Jak úspěšně revitalizovat brownfieldy

/0 Komentáře/in , , /by

Společnost Contera se od roku 2009 zabývá především realizací a pronájmem průmyslových parků v České a Slovenské republice, avšak na bývalém brownfieldu v centru Ostravy se stále zřetelněji rýsuje projekt, který se spíše vymyká dosavadnímu zaměření této firmy.

Stavba administrativní budovy Organica byla zahájena na podzim loňského roku, letos na jaře byly dokončeny podzemní práce a stavba začala růst do výšky. V současnosti je realizace monolitického skeletu objektu za svou polovinou.

Unikátní architektonické řešení

Organica je mimořádná svým architektonickým pojetím a šetrným přístupem k ekologii. Vizi developera zhmotnili architekti ze Schindler Seko Architects. Obvyklé kancelářské budovy jsou ortogonálního půdorysu a využívají členění prostoru do pravých úhlů, tak aby každý zaměstnanec dostal na práci konkrétní počet metrů. „Při práci na Organice jsme takto svázáni nebyli a díky kruhovým tvarům jsme mohli pracovat s vnitřním prostorem volněji. Podobně řešená administrativní budova zatím v Česku ani Evropě neexistuje, jde o výjimečné dílo,“ říká Ludvík Seko, hlavní architekt.

Projekt odpovídá i potřebám společnosti Tietoevry, která po dokončení ve třetím kvartálu 2023 obsadí zhruba dvě třetiny objektu a Organiku využije jako svou novou centrálu pro střední Evropu. Mezinárodní IT korporace počítá s tím, že část jeho zaměstnanců bude pracovat odsud, část na dálku a některá pracovní místa budou sdílená.

Budova s inteligentními systémy

Koncepce budovy a jejího užívání se dá považovat za nadčasovou. Distribuci čerstvého vzduchu pro zaměstnance bude řídit inteligentní systém, budova si bude sama řídit ohřev i chlazení podle ročního období a v návaznosti na předpověď počasí díky vlastní meteostanici. V prostorách parkoviště budou k dispozici nabíjecí stanice pro elektromobily i elektrokola, při hledání parkovacího místa pomůže zájemcům mobilní aplikace. Na lavičkách v klidovém prostoru atria bude možné USB nabíjení mobilních zařízení. Počítá se rovněž se systémem využívání dešťových vod na zálivku i se střešními fotovoltaickými panely, díky nimž bude Organica částečně energeticky soběstačná.

„Když jsme projekt v době jeho vzniku řešili, měli jsme jasnou vizi, aby Organica byla skutečně ,user a eco friendly‘. Jak prozíravé to bylo, se ukazuje nyní v době neuvěřitelného nárustu cen energií, které vyhnaly náklady firem do relací, jimž by před několika lety nikdo nevěřil. To, jak se nám realizace naší vize podařila, potvrdí i prestižní certifikace BREEAM Excellent, která je již potvrzená ve fázi design stage,” říká Martin Budina, projektový ředitel Contery.

Průmyslový park na brownfieldu

Před dokončením je v Ostravě také CONTERA PARK OSTRAVA D1 v městské části Hrušov. Rozkládá se na zhruba 35 ha a vznikne tu kolem 151 000 m2 průmyslových prostor především pro lehký průmysl, sklady a výrobu. Nyní se dostavuje poslední industriální hala. V následujících měsících bude zahájena výstavba první expanze budovy Sportisimo a je připravován technologický park, který bude sloužit k vědeckým účelům. Ostravský CONTERA PARK D1 je v této chvíli z 95 % pronajat; velké plochy k pronájmu a celková rozloha zaručují flexibilitu i pro případ rozvoje nájemců. Výhodou parku je skutečně výborná dopravní dostupnost díky blízkosti dálnice D1, rovněž železnice zaručuje výborné napojení na ostatní regiony Česka, Polska a Slovenska. V Ostravě existuje mnoho průmyslových zón, které jsou téměř plně využity a CONTERA PARK OSTRAVA D1 tak představuje jedinečnou příležitost pro další obchodní růst ve městě.

Hrušovský brownfield kdysi sloužil k ubytování dělníků z okolních podniků. V roce 1997 byla celá oblast zaplavena, následovala její devastace, postupné vylidnění a vznik tzv. sociálního brownfieldu. Contera se už 12 let specializuje na revitalizaci brownfieldů a 84 % portfolia v Česku a na Slovensku tvoří podobné projekty a společnost se tímto směrem chce ubírat i nadále.

V logistických parcích společnosti Contera v České republice působí přes 100 klientů. Jejich portfolio je velmi vyvážené a rozděluje se do pěti hlavních sektorů – výroba (Magna, Aludyne, Malfini, BMK atd.), logistika (VAS Solutions, DB Schenker, Esa Logistika, DHL/PPL atd.), distribuce
a e-commerce (Sportisimo, FAST ČR, AT Computers, IKEA atd.) a retail (Planeo, Rossmann, Pepco, Spokojený pes aj.).

Smělé plány do budoucna

V České republice je přes 10 mil. m2 průmyslových ploch, což představuje zhruba 1 m2 na jednoho obyvatele. Jde o přirozený vývoj trhu, který ilustruje, že ČR je atraktivní země pro investice a podnikaní. Zároveň je nutné vzít v úvahu, že v prémiových lokalitách jsou pozemky víceméně vyčerpané a další vývoj se dá očekávat v regionech.

Contera má naprostou většinu projektů v oblasti logistických parků, ale podle slov Laurenta Jechoux, obchodního ředitele Contery, připravuje i projekty jiného typu: „Do budoucna plánujeme více diverzifikovat naše aktivity, a to zejména v kancelářském a v rezidenčním sektoru. Organica, kterou nyní stavíme v Ostravě, je naším pilotním kancelářským projektem – a určitě nebude poslední.“

Pro nejbližší období má Contera v plánu pokračovat ve výstavbě všech projektů, aby se mohli noví klienti včas nastěhovat. Zároveň připravuje několik nových projektů v Česku a na Slovensku, které brzy představí zájemcům.

Jinonický dvůr – jedinečné místo pro život

/0 Komentáře/in , /by

V pražské čtvrti Jinonice dokončuje společnost V Invest Development výstavbu druhé fáze projektu Jinonický dvůr.

Uzavřený areál poskytující soukromí a bezpečí nabídne rezidentům unikátní bydlení ve 46 jednotkách o dispozicích 1+kk až 5+kk. Samozřejmostí je podzemní garáž s dostatkem parkovacích stání, zeleň a relaxační zóny v celém objektu.

Citlivá renovace pomocí starých postupů

O projektu lze bez nadsázky říct, že jde o bydlení na zámku. Původní areál Jinonického dvora, vedený jako kulturní památka, pochází z 11. století. Za třicetileté války byl zpustošen a na jeho místě pak v 17. století vznikl barokní zámeček. Za jeho následnou přestavbou s klasicistními úpravami na začátku 19. století stojí rod Schwarzenbergů, který dosud připomíná kamenný pískovcový znak nad vstupním portálem objektu.

Současný areál je citlivě renovován v intenzivní spolupráci s památkáři, s nimiž byl konzultován každý zásah do původního vzhledu budovy. Zachováno tak bylo maximum historických prvků a konstrukcí jako třeba dvě staletí staré krovy. „Pomocí technologie jsme vytvořili 3D model a každý prvek v krovu dostal přiřazené číslo, díky čemuž bude možné ty, jejichž stav to dovolí, zasadit zpátky na původní pozice. Krovy pak budou v bytech přiznané, tak aby podtrhly staletou historii zámečku,“ říká Jan Kukla, manažer projektu.

Každý dřevěný prvek se po rozebrání posuzuje staticky a mykologicky, a pokud je použitelný, vrací se na své místo. Pokud je použitelný částečně, vrací se přeplátovaný o nové dřevo. Teprve když je trám posouzen jako zničený, nahradí jej nová konstrukce. Tu tesaři vytvoří pomocí dlabů a čepů, bez kovových prvků. Tesaři při rekonstrukci pracují precizně a postaru. Trámové stropy a některé další původní stavební prvky zůstanou přiznané v interiérech nových bytů.

Jedinečný genius loci

V původním areálu narazíte i na další rekonstruované prvky, které jsou naprosto unikátní a dodávají celému projektu mimořádný genius loci. Ať už jsou to barokní, nebo klasicistní nosné konstrukce, nádherné stropy a klenby, původní barokní portál ke schodišti do prvního patra severního křídla či obnovené sluneční hodiny. Chloubou zámečku je věžička s historickým hodinovým strojem, v níž jsou použity původní prvky.

Velkou výzvou pro renovaci byla krásná původní kašna v areálu Jinonického dvora, která je jednou z dominant společných venkovních prostor uzavřeného areálu. Památkáři pomohli s umístěním původní rozebrané kašny nad stropem podzemních garáží. Cílem bylo, aby kašna fungovala, ale neprotékala do garáží. Jediný systém, který nepropustí žádnou vlhkost, je historií prověřená olověná vana, která byla součástí i původní kašny, a zůstala tedy i v té nové repasované, jež byla pečlivě rozebrána a znovu vrácena na původní místo.

„S památkáři to byla mravenčí práce, abychom odladili každý detail. Ale povolili nám i novodobé prvky, například bezrámová okna na fasádě bývalé sýpky, která vyplnila dříve slepé prvky. Velmi moderní konstrukce tak podporují historickou podstatu objektu. Stejné je to s vikýři, kde jsme rovněž všechno intenzivně probírali s památkáři. A podobné to bylo i u stavby replik komínů, které v nové podobě neslouží k odvodu spalin, ale jako vyústění vzduchotechniky a odvětrání,“ popisuje Jan Kukla.

Moderní bydlení v historickém areálu

Projekt Jinonický dvůr nabízí jednotky 1+kk až 5+kk, které jsou výjimečné svými dispozicemi, uspořádáním a prostorovou velkorysostí. Jedná se o prémiové bydlení vysokého standardu s prvky původní architektury, která zde na vás dýchne v každém koutu. S ohledem na bezpečnost a soukromí je Jinonický dvůr budován jako uzavřený a neprůjezdný monitorovaný areál, v němž je veškerá doprava svedena do podzemního podlaží. V celém objektu tak nikoho nebudou rušit projíždějící automobily. Důraz byl kladen i na dostatek zeleně, předzahrádky a relaxační zóny.

Dokončení druhé fáze projektu Jinonický dvůr je plánováno na druhé čtvrtletí 2023 a aktuální volné jednotky najdete na www.vinvest.cz.

Galerie Pernerka pokročila do další etapy

/0 Komentáře/in , /by

Město Pardubice obohatí nové obchodně-společenské centrum Galerie Pernerka. Bude se nacházet v lokalitě „přednádraží“, v prostorách bývalého lihovaru.

Galerie Pernerka zaplní nevzhlednou proluku v centru města a spolu s nádražím vytvoří pomyslnou vstupní bránu do města. Obermeyer Helika jako generální projektant dopracoval dokumentaci pro provádění stavby, která bude sloužit pro výběr generálního dodavatele. Dále aktuál-
ně pracuje na projednání stavebního povolení a zpracování podkladů pro pronájem jednotek. Projekt zaujímá plochu 28 500 m2 a jeho koncept je založen na myšlence městského bloku, který vymezují čtyři vzájemně propojené architektonicky svébytné hmoty. Jejich architektonické pojetí reflektuje funkční náplň.

Multifunkční projekt pro všechny generace

Polyfunkční komplex Galerie Pernerka nabídne nejen moderní prostory obchodů, služeb, restaurací a kaváren, ale také multikino a prostory pro další zábavu. Součástí komplexu je i plánovaný hotel a multifunkční kongresový sál. Návštěvníci z řad veřejnosti jistě ocení volně přístupná veřejná prostranství navazující na budovu. Děti i jejich rodiče jistě potěší plánovaný dětský svět a nové wellness centrum.

Součástí projektu je také nová cyklostezka lemující celý objekt z východu a severu. Bezpečnost chodců zajistí lávka přes frekventovanou ulici Palackého. Pro vozidla vznikne v suterénu a na střeše objektu parkoviště s kapacitou až 1 200 míst. Na východní straně bude navíc vytvořen menší park se vzrostlými stromy, který ve směru od centra propojí Galerii Pernerka s Palackého ulicí. V souvislosti se současnými ekologickými trendy je na objektu navržena zelená fasáda a také zelená střecha. Potřeba vody pro tyto přírodní prvky bude pokryta pomocí rozvodu užitkové vody z akumulační nádrže zásobované dešťovou vodou ze střech. Pro ekonomičtější provoz objektu bude využíváno odpadní teplo ze strojního chlazení k předehřevu topné vody.

3D model přiblíží záměr

„Projekt Galerie Pernerka je v podstatě návrhem nového městského bloku, který zahrnuje obchody, restaurace, kanceláře, hotel, multifunkční společenský sál, fitness centrum, dětský svět a prostory pro další doplňkové funkce a sportovní aktivity. Práce na projektu trvají od roku 2019,“ informuje o dění Ing. Jaroslav Němeček, vedoucí projektu ze společnosti Obermeyer Helika. Investor projektu, společnost Redstone house s. r. o., vybral za architekty renomovanou společnost Chapman Taylor. Pronajímatelná plocha představuje zhruba 50 000 m2. „Spolupráce všech zúčastněných stran – investora, projektanta, architektů a dalších – probíhá hladce díky vstřícnému přístupu investora k moderním technologiím. Vytvoření 3D modelu budoucí stavby v programu Autodesk Revit umožňuje ještě neexistující budovu virtuálně procházet. Ve virtuální realitě je možné vidět kontext místa, prohlédnout si třeba fasádu a udělat si přesnější představu o fungování budovy. Celý projekt je díky 3D řešení lépe koordinovatelný a lépe kontrolovatelný,“ uvádí dále Jaroslav Němeček.

V našich projektech uplatňujeme rozum a cit pro bydlení

/0 Komentáře/in , /by

Developerská společnost Horizon Holding oslavila loni 20 let působení na českém rezidenčním trhu a letos plánuje předat novým majitelům 500 bytů.

Nezaměřuje se však jen na výstavbu jednotlivých bytových domů, ale podílí se i na lokální infrastruktuře a úpravách okolí projektů. Generální ředitel společnosti Horizon Yishay Furman s námi hovořil o stávajících projektech i o plánech do budoucna.

V minulých rozhovorech jste představil některé vaše projekty, mj. Auru Statenice, Zahálku, Rezidenci Modřanka či Kay River Lofts. Jak postupují?

Nyní úspěšně pokračujeme s prodejem poslední etapy Zahálky v sousedství golfového hřiště Hodkovičky. Právě jsme vyprodali všech 355 bytů v nedaleké Rezidenci Modřanka – zbývají zde pouze dvě obchodní jednotky. Nedávno jsme předali všech 55 bytů klientům Kay River Lofts v Karlíně a 148 bytů klientům Rezidence Čámovka v Čimicích, kde plánujeme brzy začít další etapu. Nedávno jsme zahájili prodej našeho projektu AURA Statenice se 79 rodinnými domy. Tento projekt se nachází nedaleko Prahy 6, zahrnuje parkování a pozemky do 1 500 m2. Na infrastruktuře se pracuje poslední rok – obci se chystáme věnovat více než 100 mil. Kč na infrastrukturu a další zařízení, jako je čistička vody, škola atd. Téměř 3 000 m2 bude určeno pro maloobchod a bude sloužit současným i budoucím obyvatelům.

Zahájili jste některé další projekty. Čím jsou zajímavé? A čím se vaše projekty liší od ostatních?

Jak jsem již zmínil, plánujeme začít třetí etapu Čámovky se 400 byty. Plánujeme také zahájit projekty v centru města – Rezidence Blízká v Karlíně s 230 byty a URBANIKA na Smíchově se 160 byty s krásnými výhledy na Vyšehrad a Pražský hrad. V našich projektech – vždy o nich uvažujeme komplexně – uplatňujeme rozum a cit pro bydlení. Zahrnujeme do nich parky, dětská hřiště, a dokonce i hřiště pro domácí mazlíčky nebo komunitní zahrady. Chceme prospět lokalitě, kde jsme stavěli, konzultujeme s odborníky, co je nejlepší. Například letos jsme v našem projektu Zahálka dokončili revitalizaci Zátišského potoka, kde jsme obnovili jeho koryto, které bylo dlouho ukryto pod zemí. Naše projekty také získávají certifikace BREEAM pro svou udržitelnost. Aplikujeme zelené střechy, drenážní systémy pro opětovné použití vody, rekuperaci atd.

Ve kterém z nich byste rád bydlel?

Jak jsem už kdysi řekl, naše projekty jsou jako naše děti. Milujete je všechny. Ale v tomto případě bych řekl, že po posledních 17 letech života ve Statenicích a Horoměřicích je pro mě AURA skvělým projektem, který přivítá rodiny, obnoví a oživí obec. Jsou tam velké domy s obrovskými zahradami, takže to bude skvělá čtvrť.

V Praze je neustále poptávka po bytech. Movitější lidé je kupují jako investici a dále je pronajímají těm méně movitým, kteří nedosáhnout na hypotéku. Jak se to odráží ve vašem byznysu?

Byty zdražily, to je fakt! Ale lidé někde bydlet musejí, takže tu budou kupci, a pokud ne ti koneční, tak to budou investoři, kteří je pronajmou. Nájmy se za poslední rok dramaticky zvedly. Tomuto trendu důvěřujeme, takže si chceme dva nebo tři projekty ponechat na nájemní bydlení.

Zvolna se blíží konec roku, kdy nastane období bilancování. Jak budete letošek hodnotit, pokud půjde vše podle dosavadních předpokladů?

Letos předáme celkem kolem 500 bytů, což je nejvíce v historii společnosti. Jelikož jsme loni oslavili 20 let na developerském trhu, myslím, že je to pro nás velmi pěkný milník.

Máte nějaké predikce na příští rok? Jak se bude situace vyvíjet?

Věřím, že se trh nemůže zastavit – a nezastaví se. Skutečnost, že se zvýšily stavební náklady – a navíc drahé úroky –, na nějakou dobu zpomalí prodeje a růst cen, ale jakmile bude na trhu malé množství bytů – prodají se. Praha nemůže zůstat u 2 000–3 000 bytů ročně, potřebuje jich alespoň 6 000–7 000, aby pokryla poptávku. Dnes je situace celosvětově problematická kvůli vysoké inflaci a obavám, ale předpokládám, že v průběhu let 2023 a 2024 se věci vrátí do stavu, jaký byl v roce 2021.

 

DEN MALÝCH OBCÍ

/0 Komentáře/in , /by

Výstava Nejlepších evropských staveb se vrací do Vídně

/0 Komentáře/in , /by

Každé dva roky uděluje Evropská komise a španělská Nadace Miese van der Roha cenu za nejlepší současnou architekturu. Výstava Nejlepších evropských staveb, na které budou prezentovány neprestižnější evropské projekty, bude ve Vídni k vidění od 6. října 2022 v Architekturzentrum Wien.

Cena Miese van der Roha v hodnotě 80 000 eur je nejvýznamnější evropskou cenou za současnou architekturu. Každé dva roky se výstava „Nejlepších evropských staveb“ zaměřuje na výjimečné architektonické projekty a láká návštěvníky na jejich prohlídku. Zatímco bytové projekty se do finálového kola dostaly již potřetí, poprvé získává hlavní cenu vzdělávací budova, a to londýnská Town House – Kingston University od dublinského studia Grafton Architects. Vítězem ceny „Emerging Architecture 2022“ pro mladé talenty se stal družstevní bytový komplex La Borda od Lacol v Barceloně, který je zároveň dosud nejvyšší dřevěnou budovou ve Španělsku. Mezi finalisty patří i projekt Frizz23 v Berlíně-Kreuzbergu od Deadline (Britta Jürgens & Matthew Griffin); dále projekt Railway Farm v Paříži od Grand Huit a Melanie Drevet Paysagiste, který je kombinací zemědělské výrobny a sociálního bydlení. Projektem, který se dostal do finále, je i modernizace a rozříření Z33, Domu současného umění, designu a architektury v Hasseltu od Francesca Torza a 85 sociálních bytů v Cornellà de Llobregat od peris+toral.arquitectes. Finalistou v kategorii Emerging Price je modernizace školy Enrica Fermiho v Turíně ze 60. let 20. století kanceláří BDR.

 

Z více než 500 nominovaných projektů ze 41 zemí vybrala špičková porota v čele s mexickou architektkou Tatianou Bilbao a za účasti rakouského architekta Georga Pendla na výstavu celkem 40 projektů. K vidění bude výstava ve vídeňském Centru architektury až do 23. ledna 2023.

Landscape festival 2022 jako signál i výzva

/0 Komentáře/in , /by

Nelze než obdivovat desetiletou, zcela tvrdohlavě prosazovanou a realizovanou ideu pražské Galerie Jaroslava Fragnera pořádat velké letní Landscape festivaly. Ty si v různých městech a na nejrůznějších místech a plochách berou za úkol rozšiřovat povědomí o významu krajinářské architektury.

Zdůrazňují a připomínají nejrůznější skryté vztahy v postindustriální městské krajině a zejména prezentují současné umění v prostorách, na něž původně divák i návštěvník (často stálý) není nejen zvyklý, ale není ani v době rychlých informací, nečekaných šoků (pandemie, válka, klimatické změny, potravinová krize) zcela připraven. To vše samozřejmě v prostředí nejen již existujících urbánních celků a v prostředí architektonického výrazu minulých staletí, ale také v místech současné výstavby developerských projektů či nejnověji v brownfieldech po bývalých industriálních či dopravních prostorách. Landscape festivaly tak spojují současnou či rekonstruovanou architekturu, umění, veřejný prostor. To vše buď v souladu, či naopak v kontrastu se stavem obecného vzdělání, povědomí o zpracovávaných místech, postojů politiků či názorů veřejnosti. K tomu se konají fóra, kde se jednotlivé aspekty kvality veřejného prostoru diskutují za účasti světových odborníků, místních i celostátních politiků, architektů, investorů, developerů a také v neposlední řadě široké veřejnosti.

Opuštěná nádraží jako téma

Galerie Jaroslava Fragnera, která je hlavním organizátorem a realizátorem těchto důležitých akcí, postupně rozšířila místa konání i mimo Prahu. Festivaly jsme mohli zažít také v Ostravě, Opavě, Plzni, Krnově. V letošním roce se díky podobnému programu setkávají a prolínají vlastně festivaly dva – jeden s názvem Festival m3 Umění v prostoru, spolupořádaný spolkem Bubec, a právě Landscape Praha 2022 iniciovaný již několikrát citovanou Galerií Jaroslava Fragnera. Čím jsou si tyto akce blízké?

Všímají si prostředí železnic, takže je můžeme najít buď přímo na mnoha velkých i malých pražských i mimopražských nádražích a stanicích v blízkém okolí, nebo na místě aktuálních brownfieldů, které jsou k dispozici v důsledku stále se prohlubujícího odumírání železniční nákladové dopravy. Tento moment je obzvláště zajímavý, neboť se odehrává ve chvíli celkové politické, ekonomické a zejména surovinové krize, kdy by společnost měla mít zájem vrátit nákladní dopravu zpět ze silnic na koleje, hlavně na území velkých měst a jejich okolí. Aktuálně se to rovná řešení velkých objemů přebujelé automobilové nákladní dopravy, která se v posledních 30 letech přesunula ze železničních kolejí na přetížené a velmi často poničené silnice. My jsme nyní ve fázi očekávání, v jakémsi bodu nula, kdy dojde k podobnému řešení.

Současné omezování železniční nákladní dopravy vytváří prostor po další až agresivní využití velkých, železnicí opuštěných či opouštěných prostor. A právě proto se letošní festival soustředil na takto vzniklá místa, často nesoucí zcela nové otázky či problémy. Připomeňme si je…

Nákladové nádraží Žižkov

Jde o uznávanou památku výjimečné kvality a významu. Část jejího kolejiště je již nyní předávána stavařům pro zahájení poměrně masivní bytové výstavby. Samotná obří skladová nádražní budova stále ještě (po mnohaletém úsilí řady subjektů i odborné a politické veřejnosti) čeká na finální využití svých velkolepých prostor. Tohoto místa si samozřejmě festival všímá prostřednictvím mnoha výtvarných realizací. Zájemcům také připomene severní svahy vrchu Parukářka a jeho zajímavou a rušnou tovární minulost.

Zde uvidí návštěvníci festivalu díla ateliéru MÓD architekti, Jonáše Holuba, Petra Písaříka a spol., Studia Davero, Štěpána Kuse, Kurta Gebauera, Romana Franty, Ivany Junkové, Jana Slovenčíka, Markéty Šeremetové a Adama Hudce a výstavu Skvělé místo pro život, kterou připravil IPR Praha, městská část Praha 3 a společnosti Sekyra Group a Penta Real Estate.

Palmovka – zastávka Libeň

Velmi náročným a poměrně roztříštěným prostorem je křižovatka Palmovka a její okolí, nositel celé řady památných dějů, které jsou dnes zastírány současnou rozporuplnou zástavbou, častokrát však zároveň přinášející kvalitní architekturu. Připomeňme si, že se současná výstavba odehrává nejen na místech donedávna prosperujících přístavů a velkých úspěšných loděnic, ale také na místě dvou zapomenutých a opuštěných nádraží či rozsáhlé židovské obce včetně synagogy i hřbitova.

V okolí Palmovky se potkáme s díly Čestmíra Sušky, Aleše Hnízdila, Miloše Šejna, ARCHWERKU, Šimona Paplháma, studentů FAPPZ ČZU, Dominika Langa, Richarda Loskota, Tima, Jana Waldhausera, Benedikta Tolara, Tatiany Svatošové a Jaroslava Koudelky. Uvidíme dvě výstavy – Vize Palmovka, pořádanou FA ČVUT, Metrostavem, a. s., a Landika Managementem, a v Pavilonu Nahraj Cesta k moderní Praze 8.

Florenc – Masarykovo nádraží – Krenovka

Opravdu velmi žhavým místem je prostor za Masarykovým nádražím až do prostoru bývalého překrásného Denisova nádraží (posléze Vltavského nádraží či nádraží Těšnov). Hmotově agresivní výstavba v těchto místech (Florentinum, zástavba okolí nádraží Florenc, dodnes veřejností nepřijaté kancelářské budovy údajně z pultu ateliéru Zahy Hadid) předkládá městu tvrdé otázky okolo hmotových a výškových řešení. Zcela původní a mladé aktivity s tímto darem kontrastují v nabídce alternativních prostor a jiného využití, to vše v originálním pojetí současných výtvarných umělců.

Florenc a okolí představí práce Adama Hudce, Joany Pianka, Duhy Samira, Props Art, studentů FDU ZČU, Matěje Franka, Lukáše Gavlovského, Romana Švejdy, studia Prodesi/Domesi, Martina Kocourka, Jasmina Schaitla, Lenky Klodové, ARCHWERKU, Prague Idiots, studentů FA VUT Brno a výstavu Florenc 21 před Muzeem města Prahy.

Smíchovské nádraží

Snad dál došly jen změny na okrajích rozsáhlých ploch smíchovského nádraží, kde již vyrůstají první betonové hmoty nových kancelářských i obytných prostor a kde máme naději na vytvoření moderního dopravního centra. Oblast je rozšiřována jižním směrem k bývalému lihovaru Zlíchov a doprovodné programy také připomenou průmyslový vývoj směrem od Hlubočep po křižovatku Anděl.

Instalace v těchto prostorách realizovali Epos 257, RKS, Vize Smíchov, Kamil Mrva a Martin Vymetálek, Vít Čechmánek, Petra Vlachynská, Miloš Šejn, Nikola Hurychová, Břetislav Benda a Aleš Novák, to vše doplněno výstavou Od studia k realizaci s prezentací chystaných projektů městské části Praha 5.

Rozsah letošních Landscape festivalů je mimořádný nejen svou plochou a kvalitou, ale také poselstvím, které předává. Poselstvím pro developery, řízení města a občany samotné.

Josef Vomáčka | Foto: Landscape festival

PERSPEKTIVNÍ BUBLINA

MÓD architekti

Je to už dlouhá doba, co bylo na Nákladovém nádraží něco naloženo nebo vyloženo. Kdysi pulzující tepna zásobující Prahu potravinami a zbožím, nyní opuštěná, vyhlíží nové impulzy a čeká na novou perspektivu. Nyní na okraji nádraží vyrůstá nové město a vše se tak trochu obrací: původní otevřený zásobovací uzel, který každý den vypouštěl na všechny strany automobily plné zboží, se má stát bublinou, magnetem veřejného života, který k sobě bude přitahovat okolní obyvatele. Kdysi uzavřené zakázané kolejiště se otevře lidem a umožní jim vnímat stavbu z jiné perspektivy. Sestupte do doposud zapovězeného kolejiště a zkuste vnímat prostor nádraží jinýma očima. Poseďte na terasách s výhledy na nové obzory lemované nástupišti a zamyslete se nad zaběhnutými rámci vnímání podobných prostor. Můžeme všechno staré a dosloužilé zbourat, když je to finančně výhodné? Nebo máme zachovat původní identitu místa a užívat si kontrastu a vzájemného obohacování mezi starým a novým?

VZDUCHOHLEDNA

Adam Hudec, Joana Pianka, Duha Samir, Props Art

Vzduchohledna je interaktivní instalace, která upozorňuje na jinak ignorované změny v životním prostředí. Dvanáct scénářů v jednom okamžiku představuje, jak vypadá pražské panorama během různých ročních období, atmosférických anomálií nebo vzdušných fenoménů. Jaký odstín má vzduch, který dýcháme v zimě, v létě při vedrech, inverzi nebo smogu? Vzduchohledna funguje jako stroj času, který nám umožňuje lépe pochopit náš vztah k prostředí, v němž žijeme.

Urbanistickým projektem roku 2022 je Jiráskovo náměstí v Kolíně

/0 Komentáře/in , /by

Koncem června byla předána ocenění v soutěži Urbanistický projekt roku 2022, kterou tradičně vypisují Nadace pro rozvoj architektury a stavitelství spolu s Ministerstvem pro místní rozvoj, Asociací pro urbanismus a územní plánování ČR, Českou komorou autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě a Českým svazem stavebních inženýrů a s podporou Ministerstva průmyslu a obchodu.

 

Cílem soutěže je seznámit odbornou i laickou veřejnost s významem územního plánování a podpořit realizaci kvalitních územních i regulačních plánů, urbanistických studií i koncepčních řešení částí územních celků, měst, obcí i krajiny. Ceny si odneslo šest ze 16 přihlášených urbanistických projektů z celé České republiky. Všechny projekty ukazují vysokou úroveň zpracování, velký rozsah, hloubku a široký záběr řešení jednotlivých lokalit.

Odborná porota byla složená ze zástupců vypisovatelů, jejím předsedou byl doc. Ing. arch. Petr Durdík z Asociace pro urbanismus a územní plánování ČR. Členy byli: Ing. arch. Josef Morkus, Ph.D., za MMR, Ing. arch. Jiří Vasiluk, CSc., za Nadaci pro rozvoj architektury a stavitelství, Ing. Pavel Křeček, za ČKAIT a Ing. Adam Vokurka, Ph.D., za Český svaz stavebních inženýrů. Nově v porotě zasedal Ing. arch. Milan Košař za Asociaci pro urbanismus a územní plánování, který je také předsedou pracovní skupiny Urbanismus České komory architektů.

Držitelé titulu získali unikátní symbolické křišťálové razítko v designu Ronyho Plesla od sklárny Rückl. Do soutěže byly přihlášeny urbanistické projekty z celkem 10 krajů. Oceněny byly dva projekty ve Středočeském kraji a dále pak po jednom ocenění získaly kraje Jihomoravský, Královéhradecký, Olomoucký a Kraj Vysočina. Uděleny byly nominace, titul, cena veřejnosti a také zvláštní ceny.

Všechny projekty jsou do konce září 2022 k vidění na výstavě v Galerii Nadace ABF, Václavské náměstí 31, Praha 1. Veřejnost se s nimi bude moci seznámit i na veletrhu FOR ARCH 2022 a při galavečeru 30 let Stavby roku – rekapitulace 30 let stavitelství a architektury v ČR, který se uskuteční 18. listopadu 2022 v pražském Rudolfinu.

OCENĚNÉ URBANISTICKÉ PROJEKTY V ROCE 2022

titul Urbanistický projekt roku 2022

Jiráskovo náměstí v Kolíně, architektonicko-urbanistická soutěž, Středočeský kraj (1)

Projektant: dropstudio

Autor: Verónica Gallego Sotelo, Ondřej Fabián

 

Nominace na titul Urbanistický projekt roku 2022

Miltown – město budoucnosti, studie, Středočeský kraj (2)

Projektant a autor: Ing. arch. Michal Postránecký

 

Urbanistická studie Stříbrnice, územní a podkladová studie, Olomoucký kraj (3)

Projektant: Chybík & Krištof associated architects s.r.o

Autor: Ondřej Chybík, Michal Krištof

 

Nová Zbrojovka, Brno, územní studie, Jihomoravský kraj (4)

Projektant: Kuba & Pilař architekti s.r.o.; Brno Development Services, s.r.o.

Autor: Tomáš Pilař, Ivona Uherková, Jan Růžička, Denisa Boháčová

 

Bydlení v areálu bývalé koželužny v Hradci Králové, územní studie, Královéhradecký kraj

Projektant: Ing. arch. BcA. Michaela Bergová

Autor: Michaela Bergová

 

Zvláštní cena poroty 2022 – Miltown – město budoucnosti

Cena MPO ČR – Nová Zbrojovka, Brno

Ceny veřejnosti Urbanistický projekt roku 2022

Bydlení v areálu bývalé koželužny v Hradci Králové (5)

Nová Zbrojovka, Brno

 

Revitalizace části města Žďár na Sázavou, územní studie, Kraj Vysočina (6)

Projektant: MS plan s.r.o

Autor: Michal Šourek, Jakub Mazur, Linda Svobodová, Kateřina Fišerová, Pavel Hřebecký, Kseniya Bahdanovich

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Více na www.stavbaroku.cz

Mikulčice: Rok po tornádu

/0 Komentáře/in , /by

Tři obce na jihu Moravy – Mikulčice, Hrušky a Moravská Nová Ves – se před rokem vtiskly do povědomí lidí nejen u nás, ale i za hranicemi jako memento neočekávaného řádění živlů. Ničivé tornádo, které se oblastí prohnalo 24. června 2021, za několik málo minut napáchalo milionové škody, o život připravilo šest lidí a přes stovku zranilo.

Po roce a jednom dni se v Mikulčicích v míst­ním kulturním domě konalo diskusní setkání pod názvem Utváření obce o návrzích na oživení veřejného prostoru a výstavbu nových víceúčelových obecních budov v Moravské Nové Vsi v místech, která zdevastovalo zuřící tornádo. Semináře se zúčastnili zástupci České komory architektů, Červeného kříže, starostové postižených obcí, tým psychologů a sociologů a studenti programu Erasmus z katedry architektury Fakulty stavební ČVUT Praha.

Marco Maio a Adam Bohatý z katedry architektury Fakulty stavební Českého vysokého učení technického připravili a spolu se studenty představili návrhy urbanistického řešení postiženého území v Moravské Nové Vsi. Spojuje je společensky zodpovědná architektura, komunitní krizová spolupráce a začleňující design po tornádu.

Portugalský architekt Marco Maio působící v České republice zhodnotil rok uplynulý od katastrofy pro Development News: „Úroveň spolupráce je na bázi jak osobní, tak profesionální. Celý rok jsme hledali s kolektivem zahraničních studentů, Komorou architektů a Červeným křížem možnosti, jak představit nejprve určité vize. Se studenty jsme věděli, odkud je třeba začít, kam směřujeme a jaký je deadline, kdy naše návrhy chceme prezentovat. A toto setkání po roce s ostatními, kteří chtějí dál pokračovat v pomoci v další práci a diskutovat další nápady, bylo dobrou příležitostí. Ostatní, kteří uvidí naše návrhy, budou další vývoj sledovat. My pracujeme dále – možná dobře, možná špatně, ale považujeme za základ k diskusi – a jsme otevření všem námětům.“

Na závěr Marco Maio poděkoval přítomným studentům, které spojuje osobní i profesionální vztah k regionu a mají společný cíl, aby zde v budoucnu bylo pro místní obyvatele lepší místo pro život.

Arnošt Wagner | Foto: Richard Bouda