Předvídatelnost trhu je zásadní

Česká developerská skupina CRESTYL patří k lídrům trhu v budování víceúčelových projektů – rezidenčních, obchodních i kancelářských nemovitostí.

Nejen o tom, jak se v této turbulentní době daří úspěšnému developerovi a jak moc se trh s nemovitostmi v roce 2020 proměnil, jsme si povídali s obchodním a marketingovým ředitelem Viktorem Peškou ze společnosti Crestyl.

Potkáváme se v době, kdy člověk míní a život mění, v době, která obzvláště vybízí k bilancování. S jakými plány a očekáváními jste v Crestylu vyhlíželi rok 2020?

Vzhledem k tomu, že náš byznys je postaven na třech pilířích, je třeba tuto otázku rozebrat ve třech rovinách. Z pohledu rezidenčního trhu jsme měli v plánu rozvíjet jeden již běžící projekt a zahájit výstavbu dvou nových projektů. Plánovali jsme doprodej projektů Berounská brána a Marina Boulevard. V segmentu pronájmu kancelářských prostor jsme měli v plánu dokončit pronájem zbylých prostor v budově DOCK IN FOUR a zahájit stavbu poslední etapy v komplexu DOCK IN – budovu DOCK IN FIVE. V retailových projektech byly naše plány jasně zaměřené na úspěšný předpronájem a pronájem obchodních jednotek v projektech NR7, Savarin a v brněnskému Dornychu.

To zní jako velký objem práce i investic. Jak moc se vaše plány setkaly s realitou?

V rezidenčním segmentu jsme zpočátku zaznamenali dočasný útlum, ale bylo to skutečně pouze krátkodobé zaleknutí. Záhy se poptávka vrátila zpátky, ale pocítili jsme změnu priorit ze strany klientů. Velký boom zažívá projekt ve Vysokém Újezdě, kde nabízíme domy se zahradami a pozemky, a také je zájem o luxusní nemovitosti v projektech Šárecký dvůr a Marina Boulevard; v obou případech mluvíme o bytech s většími dispozicemi. Tato část našich aktivit šla velmi dobře. Musím přiznat, že jsme se na konci léta v prodeji dostali na čísla, která jsme plánovali a očekávali. Zpomalila nás však složitější jednání týkající se financování. Diskuse s bankami jsou delší a složitější. Tento faktor se propisuje i do dalších dvou segmentů. V budování kanceláří jsme byli nuceni o několik měsíců posunout zahájení stavby DOCK IN FIVE kvůli Covid-19. Zájem o kancelářské prostory je obecně sice menší, ale o nové kanceláře v DOCK IN je stále velký zájem. Zato retailový trh kartami zamíchal celkem výrazně. Nicméně i přes veškeré nepředvídané události se nám podařilo dokončit prodej obchodního centra Central Kladno, což je neuvěřitelný úspěch. Nutno podotknout, že jednání začala ještě před koronavirovou krizí a úspěšně skončila po první vlně.

Zmínil jste, že o projekt DOCK IN FIVE je stále velký zájem. V čem spočívá jeho přidaná hodnota v době, kdy jsou
pro zaměstnavatele poplatky za pronájmy kanceláří spíše přítěží?

Jeho nesporně největší výhodou je fakt, že výstavba je v samotném závěru. Projekt je téměř dostavěn a vedle infrastruktury obchodů a služeb DOCK IN poskytuje park i zázemí pro sportovní vyžití. Druhým významným argumentem, který nám hraje do karet, jsou dispozice. Jako jedni z mála dokážeme nabídnout velké rozlohy na jednom patře. Bavíme se o kategorii „áčkových“ kanceláří, s jejichž nabídkou cílíme na velké a korporátní společnosti.

Jaká máte očekávání v dalších měsících?

V následujících měsících očekáváme určité zpomalení vyjednávání a dohod a současně také stále rostoucí zájem o luxusní nemovitosti i pozemky.

Nabídnete v souvislosti s tím nějaké nové služby či nový typ obchodu?

Pro nás se v zásadě obchodní model nemění. Nepatříme mezi developery, kteří by minimalizovali prostory a maximalizovali zisky. Vždy jsme měli byty o 10–15 % větší a standardy vyšší. Věříme,že lidé budou nadále poptávat větší byty s terasami či zahradami. V našem případě to není přizpůsobení se situaci či trendu, ale jeden z našich hlavních principů, s nimiž na projektech zcela přirozeně pracujeme. Za zmínku stojí, že po úspěšném a rychlém vyprodání 32 rodinných domů ve Vysokém Újezdě, spouštíme navazující projekt s 54 prostornými rodinnými domy a bungalovy. V případě projektů obchodních a kancelářských jednotek se díváme na vývoj v dlouhodobějším horizontu čtyř až pěti let. A věříme, že v té době už budeme žít zase zcela normálně bez větších omezení.

Probrali jsme rezidenční a kancelářský trh, přejděme k obchodním jednotkám. Čeká vás výstavba v mnoha ohledech skutečně výjimečných a současně investičně náročných projektů. Jaké jsou vyhlídky?

Trh se velmi změní, a to nejen v příštím roce, ale především v horizontu několika následujících let. Standardní prodej se přesune spíše na online platformy a zákazníci budou od fyzických obchodů očekávat mnohem více. Dobří obchodníci budou nuceni nabídnout nejen zboží a servis, půjde o hru s emocemi o zážitek o zábavu. Předpokládáme, že se z obchodů stanou především showroomy či conceptstore prodejny a budou plnit i jinou funkci než dosud. Samozřejmě se tato změna dotkne i dosud výhradních online prodejců, kteří budou chtít budovat fyzickou přítomnost. Obchod nebude sloužit a priori jako místo, odkud si budou lidé odnášet tašky s nákupy, bude sloužit jako expozice i prezentace značek a firem. Mít takový prostor bude otázkou prestiže. Druhým trendem, který lze předpokládat, bude vznik multibrandových obchodů. Prodejci s více značkami v portfoliu, které dosud prodávají prostřednictvím samostatných obchodních jednotek, budou častěji volit cestu showroomu pro více značek na jednom místě, pod jednou identitou. My jako retailový developer jim v tom musíme jít naproti a stavět nikoli nákupní, ale víceúčelová společenská centra, kde jasně definovaný účel, veřejný prostor a jeho kurátorství budou hrát zásadní roli v utváření destinace. Takových míst bude vždy jen velmi omezený počet, a proto o ně bude mezi obchodníky a nájemci vždy zájem.

Jako lídr na trhu s nemovitostmi se nemusíte obávat mluvit veřejně o příležitostech, které tato doba nabízí…

Hodně se diskutuje o budování rezidenčních projektů k pronájmu. Západně od nás tato forma podnikání funguje celkem dobře. Určitě má i tady zde zajímavý potenciál, ale my o provozování tohoto obchodního modelu v nejbližší době neuvažujeme. Stále vidíme velké možnosti multifunkčních projektů, které nabízejí bydlení, prostory pro práci i odpočinek na jednom místě. Díky tomu developer dokáže daleko lépe zvyšovat úroveň a kvalitu v daném místě, je totiž schopen investovat do okolní infrastruktury ve spolupráci s tamními samosprávami a sdruženími. A v kancelářském a obchodním segmentu bude kladen důraz na stavební úroveň, vychytávky a na technologie, které byly dříve považovány za „nice to have“. Ty se stanou samozřejmostí.

Je něco, co byste popřál developerskému trhu a developerům do roku 2021?

Přeji všem, aby budoucnost byla více předvídatelná. Alespoň natolik, abychom byli schopni plánovat s větší přesností a jistotou. To se týká i stavebního zákona a předpisů.

PR

The labour market has changed dynamically

Centra a.s. provides comprehensive services in property management – from cleaning through greenery maintenance, transport and real estate services to engineering and investment activities and facility management.

We asked the Operations Director of Centra a.s., Ing. Jan Fichtner, Ph.D., what the year 2020 was like.

How do you assess this rather atypical year from Centra’s point of view?

The COVID-19 pandemic has significantly hit the operation of our company. With regards to the portfolio of services we provide, the impacts of the pandemics can be divided into two groups by fields of activities. The first big group covers the area of administration. We had to take on new measures and change the management system for administrative staff in order to ensure the continuity of the company’s operation. We have implemented preventive protective measures for our employees, equipped them with disinfectant material and protective aids. At the same time, we divided the teams and introduced home office where possible. Online teleconferences, document sharing, established electronic systems and other measures confirmed to us, during the pandemic, that we are able to provide our clients with services even in such a state of emergency. The second group is the area of ‘production’, that is the direct manual output. If there were no workers’ professions, then administration would be useless. We very much appreciate the cleaning staff, security guards, gardeners, drivers, electricians, etc., who could not ‘hide away’ in a home office during the pandemic and continued coming to work in times of increased emergency and desolate streets, thus not only supporting our company but contributing to the operation of municipal services.

You provide various services specializing mainly in facility management and real estate activities. Which field is doing best?

In general, the best performing fields are those that benefit from the current boom in construction production. That means divisions that provide design activities, investor construction supervision and related services, such as the principle element of our company – facility management. In this regard, we try to fully meet our customers’ requirements and the market and constantly improve the quality of services provided. We know that we still have shortcomings in some respects, but we are constantly working to eliminate them and provide our clients with maximum possible care.

Which fields were mostly influenced by the Covid pandemic and in which way?

We have noted a positive impact on the volume of provided services in the areas of hygiene, cleaning and disinfection. These are the services our clients order and we are able to respond to their requirements swiftly and at the same time to guarantee reasonable and competitive pricing. During the pandemic we have introduced, and currently dispose with, several kinds of new technologies in the area of disinfection and continue developing them. We believe that thoroughness and dutifulness represent the right way in the fight against negative economic impacts that the COVID-19 pandemic has as well as the way to achieve the best results of co-operation between the client and provider of the services.

How did you have to change the cleaning regulations in the buildings you manage due to stricter hygienic and anti-epidemic measures?

As a result of anti-epidemic measures, our services are more demanding, both when performing cleaning and when it comes to using protective work aids. In some medical facilities, we perform cleaning directly in areas with patients with COVID-19, where we must follow strict and well-defined procedures in order to protect cleaning workers’ health. The frequency of cleaning, including the application of disinfection plans, has also increased significantly at individual workplaces. We offer clients a new service – disinfection of premises based on nanopolymer technology using the so-called foggers. We are also thinking about cleaning robotics. In the near future, we would like to implement this solution for fully autonomous cleaning of common areas, for example in Na Homolce Hospital.

There is a lot of talk today about redundancies in some sectors – and conversely about labour shortages in other sectors. What is your experience?

The mentioned situation corresponds with the nationwide situation. The labour market has changed dynamically vigorously in connection with the coronavirus crises. Some 34% of companies confirm the deep and serious impact of the crises. Surveys and analyses by recruitment agencies show a major impact on working conditions for more than 37% of people. On the other hand, 23% of large companies expect an increase in recruitment. There are two extremes. There is still a huge shortage of candidates for the positions of drivers, storemen, welders, electricians, locksmiths and masons. But hundreds of CVs come, for instance, for one advertisement for assistant administrative positions. Hundreds, perhaps thousands, of laid off chefs, waiters, maids or saleswomen lack the essential – the capacity for new work. Companies are naturally interested in professionals. Unemployment is still kept low artificially by government allowances to employers within the Antivirus programme. Experts predict a more dynamic increase in the number of unemployed in the coming year, which will bring further changes in the labour market. And we can confirm the same experience in the field of recruitment. There are more people in the labour market, which is seemingly better for employers, but the quality does not always meet our requirements. Compared to the situation half a year ago, the interest in work is much greater. The current situation is much more difficult for recruiters with regards to selecting the candidates. On the one hand, a large number of candidates respond to any position offered. On the other hand, the relevance of the responses sent is debatable. We note that job seekers respond to all the positions we offer, whether it is an administrative, managerial or blue-collar position. As a humorous fact I can mention lorry driver’s, pilot’s, film director’s and cook’s respond to a management position. Despite the increased difficulty in selecting candidates, it is positive that we have a greater choice of job seekers than before the crisis. It also brought a certain settlement in the areas of wage and benefit requirements. Previously, applicants had exaggerated requirements. Now, job seekers are more aware that it is important not to focus only on benefits, but especially to work in a stable and financially sound company.

It is, of course, difficult to plan with the unclear development of the epidemic situation. Do you propose to set any goals for next year?

We face the challenges of modern times, such as electronic services, automatic document processing, software and mobile applications, communication and direct connection of customer requirements with our systems or archiving and easy online availability of all documents. And, of course, to expand the number of satisfied clients.

PR / photo: centra, a.s.

Pracovní trh se razantně změnil

Společnost Centra a.s. poskytuje komplexní služby při správě nemovitostí – od úklidu přes údržbu zeleně, dopravní a realitní služby až po inženýrsko-investiční činnost či facility management.

Provozního ředitele Centra a.s. Ing. Jana Fichtnera, Ph.D., jsme se zeptali, jaký byl rok 2020.

Jak hodnotíte letošní – poněkud atypický – rok z pohledu společnosti Centra?

Pandemie COVID-19 zcela zásadně zasáhla do fungování naší společnosti. Vzhledem k portfoliu služeb, které zajišťujeme, lze rozdělit dopady pandemie na dvě skupiny podle oborů činností. První velkou skupinou je oblast administrativy. Museli jsme přijmout nová opatření a pozměnit systém řízení činností administrativních pracovníků tak, aby byla zajištěna kontinui-
ta fungování společnosti. Zavedli jsme preventivní ochranná opatření našich zaměstnanců, vybavili jsme pracoviště dezinfekčním materiálem a ochrannými pomůckami. Zároveň jsme přistoupili k rozdělení týmů, a kde to bylo možné, jsme zavedli home office. Online telekonference, sdílení dokumentů, zavedené systémy elektronizace a jiná opatření nám v době pandemie potvrdily, že jsme schopni i v takové mimořádné situaci zajistit služby našim zákazníkům. Druhou skupinou je oblast „výroby“, tedy přímého manuálního výkonu. Pokud by nebylo dělnických profesí, administrativa by byla zbytečná. Velice si vážíme pracovníků úklidu, ostrahy, zahradníků, řidičů, elektrikářů aj., kteří se ani v době pandemie nemohli schovávat na home office a v době zvýšeného ohrožení a vylidněných ulic obětavě docházeli do práce, čímž podpořili nejen naši firmu, ale přispěli k chodu komunálních služeb.

Poskytujete různé služby zaměřené zejména na správu nemovitostí a realitní činnost. Který obor si vede nejlépe?

V obecné rovině se nejlépe vede oborům, které profitují se současného rozmachu stavební výroby. Jsou to tedy divize, které zajišťují projekční činnost, stavební dozory investora a návazné služby, jako je např. nosný prvek naší společnosti – správa nemovitostí. V tomto ohledu se snažíme plně vyhovět požadavkům zákazníků a trhu a neustále zlepšovat kvalitu poskytovaných služeb. Víme, že v určitých ohledech máme ještě nedostatky, ale soustavně pracujeme na tom, abychom je odstranili a poskytli našim klientům maximální možnou péči.

Které obory nejvíce ovlivnila pandemie covidu a v jakém ohledu?

Zaznamenali jsme pozitivní vliv na objem poskytovaných služeb v oblasti hygieny, úklidu a dezinfekce. Tyto činnosti si zákazníci naší firmy objednávají a my jsme schopni na jejich požadavky velmi rychle reagovat a současně jim garantovat přijatelné a konkurenceschopné ceny. V průběhu pandemie jsme zavedli a v současné době disponujeme několika druhy nových technologií v oblasti dezinfekce a neustále je rozvíjíme. Věříme, že pečlivost, spolehlivost a po-
ctivost jsou správnou cestou v boji proti negativním ekonomickým dopadům pandemie COVID-19 a zároveň cestou k dosažení nejlepších výsledků spolupráce mezi klientem a poskytovatelem služby.

Jak jste kvůli zpřísněným hygienickým a protiepidemickým opatřením museli změnit pravidla pro úklid v budovách, které spravujete?

V důsledku protiepidemických opatření jsou naše služby náročnější, a to jak při provádění úklidu, tak co se týká užívání ochranných pracovních pomůcek. V některých zdravotnických zařízeních provádíme úklidy přímo v prostorech s pacienty s COVID-19, kde musíme dodržovat přísné a přesně stanovené postupy pro ochranu zdraví pracovníků úklidu. Na jednotlivých pracovištích se rovněž významně zvýšila četnost úklidů, včetně aplikování dezinfekčních plánů. Klientům nabízíme novou službu – dezinfekci prostor na bázi nanopolymerové technologie pomocí tzv. foggerů. Také přemýšlíme o robotizaci úklidu. V nejbližší době chceme implementovat toto řešení pro plně autonomní úklid společných prostor např. v Nemocnici Na Homolce.

V současné době se hodně mluví o propouštění zaměstnanců v některých odvětvích – a naopak o nedostatku pracovních sil v jiných oborech. Jaké jsou vaše zkušenosti?

Zmiňovaný stav odpovídá celorepublikové situaci. Pracovní trh se razantně změnil v souvislosti s koronavirovou krizí. Hluboké a vážné dopady krize uvádí 34 % firem. Průzkumy a analýzy personálních agentur uvádějí zásadní vliv na pracovní podmínky v případě více než 37 % lidí. Na druhé straně 23 % velkých firem čeká nárůst v náboru zaměstnanců. Existují dva extrémy. Na pozice řidičů, skladníků, svářečů, elektrikářů, zámečníků, zedníků je stále obovský nedostatek uchazečů. Naopak např. na asistentské administrativní pozice přicházejí řádově i stovky životopisů na jeden inzerát. Stovkám, možná tisícům propouštěných kuchařů, číšníků, pokojských či prodavaček chybí to podstatné – způsobilost k nové práci. Firmy mají samozřejmě zájem o odborníky. Nezaměstnanost je stále uměle držena na nízké úrovni vládními příspěvky zaměstnavatelům v rámci programu Antivirus. Odborníci predikují razantnější nárůst počtu nezaměstnaných v nadcházejícím roce, což přinese další změny na pracovním trhu. A stejné zkušenosti v oblasti náboru můžeme potvrdit i my. Na trhu práce se objevuje více lidí, což je pro zaměstnavatele zdánlivě lepší, ale ne vždy kvalita odpovídá našim požadavkům. Ve srovnání se situací před půl rokem je zájem o práci mnohem větší. Pro náboráře je současná situace mnohem náročnější na výběr kandidátů. Na jedné straně na jakoukoli nabízenou pozici reaguje velké množství uchazečů. Na straně druhé je diskutabilní relevantnost odeslaných reakcí. Zaznamenáváme, že uchazeči o práci odpovídají na všechny námi nabízené pozice, ať už jde o pozici administrativní, manažerskou, nebo dělnickou. Jako perličku mohu uvést reakce řidiče kamionu, letce, režiséra nebo kuchaře na ředitelské místo. I přes zvýšenou náročnost při výběru uchazečů je pozitivní, že máme možnost většího výběru zájemců o práci než před krizí. Ta přinesla i určité narovnání v oblasti požadavků na výši mezd a na benefity. Dříve měli uchazeči až přemrštěné požadavky. Nyní si zájemci o práci více uvědomují, že je důležité nesoustředit se jen na benefity, ale zejména pracovat ve stabilní, finančně zdravé společnosti.

Při nejasném vývoji epidemické situace se pochopitelně těžko plánuje. Troufáte si stanovit nějaké cíle pro příští rok?

Máme před sebou výzvy moderní doby, jako je např. elektronizace služeb, automatické zpracování dokumentů, software a mobilní aplikace, komunikace a přímé propojení požadavků zákazníka s našimi systémy nebo archivace a jednoduchá online dostupnost všech dokumentů. A samozřejmě rozšířit počet spokojených klientů.

PR / foto: centra, a.s.

Penta isn’t afraid of urban planning tenders

The residential district of Waltrovka with the administrative buildings Aviatica, Dynamica and Mechanica, the administrative buildings Florentinum and Churchill – those are just some of the projects from Penta Real Estate’s portfolio in the Czech Republic.

Petr Palička, director of Penta Real Estate, briefly assessed the year 2020 for us.

The end of the year is approaching and with it a period of reviews. What was this year like for your company?

It was actually quite good. We managed to complete buildings that we planned – Maison Ořechovka, Churchill, and received a planning permit for Nusle Brewery whereby we approached commencement of the development. I believe we were doing quite well all year except for certain exceptions caused by the coronavirus.

To what extent did you have to change your plans due to the pandemic?

The coronavirus naturally has a negative influence. Firstly, spring brought an overall slowdown – the situation took us all by surprise, we weren’t used to working online, administrative processes stopped for a while and it took some time before everything got back to normality again. And then, the pandemic had a relatively significant influence on the administrative market as it was negotiations with new tenants that primarily slowed things down. The question is, how long will it take but it certainly did have an impact on this year’s results…

How are individual projects currently progressing?

The administrative building SmíchOFF is finished and represents a typical example of what I was talking about. We get quite a few interested clients who like the premises but hesitate with final decision. They don’t reject it but they say they cannot make any decisions at the moment… So far, we have about 40% of the building unoccupied – three storeys. Waltrovka – in the original location – is completed, all the apartments are sold and the only thing we still own there is the nursery school. We are currently negotiating its sale to the city district of Prague 5. We are preparing construction of Waltrovka III, an area situated between the completed part and ČSOB. We have a planning permit and the relocation of a sewage system and other ground work is currently in progress there. As for the Churchill building, we are negotiating a purchase with aclient and I believe that we will then conclude the transaction before the end of this year. We are building Maison Ořechovka; the first phase has undergone final building approval and the second should be completed in about half a year’s time. We have, so far, sold about 50% of the apartments. Another relatively interesting project with about one hundred apartments is the Victoria Palace project in Vítězné Square in Prague 6. We have already held aplanning permit for two years but it was opposed by alocal activist. The settlement is hopefully heading to the end and we will therefore be able to commence. Otherwise we are preparing different issues associated with Masaryčka and amongst others both architectural and urban tenders and competitions. We have plenty of work.

Projects in preparation also include the new district that is being developed in the brownfield of Nusle Brewery. At what phase is the preparation?

We have a planning permit for the northern part and the process for a building permit is in progress; as for the southern part – it is the one with a listed building and adjacent buildings – the process for a planning permit is in progress. The complex will comprise approximately 450apartments and some commercial premises – shops, cafés, services and perhaps also atypical offices. The construction is to proceed in two phases. The timing will depend on the sale. By the way, we have recently launched the sale of the first phase. The buildings should also be interesting from an architectural point of view. The northern part was prepared by the studio CHYBIK + KRISTOF, whilst the southern one, the one with the reconstructed historical building of the brewery, is by David Chisholm and CMC Architects.

You have recently announced that the original plans in the Masaryčka project will be changed. What are they to involve and how will to influence the overall image of the area?

There are certain specific modifications. When we nowadays speak of Masaryčka, we think of two buildings that should be built in Na Florenci Street. There we have a planning permit and have applied for a building permit. This project developed in accordance with various technical observations, possibly in accordance with the results of participation until they got to the stage for which the planning permit applies. A change of outline plan is subject to change in another part of the project and it is impossible to clearly predict as to what it will look like at the end. Moreover, we agreed with the council that a public international urban-architectural tender will be held within the framework of this change and we would like to announce this next January or February. This should lead to a solution for the rear part of the area, which is mostly situated in Prague 8. We will stem from aconcept, especially the transportation part, designed by Zaha Hadid. There, Imainly refer to the construction of asquare and roads situated on the boundary of Prague 1, 2, 3 and 8, which must reflect the current situation, whether it is about the ownership of the plots – part is owned by ČSAD, which is also building there, or the agreement with the council for a new development according to which there should be at least 40 % of apartments. This will, no doubt, also influence urbanism of the area.

You are also planning to announce the urban-architectural tender for the landscaping of the area between Havlíčkova, V celnici and Na Florenci Streets within the vicinity of a station building.

The aim is to complete this square, or rather the public area, so that it gives a pleasant impression. Many buildings are, however, clearly determined there, whether they are those existing ones, for instance underground exits, or those that need to be built there in accordance with aplanning permit. It is be an open tender, which will probably be announced before the end of this year. Anyone interested can enter.

In the past issue of Development News, we published an article by Tomáš Kadeřábek from the Association of Developers regarding development taxation. Do you have asuggestion as to how to allocate the money transparently so that it goes where necessary?

A methodology or recommendation for city districts on how developer’s contribution for development should be calculated is currently being prepared at Prague Council under the lead of architect Hlaváček. The methodology takes into account different aspects, for instance whether it is a location for which the outline plan presumes development or whether the outline plan has to be changed due to development. Deep discussions are held on this topic; individual city districts require different issues from the developers – requirements for square meterage, contribution, allowances for schools and nursery schools, infrastructure and others. Hardly anyone is aware of the fact that huge sums from taxes paid for residential development go towards public budgets. This is, for instance, done through VAT and with the present-day prices, it is basically CZK 1 million from every apartment. City districts also complain that building activities progress in their areas and that they have to invest in infrastructure, etc., but that they don’t get anything directly from development projects. And that is why they want developers to contribute to one thing or another. This arises the question as to whether it would be just to transfer part of the taxes collected back to the budget of the city district – or at least the city – and use these for costs that arise due to development activities. The only income that goes to the budget of a city district from development is currently the property tax, which is quite low in our country. Nevertheless, this is a matter that applies to the budget allocation of taxes, which is beyond the competence of the capital city.

What is the situation in Slovakia from this point of view? Is it similar?

Approximately two years ago, they introduced charges that stem from the overall area of newly built apartments. But that doesn’t solve the funding of infrastructure either. It is basically a new tax.

You have mentioned co-operation with the council. How does it proceed?

I would definitely like to acknowledge and appreciate the positive development at Prague Council with regards to politicians and office workers’ approach to our business. This is mainly evident from co-operation in the area of planning when dealing with individual changes or when organizing urban tenders. It is a transparent process, which leads to a particular result, though it does not eventually need to be positive for us. What is important is that things are developing and are not just stagnating, which is a significant change compared with previous administration. For instance, changes to the outline plan took too long or were not discussed at all. The council’s approach has changed considerably and they represent a respectable partner for discussion. We can only be pleased about that.

AK

Penta se nebojí urbanistických soutěží

Rezidenční čtvrť Waltrovka s kancelářskými budovami Aviatica, Dynamica a Mechanica, komerční objekty Florentinum nebo Churchill – jsou jen některé projekty z bohatého portfolia Penta Real Estate v České republice.

 

Petr Palička, ředitel Penta Real Estate, pro nás stručně zhodnotil rok 2020.

Blíží se konec roku a nastává období bilancování. Jaký byl letošní rok pro vaši společnost?

V podstatě docela dobrý, podařilo se nám dokončit objekty, které jsme měli v plánu – Maison Ořechovka, Churchill, získali jsme územní rozhodnutí na Nuselský pivovar, čímž jsme se přiblížili k zahájení výstavby. Domnívám se, že se nám celý rok dařilo celkem dobře, až na výjimky ovlivněné koronavirem.

Nakolik jste museli v důsledku pandemie pozměnit plány?

Samozřejmě, koronavirus má negativní vliv. Jednak přišlo na jaře celkové zpomalení – všechny nás situace zaskočila, nebyli jsme připraveni pracovat online, úřední procesy se na chvíli zastavily a nějaký čas trvalo, než se všechno zase uvedlo do pohybu. Další – poměrně významný dopad – má pandemie na kancelářský trh, protože se zpomalila především vyjednávání s novými nájemci. Otázkou je, jak dlouho to potrvá, ale výsledky letošního roku to určitě ovlivnilo…

Jak v současné době pokračují jednotlivé projekty?

Administrativní budova SmíchOFF je dokončena a je typickým příkladem toho, o čem jsem mluvil. Přichází poměrně dost zájemců, prostory se jim líbí, ale s finálním rozhodnutím váhají. Neodmítnou, ale tvrdí, že zatím nemohou nic rozhodnout… Neobsazeno máme zatím kolem 40 % budovy – tři patra. Waltrovka – v původní lokalitě – je dokončená, všechny byty jsou prodané, patří nám tam už jen mateřská škola. V současné době jednáme o jejím odprodeji městské části Praha 5. Připravujeme výstavbu Waltrovky III, což je území mezi dokončenou částí a ČSOB. Máme vydané územní rozhodnutí, v současné době tam probíhají přeložky kanalizace a další zemní práce. Co se týká budovy Churchill, jednáme se zájemcem o koupi a věřím, že do konce roku tento obchod uzavřeme. Stavíme Maison Ořechovka; první fáze je zkolaudovaná a druhá by měla být dokončena zhruba za půl roku. Prodanou tu máme zhruba polovinu bytů. Další, poměrně zajímavý projekt se zhruba stovkou bytů, je Victoria Palace na Vítězném náměstí v Praze 6. Už dva roky máme vydané územní rozhodnutí, které ale napadl místní aktivista. Vypořádání se už snad chýlí ke konci, a tak budeme moci začít. Jinak připravujeme různé záležitosti v souvislosti s Masaryčkou, mj. architektonické a urbanistické soutěže. Práce máme dost.

K připravovaným projektům patří nová čtvrť na brownfieldu Nuselského pivovaru. V jaké fázi jsou přípravy?

Na severní část máme vydáno územní rozhodnutí a běží stavební řízení; v případě jižní části – to je ta s památkově chráněnou budovou a přilehlými objekty – probíhá územní řízení. V areálu bude kolem 450 bytů a nějaké komerční prostory – obchody, kavárny, služby a možná i atypické kanceláře. Výstavba proběhne ve dvou fázích, načasování bude záležet na prodeji. Mimochodem, v těchto dnech jsme spustili prodej první fáze. Domy by měly být i architektonicky zajímavé, severní část připravil ateliér CHYBIK + KRISTOF, zatímco tu jižní, s rekonstruovanou historickou budovou pivovaru, David Chisholm a CMC Architects.

Nedávno jste oznámili, že v projektu Masaryčka nastanou změny oproti původním plánům. V čem budou spočívat a jak ovlivní celkový vzhled území?

Jde jen o určité úpravy. Když dneska mluvíme o Masaryčce, máme na mysli dvě budovy, které by měly stát v ulici Na Florenci. Tam je vydáno územní rozhodnutí a zažádali jsme o stavební povolení. Tento projekt se vyvíjel podle různých odborných připomínek, popř. podle výsledků participace, až se zafixoval do podoby, pro niž platí územní rozhodnutí. V další části probíhá změna územního plánu a nelze zcela přesně predikovat, jak to bude ve finále vypadat. Navíc jsme se domluvili s magistrátem, že se v rámci této změny uskuteční veřejná mezinárodní urbanisticko-architektonická soutěž, kterou bychom chtěli vyhlásit v lednu nebo v únoru příštího roku. Z ní by mělo vzejít řešení zadní části území, které se nachází převážně v Praze 8. Budeme vycházet z koncepce – především dopravní, kterou navrhla Zaha Hadid. Tady mám na mysli zejména výstavbu náměstí či komunikací na rozhraní městských částí Praha 1, 2, 3 a 8, které musí reflektovat současný stav, ať už jde o vlastnictví pozemků – část patří ČSAD, který zde rovněž staví, nebo dohodu s magistrátem na novou výstavbu, podle které by tu mělo být minimálně 40 % bytů. To pochopitelně ovlivní i urbanismus území.

Urbanisticko-architektonickou soutěž plánujete vyhlásit rovněž na úpravu prostranství mezi ulicemi Havlíčkova, V celnici a Na Florenci v sousedství nádražní budovy.

Cílem je toto náměstí, nebo spíše veřejný prostor, dotvořit tak, aby působil příjemně. Mnoho objektů tam je ale jasně daných, ať už jde o ty existující, třeba výstupy z metra, nebo ty, které tam musí vzniknout podle územního rozhodnutí. Bude to otevřená soutěž, kterou zřejmě vypíšeme ještě do konce tohoto roku, přihlásit se může každý zájemce.

V minulém čísle Development News byl zveřejněn článek Tomáše Kadeřábka z Asociace developerů ohledně danění developmentu. Máte nějaký návrh, jak peníze transparentně přerozdělovat, aby šly tam, kde jsou potřeba?

V současné době se na pražském magistrátu pod vedením pana architekta Hlaváčka připravuje metodika či doporučení pro městské části, jak by se měl vypočítávat příspěvek developerů za výstavbu. Zohledňuje různá hlediska, např. zda jde o lokalitu, v níž územní plán předpokládá výstavbu, nebo zda se kvůli výstavbě musí měnit územní plán. Vedou se o tom dlouhé diskuse, jednotlivé městské části uplatňují na developery různé požadavky na metr čtvereční, příspěvky na školy a školky, infrastrukturu apod. Málokdo si uvědomuje, že z daní za bytovou výstavbu odcházejí obrovské sumy do veřejných rozpočtů. Je to např. formou DPH – a při současných cenách jde v podstatě o 1 mil. Kč z každého bytu. Současně si městské části stěžují, že se na jejich území staví, oni musejí investovat do infrastruktury apod., ale že přímo z developerských projektů nic nemají. A proto chtějí od developerů příspěvek na to či ono. Tady samozřejmě vyvstává otázka, zda by nebylo spravedlivé část z daní, které se vyberou, přesměrovat zpět do rozpočtu městské části – nebo alespoň města, a hradit z nich náklady, které vznikají v důsledku developerské výstavby. Nyní je jediným příjmem z výstavby, který jde do rozpočtu městské části, daň z nemovitosti, která je u nás dost nízká. Nicméně to všechno je záležitost, která se týká rozpočtového určení daní, což je mimo kompetence hlavního města.

Jak to v tomto ohledu vypadá na Slovensku? Je to podobné?

Asi před dvěma lety tam byly zavedeny poplatky, odvíjející se z celkové plochy nově postavených bytů. Ale to také neřeší financování infrastruktury, jde v podstatě o novou daň.

Zmínil jste se o spolupráci s magistrátem. Jak probíhá?

Určitě bych chtěl ocenit pozitivní vývoj na pražském magistrátu v přístupu politiků i úředníků k našemu byznysu. Je to patrné zejména ze spolupráce v oblasti územního plánování při řešení jednotlivých změn anebo při organizování urbanistických soutěží. Je to transparentní proces, který směřuje k určitému konkrétnímu výsledku, byť pro nás nemusí být v důsledku vždy pozitivní. Důležité je, že věci mají vývoj a nestagnují, což je velká změna oproti minulým garniturám. Například změny územního plánu se vlekly nekonečně dlouho, nebo se prostě neprojednávaly vůbec. Přístup magistrátu se v tomto ohledu výrazně proměnil, je solidním partnerem k diskusi. Z toho můžeme mít jen radost.

AK

Slatina will be even greener

The Slatina complex in the largest industrial zone Černovická terasa, Brno, provides leases of commercial premises, especially offices, storage facilities and outdoor areas, including comprehensive services and facility backgrounds.

Now there are 12 rental buildings for administration, storage, light industry, retail and services. Nearby the D1 motorway, there is a carpark for approximately 1,100 cars, a petrol station and several smaller buildings. In total, there are some 23,000 sq m of offices, 16,000 sq m of warehouses and 36,000 sq m of outdoor areas leased. Ing. Luděk Beneš, a member of the Board of AREAL SLATINA, a.s., with whom we last spoke at the beginning of this year, answered our questions.

When we last met, nobody had the slightest idea that the economy would be slowed down by the COVID-19 pandemics. How did it influence your plans?

The existing building GREEN BUILDING (hereafter referred to as GB I) remains stably occupied, reaching, by 1st December, coincidentally 99.8% occupancy yet again. The second building GREEN BUILDING II (furthermore referred to as GB II) will undergo final building approval on 10th December. This does correspond with the original plan from September 2019 but the meeting of this deadline required, and still requires, using our team’s and supplier’s total strength. I must also point out a very forthcoming and flexible approach from the workers of the financing bank, Sberbank CZ, a.s. considering the fact that the completion of GB II was fully commenced this year, on 2nd March. The projects, co-ordination, financing, supply of equipment and work were all negotiated and agreed prior to this date. We did account with reserves in the schedule of the development but not with the coronavirus pandemic. What caused us most problems in the spring stage were delayed supplies of equipment from abroad. The building’s technically and technologically advanced level that depend on units and components from Finland, Italy, Germany, France, Switzerland and the USA delayed the schedule of the development. This time delay was biggest in May, arriving at a five-week delay. Thanks to increased contractor capacity, we managed to balance the schedule of the development but not completely. What was, however, encouraging was that all the supplies from abroad were here with us or at suppliers’ in the Czech Republic. When the second wave of the pandemic hit, it had a considerable influence on labour. As at the end of September, the construction is managed operatively, literally from day to day, according to the availability of the individual professions.

Did you consider stopping the construction or to postpone the final building approval?

It is certain that if the situation associated with the coronavirus epidemic required it, we would have no other option. Nevertheless, we have taken many organizational and material measures so that we didn’t have to stop or considerably restrict construction via the infection. But we did not discuss the ceasing of the construction or the postponing of the deadline.

Did clients’ requirements regarding the size or layout of the offices or common areas change due to the pandemic?

Yes, they did. There are no requirements for large open office areas. The layout and sizes negotiated last year changed due to the pandemic. The smaller open areas partitioned with screens, cupboards, partition walls and flowers turned into fully-fledged offices. The requirements for common relaxation areas also reduced considerably.

What development do you expect? They speak of the option that many companies will continue to place some or part of their employees (20–25%) to a home office…

We don’t arrive at these ideas with our clients, perhaps because our clients are often companies from the area of mechanical engineering, civil engineering, TZB, logistics and state administration institutions.

To what extent can the demands or requirements for space be changed operatively and to what extent are you prepared to do so?

Our buildings are designed in modules with practically the largest possible level of segmentation without the need to increase costs for safety, servicing, heating, cooling, air exchange, lighting, regulation, control and cabling. This excellent segmentation allows for the creation of individual 17-sq m units. So, we are prepared for it.

With regards to the unclear future of the administrative market: are you planning to continue designing buildings as administrative or is there also a possibility of another variant?

We haven’t dealt with this issue yet. We have contracts for the leasing of 62% of rental area in the GB II building, so there is still a lot of work awaiting us in the following period. It won’t be until years to come that we will see what the future of the administrative market is or isn’t. I believe that the trend will be rectified downwards but only within percentage units.

The Slatina Complex project became known to the public due to the broad utilization of ‘green technologies’. Nevertheless, the development progresses very fast. What do you think can still be improved?

Every solution or detail can still be improved. But if we are to remain in the level of economic return, then the varying of GB II from GB I brought us to the top of the reversal curve. With the minimalization of the overall carbon footprint, energy efficiency and water management and the current level of technology and their costs, it is impossible to achieve any further improvement. We see large reserves in the utilization of renewable resources in combination with energy storing. Under our conditions, it is mainly about locating solar panels above parking places or carports and about small vertical wind power stations. We have accounted with carports from the beginning but this unique solution has no support in comparison with other locations of photovoltaic panels.

Today’s clients are more demanding. They put more emphasis on particular bonuses. In the first building, you provided the tenants with further services via catering establishments and others. What can tenants of the new building expect?

There will be an extended range of services available for tenants from GB II, GB I and other premises, as well as visitors to the whole of the Slatina Complex. The number of public transport routes, which stop in front of the main entrance to the complex, was extended to eight lines. We responded to the increasing interest in online sales via Zásilkovna’s hand out place and an Alzabox. In January 2021, Tesco will open the grocery’s Žabka. A GP’s surgery and surgeries of specialist doctors and two cafes will be set up here during the first half of next year. One of the three main gastronomic operations, including an outdoor seating area with fast-food stand will be considerably expanded. We will also increase the number of charging stations for electric cars to six.

What is the situation with rental prices in Brno? Has there been some progress?

We naturally monitor the competition’s prices but we don’t know the exact price inclusive of all allowances and incentives. A significant aspect lies in location, realization, quality, transportation services and preferences. On our behalf I can confirm that A class administrative premises in our part of Brno do have clients. Our concept of buildings, which puts the emphasis on the quality of the interior environment, space variability, ecology, sufficient number of parking places and services will allow us to increase rental prices in GB II on average by 6% in comparison with GB I.

The impact of the first wave of the pandemic can be fully seen within the real estate market now. Is it possible to define the trends that will show up in months to come?

We can see that the administrative market froze. The market of office rents will not begin until the pandemic is supressed and the economy is fully functional. The situation will gradually return to normal. Home offices will play a more significant role in some segments but administrative work will continue being mainly done in offices. Working and social contact is important in order to achieve excellent team work results. Moreover, home offices require a certain type of environment and background which not every employee has.

The moving of Czechs into rental housing is a current trend. Isn’t it an opportunity for its development? How do you see the current situation?

Development of residential housing is very attractive these days. We are also considering complementing our portfolio with rental housing but we consider it a natural part of space where one lives, works and relaxes. Space for living.

Arnošt Wagner

Slatina bude ještě zelenější

Areál Slatina v největší brněnské průmyslové zóně Černovická terasa poskytuje pronájem nebytových prostor, především kanceláří, skladů a venkovních ploch včetně kompletních služeb a zázemí.

Nyní je zde k dispozici 12 nájemních budov pro administrativu, skladování, lehkou výrobu, obchod a služby. V blízkosti dálnice D1 se zde nachází parkoviště pro zhruba 1 100 vozidel, veřejná čerpací stanice a několik menších objektů. Celkem tu je pronajato kolem 23 000 m² kanceláří a 16 000 m² skladů, 36 000 m² venkovních ploch. Na naše otázky odpovídal Ing. Luděk Beneš, člen představenstva společnosti AREAL SLATINA, a.s., s nímž jsme naposledy hovořili na počátku letošního roku.

V době, kdy jsme se naposledy setkali, nikdo netušil, že ekonomiku zbrzdí pandemie COVID-19. Jak ovlivnila vaše plány?

Stávající budova GREEN BUILDING I (dále GB I) si drží stabilní obsazenost, která k 1. prosinci shodou okolností opět dosahuje 99,8 %. Druhou budovu GREEN BUILDING II (dále GB II) budeme kolaudovat 10. prosince. To sice odpovídá původnímu plánu ze září 2019, ale splnění tohoto termínu si vyžádalo a vyžaduje mimořádné pracovní nasazení našeho týmu a dodavatelů. Musím také zdůraznit velmi vstřícný a flexibilní přístup pracovníků financující banky Sberbank CZ, a.s. Vzhledem k tomu, že dostavba GB II plně začala 2. března, projekty, koordinace, financování, dodávky zařízení a prací byly schváleny a sjednány před tímto termínem. V harmonogramu výstavby jsme počítali s rezervami, ale ne s pandemií koronaviru. V jarní vlně nám dělaly největší problémy opožděné dodávky zařízení ze zahraničí. Technicko-technologická vyspělost budovy závislá na celcích a komponentech z Finska, Itálie, Německa, Francie, Švýcarska a USA měla za následek zpoždění harmonogramu výstavby. V květnu byla tato časová ztráta největší a dosáhla pěti týdnů. Do konce srpna se nám pomocí navýšení dodavatelských kapacit podařilo harmonogram výstavby srovnat, i když ne rovnoměrně. Povzbudivé však bylo, že veškeré zahraniční dodávky jsme měli na místě nebo u dodavatelů v ČR. Následně dorazila druhá vlna pandemie, která zásadně ovlivnila nasazení pracovních sil. Od konce září je stavba řízena operativně, doslova ze dne na den, podle dostupnosti jednotlivých profesí.

Nezabývali jste se myšlenkou stavbu zastavit, nebo její kolaudaci odložit?

Je jasné, že pokud by si to situace v souvislosti s řešením koronavirové epidemie vyžádala, nic jiného by nám nezbylo. Nicméně jsme přijali mnoho organizačních a věcných opatření, abychom nákazou, popř. karanténou, výstavbu nezastavili, nebo zásadně neomezili. Ale zastavením stavby nebo posunutím termínu jsme se nezabývali.

Změnily se v důsledku pandemie požadavky klientů co do velikosti nebo uspořádání kanceláří i společných prostor?

Ano, změnily. Nejsou požadavky na velké otevřené kancelářské plochy. Uspořádání a dispozice rozjednané v minulém roce se v důsledku pandemie změnilo. Z menších otevřených ploch předělených paravány, skříněmi, příčkami a květinami se stávají plnohodnotné kanceláře. Dále se výrazně snížily požadavky na společné relaxační prostory.

Jaký očekáváte vývoj? Hovoří se o variantě, že mnohé firmy budou určitou část (asi 20–25 %) zaměstnanců trvale posílat na home office…

S těmito názory se u našich klientů nesetkáváme. Důvodem zřejmě bude skutečnost, že našimi nejčastějšími zákaz-
níky jsou firmy z oblasti strojírenství, stavebnictví, TZB, logistiky a instituce státní správy.

Do jaké míry lze – nebo jste připraveni – operativně měnit nároky a požadavky na prostor?

Naše budovy jsou vyprojektovány po modulech s prakticky největší možnou mírou rozčlenění bez nutnosti zvýšených nákladů na bezpečnost, obslužnost, topení, chlazení, výměnu vzduchu, osvětlení, regulaci, ovládání a kabelové rozvody. Tato výborná dělitelnost umožňuje vybudovat samostatné jednotky o výměře 17 m2. Jsme na to tedy připraveni.

Vzhledem k nejasné budoucnosti kancelářského trhu: Plánujete budovy stále koncipovat jako kancelářské, nebo připadají v úvahu i jiné varianty?

Zatím se tím nezabýváme. V nové budově GB II máme smluvně pronajato 62 % pronajímatelné plochy, takže v následujícím období nás čeká ještě mnoho práce. Až v dalších letech uvidíme, jaká je, nebo není budoucnost kancelářského trhu. Domnívám se, že dojde ke korekci trendu směrem dolů, ale jen v jednotkách procent.

Projekt Areálu Slatina se dostal do podvědomí veřejnosti širokým využitím „zelených technologií“. Nicméně vývoj jde velmi rychle kupředu. Co si myslíte, že lze ještě vylepšovat?

Každé řešení či detail se dá stále vylepšovat. Máme-li však zůstat v rovině ekonomické návratnosti, tak odladěním GB II oproti GB I jsme se dostali na vrchol křivky zlomu. V minimalizaci celkové uhlíkové stopy, energetické náročnosti a hospodaření s vodou, při současné úrovni techniky, technologií a jejich cen již dalšího vhodného zlepšení nelze dosáhnout. Velké rezervy vidíme ve využití obnovitelných zdrojů v kombinaci s ukládáním energie. V našich podmínkách jde především o umístění solárních panelů nad parkovacími místy, neboli carporty a o malé vertikální větrné elektrárny. S carporty počítáme od začátku, ale toto jedinečné řešení na rozdíl od jiných umístění fotovoltaických panelů nemá podporu.

Dnes jsou klienti náročnější, kladou větší důraz na určité bonusy. V první budově jste zajišťovali další služby nájemcům formou stravovacího zařízení aj. Co mohou očekávat nájemci druhé budovy?

Nájemci GB II, GB I a ostatních prostor i návštěvníci celého Areálu Slatina budou mít k dispozici rozšířenou nabídku služeb. Počet linek MHD, které staví před hlavním vjezdem do areálu, se rozšířil na osm spojů. Na vzrůstající zájem o internetový prodej reagujeme zřízením výdejny Zásilkovny a umístěním Alzaboxu. V lednu 2021 otevře obchodní řetězec Tesco prodejnu potravin Žabka. V prvním pololetí příštího roku zde budou postupně zřizovány ordinace praktického a odborných lékařů a dvě kavárny. Dojde k výraznému rozšíření jednoho ze tří hlavních gastronomických provozů včetně venkovního posezení se stánkem fast foodu. Rovněž navýšíme počet dobíjecích stanic pro elektromobily na šest míst.

Jak vypadají cenové relace nájmů v Brně? Nastaly nějaké posuny?

Ceny konkurence samozřejmě sledujeme, ale přesnou cenu včetně započítání všech příspěvků a pobídek neznáme. Výrazným aspektem je lokalita, provedení, kvalita, dopravní obslužnost a preference. Za nás mohu potvrdit, že v naší části města Brna mají kancelářské prostory kategorie A své zákazníky. Náš koncept budov, který klade důraz na kvalitu vnitřního prostředí, variabilitu prostoru, ekologii, dostatek parkovacích míst a služby nám umožnil navýšit cenu nájmu v GB II v průměru o 6 % ve srovnání s GB I.

Na realitním trhu se naplno projevují dopady první vlny pandemie. Lze identifikovat trendy, které se budou projevovat v následujících měsících?

Vidíme, že kancelářský trh zamrzl. Do potlačení pandemie a do plného rozjezdu ekonomiky se trh pronájmů kanceláří nenastartuje. V následujícím období se bude situace postupně vracet do normálu. Home office sice bude hrát výraznější roli v části oborů, ale administrativní práce se budou nadále odehrávat hlavně v kancelářích. Pro dosažení výborných výsledků týmové práce je nezbytný pracovní a sociální kontakt. Navíc home office potřebuje určitý typ prostředí a zázemí, které každý pracovník nemá.

Současným trendem je přesun Čechů do nájemního bydlení. Není to příležitost k jeho výstavbě? Jaký je váš názor na aktuální situaci?  

Výstavba rezidenčního bydlení je dnes velice atraktivní. I my uvažujeme o doplnění naší nabídky o nájemní bydlení, ale bereme ho jako přirozenou součást prostoru, kde člověk bydlí, pracuje a relaxuje. Prostoru, kde člověk žije…

Arnošt Wagner

LOXIA designed a stylish and functional town hall

Ing. arch. Jana Mastíková graduated, in 2012, from architecture and urbanism at the Faculty of Architecture at VUT in Brno. Since 2014, she has worked in the LOXIA studio where she worked her way up to the post of chief architect.

LOXIA has been in operation for a quarter of a century and their portfolio includes almost two hundred realizations of various types of projects, from family houses, housing blocks and polyfunctional buildings through reconstruction of historical buildings, construction of civic amenities to industrial and public premises.

Why LOXIA?

LOXIA means a curve in Latin. For one thing, it sounds lovely but I also think that it bears a bit of a secret. A curve is something of grace and elegance from a freely drawn line yet it has a mathematical and logical justification. The name represents that which LOXIA tries for: thought-out, functioning yet free and creative architecture.

Can you briefly introduce the studio?

LOXIA comprises architects and engineers. There are 50 of us there. It is a functioning formation of creative and technically skilled people. We don’t only want to design buildings and look at nice visualisations. We primarily want to build. And this cannot be done without technical knowledge, without searching optimal solutions and sometimes without compromise. That means that the architects and engineers at LOXIA are some kind of joined hands that create architecture and construct buildings together.

Isn’t it sometimes a bit lively between the two parties?

I am an architect and the engineer is my partner, sometimes as opponent. We respect our field’s philosophy. Architects can be creative but there must still be some rational basis to it. And that is why we have engineers, in order not to let our imagination run riot, in order not to promise our clients, developers and investors some pipe dream instead of reality. We work for people who keep their feet on ground and who expect the same from us. We can have our heads in the clouds but there must be some connecting line between the clouds and the ground.

You install modern technologies in your projects. However, the economy is eventually what plays the main role. How do you manage to persuade the client which is the right direction?

With regards to the fact that the approval process usually takes between five to ten years in our country, we are already designing for the future. The technologies we now plan in our projects can be obsolete when it is completed. We, therefore, look at it from different points of view: We do have an investor and a client, but then there are people who are actually going to live or work in the building. If the investor wants to build cheaply, the maintenance and consequence upkeep will then be more costly. We are trying to find some balance between the two. Engineers make sure that the construction is optimal from a technical and economic point of view and we, the architects, make sure it fulfils the required function and can still be beautiful. Technology development progresses incredibly quickly. The projects that are nowadays being built were drawn up some 10 years ago when no one, for instance, expected such a boom in the field of electric cars. So, we are trying to retrospectively implement various smart solutions, equipment for the utilization of grey water, photovoltaic and others. The building is alive so we cannot just draw it now and then completely shut it away from new development. There are always new materials, new technologies, new economic conditions to come up with. There are many buildings that we designed as brick ones. However, it eventually needed to be redesigned, for instance from monolithic concrete, due to a lack of qualified labour. The process simply never ends.

With regards to lengthy approval processes, it is impossible to change some projects much, especially within the state and public sectors. Technologies installed there are already past their prime at the time of their final building approval. Isn’t that a shame?

Some projects are luckier than others. We, for instance, have one lucky one – the new town hall for Prague 12 – Modřany. The population of this Prague district is 60,000 people, just like Kladno or mostly where they have interesting town halls. It was an enormous task but it will really be a very lucky and happy building! Prague 12 tendered a design and build project, which prevented lengthy delays. We started working on the project at the end of 2016, now it is under construction and is to be inaugurated in April 2021. It is a miracle, because under Czech conditions, a building has to be built within five years! For me, it represents the symbol of a genuine public building, which is wonderful. Modřany is a very specific city district – on one side, there are villas and family houses and on the other side is a housing development. We were trying to create something that would somehow join the two different worlds together. We have managed to include all the attributes that the building of a town hall should have and act as its symbol. A clock, a tower, a gathering area, a ceremonial hall, an entrance hall across two storeys… We have managed to include all that within a relatively tight budget. The council of Prague 12 decided to build an austere, yet elegant, functional and a sort of monumental building and I think that it is a good thing.

Where do you see the genius?

I say the townhall comes with a tower but it’s actually not there. In the past, town halls had towers because the clocks needed to be visible from all directions. People didn’t wear watches and had to look out from their windows to see the time. We naturally have the clock but it is basically only indicated in a line that is to be lit – and the tower will thus stand out. I like that, putting such niceties into a project…

Can you mention other projects you are working on?

This year, we have achieved final building approval on the Chateau Troja project situated within the immediate vicinity of Troja chateau. The project comprises housing blocks, a mix of reconstruction and newly constructed buildings. It is the top standard housing where a new complex emerged within an area of a former lordly manner. Several buildings from the 17th century were preserved but were in a disastrous condition after the 2002 floods. LOXIA attended to this project over the long term, since 2007. The project got both planning and building permits and then actually ‘fell asleep’. When I joined the company in 2014, it was revived after the previous crisis. So, I spent a relatively long time with the project in the second half of its life. It is remarkable that someone mustered the courage to put both resources and time into it. And it is the reason why the preserved Baroque sights, where some needed to be completely taken apart and reassembled, are to remain here for future generations. But it would be impossible to only preserve the sights and not build anything new as the new partially finances the revitalization of the old. Another very nice housing project is in Smíchov, in the mouth of the railway bridge by Strakonická Street. The aim is to build a part of the street there. It is extremely interesting. Once again, we are under the scrutiny of conservationists as Smíchov is a protected heritage zone. We are only building one relatively large building there. We decided to analyse Smíchov’s blocks of flats, their proportions, resulting in the dividing of the long building into five. That means that we are actually coming up with five buildings, five different façades. Sort of 5in1 with services within its parterre.

Would you like to mention another project?

Yes, I would. We are preparing a nursery school in Modřany. When I went there for the first time, the plot looked like a jungle. I thought to myself that we should retain it. That it is a mysterious garden… We placed the nursery there in such a way as to retain as much vegetation as possible, so that the building blends well with the jungle. It will be a kind of an ecological nursery, sensitively embedded amongst the trees, with animals grazing on the roof. It will simply be different…

What is it like when you see the building finished as per your project?

Architects come up with something, the engineers build it and someone lives there. We (architects and engineers) will probably be forgotten but people will continue living there – and the building will either keep them happy or annoy them. I myself go to see our projects. I just sit down and watch the people function there. Today, it is also possible to follow it on social network. There are already several thousand people living in Suomi Hloubětín and when you follow their discussions, you understand things. It’s not that I would be going there asking them physically.

Nowadays, architects don’t only deal with just the building but mostly also with comprehensive preparation of the area. Can you see some sort of progress from this point of view?

I think it improved incredibly. I have been involved in architectural studios for 10 years. At that time, they didn’t deal with public areas and we would probably find it difficult to persuade an investor to invest their money into some park as it creates added value. Today, this comes as standard. And that is a good thing because the town needs to be cultivated… We try to do so and I think that we also paid attention to it in the past. Urbanism always needs to be at the start: To decide where to place the structures. The façade and windows can be fixed but if you positioned the building wrongly, one would overshadow the other, an entrance would be put somewhere where no one would ever enter… how would it actually work? It is like opening a baker’s in a place where nobody goes… Poor baker! I find these the functional attributes of a city and public area. What the buildings look like is also important but it is secondary. As we work on relatively large complexes, we always consider the positioning of the building primary as it is invariable. If it is placed badly, it’s wrong.

So, it is not only about ‘designing a building’…

It is necessary to analyse the market and the environment. You must take into consideration whether the building is primarily intended for families with children or whether it is rather to serve workaholics who only come there to spend the night. That is what the concept is then adjusted to: A family with children will appreciate an inner block with playground where everybody meets, children have a trampoline, parents join in the barbeque and the whole place works as a community. But a housing block situated somewhere in the centre, near Anděl within the vicinity of the underground, will be attractive for people who are always on the go. Those won’t have barbeques in the garden. Those will pop over the street to a garden grill. They live in a slightly different way and we often discuss this with the investors. There is a relatively high number of foreign investors in the Prague market. They hire a local architect so that he discloses the local life to them – that is where his added value lies as each nation comes with their own specifics. There is no universal cookbook of a residential project that would work all over the world.

How do you prepare the projects when you want to beat the competition?

Most of what we now design is in BIM, which I consider revolutionary in design, just as it was when we moved from a draft board to computer. The townhall in Modřany, for instance, is in BIM, basically from documentation all the way to the planning permit. We have already been through several projects designed in BIM. It is a very sophisticated method. It allows you to define various details, properties and information so the investor and/or the user knows exactly where everything is to be and what it is to look like. You can’t miss anything in BIM…

You come from Pardubice, studied in Brno and now work in Prague… Can you see certain differences?

I think that, in comparison with Brno, Prague is a metropolis. I studied in Brno because the local school and people who taught there then made a better impression on me. I like functionalism that pervades everything in Brno but I always wanted to work in Prague. I wanted to do that ‘big urbanism’. I like versatility and I am glad that there is no project we would be afraid getting into in LOXIA!

Arnošt Wagner

LOXIA navrhla stylovou a funkční radnici

Ing. arch. Jana Mastíková vystudovala v roce 2012 architekturu a urbanismus na FA VUT v Brně. Od roku 2014 pracuje ve studiu LOXIA, kde se vypracovala na pozici hlavního architekta.

LOXIA má za sebou už čtvrtstoletí činnosti a na svém kontě už téměř 200 realizací nejrůznějších typů projektů od rodinných domů, bytových a polyfunkčních budov přes rekonstrukce historických objektů, výstavby občanské vybavenosti až po průmyslové i veřejné prostory.

Proč právě LOXIA?

LOXIA znamená latinsky křivka. Jednak krásně zní, ale je v tom podle mne také trochu tajemství. Křivka je něco, co má ladnost a eleganci volně tažené čáry a přitom má matematické a logické zdůvodnění. Název reprezentuje, o co se LOXIA snaží: promyšlená, fungující, ale svobodná a kreativní architektura.

Můžete ateliér stručně představit?

LOXIA je tvořena architekty a inženýry, celkem nás je téměř 50. Je to fungující uskupení kreativních i technicky zdatných lidí. Nechceme domy jen navrhovat a dívat se na hezké vizualizace, ale chceme je hlavně stavět. A to nejde bez technických znalostí, bez hledání optimálních řešení a někdy i bez kompromisů. Takže architekti a inženýři
v LOXIA jsou takové spojené ruce, které společně tvoří architekturu a stavějí domy.

Nevzniká mezi oběma tábory někdy trochu rušno?

Jsem architekt a mým partnerem a v něčem protihráčem je inženýr. Ctíme filozofii našeho oboru. Architekti mohou být kreativní, ale pořád tu musí být nějaký racionální základ. Právě proto máme inženýry, abychom příliš nepopustili uzdu kreativitě, abychom našim klientům, developerům a investorům neslibovali nějaké vzdušné zámky místo rea-
lity. Pracujeme pro lidi, kteří stojí pevně nohama na zemi, čekají od nás totéž. Hlavu v oblacích mít můžeme, ale mezi zemí a oblaky musí být spojnice…

Do projektů instalujete moderní technologie. Nakonec ale hraje hlavní roli ekonomika. Jak dokážete klienta přesvědčit o správné cestě?

Vzhledem k tomu, že povolovací procesy u nás převážně trvají mezi pěti a deseti lety, kreslíme pro budoucnost. Technologie, které do projektů dneska plánujeme, mohou být v době dokončení už zastaralé. Díváme se na to proto různýma očima: Máme sice investora, klienta, ale pak tu jsou lidé, kteří v novém domě budou bydlet, nebo pracovat. Když chce investor stavět levně, bude potom o to nákladnější údržba a následná péče. Snažíme se mezitím najít rovnováhu. Inženýři dohlížejí, aby stavba byla technicky a ekonomicky optimální, my architekti zase, aby naplnila požadovanou funkci a přitom byla krásná. Vývoj technologií jde neuvěřitelně kupředu. Teď se stavějí projekty, které na papíře vznikly někdy před 10 lety, kdy třeba v případě elektromobilů nikdo nečekal takový boom. Takže se zpětně snažíme implementovat různá smart řešení, zařízení na využití šedé vody, fotovoltaiku apod. Objekt je živý – přece nemůžeme teď něco nakreslit a úplně to uzavřít novému vývoji. Vždy se objeví nové materiály, nové technologie, nové ekonomické podmínky. Je spousta domů, které jsme projektovali jako zděné z cihel. Potom se ale ukázalo, že třeba kvůli nedostatku kvalifikovaných pracovních sil, je nezbytné přeprojektovat dům, aby byl například z monolitického betonu. Ten proces prostě nikdy nekončí.

Vzhledem k dlouhým schvalovacím procesům nelze některé projekty – hlavně ve státním a veřejném sektoru – příliš měnit. V době, kdy se kolaudují, v nich jsou technologie, které už mají „po sezoně“. Není to škoda?

Některý projekt je šťastnější, jiný méně… My máme třeba jeden šťastný – je jím nová radnice pro Prahu 12 – Modřany. Žije tu 60 000 obyvatel, podobně jako v Kladně nebo v Mostě, kde mají zajímavé radnice. Byl to enormní úkol, ale bude to opravdu šťastný dům! Praha 12 vysoutěžila projekt na klíč, design and build, takže se zamezilo dlouhým průtahům. My jsme na projektu začali pracovat ke konci roku 2016, teď se staví a v dubnu 2021 se bude otevírat. Na české poměry to je zázrak – budova bude postavena do pěti let! Je pro mne symbolem takové „echt“ veřejné budovy a bude nádherná. Modřany jsou velmi specifická městská část – na jedné straně vilky a rodinné domy, na druhé sídliště. Snažili jsme se vytvořit něco, co oba rozdílné světy nějakým způsobem spojí. Podařilo se nám včlenit všechny atributy, které by budova radnice měla mít a jsou jejími symboly. Hodiny, věž, shromažďovací prostor, obřadní síň, vstupní dvorana přes dvě patra… To vše se nám podařilo zahrnout do relativně utaženého rozpočtu. Dvanáctka se rozhodla postavit střízlivou a přitom noblesní, funkční, svým způsobem stále monumentální budovu, a to je podle mě dobře.

V čem vidíte tu genialitu?

Já říkám, že je na radnici věž, ale ona tam není. Dřív měly radnice věže, protože na hodiny muselo být vidět odevšad. Lidé neměli hodinky, museli se podívat z oken, kolik je. Samozřejmě hodiny tam máme, ale je to v podstatě naznačeno jen linkou, která bude svítit – a ta věž pak vystoupí. To mě baví, dostávat do projektu takové finesy…

Můžete zmínit další projekty, na nichž pracujete?

V sousedství Trojského zámku jsme letos zkolaudovali Chateau Troja. Jsou to bytové domy, mix rekonstrukcí a novostaveb. Jde o bydlení nejvyššího standardu – v prostoru bývalého panského statku vznikl nádherný areál. Zachovalo se tam několik objektů ze 17. století, ale po povodních v roce 2002 byly v katastrofálním stavu. LOXIA se tomuto projektu věnovala dlouhodobě, od roku 2007. Projekt získal územní rozhodnutí a stavební povolení a pak vlastně usnul. Když jsem v roce 2014 nastoupila, byl po krizi resuscitován. Takže jsem s tímto projektem v druhé půlce jeho života strávila relativně dost času. Je obdivuhodné, že někdo našel odvahu vložit do něj prostředky a čas. Zachráněné barokní památky, z nichž některé se musely doslova rozebrat a složit znovu, tu jen díky tomu zůstanou dalším generacím. Jenže ono by nebylo možné jen zachránit památky a nepostavit nic nového, protože to nové částečně zafinancuje obnovu toho starého… Další moc hezký bytový projekt máme na Smíchově u ústí železničního mostu, u Strakonické ulice. Cílem je dostavět tam kus ulice, je to extrémně zajímavé. Opět jsme pod drobnohledem památkářů, protože i Smíchov je památková zóna. Stavíme zde jeden relativně velký dům. Rozhodli jsme se, že zanalyzujeme smíchovské činžáky, jejich proporce. Výsledkem je, že dlouhý dům rozdělíme na pět. Takže vlastně vymýšlíme pět domů, pět různých fasád, takové 5v1 i se službami v parteru.

Ještě nějaký projekt byste chtěla zmínit?

Ano, v Modřanech chystáme mateřskou školku. Když jsem tam poprvé přišla, pozemek vypadal jako džungle. Řekla jsem si, že to musíme zachovat, že to je tajuplná zahrada… Školku jsme tam umístili tak, aby se co nejvíce vegetace zachovalo, aby stavba splynula s tou džunglí. Bude to taková ekologická školka, citlivě zapuštěná do terénu schovaná mezi stromy, na střeše se budou pást zvířata. Prostě bude jiná…

Jaké to je, když vidíte hotovou stavbu podle vašeho projektu?

Architekti něco vymyslí, inženýři to postaví, ale pak tam někdo bydlí. Na nás (architekt a inženýr) se asi zapomene, ale ti lidé tam budou bydlet – a buď je ten dům bude těšit, nebo je bude štvát. Sama se jezdím na naše projekty dívat, sednu si a koukám, jak tam lidi fungují. Dneska to lze sledovat na sociálních sítích. V Suomi Hloubětín žije už několik tisíc lidí, a když sledujete jejich diskuse, tak to z toho pochopíte. Takže ne že bych se chodila aktivně ptát, tak ne.

Nyní architekt neřeší pouze samotnou stavbu, ale většinou i kompletní zpracování území. Zaznamenáváte v této věci určitý posun?

Myslím si, že se to neuvěřitelným způsobem zvedlo. V architektonických kancelářích se pohybuji 10 roků. Tehdy se veřejný prostor neřešil a asi bychom tenkrát těžko přesvědčovali investora, že má vložit peníze do nějakého parku, protože tím vznikne přidaná hodnota. Dnes je to standard. Je to dobře, protože město je třeba kultivovat… My se o to i snažíme a myslím si, že jsme na dbali i v minulosti. Urbanismem je třeba vždycky začít: Rozhodnout, kam položit ty objemy. Fasáda nebo okna se dají napravit. Ale když tam tu hmotu špatně položíte, jedna bude stínit druhé, vchod bude tam, kudy by nikdy nikdo nešel, jak to vlastně bude fungovat? To je jako otevřít pekárnu v místě, kam nikdo nikdy nepřijde… Chudák pekař. To jsou podle mne funkční atributy města a veřejného prostoru. Jak ty domy vypadají, je také důležité, ale je to až v závěsu. Díky tomu, že děláme relativně velké celky, tak to vždycky považujeme za prvořadé, protože to je potom neměnné. Když je to špatně posazeno, tak je to chyba.

Takže to není jen o tom „nakreslit barák“…

Je nutné si analyzovat trh, prostředí. Musíte se podívat, zda je dům primárně určen pro rodiny s dětmi, nebo bude spíše pro workoholiky, kteří tam budou jen přespávat? Tomu potom přizpůsobujeme i koncepci: Rodina s dětmi ocení vnitroblok s hřištěm, kde se budou všichni potkávat, děti si tam dají trampolínu, rodiče budou společně grilovat a bude to fungovat jako komunita. Kdežto naopak v bytovém domě někde v centru u Anděla, na metru, budou raději žít lidé, kteří jsou v jednom kole. Ti si nebudou grilovat na zahrádce, ti si skočí přes ulici do garden grillu. Ti žijí trochu jinak, a my často diskutujeme s investory i o těchto věcech. Na pražském trhu působí relativně dost investorů ze zahraničí. Lokálního architekta si najímají proto, aby jim rozkryl místní život – to je jeho přidaná hodnota, protože každý národ má svá specifika. Neexistuje žádná univerzální kuchařka rezidenčního projektu pro celý svět.

Jak projekty připravujete, když chcete předběhnout konkurenci?

Většina, co dnes kreslíme, už je v BIM, který považuji za revoluci v projektování, stejně jako když se přešlo od rýsovacího prkna k počítačům. Třeba modřanská radnice je v BIM v podstatě od dokumentace k územnímu rozhodnutí. Máme za sebou již několik realizovaných projektů v BIM. Je to velmi sofistikovaná metoda. V návrhu si můžete nadefinovat různé detaily, vlastnosti a informací, takže investor či uživatel přesně ví, co kde bude a jak to bude vypadat. V BIM vám nic neunikne…

Pocházíte z Pardubic, studovala jste v Brně, nyní pracujete v Praze… Vnímáte určité rozdíly?

Myslím, že Praha je na rozdíl od Brna už metropole. Studovala jsem v Brně, protože mě tamější škola a lidé, kteří na ní tenkrát učili, imponovala o něco víc. Mám ráda funkcionalismus, který v Brně vším prostupuje, ale vždycky jsem chtěla působit v Praze, chtěla jsem dělat „velký urbanismus“. Mám ráda pestrost a jsem ráda, že není úkol, do něhož bychom se v LOXIA báli pustit!

Arnošt Wagner

NEUGRAF to revive Smíchov

The NEUGRAF residence is being built near the busy junction at Anděl, Prague, and within the neighbourhood of the portal to the Strahov tunnel yet in a quiet area.

©Philipp Horak fuer UBM

Helmut Berghöfer, a member of Board of Directors of UBM Development Czechia and Head of project department and technical implementation, introduced the residence in more detaile.

Can you introduce the NEUGRAF project? What makes it unique?

NEUGRAF is designed as a multifunctional area in an industrial style. We are trying to bestow this popular Prague district of Smíchov with new life through this development. The project is being built in a place of a former building of Václav Neubert printing works, which was built in 1902. It wasn’t used for years and was partially dilapidated. In co-operation with architects, we were inspired by the place’s history and by this graphic works legacy. The NEUGRAF residence offers a total of 177 apartments of various layouts as well as premises for retail and services in the parterre.

How did the architectural design come up? Did it emerge from a competition?

The project originally emerged in the Greek studio ISV architects & associates and was later redesigned by architects from Bogle Architects into its current shape and form. The structure is of a basic U shape, whereby it creates an independent inner yard, which provides local residents with a safe and quiet place for relaxation, isolated from the hectic life in the city. The social terrace created for relaxation on the roof originated thanks to the areas situated on top floors. It expands the ambience of the inner yard and provides the residents with splendid views of Prague centre.

This residential project is emerging in the place of the former printing works, that is in a brownfield. Did you try to retain some original features?

Unfortunately, part of the building was contaminated and its overall technical condition was that bad that it did not allow for being either retained or reconstructed. Nevertheless, we tried to retain the industrial tradition of the place and revive the industrial spirit through raw concrete, steel and glass.

How much more difficult is it to build in a brownfield, nota bene in a developed area? Did you need to adjust the original project during the preparation to its neighbourhood so that the residents from the neighbouring buildings don’t complain about noise and other negative impacts of development?

As the plot is situated in a very steep slope, the building preparation, that is the demolition of the old building, drilling out of stilted walls almost in the perimeter of all sides and decontamination of foundation pit, represented a very difficult and costly process that took us almost a year. During these complicated building measures, we at least tried to make it easier for our neighbours and built a 5-metre high anti-noise wall around the whole foundation pit.

How did you deal with the transport of material in the busy area of Smíchov?

In co-operation with relevant offices, we came up with and realized a transportation concept. We determined the maximum possible number of lorries per day in order not to overburden the volume of transportation in narrow streets, which we managed with only a few small problems.

What is the schedule for the development and when can the first owners move in?

The whole multifunctional complex will be completed all at once. The current development process corresponds with the existing schedule. If the situation does not get worse with regards to COVID-19, the final building approval should be held in the second quarter of 2021. The new owners can then move in in the autumn next year.

AK