Na český trh facility managementu vstoupil klíčový hráč

/0 Komentáře/in /by
Společnost B+N Referencia Zrt. odkoupila podíly ISS Group ve střední a východní Evropě a pokračuje ve strategii expanze svého podnikání v Evropě. Díky této akvizici se stala maďarská skupina jedním z lídrů mezi dodavateli  komplexních služeb facility managementu v regionu. Tato transakce zahrnuje pobočky v Rumunsku, České republice, Slovensku a Maďarsku.

ISS Group patří k největším globálním poskytovatelům služeb facility managementu. Její hlavní čtyři pobočky ve střední a východní Evropě generují celkový obrat 70 milionů EUR ročně a zaměstnávají přes 4.000 zaměstnanců.

 

B+N Referencia Zrt. díky této akvizici dosáhla dalšího významného kroku ve svém rozvoji, který přirozeně následuje po konstantním růstu v Maďarsku za posledních 20 let. Během tohoto období B+N konsolidovala svoji pozici lídra na FM trhu v Maďarsku a byla stabilním hráčem mezi top 500 maďarskými společnostmi. V roce 2019 dosáhla obratu 100 milionů EUR a v roce 2020, napříč pandemické situaci, dosáhla dynamického růstu jak v obratu, tak rozšíření segmentu služeb. Zákazníky tvoří jak veřejný, tak privátní sektor včetně nadnárodních korporací. Společnost je hrdá na to, že zaměstnává přes 10.000 zaměstnanců díky nové akvizici.

Finanční ředitel a vedoucí mezinárodních operací B+N, István Matskási uvádí:  „Usilujeme o to být dlouhodobým, důvěryhodným partnerem pro naše klienty napříč regionem. Vstupem na trh Rumunska, České republiky a Slovenska mohou být naši klienti ujištěni o tom, že vysoká kvalita dodávaných služeb bude udržena a ještě dále rozvíjena napříč celým portfoliem služeb facility managementu ve všech čtyřech zemích. Automatizace a robotizace bude hrát stále důležitější roli v této oblasti, jelikož společnost klade velký důraz na technologické inovace. V FM oblasti je v Maďarsku unikátní to, že společnost má vlastní oddělení výzkumu a vývoje, kde se vyvíjí inovativní automatizovaná řešení, jako je autonomní průmyslový úklidový robot, zařízení na UV dezinfekci a další.“

Vlastník skupiny B+N, Ferenc Kis-Szölgyémi dodává:  „Naše vynikající odbornost, inovace, služby vysoké kvality, zákaznická orientace, transparentní a flexibilní operace a soulad, spolu s přenosem zkušeností napříč skupinou B+N, to vše budou hodnoty, na kterých budeme stavět. Expanze společnosti a její rozvoj se nyní nezastaví, plánujeme brzy vstup na další nové trhy v regionu.

Lokální česká pobočka, B+N Czech Republic Facility Services s.r.o., bude hrát klíčovou roli v posilování pozice B+N v regionu a také v dalším vývoji díky extenzivním zkušenostem a odbornosti, kterou tým má.”

TEXT Red. FOTO Archiv B+N Referencia Zrt.

Developeři kancelářských budov v Praze změnili termíny – plány na výstavbu zatím nikoliv

/0 Komentáře/in /by

Až 700 000 m2 nových kanceláří by mohlo v Praze přibýt do roku 2025. Aktuálně je ve fázi výstavby zhruba třetina z tohoto objemu. Vzhledem k panujícímu zpomalení poptávky a růstu neobsazenosti jak u stávajících, tak nových kancelářských prostor poupravují však mnozí developeři své plány: posunují zahájení výstavby a zpomalují realizaci. Další z nich zvažují budoucí využití projektů z čistě administrativních na mix kancelářských, rezidenčních a obchodních prostor.

Čtvrtletní analýza mezinárodní poradenské společnosti BNP Paribas Real Estate nabízí i povzbuzující čísla. Přes nejistotu způsobenou vlivem pandemie bylo v 1. čtvrtletí letošního roku pronajato přes 90 000 m2, z čehož 41 000 m2 tvořily nové pronájmy. Vzhledem k tomu, že za celý letošní rok má být dokončeno 90 000 m2 moderních kanceláří, mohla by poptávka až dvojnásobně překonat novou nabídku.

„Výsledek letošních prvních tří měsíců je vlastně příjemným překvapením. Tím spíše, že nájemci si mohou vybírat ze zcela nových administrativních budov, neobsazených starších objektů a ještě zhruba 100 000 m2 u jiných nájemců ve formě podnájmu,“ komentuje výsledky Lena Popova, vedoucí oddělení pronájmu kanceláří BNP Paribas Real Estate.

Právě na objemu nových kanceláří, které budou dokončeny letos, je vidět flexibilita developerů. Snížení transakční aktivity mělo přímý dopad na nabídku nových kancelářských ploch. Aby nedošlo ke skokovému nárůstu neobsazenosti u nově dokončených budov a tlaku na snížení nájemného, zpomalili realizaci nebo odsunuli zahájení výstavby řady projektů. Ostatně během prvních tří měsíců nebyla dokončena žádná nová budova, nepočítáme-li dokončení rekonstrukce objektů Holečkova 26 a BDO Building u metra Budějovická. Podle údajů poradenské společnosti má být na trh jak letos, tak i v roce 2022 dodáno přes 90 000 m2 moderních kancelářských ploch.

„Ačkoli míra neobsazenosti v posledních čtvrtletích roste a nájemní aktivita zpomaluje, zůstávají nájmy v Praze stabilní. V centru města se nejvyšší nájemné pohybuje mezi 22,5 a 23 EUR,“ vyzdvihuje další pozitivní aspekt první čtvrtletí Kamila Breen, vedoucí poradenství a průzkumu trhu BNP Paribas Real Estate.

Podle poradců je dopad Covid-19 nejzřetelněji vidět na zpomalení relokací i v segmentech, kterým se ekonomicky objektivně daří a dokonce expandují. Protože všechny dopady zdaleka neodezněly, firmy raději upřednostňují přejednání smluv ve stávajících prostorech.

Oč zdrženlivější bude kancelářský trh v Praze do konce roku 2022, tím větší očekávání se vztahují k roku 2023 a dále. Tehdy bude dokončeno hned několik velmi ambiciózních projektů s kapacitou přes 250 000 m2. Patří mezi ně například další etapa Waltrovky, Masaryčka, Port 7 v Holešovicích, Hagibor nebo úvodní bloky Rohan City.

TZ

THE CAMPUS BRNĚNSKÉ KANCELÁŘE STVOŘENÉ PRO NOVOU ÉRU BYZNYS ŽIVOTA

/0 Komentáře/in /by

Rok 2020 přepsal historii „kancelářského života“, její novou podobu právě sepisuje Campus – brněnská městská čtvrť v prestižní lokalitě plné zeleně a sportovního vyžití, s flexibilními kancelářskými prostory a brilantní dostupností. Výjimečná komunita propojená sítí obchodních i společenských vztahů.

Poslední rok byl pro všechny velmi náročný, a to nejen z pracovního, ale také osobního hlediska. Svět kancelářského života a fungování firem získal zcela nový rozměr. Pouze nejinovativnější společnosti se přizpůsobily a nastavily trendy, které definují novou éru podnikání. České firmy více najímají mimo oborové či zahraniční manažery se zkušenostmi a potenciálem ke krizovému řízení. Zplošťují organizační struktury a flexibilně mění kancelářské prostory. Hledají nové partnery ke spolupráci a stále více rozhazují sítě mezi začínající startupy.

Kanceláře je dnes možné mít kdekoliv, Campus ale nabízí dokonalý obchodní a společenský hub pro podnikání v nové éře.

Kanceláře nové éry

Bariéra mezi pracovním a osobním životem se v posledních letech nevyhnutelně stírá. Flexibilní pracovní hodiny či home-office jsou dnes samozřejmostí, stejně tak i inspirativní pracovní prostředí. Právě hravost, inovace a komfort jsou synonymem pro Campus. Flexibilní řešení prostor se ihned přizpůsobí změnám či potřebám firem a zajistí bezpečí i soukromí pro práci každého ze zaměstnanců. Nejmodernější vybavení a technologie usnadňují každodenní práci z kanceláře a umožňují prvotřídní spojení s celým světem 24hodin, 7 dnů v týdnu. Střešní terasa i nespočet sportovišť a relaxačních zón skýtají úkryt pro rychlou meditaci či klid pro nové nápady.

Život v Campusu

Zaměstnanci jsou v Campusu vždy na prvním místě. Přilehlý OC Campus Square nabízí kromě nákupních možností také rozlehlý Food Court. Spolu s dalšími restauracemi a kavárnami, které Campus nabízí, se pro zaměstnance staly každodenním místem k načerpání energie, setkávání či k pracovním schůzkám. Na čerstvém vzduchu se tým utužuje nejlépe, velké venkovní šachy nebo zapůjčený basketbalový míč jsou v Campusu lehce dostupnými nástroji k podpoře zdravé soutěživosti. K dispozici je jim také přenosný gril, díky němuž vykouzlí téměř každý pracovní tým originální mítink nebo piknik.

Život v Campusu zpestřuje také nespočet sezónních akcí. Oblíbené food trucky, ochutnávky svatomartinských vín, sportovní utkání či pravidelné farmářské trhy si nenávratně našly místo v srdcích místní komunity.

Vynikající dostupnost

Campus je vzdálen jen několik minut od centra Brna. Je lehce dostupný MHD, po městském okruhu či po dálnici D1. Součástí komplexu jsou i velkokapacitní podzemní garáže pro bezstarostné a bezpečné parkování. Z Campusu je možné se do dvou hodin jízdy autem dostat až na tři mezinárodní letiště – Prahy, Bratislavy a Vídně – je tak perfektním místem pro budování vztahů se zahraničními partnery.

V druhé polovině roku 2022 bude také dokončena pravidelná tramvajová linka spojující Campus s centrem města.

V centru inovací i zábavy

Jen málokteré místo v České republice se může pyšnit tak rozmanitou komunitou, kterou Campus nabízí. Areál sídlí v bezprostřední blízkosti komplexu budov Masarykovy univerzity a Fakultní nemocnice, nové talenty i zdravotní péči tak mají firmy na dosah. V areálu naleznete velké korporace i začínající startupové společnosti. Residenční čtvrť Campus nabízí prvotřídní bydlení, firmy tak poskytují expatům a kolegům přijíždějícím ze zahraničí veškerý komfort na jednom místě.

Díky mobilní aplikaci Campus Science Park je zdejší komunita neustále ve spojení – spojuje v sobě základní nástroje, služby a informace. Kromě praktických nástrojů a služeb jako otevření dveří mobilním telefonem, rezervace zasedačky, vyhledání aktuálních jízdních řádů nebo rezervace multifunkčního kurtu, nabízí uživatelům i přehled o chystaných akcích v Campusu, nabídku okolních restaurací či prostor k zavěšení inzerátu například na prodej kola.

Blízko k přírodě

Campus vytvořil jedinečnou brněnskou městskou čtvrť propojenou sítí obchodních i společenských vztahů. Prestižní lokalita v malebném údolí řeky Svratky a výhledem na Špilberk nabízí spoustu zeleně a tolik žádanou blízkost k přírodě. Souznění s místem i přírodou podtrhuje Certifikát LEED pro zelené stavby.

Musí chránit i hezky vypadat. Jaké jsou aktuální trendy u vchodových dveří?

/0 Komentáře/in /by

Při výběru vchodových dveří rozhodně není nutné držet se při zemi. Už dávno totiž nemusíte  volit jen mezi bílou nebo hnědou klasikou, kterou máme všichni zažitou. Domovní dveře jsou nejen důležitým bezpečnostním prvkem, ale mohou být i pěkným designovým kouskem, kterým dle vašich představ a přání doladíte vzhled celého obydlí.

Dveřní výplně mohou mít mnoho podob. Od těch klasických, které svým tvarem a designem nikoho nepřekvapí, nezaujmou, ale ani neurazí, až po dveře netradičně barevné, strukturované či zdobené nejrůznějšími ornamenty, skly nebo třeba i graffity. „Někteří naši zákazníci touží po dveřích, které nikdo jiný nemá. Dveře vyrobené na míru konkrétnímu zákazníkovi pro nás rozhodně nejsou problém,“ říká Stanislav Obyt, obchodní ředitel společnosti VP trend, která je nejstarším českým výrobcem dveřních výplní.

Jedním z nejzajímavějších produktů, které zatím firma vyráběla byly hliníkové dveře s vnější stranou v kamenné dýze, umístěné do dřevostavby. Tento atyp, vyrobený podle přání zákazníka, je absolutní originál, protože tvar kresby v přírodní kamenné dýze nelze už nikdy zopakovat.

Je z čeho vybírat – typ, materiál, barvy a dekory

Vchodové dveře charakterizují svého majitele – co má rád, co je pro něj důležité a zda sází na klasiku nebo se třeba nebojí experimentovat. Muži a ženy mají rozdílný přístup k výběru dveřních výplní. „Pro ženy je většinou důležité, aby byly dveře hezké, aby krásně doplnily celý vzhled domova. Muži naopak koukají spíš po praktických věcech, zkoumají technické detaily, bezpečnost, protipožární vlastnosti a vzhled je až na posledním místě,“ říká studentka interiérového designu Marta Zvonková z Brna.

Důležitým požadavkem posledních let je, aby dveře byly pevné a vypadaly nedobytně. Oblíbenost bezpečnostních dveří, přes které se nikdo nedostane, tak výrazně roste. A to i proto, že funkční dveře nemusí být nutně nudné, ale lze je vyrobit i designově zajímavé a atypické. Hlavními materiály na výrobu dveřních výplní jsou dřevo, hliník a plast. Výběr materiálu je vždy klíčový a záleží na osobních preferencích a vkusu.

Mezi výhody plastu patří nízká cena, snadná údržba a široká škála barevného provedení. Hliník také nabízí pestrou škálu barev a jejich kombinací. Oproti plastu i dřevu je však jeho nespornou výhodou životnost a odolnost, díky čemuž je vhodný i do frekventovaných míst. Dřevo je dobře tvarovatelné, takže je vhodnou volbou pro ty, kteří mají rádi ornamentální zdobení, oblouky a jiné tvary. Aktuálně mezi trendové varianty patří také dřevohliník, který kombinuje výhody obou materiálů.

„Při volbě vhodných vchodových dveří mohou zákazníci vybírat ze širokého sortimentu základních typů dveří – dveří klasických, moderních, ale také si mohou nechat vyrobit dveře atypické, tedy sobě na míru, přesně tak, jak pro svůj domov potřebují.,“ popisuje Stanislav Obyt a dodává, že samozřejmý je také bohatý výběr barev a dekorů povrchů dveří.

V současnosti jsou velmi populární kombinace dveřních výplní se světlíky – horními či bočními. Využívání denního světla a hra se stíny totiž může být příjemným oživením vstupní chodby. Skleněné výplně jsou neprůhledné, takže dovnitř samozřejmě není vidět. Velmi oblíbená jsou také skla ornamentální a jinak speciální – třeba do skla vypískované nápisy, ručně vyráběné vitráže nebo skla spékaná.

Důležitým detailem, jehož výběr není dobré podcenit, jsou i dveřní doplňky – madla, klepadla, kukátka nebo třeba i poštovní vhozy. Mezi nejoblíbenější doplňky rozhodně patří moderní madla, kterých je obrovský výběr a v případě moderních dveří jsou to různé ozdobné pásky a rámečky okolo skel.

Ladí s fasádou i interiérem

Dávno již neplatí, že dveře musí být z obou stran stejné. Výplně by měly ladit jak s fasádou a okny, tak i s interiérovými dveřmi. Lze tedy udělat například dveře jinak barevné nebo s jinou strukturou z vnější a vnitřní strany. Ačkoli lze na zakázku vyrobit téměř cokoli, i u dveří platí to, že v jednoduchosti je krása a stále vede bílá klasika. Bílé dveře jsou jednoduše nadčasové a ladí ke všemu.

Na trhu existuje skutečně mnoho variant a občas je velmi těžké se zorientovat a vybrat si tak, aby dveře skutečně splňovaly veškeré požadavky majitele. Ačkoli je na internetu díky konfigurátorům možné si dveře poskládat, určitě se vyplatí zajít se svou představou i do kamenné prodejny a vše ještě probrat s odborníkem. Přeci jenom dveřní výplň bude součástí vašeho života každý den po dlouhá léta.

TZ

V ČESKÉ REPUBLICE VZNIKLA NOVÁ, ČISTĚ DÁMSKÁ PLATFORMA REALITNÍHO PORADENSTVÍ – ESTATE LADIES

/0 Komentáře/in /by

Po mnoha letech vnímání svých protějšků se dvě různorodé ženy rozhodly zúročit získané zkušenosti a přicházejí na trh s ojedinělou platformou – ESTATE LADIES. Jejich mottem je: „Real Estate Passion (Real Estate jako Vášeň)“.

Zakladatelky Estate Ladies kolem sebe mají další skvělé ženy v oboru s vášní pro reality. Právě proto mohou poskytovat služby poradenství i exekutivy opravdu komplexně a především jinak, než je tradiční přístup k Real Estate. “Svět korporátů dobře známe, nic proti němu, ale tomu konkurovat nechceme, nám jde o to, abychom byly klientovi především partnerem a představovaly k tradičnímu způsobu práce i ten neotřelý” shodují se zakladatelky. I proto je nově založená platforma prostorem pro ženy z marketingu, obchodu, práva, správy, ale i designu a realizace, kdy zakladatelky od začátku spolupracují s dalšími velice zkušenými ženami v oboru Real Estate.

Zakladatelky jsou nezávislé a každá tak trochu jiná. Přesto jim to spolu šlape. Estate Ladies si svým neotřelým přístupem již získaly i první významnou zakázku. Jejich symbióza je znát i z jejich vystupování, kdy se spolu u práce rády smějí, navíc mají rozdílné, avšak přínosné komentáře. Svou ženskostí Vás prostě a jednoduše přesvědčí, že není potřeba být neustále korporátní, uhlazená. Přesto dokážou předvést naprosto profesionální výkon a získat pro svou novou roli klienta, když je to třeba. Pořád ale jde o vášeň pro reality a ta s sebou nese ochotu tvrdě si úspěch odpracovat.

Bc. Lucie „LUCY“ Hrdličková, spoluzakladatelka, motorkářka, fotografka

“PR a obchod jsou mi hodně vlastní. Zkušenosti se správou objektů se klientům určitě také sejdou. Navíc se při jednání s nájemci, díky daru výřečnosti, rychle dostanu klientům takříkajíc pod kůži”.

Lucie „LYLU” Forejtová, spoluzakladatelka, designérka, marketingová královna

“Mou vášní je dobrý design a možná i proto mám ráda architekturu a interiérový design. Specializuji se na sociální sítě a fotografii a obojí hodlám pro budovy i klienty využít. Chci obchod pojímat netradičně”.

Estate Ladies pak ještě mají další dvě dámy, a sice Mgr. Zuzanu Strakovou, právní poradkyni a Denisu Nebřenskou, ženu, dodávající do společnosti podporu interiérového řešení pro klienty.

Estate Ladies již svým přístupem získaly první zásadní zakázku, resp. projekt, který  je stejně tak ojedinělý a neotřelý jako jejich platforma, Bastion Florenc.

Ing. Jan Benda, předseda dozorčí rady ČSAD Praha holding a.s. a vedoucí projektu

Bastion Florenc, k tomu poznamenal: „Jsem přesvědčen, že o náš projekt je profesionálně postaráno. Dámy nám na několika věcech již dokázaly, že jim jde zejména o spokojenost klienta. Jsem si jist, že jsou a věřím, že budou perfektním řešením nejen pro náš připravovaný projekt“.

„To, jak komplexní řešení nám bylo velmi jednoduše představeno, jejich cílevědomost a zároveň lehkost, s jakou nám prezentovaly již dopředu profesionálně připravené řešení, bylo jedním z hlavních důvodů, proč jsem se jim rozhodl důvěřovat.“ řekl za ČSAD Praha holding a. s. Ing. Pavel Vráblík, člen představenstva a generální ředitel.

TZ

Rezidenční developer JRD vstupuje do segmentu komerčních nemovitostí. Administrativní budova Viadukt Anděl bude aspirovat na certifikaci LEED Gold.

/0 Komentáře/in /by

Developerská společnost JRD, jež se dosud věnovala výstavbě šetrného a zdravého bydlení, rozšiřuje své portfolio o první administrativní budovu. V součinnosti s investorem Property N74 uvádí na pražský trh energeticky úsporný projekt Viadukt Anděl, který už má pravomocné územní rozhodnutí. Jeho celkovou pronajímatelnou plochu 6 538 m2 doplní střešní terasa s panoramatickým výhledem na nábřeží Vltavy nebo Vyšehrad. Developer bude mít na starosti především projektový management stavby či řízení fit-outů a – spolu se společností JLL – pronájem jednotlivých kanceláří a komerčních prostor pro obchody a služby. Udržitelná budova se zdravým vnitřním prostředím bude cílit, díky systému chytrých technologií, na dosažení certifikace LEED Gold. Svým uživatelům nabídne také sdílenou zasedací místnost pro 40 osob, unikátní systém potrubní pošty a možnost využití komunitní aplikace Sharry. Výstavba projektu odstartuje na podzim 2021 a potrvá přibližně dva roky.

„Na českém rezidenčním trhu působíme již od roku 2003, kdy jsme zahájili výstavbu prvních komorních rezidenčních projektů v nízkoenergetickém standardu. Za tu dobu jsme výrazně posílili a nyní již realizujeme energeticky pasivní projekty o stovkách bytů a akvizice velkých územních celků. Věříme proto, že nazrál čas, abychom přestali být vnímáni pouze jako velký rezidenční developer. Věnujeme se totiž i jiným segmentům českého trhu. Naše skupina JRD Group se kromě rezidenční výstavby zabývá rovněž pozemkovým developmentem, investicemi a energetikou z obnovitelných zdrojů, jako jsou fotovoltaické a větrné elektrárny nebo technologie plazmového zplyňování odpadů,“ vysvětluje Jan Řežáb, majitel a zakladatel JRD, a pokračuje: „Své developerské portfolio jsme navíc nyní rozšířili o administrativní budovu Viadukt Anděl, která bude nabízet zdravé kanceláře a komerční prostory pro obchody a služby. Díky shodě s investorem bude nový projekt vycházet ze stejných principů energetické šetrnosti a zdravého vnitřního prostředí, jež jsme dosud uplatňovali u své rezidenční výstavby. Budou zde proto instalovány moderní technologie včetně tepelného čerpadla s geotermálními vrty, fotovoltaického systému, automatického systému řízeného větrání s rekuperací s kompletně oddělenými okruhy přívodu a odvodu vzduchu, sálavého chlazení ze stropů, venkovního stínění, plnospektrálního osvětlení a inteligentního řídicího systému budovy. Věříme, že se nám tak podaří dosáhnout na prestižní, mezinárodně uznávanou certifikaci udržitelnosti LEED Gold,“ vysvětluje Jan Řežáb, majitel a zakladatel JRD, na kterého navazuje Jan Mechl, ředitel v oddělení zastupování nájemců JLL: „Když jsme se dozvěděli o projektu Viadukt Anděl, byli jsme okamžitě nadšeni. Unikátní butikový projekt plný nejmodernějších technologií, umožňující maximální komfort pro nájemce, v lokalitě, jež se díky synergii s nově rostoucí čtvrtí Smíchov City stane novou “must be” lokalitou pražského kancelářského trhu… To je něco, na čem se chceme podílet a pomoci tak úspěchu developera, který tímto vstupuje na trh kanceláří a zároveň vyznává stejné hodnoty v rámci udržitelnosti a zdravého developmentu. Přímá účast a každodenní kontakt přímo s investorem jsou osvěžující a my věříme, že i velmi prospěšné při obchodních jednáních o nájemních smlouvách.”

Udržitelné komerční prostory propojené potrubní poštou

Sedmipodlažní administrativní budova Viadukt Anděl se zdravým vnitřním prostředím bude zahrnovat téměř 6 500 m2 celkové pronajímatelné plochy, z níž 5 700 m2 připadne na kanceláře a zbytek na obchody nebo služby, včetně restaurace či kavárny. Potenciální nájemci budou moci s developerem řešit tzv. fit-outy svých prostor (v průběhu stavebních prací bude možné realizovat změny podle jejich potřeb, například úpravu dispozic jednotlivých kanceláří či instalaci technologického vybavení) a využít možnosti tzv. coworkingu, tedy sdílení pracovních míst. V projektu vznikne rovněž odpočinková zóna se zelení v atriu budovy, kterou zkrášlí funkčně a designově ztvárněný systém potrubní pošty, sdílená zasedací místnost pro 40 osob s panoramatickými výhledy a zelená terasa na střeše objektu. Uživatelé a návštěvníci budou moci parkovat v podzemních garážích, doplněných nabíjecími stanicemi pro elektromobily, nebo využít zázemí pro cyklisty.

Výrazná architektura v souladu s okolní zástavbou

Investorem energeticky pasivního projektu Viadukt Anděl je společnost Property N74. Jeho architektonický koncept zpracovalo studio Podlipný Sladký architekti, které s JRD dlouhodobě spolupracuje na návrzích jejích rezidenčních projektů. Interiér budovy doplní unikátní skulptura potrubní pošty a interaktivní nástěnná plastika vytvořená za autorské spolupráce architekta Petra Vacka a studia Klik architekti. Celý objekt bude zasazený do původní zástavby s bohatou industriální historií, v níž se mísí obytné budovy s průmyslovými objekty. Tato lokalita v současnosti prochází dynamickými stavebními změnami: od dostavby stávajících domů po regeneraci brownfieldů. „Sedmipodlažní projekt na rohu ulic Nádražní a U Železničního mostu byl inspirován blízkým železničním viaduktem. Dům tvoří pět podlaží se sedmipodlažní nárožní dominantou a je elegantní ozdobou budoucí moderní smíchovské čtvrti, v těsném sousedství nového parku. Vykonzolováním jižní fasády vzniká v úrovni ulice krytý veřejný prostor s venkovním posezením. Jednotlivé kanceláře v podlažích jsou přístupné z proskleného atria s recepcí po schodišti a čtyřmi výtahy. Fasáda s plastickým předsazeným rastrem z horizontálních a vertikálních lamel odpovídá výrazu moderního kancelářského objektu. Technickou finesou domu je funkční systém potrubní pošty,“ popisuje návrh projektu Luděk Podlipný.

V srdci Smíchova

Nová administrativní budova Viadukt Anděl vyroste nedaleko významné dopravní křižovatky pražského Anděla se stejnojmennou stanicí metra a sítí tramvajových a autobusových linek. Kromě toho se jedná o známé obchodní a společenské centrum s velkým počtem obchodů, restaurací, nákupních center a kin. Blízko budoucího projektu se rozkládá rozlehlý, právě revitalizovaný brownfield, kde vzniká nová čtvrť Smíchov City s bohatou infrastrukturou a občanskou vybaveností. Na tu již brzy naváže rezidenční areál na místě bývalého zlíchovského lihovaru. Nedaleko se nachází také terminál Smíchovského nádraží nebo jedna z pražských náplavek.

TZ

Vývojové centrum mobility skupiny BMW v BIM 5D

/0 Komentáře/in /by

Společnost DELTA Group se díky svým déle než osmadvacetiletým zkušenostem s projektovou přípravou budov prosadila v lednu roku 2019 do role generálního projektanta pozemních staveb vývojového centra mobility a testovacího polygonu automobilky BMW Group, který vzniká na Sokolovsku.

Jde o první vývojové centrum BMW ve východní a střední Evropě. DELTA zodpovídá za projektovou část pozemních staveb. Erika Štefanoviče, jednatele DELTA Group ČR, jsme se zeptali, jaká je aktuální situace při přípravě tohoto projektu.

Projekt na pozemku o rozloze 500 ha, který vláda podpořila vzhledem k tomu, že jde o rekultivaci bývalého hnědouhelného lomu, přinese Karlovarskému regionu mnoho pracovních míst. Zóna pozemní stavby je 36 ha a hrubá podlahová plocha je přibližně 70 000 m2. Jaký je aktuální stav projektu?

 V květnu 2019 získal projekt stavební povolení. Dopravní napojení je od června 2020 plně funkční. Zemní práce po tuhé zimě na Sokolovsku běží opět naplno a první etapa tohoto projektu by měla být uvedena do provozu v příštím roce.

K čemu bude vývojové centrum sloužit?

Cílem je vytvořit zkušební prostor s testovací dráhou, který bude mimo jiné sloužit i pro vývoj samořídících automobilů a bezpečnostních asistentů. Nová testovací dráha umožní simulaci vozidla na všech typech vozovek – od několikaproudových silnic přes dálnice až po všechny úrovně a třídy silničních komunikací. V severní části testovací oblasti bude pozemek zpřístupněn díky veřejné komunikaci. Kromě zpevněných silnic a parkovacích ploch projekt zahrnuje také celkem 15 budov, které budou tvořit podnikové zázemí pro pracovníky skupiny BMW v této oblasti. Momentálně probíhá realizace I. fáze projektu.

Jde o projekt mezinárodního významu. Můžete nám říci něco o vašem projekčním týmu?

Celkově má náš DELTA projekční tým, který pečuje o projekt pozemních staveb vývojového centra mobility BMW, zhruba 80 členů a mluví čtyřmi různými jazyky. Proto byla společným jazykem týmu stanovena němčina. Rozhodujícím prvkem vzájemné spolupráce DELTA Group a BMW Group byly nejen bohaté zkušenosti z mezinárodních projektů, ale také partnerská projektová kultura celého projekčního týmu založená na spolupráci a orientaci na hledání řešení. Právě způsob vývoje a plánování projektu metodou LEAN management, která je typická spíše pro výrobní sektor, byl pro vývoj a projektovou přípravu stavebního projektu zcela zásadní.

Vysvětlete nám, co je LEAN management?

Je to metoda řízení procesů stavebního projektu již ve fázi projekce. Klade se důraz na absolutní transparentnost, efektivní zeštíhlení procesů a dosažení cílů bez plýtvání. Vnímám tuto metodu jako velmi účinný nástroj u takto rozsáhlého projektu, na kterém spolupracuje několik mezinárodních týmů.

V čem vidíte výjimečnost tohoto projektu?

Projekt nového testovacího polygonu je výjimečný nejenom rozsahem a rozmanitostí testovacích drah v délce přes 100 km, ale také vyspělostí BIM metody projektování. Jde o využití tzv. Building Information Modeling, který je v současné formě nejmodernější formou projektové přípravy stavebních projektů. BIM projektování spolu s technologiemi virtuální reality usnadňuje a velmi zefektivňuje celý proces výstavby. Projekt je rozdělen do více než 84 samostatných BIM modelů. Stavební manažeři vybavení tablety a technologií virtuální reality mají neustále snadný přístup k aktuálním informacím a podle stanoveného workflow dohlížejí na kvalitu stavebního procesu od samého začátku.

Co nejvíce oceňujete na digitalizaci dat, resp. na projektování v BIM?

Vášeň pro vyspělé technologie, které používá BMW pro vývoj svých automobilů, je cítit i v procesu výstavby. Nejmodernější digitální technologie využívá také pro proces plánování a výstavby svého vývojového centra v Česku. Nyní, ve fázi, kdy jsou dokončeny základní konstrukce prvních tří objektů, se potvrzuje, že BIM vnáší do projektu nejen předpokládanou kvalitu projektové přípravy, ale také celkové komunikace a koordinace. Mezinárodní pojetí, rozsah projektového týmu a také množství dat o projektu nás přivedl k tomu, abychom zřídili speciální BIM server na páteřním rozvodu evropského internetu ve Frankfurtu nad Mohanem. Rychlost přístupu jednotlivých členů týmu k potřebným datům a informacím, okamžitá interakce nových dat od lidí, kteří na projektu pracují vzdáleni stovky kilometrů od sebe, byla zejména v době Covidu skutečným pevným pilířem pro komunikaci a koordinaci projektu.

Jaké další digitální nástroje používáte?

Pro nový testovací polygon BMW využíváme dva digitální softwary pro management dat. Jeden z nich je datové úložiště Datenpool, který vyvinula naše sesterská firmy DELTA Netconsult a nově také softwarové řešení Dalux. Dalux představuje pro celý projektový tým efektivní nástroj pro digitální řízení kvality, schvalování procesů a standardního sledování vad a nedodělků. Úspěšně jsme jej na jaře implementovali do části pozemní výstavby a nyní již připravujeme na implementaci do části dopravních staveb a rozšíření na další digitální funkce.

Jak se daří komunikovat s dodavatelskými firmami, zvykají si na projekty v BIM? Kde vidíte případné možnosti posunu v komunikaci?

Náš generální dodavatel společnost SYNER má jako své motto heslo: „Posunout se dál“ a musím říct, že se ukázal jako profesionál a snažíme se společně v tomto moderním způsobu, který je pro českou fyzickou výstavbu rozhodně výzvou, krok po kroku s BIM i na staveništi pracovat a jednotlivé fáze realizovat.

Ve výstavbě testovacího a vývojového centra vidí bývalý hejtman Karlovarského kraje Petr Kubis velkou naději a přidanou hodnotu pro celý region. Věří, že tento projekt přitáhne do regionu mladé lidi a pomůže řešit pracovní uplatnění obyvatel v regionu a oživit jeho ekonomiku. Jak tento projekt vnímáte Vy?

Ano, i my si velmi vážíme důvěry investora, že spolupracujeme na projektu, který může mít zásadní význam pro rozvoj tohoto kraje a můžeme být spolutvůrce takto technicky i technologicky vyspělého a prestižního projektu.

Dokončení 1. fáze projektu a zprovoznění vývojového centra je plánováno na 3.Q. 2022, je to tak?

V tuto chvíli máme jasně stanovený časový harmonogram prací, který zatím pro dokončení pozemních staveb ukazuje na to, že výstavba běží bez komplikací. Věřím, že část našeho díla a jeho předání plně dodržíme.

Podle nejnovější analýzy bude německé skupině, která vlastní i britské značky Mini a Rolls-Royce, pro vývoj a testování stačit stávající kapacity na testovacích polygonech ve Francii nebo Německu včetně dokončené první etapy zkušební trati u Sokolova, jenž byl jako ideální lokace pro novou testovací trať vybrán i s ohledem na vzdálenost od vývojového centra v bavorském Mnichově.

Red.

Ostrava skyscraper – maybe with a viewpoint

/0 Komentáře/in /by

Studio AI – DESIGN (Architecture Interior DESIGN) was founded in 1999 by Eva Jiřičná and Petr Vágner. They offer comprehensive services from the design of new public and private buildings, bridges, reconstructions to complete interior designs, exhibitions, furniture and other unique items.

 

Their realizations include the design hotel Josef in Prague, a New Orangery at Prague Castle, the reconstruction of St. Anne’s Church in Prague, the VIZE 97 Dagmar and Václav Havel Foundation, the Sky Barrandov apartment complex, the Zlín Congress Centre and the new Faculty of Humanities of Tomaš Baťa University in Zlín. The studio has
received many awards abroad and in our country for their realizations, including the Grand Prix of the Community of Architects. Architect Petr Vágner talked to us about what they are currently preparing.

What is your opinion regarding high-rise buildings and their implementation in the Czech environment? The situation for skyscrapers is not a bed of roses here.

I think that we will eventually be forced to do so by using the plots just as we are now using the landscape countryside. The buildings are spreading wide, so it will happen here just as it did in other metropolises. I agree that we must be careful not to destroy the panorama of Prague, which is unique, but there are, on the other hand, already defined places where it will have no effect if there are five or more skyscrapers there. What is rather more interesting to see now is that UNESCO enters into the arrangements of Prague quite significantly and comments on high-rise construction, or actually does so in such a way so that there is no high-rise construction at all. Heritage preservation and other institutions are happy to hear this opinion, because they only identify with it and don’t have to deliver it themselves. That doesn’t add much to high-rise buildings.

Your AI DESIGN studio won the skyscraper design competition in Ostrava…

It was a tender rather than a competition. The city chose this form, approached at least 5–10 architectural offices and our task was to present a description of what we would like to do with the new building, and of course,
we had to include references and price. Based on this, we were finally selected to carry out the study.

How did you attract the jury compared to the other candidates? It is actually a reconstruction of the building, which was designed in 1968 as an experimental project by architect Jan Slezák in the Jindřiška housing estate in Ostrava.

I have no idea what proposals the others submitted. We naturally wanted to preserve the building as much as the council did. We described the way our process should proceed because the building comes with some history. There are a lot of legends about it claiming that it moved, that the statics are bad, etc., so we teamed up with local structural engineers who work directly in Ostrava and are concrete specialists, such as Ing. Šeligová, and others. Our concept was based on a comprehensive analysis of the current situation, so that we didn’t show something that perhaps couldn’t be realized, but so that we could try to grasp it realistically if possible. Maybe that was the thing that did it. I don’t know.

What is the condition of the building now and what is your idea of reconstruction?

The reinforced concrete structure should remain, it is sufficient enough to support another floor. That’s why we considered raising the building. Calculations and construction-technical research show that we could add one floor for a lookout café. We will have the construction completely cleaned. According to our design, there should be really comfortable apartments with a nice view and balconies, which should be, according to static analysis, only positioned on the corners of the structure. Measurements have been carried out for three months now and we monitor whether the structure moves and under what conditions. According to the results of the surveys we’ll see if the proposal can be implemented.

What do you expect from the extension of the next floor?

It should definitely be an attraction. There is a beautiful view from there. From the 22nd floor you can see the whole of Ostrava. However, in the Lower Vítkovice area there is the Bolt Tower, where there already is a café up high, and the town hall with a lookout tower is also nearby. We discussed with the council whether the café is suitable for this place. Eventually we designed the space as multifunctional and theoretically it is possible that there will be no café, but a different operation. There will be access and the possibility of supply, so we’ll see.

The building will then be entered by residents of the apartments and visitors to this place, no matter what’s there. How will the safety of the population be ensured?

There will be an entrance lobby with a reception desk and lifts. Clients will receive a chip to get to their floors – and no one else will be able to go there. Another important thing we addressed was the original communication core in the centre of the building, which does not meet current fire regulations. That is why we added another core from the north side with two lifts and an escape staircase –and that’s what the reception is next to.

What size of apartments does the design account for?

The size of the apartments increases from the lower floors upwards, i.e. downstairs are bedsits and one bedroom apartments with kitchenettes and on the four highest floors, there are 2× four beautiful maisonettes, each of which has a corner balcony and an inner open space over two floors. I think it will be very attractive housing. We would like the building to be green. It is topical now, but we consulted this with Mr. Sendler, a landscape architect, who was recommended to us by the architect Pleskot, so that we could design the most suitable greenery for the individual cardinal points. We want the flower beds built into the balconies to have central irrigation and to be able to be maintained without bothering the tenants yet without letting the plants wither. We still need to solve this in the next stages of the project.

Will the apartments belong to the city and what is the realization schedule?

It is still open. The city is suffering a bit as a result of Covid, so funding is somewhat limited, but they are actively looking for a way as to how to allow for the project to continue. The latest information is that the way to go is by the use of a PPP project, i.e. Public Private Partnership. What is positive for us is that it has not been thrown off the table yet and it should not be stopped. On the contrary, the city is looking for a way as to how to launch the project.

How is it looking with the total price for the project?

After pricing the project, we arrived at an amount of approximately CZK 400 million. Let’s hope no additional costs are to occur. According to preliminary geological surveys, the subsoil should be fine, but we have more probes ahead of us, of course, and we will have to do a survey. The big advantage is that the house is already standing there. I doubt it would be realistic to push through a high-rise building into this zone.

The skyscraper is situated in the very centre of Ostrava then…

It is a residential area, a short way from the municipal authority, a short way from the river, surrounded by parks. Traffic can be a problem because the surrounding streets are busy. At the same time as the building, we have to deal with parking and we will have to build a park house, which will take up space where there is currently a car park. Originally, we wanted to restore the park, which was historically there and realise the car park in the place of a low building, which is adjacent to ours. In the end, we had to work out three options for the city on how best to solve it.

How is communication with the inhabitants from the immediate vicinity?

I must say that we had a very good experience with the city management with regards to the elaboration of the investment plan. They are mostly young, smart people and working with them is great. After the completion of the investment plan, we were faced with covid, so the public hearing took place via live broadcast on Youtube. Attendance was relatively broad. Apart from the public hearing, there was also a hearing for specialists. It was an interesting debate.

What topics were discussed?

The building currently has a certain appearance and our design is changing it. So, the debate was about whether it was appropriate to change the appearance the way we were doing, or whether we should respect the current appearance more.

What other projects are you working on?

In the summer, we should start building Obláček, which is an extension of the University Hospital Plzeň in Lochotín. It’s a project that lay untouched for about 10 or 12 years and has now been set in motion. It will house the Czech National Register of Bone Marrow Donors. In Zlín, we are reconstructing a large auditorium for Tomáš Baťa University, preparations are continuing on Rohanské nábřeží and construction of two apartment buildings and one administrative building for Sekyra Group is to begin. In Pardubice, we completed the renovation of the castle, where we will reconstruct the social wing. On the second floor, there should be a hall for about 220 people; now we should start working on the implementing study.

You work in the studio with the architect Eva Jiřičná, who lives in London. Do you feel the impact of Brexit?

We haven’t felt the effects of Brexit much yet. We were much more affected by covid, because Eva has been locked in London for over a year. But on the other hand, we learnt to work at home office here, we like it and, so far, it’s been working for us. Even working from a distance with Eva works perfectly. We have a debate on individual projects at least once a day, optimally twice a day, and I think that is very beneficial. As Eva used to come here regularly, we were not as connected as we are now. The frequency in communication is greater and is more efficient. From our colleagues in the Netherlands, we’ve mostly learned to use Zoom, the advantage of which is that anyone involved can paint directly on the shared screen. We used to work through Teams and said: “You need to do this and that in the right corner…”, but now we can zoom it in, paint… Such information is very well shared. This is actually a benefit of these times!

Arnošt Wagner / Photo: archive AI Design

 

Box:

Built-up area of the main building: 33,850 cc m

Built-on area of the main building: 583.6 sq m

Total height of the building:           70.25 m

History

The existing building was built between 1965 and 1968 as part of the Jindřiška housing estate; it has shown certain technical and operational problems over the years. The skyscraper has 22 floors and was originally used as an apartment building. Later, the layout was adapted to office space. Furthermore, the perimeter cladding or more precisely unsuitable façade panels, which show considerable damage and at the same time contain asbestos, were replaced. The building hasn’t been used since 2013.

The construction system consists of a combination of a concrete skeleton and a monolithic core around the stairwell with bar elements of girders and columns. At present, we do not have documents for ceiling cavity panels, so it is also necessary to perform a construction technical survey with the required tests. A sufficient load-bearing capacity of the load-bearing structure, which was confirmed by static assessment and calculations within the design elaboration, was found thanks to the preliminary technical assessment from 2012.

Ostravský mrakodrap – možná s vyhlídkou

/0 Komentáře/in , /by

Studio AI – DESIGN (Architektura Interiér DESIGN) založili v roce 1999 Eva Jiřičná a Petr Vágner. Nabízejí komplexní služby od návrhů nových veřejných i soukromých budov, mostů, rekonstrukcí až po kompletní návrhy interiérů, výstav, nábytku i dalších unikátních předmětů.

Mezi jejich realizace patří mj. i designový hotel Josef v Praze, Nová oranžerie na Pražském hradě, rekonstrukce kostela svaté Anny v Praze nadace VIZE 97 Dagmar a Václava Havlových, bytový komplex Sky Barrandov, Kongresové centrum Zlín nebo nová Fakulta humanitních studií Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně. Za své realizace obdržel ateliér mnohá ocenění v zahraničí i u nás, včetně Grand Prix Obce architektů. O tom, co v současné době připravují, s námi hovořil architekt Petr Vágner.

Jaký je váš názor na výškové budovy a jejich implementaci do českého prostředí? Mrakodrapy tady nemají na růžích ustláno.

Myslím si, že k tomu nakonec budeme i donuceni tím, že budeme využívat pozemky tak, jako teď využíváme spíše krajinu. Budovy se rozlézají do šířky, takže stejně jako v ostatních metropolích to k nám taky dojde. Souhlasím s tím, že musíme být opatrní, abychom nezničili panorama Prahy, které je unikátní, na druhou stranu jsou v Praze již definovaná místa, kde jestli bude mrakodrapů pět nebo více, tak na to nebude mít žádný vliv. Spíše je teď zajímavé vidět, že do uspořádání v Praze poměrně výrazně vstupuje UNESCO a komentuje výškovou výstavbu, respektive komentuje ji tak, aby tam nebyla žádná výšková výstavba. Památková péče i ostatní instituce jsou rády, když slyší tento názor, protože se s ním jenom ztotožní, nemusejí ho samy vynášet. To výškovým stavbám moc nenahrává.

Váš ateliér AI DESIGN zvítězil v Ostravě v soutěži na návrh mrakodrapu…

Bylo to spíše výběrové řízení než soutěž. Město si vybralo tuto formu, oslovilo minimálně 5–10 architektonických kanceláří a naším úkolem bylo předložit jakýsi náš popis, co bychom s tou novou budovou rádi udělali, a samozřejmě jsme tam museli přiložit reference a cenu. Na základě toho jsme byli nakonec vybráni, abychom studii zpracovali.

Čím jste porotu tak zaujali oproti ostatním uchazečům? Jde vlastně o rekonstrukci budovy, kterou v roce 1968 jako experimentální projekt navrhl architekt Jan Slezák na ostravském sídlišti Jindřiška.

Netuším, jaké návrhy předkládali ostatní. My jsme samozřejmě chtěli tu budovu zachovat stejně, jako ji chtěla zachovat radnice. Popsali jsme způsob, jak by náš proces měl postupovat, protože objekt má nějakou historii. Povídá se o tom spousta legend s tím, že se hýbala, že statika je špatná, atd., takže my jsme se spojili s lokálními statiky, kteří pracují přímo v Ostravě a jsou perfektními specialisty na beton, např. Ing. Šeligová a spol. Naše koncepce vycházela z úplného rozboru současného stavu, abychom neukazovali něco, co třeba pak nepůjde realizovat, ale abychom se pokud možno snažili uchopit to realisticky. Možná, že právě tohle nějakým způsobem zafungovalo, nevím.

V jakém stavu je nyní budova a jaká je vaše představa rekonstrukce?

Železobetonová konstrukce by měla zůstat, je dostatečně naddimenzovaná, aby unesla ještě jedno podlaží. Proto jsme uvažovali o tom, že bychom budovu rádi zvýšili. Podle výpočtů a stavebně-technického průzkumu nám vychází, že bychom jedno patro mohli přidat pro vyhlídkovou kavárnu. Konstrukci necháme úplně očistit. Podle našeho návrhu by zde měly vzniknout opravdu pohodlné byty s hezkým výhledem a s balkony, které by podle statických rozborů měly být jen na nárožích konstrukce. Už tři měsíce se uskutečňují měření, sleduje se, zda a za jakých podmínek se konstrukce hýbe. Podle výsledků průzkumů, uvidíme, jestli návrh bude možné realizovat.

Co očekáváte od přístavby dalšího patra?

Měla by to být určitě atrakce. Z toho místa je krásný výhled. Z 22. patra je vidět celá Ostrava kolem dokola. Nicméně v Dolní oblasti Vítkovic je Bolt Tower, kde kavárna ve výšce už je, a nedaleko je i radnice s vyhlídkovou věží. S městem jsme probírali, jestli je vůbec kavárna vhodnou náplní pro toto místo. Ve finále jsme prostor navrhli jako multifunkční a teoreticky je možné, že tam nebude kavárna, ale jiný provoz. Bude tam přístup i možnost zásobování, tak uvidíme.

Do budovy budou tedy vcházet obyvatelé bytů i návštěvníci tohoto prostoru, ať už tam bude cokoli. Jak bude zajištěna bezpečnost obyvatel?

Bude tam vstupní lobby s recepcí a výtahy. Klienti obdrží čip, s nímž se dostanou do svých podlaží – a nebude tam moci nikdo jiný. Další důležitou věcí, již jsme řešili, bylo původní komunikační jádro v centru domu, které nesplňuje současné požární předpisy. Proto jsme ze severní strany přistavěli ještě jedno jádro se dvěma výtahy a únikovým schodištěm – a právě na něj navazuje recepce.

S jakou velikostí bytů se v návrhu počítá?

Od nejnižších pater směrem vzhůru se velikost bytů zvětšuje, tzn. dole jsou od 1+kk a 2+kk a ve čtyřech nejvyšších podlažích je dvakrát po čtyřech nádherných mezonetech, z nichž každý má nárožní balkon a vnitřní otevřený prostor přes dvě patra. Myslím, že to bude velmi atraktivní bydlení. Byli bychom rádi, aby ta budova byla zelená. Je to teď aktuální, ale radili jsme se s panem Sendlerem, krajinářským architektem, jehož nám doporučil pan architekt Pleskot, abychom dokázali na jednotlivé světové strany navrhnout tu nejvhodnější zeleň. Chceme, aby květníky vestavěné v balkonech měly centrální závlahu a bylo možné je udržovat, aniž by to obtěžovalo nájemníky a přitom rostliny neuschly. To ještě potřebujeme dořešit v dalších stupních projektu.

Byty budou patřit městu? Jaký je harmonogram realizace?

To je zatím otevřené. Město trochu strádá v důsledku covidu, proto jsou finance poněkud omezené, ale oni velmi aktivně hledají způsob, jak by projekt mohl pokračovat. Poslední informace je, že by se postupovalo způsobem PPP projektu neboli Public Private Partnership. Pro nás je pozitivní, že zatím to není shozené ze stolu a celé by se to nemělo zastavit. Naopak, město hledá cestu, jak projekt nastartovat.

Jak se pohybuje celková cena za projekt?

Po nacenění jsme došli k částce zhruba 400 mil. Kč. Doufejme, že tam nevzniknou žádné další vícenáklady. Podle předběžných geologických rešerší by mělo být podloží v pohodě, ale samozřejmě nás čekají další sondy, budeme muset udělat průzkum. Velkou výhodou je, že dům tam už stojí. Pochybuji, že by bylo reálné prosadit výškovou budovu do této zóny.

Mrakodrap tedy stojí v samém centru Ostravy…

Je to rezidenční čtvrť, kousek od magistrátu, kousek od řeky, kolem jsou parky. Problémem může být doprava, protože okolní ulice jsou kapacitně vytížené. Zároveň s budovou musíme řešit parkování a budeme tam muset vybudovat parkovací dům, který zabere prostor, kde v současnosti je parkoviště. Původně jsme chtěli obnovit park, který tam historicky byl, a parkoviště umístit místo nízkého objektu, který k našemu přiléhá. Nakonec jsme museli pro město zpracovat tři varianty, jak by to šlo řešit.

Jak probíhá komunikace s obyvateli z bezprostředního okolí?

Musím říci, že v rámci zpracování investičního záměru jsme měli s vedením města velmi dobrou zkušenost. Jsou to opravdu vesměs mladí, šikovní lidé a výborně se s nimi jedná. Po dokončení investičního záměru už byl covid, tak se veřejné projednání konalo prostřednictvím živého vysílání na YouTube. Návštěvnost byla poměrně široká. Kromě veřejného projednání bylo i projednání pro odborníky, byla to zajímavá debata.

Jaká se diskutovala témata?

Budova má v současné chvíli určitý výraz a náš návrh ho mění. Takže debata byla o tom, jestli je vhodné ten výraz změnit způsobem, kudy my jdeme, nebo jestli bychom měli více respektovat stávající tvář.

Na jakých dalších projektech pracujete?

V létě bychom měli začít stavět Obláček, což je nástavba nad Fakultní nemocnicí Plzeň v Lochotíně. Je to projekt, který ležel asi 10 nebo 12 let a nyní se dal do pohybu. Bude v něm sídlit Český národní registr dárců kostní dřeně. Ve Zlíně rekonstruujeme velkou aulu pro Univerzitu Tomáše Bati, na Rohanském nábřeží pokračuje příprava a začne výstavba dvou bytových domů a jedné administrativní budovy pro Sekyra Group. V Pardubicích jsme dokončili úpravu zámku, kde bychom měli zrekonstruovat společenské křídlo. Ve druhém patře by měl vzniknout sál pro asi 220 lidí; měli bychom teď začít pracovat na prováděčce.

Pracujete v ateliéru s paní architektkou Evou Jiřičnou, která žije v Londýně. Pociťujete nějak dopad brexitu?

Brexit jsme zatím příliš nepozorovali, mnohem více se nás dotkl covid, protože Eva je už přes rok uvězněná v Londýně. Ale na druhou stranu jsme se tady naučili pracovat na home office, líbí se nám to a zatím nám to funguje. I s Evou to na dálku perfektně funguje. Máme každý den minimálně jednou, optimálně dvakrát denně debatu nad jednotlivými projekty a myslím, že to velmi prospívá. Dokud sem Eva pravidelně jezdila, tak jsme nebyli tolik ve spojení jako teď. Frekvence v komunikaci je větší a je efektivnější. Od našich kolegů z Nizozemska, jsme se naučili používat nejvíce Zoom, jehož výhodou je, že kdokoli ze zúčastněných může přímo na sdílenou obrazovku malovat. Dříve jsme pracovali přes Teams a říkali jsme si: „Vpravo v rohu je potřeba udělat to a to…“, kdežto teď si to přiblížíme, namalujeme…
Takové informace se velmi dobře sdílejí. To je vlastně přínos poslední doby!

Arnošt Wagner / Foto: archiv AI Design

 

Údaje

Obestavěný prostor hlavní objekt: 33 850 m3

Zastavěná plocha hlavní objekt:     583,6 m2

Celková výška objektu:    70,25 m

Historie:

Stávající objekt byl postaven mezi lety 1965 a 1968 jako součást sídliště Jindřiška; v průběhu let vykazoval jisté technické a provozní problémy. Mrakodrap má 22 podlaží a původně byl využíván jako bytový dům, později byla dispozice upravena na kancelářské prostory. Dále došlo k výměně obvodového pláště, respektive nevyhovujících fasádních panelů, na nichž jsou dnes patrná značná poškození a zároveň obsahují azbest. Od roku 2013 je objekt nevyužívaný.

Konstrukční systém tvoří kombinace betonového skeletu a monolitického jádra kolem schodišťového prostoru s tyčovými prvky průvlaků a sloupů. V současné době nemáme k dispozici podklady ke stropním dutinovým panelům, je tedy dále potřeba provést stavebně technický průzkum s požadovanými zkouškami. Díky předběžnému technickému posouzení z roku 2012 byla zjištěna dostatečná únosnost nosné konstrukce, která byla v rámci zpracování návrhu potvrzena statickým posouzením a výpočty.

Brownfieldy pro nás znamenají naději

/0 Komentáře/in /by

Ačkoli jsou brownfieldy a jejich rozvoj častým námětem článků v médiích i diskusí odborníků, jejich skutečný rozvoj vázne. Je to škoda, protože jsou stále podřimující rezervou pro tolik potřebné zvyšování konkurenceschopnosti České republiky.

S brownfieldy je skutečně třeba něco dělat, což znovu zdůrazní konference připravovaná Asociací developerů České republiky, navazujíc přitom na úspěšné předchozí ročníky. S jejím ředitelem Tomášem Kadeřábkem (TK), ale také se zakladatelkou série konferencí Kateřinou Kubizňákovou (KK) hovoříme nejen o tom, proč se dosud nedaří v ČR rozvíjet zanedbané plochy.

Brownfieldy se jako téma vracejí doslova jako vlaštovky. Každý rok a s jistotou…

KK: Bohužel, je to tak. Po tolika letech bychom mohli oprávněně čekat, že při putování Českou republikou uvidíme jejich úspěšný rozvoj. Místo toho stále v poklidu podřimují, dále se rozpadají a uniká s nimi šance na lepší prostředí, které ČR přinese nejednu novou příležitost.

TK: Podíváme-li se na historicky srovnatelné země, kupříkladu na Polsko, měli tam dlouho za námi velký odstup. Dnes nás velmi rychle v rozvoji dohánějí, pokud nás již nepředhonili. Právě takzvané brownfieldy se přitom stávají místy, která přinášejí příležitosti.

Někteří ale tvrdí, že s rozvojem je lepší počkat, že tyto plochy vlastně nikam neutečou a že si svůj osud nakonec najdou…

KK: To je ale velký omyl. Znám některé investory, kteří si moc přáli jít do České republiky. Bylo to téměř jejich až srdcové rozhodnutí, a mohli s sebou přinést nejen zajímavé peníze, ale také pracovní příležitosti a další přidanou hodnotu. Našli si i vhodné lokality, jenže když zjistili, jak nesnadné – či téměř nemožné – je rozvíjet je, a že namísto vítání jsou zde až ostouzeni, raději odešli jinam. Mnozí do Polska, Maďarska. A s nimi i velké příležitosti. Ty už se opakovat nemusejí.

TK: Pokud jsme brownfieldy nerozvíjeli dříve, nyní, v post- pandemickém světě, bychom se na ně měli zaměřit a hledat v nich svou výhodu. Věříme, že zájem o ně spíše vzroste, než klesne, a to z mnoha důvodů. Ve městech je obecně nedostatek stavebních pozemků a brownfieldy představují velmi lukrativní lokality v centru nebo jeho širším okolí, které se hodí jak pro výstavbu nových bytů, občanské vybavenosti, tak pro městskou logistiku. Dále se města začínají stále více přiklánět k výstavbě v zastavěném území s vyšší mírou zastavitelnosti. Možná jsme už ztratili spoustu let, ale určitě jsme neztratili šanci brownfieldy rozvíjet – dnes jsou nové možnosti, nové priority, a lze na ně čerpat také zajímavé finanční prostředky.

Myslíte z národních či evropských prostředků? Lze tedy získat dotace na rozvoj těchto zanedbaných ploch?

TK: Peníze jdou především na v současné době preferované oblasti – modrozelená infrastruktura, nakládání s vodami, udržitelná energetická řešení. To vše jsou témata, která by bylo možné s podporou veřejných finančních prostředků rozvíjet.

KK: A je to také jedna z oblastí, na něž se chceme v rámci konference, kterou připravujeme na září tohoto roku, soustředit. Rozvoj brownfieldů se dnes může odehrávat zcela jinak, než tomu bylo před několika lety. Může být plně v konceptu dlouhodobé udržitelnosti a skutečně smart řešení na míru. A je vcelku jedno, zda půjde o výstavbu bytů, průmyslových areálů, logistiku, či smíšenou funkci.

Co nového a zajímavého konference přinese?

KK: Letošní ročník se zaměřuje celkově na udržitelný rozvoj měst, jejichž nezanedbatelnou část představují právě brownfieldy – města si s nimi často nevědí rady. Pracujeme především s budoucností a snažíme se nastínit různé scénáře rozvoje. Vycházíme z úspěšných realizací, dále také nabídneme příklady financovaní formou PPP a zjistíme, jaké varianty městům nabízejí plánovací smlouvy. Dalším důležitým tématem je způsob nakládání s krajinou, abychom v ní co možná nejvíce zadrželi vodu i za předpokladu velké zastavěnosti pozemků. Program konference je různorodý, stejně jako její účastníci.

Pro letošní ročník se konference stěhuje do Českého Krumlova. Proč právě do města, které je známé spíše svými památkami než průmyslovými brownfieldy?

KK: Svůj brownfield mělo či má snad každé město. Rozdíl je v tom, zda je tato plocha již smysluplně využitá a městu pomáhá, nebo zda stále chátrá. V Krumlově se pustili do revitalizace bývalých kasáren Vyšný ve snaze dát lokalitě novou budoucnost. Pro nás je příjemné takové místo a nápady pro něj rodící se v dané lokalitě také odprezentovat. Je zde tedy možné na konkrétním místě ukázat kroky, které by měla města realizovat pro vytvoření úspěšného projektu z brownfieldu.

TK: Přijde mi opravdu symbolické jet do místa, kde bychom brownfield možná ani nečekali, kde však nelení a něco s ním dělají. Říká se, že dobré příklady táhnou. Kdybychom každý rok takto pomohli jedné zanedbané lokalitě, máme před sebou sice hodně práce, ale má to smysl. Město Český Krumlov navíc není pouze historickým centrem zapsaným na seznamu UNESCO. Jako mnoho dalších měst i Krumlov řeší změny územního plánu, městský obchvat, obnovu sportovišť, parkování. A jako všechna města v ČR se potýká s omezeným rozpočtem.

Co jsou tedy hlavní limity pro rozvoj brownfieldů? Proč jich ještě tolik čeká na svou záchranu?

TK: Nemyslím to zle, ale v případě municipalit je to malá odvaha, krátké volební periody s ohledem na český povolovací proces a mnohdy i malá kreativita, daná tím, co město může, musí, nebo kam dohlédne. V případě privátních investorů je to malá podpora rozvoje lokalit ze strany státu a někdy i samotných municipalit – nikoli jen finanční, ale v podobě vytváření podmínek pro jejich realizaci. Dále je to velká nestabilita, vytvářející velké riziko pro takové investice. A potom také malá všeobecná podpora výstavby – i v těchto lokalitách. Shodneme se sice všichni na tom, že se nám brownfieldy nelíbí, ale už se málokdy shodneme na tom, co má být místo nich. V zahraničí je běžné, že je zpracována strategie jejich rozvoje – a všichni potom táhnou za jeden provaz. U nás máte na počátku nezřídka také dojem, že naplňujete strategii, ale na konci jste sám…

KK: Bohužel se u nás opravdu o brownfieldech více mluví, než se na nich pracuje. Chápu, že je třeba tyto lokality dobře promyslet, připravit a teprve poté se pustit do jejich přeměny. Problémem je, že diskusemi nakonec strávíme tolik času, že zestárnou. Je třeba připravit nové oblasti, ty se znovu diskutují, a pak znovu nic. Pomoc by města jistě uvítala v přípravné fázi, kdy je třeba připravit kvalitní analýzu území a návrh budoucího využití. Pokud by ministerstva vypsala dotační tituly pro zajištění předrealizační fáze projektu, věříme, že mnoho měst by takovou finanční podporu využilo a následně by vstupovalo do dialogu s investory s jasnou představou o budoucím rozvoji lokalit. V podstatě nám chybí tah na branku. Kéž by doba, která je před námi a která bude odvážné nápady vyžadovat a vyhledávat, byla k brownfieldům přátelštější. Jak rádi bychom dělali další konference nikoli o tom, co je potřeba, ale jak se to podařilo!

red / Foto: Dominik Kučera a Kateřina Kubizňáková

Brownfieldy 2021

Konference Brownfieldy představuje platformu pro dialog soukromé i veřejné sféry o budoucím územním a ekonomickém rozvoji brownfieldových lokalit. V průběhu jednoho dne se zde potkají odborníci na územní plánování, development, architekturu, finanční nástroje, životní prostředí, právo a další. Různorodost přednášejících i posluchačů přináší multidisciplinární přístup k řešení těchto území, což je pro revitalizaci brownfieldů zásadní. Organizátory jsou Asociace developerů, Kateřina Kubizňáková a město Český Krumlov.