DELTA celebrates 30 years and wants to bet more on sustainability

DELTA was founded in the Austrian city of Wels, where its headquarters are still located. In total, DELTA Group has 12 branches in four countries with more than 350 employees, where about 50 of them comprise the Czech-Slovak team. 

Although the historically first branch in the Czech Republic was purpose-built in České Budějovice, where DELTA accompanied the construction of a local shopping centre, today, DELTA is represented in the Czech Republic by their offices in Prague and Třebíč. Their CEO, Erik Štefanovič, told us more about the company’s past and present.

Is it only the Czech branch from within Delta Group that celebrates its anniversary?

In total, DELTA has been around for an impressive 47 years, which I hope shows that we do what we do well. That is why we have been working in the turbulent construction market for so long, which makes me very happy. When it started 30 years ago, it started like with many other companies. The Austrian holding company decided to expand their operation to other interestingly developing markets, and the decision fell on the Czech Republic. It was then that I joined the Austrian headquarters in Wels. Shortly after that, we agreed that I would transfer to the Czech Republic and start developing projections for the Czech market as the first employee. 

What was it like at the start? 

The Czech Republic has always had a strong tradition in industry, and strong growth and interesting trends unfolded in 1993 even here. That is why the Czech DELTA was also very much tied to industry. We worked for brands such as Magna, Fischer, Mann Hummel, dm drugstore, etc. The trend in the area of shopping and entertainment was also changing greatly, the first shopping centres connected with entertainment were being built, so we also worked on projects such as Europark Prague, the network of ASKO furniture stores, STOP SHOP, Möbelix, Billa, Kaufland or the gradual development of the CineStar multiplex network. These were the foundations that were actually created in the Czech Republic. It was necessary to create an infrastructure of – let’s say – jobs and at the same time an infrastructure for shopping. So, our first projects were mostly 50% industry and 50% shopping. Our portfolio consisted mainly of larger shopping centres in combination with industry and administrative buildings. Today, we have already moved further and head towards the construction of buildings for the health sector, construction in the field of education, culture, sports and housing complexes. 

What was the sort of important milestone during those years? 

From my point of view – as well as Czech DELTA’s point of view – it was the Europark in Štěrboholy in Prague. It was at the beginning of the operation of the Czech branch of DELTA, when we were entrusted with the international project management of this shopping centre, at that time one of the largest ones. What was also specific was that the client did not want to work with a general contractor, so we managed around 60 international companies during construction then. We had to coordinate them so that the shopping centre could be built. We learnt a lot from this and moved significantly forward. Subsequently, we built another shopping centre in Hradec Králové. It was the period when we started to grow, and our small team of five suddenly doubled and over time we got to the present form. The Czech-Slovak team that I lead now has almost 50 people who are now active in the local market. 

You are talking about the Czech-Slovak company. How does it work in today’s conditions? 

I am the manager of the Czech and Slovak branches, each of which is a limited company, and they work very closely together. Our colleagues are often experts in a particular field, which means that some Slovak employees, for instance, work on Czech projects and vice versa, because they are simply better at it. That means that we complement each other. And I believe that this is the great strength of our company, the interconnectedness of competences and at the same time the diversity of experience from individual markets.  

Was Europark the only milestone? 

Certainly not. One of the other important milestones was the fact that we started modelling buildings in BIM at a very early stage. Ten years ago, we already saw that there was a perspective in BIM and the overall digitization of construction processes for the future, so we tried to gather experience very early on. We did it – with exaggeration – almost secretly, because clients often did not even know that we were modelling the project in BIM at the same time. At that time, we were actually learning how to handle the software and we were gathering experience, which was painful in the beginning. There was nothing like it in the market, we had to prepare everything ourselves. Today, there are element libraries where almost all the necessary elements are available. It was very challenging back then, but we gained a huge lead. And it is precisely this experience with BIM that we are now able to make meaningful use of it for investor’s benefit when designing buildings. And I think that this new way of designing projects will represent a significant change in the future. Collecting and preparing the right data will make it possible for us to be able to build truly smart cities in the future and be able to connect individual objects really effectively. 

What do you consider the advantage of BIM? 

One of the main advantages of BIM I perceive is its absolute transparency, interconnectedness of information, and therefore also a change in communication for all participants. Including the elimination of errors, inaccuracies and the maximum efficiency of all processes within the entire team, from the architectural concept to final building approval and with this associated issue of passing information to the building manager or facility management. And if we go even further, BIM can also show us accurate residual sales value of the material and also provide us with a lot of other available information, for instance in terms of the building’s energy efficiency, which brings a huge number of benefits both to the investor or the owner of the building. This data that we collect about the project will help us to approach various processes in a much more meaningful way in the future. 

But it wasn’t always rosy in those 30 years, was it?

The beauty of construction is that there is always something going on. A field that is constantly developing, innovating, we are constantly experiencing changes and we certainly cannot rest on our laurels. Last year, we experienced challenges related to the lack of building material and how to optimize all subsequent processes and how to mitigate the emerging delay as effectively as possible. We expect that some materials will become less available even in the future. It is related to the behaviour towards our planet. That is why, in a few years’ time, we will be forced to focus more on recycling materials, and BIM can help us very effectively in this as well. The BIM model will contain information about a similar building that is destined for demolition, so it will be possible to buy and recycle it. We have to change our thinking and learn how to do it differently. The very power of data and information is what I consider a huge advantage. Artificial intelligence will help us in their evaluation. Nevertheless, we still lack cooperation because we are still very wasteful. Cities have certain needs, but we don’t know if we can meet those better because we don’t have enough information. In the future, I would like for the information to be available and for us to use it better for greater energy efficiency, population health and overall climate protection.

We get to the present now. What does the company structure look like today?  

About 10 years ago, there was a change in management in our company. The original founding management in Austria left and sold the company to its successors. There were in particular two of the three founders who left the company. One wanted to continue with us and stayed; 10 managers were given the opportunity to buy a share in the company, so we became co-owners of the new company. We had plans, which of course included the growth of the company, support, development in a sustainable direction, etc. Our mission is – simply put – to create a better world, and we try to enthuse our colleagues and investors in this way as well. When we took DELTA Group over in the new ownership structure, there were about 120 of us. Currently, DELTA Group has grown to more than 350 colleagues. 

What projects make you happy?

I am pleased that in recent months, I have felt investors and clients’ great effort to change their thinking. They are beginning to realize that there is time for some change. The progress is slow, but noticeable. Years ago, we set ourselves the goal that at least one element in each project should be green – and now we are really succeeding, this also being thanks to the fact that the clients are changing their approach.  

What else could help it?

It is necessary to establish a role model system, which means that the biggest players – ideally the state, but also the public sector, especially large developers whose projects are more visible and who often invest huge amounts of money – should represent the role model for others. This is what I like in Austria, for instance, where we recently opened a student campus project within the hospital area in Ried. The investor decided for maximum sustainability, and together we created an inspiring model for the neighbourhood and (not only) young people, and that is really important. 

What are your future plans? 

Now, we would like to become really profound on sustainability. Over the past year, we have brought over 30 specialists from all branches of our group from across all four countries into one interdisciplinary team, which is in charge of sustainable development. We are moving towards consulting in the field of taxonomy, ESG, we are preparing our own certification of buildings, etc. We are also trying to develop actively in this direction in the Czech Republic. Our aim is for clients to think about the project in a different way from the beginning – and I see a big opportunity in that. 

Do you have any specific examples?

For instance, last year, our group decided that, starting this year in Austria and from next year also in our country, we will not purchase new cars with a combustion engine, so the entire company fleet will consist of only electric cars. So, this is where even our Czech team will have to change their way of thinking. I think that our responsibility to reduce our carbon footprint will not only be required by legislation but will also be generally expected from our clients and partners. I really hope that Europe will become the model for others. 

DELTA slaví 30 let a chce více sázet na udržitelnost

Firma DELTA vznikla v rakouském městě Wels, kde dosud sídlí její centrála. Celkově má skupina firem DELTA 12 poboček ve čtyřech zemích s více než 350 zaměstnanci, z nichž asi 50 zahrnuje česko-slovenský tým.

I když historicky první pobočka v Čechách byla účelově založena v Českých Budějovicích, kde DELTA doprovázela stavbu lokálního nákupního centra, dnes má DELTA v Čechách své zastoupení v Praze a Třebíči. Více nám o minulosti i současnosti firmy řekl její CEO Erik Štefanovič.

V rámci skupiny firem DELTA slaví kulaté výročí pouze česká pobočka?

Celkově DELTA existuje už impozantních 47 let, což doufám ukazuje, že to, co děláme, děláme dobře. Proto na turbulentním stavebním trhu pracujeme už tak dlouho, což mě velice těší. Před těmi 30 lety to začalo jako v mnoha jiných firmách. Rakouská matka se rozhodla rozšířit své působení na další zajímavě se rozvíjející trhy a rozhodnutí padlo na ČR. V té době jsem nastoupil do rakouské centrály ve Welsu. Krátce na to jsme se dohodli na tom, že přestoupím do České republiky a začnu jako první zaměstnanec rozvíjet projekci pro český trh.

Jaké byly ty začátky?

Česká republika měla vždy silnou tradici v průmyslu a i zde se v roce 1993 odvíjel silný nárůst a zajímavé trendy, a proto i česká DELTA byla hodně vázána na průmysl. Pracovali jsme pro značky, jako je Magna, Fischer, Mann Hummel, dm drogerie apod. Silně se také měnil trend v oblasti nakupování a zábavy, vznikala první nákupní centra propojená se zábavou, takže i my jsme pracovali na projektech typu Europark Praha, síť prodejen ASKO nábytek, STOP SHOP, Möbelix, Billa, Kaufland nebo postupném budovaní sítě multikin CineStar. To byly takové základy, které vlastně v České republice vznikaly. Bylo nutné vytvořit infrastrukturu řekněme pracovních míst a zároveň infrastrukturu pro nakupování. Takže naše první projekty byly vesměs z 50 % průmysl a z 50 % nakupování. Naše portfolio tvořila převážně větší nákupní centra v kombinaci s průmyslem a administrativními objekty. Dnes už jsme se posunuli a směřujeme k oblasti výstavby objektů pro zdravotnictví, stavby v oblasti vzdělávání, kultury, sportu a bytových komplexů. 

Co bylo v průběhu těch let takovým důležitým milníkem?

Z mého pohledu – i pro českou DELTU – to byl Europark v Praze Štěrboholích. Bylo to v začátcích fungování české pobočky DELTA, když nám byl svěřen mezinárodní projektový management tohoto nákupního centra, v té době jednoho z největších. Specifikem navíc bylo, že klient nechtěl pracovat s generálním dodavatelem, takže jsme tenkrát při výstavbě řídili zhruba 60 mezinárodních firem. Museli jsme je koordinovat, aby bylo možné nákupní centrum postavit. U toho jsme se hodně naučili a posunulo nás to výrazně dopředu. Následně jsme pak postavili ještě jedno nákupní centrum v Hradci Králové. Bylo to období, kdy jsme začali růst a z malého týmu o pěti lidech jsme se najednou rozrostli na dvojnásobek a postupem času jsme se dostali až k dnešní podobě. Česko-slovenský tým, který nyní vedu, má téměř 50 lidí, kteří nyní působí na zdejším trhu.

Hovoříte o česko-slovenské společnosti. Jak to v dnešních podmínkách funguje?

Jsem jednatelem české i slovenské pobočky, z nichž každá je samotná společnost s ručením omezeným a velice úzce spolupracují. Kolegyně a kolegové jsou často odborníci na určitou problematiku, takže třeba někteří slovenští zaměstnanci pracují na českých projektech a naopak, protože to prostě umějí lépe. Takže se vzájemně doplňujeme. A v tom je myslím velká síla naší společnosti, vzájemná propojenost kompetencí a zároveň rozmanitost zkušeností z jednotlivých trhů. 

Europark byl jediným milníkem?

Určitě ne. Jedním z dalších důležitých milníků byla skutečnost, že jsme velice brzy zahájili modelování budov v BIM. Již před 10 lety jsme v BIM a celkové digitalizaci stavebních procesů viděli perspektivu do budoucna, proto jsme se snažili velice brzy sbírat zkušenosti. Dělali jsme to  s nadsázkou řečeno skoro až potají, protože klienti často nevěděli, že zakázku modelujeme zároveň v BIM. Tehdy jsme se vlastně učili s tím softwarem zacházet a sbírali jsme zkušenosti, které v počátcích byly bolestivé. Na trhu nic takového nebylo, všechno jsme si museli připravit sami. Dnes fungují knihovny prvků, kde jsou téměř všechny potřebné elementy k dispozici. Tehdy to ale bylo velice náročné, ale získali jsme tím obrovský náskok. Právě tyto zkušenosti s BIM dokážeme nyní při projektování budov smysluplně ve prospěch investora zúročit. A myslím si, že právě tento nový způsob tvorby projektů bude znamenat výraznou změnu do budoucna. Sběr a příprava správných dat nám vytvoří možnost, abychom v budoucnu dokázali vybudovat skutečně inteligentní města a uměli jednotlivé objekty opravdu efektivně propojovat. 

V čem vidíte výhodu BIM?

Jako jednu z hlavních výhod BIM vnímám absolutní transparentnost, propojenost informací, a tedy i změnu v komunikaci na projektu pro všechny zúčastněné. Včetně eliminace chyb, nepřesností a maximální zefektivnění všech procesů v rámci celého týmu od architektonického konceptu až po kolaudaci a s tím spojenou otázkou předání informací správci budovy či facility managementu. A když půjdeme ještě dál, tak nám BIM dokáže přesně zobrazit i zbytkovou prodejní hodnotu materiálu a budeme mít k dispozici i mnohé další informace třeba ve smyslu energetické náročnosti budovy, což přináší investorovi či majiteli objektu obrovské množství výhod. Tato data, která o projektu shromažďujeme, nám v budoucnu pomohou přistupovat k různým procesům mnohem smysluplněji.

Za těch 30 let ale nebylo vždy vše růžové, že?

Na stavebnictví je krásné to, že se neustále něco děje. Obor, který se neustále vyvíjí dál, inovuje, neustále zažíváme změny a rozhodně nelze usnout na vavřínech. Loni jsme zažívali při výstavbě výzvy spojené s chybějícím stavebním materiálem a s tím, jak zoptimalizovat všechny navazující procesy a jak co nejúčinněji vznikající skluz zmírnit. I v budoucnu očekáváme, že některé materiály se stanou hůře dostupné, souvisí to s chováním k naší planetě. Proto budeme nuceni se v horizontu několika let více zaměřit na recyklaci materiálů a právě i v tom nám velmi efektivně dokáže pomoci BIM. BIM model bude obsahovat informace o obdobném objektu, který je určen k demolici, a tak bude možné si ho koupit a recyklovat. Musíme změnit myšlení a naučit se to jinak. Jako obrovskou výhodu vnímám právě sílu dat a informací. Při jejich vyhodnocování nám bude pomáhat umělá inteligence. Zatím nám ale chybí součinnost, protože stále velmi plýtváme. Města mají určité potřeby, ale my nevíme, zda je dokážeme lépe vykrývat, protože nemáme dostatečné informace. Do budoucna by se mi líbilo, aby informace byly k dispozici a my je lépe využívali pro vyšší energetickou efektivitu, zdraví obyvatel a celkovou ochranu klimatu.

Dostáváme se do současnosti. Jak vypadá dnešní struktura společnosti?

Před zhruba 10 lety došlo ke změně managementu v naší společnosti. Ten původní zakládající management v Rakousku odcházel a odprodal firmu nástupcům. Konkrétně, dva ze tří zakladatelů odešli ze společnosti, jeden měl chuť s námi pokračovat a zůstal; 10 manažerů dostalo možnost odkoupit si podíl ve firmě, tudíž se z nás stali spolumajitelé nové firmy. Měli jsme plány, které samozřejmě zahrnovaly růst společnosti, podporu, rozvoj udržitelným směrem atd. Naším posláním je jednoduše řečeno vytvářet lepší svět a snažíme se tímto směrem nadchnout naše kolegyně a kolegy i investory. Když jsme přebírali v nové vlastnické struktuře skupinu DELTA, bylo nás asi 120, v současné době se skupina DELTA rozrostla na více než 350 zaměstnanců. 

Jaké projekty vám dělají radost?

Těší mě, že v posledních měsících cítím velkou snahu investorů i klientů o změnu myšlení. Začínají si totiž uvědomovat, že je čas na určitou změnu. Postup je sice pomalý, ale citelný. Před lety jsme si dali cíl, aby alespoň jeden element v každém projektu byl zelený – a to se nyní skutečně daří i díky tomu, že klienti mění přístup.

Co by tomu ještě mohlo více napomoci?

Je třeba navodit systém vzoru, to znamená, že ti největší hráči – ideálně státní, ale i veřejná sféra, zejména velcí developeři, jejichž projekty jsou viditelnější a často investují obrovské peníze – by měli být vzorem pro ostatní. To se mi například líbí v Rakousku, kde jsme nedávno otevírali projekt studentského kampusu v rámci nemocnice v Riedu. Investor se tam rozhodl pro maximální udržitelnost a společně jsme vytvořili pro okolí a (nejen) mladé lidi inspirativní vzor, a to je strašně důležité. 

Jaké máte plány do budoucna?

Velmi silně se nyní chceme chopit právě udržitelnosti. V celé skupině jsme během posledního roku shromáždili přes 30 specialistů ze všech poboček do jednoho interdisciplinárního týmu napříč všemi čtyřmi zeměmi, který má na starosti udržitelnou výstavbu. Směřujeme k poradenství v oblasti taxonomie, ESG, připravujeme vlastní certifikaci budov atd. Také v České republice se snažíme velmi aktivně rozvíjet tímto směrem. Naší snahou je, aby od začátku klient uvažoval o projektu jiným způsobem – a v tom vidím velkou příležitost.

Máte nějaké konkrétní příklady?

Naše skupina se například loni rozhodla, že letošním rokem počínaje v Rakousku a od příštího roku také u nás nebudeme pořizovat nová auta se spalovacím motorem, takže veškerou firemní flotilu budou tvořit pouze elektro auta. To je tedy cesta, kdy i náš český tým bude muset změnit způsob uvažování. Myslím, že naše zodpovědnost za snižování uhlíkové stopy nebude vyžadována pouze legislativně, ale bude také obecně očekávána od našich klientů a partnerů. Pevně doufám, že Evropa bude pro ostatní vzorem.

We learnt as we went along…

The development company InterCora built the first shopping centre in Plzeň 30 years ago – and thus changed the culture of shopping. By now, they have been through more than 300 retail buildings and are building more. 

We talked about the early days of their business and visions with the founders of the company, Ivan Hlaváček (IH) and Dr. by Günther Zembsch (GZ). 

InterCora celebrates its 30th anniversary this year. Do you remember how it all started? 

IH: I can see it like it was yesterday. When my friend and business partner Dr. Günther Zembsch and I founded the company in 1993, it was a beautiful winter day and the euphoria of the newly acquired freedom was still in the air. 

How did you meet?

IH: I emigrated to Germany in 1981, we met in Bavaria, where I spent a part of my life and to this day, I like going back there. Günther and I started shaping the business vision even before the fall of the regime. The beginnings were not easy, because we were true pioneers in the market. We built the very first shopping centre in Pilsen – NC EDEKA in Lochotín. 

What challenges did you encounter?

IH: We were learning on the fly. I remember the opening of our first shopping centre. We laid beautiful ceramic floor tiles there and they were duly proud of it. When the then director of EDEKA came to take it over, he took a metal mark from his pocket, rolled it on the floor, and the coin bounced up and down, hither and thither. He said that we had to replace the flooring, that it had to be smooth so that the shopping trolleys would go well on it. So, we fixed it. We grew with every completed project. We started as a small office with two employees. Today, we have 75 colleagues, specialized departments and we are a retail market leader in the Czech Republic and Slovakia.

How do you look back on the 90s? What were the main impulses for your growth? 

IH: Those times and the first years of the new millennium were, in a way, a unique period that created ideal conditions for making all enterprising citizens’ dreams come true. During the transition to a market economy, the company wanted to catch up with the trends common in Western Europe, one of the symbols of which were supermarkets, where consumer goods were available all year round. A great number of state-owned enterprises, such as breweries, sugar factories or bus operators, ended or gradually declined with the era of socialism. Apart from standard projects, InterCora also focused on these brownfields, bestowing them with a new face. At that time, cities supported the sale of land and the development of services for citizens in every way and, together with the state, built the necessary infrastructure.

GZ: We also divided our roles then. While Ivan was in charge of project coordination and the running of the company, I concentrated on project finance by credit banks. It was a period of very rapid expansion, with the retail market developing and becoming saturated simultaneously. The times of almost unlimited possibilities are gone, but we still want to grow steadily.

You have over 300 objects on your account. What project are you most proud of?

GZ: What we consider a great success is the hybrid shopping centre in Banská Bystrica. For many years, we have been providing mezzanine loans based on the principle that if our creditor encounters problems with the realization of the financed object that he cannot solve by himself, we will take the object over and complete it ourselves. More than five years ago, we received, through an Austrian bank, a request from a Viennese developer for a mezzanine loan in the range of EUR 5 to 10 million. After reviewing the submitted documents, we decided to provide the mezzanine loan. Together with the financing bank, we reviewed the documents and found out that many of them were falsified, for example real estate cadastre documents, property ownership documents, etc. The project was very complex. It includes a central bus station, which is connected to the main station of the railway network of the Slovak Republic. The shopping centre is designed as a hybrid object, part as a shopping centre and part as a shopping gallery. It was not possible to foresee that the general contractor would become insolvent after about half of the construction volume was completed, so we had to reorganise and coordinate his subcontractors. It was only after the opening of the terminal bus station and shopping centre that we learnt that all our predecessors who had tried to implement the project had failed. This hybrid shopping centre, as well as the bus station, has been in operation for almost five years and represents our flagship in Slovakia. 

Which shopping centre did you complete last and how does it differ from the first one opened 30 years ago? 

IH: The needs and demands of customers have changed in the recent years and this has also been reflected in our shopping centres. Today’s shopping must be primarily an experience associated with, for instance, spending time in a cafe or restaurant. That is why relaxation zones and food courts come as a matter of course. We also try to support sustainable development, so we install photovoltaic panels on selected properties and allow customers to charge their electric cars in car parks. We are certainly not indifferent to the topic of the environment. 

What are you planning this year? And what do you wish InterCora on its birthday? 

GZ: We have two big events coming up this year. In cooperation with the city of Pilsen, we are completely revitalizing one of our older shopping centres in the Pilsen housing estate of Skvrňany. It is a technically demanding project associated with the demolition of the existing Penny Market store and other premises and the construction of a completely new shopping centre, next to which the city will build a park in the future. In Slovakia, we are planning to build a retail centre within the wider centre of Košice. On top of that, we are continuously developing several development projects that are still in the planning or permitting phase. So, there is still plenty of work. 

IH: On my and Dr Zembsche’s behalf, I would like to wish InterCora to continue to have enough projects and that work would bring joy and fulfilment to us and our colleagues.  

default

Učili jsme se za pochodu…

Před 30 lety postavila developerská společnost InterCora první obchodní centrum v Plzni a změnila tak kulturu nakupování. Nyní má na kontě přes 300 retailových objektů a další staví. 

O počátcích podnikání i vizích jsme hovořili se zakladateli firmy Ivanem Hlaváčkem (IH) a Dr. Güntherem Zembschem (GZ).

InterCora letos slaví třicítku. Vzpomenete si, jak to všechno začalo?

IH: Vidím to, jako by to bylo včera. Když jsme naši společnost s mým přítelem a obchodním partnerem Dr. Güntherem Zembschem v roce 1993 zakládali, byl krásný zimní den a ve vzduchu ještě byla cítit euforie z nově nabyté svobody. 

Jak jste se seznámili?

IH: V roce 1981 jsem emigroval do Německa, potkali jsme se v Bavorsku, kde jsem prožil kus života a dodnes se tam rád vracím. Podnikatelskou vizi jsme s Güntherem začali formovat ještě před pádem režimu. Začátky nebyly snadné, protože jsme na trhu byli opravdoví průkopníci. Vystavěli jsme vůbec první obchodní centru v Plzni – NC EDEKA na Lochotíně. 

S jakými výzvami jste se setkávali?

IH: Učili jsme se za pochodu. Vzpomínám si na otevření našeho prvního obchodního centra. Položili jsme tam krásnou keramickou dlažbu a byli na ni náležitě hrdí. Když přijel na přejímku tehdejší ředitel EDEKY, vytáhl z kapsy kovovou marku, poslal ji po zemi a mince poskakovala sem tam. Řekl, že dlažbu musíme vyměnit, že musí být hladká, aby po ní nákupní vozíky dobře jezdily. Tak jsme to opravili. S každým dokončeným projektem jsme rostli. Začínali jsme jako malá kancelář se dvěma zaměstnanci. Dnes máme 75 kolegů, specializovaná oddělení a jsme lídrem retailového trhu v České republice a na Slovensku.

Jak zpětně vnímáte 90. léta? Co byly hlavní impulzy k vašemu růstu? 

IH: Tehdy a první roky nového milénia byly svým způsobem neopakovatelným obdobím, které vytvořilo všem podnikavým občanům ideální podmínky pro uskutečnění snů. Společnost tehdy při přechodu na tržní ekonomiku toužila dohnat trendy běžné v západní Evropě, přičemž jedním ze symbolů byly supermarkety, kde bylo k dostání spotřební zboží po celý rok. S érou socialismu skončilo nebo postupně uvadalo množství státních podniků, jako byly například pivovary, cukrovary nebo provozovatelé autobusové dopravy. InterCora se tak vedle standardních projektů soustředila i na tyto brownfieldy, jimž vtiskla novou tvář. Města tenkrát prodej pozemků a rozvoj služeb pro občany všestranně podporovala a spolu se státem budovala potřebnou infrastrukturu.

GZ: Tehdy jsme si také rozdělili role. Zatímco Ivan měl na starosti koordinaci projektů a chod firmy, já jsem se soustředil na financování projektů úvěrovými bankami. Bylo to období velmi rychlé expanze, současně se vyvíjel a sytil retailový trh. Časy téměř neomezených možností jsou sice ty tam, ale my máme stále chuť stabilně růst.

Na kontě máte přes 300 objektů. Na jaký projekt jste nejvíc hrdí?

GZ: Za velký úspěch považujeme hybridní nákupní centrum v Banské Bystrici. Řadu let poskytujeme mezaninové úvěry podle zásady, že pokud náš věřitel narazí na problémy s realizací financovaného objektu, které nedokáže sám vyřešit, převezmeme objekt a dokončíme jej sami. Před více než pěti lety jsme prostřednictvím jedné rakouské banky obdrželi žádost vídeňského developera o mezaninový úvěr v řádu 5 až 10 mil. eur. Po přezkoumání předložených dokumentů jsme se rozhodli poskytnout mezaninový úvěr. Společně s financující bankou jsme přezkoumali dokumenty a zjistili, že řada z nich je zfalšovaná, například doklady o katastru nemovitostí, doklady o majetkových poměrech atd. Projekt byl velmi složitý. Jeho součástí je centrální autobusové nádraží, které je spojeno s hlavním nádražím železniční sítě Slovenské republiky. Nákupní centrum je koncipováno jako hybridní, část jako obchodní centrum a část jako nákupní galerie. Nebylo možné předvídat, že se generální dodavatel po zhotovení zhruba poloviny objemu stavby dostane do platební neschopnosti, takže jsme museli přeskupit a koordinovat jeho subdodavatele. Až po otevření autobusového nádraží a obchodního centra Terminal jsme se dozvěděli, že všichni naši předchůdci, kteří se pokoušeli projekt realizovat, neuspěli. Toto hybridní nákupní centrum stejně jako autobusové nádraží je v provozu již téměř pět let a je naší vlajkovou lodí na Slovensku.

Které nákupní centrum jste dokončili naposledy a jak se liší od toho prvního před 30 lety?

IH: Za poslední roky se proměnily potřeby a požadavky zákazníků, což se promítlo i do našich nákupních center. Nakupování dnes musí být především zážitek spojený třeba s posezením v kavárně nebo restauraci. Proto jsou samozřejmostí odpočinkové zóny a food courty. Snažíme se rovněž podporovat trvale udržitelný rozvoj, takže na vybraných objektech instalujeme fotovoltaické panely a na parkovištích umožňujeme zákazníkům dobití jejich elektromobilů. Téma životního prostředí nám rozhodně není lhostejné.

Co letos plánujete? A co přejete InterCoře k narozeninám?

GZ: V letošním roce nás čekají dvě velké akce. Předně ve spolupráci s městem Plzní kompletně revitalizujeme jedno z našich starších nákupních center na plzeňském sídlišti Skvrňany. Jde o technicky náročný projekt spojený s demolicí stávající prodejny Penny Market a dalších prostor a výstavbou zcela nového obchodního centra, vedle něhož město v budoucnu realizuje park. Na Slovensku chystáme výstavbu retailového centra v širším centru Košic. K tomu průběžně rozvíjíme několik developerských projektů, které jsou zatím ve fázi plánování či povolování. Práce je tedy stále dostatek. 

IH: InterCoře bych za sebe i za pana Dr. Zembsche popřál, abychom i nadále měli dost projektů a aby nám i našim kolegům přinášela práce radost a naplnění.

default

YIT will start construction outside of Prague

Despite negative economic factors, YIT’s turnover exceeded CZK 2 billion last year and they sold just over 200 apartments. 

Last year, YIT implemented the so-called prefabrication technology to a greater extent, new for structural elements. They are also intensively devoted to recycled materials and, according to the multinational strategy, continue to fulfil the set ecological goals. “Despite the turbulent development of the real estate market in 2022, we remain optimistic and expect its recovery this year. With the reduction of inflation, there should be a decrease in mortgage rates, which will contribute to the recovery of demand,” says the general director of YIT Stavo, Marek Lokaj. He adds: “Regarding new trends, we follow the growing interest in energy-saving housing and modern technologies, such as photovoltaic panels, heat recovery and LED lighting. They are therefore already part of our new projects.”

YIT’s balance in 2022

The developer’s projects of Parvi Cibulka with 150 loft-type apartments and Koti Libeň with 140 units underwent final building approval last years. Two projects reached the rough construction stage – the Vesi Hostivař complex with 208 apartment-type units and the Kemi and Ranua stages in the Lappi Hloubětín complex. As for new projects, in 2022, YIT commenced construction and sale of a total of 119 apartments in two projects – Rivi Bachova with 47 apartments and Happi Milánská with 72 units. 

YIT is planning development outside of Prague 

“We were unable to implement further development last year because the processes of obtaining a building permit were prolonged. However, we believe that we will manage to launch it this year. This applies to the two remaining stages in the Lappi Hloubětín complex and projects in Prague 5, 11 and 12 with a total of more than 300 apartments,” Marek Lokaj describes and adds: “As part of our strategy, we also focus on regional expansion. We are therefore preparing our first development outside of Prague, in Kladno, where we plan to build in stages approximately 800 apartments.” 

Expanding the use of prefabrication

To speed up and improve the quality of construction, YIT implements innovative prefabrication technology. “In some of our projects, we are already installing modular bathrooms that are manufactured in modern factories and brought to the construction site fully equipped,” explains Marek Lokaj. The developer has already installed 300 of such bathrooms. However, the use of prefabricated elements is now expanding further. Other prefabricated structural elements are also installed in the Happi Milánská apartment building.

Increased emphasis on ecology 

YIT tries to find new materials with minimal impact on the environment. They, for instance, introduced concrete construction from recycled aggregate, which will reduce CO2 emissions by almost 3% in the Vesi Hostivař complex. As part of the ESG strategy, YIT has updated their standards. “We already pay attention to the use of renewable resources and energy-saving technology when designing all our projects. From the very beginning, each of them has a so-called ESG card, where we determine the parameters and technologies suitable for installation in a particular project,” says the general director of YIT Stavo.

YIT začne stavět i mimo Prahu

I přes negativní ekonomické faktory překročil obrat společnosti YIT v loňském roce 2 mld. Kč a prodala lehce přes 200 bytů. 

YIT v minulém roce ve vyšší míře implementovala technologii tzv. prefabrikace, nově u konstrukčních prvků. Intenzivně se věnuje i recyklovaným materiálům a podle nadnárodní strategie pokračuje v plnění vytyčených ekologických cílů. „I přes turbulentní vývoj realitního trhu v roce 2022 zůstáváme optimisty a v letošním roce očekáváme jeho oživení. Se snižováním inflace by mělo dojít k poklesu hypotečních sazeb, což přispěje k obnově poptávky,“ uvádí generální ředitel YIT Stavo Marek Lokaj. Dodává: „Co se týká nových trendů, sledujeme stoupající zájem o energeticky úsporné bydlení a moderní technologie, jako jsou fotovoltaické panely, rekuperace či LED osvětlení. Ty jsou proto již součástí našich nových projektů.“

Bilance YIT v roce 2022

Developer v loňském roce zkolaudoval projekty Parvi Cibulka se 150 byty loftového typu a Koti Libeň se 140 jednotkami. Fáze hrubé stavby dosáhly dva projekty – areál Vesi Hostivař s 208 jednotkami apartmánového typu a etapy Kemi a Ranua v komplexu Lappi Hloubětín. Pokud jde o nové projekty, YIT začala v roce 2022 s výstavbou a prodejem celkem 119 bytů ve dvou projektech – Rivi Bachova se 47 byty a Happi Milánská se 72 jednotkami.

YIT plánuje výstavbu mimo Prahu

„Další výstavbu v minulém roce jsme nemohli realizovat, protože se prodloužily procesy získání stavebního povolení. Nicméně věříme, že letos se nám ji podaří spustit. Jde o dvě zbývající etapy v areálu Lappi Hloubětín a projekty v lokalitách Prahy 5, 11 a 12 celkem s více než 300 byty,“ popisuje Marek Lokaj. Dále doplňuje: „V rámci naší strategii se zaměřujeme i na expanzi do regionů. Chystáme proto naši první mimopražskou výstavbu v Kladně, kde po etapách plánujeme postupně postavit přibližně 800 bytů.“

Rozšíření využití prefabrikace

Pro urychlení a zkvalitnění výstavby YIT implementuje inovativní technologii prefabrikace. „V některých našich projektech již instalujeme modulární koupelny, jež se vyrábějí v moderních továrnách a dovážejí se na stavbu plně vybavené,“ vysvětluje Marek Lokaj. Developer už instaloval na 300 takových koupelen. Využití prefabrikovaných prvků ale nyní dále rozšiřuje. V bytovém domě Happi Milánská jsou instalovány i další konstrukční prvky z prefabrikátů.

Stále větší důraz na ekologii

YIT se snaží hledat nové materiály minimálně zatěžující životní prostředí. Zavedla např. výstavbu z betonu z recyklovaného kameniva, čímž v komplexu Vesi Hostivař dojde ke snížení emisí CO2 o téměř 3 %. V rámci strategie ESG aktualizovala YIT své standardy. „Na využívání obnovitelných zdrojů a energeticky úsporné technologie pamatujeme již během navrhování všech našich projektů. Každý z nich má od samotného začátku tzv. ESG kartu, kde stanovujeme parametry a technologie vhodné pro instalaci v daném projektu,“ říká generální ředitel YIT Stavo.

We develop the best logistics locations on the market.

Logistics properties have long been in the background of market interest, but developments in recent years have highlighted their importance as high demand makes them a scarce commodity. 

We discussed domestic market trends, sustainability, new technologies and the importance of value-added services with Kateřina Březinová (KB) and Anna Jůzová (AJ), Leasing and Customer Experience Managers for the Czech Republic at Prologis.  

How would you describe the development of the domestic logistics real estate market in 2022? How was it for Prologis’ portfolio?

KB: 2022 was characterized by high occupancy rates, a tight market environment and rapid rental growth. Our Czech portfolio at the end of last year consisted of over 1,37 million sq m of space, 99% of which was leased. We see that companies are looking for facilities close to consumers, i.e., in cities such as Prague, Brno and Pilsen, which are our strategic focus. Over the long term, we have been successful in attracting strong local and global brands to these locations while enhancing relationships with existing customers. 

AJ: Our relevance is shown in a study commissioned by Oxford Economics, an independent consultancy, which was updated last year on request from our US headquarters. It showed that goods worth up to 12.1% of Czech GDP flow through Prologis warehouses in the country annually – this is the highest figure of any market in which we operate.

The demand for logistics facilities is high, but at the same time, there are very limited opportunities for new construction. How difficult is it for developers of your size to find new opportunities?

KB: We have been seeing this trend for a long time, and given that we used nearly all our land stock during the recent boom in demand for logistics properties from e-commerce companies, finding new development opportunities is currently one of our top priorities. At the same time, we will maintain our focus on only building in the best locations – the quality of our portfolio will always take precedence over covering the largest possible area. But we know that there are still opportunities; a great example is our Prague-D1 Ostředek park, which is currently under construction. 

Is it even possible to build speculatively these days?

AJ: Yes, even in the current market situation it is possible. We are speculatively building our park in Ostředek, which includes two new facilities covering an area of more than 33,000 sq m. We still have further construction potential in the area. Speculative development allows us to respond to increased demand in certain areas in the wider surroundings of Prague, helping us meet customer needs almost immediately.

Limited construction opportunities led to a significant year-on-year increases in rents over the past year. How was the situation in the Czech Republic?

KB: Last year was, without any exaggeration, a year of record rental growth. Rents in Prague went up by between 25% and 35% year-on-year, depending on the specific location of the park, the size of the space, and other factors. It should be noted, however, that over the past ten years or so rents in Prague have been stable at a lower level and have only now reached the level of other European capitals. 

AJ: At the same time, our research shows that rental costs are still a relatively small item in the operational costs of companies. Transport and labor budgets are far more crucial. That’s why we concentrate our development towards large consumer centers, so that our properties are conveniently and quickly accessible for tenants, their customers, and their employees. We also look for other, less obvious ways to make it easier and more pleasant for customers and their people to use our parks, for example through activities in our PARKlife initiative. We build sports fields and relaxation zones, organize events such as concerts, Christmas markets and summer ice cream tours, and much more. We’re delighted with the positive response these activities receive.

Sustainability is a key concept for development and for the supply chains of today. What are your initiatives and ambitions in this area?

KB: Sustainability is a fundamental pillar of our corporate philosophy, especially in the construction and operation of our facilities. It is a key criterion for our selection of construction materials and our building practices, as well as the installation of interior solutions. Since 2018, we have been subjecting all our new buildings to BREEAM certification, achieving very high ratings. Among other things, advanced LED lighting and remote energy monitoring systems come as standard. We are also installing heat pumps and, in some locations, retention tanks, while supporting electromobility by developing charging infrastructure. We are also preparing the launch of the SolarSmart program within our Essentials platform, which is essentially a marketplace for a wide range of operational solutions and products. Customers will be able to conveniently order solar panels in one place; we will take care of installing and commissioning, offering tenants a choice of financing options. All these steps help us achieve our long-term sustainability goals, which we have committed to by partnering with SBTi. We want to achieve net-zero emissions in construction by 2025, net-zero emissions throughout our operations by 2030, and net-zero net emissions across our entire value chain by 2040.

Are customers interested in advanced solutions such as robotic or automated systems?

AJ: Interest in automation is growing, especially as labor shortages persist. As consumer demand and the pressure to deliver packages on time continue to grow, companies are seeking ways to streamline their operations, both in new and older facilities. As the long-term owner and operator of our developments, we make sure implemented solutions are always relevant to our customers’ needs.

KB: Last year, for example, we modernized a building in Prologis Park Prague-Rudná, the oldest park in our Czech portfolio, for Zásilkovna. We developed a state-of-the-art distribution center to house 200 sorting robots. A recent development in our park in Chrášťany, on the other hand, is an example of a built-to-suit development that was intended to include robotic elements from the outset. We developed a 14,000 sq m space for e-commerce giant Rohlik.cz, equipped with the AutoStore automation system that is completely unique in the Czech Republic.

What major projects are you planning for this year?

AJ: We will continue with new developments, currently in Ostředek, and we will, of course, also develop existing parks to ensure a positive, friendly environment for the people working in them. We also see it as extremely important to further improve our Essentials platform, through which customers can equip their spaces with a variety of handling technologies, security solutions or robots at competitive prices. 

KB: We will also continue to develop services that go beyond the four walls and roof of warehouses, so that operations in Prologis parks continue to run smoothly, sustainably and in a community spirit.

Rozvíjíme nejlepší logistické lokality na trhu.

Logistické nemovitosti byly dlouho spíše v pozadí zájmu o dění na trhu, vývoj posledních let však poukázal na jejich důležitost a vysoká poptávka z nich udělala téměř nedostatkové zboží. 

Trendy na tuzemském trhu, udržitelné směřování segmentu, nové technologie i důležitost služeb s přidanou hodnotou jsme probírali s Kateřinou Březinovou (KB) a Annou Jůzovou (AJ), manažerkami pronájmu a zákaznických zkušeností globální industriální developerské jedničky Prologis pro Českou republiku.  

Jak hodnotíte vývoj tuzemského trhu logistických nemovitostí v roce 2022? Jak se v něm dařilo portfoliu Prologis?

KB: Rok 2022 byl charakteristický vysokou mírou obsazenosti, napjatým tržním prostředím i rychlým růstem nájmů. Naše české portfolio ke konci roku tvořilo přes 1,37 mil. m2 prostor, které byly pronajaty z 99 %. Vnímáme, že firmy hledají zázemí v blízkosti spotřebitelů, tedy ve městech jako Praha, Brno a Plzeň, na něž se i strategicky soustředíme. Dlouhodobě se nám daří získávat do těchto lokalit silné místní i světové značky a posilovat vztahy se stávajícími zákazníky. 

AJ: Důkazem naší relevance pro místní trh je i studie nezávislé poradenské společnosti Oxford Economics, kterou si dala vypracovat a loni aktualizovala naše americká centrála. Vyplývá z ní, že místními sklady Prologis ročně projde zboží v hodnotě až 12,1 % českého HDP, což je vůbec nejvíce ze všech globálních trhů, kde působíme.

Často skloňovaným tématem je v České republice vysoká poptávka po nových logistických nemovitostech, ale rovněž i velmi omezené možnosti nové výstavby. Jak složitě hledají developeři vaší velkosti nové příležitosti?

KB: Tento trend vnímáme dlouhodobě. Vzhledem k tomu, že jsme v době nedávného boomu poptávky po logistických nemovitostech od společností v oboru e-commerce de facto zastavěli náš pozemkový fond, je aktuálně hledání nových příležitostí k developmentu jednou z našich priorit. Zároveň ale chceme zachovat náš fokus jen na nejlepší lokality – kvalita našeho portfolia bude vždy výše než snaha zastavět co největší plochu. Víme ale, že možnosti zde stále jsou, skvělým příkladem je náš právě vznikající park Prague-D1 Ostředek. 

Je v dnešní době ještě vůbec možné stavět spekulativně?

AJ: Ano, i v aktuální tržní situaci to jde – spekulativně stavíme právě park v Ostředku, aktuálně dvě nové budovy s plochou přes 33 000 m2. V lokalitě navíc máme další stavební potenciál. Tento typ výstavby nám umožňuje reflektovat zvýšenou poptávku v určitých oblastech, zejména v širším okolí Prahy, a reagovat tak okamžitě na potřebu zákazníků.

Omezená možnost výstavby vedla v uplynulém roce k markantnímu meziročnímu růstu nájmů v logistických prostorách. Jak jste situaci vnímali u vás?

KB: Loňský rok bychom bez nadsázky mohli označit za rok rekordního růstu nájmů. Nájmy v Praze se u nás meziročně posunuly o 25 až 35 % podle jednotlivých lokalit a rozloze prostor, respektive dalších specifických faktorech. Je ale třeba zmínit, že v uplynulých zhruba 10 letech se tu nájmy držely na stabilní, nižší úrovni a teprve nyní dosáhly úrovně jiných evropských metropolí. 

AJ: Zároveň naše interní výzkumy ukazují, že náklady na nájem jsou v provozu firem jen relativně malou položkou. Mnohem zásadnější jsou rozpočty na dopravu či pracovní sílu. I proto soustředíme naši výstavbu k velkým spotřebitelským centrům tak, aby byly nemovitosti pohodlně a rychle dostupné pro nájemce a odběratele jejich zboží či služeb i zaměstnance. A hledáme další, někdy i netradiční cesty, jak zákazníkům a jejich lidem usnadnit a zpříjemnit provoz v našich parcích, například aktivitami z iniciativy Parklife. V jejím rámci stavíme sportovní hřiště a volnočasové zóny, pořádáme koncerty, vánoční trhy nebo letní zmrzlinovou tour a mnoho dalšího. Těší nás pozitivní odezva, s níž se tyto aktivity setkávají.

Klíčovým pojmem pro oblast developmentu i dodavatelských řetězců je v dnešní době udržitelnost. Jaké jsou vaše iniciativy a ambice v těchto oblastech?

KB: Udržitelnost je základním pilířem naší firemní filozofie, výstavby i následného provozu našich budov. Je klíčovým kritériem pro výběr stavebních materiálů a postupů jakož i následnou instalaci řešení v interiérech. Od roku 2018 podrobujeme všechny nové budovy certifikaci BREEAM a dosahujeme vysokého hodnocení. Standardem je již mimo jiné šetrné pokročilé LED osvětlení nebo systém pro dálkový monitoring spotřeby energií. Instalujeme také tepelná čerpadla, v některých lokalitách i retenční nádrže a podporujeme elektromobilitu budováním dobíjecí infrastruktury. Připravujeme také spuštění programu SolarSmart v rámci naší platformy Essentials, která je v zásadě tržištěm pro široké spektrum provozních řešení a produktů. Zákazníci si zde budou moci pohodlně objednat solární panely, o jejichž instalaci a uvedení do provozu se postaráme. Nájemcům nabídneme také výběr financování. Všechny tyto konkrétní kroky jsou součástí našich dlouhodobých cílů, k nimž jsme se zavázali partnerstvím s iniciativou SBTi. Do roku 2025 chceme dosáhnout výstavby s nulovými emisemi uhlíku, do roku 2030 provozu s nulovými čistými emisemi a do roku 2040 nulových čistých emisí v celém našem hodnotovém řetězci.

Jaký je mezi zákazníky zájem o specifická řešení, jako je implementace robotizačních nebo automatizačních technologií?

AJ: Zájem o automatizaci přirozeně roste, zejména protože na trhu přetrvává problém s nedostatkem pracovních sil. Jelikož poptávka spotřebitelů a tlak na včasné doručení zásilek neustávají, hledají společnosti způsoby, jak zefektivnit svůj provoz – což platí v nových i starších prostorách. My pak coby dlouhodobý vlastník a provozovatel našich budov klademe důraz na to, aby byly pro potřeby zákazníků vždy relevantní.

KB: V loňském roce jsme například modernizovali budovu v Prologis Park Prague-Rudná, což je nejstarší park našeho českého portfolia, pro společnost Zásilkovna. Vzniklo díky tomu špičkové distribuční centrum, kde „pracuje“ 200 třídicích robotů. Na druhou stranu příkladem výstavby na míru, jejíž zamýšlenou součástí byly robotické prvky už od počátku, je náš nedávný development v parku v Chrášťanech. Tam jsme postavili distribuční centrum o rozloze 14 000 m2 pro e-commerce gigant Rohlik.cz. Budova byla vybavena automatizačním systémem AutoStore, jenž je v Česku naprosto unikátní.

Jaké hlavní projekty chystáte pro letošek?

AJ: Budeme pokračovat v novém developmentu, aktuálně zejména v Ostředku, ale samozřejmě také v kultivaci našich stávajících parků a příjemného, přátelského prostředí v nich. Jako zásadní vnímáme také další zdokonalování platformy Prologis Essentials, jejímž prostřednictvím mohou zákazníci vybavit své budovy nejrůznější manipulační technikou, bezpečnostními řešeními a například již zmíněnými roboty za výhodné ceny.

KB: Pokračovat budeme i v rozvíjení služeb zákazníkům nad rámec čtyř stěn a střechy našich budov – tak, aby jejich provoz mohl u nás plynout hladce, udržitelně a v duchu komunitní atmosféry.

Karlín Group celebrates 25 years in the market

In 1998, Serge Borenstein began implementing his first residential projects in Karlín, Prague. Since the devastating floods in 2002, the district has become much livelier and grew more beautiful – this also being thanks to the development company Karlín Group. 

We asked the two current owners – the founder, Serge Borenstein (SB) and Jan Ludvík (JL), what has changed in the 25 years of existence of a company that prefers creative and timeless architectural renderings in its projects.

So, let’s go back 25 years, to the beginning… 

SB: Initially, the development company Karlín Group was significantly supported by the American investor Marc Rich, thanks to whom we were able to buy a large area of ČKD Holding. This is where the long history of Karlín Group began… 

JL: I started with Karlín Group shortly after that, 23 years ago, through a part-time job during my university studies. Some 10 years later, when I gradually reached a more important post in the company, Serge was dealing with a former business partner and also with the consequences of the 2008 crisis. That is when he approached me to see if I would like to help him start Karlín Group again and offered me a share in their upcoming projects. 

Can we briefly recall the history of Karlín Group? 

SB: As already said, we started by buying a large area in Karlín, which we concentrated on. From the beginning, our philosophy was to develop the urban area and at the same time mix functions in order to create a lively district. Real estate agents discouraged us from this model, because they claimed that it was impossible to combine residential and office segments, that people would not want to live there. We wanted to create a city that would live. I saw a deterrent example here in Brussels, where the administrative buildings for the European Union are built in the central part, which becomes deserted in the evenings. It is a challenge for every developer to be involved in the development of a large urban area. We got lucky right from the start, and I really enjoyed it. It is different than some solitary projects in the city. It was nice to see the city change. 

JL: It is not only encoded in the name of our company Karlín Group, but also in the projects we proceed with. Our portfolio mainly comprises residential and administrative buildings, depending on the current market development. What is important though is that apart from Karlín, we also continued to transform larger areas, which has developed into a relatively important segment of our activity, that is land development. Only few people know that we were at the beginning of some important projects such as River Garden or Libeňské doky. In these locations, it was necessary to consolidate the land, propose a new urban plan and obtain a zoning permit, with which we subsequently sold the land for realization to other investors. We have never had the ambition to grow into such a sizeable company that would be able to build everything we designed from the ground up. 

Do you have a stable team of co-workers? How many of you are there in total?

SB: Interviews sometimes speak about Prague developers, but the people behind those companies do not get mentioned. Since day one, I have been extremely fortunate to have worked with people who have created an excellent team, and whose initial enthusiasm persists. Our team now numbers around 30 people. It is important to mention them sometimes too, because they tend to be forgotten! 

JL: We keep our team this small on purpose, and we would like to keep it that way in future. Nevertheless, the flexible work structure allows us to work on several projects of different sizes at the same time. 

What projects are you currently implementing? 

JL: Now, we are working on about six or seven projects – from the smallest to larger areas. These are residential and rental projects in Prague, which have, after all, already been written about thanks to the partnership with PPF, but also larger city planning units, some with the aim of land development. We have discovered several interesting brownfield sites that are suitable for potential transformation. At the moment, we are, for instance, organizing an architectural-urban planning workshop on land in Chuchle. Karlín Group also made their first acquisition outside of Prague – in the premises of a manufacture of jointing materials in Libčice nad Vltavou. It is a brownfield site left after a former factory complex, right next to a train station. We are mainly preparing a conversion into housing, accommodation for the elderly and other civic amenities there. 

Does it mean you are moving out from Karlín?  

JL: It is difficult to find any more suitable land for construction in Karlín. And as we still enjoy our work, we looked across the river and found similar areas in Holešovice, where we are preparing one specific project near the exhibition grounds, and together with the Prague Public Transit Company, we are trying to transform the entire area around the vestibule of the Nádraží Holešovice underground station. The Railway Administration and CPI are also involved in the project as other significant local owners. We are preparing an international architectural workshop for this interesting location, which we could possibly realise before the end of this year. We have previously implemented one project near this location, at the intersection of Na Zátorách and Partyzánské Streets – the student housing project, which is now operated under the brand name The FIZZ and belongs to the International Campus Group. We would like to continue to develop similar projects in the future.

SB: But we have other activities as well. For instance, we support the So Concrete startup. After all, you could see it at the Festival of Architecture held at the exhibition grounds in Brno. It is a remarkable project and certainly a suitable topic for Development News. It is a combination of robotic programming, innovative concrete and the most advanced practices in construction. In time, artificial intelligence might design architecture and print it at the same time! 

Karlín Group is known for paying its attention to quality architecture. Which architects do you collaborate with on projects? Do you choose a particular architect for each individual project, or do you have some ‘court’ architect?  

JL: We select one for each individual project and in that context, we try to map the scene with both renowned and young architects. It is certainly no coincidence that many architects who worked for us in the past are better known today and have many more references than when we once approached them. They also used to be much more affordable for us then but today, we probably wouldn’t even be able to afford some of them! For instance, the Keystone building, where we are right now, was designed by the EM2N studio, which are generally very renowned architects in Zurich today. And I think that it was also this earlier realization of theirs that helped them to some extent. But there are some architects that we have been happy with and have great chemistry with, and with whom we have worked on multiple projects. However, I still wouldn’t call them court architects.

Can you name some?

SB: Certainly, the already mentioned Mathias Müller and Daniel Niggli from the world-renowned studio EM2N from Switzerland, Vasa Perovic and Matija Bevk from Slovenia, Baumschlager and Eberle from Austria, David Chipperfield or the recently deceased Ricardo Bofill. But there are also Czech architects with whom we have done several projects, historically with Šafer & Hájek, Pavel Hnilička and from the young architects with Under Construction; as for the younger ones – the aspiring ones – the Edit studio or perhaps Chybik & Kristof, who are far from being beginners by now. It is very interesting to watch those young and budding architects grow. For instance, Roman Vrtiška who worked on the first model apartment in our residential project Cornlofts Šaldova. 

How will you celebrate the 25 years of Karlín Group?

SB: We are preparing a summer event that will revolve around music. Besides architecture, music is another common passion of ours. With the Metronom festival, we will also bring the popular French singer-songwriter Zaz, who has already performed several times in the Czech Republic and sold out Forum Karlín three times. Since it will be in the summer, it will be a suitable kind of celebration, where we want to invite our business partners and friends. 

Karlín Group slaví 25 let na trhu

V roce 1998 začal Serge Borenstein realizovat své první rezidenční projekty v pražském Karlíně. Od devastační povodně v roce 2002 tato čtvrť výrazně ožila a zkrásněla – a to také díky developerské společnosti Karlín Group.

Co se změnilo za 25 let existence firmy, která ve svých projektech preferuje kreativní a nadčasové architektonické ztvárnění, jsme se zeptali obou současných vlastníků – jejího zakladatele Serge Borensteina (SB) a Jana Ludvíka (JL).

Vraťme se tedy o 25 let zpět, na začátek…

SB: Zpočátku developerskou společnost Karlín Group významně podpořil americký investor Marc Rich, díky němuž jsme mohli koupit velké území ČKD Holding. Tady začala dlouhá historie Karlín Group… 

JL: Já jsem pro Karlín Group začal pracovat až krátce na to, před 23 lety, jako student vysoké školy na brigádě. Zhruba po 10 letech, kdy jsem ve firmě postupně dospěl do významnější pozice, se Serge vypořádával s bývalým obchodním partnerem a také s důsledky krize v roce 2008. Tehdy mě oslovil, zda bych mu nechtěl pomoci Karlín Group znovu nastartovat, a nabídl mi i podíl v připravovaných projektech.

Můžeme ve zkratce připomenout historii Karlín Group?

SB: Jak už bylo řečeno, začali jsme nákupem velkého území v Karlíně, na které jsme se soustředili. Naší filozofií bylo od začátku rozvíjet městskou část a mixovat zároveň funkce, aby vznikla živá čtvrť. Od tohoto modelu nás zrazovali realitní agenti, protože tvrdili, že nelze dávat dohromady rezidenční a kancelářský segment, že tam lidé nebudou chtít bydlet. Chtěli jsme vytvořit město, které bude žít. Odstrašující příklad jsem viděl u nás v Bruselu, kde jsou v centrální části postaveny administrativní budovy pro Evropskou unii a večer tam je pusto. Pro každého developera je výzvou být u rozvoje velkého městského celku. Nám se to poštěstilo hned na začátku a velmi mě to bavilo. Je to něco jiného než nějaké solitérní projekty ve městě. Bylo hezké vidět, jak se město mění.

JL: Ono to není zakódované jen v názvu naší společnosti Karlín Group, ale vlastně i v tom, v jakých projektech pokračujeme. V našem portfoliu jsou převážně rezidenční a kancelářské budovy podle momentálního vývoje trhu. Důležité ale je, že vedle Karlína jsme pokračovali i v transformaci větších území, z čehož se vyvinul poměrně důležitý segment naší činnosti neboli land development. Málo se ví, že jsme stáli u začátků některých významných projektů jako například River Garden nebo Libeňské doky. V těch územích bylo třeba scelit pozemky, navrhnout nový urbanismus a získat územní rozhodnutí, s nimiž jsme pozemky následně rozprodali dalším investorům, aby je realizovali. Nikdy jsme neměli ambici být tak velcí, abychom byli schopni postavit vše, co jsme navrhovali od začátku. 

Máte stabilní kolektiv spolupracovníků? Kolik vás je celkem?

SB: Někdy se v rozhovorech mluví o pražských developerech, ale už se nezmiňují lidé, kteří za těmi společnostmi stojí. Měl jsem ohromné štěstí, že jsem od začátku pracoval s lidmi, kteří vytvořili výborný kolektiv a jejich počáteční nadšení stále přetrvává. Náš tým nyní čítá okolo 30 lidí. Je důležité je občas také zmínit, protože se na ně zapomíná!

JL: Náš tým udržujeme v tomto nevelkém počtu záměrně, a tak bychom to chtěli uchovat i do budoucna. Flexibilní pracovní struktura nám přesto umožňuje pracovat na více různě velkých projektech najednou.

Jaké realizujete aktuálně projekty?

JL: Teď pracujeme na zhruba šesti sedmi projektech – od těch nejmenších po větší území. Jsou to rezidenční a nájemní projekty v Praze, o nichž se koneckonců již psalo díky partnerství s PPF, ale i větší urbanistické celky, některé s cílem land developmentu. Objevili jsme několik zajímavých brownfieldů, které jsou vhodné pro potenciální transformaci. Momentálně tak například organizujeme architektonicko-urbanistický workshop na pozemcích v Chuchli. Zároveň jsme uskutečnili první akvizici Karlín Group mimo Prahu – v areálu šroubáren v Libčicích nad Vltavou. Je to brownfield po bývalém továrním komplexu, hned vedle vlakového nádraží. Připravujeme tam transformaci převážně na bydlení, ubytování pro seniory a další funkce občanské vybavenosti. 

To znamená, že se posouváte z Karlína?

JL: V Karlíně lze už těžko najít vhodné pozemky k výstavbě. A protože nás práce stále baví, podívali jsme se přes řeku a našli jsme podobná území v Holešovicích. Připravujeme tam jeden konkrétní projekt blízko výstaviště a zároveň se společně s Dopravním podnikem hl. města snažíme o transformaci celého území kolem vestibulu metra Nádraží Holešovice. V projektu jsou zapojeni i Správa železnic a CPI jako zdejší další významní vlastníci. Pro tuto zajímavou lokalitu připravujeme mezinárodní architektonický workshop, který bychom mohli uskutečnit možná už před koncem tohoto roku. V blízkosti léto lokality, u křižovatky ulic Na Zátorách a Partyzánské, jsme již dříve realizovali projekt studentského bydlení, který je dnes provozován pod značkou The FIZZ a patří do skupiny International Campus. Podobné projekty bychom chtěli rozvíjet i v budoucnu.

SB: Máme ale i jiné aktivity, například podporujeme startup So Concrete, který jste ostatně mohl vidět i na Festivalu architektury na výstavišti v Brně. Je to pozoruhodný projekt a jistě i vhodné téma do Development News. Je to kombinace robotického programování, inovativního betonu a nejpokročilejších postupů ve stavebnictví. Možná časem umělá inteligence navrhne architekturu a zároveň ji pak i vytiskne!

O Karlín Group je známé, že dbá na kvalitní architekturu. S kterými architekty na projektech spolupracujete? Vybíráte na každý projekt zvlášť, nebo máte nějakého „dvorního“ architekta?

JL: Na každý projekt vybíráme a v tom kontextu se snažíme mapovat scénu, co se renomovaných i mladých architektů týká. Určitě není náhodou, že mnozí architekti, kteří pro nás v minulosti pracovali, jsou dnes známější a mají mnohem více referencí, než když jsme je kdysi oslovili. Dříve pro nás byli také daleko dostupnější a některé bychom si dnes už asi ani nemohli dovolit! Například budovu Keystone, kde právě sedíme, navrhoval ateliér EM2N, což jsou dnes obecně velmi renomovaní architekti z Curychu. A myslím si, že i tato jejich ranější realizace jim do určité míry pomohla. Ale s některými architekty, s nimiž jsme byli spokojeni a máme výbornou vzájemnou chemii, jsme spolupracovali na více projektech, ale přesto bych je neoznačil za dvorní.

Můžete některé jmenovat?

SB: Určitě již zmiňovaní Mathias Müller a Daniel Niggli ze světově uznávaného ateliéru EM2N ze Švýcarska, Vasa Perovic a Matija Bevk ze Slovinska, Baumschlager a Eberle z Rakouska, David Chipperfield nebo nedávno zesnulý Ricardo Bofill. Ale jsou tu i čeští architekti, se kterými jsme dělali více realizací, historicky se Šafer & Hájek, Pavel Hnilička, z mladých architektů Under Construction; z mladších – začínajících – ateliér Edit nebo třeba Chybik & Kristof, kteří se ale už zdaleka neřadí mezi začátečníky. Je velice zajímavé sledovat ty mladé a začínající architekty, jak rostou. Například Roman Vrtiška nám dělal první vzorový byt v našem rezidenčním projektu Cornlofts Šaldova.

Jak oslavíte 25 let Karlín Group?

SB: Na léto připravujeme akci, která se bude točit kolem hudby. Hudba je totiž vedle architektury naší další společnou vášní. S festivalem Metronom přivezeme oblíbenou francouzskou písničkářku Zaz, která již v Čechách několikrát vystupovala a třikrát vyprodala Forum Karlín. Jelikož to bude v létě, tak to bude vhodný způsob oslavy, kam chceme pozvat naše obchodní partnery a přátele.