a nabízí vhodnější alternativy.

Jak jste se k tomu dostali?

Dlouhodobě spolupracujeme s různými developery, kteří nás oslovují při návrhu a realizaci fitoutů pro pobočky zahraničních firem. S našimi zákazníky se snažíme navázat úzké vztahy, stát se pro ně rovnocenným partnerem a nebýt jen jedním z mnoha dodavatelů. Klade to na nás pochopitelně vysoké nároky. Kvalita je pro nás na prvním místě a rozhodli jsme se, že nechceme soutěžit o nejnižší cenu ve výběrových řízeních, protože nás nebaví slepě následovat výkaz materiálu a montáží a u práce nepřemýšlet. Naší výhodou je, že komunikujeme v angličtině přímo s projektovým manažerem a IT oddělením zákazníka. Chceme vytvářet přidanou hodnotu a společně s klientem řešení vymýšlet. To je to, díky čemu se na nás zákazníci obracejí opakovaně a doporučují nás dalším firmám ve svém okolí. Za to jsme nesmírně vděční.

Řešíte pro zahraniční klienty pouze elektroinstalace?

Většinou to elektroinstalací začíná, ale po pár jednáních a hledání vzájemné důvěry zjistíme, že klientovy potřeby sahají daleko za hranice obyčejného natahání kabelů, tak trochu jim otvíráme oči a rozšiřujeme obzory. Ve výsledku je naše práce velice kreativní a obnáší hodně naslouchání, ale také doporučování na základě našich zkušeností a neustálé vzdělávání se. Vždyť i portfolio našich služeb je poměrně široké – řešíme silnoproudé i slaboproudé instalace, datové sítě, datacentra, zabezpečení budov (kamerový, přístupový, zabezpečovací či požární systém) tak i audio- a videotechniku. Vedle našeho byznysu ale dokážeme klienta propojit s dalšími zajímavými firmami, které mají podobné smýšlení jako my a zajišťují například navrhování interiérů, nábytek, osvětlení či internetovou konektivitu a VPN. Je to takový dobře fungující ekosystém. Právě nyní dokončujeme jednu zakázku pro americkou farmaceutickou firmu vybavující nové kanceláře v Praze. Projekt skýtá velice rozmanité činnosti od instalace strukturované kabeláže přes koordinaci s ostatními profesemi až po konfiguraci IT infrastruktury ve spolupráci s IT specialisty klienta na druhé straně zeměkoule. Kvalita naší práce a hladká komunikace udělala na klienta takový dojem, že nám sám řekl, že by si přál vybavovat všechny pobočky na světě jenom s námi. To je pro nás nejlepší vizitka.

Jak se vaši zákazníci na spolupráci dívají?

Rozhodně jsou vděční za partnera, který je na českém trhu doma a oni nemusejí myslet na všechno sami. Postupně si v nás vybudují důvěru a začnou se s námi radit třeba o dalším postupu. Když víme, poradíme, když nevíme, propojíme je s někým, kdo by vědět mohl. Navíc nabízíme i pozáruční servis, takže naše spolupráce pokračuje dlouhodobě. Když po nějaké době přestanou prostory dostačovat, často spolupracujeme i na přístavbě nebo vybavování prostor nových.

Jak je to s českou legislativou a normami v oblasti elektra?

Samozřejmě je dodržovat české normy, žádné výjimky neplatí. Klienti občas znají nějaké základy, ale spíš tápou a spoléhají právě na zástupce jednotlivých profesí, kteří jim se vším pomohou a vše ohlídají. Je to o důvěře. Velké korporace často pochopitelně mívají vlastní standardy, ale ty musejí jít stranou, pokud jsou v přímém konfliktu s českými normami. Například když jsme realizovali ve spolupráci s irskou elektrikářskou firmou brněnskou pobočku Primarku, neustále jsme konzultovali interní standardy klienta versus české normy. Některé jejich standardy posouvaly laťku bezpečnosti vysoko nad legislativu, ale jiné byly naopak nepřípustné, a tak jsme společně hledali vhodnou alternativu. A to je něco, na co se zákazník vůbec nedokáže předem připravit.

Kde vidíte mezery při vstupu zahraničního klienta na český trh?

Určitě v tom, jak je těžké najít někoho, na koho se může zahraniční firma obrátit. Velkou roli hraje neznalost a také nepřehlednost, jak postupovat. Většinou si firma přicházející ze zahraničí najde jednoho velkého partnera, který má celou akci zastřešit, což je pochopitelné. Na druhou stranu se zvyšuje riziko, že se nepodaří vyhovět všem klientovým potřebám a požadavkům. A v neposlední řadě je problémem jazyková bariéra, protože angličtina ani dnes není ve všech firem stále standardem. 

Jak by se dal celý proces zlepšit?

Myslím, že by oběma stranám pomohla nějaká platforma, kde by se mohly vzájemně dozvědět jednak o firmách vstupujících na český trh, tak o partnerech v okolí, kteří se vstupem dokážou pomoci. Pokud se jako stát snažíme motivovat zahraniční firmy, aby se u nás etablovaly, měli bychom jim celý proces maximálně ulehčit nejen např. legislativně, ale i fakticky. V praxi to totiž většinou všechno nejde úplně podle plánu.

Mgr. Jan Pešl, Obchodní manažer

 

 

 

 

 

 

 

 

PR

Foto: Archiv společnosti Compactive

Delta Pods Architects reprezentuje čtyři základní principy

/0 Komentáře/in , , , , /by

Delta Pods Architects reprezentuje čtyři základní principy: Ekologie, ekonomika, sociální aspekty a design

Společnost DELTA je mezinárodním poskytovatelem služeb v oblasti nemovitostí a má zhruba 400 zaměstnanců v mateřském Rakousku, dále v České republice, na Slovensku a na Ukrajině. Služby společnosti DELTA zahrnují architekturu, stavební management a poradenství.

Její dceřinou firmou je Delta Pods Architects, mezinárodně působící architektonická kancelář s nadnárodním mezioborovým týmem, který tvoří kolem 160 architektů, stavebních inženýrů a stavebních techniků. Kromě Rakouska má v současné době kanceláře v České republice, na Slovensku a na Ukrajině. Kromě architektonických a obecně plánovacích služeb se společnost specializuje také na digitální nástroje (BIM), interiérový design a místní stavební dozor. Delta Pods Architects již realizovala řadu projektů v následujících odvětvích: V těchto oblastech: výzkum, zdravotnictví, výroba, vzdělávání, bydlení a práce. K referenčním projektům patří například budova Elisabethinen Wien Mitte, která byla oceněna medailí za památkovou ochranu 2023, a také farmaceutické projekty pro společnosti Boehringer I. a Biomay a další. Kancelář vyvinutá společností Delta Pods Architects na Slovensku pro společnost Takeda získala ocenění Inovativní kancelář roku 2023.

Na otázky Development News odpovídal Klaus Ransmayr, Chief Design Officer v Delta Pods Architects.

Skupina DELTA založila na přelomu roku novou značku Delta Pods Architects. Co mohou klienti očekávat?

Jsme sehraný tým architektů, techniků a projektantů, kteří pracují pro společné hodnoty a cíle, mezi něž patří zejména udržitelná budoucnost pro všechny a zvyšování kvality života prostřednictvím odpovědné stavební kultury. Architektura Delta Pods Architects je vyjádřením našeho základního postoje, který je v souladu čtyřmi principy: Ekologie, ekonomika, sociální aspekty a design. Proto se vždy zabýváme nejnovějšími technologiemi a pozorně nasloucháme potřebám našich klientů a budoucích uživatelů. Naše řešení jsou všestranně použitelná, atraktivní svým designem a udržitelná díky materiálům. Vzhledem k tomu přečkají životní cyklus celých generací.

BOX

Klaus Ransmayr, vedoucí designu Delta Pods Architects, je mezinárodně vzdělaný architekt a kreativec se sídlem ve Vídni, který má bohaté zkušenosti s koncepčními a schematickými studiemi a vývojem kancelářských, víceúčelových, komerčních, obytných, průmyslových a dalších komplexních a oceňovaných projektů. Ve společnosti Delta Pods Architects zodpovídá za řízení všech projektů ve fázi projektování a plánování a je klíčovým člověkem v manažerském týmu pro rozvoj podnikání a akvizice. Jako vedoucí designu zastává Klaus Ransmayr vedoucí roli při vedení projektů od jejich zahájení po projektování, při čemž zajišťuje kontinuitu projektového záměru a kvality od plánování přes realizaci až po předání projektu. V této pozici zastupuje společnost při jednání se zainteresovanými stranami a nese odpovědnost za projektování i strategická a obchodní rozhodnutí. Jeho značné technické i obchodní znalosti a zkušenosti, stejně jako schopnost vést projektové týmy celým procesem projektování mu pomohly úspěšně realizovat řadu stavebních projektů. Před svým příchodem do Delta Pods Architects pracoval Klaus jako partner a vedoucí designu v renomovaných architektonických kancelářích, jakou jsou HENN (Německo), Asymptote Architecture (USA) a Coop Himmelb(l)au (Rakousko).

Jaké jsou vaše cíle? Na co se bude tento mezinárodní tým architektů specializovat?

Pevně věříme, že architekti mají odpovědnost za přetváření světa k lepšímu. Náš slogan „Beyond Building“ pro nás znamená vytváření světů, nejen budov. Přemýšlíme o nich v kontextu prostředí a okolí, architektury a technologie, designu a využití, uhlíkové stopy a životního cyklu. Toto tvrzení je komplexní a vícerozměrné. Na tuto výzvu reagujeme precizními řešeními. Naše služby sahají od architektury, interiérového designu, celkového plánování až po místní stavební dozor/řízení. Jsme průkopníky při využívání digitálních nástrojů a BIM; poradenství v oblasti udržitelnosti považujeme za jedno z našich klíčových aktiv a silných stránek našeho týmu. Architekturu vnímáme jako komunikační proces, který má zároveň vysokou míru společenské odpovědnosti. Plánujeme a navrhujeme udržitelné budovy a jsme přesvědčeni, že společně budujeme lepší svět. Uživatel, klient a všechny další strany zapojené do procesu plánování se intenzivně podílejí na tvorbě koncepce. Naše klienty tak doprovázíme od prvního nápadu až po kompletní realizaci projektu.

Proč jste založili společnost Delta Pods Architects právě teď? Máte nějaký zvláštní důvod pro takové načasování?

Skupina DELTA byla založena před 47 lety. Architektura byla vždy jedním z jejích hlavních oborů jejího podnikání. V průběhu let v každé pobočce vzniklo samostatné architektonické oddělení. V posledních letech jsme zaznamenali, že projekty jsou stále složitější a nároky na zapojení velkého počtu odborníků se stále zvyšují. Proto vidíme, že velký potenciál spočívá v kombinaci našich mezinárodních zkušenosti a odborné znalosti, abychom byli schopni co nejlépe vyhovět těmto požadavkům. Nyní jsme schopni mnohem pružněji reagovat na místní požadavky a jsme schopni v rámci naší společnosti vždy najít ty nejlepší odborníky pro daný stavební projekt.

Byl jste jmenován vedoucím týmu; jaké jsou vaše vize do budoucna a čeho chcete společně dosáhnout?

Budoucnost architektury je živý a vyvíjející se obor, který je utvářen kombinací technologického pokroku, environmentálních problémů a měnících se lidských potřeb. Jsem velmi nadšený architekt, který pevně věří v sílu vlivu architektury na společnost. Budoucnost skýtá nekonečné možnosti inovací, kreativity a pozitivního dopadu. Moje vize budoucnosti Delta Pods Architects není jen o budovách, ale také o vytváření prostor, které zvyšují kvalitu života, podporují udržitelný život a inspirují budoucí generace.

Do stavebních technologií stále více vstupují dynamicky se rozvíjející nové technologie. Tento trend ale asi není ve všech zemích na stejné úrovni. Jak chcete pracovat s cenově dostupnou nabídkou v různých státech?

Delta Pods Architects pracuje globálně, ale působí lokálně. Naprosto tedy chápeme, že v různých zemích jsou odlišné standardy i očekávání. Důraz klademe na zachování architektonické kvality nezávisle na tom, kde je projekt realizován. To je možné pouze se silnou lokální základnou.

Jaké možnosti či šance pro modernizaci vidíte v České republice? DELTA zde realizovala špičkové projekty. Jak chcete navázat na tyto úspěchy?

V České republice bylo v poslední době postaveno několik ambiciózních projektů na velmi vysoké úrovni. Máme z toho obrovskou radost a doufáme, že tento trend bude pokračovat a že k němu budeme přispívat i v budoucnu. Posílili jsme tým, který se zaměřuje na počátek projektování a koncepci a na poradenství v oblasti udržitelnosti. V Rakousku se udržitelnost v architektuře změnila z „bylo by dobré“ na „nezbytné“. Věříme, že to tak bude i v České republice.

Co bylo vaším prvním důležitým úkolem, k němuž jste se rozhodli?

Skupina DELTA má velmi silný tým se zaměřením na pozdější fáze studie. Proto jednou z prvních věcí, které jsme se jako Delta Pods Architects rozhodli udělat, bylo posílit fázi koncepční a schematické studie. V naší vídeňské kanceláři jsme zřídili oddělení architektury a designu zodpovědné za dohled nad architekturou všech projektů. Synergie našich týmů umožňuje snáze dosáhnout maximální architektonické kvality projektů na mezinárodní úrovni. DELTA Group má za sebou velký počet uskutečněných projektů. Získat přehled o všem, co bylo realizováno, a zpřístupnit jej každému v naší společnosti bylo také jedním z našich prvních úkolů. Je to zásadní pro pochopení úrovně zkušeností a odborných znalostí nejen interních, ale i externích.

PR Marcela Kolářová a Arnošt Wagner

Foto: Archiv společnosti Delta

Tabakfabrik a její nový život

/0 Komentáře/in , , , , /by

Jednou z firem, která se významně podílela na revitalizaci areálu linecké Tabakfabrik, byla DELTA Group.

Erik Štefanovič, jednatel DELTA Group ČR/Delta Projektconsult a spolumajitel mezinárodní skupiny firem DELTA Group, se s námi podělil o své poznatky z návštěvy kreativního centra Tabakfabrik, které důvěrně zná.

Jaké jsou vaše dojmy s odstupem doby?

Městu Linec se podařilo vytvořit z bolavého místa – chátrajícího brownfieldu – lákavý prostor, kam mladí lidé a začínající firmy chtějí vstoupit se svými startupovými projekty. Nazval bych to místem příležitostí, kde se rodící se startupové projekty s inovativními myšlenkami propojují se zavedenými firmami s kapitálem. Přínosná je určitě myšlenka specifické komunity, jakéhosi čestného členství. Tím, že zde firmy sídlí, jsou pevnou součástí tohoto inovativního hubu, různorodé tvůrčí komunity a společně řeší produkt, který vyžaduje nejen kapitál, ale i elán a tvůrčí přístup mladých talentů.

Jaká byla původní filozofie projektu?

Město Linec mělo pro tuto investici omezený finanční rozpočet, a proto přistoupilo k projektu s myšlenkou, že není nutné zbourat úplně všechno a stavět zcela nové objekty. Naopak mnohé původní materiály a historické stopy v interiéru zůstaly a vnášejí do interiérů nezaměnitelnou, 100 let starou substanci, která tomu místu dodává jistý nádech a výjimečnou atmosféru. A proto jsme k projektu společně přistoupili jako ke vkusné, citlivé revitalizaci, avšak ekonomicky výhodně. Vznikl prostor, který přilákal mladé talenty, propojil je s investory s kapitálem a zamezil útěku mladé generace do Vídně a jiných větších měst v Rakousku. Naopak zůstávají v Linci a zájem firem o sídlo je právě tady větší než současná kapacita projektu.

Jakým způsobem se vaše společnost podílela na revitalizaci Tabakfabrik?

Na bedrech společnosti DELTA Group bylo komplexní projektové řízení a koordinace projektu –propojení klienta, veřejného investora, se stavebním světem a technickými požadavky jednotlivých budov. Řídili jsme všechny procesy a standardně dozorovali náklady, termíny a kvalitu díla tak, aby definované cíle byly dodrženy.

Proč se vlastně DELTA v této záležitosti tak angažovala?

DELTA Group si společně s CMb.industries vzala tento projekt pod svá křídla, protože cítíme, že rekultivace brownfieldů je něco, čemu se nemůžeme vyhýbat, a zároveň téma, které má zásadní vliv na budoucí uspořádání a kvalitu života ve městech. Municipality stojí před úkolem naučit se efektivně pracovat s brownfieldy a vytvořit projekt, který je oživí. Nelze donekonečna stavět na zelené louce, protože jakákoli výstavba na takových územích jde proti udržitelnosti. Je čas začít rekonstruovat, obnovovat, revitalizovat. Myslím, že projekt Tabakfabrik Linec je pro místní samosprávy určitě inspirativní ukázkou, jak rekultivaci brownfieldů úspěšně uchopit.

Text: Arnošt Wagner

Foto: Bohdan Štoček a archiv DELTA Group ČR

Firma ELK se soustředí na prefabrikované dřevostavby

/0 Komentáře/in , , , /by

Jedním z vystavovatelů v konferenčním sále a zároveň jedním ze zahraničních řečníků byl jednatel ELK Stefan Anderl. Během přestávky mezi přednáškami jsme mu položili několik otázek.

Vaše společnost je v Čechách dlouhá léta známá jako výrobce rodinných domů. Jaký je současný výrobní program?

Historie firmy ELK v Plané nad Lužnicí je velmi dlouhá a začíná v roce 1989. Společnost se nedávno proslavila spoluprací na projektu Arcus City developera UBM, prvním rozsáhlém projektu dřevostavby v České republice. V blízké budoucnosti chceme být nejen aktivní v komerčních výstavbách, ale pokusíme se o návrat i na poli rodinných domů, zejména těch s vysokou přidanou hodnotou, tedy ve vyšším prémiovém segmentu, ve kterých se společnost cítí silná.

Můžete uvést některé zahraniční projekty?

Jeden z projektů, na který je ELK obzvlášť hrdý, se nachází západně od Vídně. Jedná se o výstavbu 168 bytů u St. Pöltenu, z nichž polovina je dokončena a druhá polovina se dokončuje. Na tomto projektu nyní intenzivně pracujeme a jsme na něj velmi hrdí. Dalším zajímavým projektem je kancelářská budova ve městě Horn, která byla postavena pro daňovo-poradenskou společnost. Zajímavostí je, že nad kancelářemi jsou dva privátní byty s jedinečnou terasou, nádherným výhledem a veškerým komfortem. V objektu je výtahová šachta a schodiště, které mohou být podle normy celé dřevěné. Podobné řešení je i v Praze v Arcus City, kde jsou výtahové šachty ve třech budovách rovněž dřevěné, ve čtvrté budově, která je větší, je ale úniková cesta včetně výtahové šachty betonová kvůli požárněbezpečnostnímu řešení. V Bavorsku se začíná stavět další pro společnost velmi důležitý projekt. Vznikne kolem 200 rekreačních domů. Vzhledem k blízkosti českých hranic a Šumavy se objevuje dost potenciálních zájemců z České republiky.

Vnímáte rozdílné požadavky zákazníků v Čechách oproti Rakousku či Německu?

V podstatě ve všech třech zemích zaznamenáváme rychle rostoucí poptávku po sériových dřevostavbách. V případě komerčních projektů jsou rozdíly především v předpisech příslušné země. Česká republika a Rakousko mají oproti Německu jednodušší požadavky na požární ochranu, a proto se velké projekty snáze realizují. Vidíme tedy velký potenciál pro výstavbu větších rezidenčních projektů v České republice. V současné době je v ČR podíl dřevostaveb asi 14 %. Náš zákazník UBM nyní projektem Timber Praha prokázal, že velké projekty dřevostaveb v České republice jsou technicky proveditelné a mohou být ekonomicky úspěšné. Předpokládáme tedy, že se pomyslná hráz protrhne a dojde k dynamickému nárůstu dřevostaveb v bytovém i komerčním sektoru.

Jaký program chystá společnost ELK do budoucna?

Předně – a není divu, že se firma ELK zaměřuje na prefabrikaci, zejména modulové stavby. Vše tedy připravujeme v továrně a logicky jen minimum na stavbě samotné. Veškerá technická zařízení (topení, větrání, vzduchotechnika) se také z velké části připravují ve výrobním závodě. V rámci prefabrikace např. vytváříme kompletní stěny pro tepelná čerpadla Viessmann, které jsou vybaveny všemi prvky a na stavbu jsou dodávány jako předstěna, která se přišroubuje ke konstrukci, a v podstatě jsou připojeny pouze trubky a kabely. Jde o to, aby montáž na stavbě byla co nejkratší, co nejodolnější vůči povětrnostním vlivům, efektivnější – a zároveň levnější. Před pár týdny jsme na německém trhu získali podíl ve skupině KAMPA, která staví energeticky pasivní dřevostavby, pro něž bude ELK dodávat stavební materiály. Věříme ve větší budoucnost dřevostaveb.

Z Brna pro Development News, Arnošt Wagner