DELTA slaví 30 let a chce více sázet na udržitelnost

/0 Komentáře/in , /by

Firma DELTA vznikla v rakouském městě Wels, kde dosud sídlí její centrála. Celkově má skupina firem DELTA 12 poboček ve čtyřech zemích s více než 350 zaměstnanci, z nichž asi 50 zahrnuje česko-slovenský tým. I když historicky první pobočka v Čechách byla účelově založena v Českých Budějovicích, kde DELTA doprovázela stavbu lokálního nákupního centra, dnes má DELTA v Čechách své zastoupení v Praze a
Třebíči. Více nám o minulosti i současnosti firmy řekl její CEO Erik Štefanovič.

V rámci skupiny firem DELTA slaví kulaté výročí pouze česká pobočka?
Celkově DELTA existuje už impozantních 47 let, což doufám ukazuje, že to, co děláme, děláme dobře. Proto na turbulentním stavebním trhu pracujeme už tak dlouho, což mě velice těší. Před těmi 30 lety to začalo jako v mnoha jiných firmách. Rakouská matka se rozhodla rozšířit své působení na další zajímavě se rozvíjející trhy a rozhodnutí padlo na ČR. V té době jsem nastoupil do rakouské centrály ve Welsu. Krátce na to jsme se dohodli na tom, že přestoupím do České republiky a začnu jako první zaměstnanec rozvíjet projekci pro český trh.

Jaké byly ty začátky?
Česká republika měla vždy silnou tradici v průmyslu a i zde se v roce 1993 odvíjel silný nárůst a zajímavé trendy, a proto i česká DELTA byla hodně vázána na průmysl. Pracovali jsme pro značky, jako je Magna, Fischer, Mann Hummel, dm drogerie apod. Silně se také měnil trend v oblasti nakupování a zábavy, vznikala první nákupní centra propojená se zábavou, takže i my jsme pracovali na projektech typu Europark Praha, síť prodejen ASKO nábytek, STOP SHOP, Möbelix, Billa, Kaufland nebo postupném budovaní sítě multikin CineStar. To byly takové základy, které vlastně v České republice vznikaly. Bylo nutné vytvořit infrastrukturu řekněme pracovních míst a zároveň infrastrukturu pro nakupování. Takže naše první projekty byly vesměs z 50 % průmysl a z 50 % nakupování. Naše portfolio tvořila převážně větší nákupní centra v kombinaci s průmyslem a administrativními objekty. Dnes už jsme se posunuli a směřujeme k oblasti výstavby objektů pro zdravotnictví, stavby v oblasti vzdělávání, kultury, sportu a bytových komplexů.

Co bylo v průběhu těch let takovým důležitým milníkem?
Z mého pohledu – i pro českou DELTU – to byl Europark v Praze Štěrboholích. Bylo to v začátcích fungování české pobočky DELTA, když nám byl svěřen mezinárodní projektový management tohoto nákupního centra, v té době jednoho z největších. Specifikem navíc bylo, že klient nechtěl pracovat s generálním dodavatelem, takže jsme tenkrát při výstavbě řídili zhruba 60 mezinárodních firem. Museli jsme je koordinovat, aby bylo možné nákupní centrum postavit. U toho jsme se hodně naučili a posunulo nás to výrazně dopředu. Následně jsme pak postavili ještě jedno nákupní centrum v Hradci Králové. Bylo to období, kdy jsme začali růst a z malého týmu o pěti lidech jsme se najednou
rozrostli na dvojnásobek a postupem času jsme se dostali až k dnešní podobě. Česko-slovenský tým, který nyní vedu, má téměř 50 lidí, kteří nyní působí na zdejším trhu.

 

Hovoříte o česko-slovenské společnosti. Jak to v dnešních podmínkách funguje?
Jsem jednatelem české i slovenské pobočky, z nichž každá je samotná společnost s ručením omezeným a velice úzce spolupracují. Kolegyně a kolegové jsou často odborníci na určitou problematiku, takže třeba někteří slovenští zaměstnanci pracují na českých projektech a naopak,
protože to prostě umějí lépe. Takže se vzájemně doplňujeme. A v tom je myslím velká síla naší společnosti, vzájemná propojenost kompetencí a zároveň rozmanitost zkušeností z jednotlivých trhů.

Europark byl jediným milníkem?
Určitě ne. Jedním z dalších důležitých milníků byla skutečnost, že jsme velice brzy zahájili modelování budov v BIM. Již před 10 lety jsme v BIM a celkové digitalizaci stavebních procesů viděli perspektivu do budoucna, proto jsme se snažili velice brzy sbírat zkušenosti. Dělali jsme to s nadsázkou řečeno skoro až potají, protože klienti často nevěděli, že zakázku modelujeme zároveň v BIM. Tehdy jsme se vlastně učili s tím softwarem zacházet a sbírali jsme zkušenosti, které v počátcích byly bolestivé. Na trhu nic takového nebylo, všechno jsme si museli připravit sami. Dnes fungují knihovny prvků, kde jsou téměř všechny potřebné elementy k dispozici. Tehdy to ale bylo velice náročné, ale získali jsme
tím obrovský náskok. Právě tyto zkušenosti s BIM dokážeme nyní při projektování budov smysluplně ve prospěch investora zúročit. A myslím si, že právě tento nový způsob tvorby projektů bude znamenat výraznou změnu do budoucna. Sběr a příprava správných dat nám vytvoří možnost, abychom v budoucnu dokázali vybudovat skutečně inteligentní města a uměli jednotlivé objekty opravdu efektivně propojovat.

V čem vidíte výhodu BIM?
Jako jednu z hlavních výhod BIM vnímám absolutní transparentnost, propojenost informací, a tedy i změnu v komunikaci na projektu pro všechny zúčastněné. Včetně eliminace chyb, nepřesností a maximální zefektivnění všech procesů v rámci celého týmu od architektonického konceptu až po kolaudaci a s tím spojenou otázkou předání informací správci budovy či facility managementu. A když půjdeme ještě dál, tak nám BIM dokáže přesně zobrazit i zbytkovou prodejní hodnotu materiálu a budeme mít k dispozici i mnohé další informace třeba ve smyslu energetické náročnosti budovy, což přináší investorovi či majiteli objektu obrovské množství výhod. Tato data, která o projektu
shromažďujeme, nám v budoucnu pomohou přistupovat k různým procesům mnohem smysluplněji.

Za těch 30 let ale nebylo vždy vše růžové, že?
Na stavebnictví je krásné to, že se neustále něco děje. Obor, který se neustále vyvíjí dál, inovuje, neustále zažíváme změny a rozhodně nelze usnout na vavřínech. Loni jsme zažívali při výstavbě výzvy spojené s chybějícím stavebním materiálem a s tím, jak zoptimalizovat všechny navazující procesy a jak co nejúčinněji vznikající skluz zmírnit. I v budoucnu očekáváme, že některé materiály se stanou hůře dostupné, souvisí to s chováním k naší planetě. Proto budeme nuceni se v horizontu několika let více zaměřit na recyklaci materiálů a právě i v tom nám velmi efektivně dokáže pomoci BIM. BIM model bude obsahovat informace o obdobném objektu, který je určen k demolici, a tak bude možné si ho koupit a recyklovat. Musíme změnit myšlení a naučit se to jinak. Jako obrovskou výhodu vnímám právě sílu dat a informací. Při jejich vyhodnocování nám bude pomáhat umělá inteligence. Zatím nám ale chybí součinnost, protože stále velmi plýtváme. Města mají určité potřeby, ale my nevíme, zda je dokážeme lépe vykrývat, protože nemáme dostatečné informace. Do budoucna by se mi líbilo, aby informace byly k dispozici a my je lépe využívali pro vyšší energetickou efektivitu, zdraví obyvatel a celkovou ochranu klimatu.

Dostáváme se do současnosti. Jak vypadá dnešní struktura společnosti?
Před zhruba 10 lety došlo ke změně managementu v naší společnosti. Ten původní zakládající management v Rakousku odcházel a odprodal firmu nástupcům. Konkrétně, dva ze tří zakladatelů odešli ze společnosti, jeden měl chuť s námi pokračovat a zůstal; 10 manažerů dostalo možnost odkoupit si podíl ve firmě, tudíž se z nás stali spolumajitelé nové firmy. Měli jsme plány, které samozřejmě zahrnovaly růst společnosti, podporu, rozvoj udržitelným směrem atd. Naším posláním je jednoduše řečeno vytvářet lepší svět a snažíme se tímto směrem nadchnout naše kolegyně a kolegy i investory. Když jsme přebírali v nové vlastnické struktuře skupinu DELTA, bylo nás asi 120, v současné době se skupina DELTA rozrostla na více než 350 zaměstnanců.

Jaké projekty vám dělají radost?
Těší mě, že v posledních měsících cítím velkou snahu investorů i klientů o změnu myšlení. Začínají si totiž uvědomovat, že je čas na určitou změnu. Postup je sice pomalý, ale citelný. Před lety jsme si dali cíl, aby alespoň jeden element v každém projektu byl zelený – a to se nyní skutečně daří i díky tomu, že klienti mění přístup.

Co by tomu ještě mohlo více napomoci?
Je třeba navodit systém vzoru, to znamená, že ti největší hráči – ideálně státní, ale i veřejná sféra, zejména velcí developeři, jejichž projekty jsou viditelnější a často investují obrovské peníze – by měli být vzorem pro ostatní. To se mi například líbí v Rakousku, kde jsme nedávno otevírali projekt studentského kampusu v rámci nemocnice v Riedu. Investor se tam rozhodl pro maximální udržitelnost a společně jsme vytvořili pro okolí a (nejen) mladé lidi inspirativní vzor, a to je strašně důležité.

Jaké máte plány do budoucna?
Velmi silně se nyní chceme chopit právě udržitelnosti. V celé skupině jsme během posledního roku shromáždili přes 30 specialistů ze všech poboček do jednoho interdisciplinárního týmu napříč všemi čtyřmi zeměmi, který má na starosti udržitelnou výstavbu. Směřujeme k poradenství v oblasti taxonomie, ESG, připravujeme vlastní certifikaci budov atd. Také v České republice se snažíme velmi aktivně rozvíjet tímto směrem. Naší snahou je, aby od začátku klient uvažoval o projektu jiným způsobem – a v tom vidím velkou příležitost.

Máte nějaké konkrétní příklady?
Naše skupina se například loni rozhodla, že letošním rokem počínaje v Rakousku a od příštího roku také u nás nebudeme pořizovat nová auta se spalovacím motorem, takže veškerou firemní flotilu budou tvořit pouze elektroauta. To je tedy cesta, kdy i náš český tým bude muset změnit způsob uvažování. Myslím, že naše zodpovědnost za snižování uhlíkové stopy nebude vyžadována pouze legislativně, ale bude také obecně očekávána od našich klientů a partnerů. Pevně doufám, že Evropa bude pro ostatní vzorem.

Arnošt Wagner
Foto: Jitka Spurná a DELTA Group ČR

Inovativní svítidla a inteligentní světelná technika: nové produkty Zumtobel pro letošní jaro

/0 Komentáře/in , , /by

Mimořádné světelné zážitky v kombinaci s nejmodernější technologií a atraktivním designem – to nabízí pět nových světelných řešení, která společnost Zumtobel představuje na jaře 2023. Patří mezi ně závěsné svítidlo TRAMAO, jež bude poutat pozornost v kancelářích, hotelech nebo restauracích, účinně tlumí hluk a zároveň poskytuje světlo nejvyšší kvality, a SLOTLIGHT infinity II, nejnovější generace z rodiny světelných řad.

Společnost Zumtobel rozšiřuje své produktové portfolio o tři nová svítidla a dva systémy inteligentní osvětlovací techniky, které nastavují standardy v oblasti kvality, inovací a udržitelnosti. Kancelářské svítidlo AMBITUS se zaměřuje na příjemnou pracovní atmosféru a uvolněnou a kreativní práci. Flexibilní řada svítidel SLOTLIGHT infinity II zajistí, aby mohly být budovy úspěšně využívány po mnoho generací. Nové závěsné svítidlo TRAMAO upoutá pozornost a maximální kvalitu osvětlení kombinuje s účinným tlumením hluku a moderním designem.

Inteligentní „swarm technologie“ společnosti Zumtobel promění pracoviště ve světelné „pole“ – pomocí modulu, který se snadno nainstaluje a zprovozní, automaticky propojuje jednotlivá volně stojící svítidla. Technologie vysoce přesné lokalizace HAP (High Accuracy Positioning) v kombinaci s lištovým systémem TECTON dokáže v reálném čase určovat polohu předmětů a osob s přesností na metr, a zlepšit tak řízení výroby, intralogistiky a obchodu.

„S novými produkty vytváříme uživatelům budov přidanou hodnotu rozličnými způsoby, a pokračujeme tak v úspěšném příběhu našich inovativních osvětlovacích technologií. Každé jednotlivé řešení je ukázkovým příkladem technické inovace. Naším cílem je vždy poskytovat zcela nové osvětlení, které dlouhodobě splňuje dynamické požadavky, zejména v oblasti kancelářského osvětlení. Skutečnost, že myslíme i za hranice životního cyklu svítidla, je součástí naší identity a našeho příspěvku k udržitelnému výrobnímu cyklu,“ říká Jan Vacek, generální ředitel společnosti ZG Lighting Czech Republic.

AMBITUS: oceněné designové svítidlo pro harmonické světlo v kanceláři

AMBITUS poskytuje harmonické světlo, které je inspirováno sluncem a nahrazuje dvě lineární svítidla. Elegantní světelný prstenec vytváří silné, rovnoměrné nepřímé osvětlení stropu a stěn a přímé neoslňující světlo pro pracovní plochu. Svítidlo zaujme také svým designem, který získal mimo jiné prestižní ocenění Red Dot Design Award a iF Design Award.

TRAMAO: optimální vizuální podmínky a příjemná, uvolněná atmosféra

Závěsné svítidlo TRAMAO upoutá pozornost v kancelářích, hotelech a restauracích a poskytuje maximální kvalitu světla v kombinaci s účinným tlumením hluku. TRAMAO vytváří mimořádný prostorový dojem a díky vysokému podílu recyklovaného materiálu je i trvale udržitelné. Závěsné svítidlo TRAMAO je společným produktem společností Zumtobel a Typico, který v sobě kombinuje spolehlivost standardního světelného řešení a designovou svobodu svítidla vyrobeného na zakázku – díky devatenácti barevným variantám, dvěma velikostem, dvěma textilním optikám, technologii „tunable White“ a ovládání Bluetooth nebo DALI.

SLOTLIGHT infinity II: modulární a mezigenerační rodina světelných řad

Rodina světelných řad SLOTLIGHT infinity II představuje maximální nadčasovost a lze ji úspěšně používat v budovách po mnoho dalších generací. To zajišťuje udržitelný design, který je v souladu s pravidly cirkulárního designu společnosti Zumtobel, a také výjimečná všestrannost a modularita systému osvětlení. SLOTLIGHT infinity II zaujme brilantní optikou, nadčasovým designem a maximální efektivitou a svobodou při navrhování projektu. Toto světelné řešení je dalším milníkem pro světelnou řadu společnosti Zumtobel, která byla poprvé uvedena na trh v roce 1999.

 „Swarm“ technologie: inteligentní modul k propojení jednotlivých svítidel

Inteligentní „swarm technologie“ společnosti Zumtobel promění pracoviště ve světelné „pole“. Modul po snadné instalaci a zprovoznění automaticky propojuje jednotlivá volně stojící svítidla, při zjištění přítomnosti osob aktivuje blízká svítidla a podle potřeby je stmívá. „Swarm technologie“ automaticky propojuje jednotlivá svítidla v okruhu až sedmi metrů do skupin, čímž vytváří v kanceláři příjemnou atmosféru a zvyšuje pohodu zaměstnanců, a tím i jejich spokojenost a motivaci.

Vysoce přesná lokalizace (HAP): řešení osvětlení budoucnosti

Chytrá kombinace lištového systému TECTON s technologií vysoce přesné lokalizace HAP (High Accuracy Positioning) vytváří světelné řešení budoucnosti. To umožňuje lokalizovat osoby a objekty v reálném čase s naprostou přesností. Závěry ze získaných dat vytvářejí větší transparentnost a zvyšují efektivitu procesů v maloobchodě, průmyslu a logistice. Integrované řešení funguje jako digitální páteř infrastruktury budovy a přeměňuje osvětlení na inteligentní síť. HAP tak připravuje půdu pro širokou škálu aplikací zahrnujících internet věcí (IoT).

7. ročník největší české konference zaměřené na fotovoltaiku a akumulaci.

/0 Komentáře/in , , /by

7. ročník prestižní konference

Největší událost roku zasvěcená solární energetice a akumulaci

Solární energetika v Česku zažívá nový boom. Bezemisní elektřina ze slunce je pro desetitisíce domácností a firem receptem na zdražování energií, pro velké investory zajímavou příležitostí a pro český stát důležitým nástrojem ke snížení surovinové závislosti na Rusku. Zároveň však s sebou přináší spoustu výzev a překážek.
Sedmý ročník největší české konference zaměřené na fotovoltaiku a akumulaci bude tuto výraznou obměnu energetického trhu reflektovat. Probereme dlouho očekávané legislativní novinky usnadňující budování nových elektráren a umožňující vznik energetických komunit, sdílení elektřiny a rozšiřování fotovoltaiky na střechy bytových domů. Podíváme se na to, jaký vliv má současná situace v energetice na nové projekty a na budoucí PPA smlouvy. Představíme nové trendy v akumulaci a agrivoltaice, a chybět nebude ani ryze technická část věnovaná kvalitě instalací, připojování do sítě, protipožární ochraně a měření po fázích.
To vše za účasti zajímavých speakerů – zástupců ministerstev, Energetického regulačního úřadu, ČEPS, výrobců, obchodníků s elektřinou a mnoha dalších.

Startupy vzešlé z VTP jsou klíčové pro rozvoj regionů

/0 Komentáře/in , , /by

Vědeckotechnické parky jsou zjednodušeně inkubátory technologických inovací, které ve spolupráci s firmami ovlivňují průmysl v regionech. Výsledky jejich práce pociťujeme dnes a denně ve všech představitelných oblastech průmyslu od strojírenství přes stavebnictví až po farmacii. 

Zakladateli vědeckotechnických parků jsou nejčastěji univerzity, ale i výzkumné organizace, průmyslové podniky, hospodářské komory, finanční instituce, soukromé firmy, sdružení a svazy. VTP slouží jako most mezi akademickým světem a průmyslem. 

Zaměření pro praxi

V jednotlivých VTP se vyvíjejí různé technologie a inovace podle zaměření parku a jeho investora. Například ve Vědeckotechnickém parku ČVUT v Praze se věnují výzkumu a vývoji v oblasti elektrotechniky, strojírenství či informačních technologií. Jihomoravské inovační centrum JIC v Brně rozvíjí inovační startupy a podnikání v kraji, přičemž podporuje výzkum a vývoj v oblasti informačních technologií, biotechnologií, energetiky, zemědělství nebo stavebnictví.

Výsledky výzkumu a vývoje realizovaného v jednotlivých VTP se mohou uplatnit v praxi v mnoha různých oblastech a sektorech, např. v energetice mohou být využity nové technologie pro výrobu a skladování elektřiny z obnovitelných zdrojů, ve zdravotnictví se mohou nové technologie uplatnit v oblasti diagnostiky a terapie nemocí a třeba v průmyslu mohou nové technologie přinést efektivnější a ekologičtější způsoby výroby, zpracování a distribuce výrobků.

Z inkubátoru do světa

Jak spolupráce mezi sférami vědy a průmyslu probíhá a jaké jsou její výhody a nevýhody, jsme se zeptali ředitelů jednotlivých VTP. Zajímaly nás i příběhy úspěšných startupů, které z vědeckotechnických parků vzešly a z nichž se následně staly významné podniky. Například akceleračním programem Technologického inovačního centra ve Zlíně prošel Václav Staněk, zakladatel obuvnické společnosti Vasky, která nedávno koupila světoznámého výrobce bot Botas. 

Významným světovým hráčem je vyhledávač letenek Kiwi.com, který začínal v roce 2012 jako startup Skypicker v Jihomoravském informačním centru. Teď zaměstnává tisíce lidí po celém světě.

VTP nejsou pouze místem pro výzkum a vývoj, snaží se také přispívat k rozvoji pracovních sil a podpoře vzdělávání v technických oborech. Jak vyplývá z naší ankety, všechny oslovené parky jsou do podpory technických oborů a vzdělávání nějakým způsobem zapojeny, často i formou stážových programů pro studenty či vědce, které mají podporu na úrovni kraje.

Tyto parky mají samozřejmě vliv i na rozvoj regionální ekonomiky. Síť inovativních center dokáže vytvořit podmínky pro rozvoj místního podnikání a zlepšení konkurenceschopnosti regionů. Inovační technologie, které jsou v těchto centrech vyvíjeny, mohou být následně využity místními podnikateli a přinášet jim tak výhodu v rámci celostátního i mezinárodního trhu.

Příklady úspěšných startupů vzešlých z VTP

Vasky – majitel známé značky ručně šité obuvi Václav Staněk prošel akceleračním programem Technologického inovačního centra ve Zlíně.

Kiwi.com – portál pro online prodej letenek začínal jako startup Skypicker v Jihomoravském informačním centru. Podle informací z roku 2021 zaměstnává Kiwi.com kolem 3 500 lidí po celém světě.

Sentien Robotics – firma z Vědeckotechnického parku VUT v Brně vyvíjí implantáty pro zlepšení kvality života lidí s neurologickými onemocněními.

Buildiro – izraelská firma se sídlem v JIC Jihomoravském inovačním centru nabízí aplikaci pro stavebníky, která usnadňuje objednávání stavebního materiálu a vylepšuje řízení projektů.

Seznam práce – online platforma, která pomáhá lidem najít práci, byla založena v pražském VŠE Science and Technology Parku.

Sharry Europe – startup založený v brněnském JIC vyvíjí software pro správu chytrých budov.

■ Akreditované parky: BIC Plzeň, společnost s ručením omezeným, Biology Park Brno, a.s., COMTES FHT a.s. (VTP COMTES), Dobřany, JERUS a.s. Karlovy Vary, Jihočeský vědeckotechnický park, a.s., České Budějovice, SVÚM (VTP) Čelákovice, Technologické inovační centrum s.r.o., Zlín, Univerzita Palackého v Olomouci (VTP), UTB ve Zlíně (VTP), VTP Brno, a.s., VÚB H. Brod (PIP) a VZLÚ Praha (VTP), Praha Letňany

■ Další provozované parky:BIC Ostrava s.r.o., Podnikatelský inkubátor Kanov, Karlovy Vary Tašovice, Podnikatelský inkubátor Kunovice – Panský dvůr, RegioHub, s.r.o., Praha, Smart Innovation Center Ostrava, Strojírenský vědeckotechnický park s.r.o., Buštěhrad, Technologické centrum Hradec Králové z. ú., Technologické centrum Praha, z.s.p.o., Technologický park Jihlava, Technologický park Progress, Holešov, Vědeckotechnický park Plzeň, a.s., Vědeckotechnický park Roztoky, a.s., Vědeckotechnický park Slováckých strojíren, a.s. (VTP1 SUB, a.s.), Uherský Brod, Vědeckotechnický park Ústí nad Labem, Vědeckotechnický park, ENKI, Třeboň, VTP VÚMOP, Praha 5 a Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava (CPI VŠB-TUO)

Spo(h)lečná budoucnost pod křídly PohlCon

/0 Komentáře/in , , /by

Byznys s sebou přináší různé změny. Ale skutečnost, že společnost Jordahl & Pfeifer Stavební technika bude od května 2023 pokračovat v podnikání pod názvem své mateřské společnosti, německé rodinné firmy PohlCon, se zákazníků nedotkne jinak než administrativně. 

Nová „firemní fasáda” totiž nic nemění na filozofii a postoji k našim partnerům. Zákazníkům budeme i nadále zajišťovat špičkový odborný servis, bezprecedentní kvalitu, lidský přístup a návrh efektivního technického řešení přesně podle jejich potřeb. 

Záměrem je další zkvalitnění služeb

„Nadále budeme plnit nejpřísnější technické a bezpečnostní předpisy, které díky síle tradic a dlouholetých zkušeností dokonce v rámci mezinárodních grémií již nějakou dobu spoluvytváříme. Technologicky pokročilá výrobní základna v Německu je téměř stoprocentní garancí, že pro vás najdeme řešení pro každý stavební problém spadající do naší kompetence,“ uvádí jednatel Ing. Michal Voplakal, Ph.D., MBA.

To všechno jsou klíčové hodnoty, jichž jsme si cenili jako Jordahl & Pfeifer, a budeme si jich cenit i nadále jako PohlCon. Důležité je pro nás hlavně to, abyste vy, naši obchodní partneři, tuto změnu identity pocítili co nejméně, nebo ji v nejlepším případě zaregistrovali výhradně prostřednictvím zkvalitnění našich služeb. 

Silné zázemí a tradice rodinné firmy

Historie PohlCon sahá až do roku 1951, kdy inženýr Hermann Pohl vynalezl inovativní kabelovou svorku a ještě téhož roku založil společnost Hermann Pohl OHG. Tu pak v roce 1969 sloučil s firmou Anton Klein OHG, čímž vznikla společnost jménem PUK (zkratka pro Pohl und Klein).

V roce 1977 činorodá rodina Pohlů do své skupiny začlenila společnost JORDAHL – specialistu na výztuže a upevňovací řešení. O dvě dekády později (2001) následovala i společnost H-BAU Technik, dodavatel stavebních materiálů pro betonářské společnosti a výrobce prefabrikovaných dílců. 

V roce 2019 rodina Pohlů založila PohlCon Vertriebs GmbH, která však byla o tři roky později společně se skupinami PUK, JORDAHL a H-BAU Technik sloučena do jediné společnosti: PohlCon se sídlem v Berlíně. 

Ještě širší sortiment a obchodní vztahy

Společnost PohlCon věří, že ti, kteří rozumějí svému řemeslu, mohou dosáhnout výjimečných věcí či je přímo stvořit. Filozofie PohlCon a jejich produktů tkví v naší osobní ambici, aby každý ze zaměstnanců společnosti dosáhl výjimečnosti ve svém vlastním oboru, ale klade si za cíl také dokonale pochopit zákazníka a jeho potřeby. Podpoříme vás všude, kde nás budete potřebovat – ať už ve fázi vývoje, výroby, dodání vašich produktových řešení, či při odborné instalaci a osobní konzultaci přímo na stavbě. 

Díky dlouholetému působení na českém trhu jako Jordahl & Pfeifer si PohlCon zachová určitá specifika. V našem sortimentu i do budoucna zůstávají vibroizolace od společnosti Calenberg či výrobky značky Pfeifer.

Nejraději bychom už teď sebevědomě prohlásili, že naše společná budoucnost bude zářná a růžová. I když pod křídly PohlConu bude spíš zářná a fialová, stejně jako naše logo. A motto zůstává stejné – Zakotveno v kvalitě. 

Těšíme se na další spolupráci.

V Tachově vzniká energeticky soběstačný průmyslový areál

/0 Komentáře/in , , /by

Nemovitostní skupina Urbanity se dlouhodobě věnuje budování průmyslových kampusů nové generace. 

Projekty, jimiž se Urbanity zabývá a jejichž rozvoj připravuje nebo již realizuje, nám v rozhovoru představil Roland Hofman, CEO a spoluzakladatel této skupiny. 

Urbanity aktuálně rozvíjí projekt průmyslového parku na Tachovsku. V jaké fázi je nyní?

Naším cílem je vytvořit průmyslový park nové generace. Vytváříme kampusy blízko k lidem, kde je hlavním využitím výroba, ale velmi důležitými jsou zde doprovodné služby, které zvyšují samotný komfort uživatelů, zaměstnanců kampusu. To zahrnuje možnost umístit dítě do školky, nabídku kvalitního stravování, minimarketu, lékaře, fitness, potažmo ubytovacích kapacit apod. Chceme vytvářet udržitelná místa, kam zaměstnanec přijede nejlépe MHD, na kole či pěšky a je schopen zde kvalitně strávit navíc třeba i hodinu před pracovní dobou, nebo také po ní. Takže se snažíme o to, aby zaměstnanec nemusel jezdit autem do vzdáleného areálu mimo město, někam mezi pole, bez zázemí.

Takže to není klasický průmyslový areál, má poněkud odlišnou koncepci…

Přesně tak, kampus je sice zaměřen na výrobní firmy, ale primárně se orientuje na kvalitu pracovního prostředí a na služby pro zaměstnance. Na rozdíl od tradičních průmyslových či logistických center fungují naše kampusy na úplné jiném principu. Jako naše dlouhodobé a konečné zákazníky vnímáme zaměstnance, kteří v kampusu pracují a tráví zde podstatnou část svého života.

Ve výstavbě nemáte jen areál v Tachově, ale máte rozpracované i jiné projekty. Jaké?

Obdobné projekty máme v Bruntále a v Žirovnici. Všechno to jsou brownfieldy, v rámci nichž revitalizujeme stávající budovy a které navíc doplňujeme o novou výstavbu. Dalším společným prvkem našich kampusů je fakt, že jde o městské nebo příměstské areály. To svým způsobem určuje jejich využití, protože pro svou blízkost k lidem jsou vhodnější pro výrobní firmy než pro logistické provozy, které zaměstnávají podstatně menší počet pracovníků.

Vraťme se k projektu areálu Urbanity Campus Tachov. K čemu původně sloužil?

Historie fungování sahá do roku 1967, kdy zde vznikl výrobní areál národního podniku Plastimat. V té době byl něčím jako výkladní skříní socialistického průmyslu. Podnik vyráběl nejrůznější plastové produkty pro potřeby všedního života, měl vlastní vývoj i design celé řady výrobků s vysokou estetickou úrovní. Pak přišla privatizace a následoval postupný úpadek této výrobní lokality. Když jsme areál koupili, byl extrémně podinvestovaný, energeticky velmi neefektivní a z části opuštěný.

Takže jste stáli před rozhodnutím, jak dál?

Nebyl to takový ten typický zcela opuštěný brownfield, stále zde v omezené míře působily výrobní provozy s padesátiletou historií zaměstnávající stovky lokálních zaměstnanců. Naší jasnou strategií od počátku bylo revitalizovat stávající objekty s cílem zachovat lokální identitu, místní výrobu a zaměstnanost, a to navzdory tomu, že by se řada jiných developerů snažila z brownfieldu udělat greenfield, protože je to následně jednodušší, výstavba je rychlejší, levnější a méně riziková. My jsme se rozhodli pro kompletní revitalizaci budov včetně navazující kampusové infrastruktury – a za plného provozu.

To muselo být asi náročné…

Kompletně jsme rekonstruovali střechy, světlíky, zateplovali fasády, měnili okna, instalovali LED osvětlení, měnili jsme rozvody, instalovali nové zdroje na vytápění s rekuperací, přidávali jsme smart systémy a modernizovali jsme zázemí pro zaměstnance. To vše bez přerušení provozu precizní výroby náchylné na prach, vlhkost či teplotní změny. Byla to opravdu obrovská výzva. 

Takže zbyly tři původní budovy?

Ano, jsou to budovy uprostřed kampusu, dnes pod názvem Alfa, Beta a Multifunkce. Přestože byly kolaudovány v roce 1969, podařilo se nám v loňském roce dokončit komplexní revitalizaci obou původních výrobních budov s následnou rekolaudací. Jejich energetické štítky jsou na úrovni A, takže mimořádně úsporné. Hodnocení je někde kolem 10–15 bodů, což je velmi dobré. Kdyby v budovách nebyl výrobní provoz, ale byla zde umístěna např. jen logistika, která není tolik energeticky náročná, hodnocení by bylo snadnější a dalo by se říci, že by se objekty blížily svou energetickou náročností k pasivním domům. 

Na vizualizaci jsou vidět další budovy.

Jsou to mimo jiné čtyři další výrobní budovy, z nichž jako první z nich jsme kolaudovali v loňském roce budovu Gama. Pro další z nich – Deltu, Etu a Sigmu – očekáváme vydání stavebního povolení v nejbližší době. Pro novou výstavbu využíváme stavební proluky, které výrobní kampus skýtá, takže v rámci nich doplňujeme stávající budovy a nezastavujeme tak zbytečně úrodnou půdu. 

To znamená, že vytváříte novou, modernější podobu areálu?

Ano, areál samozřejmě bude modernější, udržitelnější, splňující podmínky průmyslu 4.0, ale k otázce, jak moc bude nový, mám takovou perličku. Poté, co naši urbanisté navrhli nový stavební plán areálu, jsme v archivu narazili na původní plánek areálu. A v podstatě jsme zjistili, že jsme to nakreslili velmi podobně, jak to bylo v původním návrhu z roku 1953. Svědčí to o tom, že výrobní areál je velmi dobře založený a jeho další rozvoj byl dobře promyšlený již od samého počátku. My vlastně pouze navazujeme na jeho historii a pokračujeme v jeho příběhu.

Nestavíte spekulativně. Takže jaká je obsazenost?

Vše, co dnes máme k dispozici, tak je ze 100 % dlouhodobě pronajato. Co se týká dalších plánovaných budov, jsme v kontaktu s několika potenciálními zájemci, pro něž budeme výstavbu realizovat tak říkaje na míru. Tím, že se soustředíme výhradně na výrobní firmy, uzavíráme kontrakty deseti- i víceleté, což nám umožňuje maximálně přizpůsobit budovu a prostory klientovi podle jeho požadavků.

Za tento projekt jste získali několik ocenění. Můžete je zmínit?

Za největší úspěch považujeme získání prestižního mezinárodního ocenění BREEAM Communities, a to jako první projekt v České republice. Zároveň jako první městská čtvrť ve světě s převažující výrobní funkcí. Tato certifikace je určená pro větší udržitelné části měst a veřejné prostory, v jejichž rámci se nachází více různorodých objektů. Získání certifikace stvrzuje, že projekt vytváří udržitelný ekosystém s jednoznačně prospěšným vlivem na komunitu i okolí. Pozitivně a ohleduplně přispívá k urbanistickému, ekonomickému a společenskému rozvoji celé lokality a rozšiřuje zdejší občanskou vybavenost a dopravní i technickou infrastrukturu. 

Získat certifikaci BREEAM Communities v segmentu výrobních areálů musí být dost náročné…

Určitě, protože se posuzuje mnohem více kritérií a navíc v daleko širších souvislostech. Takže je to oproti ostatním certifikacím časově a pochopitelně i finančně náročnější. Ale podtrhuje to to, co se snažíme vytvářet – nový produkt – průmyslový park nové generace. Je to zaměřeno na komunitu, udržitelnost, tj. obecně na udržitelnou budoucnost a prosperitu s tím spojenou. V rámci BREEAM Communities je třeba projekt daleko více komunikovat. Ať se sousedy, občany, úřady, institucemi nebo s politickou reprezentací. Takže je kladen velký důraz na to, aby měli všichni zúčastnění možnost projekt připomínkovat a být součástí rozhodovacího procesu. 

Jak to konkrétně probíhá?

Prezentovali jsme projekt v dotčených obcích a osadách, na veřejných projednáních, ve střednítechnické škole, kterou podporujeme, samozřejmě na radách a zastupitelstvech a na různých sdruženích a organizacích, dále plánujeme prezentaci o aktuálním vývoji projektu v domově důchodců či pro širokou veřejnost. Naším cílem je, aby bylo s rozvojem lokality seznámeno co nejvíce občanů, zároveň i široké věkové spektrum od mladých studentů až po seniory. Je to časově náročné, ale na druhou stranu je náš záměr v zásadě trvalý, takže se v dlouhodobém horizontu vyplácí. Sami to vidíme na vztazích s místní komunitou, která nás vnímá úplně jinak a v mnohém nás dává ostatním za pozitivní vzor, což není v regionu na investora z Prahy vůbec špatný výsledek. 

Co dnes ožehavé téma energie?

Co se týká energetické soběstačnosti, zahájili jsme v loňském roce, který byl pro nás přelomový, výstavbu největší střešní solární elektrárny o celkovém výkonu přes 5 GWh, což doplňuje charakteristiku udržitelnosti našeho areálu. Společně s tím vytváříme v rámci České republiky unikátní decentralizovaný komunitní energoblok, kdy střešní elektrárnu doplňujeme o 1,4 MW bateriové úložiště a o dobíjecí stanice pro elektromobily. Ve všech provozech postupně také instalujeme tepelná čerpadla na ohřev TUV a vytápění. 

A jak je to s vodou?

Té se velice významně věnujeme v celém spektru. Co se týká například pitné vody, získali jsme stavební povolení na vlastní vrty a jsme připraveni zajišťovat zásobování pitnou vodou z 80–100 % z vlastních zdrojů. Přesné číslo bude záviset na skutečné vydatnosti vrtů a konečné podobě kampusu. Hospodaříme také s dešťovou vodou, zrealizovali jsme retenční nádrže, průlehy a poldry pro postupné vsakování vody zpátky do místní krajiny. Dokončili jsme projekt na hospodaření s šedou vodou. Takže z tohoto pohledu si myslím, že realizujeme celou řadu aplikací prospěšných pro přírodu i pro uživatele areálu a jeho udržitelnost. 

Cílem je tedy co největší míra soběstačnosti?

V kampusu aktuálně probíhá dlouhodobé měření intenzity, směru a typu větru pro vhodně zvolenou instalaci připravované větrné elektrárny v podobě vertikálních turbín, čímž bychom získali další zdroj OZE. Zpracovanou máme také střednědobou vodíkovou strategii, které bychom se chtěli intenzivně věnovat v horizontu tří let. Samozřejmě v případě energeticky náročných výrobních provozů je dosažení úplné soběstačnosti složité. V Urbanity však máme rádi pořádné výzvy.

Součástí kampusu budou i ubytovací kapacity. O co se konkrétně jedná?

Je to další z široké palety služeb, které zvyšují komfort lidí, kteří kampus využívají, ale zároveň jsou určeny pro širokou veřejnost. V areálu se nachází původní zhruba 50 let stará administrativní budova, kterou aktuálně přestavujeme na multifunkční dům. Ten by měl přibližně ze 60 % sloužit jako ubytování hotelového typu. Ve zbylé části budou služby typu gastro provozu, ordinace závodního a zubního lékaře, vymezené části pro dětskou skupinu, fitness, společenské komunitní místnosti, kavárny, minimarketu a dalších podpůrných služeb. Výhodou této budovy je, že je umístěná před vstupem do kampusu, takže je volně přístupná širší komunitě.

Jaké zde máte další plány?

Připravujeme zde také rezidenční výstavbu – viladomy se startovacími byty – a plnohodnotnou mateřskou školku pro 48 dětí. To opět představuje posílení městské sociální infrastruktury, což město pochopitelně vítá. Reagujeme na celorepublikový problém, kdy nejsou dostupné byty ani kapacity v mateřinkách. Konkrétně v Tachově nebylo k 1. září loňského roku umístěno přes 60 dětí. Opět je dané koncipováno jako služba nejen pro lokální zaměstnance, ale především pro celou komunitu. Našimi záměry naplňujeme principy konceptu města krátkých vzdáleností, ať již vlastní nabídkou služeb a funkcí přímo v kampusu, tak dostupností do 15 minut pěšky či na kole s celým městem a komunitou. Klienti, zaměstnavatelé, silně vnímají potřebu být tam, kde jsou lidé, a neočekávat že lidé k nim náročně docestují, což má nezanedbatelný pozitivní dopad na snižování uhlíkových emisí ve městě a jeho okolí, prašnosti a hlučnosti z osobní doprav a tím pádem na ohleduplnou kvalitu života.

What is happening to the industrial land market?

/0 Komentáře/in /by

Changes in energy strategy are unexpectedly reflected in real estate, which is why renewable energy investors have become interested in vacant land again.

They share the market with only those industrial developers who have secured non-bank financing. This is because players in the market without this strength are discouraged from investing in land by the challenging economic situation.

The rise in interest rates last year slowed down investments by some industrial developers in buying new sites. On the other hand, P3 Logistic Parks, thanks to the backing of its shareholder, plans to buy tens of thousands of square meters of space in the Czech Republic this year. 

P3 is particularly looking for sites with a designation for light production and logistics use, which are easily accessible by transport. The developer is ready to buy land for future construction, and also existing buildings that are either vacant or occupied by tenants. 

The drive for energy self-sufficiency and the demand for warehouses and production halls complement each other and are not in competition. For example, industrial developers are already preparing the roofs of buildings to be fitted with solar panels, so it can be said that a win-win solution is possible.

Three questions for the P3

Industrial developer P3 Logistic Parks is investing in new properties and is interested in acquiring land and existing parks in attractive locations. 

This year, the company plans to expand its Czech portfolio by tens of thousands of square metres. Ondřej Vodička, who is in charge of acquisitions at P3, reveals further plans.

Shortage of storage space has been an issue in the Czech Republic for several years. Additionally, we are also dealing with high inflation. Why is P3 going to buy now?

We manage 87 warehouses in 16 parks in the Czech Republic and their occupancy rate is more than 97%. We are currently building in three parks, and we still have 177,000 sq m of space in two of them. We simply need more new sites for our further development. While much of the market is slowing down under the weight of challenges in securing bank finance, P3 is ready to invest and can afford to, thanks to our financially strong shareholder. 

What types of properties are you interested in? For plots of land or for entire industrial parks?

We are ready to buy not only land for future development, but also existing buildings – either empty or occupied. This is an opportunity for owners who want to access their capital which is currently tied up in real estate, by releasing it in a sale & leaseback transaction. We’re focused on plots of around 50,000 sq m, or at least 30,000 sq m in the case of Brno and Prague. According to the zoning plan, they must have a designation for light production and logistics use. We are not only interested in land with good quality soil, so brownfield sites are also an option for us. 

What is the key to site selection?

Accessibility is crucial, both in terms of employment and especially transport. Equally, our parks are close to motorways and expressways, so proximity to transport networks is key. Traditionally, the greatest interest in industrial parks is in the vicinity of large cities, which is why we are definitely looking at Prague and Brno, but also South Bohemia and, in future, regions in the Karlovy Vary Region may also be interesting. Generally speaking, we invest where the opportunities are.

Co se děje s trhem pozemků pro průmyslovou výstavbu?

/0 Komentáře/in , , /by

Změny ve strategii energetické koncepce se nečekaně promítají i do realit. Volné plochy začaly znovu zajímat investory zabývající se obnovitelnými zdroji energie. 

O trh se mohou dělit jen s těmi průmyslovými developery, kteří mají zajištěné nebankovní financování. Nárůst úrokových sazeb loni přibrzdil investice některých průmyslových developerů do nákupu nových lokalit. P3 Logistic Parks naopak díky silnému finančnímu zázemí svého vlastníka letos plánuje v České republice nakoupit desítky tisíc metrů čtverečních ploch. 

P3 se dívá zejména po takových lokalitách, které mají vhodný způsob využití podle územního plánu (lehká výroba a skladování) a jsou dobře dopravně dostupné. Je připravena koupit nejen pozemky pro budoucí výstavbu, ale i stávající objekty, které jsou buď prázdné, nebo obsazené nájemci. Nevyhýbá se ani brownfieldům. 

Snaha o energetickou soběstačnost a poptávka po skladových a výrobních halách si navzájem nekonkurují. Průmysloví developeři už dnes připravují střechy budov na osazení fotovoltaikou. Dá se tak říct, že situace má win-win řešení. 

Tři otázky pro P3

Průmyslový developer P3 Logistic Parks se v letošním roce chystá masivně rozšířit své české portfolio. 

Má zájem o pozemky i již fungující parky. Další plány prozradil Ondřej Vodička, který má v P3 na starosti akvizice. 

Nedostatek prostor pro skladování se v našem regionu skloňuje již několik let. Vedle toho nás ale také trápí vysoká inflace. Proč se P3 chystá nakupovat právě teď?

V ČR spravujeme 87 hal v 16 parcích a jejich obsazenost přesahuje 97 %. Aktuálně stavíme ve třech parcích a ve dvou z nich máme ještě rezervu pro další výstavbu v objemu přes 177 000 m2. Pro náš další rozvoj potřebujeme nové lokality. Zatímco velká část trhu pod tíhou náročného bankovního financování utlumuje aktivity, my si díky silnému zázemí našeho vlastníka můžeme dovolit investovat. 

O jaké typy nemovitostí máte zájem? O pozemky, nebo o celé průmyslové parky?

Jsme připraveni koupit nejen pozemky pro budoucí výstavbu, ale i stávající objekty, a to prázdné i obsazené. To může být zajímavé pro vlastníky nemovitostí, kteří v nich mají vázaný kapitál a prodejem (a třeba i zpětným pronájmem) získají prostředky k aktuálnímu využití. Soustředíme se na pozemky o velikosti okolo 50 000 m2, v případě Brna a Prahy alespoň 30 000 m2. Podle územního plánu musí mít určení pro lehkou výrobu a skladování, nemáme zájem stavět na pozemcích s kvalitní půdou, zajímavé jsou proto i brownfieldy. 

Co je pro vás při výběru lokality klíčové?

Rozhodující je dostupnost jak z hlediska zaměstnanosti, tak zejména dopravy, třeba i s ohledem na budoucí dostavbu dálniční sítě. Naše parky najdete blízko dálnic a rychlostních silnic, mimo obytnou zástavbu. Největší zájem o průmyslové parky je tradičně v okolí velkých měst, proto máme v hledáčku určitě Prahu i Brno; zajímavé mohou být ale i jižní Čechy a v budoucnu třeba regiony v Karlovarském kraji. Obecně se ale dá říct, že investujeme tam, kde jsou příležitosti.

I would like to promote our activities locally and internationally

/0 Komentáře/in /by

Iveta Králová, Manager of Saint Gobain Ecophon division, has recently become the Chairwoman of the Czech Green Building Council (CZGBC), which focuses on promoting the principles of green building.  

According to her words, she would like to build on the successful direction and development of the Council. “I would like to further strengthen the membership base, deepen interaction with members and work more closely with the Council’s executive team,” Iveta Králová said in an interview with Development News.

What will be your next steps as the Chair of the Council?

Regular face-to-face meetings with both the Executive Team and the Board of Directors are essential for me. I will aim to increase the involvement of board members in the events organized by the Council. And if they profile themselves in the areas and topics they guarantee, I believe that the Council members will know better who they can turn to. In addition to being elected Chairwoman, I am also the guarantor for external communication and marketing. In this context, I would like to use my contacts to promote the Council not only locally, but also internationally.

You have been working with the Council for a long time. What activities have you been involved in so far?

My previous activities have been connected with the topic of creating an optimal indoor environment in buildings. As a coordinator of the Task Group, I encourage our members to share case studies, trends and news on this issue. Each of our members is an expert in a specific field and within the Task Group, we look for synergies to set standards for a healthy environment in buildings, and we also put emphasis on education. Our goal is a satisfied user of the building.

How do you personally perceive the Council, where do you see its greatest benefits?

The fact that I have been involved in the Council’s work for last seven years says it all. In my opinion, its indisputable benefit is sharing the information and know-how in the building sector and education. It is also important to communicate with the relevant ministries – for Industry and Trade, Environment, Regional Development and, of course, to promote the principles of green construction. I must not forget communication at the government level.

You mentioned the principles of green building. In your opinion, what needs to be changed in the Czech construction industry to reduce its impact on the environment?

It is necessary to change the thinking and attitude of the society, both individuals and companies. We must promote the successes achieved and share the upcoming changes. It is necessary to support and inspire each other. Changes do not have to be large-scale or quantum leap. On the contrary, they should be gradual and rational. Even smaller steps that lead to sustainable building are appreciated. However, work also needs to be done on the legislative framework.

The number one topic in the construction sector has recently become the rise in the prices of materials. Many experts predict that it will never return to the level of three years ago. Does this situation play into a chance to enforce the principles of the circular economy in the building industry?

Yes, definitely.  In addition to the actual use of recycled materials, it is also important to set the conditions for the take-back of materials. This is rather rare today.

Why are most building materials not recycled yet? Where do you see the key barrier?

The shortage of some materials occurred only in recent years. This is a new situation for all of us. From the point of view of the manufacturing companies, it may initially seem unimaginable that they will replace the raw material with a new source. It is a process of change that requires compromises and commitment, and it also imposes a certain financial burden. Unfortunately, wider recycling of materials is not yet supported by legislation. 

According to the draft EU directive, all new buildings should be emission-free from 2030. Do you consider this to be an achievable and correctly set goal?

I am an optimist. I think the direction is right and the plan is more than ambitious. The Council wants to contribute to meeting this ambitious goal through its activities. That is why it is currently working on creating a zero-carbon road map for the Czech built environment. Given that members from the whole value chain in building are involved in the preparation, we believe that the final recommendations can subsequently be used by companies from the entire green building sector.

Chci více propagovat naši činnost na lokální i mezinárodní úrovni

/0 Komentáře/in , /by

Předsedkyní České rady pro šetrné budovy (CZGBC), zaměřující se na prosazování zásad šetrného stavebnictví, se nedávno nově stala Iveta Králová, manažerka Saint-Gobain divize Ecophon.

Podle svých slov by ráda navázala na úspěšné směřování a rozvoj CZGBC. „Chtěla bych ještě posílit členskou základnu, prohloubit interakci se členy a těsněji spolupracovat s výkonným týmem rady,“ říká Iveta Králová v rozhovoru pro Development News.

Jaké budou vaše nejbližší kroky coby předsedkyně CZGBC?

Nezbytná jsou pro mne pravidelná osobní setkání, a to jak s výkonným týmem, tak s představenstvem. Budu usilovat o intenzivnější zapojení členů představenstva do akcí, které CZGBC pořádá. A pokud se budou maximálně profilovat podle oblastí a témat, jejichž garanty jsou, věřím, že členové rady budou lépe vědět, na koho se mohou obracet. Kromě toho, že jsem byla zvolena předsedkyní CZGBC, jsem zároveň zodpovědná i za komunikaci navenek a marketing. V této souvislosti bych chtěla využít svých kontaktů a propagovat organizaci nejen na lokální, ale i mezinárodní úrovni.

S CZGBC spolupracujete již dlouhodobě. Na jakých aktivitách jste se doposud hlavně podílela?

Moje dosavadní činnost byla spojena hlavně s tématem vytváření optimálního vnitřního prostředí v budovách. Jako koordinátorka pracovní skupiny pro tuto oblast podněcuji naše členy, aby sdíleli případové studie, trendy a novinky týkající se této problematiky. Každý náš člen je specialistou v určitém konkrétním oboru a v pracovní skupině hledáme synergie, abychom nastavili standardy zdravého prostředí v budovách, a věnujeme se i edukaci. Naším cílem je spokojený uživatel budovy.

V čem vidíte největší přínos CZGBC? 

Za vše hovoří, že se již sedm let zapojuji do činnosti její činnosti. Nesporným přínosem je podle mého názoru sdílení informací a know-how v oblasti stavebnictví a vzdělávání. Důležitá je také komunikace s resorty na MŽP, MMR a MPO a samozřejmě prosazování zásad šetrného stavebnictví. Nesmím opomenout ani komunikaci na vládní úrovni. 

Zmínila jste zásady šetrného stavebnictví. Co je podle vás třeba změnit v oblasti českého stavebnictví, aby se snížily jeho dopady na životní prostředí?

Nutné je změnit hlavně myšlení a přístup společnosti, a to jak jednotlivců, tak firem. Musíme sdílet dosažené úspěchy a chystané změny. Je nutné se vzájemně podporovat a inspirovat. Změny nemusejí být velkého rozsahu ani skokové. Naopak by měly být postupné a racionální. I menší kroky, které vedou k šetrnému stavebnictví, se cení. Je ale potřeba také zapracovat na legislativním rámci.

Tématem číslo jedna v oblasti stavebnictví se v poslední době stal růst cen materiálů. Mnoho odborníků předpovídá, že na úroveň běžnou před třemi roky se již nevrátí. Nahrává tato situace šanci na větší prosazení zásad cirkulární ekonomiky ve stavebnictví?

Určitě ano. Kromě využívání recyklovaných materiálů je ale také důležité nastavit podmínky zpětného odběru materiálů. To se dnes děje spíše výjimečně.

Proč se ve stavebnictví zatím většina materiálů nerecykluje? Kde vidíte hlavní příčinu?

Až v posledních letech pociťujeme nedostatek některých materiálů. Je to pro nás všechny nová situace. Z pohledu výrobních firem se zpočátku může zdát nepředstavitelné, že nahradí surovinu novým zdrojem. Je to proces změny, u něhož jsou nutné kompromisy, přináší určitou finanční zátěž a vyžaduje odhodlání. Bohužel větší recyklaci materiálů zatím nepodporuje legislativa. 

Podle návrhu směrnice EU mají být všechny nově postavené budovy od roku 2030 bezemisní. Považujete to za splnitelný a správně nastavený cíl?

Jsem optimista. Myslím si, že směr je to správný a plán je více než ambiciózní. Rada svými aktivitami chce přispět k jeho plnění, a proto například v současné době pracuje na tvorbě road mapy, jak v ČR dosáhnout bezemisních budov. Vzhledem k tomu, že do přípravy jsou zapojení členové z celého hodnotového řetězce stavebnictví, věříme, že vytvořená doporučení budou následně moct využít společnosti z celého odvětví šetrného stavebnictví.