Společnost Sekyra Group se stala novým vlastníkem historického Stýblova domu, který sousedí se slavným funkcionalistickým palácem U Stýblů, známým jako palác Alfa. Adresa Václavské náměstí 30 znovu získá moderní podobu, odpovídající současným funkčním a klientským nárokům. Projekt je součástí širšího záměru skupiny diverzifikovat své investice i do centra metropole.

Je to místo, které zažilo velký kus české kulturní historie. Tiskař, nakladatel a knihkupec Bedřich Stýblo na Václavském náměstí na konci devatenáctého století provozoval své slavné nakladatelství. Funkcionalistický palác U Stýblů se v třicátých letech stal výkladní obchodní skříní celého náměstí. Své sídlo tu mělo divadlo Semafor i kino Alfa. Z druhé strany k domu přiléhá pasáž Světozor ústící do Františkánské zahrady.

„Po komplexní rekonstrukci nabídneme v přízemí Stýblova domu komerční plochy k pronájmu pro obchody a služby. V části budovy počítáme s luxusním ubytováním a administrativou. Celkové náklady projektu dosáhnou 850 milionů korun,“ přiblížil plány Leoš Anderle, výkonný ředitel Sekyra Group.

Rezidenční projekt Sakura v pražských Košířích oplývá 32 000 kusy nejrůznějších druhů květin, bylin, keřů a stromů. Ty jsou vysázeny v parku a na samotném domě v unikátním systému visutých zahrad. Obvod budovy je v každém patře lemován pochozími květníky v celkové délce 1,3 kilometru. Developerská a stavební skupina Realism v projektu vybudovala 67 bytů včetně tří exkluzivních penthousů a tří patrových duplexů.

 

Praha, 23. září 2020 – Rezidence Sakura, jež nese jméno po asijských třešních, je v českých i evropských poměrech nevídaným počinem. „V dnešním developmentu je stále více kladen důraz na architekturu, design, udržitelnost i ve městech tolik potřebnou zeleň. Často zde ovšem chybí emoce. Když si pořizujeme nové bydlení, svůj domov, chceme, aby se nám tam dobře žilo a abychom z něj měli skvělý pocit. Nejde proto pouze o samotné rostliny, ale o to, co nám dopřávají – cítit vůně, slyšet zvuky, vidět před očima, jak se mění, ochutnat třeba vlastnoručně pěstované ovoce. Všechny tyto elementy považujeme v přírodě za samozřejmé, v nové bytové výstavbě se jich ovšem nedostává. Právě to jsme chtěli se Sakurou změnit. Když žijete ve městě, je přeci obrovský rozdíl mít za oknem rušnou ulici, nebo zahradu,“ vysvětluje vizi projektu majitel společnosti Realism Martin Hubinger. O výjimečnosti rezidence Sakura svědčí i úspěchy v mezinárodních oborových soutěžích, kde se hned dvakrát (v roce 2017 a 2018) zařadila mezi nejlepší stavby světa.

 

Byty se zahradou za každým oknem

Developer Realism spolu s architekty ze studia Jestico + Whiles vytvořili netradiční koncept bytového komplexu, kdy mezi stropní desky vložili samostatné „domy“ lemované květníky s množstvím zeleně. Ta obíhá jako zahrada ve všech patrech půdorys celého domu a tvoří tak clonu mezi soukromým prostorem obyvatel a exteriéry. Na plných částech fasády jsou pak v integrovaných záhonech zakomponované popínavé rostliny, které se stávají přirozenou součástí architektury.

 Plocha zeleně v rámci projektu představuje zhruba dvě třetiny v poměru k celkové ploše pozemku. „Dá se tak říci, že fakticky jsme požadované pokrytí pozemku zelení dle územního plánu splnili na skoro 130 %,“ uvádí Martin Hubinger.

 Návrh systému závlahy a skladby zeleně na budově a v parku připravili zahradní architekti z atelieru Flera. Rostliny vybrali tak, aby v každém měsíci byla část z nich ve vegetativním stadiu. Projekt tím bere ohled na měnící se tvář přírody v průběhu roku. Vysazené zde jsou i bylinky a jedlé plody.

Sakura má vedle estetické funkce také schopnost přírodní tepelné stabilizace. Obrovským problémem dnešních měst jsou totiž tzv. tepelné ostrovy, tedy lokality s velkými betonovými či asfaltovými plochami, intenzivní dopravou, ulicemi bez stromů a obecně s nedostatkem zeleně. V takových místech pak teploty za letního horkého dne mohou atakovat hodnoty 50 až 60 °C, na střechách domů dokonce 70 °C. Výstavba ozeleněných budov, které jako Sakura dokážou chladit nejen sebe, ale i své okolí, je proto ve městech nesmírně důležitá. Rostliny na fasádě rovněž zlepšují kvalitu vzduchu ve svém okolí (zachytáváním prachu a dalších nečistot), zadržují vodu, která by jinak odtekla do kanalizace, a fungují jako zvuková izolace.

„Rezidence Sakura se vyznačuje unikátním systémem květníků, který nebyl v českých podmínkách nikdy navržen, natož proveden. Jako průkopníci jsme tak spolu s architekty museli jeho konstrukci včetně vnitřního bednění optimalizovat i během výstavby, aby dokonale vyhovovala konstituci budovy,“ popisuje Lukáš Hrudička, projektový manažer. Květníky mají ocelovou rámovou konstrukci svařenou z profilů jackel. Každý je k objektu upevněn přes patní plech dvojicí kotev. Jednotlivé rámy v podélném směru propojují ocelové profily, které zároveň slouží jako podpora pro vnitřní bednění květníku. To je provedeno z plastových, na míru navržených dílců. Květníky jsou pohledově opláštěny deskami ze sklovláknobetonových panelů, kotvených k ocelové konstrukci přes sekundární hliníkový rošt. Z hlediska rostlinného materiálu jsou obsažena všechna patra vegetace: od suchomilných společenstev pro extenzivní střešní zahrady přes trvalková a travinná společenstva a keřové výsadby po stromové patro.

Objem květníků činí 173 m³ a bylo do nich umístěno cca 130 tun substrátu.

Jako hlavní zdroj závlahy na Sakuře slouží retenční nádrže na dešťovou vodu. Pro maximalizaci zužitkování dešťovky developer pracoval s principem tzv. dešťových zahrad, jež zachytávají a akumulují povrchovou vodu ze všech zpevněných ploch v blízkosti budovy. „Jedná se o jednoduchou soustavu zahloubených rigolů osázených rostlinami se schopností reagovat na kolísavou hladinu vody. Dešťová voda je do struh přiváděna otvory v obrubnících, odkud postupně prosakuje do podloží. Velkou část závlahy do sebe rovněž pojmou rostliny a postupně ji zase uvolňují do ovzduší. Přebytečná voda z květináčů se odvádí do retenční nádrže, kde může být později využita,“ říká Lukáš Hrudička. Závlaha květníků je automatická a reaguje na aktuální počasí a potřebu zalévání.

 Dům, který je více zelený, než městský

Projekt Sakura kombinuje hned několik mechanismů pro efektivní zavlažování a hospodaření s vodou. „První princip představuje aplikace hydroakumulační a drenážní vrstvy, jejímž cílem je udržení potřebného množství závlahy ve skladbě zelených ploch a zároveň znovu využití přebytečné vody, kterou drenáže svedou do akumulační nádrže. Tuto vodu pak rostliny využívají mezi fázemi deště či zalévání. Pro úsporné zavlažování výsadby byl použit systém mikrozávlahy, který přispívá ke snížení spotřeby vody. Ten je instalován přímo u jednotlivých skupin trvalek, keřů či stromů. Cykly a rozestupy jsou nastaveny tak, aby umožnily dostatečné vsáknutí vody a minimalizovaly odtok i odpar závlahové dávky, jenž nastává při zalévání postřikovači,“ vysvětluje Lukáš Hrudička. Toto opatření je ještě druhotně podpořeno klasickým mulčováním.

Celoročně zelená originální zahrada na stěně se samozavlažovacím systémem a automatickým denním světlem v hlavním vstupu vítá rezidenty. Kontrastně ji doplňuje vnitřní schodiště s plechovým zábradlím a ocelovou sítí.

 

 

 Mít vlastní zahradu s výhledem na město

Terasy bytů se skládají z kombinace thermoborovice a velkoformátových betonových dlaždic a lemuje je pozinkované zábradlí s ocelovou sítí v černé barvě. Střešní zahrady mají 40 cm až 80 cm zeminy a jsou osázeny listnatými stromy – muchovníky a sakurami. Jejich výška se zde v budoucnu bude pohybovat mezi 3–5 metry.

 

Ke každému bytu s předzahrádkou v terénu automaticky náleží sekačka. Obyvatelé domu mají předplacenou péči zahradnické firmy na všechny veřejně přístupné zelené plochy a stromy, a to po 2 roky od kolaudace, což je doba potřebná pro stoprocentní uchycení a ustálení použité skladby rostlin. Zeleň přístupná pouze skrze byty majitelů je určena k jejich individuální péči.

Celkem se v projektu nachází 60 různých druhů zeleně: 5 druhů okrasných keřů, 28 druhů trvalek a travin a 27 druhů stromů a keřů.

Příroda se navíc propisuje i v interiéru, a sice použitím přírodních materiálů jako je dřevo a sklo. Okna v projektu odpovídají standardu pasivních domů. Jižní́ fasáda disponuje přípravou pro venkovní́ předokenní žaluzie. Standardy bytů dále tvoří například podlahové vytápění ve všech místnostech, třívrstvé dřevěné podlahy, terasy z kombinace thermoborovice a velkoformátových betonových dlaždic. Ve střešních bytech je navíc provedena příprava na klimatizaci.

Samotný exteriér domu působí velmi stylově a elegantně. Oplechování atiky je vytvořeno z pozinkovaného lakovaného plechu v tlumené antracitové barvě. Ta se odráží i na deskovém obkladu, který je tvořen z vláknocementových desek. Zároveň ladí s neotřelým zlatým profilovaným obložením rovněž z pozinkovaného plechu.

 Foto: BoysPlayNice

 

 

Více informací naleznete na webových stránkách www.realism.cz

I stavebnictví letos zaznamenalo nečekaný výkyv a zpomalení všech projektů. Avšak díky velké potřebě nových bytů, kanceláří a škol se v Praze stavební tempo zase postupně navrací k normálu.

Denně do Prahy  přijíždí  velké množství těžkých nákladních aut se stavebním materiálem a stejně tak se i z města odváží značné množství vytěžené horniny či odpadní materiály.

Nákladní doprava produkuje velké množství emisí, devastuje silnice, zhoršuje už tak silnou dopravu a v neposlední řadě zvyšuje prašnost a hluk. Hledají se nové možnosti, jak pražské dopravě ulevit. Nabízí se využít Vltavu, která protéká samým středem města, pro zásobování města stavebním materiálem. Příkladem mohou být dvě betonárny v centru Prahy, které díky svým přístavům u břehu Vltavy maximálně využívají pro své zásobování lodní dopravu.

Stavební plány pro dopravní infrastrukturu

V hlavním městě se neustále stavějí nové byty, kancelářské budovy, parkovací domy, školy a jiné budovy občanské vybavenosti. V centru města se nachází mnoho volných lokalit (brownfieldů) určených k zástavbě. Plánují se i masivní investice do dopravní infrastruktury ve městě. Klíčové je dokončení vnitřního městského okruhu od severního vyústění tunelu Blanka přes Balabenku a Jarov až na Průmyslovou ulici, dále propojení Rozvadovské spojky (začátek dálnice D5) s městským okruhem na Zlíchově, spojení na letiště Ruzyně, metro D, rekonstrukce Libeňského mostu a výstavba nového mostu Holešovice – Karlín

Nejpoužívanější stavební materiál

Základní komoditou, která se při výstavbě rozsáhlých infrastrukturních projektů používá, je beton. Ten se vyrábí v betonárnách, které musejí být co nejblíže místu stavby, aby se materiál stihl dopravit  na staveniště čerstvý, dříve, než začne jeho tuhnutí a tvrdnutí. Beton je složen ze čtyř hlavních surovin – kameniva, cementu, přísad a vody. Až 80 % celého objemu betonu tvoří kamenivo a písek, které se dovážejí z lomů a pískoven severně od Prahy. Většina pražských betonáren je zásobována nákladními auty. Jeden kamion přiveze asi 30 t kameniva. Pokud vezmeme v úvahu odhady odborníků, že bude ročně třeba přes 1 mil. m³ betonu, tak to znamená dovézt ročně skoro 2 mil. t kameniva, což odpovídá více než 60 000 nákladních aut.

Jak nahradit tisíce kamionů ročně?

Existuje způsob, jak tento počet nákladních aut výrazně snížit. Inspiraci můžeme hledat ve Vídni, Hamburku, Londýně, Bruselu či Paříži, kde již mnoho let využívají řeku pro zásobování města. Ani Praha v tomto směru není pozadu. V centru města jsou na břehu Vltavy hned dvě moderní betonárny, které již řadu let využívají říční dopravu. Betonárna Rohanský ostrov a betonárna Libeň jsou moderní ekologické provozy, které splňují přísná kritéria environmentálního managementu ISO 14001 a mají přístaviště pro dopravní lodě. Až 80 % všech surovin, které jsou třeba pro výrobu betonu, dopravují loděmi. Jedna loď nahradí 33 kamionů. Obě betonárny při současné produkci dopraví prostřednictvím lodí téměř 400 000 t kameniva a díky tomu přijede do hlavního města každý rok o 13 000 kamionů méně. Pro budoucí zvýšenou potřebu betonu je předpokladem uspořit až 20 000 kamionů ročně, tedy přibližně třetinu celkového množství kameniva dopraveného do Prahy. Za dobu existence těchto betonáren přijelo do Prahy o více než 250 000 kamionů méně. Beton z těchto provozoven byl použit při výstavbě téměř všech důležitých staveb v Praze: všechny etapy pražského metra, tunely Blanka, Strahovský, Zlíchov, železniční tunely Nového spojení, Trojský most, ale také Národní technická knihovna a naposledy také Nová vodní linka ÚČOV atd.

Vltava – největší dálnice v Praze

Lodní doprava po řece do středu města je budoucností lepšího životního prostředí v Praze. Inspirací může být Paříž, kde moderní betonárny a překladiště fungují přímo na břehu řeky Seiny, na dohled od Eiffelovy věže, hned vedle kanceláří a obytných budov, jsou vhodně zakomponované do  okolí. Často futuristické designové prvky vkusně zakrývají průmyslový provoz a jeho nevzhledné součásti. Podobné řešení by si zasloužila i Praha. Již nyní jsou obě betonárny nenápadně usazeny do svého prostředí: rohanský provoz je kolemjdoucím skryt za zeleným valem a betonárna Libeň je spojena s řekou podzemním kolektorem, a tak je celý pás u Vltavy k dispozici pro volnočasové aktivity. Jsou vypracovány návrhy, jak obě betonárny ještě více začlenit do okolí. Krédem betonáren TBG METROSTAV je vyrábět co nejzelenější beton pro Prahu.

PR

Výjimečnou budovu bývalé továrny Meopta v pražských Košířích čeká další životní fáze. Společnost YIT ji začala přestavovat na projekt Parvi Cibulka se 149 originálními byty převážně loftového typu, které ctí industriální minulost stavby.

YIT se netají skutečností, že Parvi Cibulka považuje za klenot svého portfolia. „Nikdy jsme ani chvíli nepomýšleli na zbourání Meopty, ačkoli objekt není památkově chráněn. Toto místo uprostřed vilové zástavby má obrovský potenciál, a proto jsme od počátku plánovali, že budovu zrevitalizujeme a dáme jí nové využití. Nadále tak zůstane dominantou celé lokality,” říká ředitel společnosti YIT Stavo Vladimír Dvořák. Autorem architektonického řešení je renomovaný architekt Jakub Cigler, který k revitalizaci uvádí: „Společně s YIT jsme došli ke shodě, že právě v zachování tradiční stavby se skrývá síla a potenciál celé konverze. Parvi Cibulka tvoří v podstatě sedm bytových domů v řadě. Díky centrálnímu vstupu se službami v pasáži však přitom působí jako rezidenční palác. V samotném projektu vycházíme také částečně z finské a ze severské architektury, což bude nejvíce vidět v interiérech, kde sladíme přírodní materiály s industriálními prvky.“

Stylové bydlení v mnoha variantách

Parvi Cibulka zahrne 149 moderních, nízkoenergetických a komfortních bytů v několika různých typech a dispozicích. Všechny se budou pyšnit krásnými výhledy na Prahu nebo do klidného vnitrobloku s parkem.

Celkem 88 jednotek Gallery nabídne stylové lofty s vestavěnou galerií. Originalitou vyniká 28 bytů Kreativ, které se v čase mohou měnit spolu s obyvateli. Hodí se třeba pro rodinu s dětmi, protože v průběhu let může do prostoru doplnit další galerie podle svých potřeb. Devět mezonetů Duplex pak charakterizují dvě patra. Pokud někdo touží po vzdušných, jednopodlažních bytech, potěší ho devět jednotek Industrial s výškou stropů až 3,5 m. Rozhled nabídne 15 jednopodlažních bytů Panorama v horních patrech, mezi něž patří i čtyři zcela výjimečné penthousy s prosklenými stěnami, které umožňují dokonalý výhled na celou metropoli. Pro zájemce už YIT vybudovala v prostorách továrny vzorový byt.

Vlastní park i fitness

YITmaximálně využije původní industriální prvky a historické prostory – zachová tak mj. kryt civilní obrany, v němž vzniknou sklepní kóje. Obyvatelům však budou sloužit i nové kočárkárny, místnosti pro mytí kol a psů či sdílená dílna. Bývalá továrna nabídne také prostor např. pro malé fitcentrum a kavárnu.

Budova Meopty stojí v těsné blízkosti dalšího projektu YIT Aalto Cibulka. Mezi oběma domy vznikl rozlehlý zelený vnitroblok, který developer pojal jako soukromý park s vodním prvkem určený jen pro rezidenty. Ti si mohou užívat nejen bezpečné řádění svých dětí na hřišti, ale také klidné posezení. Přímo v sousedství se navíc nachází přírodní lesopark Cibulka, vhodný k procházkám i sportovním aktivitám.

Více na www.yit.cz

pr